3.2   Benefit osvobozený u zaměstnance od daně

Zaměstnavatel poskytuje zaměstnanci benefit ve formě výuky angličtiny. Otázku je, zda je tento benefit osvobozený u zaměstnance od daně.

Za jakých podmínek je daný benefit daňovým nákladem zaměstnavatele?

Musí se rozlišovat, jestli výuka angličtiny souvisí s předmětem činnosti zaměstnavatele nebo nesouvisí. Pokud výuka angličtiny souvisí s předmětem činnosti zaměstnavatele, tak představuje daňově uznatelný náklad na straně zaměstnavatele a osvobození od daně na straně zaměstnance podle § 6 odst. 9 písm. a) ZDP.

Pokud výuka angličtiny nesouvisí s předmětem činnosti zaměstnavatele, jedná se o daňově neúčinný náklad na straně zaměstnavatele. Osvobození na straně zaměstnance je limitováno úhrnnou částkou do výše poloviny průměrné mzdy za zdaňovací období podle § 6 odst. 9 písm. d) ZDP.

3.3   Nárok na nadlimitní příspěvek

Zaměstnavatel poskytuje zaměstnancům v r. 2025 příspěvek na dovolenou v nepeněžní podobě. Žádné jiné nepeněžní benefity neposkytuje. Rád by přispíval částkou vyšší než 23 278,50 Kč za rok. Část příspěvku přesahující limitní částku 23 278,50 Kč zaměstnavatel zaměstnanci zdaní a odvede z ní i zdravotní a sociální pojištění. Otázkou je, zda je možné u zaměstnavatele zakotvit ve vnitřním předpisu, že zaměstnanec má na nadlimitní příspěvek nárok v souladu § 24 odst. 2 písm. j) bod 4 ZDP, a to proto, aby nadlimitní příspěvek představoval u zaměstnavatele daňový náklad; mohl by zaměstnavatel v případě poskytnutí nepeněžního příspěvku na rekreaci ve výši 30 000 Kč účtovat 23 287,50 Kč nedaňově a zbývajících 6 712,50 Kč daňově.

Jaké je správné řešení?

Ano, je to možné. Ustanovení § 24 odst. 2 písm. j) bod 4 ZDP uvádí, že daňově uznatelné jsou výdaje (náklady) na pracovní a sociální podmínky, péči o zdraví a zvýšený rozsah doby odpočinku zaměstnanců vynaložené na práva zaměstnanců vyplývající z kolektivní smlouvy, vnitřního předpisu zaměstnavatele, pracovní nebo jiné smlouvy, pokud tento nebo zvláštní zákon nestanoví jinak.

Zákon o daních z příjmů v ustanovení § 25 odst. 1 písm. h) uvádí, že daňově neuznatelné jsou mimo jiné i nepeněžní plnění poskytovaná zaměstnavatelem zaměstnanci ve formě příspěvku na zájezdy, pokud je toto plnění u zaměstnance osvobozeno od daně. Plnění, která nejsou osvobozena u zaměstnance (příspěvek ve výši zbývajících 6 712,50 Kč) mohou být daňově uznatelné).

3.4   Nepeněžní příspěvek na brýle

Zaměstnavatel poskytuje zaměstnanci v letošním roce nepeněžní benefit ve formě poukázky nebo možnosti čerpat nepeněžní příspěvek např. na brýle (brýlové obroučky a čočky) v hodnotě 15 000 Kč. Zároveň poskytne zaměstnanci nepeněžní příspěvek na dovolenou ve výši 30 000 Kč.

Jak to bude u zaměstnance s osvobozením těchto příjmů od daně ze závislé činnosti?

Co se týče poskytování uvedených benefitů v roce 2025, tak v roce 2025 bude benefit ve formě poskytnutí nepeněžního příspěvku na brýlové obroučky osvobozen od daně v celé výši (15 000 Kč), protože jej lze zařadit mezi benefity s limitem ve výši průměrné mzdy (až do výše 46 557 Kč). Benefit ve formě poskytnutí nepeněžního příspěvku na zájezd či rekreaci bude osvobozen od daně z příjmů u zaměstnance jen částečně.

Z hodnoty zájezdu ve výši 30 000 Kč bude osvobozena pouze částka 23 278,50 Kč. Zbývající částka ve výši 6 721,50 Kč bude představovat u zaměstnance zdanitelný příjem, a to proto, že limit osvobození u takového benefitu je v úhrnu do výše ½ průměrné mzdy (23 278,50 Kč).

3.5   Darování hodinek či jiných věcných darů

Zaměstnavatel poskytuje zaměstnancům, kteří u něj odpracovali 10 let, k tomuto výročí nepeněžní benefit ve formě bezplatnému předání značkových hodinek. Otázkou je, zda je tento benefit osvobozený u zaměstnance od daně.

Jak je to s odvody zdravotního a sociálního pojištění?

Darování hodinek či jiných věcných darů se nedá zařadit mezi žádná plnění, která by u zaměstnance mohly být od daně osvobozena. Proto se jedná o zdanitelný příjem zaměstnance, který podléhá i odvodu sociálního a zdravotního pojištění.

Řešení č. 3.1 až 3.5 zpracoval Ing. Pavel Novák (III/2025)

3.6   Zvýšení kvalifikace

Akciová společnost obchoduje v rámci své činnosti v rámci členských zemí EU (jedná se o dovoz a vývoz výrobků). Její zaměstnanec se rozhodl zvýšit si svou kvalifikaci studiem japonštiny z důvodu, že v Tokiu pobývá jeho syn s rodinou. Jeho zaměstnavatel mu uhradil kurs japonštiny přímým zaplacením pořádající jazykové agentuře.

Jak je to v případě nepeněžního plnění zaměstnavatele?

Jedná se o zvýšení kvalifikace, které nesouvisí s předmětem činnosti zaměstnavatele. Vzhledem k tomu, že jde o nepeněžní plnění zaměstnavatele, bude se u zaměstnance jednat o příjem osvobozený od daně z příjmů ze závislé činnosti podle § 6 odst. 9 písm. d) bod 2 ZDP.

U zaměstnance však může být za zdaňovací období osvobozena výše souhrnu nepeněžního plnění zaměstnavatele na všechny benefity obsažené ve výčtu § 6 odst. 9 písm. d) bod 2 ZDP a to do výše poloviny průměrné mzdy. U zaměstnavatele půjde o daňově neuznatelné výdaje podle znění § 25 odst. 1 písm. h) bod 2 ZDP.

3.7   Úhrada jízdních výdajů

Zaměstnanec studuje při zaměstnání vysokou školu. Jedná se o zvyšování kvalifikace. Zaměstnavatel se rozhodl přispět zaměstnankyni částkou na úhradu jízdních výdajů spojených s cestou na přednášky na vysoké škole.

Jak se postupuje v případě úhrady jízdních výdajů?

V rámci zvyšování kvalifikace se dle zákoníku práce nejedná o výkon práce a zaměstnavatel není povinen poskytovat cestovní náhrady. Tyto náhrady jsou u zaměstnance zdanitelným příjmem ze závislé činnosti.

Z hlediska zaměstnavatele se jedná o daňově neuznatelný náklad, neboť se nejedná o pracovní cesty (tj. cesty spojené s výkonem práce) a toto plnění také nelze posoudit jako zaměstnanecký benefit, neboť tomu brání ustanovení § 24 odst. 2 písm. zh) ZDP.

3.8   Kurzovné jako peněžní plnění

Lékař zdravotnického zařízení se rozhodl zvýšit si kvalifikaci studiem francouzštiny v jazykové škole. Důvodem je jeho zájem studovat lékařské knihy v tomto jazyku. Zaměstnavatel mu uhradil po tři roky kurzovné jako peněžní plnění.

Jak je to z pohledu daně z příjmů?

Jedná se o zvýšení kvalifikace, které souvisí s předmětem činnosti zaměstnavatele. Vzhledem k tomu, že však jde o peněžní plnění zaměstnavatele, bude výše peněžního plnění vždy připočtena v příslušném kalendářním měsíci k hrubé mzdě zaměstnance.

Výdaje vynaložené zaměstnavatelem na jazykový kurs jsou daňovými výdaji podle znění § 24 odst. 2 písm. j) bod 4 ZDP, pokud se k peněžní úhradě zaměstnanci zavázal zaměstnavatel např. v pracovní smlouvě nebo jiné smlouvě uzavřené s pracovníkem. Povinné pojistné na sociální a zdravotní pojištění hrazené zaměstnavatelem za sebe sama ze zdanitelné částky zaměstnance lze uplatnit podle § 24 odst. 2 písm. f) ZDP jako daňový náklad.

3.9   Výhodnější odpisování zrychleným způsobem u nově pořízeného hmotného majetku

Podnikatel zakoupil v roce 2024 nákladní automobil o vstupní ceně 750 000 Kč a zařadil jej do odpisové skupiny 2 s dobou odpisování 5 let. V roce 2024 uplatňuje podnikatel skutečné výdaje a chce pomocí daňových odpisů optimalizovat svou daňovou povinnost.

Jaký je vhodný způsob odpisování u nově pořízeného vozidla, pokud podnikatel dosáhne za rok 2024 vyššího základu daně?

Odpisování rovnoměrným způsobem [postup dle § 31 odst. 1 písm. d) ZDP]

Zdaňovací období	Výpočet daňových odpisů v Kč
2024	750 000 × 21 : 100 = 157 500
2025 až 2028	750 000 × 19,75 : 100 = 148 125

 

Odpisování zrychleným způsobem [postup dle § 32 odst. 2 písm. a) bod 3 ZDP]

Zdaňovací období	Uplatnění daňových odpisů v Kč
2024	750 000 Kč : 5 = 150 000 + 10 % vstupní ceny 75 000 celkem uplatněn odpis 225 000
2025 atd.	2 × 525 000 Kč : (6 – 1) = 210 000

 

Zatímco při zvoleném odpisování rovnoměrným způsobem uplatní podnikatel do daňových výdajů daňový odpis u nově pořízeného hmotného majetku v roce 2024 ve výši 157 500 Kč, při zvolení zrychlených odpisů si může uplatnit 225 000 Kč. Tím sníží základ daně o 67 500 Kč a ušetří na platbě daně z příjmů částku 10 125 Kč [předpokládáme zdanění sazbou daně 15 % dle § 16 odst. 1 písm. a) ZDP].

3.10 Výhodnější uplatnění zrychleného odpisování u nadlimitního vozidla

Podnikatel zakoupil v roce 2024 pro své podnikání osobní automobil o vstupní ceně 2 500 000 Kč a zařadil je do svého obchodního majetku. Jedná se o vozidlo kategorie M1 a o postup odpisování dle § 30e ZDP. Otázkou je, jaké jsou možnosti podnikatele při uplatnění daňových odpisů pořízeného automobilu kategorie M1, pokud dosáhne za rok 2024 vyšší základ daně.

Jaké je řešení dané situace?

Při odpisování vozidla kategorie M1 se do výdajů k zajištění zdanitelného příjmu zahrnuje v konkrétním zdaňovacím období pouze poměrná část odpisu vozidla vypočítaná podle poměru částky omezení výdajů u vozidla kategorie M1 a úhrnu výdajů vynaložených na vozidlo kategorie M1. Částka omezení výdajů u vozidla kategorie M1 činí 2 000 000 Kč a úhrn výdajů vynaložených na toto vozidlo se rovná jeho vstupní ceně. Poměr částky omezení výdajů tak činí 2 000 000 Kč:2 500 000 Kč = 0,8

Odpisování rovnoměrným způsobem

Zdaňovací období	Odpis ze vstupní ceny v Kč	Poměrná část odpisu v Kč
2024	2 500 000 × 11 : 100 = 275 000	220 000
2025 až 2028	2 500 000 × 22,25 : 100 = 556 250	445 000
Celkem	2 500 000	2 000 000

 

Odpisování zrychleným způsobem

Zdaňovací období	Odpis ze vstupní ceny v Kč	Poměrná část odpisu v Kč
2024	2 500 000 : 5 = 500 000	400 000
2025	2 × 2 000 000 : (6 – 1) = 800 000	640 000
2026	2 × 1 200 000 : (6 – 2) = 600 000	480 000
2027	2 × 600 000 : (6 – 3) = 400 000	320 000
2028	2 × 200 000 : (6 – 4) = 200 000	160 000
Celkem	2 500 000	2 000 000

 

Zatímco při zvoleném odpisování rovnoměrným způsobem uplatní podnikatel do daňových výdajů daňový odpis u nově pořízeného hmotného majetku v roce 2024 ve výši 220 000 Kč, při zvolení zrychlených odpisů si může uplatnit 400 000 Kč. Tím ušetří na platbě daně z příjmů částku 27 000 Kč [předpokládáme zdanění sazbou daně 15 % dle § 16 odst. 1 písm. a) ZDP].

3.11 Uplatnění zvýšené roční sazby v 1. roce rovnoměrného odpisování

Zemědělský podnikatel si pořídil v roce 2024 jako první odpisovatel traktor zařazený v klasifikaci produkce CZ-CPA 28.30 o vstupní ceně 650 000 Kč. Zařadil jej do druhé skupiny odpisování a zahájil odpisování rovnoměrným způsobem.

Jaká je možnost uplatnění rovnoměrného odpisování nově pořízeného traktoru vedoucí ke snížení základu daně?

V daném případě pořízený hmotný majetek splňuje podmínku pro uplatnění zvýšení odpisu v prvním roce odpisování o 20 % a podnikatel proto uplatní roční odpisovou sazbu dle § 31 odst. 1 písm. b) zákona

Zdaňovací období	Výpočet daňových odpisů v Kč
2024	650 000 Kč × 31 : 100 =201 500
2025 až 2028	650 000 Kč × 17,25 : 100 = 112 125

 

V daném případě poplatník zvýší daňový odpis v 1. roce odpisování oproti postupu dle tabulky uvedené pod písmenem a) k § 31 odst. 1 ZDP o 130 000 Kč. O tuto částku dojde ke snížení základu daně za zdaňovací období 2024 oproti postupu, když by poplatník nevyužil možnosti zvýšit odpis v 1. roce odpisování. Poplatník tímto postupem ušetří za rok 2024 na dani z příjmů 19 500 Kč [předpokládáme zdanění sazbou daně 15 % dle § 16 odst. 1 písm. a) ZDP].

3.12 Uplatnění zvýšeného odpisu v 1. roce zrychleného odpisování

Podnikatel zakoupil v roce 2024 nový nákladní automobil o vstupní ceně 850 000 Kč. Automobil zařadil do druhé odpisové skupiny a zahájil odpisování zrychleným způsobem. Podnikatel uplatňuje výdaje ve skutečné výši a s ohledem na dosažený základ daně z příjmů za rok 2024 hledá možnosti optimalizace své daňové povinnosti.

Jaký je možný postup podnikatele v případě uplatnění zrychleného odpisování?

Pokud půjde o poplatníka, který je prvním odpisovatelem nákladního automobilu, může zvýšit odpis v 1. roce odpisování o 10 % podle § 32 odst. 2 písm. a) bod 3 ZDP.

Zdaňovací období	Uplatnění daňových odpisů v Kč
2024	850 000 Kč : 5 = 170 000 + 10 % vstupní ceny 85 000 celkem uplatněn odpis 255 000
2025 atd.	2 × 595 000 Kč : (6 – 1) = 238 000

 

Pokud podnikatel využije možnosti zvýšení odpisů v 1. roce odpisování nákladního automobilu o 10 %, sníží poplatník v daňovém přiznání za rok 2024 základ daně o 85 000 Kč, což dělá úsporu na dani z příjmů 12 750 Kč [předpokládáme zdanění sazbou daně 15 % dle § 16 odst. 1 písm. a) ZDP].

3.13 Variantní posouzení uplatnění mimořádných odpisů u pořízeného bezemisního vozidla

Podnikatel zakoupil ve variantě A v červnu 2024 a ve variantě B v září 2024 bezemisní osobní automobil (elektromobil) o vstupní ceně 1 400 000 Kč a uvedl jej do užívání rovněž v měsíci jeho pořízení. Automobil poplatník vložil do svého obchodního majetku a používá ho výhradně k podnikatelským účelům.

Jak může podnikatel postupovat v obou variantách pořízení bezemisního osobního automobilu, aby uplatněné odpisy za rok 2024 byly co nejvyšší?

Odpisy pro obě varianty při rovnoměrném odpisování dle § 31 ZDP

Zdaňovací období	Výpočet odpisů v Kč
2024	1 400 000 × 11 : 100 = 154 000
2025 až 2028	1 400 000 × 22,25 : 100 = 311 500

 

Odpisy pro obě varianty při zrychleném odpisování dle § 32 ZDP

Zdaňovací období	Výpočet odpisů Kč
2024	1 400 000 : 5 = 280 000
2025 atd.	2 × 1 120 000 : (6 – 1) = 448 600

 

Postup při uplatnění mimořádných odpisů dle § 30a ZDP

Za prvních 12 měsíců lze uplatnit 60 % vstupní ceny, tedy částku 840 000 Kč, tj. 70 000 Kč měsíčně. Za dalších 12 měsíců lze uplatnit 40 % vstupní ceny, tedy částku 560 000 Kč, tj. 46 666,67 Kč měsíčně.

Varianta A – pořízení vozidla v červnu 2024 – Uplatnění mimořádných odpisů § 30a ZDP

Zdaňovací období	Výpočet odpisů v Kč
2024	70 000 × 6 měsíců = 420 000
2025	70 000 × 6 měsíců + 46 666,67 × 6 měsíců = 700 000
2026	46 666,67 × 6 měsíců = 280 000

 

Zahájení uplatnění měsíčních mimořádných odpisů počíná červencem 2024 a trvá 24 měsíců. Poplatník s příjmy dle § 7 ZDP se může v rámci daňového přiznání za rok 2024 s ohledem na dosažený základ daně rozhodovat mezi částkou odpisů z nově pořízeného bezemisního vozidla ve výši 154 000 Kč (rovnoměrný způsob odpisování), 280 000 Kč (zrychlený způsob odpisování) až po 420 000 Kč (mimořádné odpisy) a to tak, aby jeho daňová povinnost za rok 2024 byla co nejnižší, ale aby současně uplatnil veškeré v úvahu přicházející nezdanitelné části základu daně dle § 15 ZDP a slevy na dani dle § 35ba ZDP, které při jejich neuplatnění propadají.

Varianta B – pořízení vozidla v září 2024 – Uplatnění mimořádných odpisů § 30a ZDP

Zdaňovací období	Výpočet odpisů v Kč
2024	70 000 × 3 měsíců = 210 000
2025	70 000 × 9 měsíců + 46 666,67 × 3 měsíce = 770 000
2026	46 666,67 × 9 měsíců = 420 000

 

Zahájení uplatnění měsíčních mimořádných odpisů počíná v této variantě říjnem 2024 a trvá 24 měsíců. V tomto případě je pro poplatníka s vyšším základem daně výhodnější uplatnit za rok 2024 zrychlené odpisy, které činí 280 000 Kč, zatímco mimořádné odpisy jen 210 000 Kč za rok 2024.

S ohledem na skutečnou výši mimořádných odpisů v letech 2025 a 2026 ve srovnání se zrychlenými odpisy, bude možná pro poplatníka s ohledem na jeho očekávaný vývoj podnikání v dalších letech výhodné uplatnit u nově pořízeného osobního automobilu v roce 2024 i v tomto případě mimořádné odpisy.

3.14 Vhodné využití přerušení odpisování

Podnikatel v roce 2023 zakoupil nákladní automobil v pořizovací ceně 700 000 Kč a zařadil jej do svého obchodního majetku. Zvolil zrychlené odpisování automobilu s využitím zvýšení odpisu v roce 2023 o 10 % vstupní ceny dle § 32 odst. 2 písm. a) bod 3 ZDP. Jiný odpisovaný hmotný majetek poplatník nevlastní.

Poplatník vede daňovou evidenci a s ohledem na delší onemocnění s omezením svého podnikání za tuto dobu dosáhne za rok 2024 výše dílčího základu daně (bez odpisů) dle § 7 ZDP 280000 Kč. Jiné zdanitelné příjmy poplatník nemá.

Poplatník uplatňuje za zdaňovací období 2024 odpočet zaplacených příspěvků na produkt spoření na stáří ve výši 48 000 Kč (doplňkové penzijní spoření, pojistné na soukromé životní pojištění) a odpočet zaplacených úroků z hypotečního úvěru poskytnutého na obstarání vlastní bytové potřeby ve výši 35 500 Kč.

Uplatňuje pouze základní slevu na dani na poplatníka.

Může podnikatel s ohledem na dosažený základ daně z příjmů přerušit v roce 2024 daňové odpisování vozidla?

V jednotlivých zdaňovacích obdobích může poplatník uplatnit následující daňové odpisy automobilu:

Zdaňovací období	Výpočet daňových odpisů v Kč
1. rok	700 000 : 5 + 700 000 × 0,1 = 210 000
2. rok atd.	2 × 490 000 : (6 – 1) = 196 000

 

Výpočet daňové povinnosti za rok 2024 ze základu daně 280 000 Kč bez uplatnění odpisu z nákladního automobilu:

Údaj	Hodnota v Kč
Základ daně z příjmů	280 000
Odpočet příspěvků na produkt spoření na stáří	48 000
Odpočet úroků z hypotečního úvěru	35 500
Základ daně po odpočtech	196 500
Daň z příjmů (sazba 15 %)	29 475
Základní sleva na dani na poplatníka	30 840
Výsledná daň	0

 

V případě, že by byl v roce 2024 uplatněn daňový odpis ve výši 196 000 Kč (2. rok odpisování), poplatník by dosáhl základu daně po odpočtech výši 500 Kč. Pro fyzickou osobu je proto výhodné ve zdaňovacím období 2024 přerušit odpisování nákladního automobilu.

V následujícím zdaňovacím období 2025 uplatní poplatník odpis automobilu pro 2. rok odpisování, tj. částku 196 000 Kč.

3.15 Nezahájení daňového odpisování pořízeného hmotného majetku

Starobní důchodce zakoupil v červnu 2024 bytovou jednotku včetně spoluvlastnického podílu na společných částech bytového domu a na pozemcích za účelem jejího nájmu za sjednanou cenu 4 200 000 Kč totožnou jako je uvedena ve znaleckém posudku (vlastní byt 4 130 000 Kč a související podíl na pozemku 70 000 Kč).

Pronájem zahájil dnem 1. 7. 2024 a dosažené příjmy z nájmu pronajatého bytu za období červenec až prosinec 2024 dosáhly výše 111 000 Kč. Výdaje v roce 2024 související s nájmem činí 59 000 Kč (bez uplatnění daňových odpisů). Starobní důchodce nemá za rok 2024 další zdanitelné příjmy, jeho starobní důchod je s ohledem na jeho výši od daně z příjmů osvobozen.

Musí poplatník za rok 2024 uplatnit odpisy u nově pořízené bytové jednotky?

Za zdaňovací období 2024 dosáhne poplatník základ daně ve výši 111 000 Kč – 59 000 Kč = 52 000 Kč a daň 7 800 Kč. Po uplatnění základní slevy na dani na poplatníka je daňová povinnost poplatníka nulová. Je proto neúčelné, aby poplatník zahájil odpisování pořízené bytové jednotky a uplatnil daňové odpisy například při zrychleném odpisování v roce 2024 ve výši 4 130 000 Kč: 30 = 137 667 Kč.

Pro poplatníka je výhodnější odpisy z pořízené pronajímané bytové jednotky uplatnit ve smyslu § 26 odst. 8 ZDP až v roce 2025 v rámci 1. roku daňového odpisování.

3.16 Použití nižší odpisové sazby u rovnoměrného odpisování vedoucí k optimalizaci daňové povinnosti

Podnikatel od roku 2023 odpisuje rovnoměrným způsobem ze vstupní ceny 620 000 Kč osobní automobil, zařazený ve svém obchodním majetku. Jiný hmotný majetek v obchodním majetku poplatník nemá. Podnikatel vede daňovou evidenci a za zdaňovací období roku 2024 vyčíslí základ daně bez uplatnění daňových odpisů z automobilu ve výši 360000 Kč. Za rok 2024 uplatňuje odpočet zaplaceného příspěvku na produkt spoření na stáří ve výši 48 000 Kč (doplňkové penzijní spoření a DIP), dále pak odpočet poskytnutého daru místnímu fotbalovému klubu ve výši 20 000 Kč splňující podmínky dle § 15 odst. 1 ZDP a základní slevu na dani na poplatníka. Daňové zvýhodnění na dítě uplatňuje manželka u svého zaměstnavatele. Automobil využívá podnikatel pouze pro podnikatelské účely.

Jaké jsou optimalizační možnosti poplatníka v roce 2024, aby mohl uplatnit veškeré odpočty od základu daně a slevu na poplatníka?

Hledáme optimální variantu uplatnění daňového odpisu automobilu za rok 2024, splňující podmínku, aby poplatník mohl v daňovém přiznání k dani z příjmů fyzických osob za rok 2024 uplatnit všechny odpočty od základu daně a základní slevu na dani na poplatníka.

- varianta A – poplatník neuplatní daňové odpisy z automobilu

V této variantě po uplatnění odpočtu příspěvku na doplňkové penzijní spoření, odpočtu investice do podílových fondů v rámci DIP a odpočtu daru vychází základ daně ve výši 292 000 Kč, z něho vyplývá daň z příjmů 43 800 Kč (sazba daně 15 %). Po uplatnění základní slevy na dani na poplatníka vychází daňová povinnost poplatníka 12 960 Kč.

- varianta B – poplatník uplatní daňový odpis automobilu v maximální výši

V této variantě uplatní podnikatel do daňových výdajů daňový odpis automobilu pro 2. rok daňového odpisování v maximální výši, tj. 620 000 Kč × 22,25: 100 = 137 950 Kč. Jeho základ daně se tak sníží na 360 000 Kč – 137 950 Kč = 222 050 Kč. Po uplatnění veškerých odpočtů vychází základ daně ve výši 154 050 Kč, z něho vyplývá daň z příjmů 23 100 Kč. Poplatník si nemůže uplatnit plnou výši základní slevy na dani na poplatníka.

 

- varianta C – poplatník uplatní daňový odpis automobilu v nižší roční sazbě, než činí maximální sazba

Ukazatel	Údaj v Kč
Základ daně	360 000
Výše uplatněných odpisů	86 400
Základ daně po uplatnění odpisů	273 600
Odpočet příspěvku na produkt spoření na stáří	48 000
Odpočet poskytnutého daru	20 000
Základ daně po odpočtech	205 600
Daň z příjmů	30 840
Základní sleva na dani na poplatníka	30 840
Výsledná daň	0

 

V dané optimalizační variantě poplatník uplatní daňové odpisy automobilu ve výši 86 400 Kč za zdaňovací období roku 2024, tj. 13,935 % vstupní ceny. V této variantě uplatněná výše odpisu automobilu umožní poplatníkovi uplatnit plnou výši základní slevy na dani z příjmů na poplatníka.

Řešení č. 3.6 až 3.16 zpracoval Ing. Ivan Macháček (III/2025)

3.17 Zatřídění FVE do majetku

Obchodní korporace dokončila stavbu FVE „na zelené louce“, v květnu 2024 ji začala provozovat a od června 2024 odpisovat. Stavební část představují patky vč. nosných konstrukcí, oplocení, trafostanice dále kabeláž. Technologickou část (fotovoltaický systém) představují zejména fotovoltaické panely a měnič. Otázkou je, jak je to správně se zatříděním FVE do majetku, s účtováním a daňovými odpisy technologické a stavební části FVE ve zdaňovacím období roku 2024.

Jaké je správné řešení?

Přechodná ustanovení novely EZ neumožňují možnost použít odpisování technologických částí FVE dle „nového“ způsobu. Je třeba postupovat dle ustanovení § 30b ZDP, protože odpisování FVE bylo zahájeno před 1. červencem roku 2024. To znamená, že technologická část FVE se odpisuje rovnoměrně bez přerušení po dobu 240 měsíců do 100 % vstupní ceny nebo zvýšené vstupní ceny. Odpisy se stanoví s přesností na celé měsíce a obchodní korporace má povinnost zahájit odpisování počínaje následujícím měsícem po měsíci, v němž byly splněny podmínky pro odpisování (od června 2024). V roce 2024 uplatní sedmměsíčních odpisů (odpisy se zaokrouhlují na celé koruny nahoru). Účtuje se na účet 022.

Co se týče stavební části, tak základy stavby včetně nosných konstrukcí solárních panelů se zatřídí se pod kód Klasifikace stavebních děl (CZ-CC) 230249 – Stavby pro energetiku jinde neuvedené (kromě budov) a účtuje se na účtu 021. Za samostatné stavební objekty, resp. samostatné inventární předměty účtované na účtu 021 lze dále považovat venkovní kabeláž, trafostanice a oplocení. Venkovní kabeláž od solárních panelů k elektrické přípojce se zatřídí pod kódem Klasifikace stavebních děl (CZ-CC) 2224 – Vedení místní elektrická a telekomunikační. Stavební objekt trafostanice se podle konkrétního stavebně-technického provedení zatřídí pod kód 222441 – Transformovny, rozvodny, měnírny vedení místních nebo pod kód 125112 – budovy výrobní pro energetiku. Oplocení se zatřídí pod kód 230291 – Oplocení staveb 2302.

3.18 Zatřídění FVE do majetku, s účtováním a daňovými odpisy

Obchodní korporace dokončila stavbu FVE „na zelené louce“, v březnu 2025 ji začala provozovat a odpisovat. Stavební část představují patky vč. nosných konstrukcí, oplocení, trafostanice dále kabeláž. Technologickou část (fotovoltaický systém) představují zejména fotovoltaické panely a měnič. Otázkou je, jak je to správně se zatříděním FVE do majetku, s účtováním a daňovými odpisy technologické a stavební části FVE ve zdaňovacím období roku 2025.

Jaké je správné řešení daného případu?

Podle novely EZ, která zrušila ustanovení § 30b ZDP, odpisuje obchodní korporace solární zařízení standardně po zařazení do odpisových skupin. Solární panely lze zatřídit do 2. odpisové skupiny (CZ-CPA 26.11.22) a ostatní prvky fotovoltaického systému vyrábějící proud (střídavý), mohou být zatříděny pod kódem CZ-CPA 27.11 – Elektrické motory, generátory a transformátory. Patří do 3. odpisové skupiny a účtují se na účtu 022. Evidence a odpisování se provádí jako u jednotlivých hmotných majetků (samostatných inventárních předmětů), pokud z technologické části obchodní korporace nevytvoří soubor movitých věcí.

Co se týče stavební části, tak základy stavby včetně nosných konstrukcí solárních panelů se zatřídí se pod kód Klasifikace stavebních děl (CZ-CC) 230249 – Stavby pro energetiku jinde neuvedené (kromě budov) a účtuje se na účtu 021. Za samostatné stavební objekty, resp. samostatné inventární předměty účtované na účtu 021 lze dále považovat venkovní kabeláž, trafostanice a oplocení. Venkovní kabeláž od solárních panelů k elektrické přípojce se zatřídí pod kódem Klasifikace stavebních děl (CZ-CC) 2224 – Vedení místní elektrická a telekomunikační. Stavební objekt trafostanice se podle konkrétního stavebně-technického provedení zatřídí pod kód 222441 – Transformovny, rozvodny, měnírny vedení místních nebo pod kód 125112 – budovy výrobní pro energetiku. Oplocení se zatřídí pod kód 230291 – Oplocení staveb 2302.

Řešení č. 3.17 až 3.18 zpracoval Ing. Pavel Novák (IV/2025)

3.19 Dílčí základ daně

Poplatník měl dílčí základ daně podle § 6 zákona, tj. ze závislé činnosti, 195 000 Kč a dílčí základ daně podle § 7 zákona, tj. z podnikání, 222 000 Kč.

Jaké bude poplatník platit zálohy.

Poplatník bude platit zálohy podle § 38a zákona v poloviční výši. Dílčí základ daně podle § 6 zákona činí více než 15 %, avšak méně než 50 % z celkového základu daně.

Poplatník bude dále platit zálohy podle § 38h zákona, tj. zálohy mu srazí ze mzdy zaměstnavatel.

3.20 Záloha a dílčí základ daně

Poplatník měl dílčí základ daně podle § 6 zákona, tj. ze závislé činnosti, 220 000 Kč, dílčí základ daně podle § 7 zákona, tj. z podnikání, 124 000 Kč.

Jaké bude poplatník platit zálohy?

Poplatník zálohy podle § 38a zákona platit nebude, dílčí základ daně podle § 6 zákona činí více než 50 % z celkového základu daně.

Poplatník bude platit zálohy podle § 38h zákona, tj. zálohy mu srazí ze mzdy zaměstnavatel.

3.21 Dílčí základ daně ze závislé činnosti

Poplatník měl dílčí základ daně podle § 6 zákona, tj. ze závislé činnosti, 31 000 Kč, dílčí základ daně podle § 7 zákona, tj. z podnikání, 306 000 Kč.

Jaké bude poplatník platit zálohy?

Poplatník bude platit zálohy podle § 38a zákona z celkového základu daně. Dílčí základ daně ze závislé činnosti činí méně než 15 % z celkového základu daně.

Poplatník bude dále platit zálohy podle § 38h zákona, tj. zálohy mu srazí ze mzdy zaměstnavatel.

3.22 Výše odpisů v daňových výdajích

Vstupní cena osobního automobilu, tj. vozidla kategorie M1, činí 2,5 mil. Kč. Otázkou je, jak se bude dané vozidlo odpisovat rovnoměrným způsobem.

Jakou výši odpisů lze v jednotlivých letech uplatnit do daňových výdajů?

Osobní automobil se zatřídí do odpisové skupiny 2, roční odpisová sazba pro 1. rok činí 11, pro další roky 22,25.

Částka omezení výdajů podle § 30e odst. 2 zákona činí: 2 000 000 Kč.

Úhrn výdajů vynaložených na vozidlo podle § 30e odst. 1 zákona činí: 2 500 000 Kč.

Poměrná část odpisu bude činit: 2 000 000: 2 500 000 = 0,8.

Výše rovnoměrného odpisu daného vozidla v prvním roce podle § 31 zákona činí:

(2 500 000 × 11) : 100 = 275 000 Kč, s tím, že do daňových výdajů lze uplatnit odpis pouze ve výši: 275 000 × 0,8 = 220 000 Kč.

Výše rovnoměrného odpisu daného vozidla ve druhém až pátém roce podle § 31 zákona činí: (2 500 000 × 22,25) : 100 = 556 250 Kč s tím, že do daňových výdajů lze uplatnit odpis pouze ve výši: 556 250 × 0,8 = 445 000 Kč.

3.23 Zálohové období podnikatele

Podnikatel – fyzická osoba podá daňové přiznání za r. 2024 do 1. dubna 2025.

Jaké má podnikatel další zálohové období?

Zákon č. 280/­2009 Sb., daňový řád v § 33 odst. 1 stanoví mimo jiné, že lhůta stanovená podle týdnů, měsíců nebo let počíná běžet dnem, který následuje po dni, kdy došlo ke skutečnosti určující počátek běhu lhůty, a končí uplynutím toho dne, který se svým pojmenováním nebo číselným označením shoduje se dnem, kdy započal běh lhůty. Dále zákon č. 280/­2009 Sb., daňový řád, ve znění pozdějších předpisů, v § 33 odst. 4 stanoví, že připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den; to neplatí, jde-li o lhůtu určenou v kratších časových jednotkách, než jsou dny.

Tří měsíční lhůta pro podání daňového přiznání za r. 2024 začne běžet 1. lednem 2025 a končí 1. dubna 2025.

Zálohové období podnikatele začíná v souladu s § 38a odst. 1 zákona o daních z příjmů dnem 2. dubna 2025 a skončí posledním dnem lhůty, ve kterém bude mít poplatník povinnost podat daňové přiznání za zdaňovací období 2025.

3.24 Výdaje spojené s koupí automobilu

Poplatník vedoucí daňovou evidenci si koupil nákladní automobil s přívěsem za 4 mil. Kč s tím, že cenu bude splácet 5 let. Vlastníkem automobilu se stane po zaplacení poslední splátky z ceny.

Jak bude podnikatel uplatňovat výdaje spojené s koupí automobilu i s jeho provozem?

Na straně kupujícího, který není vlastníkem kupovaného automobilu do doby zaplacení poslední splátky ze sjednané kupní ceny, ale předmětný automobil již využívá, lze jako daňový výdaj uplatnit výdaje podle § 24 odst. 1 zákona o daních z příjmů, tzn. skutečné vynaložené výdaje na dosažení, zajištění a udržení příjmů (jde o výdaje provozní, např. na pohonné hmoty, drobné opravy a údržbu, pojištění apod.).

Výdaje spojené s nákupem hmotného majetku – samostatné věci movité (automobilu) tímto způsobem, jsou po dobu, než bude zaplacena celá sjednaná kupní cena výdajem nedaňovým. Po zaplacení poslední splátky sjednané kupní ceny, tj. v okamžiku, kdy na kupujícího přejde vlastnictví k předmětnému automobilu, může vlastník zahájit odpisování tohoto hmotného majetku podle § 31 nebo § 32 zákona o daních z příjmů, a to v souladu s § 28 odst. 1 zákona.

Vstupní cenou bude sjednaná kupní cena v kupní smlouvě, kterou kupující hradí formou splátek.

3.25 Odpisování hmotného majetku

Podnikatel v prosinci obdržel fakturu za nábytek v hodnotě 95 000 Kč. Jedná se o vybavení kanceláří a pracovišť zaměstnanců.

Jak lze uplatní částku 95 000 Kč do daňových výdajů?

Obecně je u nábytku nejdříve nutno blíže specifikovat o jaký nábytek se jedná, jde-li např. o kusový nábytek či ucelené „technologické“ sestavy jako např. kuchyňské linky, prodejní pulty, specifické zakázkové vybavení kanceláře atd., nebo zdali se jedná např. o sériově vyráběný nábytek (židle, stoly, skříně apod.), kterým se standardně vybavují kanceláře, dílny, sklady atd.

V prvním případě by nábytek v ceně 95 000 Kč byl, z hlediska daně z příjmů, hmotným majetkem podle § 26 odst. 2 zákona o daních z příjmů. Tato samostatná věc movitá se zatřídí do 2. odpisové skupiny.

Pokud se však jedná o druhý případ, tj. více kusů nábytku (několik židlí, stolků, skříněk) na vybavení několika kanceláří s tím, že jednotlivé kusy jsou pořizovány samostatně a je známa jejich cena, která nepřevýší zákonný limit 80 000 Kč pro jednotlivé věci movité, lze postupovat dvěma způsoby:

– výdaje spojené s vybavením kanceláří v celkové částce 95 000 Kč, může podnikatel uplatnit přímo do výdajů daňových jako provozní výdaje,

– poplatník může vytvořit soubor samostatných věcí movitých a jednotlivé kusy nábytku v ceně do 80 000 Kč, odpisovat jako celek v celkové ceně nad 80 000 Kč, tj. po zatřídění do druhé odpisové skupiny.

3.26 Zálohy na daňovou povinnost zdaňovacího období

Podnikatel platil v r. 2024 čtvrtletní zálohy, a to do 15. června 2024, 15. září 2024, zálohu, kterou měl zaplatit v prosinci 2024, zaplatil opožděně až 15. března 2025, spolu se zálohou, kterou měl k tomuto termínu zaplatit. V březnu 2025 tedy zaplatil zálohu v dvojnásobné výši.

Které zálohy se započítají na daňovou povinnost zdaňovacího období 2024?

Na daňovou povinnost poplatníka se započítají zálohy zaplacené v roce 2024, tj. záloha zaplacená do 15. června 2024 a 15. září 2024 a dále pak opožděně zaplacená záloha 15. března 2025, která měla být zaplacena již do 15. prosince 2024, protože byla zaplacena do lhůty pro podání daňového přiznání za r. 2024. Druhá záloha zaplacená 15. března 2025 se započítá až na daňovou povinnost roku 2025.

3.27 Odpisování bezemisního vozidla

Podnikatel koupil v březnu 2025 nové bezemisní vozidlo za 900 000 Kč.

Jak může podnikatel daný hmotný majetek odpisovat?

Hmotný majetek může podnikatel odpisovat podle § 31, 32 nebo podle § 30a zákona. Záleží na rozhodnutí podnikatele, jak se rozhodne předmětný hmotný majetek odpisovat. Pokud se rozhodne vozidlo odpisovat podle § 30a zákona, musí od března 2025 po dobu prvních 12 měsíců do daňových výdajů uplatnit odpisy rovnoměrně do výše 60 % vstupní ceny, tj. do výše 540 000 Kč, a za dalších bezprostředně následujících 12 měsíců uplatnit odpisy rovnoměrně do výše 40 % vstupní ceny tohoto hmotného majetku, tj. do výše 360 000 Kč.

Daňovým výdajem r. 2025 bude 9/12 (tj. od dubna do prosince) z částky 540 000 Kč, tj. 405 000 Kč.

Řešení č. 3.19 až 3.27 zpracovala Ing. Eva Sedláková (IV/2025)

3.28 Úroky z hypotečního úvěru

Na základě poskytnutého hypotečního úvěru v říjnu 2025 zakoupil občan v prosinci 2025 novou jednotku, která nezahrnuje nebytový prostor jiný než garáž, sklep a komoru (nový byt) a do bytu se s rodinou nastěhoval před vánocemi 2025. Odjel však s rodinou na zájezd do Dubaje, a návrh na vklad do katastru nemovitostí podal až po svém návratu dne 15. 1. 2026.

Může si poplatník uplatnit odpočet zaplacených úroků z hypotečního úvěru?

V daném případě si poplatník nemůže za rok 2025 uplatnit odpočet zaplacených úroků z hypotečního úvěru, protože není splněna podmínka vlastnictví. K nabytí vlastnictví totiž dojde v tomto případě až v roce 2026, kdy je podán návrh na vklad do katastru nemovitostí.

3.29 Zaměstnanec s dohodami a prohlášením k dani u zaměstnavatele

Zaměstnanec má uzavřeny v roce 2025 u téhož zaměstnavatele souběžně tři pracovněprávní vztahy – pracovní smlouvu, dohodu o provedení práce a dohodu o pracovní činnosti. U zaměstnavatele učinil prokazatelně prohlášení k dani. Za měsíc květen 2025 má zúčtovány následující příjmy:

- příjem na základě pracovní smlouvy 34 000 Kč

- odměna z dohody o provedení práce 11 490 Kč

- odměna z dohody o pracovní činnosti 4 490 Kč

Jak bude příjem zaměstnance zdaněn?

Z odměny z dohody o provedení práce se neodvádí ani sociální, ani zdravotní pojištění (příjem je nižší než 11 500 Kč), rovněž tak z odměny z dohody o pracovní činnosti se neodvádí pojistné (příjem je nižší než 4 500 Kč).

Výpočet měsíční zálohy na daň a čistého příjmu v Kč	Květen
Příjem na základě pracovní smlouvy	34 000
Odměna z dohody o provedení práce	11 490
Odměna z dohody o pracovní činnosti	4 490
Celkový příjem	49 980
Základ daně (zaokrouhlený)	50 000
Záloha na daň (15 %)	7 500
Základní sleva na poplatníka	–2 570
Záloha na daň po slevě	4 930
Pojistné hrazené zaměstnancem (11,6 % z 34 000 Kč)	3 944

 

3.30 Hypoteční úvěr za účelem zakoupení rodinného domu

Občan získal hypoteční úvěr za účelem zakoupení rodinného domu. Po nastěhování spolu se svou rodinou občan v suterénu domu zřídil dílnu, ve které zahájil podnikatelskou činnost. Dle potvrzení hypoteční banky činí zaplacené úroky z poskytnutého úvěru za rok 2025 celkem 49 000 Kč.

Může si fyzická osoba uplatnit odpočet zaplacených úroků od základu daně z příjmů?

Fyzická osoba může uplatnit odpočet zaplacených úroků od základu daně z příjmů pouze v poměrné části dle zvoleného kritéria pro využití bytové potřeby.

Vhodným kritériem je podíl podlahové plochy určené k bydlení k celkové podlahové ploše rodinného domu. Tímto procentem vynásobí poplatník částku 49 000 Kč a výslednou výši úroku uplatní jako odpočet od základu daně v daňovém přiznání k dani z příjmů fyzických osob za rok 2025.

3.31 Starobní důchodce uzavřel dohodu o provedení práce s bývalým zaměstnavatelem

Občan, který již pobírá starobní důchod, uzavřel se svým bývalým zaměstnavatelem dohodu o provedení práce na období od 10. 5. 2025 do 25. 7. 2025, přičemž je mu zúčtována odměna za květen ve výši 11 400 Kč, za červen ve výši 19 000 Kč a za červenec ve výši 10 900 Kč. Zaměstnanec učinil prohlášení k dani a uplatňuje pouze základní slevu na poplatníka.

Jak proběhne zdanění odměny z dohody a v jaké výši je uplatněno pojištění u starobního důchodce?

Zaměstnanec je účasten nemocenského pojištění pouze v červnu, kdy jeho zúčtovaná odměna z dohody o provedení práce přesáhla hranici 11 500 Kč, a proto v tomto měsíci odměna z dohody podléhá odvodu pojistného na sociální a zdravotní pojištění. Za zbývající měsíce se z odměny neodvádí pojistné, protože odměna z dohody nedosáhla 11 500 Kč. Vzhledem k tomu, zaměstnanec učinil prohlášení k dani, zdanění odměn proběhne podle § 38h ZDP formou měsíční zálohy na daň.

Výpočet měsíční zálohy v Kč	Květen	Červen	Červenec
Zúčtovaná odměna	11 400	19 000	10 900
Záloha na daň (sazba daně 15 %)	1 710	2 850	1 635
Základní sleva na dani na poplatníka	–2 570	–2 570	–2 570
Záloha na daň po slevě	0	280	0
Pojistné hrazené zaměstnancem (5,1 %)	0	969	0
Čistá odměna	11 400	17 751	10 900

 

Zákonem č. 417/­2024 Sb. byla v § 7d a § 7e zákona č. 589/­1992 Sb. o pojistném na sociální zabezpečení zavedena s účinností od ledna 2025 pro zaměstnance (týká se i OSVČ), který je poživatelem starobního důchodu, sleva na pojistném na důchodové pojištění za kalendářní měsíc ve výši 6,5 % z vyměřovacího základu zaměstnance. Slevu na pojistném uplatňuje zaměstnanec u zaměstnavatele, a to nejdříve za kalendářní měsíc, v němž požádal o slevu na pojistném, a za kalendářní měsíce následující; nárok na slevu nemůže zaměstnanec uplatnit u zaměstnavatele zpětně. V tomto případě výše pojistného zaměstnance činí 4,5 % (pojistné na zdravotní pojištění), a (7,1 % – 6,5 %) = 0,6 % (pojistné na sociální pojištění). Tedy celkem 4,5 % + 0,6 % = 5,1 % z vyměřovacího základu.

 

Po skončení kalendářního roku může zaměstnanec požádat o roční zúčtování daně z příjmů, pokud splňuje podmínky uvedené v § 38ch ZDP. Pokud poplatník nemá kromě starobního důchodu, který je osvobozen od daně, jiné zdanitelné příjmy, uplatní v rámci ročního zúčtování záloh na daň základní slevu na dani na poplatníka ve výši 30 840 Kč a jeho daňová povinnost bude nulová. Zaměstnavatel mu vrátí sraženou zálohu na daň ve výši 280 Kč.

3.32 Zdanění odměny z dohod uzavřených u druhého zaměstnavatele

Zaměstnanec s měsíčním příjmem v rozmezí 35 000 Kč až 45 000 Kč u hlavního zaměstnavatele současně uzavřel u druhého zaměstnavatele dohodu o provedení práce a na jinou činnost dohodu o pracovní činnosti. U druhého zaměstnavatele nemohl učinit prohlášení k dani. Za měsíc červen 2025 je mu zúčtována odměna z dohody o provedení práce ve výši 11 300 Kč a odměna z dohody o pracovní činnosti ve výši 4 500 Kč.

Jak proběhne zdanění odměny z dohod?

U druhého zaměstnance nebude odváděno pojistné na sociální a zdravotní pojištění z dohody o provedení práce, ale bude odváděno pojistné z dohody o pracovní činnosti, protože odměna z této dohody dosáhla částky 4 500 Kč. Protože zaměstnanec neučinil prohlášení k dani u zaměstnavatele, bude u dohody o provedení práce použito zdanění podle § 6 odst. 4 ZDP formou srážkové daně, ale u dohody o pracovní činnosti bude sražena záloha na daň.

Údaje v Kč	Červen 2025
Odměna z dohody o provedení práce	11 300
Samostatný základ daně	11 300
Srážková daň (15 %)	1 695
Odměna z dohody o pracovní činnosti	4 500
Základ daně	4 500
Záloha na daň (15 %)	675
Pojistné hrazené zaměstnancem (11,6 %)	522

 

Poplatník může po skončení kalendářního roku postupovat podle § 36 odst. 6 ZDP a podat daňové přiznání k dani z příjmů fyzických osob za rok 2025. Do daňového přiznání pak zahrne jak příjmy obou zaměstnavatelů podléhající záloze na daň, tak příjmy od druhého zaměstnavatele podléhající srážkové dani, a to na základě potvrzení od obou zaměstnavatelů. V daňovém přiznání pak uplatní vůči vypočtené daňové povinnosti odvedenou srážkovou daň a odvedenou zálohu na daň od obou zaměstnavatelů.

3.33 Poskytnutí hypotečního úvěru za účelem nákupu pozemku

Občan uzavřel v roce 2021 smlouvu na poskytnutí hypotečního úvěru za účelem nákupu pozemku. Pozemek zakoupil v září 2022. V květnu 2026 zahájí na pozemku výstavbu rodinného domu, kterou hradí ze svých finančních prostředků.

Jak je to s uplatněním odpočtu úroků z úvěru poskytnutého na úplatné nabytí pozemku?

V daném případě je dodržena podmínka zahájení výstavby bytové potřeby do 4 let od okamžiku úplatného nabytí pozemku.

Občan si může zaplacené úroky z úvěru poskytnutého na úplatné nabytí (nákup) pozemku uplatnit jako odpočet od základu daně z příjmů v jednotlivých zdaňovacích obdobích (při splnění zákonem stanovených podmínek).

3.34 Prázdninová brigáda studenta

Student vysoké školy uzavřel dohodu o provedení práce na prázdninovou brigádu v období červenec až září 2025. Za každý měsíc obdrží stejnou odměnu ve výši 11 200 Kč. U zaměstnavatele neučiní prohlášení k dani. Žádné jiné příjmy student za rok 2025 nemá.

Jaké bude zdanění odměny z dohody a jak může student postupovat po skončení kalendářního roku?

S ohledem na výši odměny z dohody o provedení práce tato nepodléhá odvodu pojistného na sociální a zdravotní pojištění. Protože student neučinil prohlášení k dani, bude zaměstnavatel postupovat podle § 6 odst. 4 ZDP a odvede jakožto plátce srážkovou daň.

Výpočet srážkové daně v Kč	Měsíc
Zúčtovaná odměna	11 200
Samostatný základ daně	11 200
Srážková daň (15 %)	1 680
Čistá odměna	9 520

 

Po skončení roku 2025 má student dvě možnosti, jak získat sraženou daň z dohod o provedení práce zpět:

a) student bude postupovat podle § 36 odst. 6 ZDP a podá daňové přiznání k dani z příjmů fyzických osob za rok 2025, ke kterému doloží potvrzení zaměstnavatele o výši příjmů a sražené dani. V daňovém přiznání si uplatní roční základní slevu na dani na poplatníka, takže jeho daňová povinnost bude nulová. V daňovém přiznání požádá správce daně o vrácení přeplatku na dani ve výši 3 × 1 680 Kč = 5 040 Kč (souhrn sražené srážkové daně plátcem daně za tři měsíce),

b) student bude postupovat podle § 38k odst. 7 ZDP a do 15. 2. 2026 požádá svého zaměstnavatele o provedení ročního zúčtování záloh na daň z příjmů a učiní prohlášení k dani, ve kterém prokáže rozhodné skutečnosti pro poskytnutí slevy na dani podle § 35ba ZDP.V tomto případě zaměstnavatel v ročním zúčtování daně zohlední roční základní slevu na dani na poplatníka a vrátí studentovi přeplatek na dani ve výši 5 040 Kč.

3.35 Smlouva o hypotečním úvěru

Účastníky smlouvy o hypotečním úvěru jsou oba manželé, přičemž zaplacené úroky z tohoto úvěru činí za zdaňovací období 2025 částku 58 000 Kč. Předmětem poskytnutého hypotečního úvěru je výstavba rodinného domu.

Jak je to z pohledu daně z příjmů?

Manželé mohou souhrnně uplatnit odpočet od základu daně za rok 2025 ve výši 58 000 Kč. Existují tři možné varianty uplatnění odpočtu úroků od základu daně:

a) každý z manželů si uplatní rovným dílem odpočet 29 000 Kč od svého základu daně,

b) manžel si uplatní 58 000 Kč jako odpočet od svého základu daně,

c) manželka si uplatní 58 000 Kč jako odpočet od svého základu daně.

Pokud uplatní odpočet úroků oba manželé, může dojít k situaci, že oba manželé s příjmy ze závislé činnosti uplatní odpočet v rámci ročního zúčtování daně z příjmů u svých zaměstnavatelů, nebo jeden z manželů uplatní odpočet v rámci daňového přiznání a druhý v rámci ročního zúčtování daně u zaměstnavatele anebo oba manželé uplatní odpočet v rámci podaného daňového přiznání.

Řešení č. 3.28 až 3.35 zpracoval Ing. Ivan Macháček (IV/2025)

3.36 Majetkový prospěch z bezúročné zápůjčky

Zaměstnavatel poskytl 15. června 2025 zaměstnanci na základě smlouvy o bezúročné zápůjčce částku 500 000 Kč na pořízení bytu se splatností jistiny jednorázově v prosinci 2026.

Je majetkový prospěch z bezúročné zápůjčky osvobozen od daně z příjmů?

Na základě § 6 odst. 9 písm. r) ZDP je u zaměstnance od daně z příjmů osvobozen majetkový prospěch z bezúročné zápůjčky do výše jistiny 300 000 Kč. Z přesahující výše jistiny 200 000 Kč stanoví zaměstnavatel obvyklý úrok, jaký poskytují peněžní ústavy v rámci hypotečních úvěrů (bude odlišný v jednotlivých letech 2025 a 2026). Částku vypočteného úroku bude zaměstnavatel zaměstnanci zdaňovat jako nepeněžní příjem v rámci zdanění ze mzdy (nejpozději za měsíc prosinec příslušného zdaňovacího období) a současně tuto částku zahrne do vyměřovacího základu pro odvod pojistného na sociální a zdravotní pojištění. Předpokládejme, že obvyklý úrok z hypotečního úvěru v roce 2025 činí 4,6 %.

 

Pokud zaměstnavatel bude zdaňovat majetkový prospěch jednorázově za měsíc prosinec 2025, zvýší příjem zaměstnance pro stanovení zálohy na daň v prosinci o částku 200 000 Kč × 0,046 : 365 dnů × 200 dnů = 5 041 Kč. Tento příjem bude rovněž podléhat pojistnému na sociální a zdravotní pojištění. Obdobně bude zaměstnavatel postupovat v roce 2026.

3.37 Bezúročná zápůjčka

Občan je jednatelem společnosti s r.o. a za činnost člena orgánu právnické osoby je měsíčně odměňován sjednanou částkou. Od společnosti získá v květnu 2025 bezúročnou zápůjčku ve výši 250 000 Kč za účelem vybavení bytu, která je splatná do 2 let. Tento občan je současně společníkem další společnosti s r.o., ve které má pravidelný příjem za práci pro společnost. Od společnosti získá rovněž v listopadu 2025 bezúročnou zápůjčku ve výši 150 000 Kč a tyto peněžní prostředky občan použije na zakoupení soukromého auta. Zápůjčka je splatná postupně od roku 2026 do roku 2027.

Jak je to z pohledu daně z příjmů?

Občan jakožto jednatel spol. s r.o. má odměny zdaňované dle § 6 odst. 1 písm. c) bod 1 ZDP (člen orgánu právnické osoby) a jakožto společník spol. s r.o. druhé společnosti má příjmy zdaňované dle § 6 odst. 1 písm. b) bod 2 ZDP. Poplatník s příjmy dle závislé činnosti je označen jako zaměstnanec a na občana jakožto jednatele i společníka lze uplatnit § 6 odst. 9 písm. r) ZDP. Podle tohoto ustanovení je od daně z příjmů ze závislé činnosti osvobozen příjem od téhož zaměstnavatele plynoucí zaměstnanci v podobě majetkového prospěchu při bezúročné zápůjčce až do úhrnné výše jistin 300 000 Kč.

Vzhledem k tomu, že v případě bezúročné zápůjčky od každé společnosti s. r. o. nepřevýší jistina bezúročné zápůjčky limitní výši 300 000 Kč, bude majetkový prospěch vzniklý z obou bezúročných zápůjček u občana osvobozen od daně z příjmů fyzických osob.

3.38 Zaměstnanecké akce

V prosinci 2024 zaměstnanec nabyl v rámci zaměstnaneckého benefitu 500 ks zaměstnaneckých akcií svého zaměstnavatele za sníženou cenu 400 Kč/akcii, přičemž tržní cena k datu nabytí akcií činí 800 Kč/akcii. Zaměstnanec z důvodu stěhování s rodinou do jiné lokality na základě dohody ukončuje ke dni 31. srpna 2025 pracovní poměr u zaměstnavatele. Nabyté akcie zaměstnavatele si ponechává.

Jak postupovat v dané situaci?

Zaměstnanci při zvýhodněném pořízení zaměstnaneckých akcií v prosinci 2024 nevzniká zdanitelný příjem, ani nedochází ke zvýšení vyměřovacího základu pro odvod pojistného na sociální a zdravotní pojištění. Zdanitelný příjem z titulu zvýhodněného nákupu zaměstnaneckých akcií vzniká zaměstnanci ve smyslu znění § 6 odst. 14 písm. a) ZDP ke dni 31. srpna 2025, kdy dochází ke zdanění rozdílu mezi tržní cenou nakoupených akcií a zaplacenou cenou zaměstnancem ve výši (800 Kč – 400 Kč) × 500 ks = 200 000 Kč.

 

Tato výše zdanitelných příjmů vchází současně do vyměřovacího základu za měsíc srpen 2025 pro stanovení odvodu pojistného na sociální a zdravotní pojištění.

3.39 Daňové výdaje související s prodejem vozidla

Společnost s r.o. v rámci modernizace svého autoparku vyřadí ze svého majetku osobní automobil, a tento hodlá prodat v autobazaru za částku 155 000 Kč. O automobil projeví zájem zaměstnanec a zaměstnavatel mu jej prodá za benefitní sníženou cenu 90 000 Kč. Daňová zůstatková cena vozidla činí 110 000 Kč.

Jak postupovat v dané situaci?

U zaměstnance půjde o zdanitelný příjem ve výši rozdílu mezi prodejní cenou a zaplacenou cenou zaměstnancem, tedy o částku 155 000 Kč – 90 000 Kč = 65 000 Kč. Tento zdanitelný příjem bude připočten ke zdanitelné mzdě v příslušném kalendářním měsíci, kdy dochází k realizaci prodeje vozidla zaměstnanci. Bude rovněž připočten k vyměřovacímu základu ke stanovení pojistného na sociální a zdravotní pojištění.

U zaměstnavatele bude daňovým výdajem daňová zůstatková cena vozidla 110 000 Kč a rovněž povinné pojistné na sociální a zdravotní pojištění, které je povinen odvést ze zdanitelného příjmu zaměstnance (65 000 Kč × 0,338 = 21 970 Kč). V daném případě budou u zaměstnavatele daňové výdaje související s prodejem vozidla ve výši 110 000 Kč + 21 970 Kč = 131 970 Kč a zdanitelný příjem získaný od zaměstnance ve výši 90 000 Kč. Jde tedy o ztrátu 41 970 Kč.

3.40 Zvýhodněná cena nabývaných akcií

V souladu se stanovami akciové společnosti získal zaměstnanec v říjnu 2024 od svého zaměstnavatele za sníženou cenu 680 Kč celkem 1 000 zaměstnaneckých akcií společnosti. V den nabytí těchto akcií činila jejich obchodovatelná cena na Pražské burze 920 Kč. Zaměstnanec v srpnu 2025 polovinu těchto akcií výhodně prodá prostřednictvím obchodníka s cennými papíry za cenu 1 150 Kč/akcii. Zbývající počet akcií prodá zaměstnanec v roce 2028 (zaměstnanec stále pracuje u téhož zaměstnavatele).

Jak je to z pohledu daně z příjmů?

V souladu se zněním § 6 odst. 14 písm. d) ZDP dojde ke zdanění jako příjem ze závislé činnosti u zaměstnance rozdílu mezi zvýhodněnou cenou nabývané akcií společnosti, kterou hradí zaměstnanec, a tržní cenou akcií v době jejich nabytí, a to vždy ke dni prodeje akcií.

Znamená to, že v červnu 2025 přichází ke zdanění jako příjem ze závislé činnosti u zaměstnance částka (920 Kč – 680 Kč) × 500 akcií = 120 000 Kč. Tento příjem je v srpnu 2025 připočten ke mzdě zaměstnance a bude zdaněn měsíční zálohou na daň z příjmů ze závislé činnosti. Nepeněžní příjem podléhá v srpnu 2025 odvodu pojistného na sociální a zdravotní pojištění.

Příjem z následného úplatného převodu poloviny akcií v roce 2025 činí 1 150 Kč × 500 akcií = 575 000 Kč. Výše tohoto příjmu je vyšší než limit pro osvobození od daně z příjmů dle § 4 odst. 1 písm. t) ZDP, proto nastupuje test pro osvobození od daně dle § 4 odst. 1 písm. u) ZDP. Vzhledem k tomu, že úplatný převod akcií se uskuteční do 3 let po jejich nabytí, podléhá příjem z úplatného převodu akcií zdanění jako ostatní příjem dle § 10 ZDP. Jako výdaj lze uplatnit nabývací cenu akcií, tj. částku, kterou zaměstnanec zaplatil zaměstnavateli při poskytnutí zaměstnaneckých akcií (680 Kč/akcii), a dále hodnotu zdaněného nepeněžního příjmu v souvislosti s nabytím zaměstnaneckých akcií (240 Kč/akcii).

Základem daně dle § 10 ZDP z titulu úplatného převodu akcií tak bude v roce 2025 částka:

575 000 Kč – (680 Kč + 240 Kč) × 500 akcií = 115 000 Kč. Zaměstnanec si jako další výdaj může uplatnit rovněž výdaje související s uskutečněním úplatného převodu akcií.

Obdobně se bude postupovat při prodeji zbývajícího počtu akcií v roce 2028.

3.41 Poskytnutí zaměstnaneckých akcií

V souladu se stanovami akciové společnosti získal zaměstnanec v listopadu 2024 od svého zaměstnavatele za sníženou cenu 600 Kč celkem 500 zaměstnaneckých akcií společnosti. V den nabytí těchto akcií činila jejich tržní cena 900 Kč/akcii. Zaměstnanec po dvou letech v říjnu 2026 prodá nabyté akcie za tržní cenu 700 Kč/akcii. Za dobu držby akcií neobdrží zaměstnanec žádné dividendy.

Jak postupovat v dané situaci?

Znění § 6 odst. 15 ZDP umožňuje zdanitelný příjem zaměstnance snížit o kladný rozdíl mezi hodnotou akcií či podílů k okamžiku jejich nabytí zaměstnanci a hodnotou těchto akcií či podílů k okamžiku jejich odloženého zdanění, přičemž hodnotu akcií či podílů v odloženém okamžiku zdanění je však pro účely výpočtu rozdílu třeba zvýšit o úhrn příjmů z podílu na zisku vyplacených na základě držby těchto akcií či podílů snížených o daň z těchto příjmů. V našem případě bude postup zdanění nepeněžního příjmu u zaměstnance z titulu nabytí zaměstnaneckých akcií v listopadu 2024 při jejich prodeji po dvou letech v říjnu 2026 následující:

V měsíci prodeje zaměstnaneckých akcií zaměstnavatel zdaní jako příjem ze závislé činnosti zaměstnanci částku [(900 Kč – 600 Kč) – (900 Kč – 700 Kč)] × 500 akcií = 50 000 Kč. Tento příjem je v říjnu 2026 připočten ke mzdě zaměstnance a bude zdaněn měsíční zálohou na daň z příjmů ze závislé činnosti. Nepeněžní příjem podléhá v tomto měsíci odvodu pojistného na sociální a zdravotní pojištění.

Příjem z následného úplatného převodu akcií v roce 2026 činí 700 Kč × 500 akcií = 350 000 Kč. Výše tohoto příjmu je vyšší než limit pro osvobození od daně z příjmů dle § 4 odst. 1 písm. t) ZDP, proto nastupuje test pro osvobození od daně dle § 4 odst. 1 písm. u) ZDP. Vzhledem k tomu, že úplatný převod akcií se uskuteční do 3 let po jejich nabytí, podléhá příjem z úplatného převodu akcií zdanění jako ostatní příjem dle § 10 ZDP.

Jako výdaj lze uplatnit nabývací cenu akcií, tj. částku, kterou zaměstnanec zaplatil zaměstnavateli při poskytnutí zaměstnaneckých akcií (600 Kč/akcii), a dále hodnotu zdaněného nepeněžního příjmu v souvislosti s nabytím zaměstnaneckých akcií (100 Kč/akcii).

Základem daně dle § 10 ZDP z titulu úplatného převodu akcií tak bude v roce 2026 částka: 350 000 Kč – (600 Kč + 100 Kč) × 500 akcií = 0 Kč.

3.42 Zvýhodněné pořízení zaměstnaneckých akcií

V prosinci 2024 zaměstnanec nabyl v rámci zaměstnaneckého benefitu 400 ks zaměstnaneckých akcií svého zaměstnavatele za sníženou cenu 400 Kč/akcii, přičemž tržní cena k datu nabytí akcie činí 700 Kč/akcii. Zaměstnanec po celou dobu až do odchodu do starobního důchodu v roce 2036 zůstává u téhož zaměstnavatele a vlastní stále získané zaměstnanecké akcie, ze kterých každoročně pobírá dividendy.

Jak postupovat v případě zvýhodněného pořízení zaměstnaneckých akcií?

Zaměstnanci při zvýhodněném pořízení zaměstnaneckých akcií v prosinci 2024 nevzniká zdanitelný příjem, ani nedochází ke zvýšení vyměřovacího základu pro odvod pojistného na sociální a zdravotní pojištění.

Zdanitelný příjem z titulu zvýhodněného nákupu zaměstnaneckých akcií vzniká zaměstnanci ve smyslu znění § 6 odst. 14 písm. g) ZDP až okamžikem uplynutí 10 let ode dne nabytí podílu (akcií společnosti), kdy dochází ke zdanění rozdílu mezi tržní cenou nakoupených akcií a zaplacenou cenou zaměstnancem ve výši (700 Kč – 400  Kč) × 400 ks = 120 000 Kč.

3.43 Majetkový prospěch z bezúročné zápůjčky

Zaměstnanec má uzavřenu pracovní smlouvu se svým zaměstnavatelem a současně pracuje na základě dohody o pracovní činnosti pro druhého zaměstnavatele. Od prvního zaměstnavatele získal v červnu 2025 bezúročnou zápůjčku ve výši 200 000 Kč a druhý zaměstnavatel mu poskytl druhou bezúročnou zápůjčku v září 2025 ve výši 150 000 Kč.

Jedná se o majetkový prospěch z bezúročné zápůjčky?

Podle § 6 odst. 9 písm. r) ZDP je od daně z příjmů ze závislé činnosti osvobozen příjem od téhož zaměstnavatele plynoucí zaměstnanci v podobě majetkového prospěchu při bezúročné zápůjčce až do úhrnné výše jistin 300 000 Kč.

Vzhledem k tomu, že u téhož zaměstnavatele nepřevýší jistina bezúročné zápůjčky limitní výši 300 000 Kč, bude u zaměstnance osvobozen majetkový prospěch z bezúročné zápůjčky od obou zaměstnavatelů.

3.44 Bezplatná doprava zaměstnanců

V uzavřené kolektivní smlouvě na rok 2025 se zavázal zaměstnavatel, že bude zajišťovat bezplatně dopravu zaměstnanců z okolních obcí do sídla firmy a následně zpět do místa bydliště zaměstnanců. Doprava je zajištěna smluvně s provozovatelem autodopravy.

Jsou náklady vynaložené na dopravu zaměstnanců daňově uznatelné?

U zaměstnance je nutno zvýšit základ daně pro výpočet měsíční zálohy na daň z příjmů o bezplatně poskytnutou dopravu do a ze zaměstnání, a to v ceně obvyklé (ve výši ceny jízdenky za použití veřejné dopravy). Tento nepeněžní příjem vstupuje rovněž do vyměřovacího základu zaměstnance pro odvod pojistného na sociální a zdravotní pojištění.

Vzhledem k tomu, že se zaměstnavatel zavázal v kolektivní smlouvě k zajištění tohoto benefitu pro zaměstnance, budou podle § 24 odst. 2 písm. j) bod 4 ZDP náklady vynaložené na dopravu zaměstnanců daňově uznatelné. Daňovým nákladem zaměstnavatele bude rovněž podle znění § 24 odst. 2 písm. f) ZDP povinné pojistné na sociální a zdravotní pojištění hrazené zaměstnavatelem za sebe sama ze zdanitelného nepeněžního příjmu zaměstnance.

3.45 Výrobní náklady na zhotovení sekačky

Firma vyrábí zahradní sekačky. Jednu z nich prodá svému zaměstnanci se slevou oproti obvyklé prodejní ceně za částku 4 500 Kč. Výrobní náklady činí 4 200 Kč, prodejní cena (cena obvyklá) činí 6 200 Kč.

Jak postupovat v daném případě?

Zdanitelným příjmem zaměstnance bude částka (6 200 Kč – 4 500 Kč) = 1 700 Kč. Tento zdanitelný příjem bude připočten k měsíční mzdě zaměstnance v měsíci, kdy výrobek zakoupil. Např. při mzdě zaměstnance za příslušný měsíc ve výši 40 000 Kč proběhne stanovení měsíční zálohy na daň z částky 41 700 Kč, takže namísto zálohy na daň 3 430 Kč bude činit měsíční záloha na daň 3 685 Kč (předpokládáme uplatnění základní slevy na dani na poplatníka při učiněném prohlášení k dani). Rovněž se zvýší pojistné na sociální a zdravotní pojištění u zaměstnance z 40 000 Kč × 0,116 = 4 640 Kč na 41 700 Kč × 0,116 = 4 838 Kč. Odkoupení sekačky se slevou stojí de facto zaměstnance:

4 500 Kč (prodejní cena) + 255 Kč (zvýšení zálohy na daň) + 198 Kč (zvýšení odvodu pojistného = 4 953 Kč.

U zaměstnavatele budou výrobní náklady na zhotovení sekačky 4 200 Kč daňově uznatelnými náklady. Rovněž tak bude daňovým nákladem povinné pojistné na sociální a zdravotní pojištění, které je povinen odvést ze zdanitelného příjmu zaměstnance (1 700 Kč × 0,338 = 575 Kč. Celkové výdaje u zaměstnavatele tak činí 4 775 Kč a zdanitelné příjmy 4 500 Kč.

3.46 Zdanitelný příjem ze závislé činnosti

Zaměstnavatel při nástupu zaměstnance do pracovního poměru se s ním dohodne v pracovní smlouvě, že mu bude do doby, než si zajistí byt v sídle firmy, hradit výdaje za spotřebu PHM související s dopravou jeho soukromým motorovým vozidlem z místa bydliště do zaměstnání a ze zaměstnání. Za měsíc květen 2025 předloží zaměstnanec zaměstnavateli doklady o spotřebě PHM na částku 2 400 Kč.

Jak je to z pohledu daně z příjmů?

U zaměstnance se jedná o zdanitelný příjem ze závislé činnosti, který vchází do vyměřovacího základu zaměstnance pro odvod pojistného na sociální a zdravotní pojištění. Při stanovení zálohy na daň za měsíc květen 2025 bude připočten příjem 2 400 Kč k hrubé mzdě zaměstnance.

Vzhledem k tomu, že se zaměstnavatel zavázal v pracovní smlouvě k zajištění tohoto benefitu pro zaměstnance, budou podle § 24 odst. 2 písm. j) bod 4 ZDP náklady vynaložené na dopravu zaměstnance daňově uznatelné. Daňovým nákladem zaměstnavatele bude rovněž podle znění § 24 odst. 2 písm. f) ZDP povinné pojistné na sociální a zdravotní pojištění hrazené zaměstnavatelem za sebe sama (částka 2 400 Kč × 0,338 = 812 Kč).

3.47 Zaměstnanecké akcie společnosti

V souladu se stanovami akciové společnosti získal zaměstnanec v listopadu 2024 od svého zaměstnavatele za sníženou cenu 300 Kč celkem 500 zaměstnaneckých akcií společnosti. V den nabytí těchto akcií činila jejich tržní cena 500 Kč/akcii. Zaměstnanec v září 2025 prodá nabyté akcie za tržní cenu 400 Kč/akcii, přičemž získal za rok 2024 dividendu po zdanění ve výši 50 Kč na akcii.

Jaké je správné řešení?

Znění § 6 odst. 15 ZDP umožňuje zdanitelný příjem snížit o kladný rozdíl mezi hodnotou akcií či podílů k okamžiku jejich nabytí zaměstnanci a hodnotou těchto akcií či podílů k okamžiku jejich odloženého zdanění, přičemž hodnotu akcií či podílů v odloženém okamžiku zdanění je však pro účely výpočtu rozdílu třeba zvýšit o úhrn příjmů z podílu na zisku vyplacených na základě držby těchto akcií či podílů snížených o daň z těchto příjmů. V našem případě bude postup zdanění nepeněžního příjmu u zaměstnance z titulu nabytí zaměstnaneckých akcií s jejich prodejem v září 2025 následující:

V měsíci prodeje zaměstnaneckých akcií plátce zdaní jako příjem ze závislé činnosti zaměstnanci částku [(500 Kč + 50 Kč – 300 Kč) – (500 Kč – 400 Kč)] × 500 akcií = 75 000 Kč. Tento příjem bude v září 2025 připočten ke mzdě zaměstnance a bude zdaněn měsíční zálohou na daň z příjmů ze závislé činnosti. Nepeněžní příjem podléhá v tomto měsíci odvodu pojistného na sociální a zdravotní pojištění.

Příjem z následného úplatného převodu akcií v roce 2025 činí 400 Kč × 500 akcií = 200 000 Kč. Výše tohoto příjmu je vyšší než limit pro osvobození od daně z příjmů dle § 4 odst. 1 písm. t) ZDP, proto nastupuje test pro osvobození od daně dle § 4 odst. 1 písm. u) ZDP. Vzhledem k tomu, že úplatný převod akcií se uskuteční do 3 let po jejich nabytí, podléhá příjem z úplatného převodu akcií zdanění jako ostatní příjem dle § 10 ZDP.

Jako výdaj lze uplatnit nabývací cenu akcií, tj. částku, kterou zaměstnanec zaplatil zaměstnavateli při poskytnutí zaměstnaneckých akcií (300 Kč/akcii), a dále hodnotu zdaněného nepeněžního příjmu v souvislosti s nabytím zaměstnaneckých akcií (150 Kč/akcii). Základem daně dle § 10 ZDP z titulu úplatného převodu akcií tak bude v roce 2025 částka: 200 000 Kč – (300 Kč + 150 Kč) × 500 akcií. Jedná se tedy o nulový dílčí základ daně dle § 10 ZDP.

3.48 Převod cenných papírů

Občan v roce 2025 uskuteční úplatný převod podílu v spol. s r.o. a dále úplatný převod několika cenných papírů nezahrnutých v obchodním majetku v rámci obchodování na BCP. Všechny uskutečněné prodeje jsou osvobozeny od daně z příjmů, protože splňují zákonnou délku mezi nabytím a úplatným převodem [u cenných papírů doba 3 let dle § 4 odst. 1 písm. u) ZDP a u podílu v s. r. o. doba 5 let dle § 4 odst. 1 písm. q) ZDP]. Občan se rozhodne, že nevyužije možnosti stanovené v § 10 odst. 9 ZDP, ale bude postupovat při uplatnění daňově uznatelných výdajů dle § 10 odst. 5, odst. 6 a § 24 odst. 7 ZDP (uplatní jako daňový výdaj nabývací cenu cenných papírů a nabývací cenu podílu).

Přehled výše příjmů z úplatného převodu a nabývací ceny CP a podílu

Údaj	Výše příjmu	Nabývací cena
Převod podílu v s. r. o.	35 mil. Kč	15 mil. Kč
Prodej cenných papírů	45 mil. Kč	40 mil. Kč
Celkem	80 mil. Kč	55 mil. Kč

 

Jak postupovat v Předmětném případě?

Vzhledem k tomu, že k uskutečnění úplatného převodu cenných papírů a podílu v spol. s r.o. dochází po 1. 1. 2025, vztahuje se na případ znění § 4 odst. 3 ZDP, na základě kterého je osvobozen od daně z příjmů úhrn osvobozených příjmů podle § 4 odst. 1 písm. u) a podle § 4 odst. 1 písm. q) ZDP pouze ve výši 40 mil. Kč. V našem případě se jedná o 50 % výši osvobození podílu souhrnné výše příjmů (40/80 = 0,5), takže výše zdanitelného příjmu jak z převodu podílu v s. r. o., tak z prodeje cenných papírů dle § 10 ZDP činí 35 mil Kč × 0,5 + 45 mil Kč × 0,5 = 17,5 mil. Kč + 22,5 mil. Kč = 40 mil Kč.

 

Jako daňový výdaj k výši zdanitelného příjmu v rámci dílčího základu daně dle § 10 ZDP lze uplatnit částku 55 mil. Kč × 0,5 = 27,5 mil. Kč, konkrétně součet částek 15 mil. Kč × 0,5 + 40 mil. Kč × 0,5 = 7,5 mil. Kč + 20 mil. Kč = 27,5 mil. Kč. Výše dílčího základu daně dle § 10 ZDP v roce 2025 činí 40 mil. Kč – 27,5 mil. Kč = 12,5 mil. Kč

3.49 Doprava do zaměstnání

Zaměstnavatel proplácí svým zaměstnancům dopravu do zaměstnání a ze zaměstnání na základě předložených jízdenek autobusových a vlakových spojů. Tato skutečnost však není podchycena v žádné smlouvě se zaměstnanci ani v interním předpisu zaměstnavatele.

Jedná se o daňově uznatelné výdaje?

U zaměstnance je nutno o proplacené jízdenky zvýšit zdanitelnou mzdu při výpočtu měsíční zálohy na daň z příjmů ze závislé činnosti. Výše zdanitelného příjmu vchází do vyměřovacího základu zaměstnance pro odvod pojistného na sociální a zdravotní pojištění.

Vzhledem k tomu, že poskytování tohoto benefitu zaměstnancům nevychází z kolektivní smlouvy nebo z vnitropodnikového předpisu, ani není součástí pracovní smlouvy, zaměstnavatel nemůže postupovat podle § 24 odst. 2 písm. j) bod 4 ZDP. Proplácené jízdenky zaměstnancům za cestu do zaměstnání a ze zaměstnání jsou u zaměstnavatele daňově neuznatelné. Daňovým nákladem zaměstnavatele však bude podle znění § 24 odst. 2 písm. f) ZDP povinné pojistné na sociální a zdravotní pojištění hrazené zaměstnavatelem ze zdanitelného peněžního příjmu zaměstnance.

3.50 Hodnota nepeněžního příjmu zaměstnance

Finančnímu řediteli akciové společnosti je v rámci jeho motivace poskytnuto bezúplatně právo opce na budoucí nákup 500 akcií společnosti za předem sjednanou opční cenu ve výši 500 Kč za akcii (jedná se o tržní cenu akcie v den udělení opce). V době uplatnění opce je tržní cena akcie 750 Kč.

Jaké je řešení daného případu?

Zdanitelným příjmem ze závislé činnosti v měsíci uplatnění opce je rozdíl mezi tržní cenou akcie v okamžiku uplatnění opce a předem sjednanou cenou, tedy v našem případě 750 Kč – 500 Kč = 250 Kč na jednu akcii.

Hodnota nepeněžního příjmu zaměstnance v měsíci uplatnění opce činí 250 Kč × 500 akcií = 125 000 Kč a zahrne se rovněž do vyměřovacího základu pro stanovení pojistného na sociální a zdravotní pojištění.

3.51 Bezplatné přechodné ubytování

Zaměstnavatel se sídlem firmy v Ústí nad Labem získá vysoce kvalifikovaného zaměstnance s trvalým bydlištěm v Olomouckém kraji a do doby zakoupení vlastního bytu a přestěhování se zaměstnance s rodinou do Prahy hradí zaměstnavatel novému zaměstnanci ubytování v hotelu, za které zaplatí zaměstnavatel částku 25 000 Kč za měsíc. Toto přechodné ubytování poskytuje zaměstnanci bezplatně v souladu se zněním pracovní smlouvy.

Jak je to v případě poskytnutí bezplatného přechodného ubytování?

U zaměstnance je částka nepeněžního příjmu ve výši 3 500 Kč měsíčně osvobozena od daně z příjmů ze závislé činnosti. Nadlimitní částka ve výši 21 500 Kč měsíčně bude jako nepeněžní příjem podléhat zdanění současně s vyplacenou mzdou a bude zahrnuta do vyměřovacího základu zaměstnance pro odvod pojistného na sociální a zdravotní pojištění. Poskytnutí bezplatného přechodného ubytování tak přijde zaměstnance na dani z příjmů na 21 500 Kč × 0,15 = 3 225 Kč měsíčně a na pojistném na 21 500 Kč × 0,116 = 2 494 Kč.

 

Daňově uznatelným výdajem zaměstnavatele je celá částka 25 000 Kč měsíčně, protože zaměstnavatel postupuje v souladu s § 24 odst. 2 písm. j) bod 4 ZDP. Daňovým nákladem zaměstnavatele bude rovněž podle § 24 odst. 2 písm. f) ZDP povinné pojistné na sociální a zdravotní pojištění hrazené zaměstnavatelem za sebe sama (částka 21 500 Kč × 0,338 = 7 267 Kč).

3.52 Přechodné ubytování za zvýhodněnou cenu

Zaměstnavatel poskytne zaměstnanci po jeho nástupu do pracovního poměru ubytování v ubytovně za zvýhodněnou cenu. Výdaje spojené s ubytováním ve výši 4 500 Kč měsíčně hradí zaměstnavatel, přičemž zaměstnanec hradí měsíčně zaměstnavateli částku 1 000 Kč. Přechodné ubytování poskytuje zaměstnavatel zaměstnanci v souladu se zněním vnitropodnikového předpisu.

Jak je to v případě přechodného ubytování za zvýhodněnou cenu?

U zaměstnance je částka 3 500 Kč nepeněžního plnění zaměstnavatele osvobozena od daně z příjmů. Nadlimitní částka 1 000 Kč nebude zdanitelným příjmem zaměstnance, protože tuto částku hradí zaměstnanec zaměstnavateli za poskytnuté přechodné ubytování.

Daňově uznatelným výdajem zaměstnavatele je celá částka 4 500 Kč měsíčně, protože zaměstnavatel postupuje v souladu s § 24 odst. 2 písm. j) bod 4 ZDP, přičemž jako zdanitelný příjem zahrne zaměstnavatel do výnosů částku 1 000 Kč měsíčně, hrazenou zaměstnancem.

3.53 Bezplatné přechodné ubytování

Zaměstnavatel sjednal s novým zaměstnancem přechodné ubytování v hotelu. Zaměstnanec hradí za ubytování částku 22 000 Kč měsíčně, přičemž tuto částku zaměstnavatel následně proplácí zaměstnanci na základě dokladu o zaplacení. Bezplatné přechodné ubytování poskytuje zaměstnavatel zaměstnanci v souladu se zněním pracovní smlouvy, a to do doby, než si nový zaměstnanec sežene a zakoupí vlastní byt.

Jaké je správné řešení?

U zaměstnance bude částka 22 000 Kč v plné výši jako peněžní příjem podléhat zdanění spolu s vyplacenou mzdou a částka bude zahrnuta do vyměřovacího základu zaměstnance pro odvod pojistného na sociální a zdravotní pojištění. Měsíční záloha na daň z příjmů ze závislé činnosti se tak navýší o částku 22 000 Kč × 0,15 = 3 300 Kč a pojistné hrazené zaměstnancem o částku 22 000 Kč × 0,116 = 2 552 Kč.

Daňově uznatelným výdajem zaměstnavatele je celá částka 22 000 Kč měsíčně, protože zaměstnavatel postupuje v souladu s § 24 odst. 2 písm. j) bod 4 ZDP. Daňovým výdajem zaměstnavatele bude rovněž podle § 24 odst. 2 písm. f) ZDP povinné pojistné na sociální a zdravotní pojištění hrazené zaměstnavatelem za sebe sama (částka 22 000 Kč × 0,338 = 7 436 Kč).

3.54 Výdaje spojené s bydlením v bytě

Zaměstnavatel přispívá zaměstnanci částkou 3 000 Kč měsíčně na provozní výdaje spojené s bydlením v bytě, který si zaměstnanec před uzavřením pracovní smlouvy zakoupil a do kterého se s rodinou přestěhoval. K tomuto závazku se zaměstnavatel zavázal v pracovní smlouvě při zajištění pracovníka ze vzdálené lokality.

Jak postupovat v dané situaci?

V daném případě nejde o zajištění přechodného ubytování. Na straně zaměstnance je částka 3 000 Kč peněžního příspěvku na bydlení jeho zdanitelným příjmem, podléhá zdanění u zaměstnance současně s jeho mzdou v příslušném měsíci a částka je rovněž zahrnuta do vyměřovacího základu zaměstnance pro odvod pojistného na sociální a zdravotní pojištění.

I když se nejedná o příspěvek na řešení přechodného ubytování zaměstnance, ale jde o trvalé řešení bytové situace zaměstnance, je daňově uznatelným výdajem zaměstnavatele celá částka 3 000 Kč měsíčně, protože zaměstnavatel postupuje v souladu s § 24 odst. 2 písm. j) bod 4 ZDP. Daňovým výdajem zaměstnavatele bude rovněž podle znění § 24 odst. 2 písm. f) ZDP povinné pojistné na sociální a zdravotní pojištění hrazené zaměstnavatelem za sebe sama.

3.55 Péče o děti předškolního věku

Zaměstnavatel přispívá na pobyt dítěte zaměstnance v zařízení péče o děti předškolního věku provozované jiným subjektem. Jedná se o nepeněžní příspěvek ve výši 1 000 Kč měsíčně, který je hrazen zaměstnavatelem přímo provozovateli předškolního zařízení.

Jaké je správné řešení?

Pokud zaměstnavatel využije znění § 24 odst. 2 písm. zs) ZDP a poskytnutý příspěvek za pobyt dítěte jeho zaměstnance v zařízení péče o děti předškolního věku provozované jiným subjektem uplatní jako výdaje (náklady) vynaložené na dosažení, zajištění a udržení zdanitelných příjmů, pak bude nepeněžní příjem zaměstnance ve výši 1 000 Kč měsíčně podléhat u zaměstnance zdanění a rovněž se bude zahrnovat do vyměřovacího základu pro stanovení pojistného na zdravotní a sociální pojištění.

Pokud by však zaměstnavatel tento příspěvek hradil ze sociálního fondu nebo jako nedaňový náklad, pak by na straně zaměstnance šlo o nepeněžní příjem osvobozený od daně z příjmů dle § 6 odst. 9 písm. d) bod 2 ZDP do celkové výše stanovené pro všechny poskytované benefity obsažené v ustanovení § 6 odst. 9 písm. d) bod 2 ZDP (v roce 2025 souhrnně do výše 23 278,50 Kč za zdaňovací období).

3.56 Motivační příspěvek

Zaměstnavatel se smluvně dohodnul v srpnu 2025 se studentem druhého ročníku magisterského studia soukromé vysoké školy, že se student tímto studiem připravuje na výkon profese u zaměstnavatele. Zaměstnavatel se zavázal po zbývající dobu studia poskytovat od 1. 10. 2025 studentovi motivační příspěvek ve výši 12 500 Kč měsíčně. Jedná se o stipendium a příspěvek na ubytování a stravování studenta. Student se ve smlouvě zavázal uzavřít se zaměstnavatelem pracovní poměr po skončení vysoké školy a setrvat v něm alespoň 3 roky. Student učinil na rok 2025 u zaměstnavatele prohlášení k dani, nevykonává v průběhu studia žádnou výdělečnou činnost.

Jak postupovat v dané situaci?

U studenta je výše motivačního příspěvku 12 500 Kč zdanitelným příjmem, podléhající měsíční záloze na daň z příjmů ve výši 12 500 Kč × 0,15 = 1 875 Kč. Od této zálohy na daň lze odečíst měsíční slevu na poplatníka 2 070 Kč, takže výsledná záloha na daň z příjmů se rovná nule.

U zaměstnavatele bude v roce 2025 daňově uznatelným výdajem částka 10 000 Kč × 3 měsíce = 30 000 Kč. Zbývající částka 7 500 Kč bude daňově neuznatelným výdajem zaměstnavatele.

3.57 Firemní mateřská škola

Dítě zaměstnance navštěvuje v roce 2025 mateřskou školu, kterou provozuje jeho zaměstnavatel. Zaměstnanec platí za pobyt dítěte ve firemní mateřské škole sníženou měsíční úplatu ve výši 400 Kč, zatímco pro ostatní děti nezaměstnanců umístěných v této mateřské škole činí měsíční úplata 800 Kč, přičemž částka, za kterou je poskytována „obecní mateřská škola“, činí v dané lokalitě 1 100 Kč.

Jak postupovat v daném případě?

Pokud zaměstnavatel postupuje dle § 24 odst. 2 písm. zs) ZDP a výdaje na provoz mateřské školy uplatní jako výdaje (náklady) vynaložené na dosažení, zajištění a udržení zdanitelných příjmů, pak se na zaměstnance nebude vztahovat osvobození od daně dle § 6 odst. 9 písm. d) bod 2 ZDP.

Nepeněžní příjem zaměstnance ve výši rozdílu mezi úplatou za pobyt dítěte v “obecní mateřské škole“ a úplatou zaměstnance (v našem případě 700 Kč měsíčně) bude podléhat u zaměstnance zdanění a rovněž se bude zahrnovat do vyměřovacího základu pro stanovení pojistného na zdravotní a sociální pojištění.

3.58 Příspěvek na stravování studenta

Zaměstnavatel smluvně dohodl v lednu 2025 se studentem II. ročníku střední odborné školy, že se tímto studiem připravuje na výkon profese u zaměstnavatele. Zaměstnavatel se zavázal poskytovat od 1. 1. 2025 do ukončení střední odborné školy studentovi motivační příspěvek ve výši 7 000 Kč měsíčně. Jedná se o stipendium a příspěvek na stravování studenta. Student se ve smlouvě zavázal uzavřít se zaměstnavatelem pracovní poměr po skončení střední školy a setrvat v něm alespoň 3 roky. Neučinil u zaměstnavatele prohlášení k dani.

Jaké je správné řešení?

U studenta je výše motivačního příspěvku 7 000 Kč zdanitelným příjmem. Protože neučinil prohlášení k dani, vypočte zaměstnavatel zálohu na daň s použitím sazby daně 15 %, tj. ve výši 1 050 Kč. Student pak po skončení zdaňovacího období podá přiznání k dani z příjmů. V daňovém přiznání pak může uplatnit základní slevu na dani na poplatníka ve výši 30 840 Kč. Pokud student nemá kromě motivačního příspěvku žádné další zdanitelné příjmy, v daňovém přiznání za rok 2025 uvede dílčí základ daně dle § 6 ZDP 7 000 Kč × 12 = 84 000 Kč a vypočtenou daň 12 600 Kč.

V důsledku uplatnění základní slevy na dani na poplatníka vznikne mu nulová daňová povinnost, takže sraženou zálohu na daň zaměstnavatelem ve výši 12 600 Kč na základě vyžádání obdrží od FÚ zpět jako přeplatek na dani. U zaměstnavatele bude v roce 2025 daňově uznatelným výdajem částka 5 000 Kč × 12 měsíců = 60 000 Kč. Zbývající částka 24 000 Kč bude daňově neuznatelným výdajem zaměstnavatele.

3.59 Výdaje na provoz mateřské školy

Dítě zaměstnance navštěvuje v roce 2025 bezplatně mateřskou školu, kterou provozuje jeho zaměstnavatel. Mateřská škola je určena výlučně pro zaměstnance tohoto zaměstnavatele. Výdaje na provoz mateřské školy uplatňuje zaměstnavatel do svých daňových nákladů.

Jaké je správné řešení?

Pokud zaměstnavatel postupuje dle § 24 odst. 2 písm. zs) ZDP a výdaje na provoz mateřské školy uplatní jako výdaje (náklady) vynaložené na dosažení, zajištění a udržení zdanitelných příjmů, pak nelze uplatnit u zaměstnance osvobození podle § 6 odst. 9 písm. d) bod 2 ZDP.

Nepeněžní příjem zaměstnance se ocení ve smyslu § 6 odst. 17 ZDP a tato částka bude podléhat u zaměstnance zdanění a rovněž se bude zahrnovat do vyměřovacího základu pro stanovení pojistného na zdravotní a sociální pojištění.

3.60 Motivační příspěvek z pohledu ZDP

Student právnické školy současně při studiu vykonává samostatnou výdělečnou činnost. Při jednání s jedním zaměstnavatelem s ním dohodne, že po ukončení vysoké školy k němu nastoupí jako zaměstnanec do právního oddělení. Zaměstnavatel se studentem smluvně dohodl poskytování motivačního příspěvku od září 2025 do ukončení vysoké školy a to ve výši 12 000 Kč měsíčně. Student se ve smlouvě zavázal uzavřít se zaměstnavatelem pracovní poměr po skončení vysoké školy a setrvat v něm alespoň 5 let. Student neučinil u zaměstnavatele prohlášení k dani.

Jak postupovat v předmětném případě?

U studenta je výše motivačního příspěvku 12 000 Kč zdanitelným příjmem. Protože student neučinil prohlášení k dani, vypočte zaměstnavatel měsíční zálohu na daň s použitím sazby daně 15 %. Student po skončení zdaňovacího období v daňovém přiznání za rok 2025 uvede dílčí základ daně ze závislé činnosti ve výši 12 000 Kč × 4 měsíce = 48 000 Kč a dílčí základ daně z jeho podnikání dle § 7 ZDP. V daňovém přiznání pak poplatník uplatní základní slevu na dani na poplatníka a od takto vypočtené daňové povinnosti odečte zaplacenou zálohu na daň ze závislé činnosti ve výši 7 200 Kč a případnou zaplacenou zálohu na daň z titulu své podnikatelské činnosti.

 

Pokud mu vyjde po uplatnění slev na dani daňová povinnost nulová, požádá v daňovém přiznání o vrácení zaplacené zálohy na daň. U zaměstnavatele bude v roce 2025 daňově uznatelným výdajem částka 10 000 Kč × 4 měsíce = 40 000 Kč. Zbývající částka 8 000 Kč bude daňově neuznatelným výdajem zaměstnavatele.

3.61 Pracovní poměr a motivační příspěvek

Zaměstnavatel smluvně dohodne v lednu 2025 se studentem magisterského studia vysoké školy, že se student tímto studiem připravuje na výkon finančního řízení u zaměstnavatele. Zaměstnavatel se zaváže poskytovat od 1. 1. 2025 do ukončení vysoké školy studentovi motivační příspěvek ve výši 9 000 Kč měsíčně. Student se ve smlouvě zaváže uzavřít se zaměstnavatelem pracovní poměr po skončení vysoké školy a setrvat v něm alespoň 4 roky. Student neučiní u zaměstnavatele prohlášení k dani. Na měsíce červenec a srpen 2025 uzavře se zaměstnavatelem dohodu o provedení práce na zcela odlišné pracovní činnosti, než na které se připravuje studiem, a obdrží odměnu ve výši 10 200 Kč měsíčně.

Jak postupovat v dané situaci?

U studenta je výše motivačního příspěvku 9 000 Kč zdanitelným příjmem ze závislé činnosti. Protože student neučiní u zaměstnavatele prohlášení k dani, vypočte zaměstnavatel zálohu na daň dle § 38h odst. 5 ZDP s použitím sazby daně 15 %, tj. ve výši 1 350 Kč, přičemž se nepřihlédne k měsíční slevě na dani na poplatníka.

Po dobu prázdnin bude provedeno u studenta zdanění ze dvou základů daně:

- z částky motivačního příspěvku bude vypočtena záloha na daň dle § 38h odst. 5 ZDP – záloha na daň činí 1 350 Kč,

- z odměny z dohody o provedení práce bude uplatněna daň vybíraná srážkou podle zvláštní sazby daně ve smyslu § 6 odst. 4 písm. a) ZDP a § 36 odst. 2 písm. m) ZDP s použitím sazby srážkové daně 15 %, tedy daň 1 530 Kč.

Student pak po skončení zdaňovacího období může postupovat dle § 36 odst. 6 ZDP a podá daňové přiznání k dani z příjmů fyzických osob, ve kterém zahrne veškeré příjmy za rok 2025 (motivační příspěvky i odměny z dohody o provedení práce) a na základě potvrzení zaměstnavatele uplatní od vypočtené daně jak zaplacené zálohy na daň tak i srážkovou daň z dohody o provedení práce. V daňovém přiznání si může uplatnit základní roční slevu na dani na poplatníka.

3.62 Náborový příspěvek

Zaměstnavatel v rámci náboru nových zaměstnanců vyplatil získanému zaměstnanci v červnu 2025 náborový příspěvek ve výši 12 000 Kč. Podmínkou ve smlouvě o poskytnutí náborového příspěvku je setrvání zaměstnance u zaměstnavatele po dobu 2 let, přičemž při nedodržení této podmínky je zaměstnanec povinen vrátit celou výši poskytnutého náborového příspěvku. Sjednaná hrubá mzda při nástupu činí 49 000 Kč. Zaměstnanec si však našel výhodnější práci a rozvázal pracovní poměr k 15. 11. 2025.

Jak je to z pohledu daně z příjmů?

V daném případě při výplatě náborového příspěvku zaměstnavatel provedl jeho zdanění u zaměstnance současně s vyplacenou mzdou, tedy z částky 61 000 Kč. Při vrácení náborového příspěvku 12 000 Kč plátce daně zohlední tuto částku při výpočtu zálohy na daň v měsíci, kdy zaměstnanec náborový příspěvek vrátí (za měsíc listopad 2025) a to tak, že od hrubé mzdy za měsíc listopad odečte vrácenou výši náborového příspěvku 12 000 Kč.

Tím dojde ke snížení jeho mzdy pro stanovení zálohy na daň za měsíc listopad 2025 a současně ke snížení vyměřovacího základu pro odvod pojistného na sociální a zdravotní pojištění.

Řešení č. 3.36 až 3.62 zpracoval Ing. Ivan Macháček (III/205)

 

DPH

3.63 Dodání zboží do tuzemska formou třístranného obchodu

Firma, která je plátcem daně se sídlem v Německu, která nemá provozovnu v České republice, jako prostřední osoba pořídila zboží z Rakouska od prodávajícího, který je osobou registrovanou k dani se sídlem v Rakousku za účelem následného dodání do České republiky kupujícímu, který je plátcem se sídlem v tuzemsku. Zboží bylo přepraveno přímo od prodávajícího z Rakouska kupujícímu do tuzemska přepravní firmou, kterou objednal prodávající, tj. rakouská firma. Podmínky pro využití třístranného obchodu by tedy podle předpisů platných v Rakousku, ČR a SRN ve vazbě na směrnici o DPH a judikaturu SD EU měly být splněny.

Jak postupovat v dané situaci?

Rakouská firma proto uplatní při dodání zboží německé firmě osvobození od daně jako při intrakomunitárním dodání zboží. Německá firma jako prostřední osoba, která pořídí zboží z jiného členského státu s místem plnění v tuzemsku, uplatní osvobození od daně v tuzemsku podle § 17 odst. 6 zákona o DPH a nemusí se v tuzemsku registrovat jako plátce daně. Podle novelizovaného § 17 odst. 6 zákona o DPH je německá firma jako prostřední osoba povinna uvést na daňovém dokladu, který vystaví pro kupujícího, stejné DIČ, které sdělila prodávajícímu a nové také sdělení „daň odvede zákazník“.

Toto sdělení nemusí být uvedeno povinné v českém jazyce, může být uvedeno v předepsané formě i v jiném jazyce např. v němčině. Německá firma vystaví daňový doklad české firmě jako kupujícímu bez DPH a česká firma je povinna přiznat daň jako při pořízení zboží z jiného členského státu v ř. 3 nebo 4 daňového přiznání. Předepsané údaje o přiznání dani vykáže česká firma také v části A.2 kontrolního hlášení.

Ing. Václav Benda

3.64 Důvod registrace DPH

Obrat osoby povinné k dani se sídlem v tuzemsku překročí např. dne 15. 4. 2025 částku 2 000 000 Kč. Otázkou je, jaké důvody může tato osoba uvést v přihlášce k registraci a od kdy se stane plátce, pokud nesplní jiné podmínky pro registraci k DPH dříve (např. nepřekročí obrat ve výši 2 536 500 Kč nebo z jiného důvodu).

Jaké je správné řešení?

V přihlášce k registraci tato osoba jako důvod pro registraci uvede § 6 odst. 1 ZDPH – překročení obratu 2 000 000 Kč pro zákonnou registraci. Pokud nesplní jiné podmínky pro registraci k DPH dříve, stane se ze zákona plátce až od 1. 1. 2026.

Pokud by ale tato osoba sdělila jako důvod registrace § 6 odst. 2 písm. a) ZDPH – tj. rozhodla se, že chce být plátcem již dnem následujícím po překročení obratu 2 000 000 Kč a přihláška k registraci by byla podána včas, např. 21. 4. 2025, stane se tato osoba ze zákona plátcem již od 16. 4. 2025

3.65 Povinnost podat přihlášku k registraci

Plátce požádá např. 1. 7. 2025 o zrušení registrace plátce z důvodu, že přestal uskutečňovat ekonomickou činnost v tuzemsku (§ 106 odst. 1 ZDPH). Obrat za sledované období leden až červen 2025 přesáhne 2 000 000 Kč. Registrace plátce je zrušena. Nicméně po zrušení registrace, např. v listopadu 2025, uskuteční daná osoba zdanitelné plnění v tuzemsku, u kterého by měla nárok na odpočet daně, pokud by byla plátcem (např. dodání zboží).

Stane se plátce znovu plátcem a od kdy? Testuje se obrat za předchozí rok?

Vzhledem k tomu, že v roce 2025 její obrat přesáhne částku 2 000 000 Kč, stává se plátcem ode dne uskutečnění plnění v listopadu 2025. K obratu za bezprostředně předcházející kalendářní rok (rok 2024) se v tomto případě nepřihlédne vzhledem k účinnosti příslušné právní úpravy od 1. 1. 2025.

V roce 2026 již bude nutno v daném případě testovat obrat nejen za rok 2026, ale i obrat za rok 2025. Podle § 94 odst. 3 ZDPH má plátce povinnost podat přihlášku k registraci do 10 pracovních dnů od uskutečnění zdanitelného plnění.

3.66 Podmínky zrušení registrace plátcovství DPH

Podnikatel FO chce zrušit v roce 2025 plátcovství DPH.

Jaké jsou podmínky pro zrušení?

Podle novely ZDPH platí, že správce daně zruší registraci plátce na žádost (ale i z moci úřední), pokud plátce přestal uskutečňovat ekonomickou činnost v tuzemsku (§ 106 odst. 1 ZDPH). Nově je posuzována pouze ekonomická činnost v tuzemsku, nikoliv, jako před novelou, celková ekonomická činnost. Prodloužilo se posuzované období v situaci, kdy plátce sám žádá o zrušení registrace, pokud uplynul alespoň jeden rok ode dne, kdy se stal plátcem a plátce nedosáhl obrat 2 000 000 Kč, anebo uskutečňuje pouze plnění osvobozená bez nároku na odpočet daně (§ 106 odst. 4 ZDPH). Neposuzuje se 12 předchozích měsíců, ale daný a předchozí kalendářní rok. Novela ZDPH dále umožňuje dřívějšího zrušení registrace plátce na žádost, a to v případě, že jeho plátcovství vzniklo dobrovolně.

 

Dle § 106 odst. 6 ZDPH zruší správce daně registraci plátce na jeho žádost, pokud se stal plátcem dobrovolně a pokud ke dni podání žádosti uplynulo alespoň 6 měsíců ode dne, kdy se stal plátcem, a jeho obrat v tuzemsku za příslušný ani předchozí kalendářní rok nepřesáhl částku 2 000 000 Kč. U dobrovolných registrací je tak možné nově zrušit registraci už po uplynutí 6 měsíců.

Řešení č. 3.64 až 3.66 zpracoval Ing. Pavel Novák (IV/2025)

3.67 Zahrnování nákladu na přepravu do základu daně

Obchodní společnosti, která je plátcem daně, vyrábí a dodává hutní materiál podléhající sazbě daně 21 % dvěma základními způsoby, a to bez dopravy či s dopravou, kterou sama pro kupujícího zajišťuje. Při dodání hutního materiálu ze svého skladu bez dopravného účtuje odběrateli částku 50 000 Kč bez daně.

Jak je to se zahrnováním nákladu na přepravu do základu daně?

Při sazbě 21 % činí daň 10 500 Kč a cena včetně daně bude tedy 60 500 Kč. Při dodání stejného množství hutního materiálu je také základní cena bez dopravného 50 000 Kč. Objedná-li si zákazník dodání hutního materiálu včetně přepravy a náklady na tuto přepravu budou činit 5 000 Kč v úrovni bez daně, bude cena celková cena hutního materiálu včetně dopravného v úrovni bez daně činit 55 000 Kč.

Sazba daně u nákladů na přepravu se tedy bude prakticky řídit sazbou daně platnou pro hutní materiál, tj. uplatní se sazba 21 % z celkové částky bez daně včetně nákladů na přepravu. Při základu daně 55 000 Kč a sazbě 21 % bude daň činit 11 550 Kč a cena včetně daně bude 66 550 Kč.

3.68 Výpočet daně ze základu daně

Obchodní společnost, která je plátcem daně, vyrobí a dodá jiné obchodní společnosti, která je také plátcem, materiál za sjednanou cenu ve výši 200 000 Kč bez daně. Nepožaduje žádnou úhradu předem, a proto ji povinnost přiznat daň z tohoto základu daně vzniká podle § 20a odst. 1 zákona o DPH ke dni uskutečnění zdanitelného plnění, tj. ke dni dodání zboží, a to bez ohledu na to, zda bude požadovaná částka včas uhrazena či nikoliv.

Jaký je výpočet daně ze základu daně?

V daňovém přiznání za zdaňovací období, kdy se uskutečnilo dodání zboží, tedy vzniká obchodní společnosti jako dodavateli zboží povinnost přiznat daň z částky 200 000 Kč bez daně jako základu daně.

Při sazbě 21 % a výpočtu daně podle § 37 písm. a) bude daň činit 42 000 Kč. Příslušnou částku daně přizná dodavatel v ř. 1 daňového přiznání a předepsané údaje o přiznané dani uvede v části A.4 kontrolního hlášení.

3.69 Výpočet daně ze zálohy, která je včetně daně

Pokud by stavební firma, která je plátcem daně, požadovala na dodání stavebních prací při výstavbě rodinného domu jako stavby pro sociální bydlení od osoby, která není plátcem daně, zálohu předem v celkové výši 3 000 000 Kč, vznikla by jí povinnost přiznat daň z takto přijaté zálohy, která je chápána jako částka včetně daně ke dni jejího přijetí.

Jaký je výpočet daně ze zálohy, která je včetně daně?

Daň z částky 3 000 000 Kč včetně daně bude při uplatnění snížené sazby daně ve výši 12 % a při výpočtu podle § 37 písm. b) a předepsaném zaokrouhlení na haléře činit 321 428,57 Kč (3 000 000 – 3 000 000/1,12).

Příslušnou částku daně přizná stavební firma v ř. 2 daňového přiznání a předepsané údaje o přiznané dani uvede v části A.5 kontrolního hlášení.

3.70 Základ daně při bezúplatném poskytnutí zboží

Podnikatel, který je plátcem daně, poskytne bezúplatně osobní počítač, který je součástí jeho obchodního majetku a při jehož pořízení v roce 2021 uplatnil nárok na odpočet daně.

Jaký je základ daně při bezúplatném poskytnutí zboží?

Vzhledem k tomu, že plátce nabyl tento počítač úplatně, základ daně se stanoví podle bodu 1 § 36 odst. 6 písm. a) zákona o DPH, tj. ve výši pořizovací ceny uvedeného počítače sníženou o jeho opotřebení určenou ke dni jeho darování.

Pokud by toto částka činila např. 5 000 Kč v úrovni bez daně, tato částka by byla základem daně pro přiznání daně. Přiznání daně provede plátce v ř. 1 daňového přiznání na základě dokladu o použití a údaje o základu daně a dani z tohoto dokladu uvede v části A.5. kontrolního hlášení.

Řešení č. 3.67 až 3.70 zpracoval Ing. Václav Benda (IV/2025)

3.71 Hodnota darovaného auta do výše obratu v tuzemsku

Podnikatel – neplátce DPH daroval v březnu 2025 osobní automobil své dceři, který měl ve svém obchodním majetku. Otázkou je, zda se počítá podnikateli hodnota darovaného auta do výše obratu v tuzemsku pro zákonnou registraci.

Jaké je správné řešení?

V případě, že osoba povinná k dani, která není dosud plátcem, poskytne bezúplatně např. uvedený osobní automobil, tak cena zjištěná v okamžiku jeho darování se zahrnuje v roce 2025 do jejího obratu v tuzemsku. Před 1. 1. 2025 se uvedená částka do obratu nezahrnovala.

3.72 Obrat pro povinnost registrace k DPH

Lékař, neplátce DPH, kromě poskytování zdravotních služeb dle § 58 ZDPH pronajímá ještě ordinaci včetně zařízení jinému lékaři. Má příjem z pronájmu zařízení ordinace a z pronájmu samotné ordinace (nebytová jednotka).

Od kdy se stane ze zákona plátcem DPH, když jeho celkový obrat za všechny uvedené činnosti překročí v roce 2025 částku 2 000 000 Kč popř. 2 536 500 Kč.

Obrat jak z titulu pronájmu ordinace, tak z titulu pronájmu zařízení, vstupuje do obratu rozhodného pro případnou povinnost registrace k DPH (§ 6 ZDPH). V případě, že by součet příjmů ze všech těchto plnění spolu s poskytováním zdravotních služeb či s jinými ekonomickými aktivitami přesáhl hranici 2 000 000 Kč za rok 2025, lékař by se stal plátcem od 1. 1. následujícího kalendářního roku, tj. od 1. 1. 2026. Zároveň platí, že se může stát plátcem dnem následujícím po dni překročení limitu obratu (2 000 000 Kč), pokud správci daně ve včas podané přihlášce k registraci sdělí, že se chce stát plátcem tímto dnem (dnem následujícím po dni překročení limitu obratu 2 000 000 Kč).

 

Jestliže by obrat překročil 2 536 500 Kč už v průběhu roku 2025, tak by se lékař stal plátcem daně v den následující po dni překročení této hranice. Jako plátce DPH by lékař fakturoval nájem vybavení s 21 % daní a nájem ordinace jako plnění od daně osvobozené bez nároku na odpočet stejně jako zdravotní služby.

3.73 Příjem z pronájmu a povinná registrace k DPH v tuzemsku

Zubní lékař, který uskutečňuje pouze plnění osvobozená od daně bez nároku na odpočet, začal od ledna 2025 pronajímat nebytový prostor (ordinaci), v budově, kde má vlastní ordinaci.

Bude příjem z pronájmu vstupovat do obratu pro povinnou registraci k DPH v tuzemsku?

Dle § 4a odst. 1 ZDPH se obratem rozumí souhrn úplat bez daně, které osobě povinné k dani náleží za uskutečněná plnění, s místem plnění v tuzemsku. Dále ve stejném ustanovení ZDPH uvádí konkrétní plnění, která se do obratu zahrnují.

Ano, příjem z pronájmu nebytového prostoru dle § 56a ZDPH bude vstupovat do obratu pro povinnou registraci k DPH v tuzemsku.

3.74 Místo plnění při poskytnutí služby

Praktický lékař uskutečňuje zdravotní služby dle § 58 ZDPH. Jiná plnění neposkytuje. Od května 2025 bude poskytovat ubytovací služby v apartmánech v Chorvatsku, které si tam pořídil.

Bude příjem z těchto služeb vstupovat do obratu pro povinnou registraci k DPH v tuzemsku?

Dle § 4a odst. 1 ZDPH se obratem rozumí souhrn úplat bez daně, které osobě povinné k dani náleží za uskutečněná plnění, s místem plnění v tuzemsku.

Podle § 10 ZDPH je místem plnění při poskytnutí služby vztahující se k nemovité věci, včetně služeb ubytovacích, místo, kde se nemovitá věc nachází, a to je mimo tuzemsko-v Chorvatsku. Ne, příjem z těchto služeb nebude vstupovat do obratu pro povinnou registraci k DPH.

3.75 Povinnost podat přihlášku k registraci

Plátce požádá např. 1. 7. 2025 o zrušení registrace plátce z důvodu, že přestal uskutečňovat ekonomickou činnost v tuzemsku (§ 106 odst. 1 ZDPH). Obrat za sledované období leden až červen 2025 přesáhne 2 000 000 Kč. Registrace plátce je zrušena. Nicméně po zrušení registrace, např. v listopadu 2025, uskuteční daná osoba zdanitelné plnění v tuzemsku, u kterého by měla nárok na odpočet daně, pokud by byla plátcem (např. dodání zboží).

Stane se znovu plátcem a od kdy? Testuje se obrat za předchozí rok?

Vzhledem k tomu, že v roce 2025 její obrat přesáhne částku 2 000 000 Kč, stává se plátcem ode dne uskutečnění plnění v listopadu 2025. K obratu za bezprostředně předcházející kalendářní rok (rok 2024) se v tomto případě nepřihlédne vzhledem k účinnosti příslušné právní úpravy od 1. 1. 2025.

V roce 2026 již bude nutno v daném případě testovat obrat nejen za rok 2026, ale i obrat za rok 2025. Podle § 94 odst. 3 ZDPH má plátce povinnost podat přihlášku k registraci do 10 pracovních dnů od uskutečnění zdanitelného plnění.

3.76 Zrušení registrace plátce

Podnikatel FO chce zrušit v roce 2025 plátcovství DPH.

Jaké jsou podmínky pro zrušení?

Podle novely ZDPH platí, že správce daně zruší registraci plátce na žádost (ale i z moci úřední), pokud plátce přestal uskutečňovat ekonomickou činnost v tuzemsku (§ 106 odst. 1 ZDPH). Nově je posuzována pouze ekonomická činnost v tuzemsku, nikoliv, jako před novelou, celková ekonomická činnost. Prodloužilo se posuzované období v situaci, kdy plátce sám žádá o zrušení registrace, pokud uplynul alespoň jeden rok ode dne, kdy se stal plátcem a plátce nedosáhl obrat 2 000 000 Kč, anebo uskutečňuje pouze plnění osvobozená bez nároku na odpočet daně (§ 106 odst. 4 ZDPH). Neposuzuje se 12 předchozích měsíců, ale daný a předchozí kalendářní rok. Novela ZDPH dále umožňuje dřívějšího zrušení registrace plátce na žádost, a to v případě, že jeho plátcovství vzniklo dobrovolně.

Dle § 106 odst. 6 ZDPH zruší správce daně registraci plátce na jeho žádost, pokud se stal plátcem dobrovolně a pokud ke dni podání žádosti uplynulo alespoň 6 měsíců ode dne, kdy se stal plátcem, a jeho obrat v tuzemsku za příslušný ani předchozí kalendářní rok nepřesáhl částku 2 000 000 Kč. U dobrovolných registrací je tak možné nově zrušit registraci už po uplynutí 6 měsíců.

Řešení č. 3.71 až 3.76 zpracoval Ing. Pavel Novák (IV/2025)

3.77 Nové omezení odpočtu DPH u luxusních aut

Úspěšná firma – Luxus, a. s. – si formou finančního leasingu pořídila reprezentativní pět metrů dlouhý osobní automobil. Celková úplata je 5 miliony Kč bez DPH, která činí další 1 050 000 Kč. Přičemž tento plátce bude limuzínu využívat pouze pro potřeby svého podnikání (jen zdanitelná plnění) jako dlouhodobý majetek.

Jaké je nové omezení odpočtu DPH u luxusních aut?

Pokud byla smlouva uzavřena a vozidlo předáno ještě do konce roku 2023, mohl si plátce standardně uplatnit plný odpočet celé DPH na vstupu 1 050 000 Kč. Ovšem kdyby k přenechání limuzíny k užívání došlo až v roce 2024, 2025 nebo 2026, pak si plátce sice formálně také bude moci uplatnit plný odpočet DPH na vstupu, jenže ten již u luxusních osobních aut přes 2 miliony Kč nově podléhá regulaci a jeho „DPH na vstupu“ bude omezena na 420 000 Kč.

Nadlimitní částka DPH 630 000 Kč, kterou firma Luxus, a. s. musí uhradit poskytovateli finančního leasingu proto reálně i plátci zvýší cenu. Poznamenejme, že až s takto limitovanou DPH na vstupu je nutno pracovat případně i dále, pokud má plátce nárok pouze na částečný odpočet daně dle § 75 a § 76 ZDPH.

3.78 Odpočet DPH u dlouhodobého majetku

Developer je plátcem DPH a již v roce 2022 pro něj stavební firma (plátce) postavila kancelářskou budovu za 100 milionů Kč + DPH 21 milionů Kč. Tato stavba je účetně DHM odpisovaným účetními odpisy, pro účely daně z příjmů jde o HM odpisovaný daňovými odpisy a na poli DPH jde o dlouhodobý majetek podléhající úpravě odpočtu daně. Developer si celou DPH na vstupu ihned plně nárokoval k odpočtu daně, protože stavbu hodlal pronajímat pouze plátcům, přičemž u nájemného vždy dobrovolně uplatní DPH na výstupu. Což se mu ale dařilo jen dva roky, v roce 2024 připadá zhruba polovina nájemného na neplátce, u nichž pronajímatel nemůže uplatnit DPH na výstupu a tyto nájmy proto musí zůstat osvobozeny od daně bez nároku na odpočet daně. Ještě horší to bude v roce 2025, kdy v kancelářské budově zůstali už pouze nájemci – neplátci. Situace se vylepší až od roku 2026, kdy nájemci budou již zase jen plátci DPH, a pronajímatel u všech nájmů přizná DPH na výstupu.

Podléhá odpočet DPH u dlouhodobého majetku úpravě odpočtu?

V zájmu daňové spravedlnosti je plátce DPH u staveb (dlouhodobého majetku) povinen po dobu 10 let sledovat případnou změnu v rozsahu jeho použití mající vliv na uplatněný odpočet daně. A pokud dojde ke změně větší než 10 procentních bodů, je povinen, resp. oprávněn provést úpravu odpočtu daně dle § 78 až § 78e ZDPH.

Zjednodušeně řečeno se odpočet DPH na vstupu 21 milionů Kč jakoby rozdělí na 10 stejných částí (10 × 2 100 000 Kč) a každá desetina se přiřadí k jednomu kalendářnímu roku 10leté lhůty pro úpravu odpočtu daně:

V roce 2022 a také v roce 2023 developer využíval stavbu jen pro uskutečňování svých zdanitelných plnění:

–  První a druhá desetina odpočtu daně na vstupu připadající na tyto roky (2 x 2 100 000 Kč) proto plátci definitivně zůstávají zachovány (potvrzeny), neprováděl tedy žádnou úpravu uplatněného odpočtu daně.

V roce 2024 stavba sloužila cca z poloviny pro nájem osvobozený od daně bez nároku na odpočet daně:

–  Plátce proto musel adekvátně upravit třetí desetinu odpočtu daně připadající na tento rok (2,1 mil Kč). Přičemž záleží na krátícím koeficientu za tento rok, který se vypočte dle pravidel § 76 ZDPH. Kupodivu nelze uplatnit intuitivní selský postup – dle poměru podlahových ploch budovy využívaných pro zdaněné nájmy versus osvobozené. Rozhoduje totiž poměr úplat (nájemného) od plátců versus neplátců. Pokud bude např. 50 %, musel by plátce v tomto roce snížit původně uplatněný odpočet daně o 1 050 000 Kč.

V roce 2025 bude stavba využívána pouze pro nájmy osvobozené od daně bez nároku na odpočet daně:

–  Developer přijde o celou 4. desetinu odpočtu daně, musí ji „vrátit státu formou úpravy odpočtu daně.

V letech 2026 až 2031 developer bude využívat kancelářskou budovu už zase jen pro svá zdanitelná plnění:

–  Pátá až 10. desetina odpočtu daně připadající na tyto roky plátci definitivně zůstávají a testování končí.

3.79 Úprava odpočtu daně u nedoložené ztráty dlouhodobého majetku

Pizza, s. r. o. je plátce DPH s měsíčním zdaňovacím obdobím sídlící v Brně. V souladu se svým názvem se zabývá výrobou italský pizz, u nichž zajišťuje rozvoz po Brně na elektrických skútrech. Dva takovéto skútry plátce koupil již v létě 2023 za jednotkovou cenu á 100 000 Kč + DPH 21 000 Kč, u níž si uplatnil plný nárok na odpočet daně na vstupu. V dubnu 2025 plátce zjistí, že se jeden skútr ztratil, přičemž předpokládejme – spíše jen teoreticky – že tuto ztrátu obchodního majetku není schopen řádně doložit. V praxi by totiž zřejmě s ohledem na dosti vysokou hodnotu ztracené věci firma zajisté iniciovala policejní pátrání, případně požadovala náhradu od pojišťovny nebo od hmotně odpovědného zaměstnance – načež by se tedy již nejednalo o nedoloženou ztrátu a nebylo by tak nutno řešit úpravu odpočtu daně. Nicméně v našem příkladu se právě jedná o nedoloženou ztrátu.

Jak je to s úpravou odpočtu daně u nedoložené ztráty dlouhodobého majetku?

Jelikož jde o dlouhodobý majetek, u něhož byl uplatněn odpočet daně na vstupu, a ještě neuplynula 5letá lhůta pro úpravu odpočtu daně – začala v roce pořízení skútru 2023 a skončila by s rokem 2027 – je nutno z důvodu nedoložené ztráty provést jednorázovou úpravu odpočtu daně podle § 78e ZDPH. Tato se vypočte jako součin běžné roční úpravy odpočtu daně podle § 78a odst. 1 ZDPH (přičemž tzv. ukazatelem nároku na odpočet daně bude 0 %) a počtu roků zbývajících do konce 5leté lhůty pro úpravu odpočtu daně, včetně roku této úpravy (2025), čili roční úprava odpočtu daně se vynásobí třemi za zbývající 3 roky do konce lhůty 2025, 2026 a 2027.

Zjednodušeně řečeno půjde o trojnásobek jedné pětiny původně uplatněného odpočtu daně na vstupu: 3 × (21 000 Kč / 5) = 3 × 4 200 Kč = 12 600 Kč. Chceme-li být přesní, pak částka jednorázové úpravy odpočtu daně bude vypočtena jako součin částky daně na vstupu 21 000 Kč a rozdílu tzv. ukazatelů nároku na odpočet daně na konci versus na počátku (tj. 0 % – 100 %) a podílu počtu let zbývajících do konce 5leté lhůty (tedy 3/5): 21 000 Kč × (0 % – 100 %) × 3/5 = – 12 600 Kč. Protože je částka záporná, plátce musí úpravu provést, a to tak, že příslušnou částku včetně znaménka mínus uvede do řádku 60 v přiznání k DPH za duben 2025, kdy odhalil nedoloženou ztrátu dlouhodobého majetku; úprava odpočtu daně se neuvádí do kontrolního hlášení.

Jak by tomu bylo, když by alternativně – např. kvůli částečnému soukromému využití ztraceného skútru zaměstnanců na dojíždění do/z práce – plátce původně uplatnil pouze částečný odpočet daně v poměrné výši 80 % (tedy nikoli ve výši 21 000 Kč, ale jen 16 800 Kč)? Postupovalo by se úplně stejně, pouze by se při výpočtu částky úpravy odpočtu daně za nedoloženou ztrátu daného skútru pracovalo s nižším původně uplatněným odpočtem daně 16 800 Kč. Takže by plátci vyšla částka ve výši: 16 800 Kč × (0 % – 100 %) × 3/5 = – 10 080 Kč.

3.80 Neplátce DPH a „povinný“ finanční leasing

Drobný živnostník provozující všemožné pomocné stavební práce a není plátcem DPH. Protože si už něco nastřádal a s podnikáním to myslí vážně a dlouhodobě, rozhodl se pořídit si bagr. Na přímou koupi sice nemá potřebných cca 500 000 Kč a zadlužovat se úvěrem nechce, ale spočítal si, že finanční leasing na 5 let by měl v pohodě utáhnout – počítal s měsíčními splátkami cca 10 000 Kč. Vyhlédnul si dokonce už i prodejce stavební techniky, který by mu v tomto směru vyšel vstříc. Prodejce je samozřejmě plátcem DPH, a tak pana Jiřího jen tak mimoděk upozornil, že kromě pochopitelně vyšší první splátky cca 50 000 Kč bude muset požadovat úhradu také DPH z celé sjednané částky, tedy 21 % z cca 500 000 Kč, což činí něco přes 100 000 Kč.

Je pro neplátce DPH povinný finanční leasing výhodný?

Pokud by živnostník byl plátcem DPH – což se mu možná vyplatí i jen z důvodu koupě bagru – tak by úvodní plná daňová povinnost až takovým problémem nebyla. Zhruba do dvou měsíců by jí dostal vyplacenu „zpět“ od správce daně formou nadměrného odpočtu.

Jako neplátce ale samozřejmě tuto možnost nemá, a proto z finančních důvodů nemohl s prodejcem bagru uzavřít smlouvu o finančním leasingu s povinným převodem.

3.81 Soukromé využití obchodního majetku a odpočet DPH

Účetní firma je plátce a věnuje se pouze jedné ekonomické činnosti – vedení účetnictví klientů. Což je zdanitelné plnění a nejčastější tzv. nárokové plnění zakládající nárok na odpočet DPH na vstupu. Od plátce teď koupila nové osobní auto za 400 000 Kč + DPH 84 000 Kč a zvažuje uplatnění odpočtu této DPH na vstupu.

Sníží soukromé využití obchodního majetku odpočet DPH?

Komplikací je, že tento automobil bude částečně využíván i pro soukromé potřeby zainteresovaných fyzických osob. Jde-li o firmu OSVČ, pak pro soukromé jízdy dotyčného podnikatele, a jedná-li se o obchodní korporaci, pak nejspíše pro některého z jeho společníků nebo členů orgánů anebo jiných zaměstnanců. Ať tak či onak, slovy § 75 odst. 1 ZDPH bude předmětné přijaté zdanitelné plnění – koupený automobil – používán jak pro účely uskutečněných alias „nárokových“ plnění dotyčného plátce, tak pro jiné účely. Což má za následek, že nárok na odpočet daně je pouze v částečné – poměrné – výši odpovídající rozsahu použití pro první z obou účelů.

Protože předem není jisté, v jakém konkrétním rozsahu bude automobil sloužit pro podnikání versus k soukromé potřebě, nezbývá než učinit kvalifikovaný odhad – s nímž počítá § 75 odst. 4 ZDPH. Plátce například usoudí, že pro podnikání účetní firmy to bude zhruba 80 % z celkových ujetých kilometrů a ze zbylých 20 % pro soukromé (osobní) potřeby ad výše. Takže plátce může nárokovat odpočtu jen 80 % DPH na vstupu, 67 200 Kč.

3.82 Vyrovnání odpočtu daně u nedoloženého manka zásob

Autoservis, s. r. o. je měsíčním plátce DPH. Při opravě auta zákazníka v dubnu 2025 si technik ze skladu vyžádal na výměnu světlomet v pořizovací ceně 8 000 Kč + DPH 1 680 Kč, který tam podle skladového SW měl být. Ovšem fyzicky nebyl náhradní díl ve skladu nalezen. Se skladníkem je sjednána hmotná odpovědnost až u zásob v jednotkové hodnotě přes 10 000 Kč bez daně. Skladované zásoby jsou sice pojištěny, ale se spoluúčasti 50 000 Kč a policii nemělo důvod volat, jelikož firma nebyla schopna upřesnit, kdy k odcizení světlometu – koupeného v létě 2024 – došlo. Proto se jednalo o ztrátu či odcizení, které nebyly řádně doloženy ani potvrzeny.

Jak je to v případě vyrovnání odpočtu daně u nedoloženého manka zásob?

Jelikož jde o obchodní majetek – skladovanou zásobu materiálu – u něhož byl uplatněn odpočet daně na vstupu před méně než 3 roky, který ještě plátcem nebyl použit (tj. vyskladněn, resp. vydán do užívání), je nutno z důvodu jeho nedoložené ztráty provést vyrovnání odpočtu daně. V souladu s § 77 odst. 2 písm. c) ZDPH totiž došlo k použití k jinému účelu, než původně plátce zamýšlel. Částka vyrovnání odpočtu daně se vypočte jako rozdíl mezi výší nároku na odpočet daně k okamžiku této fikce použití majetku – což je samozřejmě 0 Kč – a výší původního uplatněného odpočtu daně 1 680 Kč, činí tedy mínus 1 680 Kč.

Protože je vypočtená částka vyrovnání odpočtu daně záporná, je plátce povinen jej provést. A to konkrétně tak, že vypočtenou částku včetně znaménka mínus uvede do sloupce „V plné výši“ na řádku 45 v přiznání k DPH za zdaňovací období duben 2025, kdy bylo toto „jiné použití“ zásoby odhaleno; dodejme, že vyrovnání odpočtu daně se neuvádí do kontrolního hlášení.

3.83 Nájem movitých věcí v DPH

Stavební firma si od půjčovny stavební techniky – oba měsíční plátci DPH – pronajala na půl roku trubkové lešení. Podle smlouvy o nájmu bude měsíční nájemné sjednané ve výši 10 000 Kč bez daně placeno vždy 10. dne běžného měsíce, přičemž půjde o dílčí plnění, jehož uskutečnění nastane ke dni sjednané splatnosti nájemného. Pro potřeby DPH vystavil pronajímatel splátkový kalendář, který je součástí nájemní smlouvy.

Jak je to z pohledu DPH?

Nájemce tedy bude každý měsíc za lešení platit částku 10 000 Kč + 21 % DPH (2 100 Kč) = 12 100 Kč. Současně si bude moci na základě daňového dokladu (splátkového kalendáře) nárokovat v přiznání k DPH za příslušný měsíc plný odpočet této DPH na vstupu 2 100 Kč. Lešení totiž nájemce – stavební firma – samozřejmě využívá pouze pro účely uskutečňování vlastních zdanitelných plnění, a to pro stavební a montážní práce. Alternativně se mohli aktéři dohodnout také na tom, že celé zdanitelné plnění bude v souladu s § 21 odst. 3 ZDPH považováno za uskutečněné najednou již dnem dřívějšího vystavení daňového dokladu. Čímž se míní běžný daňový doklad a nikoli zmíněný splátkový (či platební) kalendář ani doklad na přijatou úplatu předem.

V tom případě by dodavatel musel přiznat DPH z celkové úplaty za poskytovanou službu – tj. 6 × 2 100 Kč za celý půlrok – již k tomuto dni a současně by si nájemce mohl celou tuto daň na vstupu uplatnit k odpočtu.

Řešení č. 3.77 až 3.83 zpracoval Ing. Martin Děrgel (III/2025)