Daně v praxi

 

4.1       Daň z příjmů

 

4.1 Odpočet poskytnutého daru

Poplatník má ve zdaňovacím období 2026 pouze příjmy z provozování živnosti a jeho dílčí základ daně dle § 7 ZDP činí 305 000 Kč. Ze zdaňovacího období 2024 dosud zbývá hodnota neuplatněné daňové ztráty z podnikání ve výši 105 000 Kč. V roce 2026 poskytne poplatník bezúplatné plnění (dar) poživateli invalidního důchodu na nákup zdravotnických potřeb (invalidního vozíku) ve výši 20 000 Kč a na poskytnutí tohoto daru uzavřel darovací smlouvu. Poplatník uplatňuje pouze základní slevu na dani na poplatníka.

Jaké je řešení dané situace?

Optimální postup poplatníka vychází ze zásady uplatnit v daňovém přiznání k dani z příjmů fyzických osob za rok 2026 plnou výši odpočtu poskytnutého daru ve smyslu § 15 odst. 1 ZDP a plnou výši základní slevy na dani na poplatníka. Při jejich neuplatnění totiž jak odpočet daru od základu daně, tak neuplatněná sleva na dani na poplatníka propadají. Po splnění plné výše odpočtu daru a plné výše slevy na dani na poplatníka se poplatník může rozhodnout o výši odpočtu daňové ztráty z roku 2024, přičemž snahou jistě bude, aby daňová povinnost za rok 2026 byla nulová.

 

Uplatnění dílčí výše daňové ztráty z roku 2024 a plné hodnoty daru v daňovém přiznání za rok 2026

Údaj	Částka v Kč
Základ daně ze samostatné činnosti	305 000
Uplatnění části zbývající výše daňové ztráty z roku 2023	79 400
Základ daně po odpočtu daňové ztráty	225 600
Odpočet plné hodnoty daru	20 000
Základ daně po odpočtu daňové ztráty a daru	205 600
Daň z příjmů	30 840
Základní sleva na dani na poplatníka	30 840
Daňová povinnost	0

 

Zbývající část dosud neuplatněné daňové ztráty z roku 2024 (ve výši 25 600 Kč) může poplatník uplatnit v následujících zdaňovacích obdobích 2027 až 2029.

4.2 Daňová ztráta z podnikání

Poplatník s příjmy ze živnostenského podnikání vykázal za zdaňovací období 2024 základ daně dle § 7 ZDP ve výši 310 000 Kč a za zdaňovací období 2025 ve výši 420 000 Kč. Za obě zdaňovací období řádně zaplatil daň z příjmů fyzických osob. Ve zdaňovacím období 2026 s ohledem na menší počet zakázek vyčíslí daňovou ztrátu z podnikání ve výši 450 000 Kč. Jiné příjmy poplatník nemá a uplatňuje pouze základní slevu na dani na poplatníka.

Jak je to z pohledu daně z příjmů?

Poplatník může podat dodatečné daňové přiznání za zdaňovací období 2024 a 2025, ve kterých si od základu daně odečte stanovenou daňovou ztrátu za zdaňovací období 2026. Bude však postupovat tak, aby při uplatnění odpočtu této daňové ztráty mohl uplatnit za rok 2024 a 2025 plnou výši původně uplatněné základní slevy na dani na poplatníka 30 840 Kč. Za zdaňovací období 2024 uplatní proto odpočet daňové ztráty z roku 2026 ve výši 104 400 Kč a za rok 2025 ve výši 214 400 Kč.

 

Přeplatek na dani za zdaňovací období 2024 činí 104 400 Kč x 0,15 = 15 660 Kč a za zdaňovací období 2025 činí 214 400 Kč x 0,15 = 32 160 Kč. Následně v daňovém přiznání za rok 2027 popřípadě v dalších bezprostředně následujících 4 zdaňovacích obdobích 2027 až 2030 může poplatník uplatnit nevyčerpaný zbytek daňové ztráty z roku 2026 ve výši 131 200 Kč.

Řešení č. 4.1 až 4.2 zpracoval Ing. I. Macháček (IV/2026)

4.3 Nabytí pohledávky v dědickém řízení

V r. 2025 došlo k úmrtí zůstavitele, v r. 2026 bylo ukončeno dědické řízení s tím, že syn zůstavitele zdědil pohledávku z titulu prodeje domu otcem ve výši 6 mil. Kč. Pohledávka je splatná až v r. 2027. Otázkou je, kdy má dědic povinnost oznámit správci daně osvobozený příjem, tj. již v r. 2026 nebo až v r. 2027 kdy příjem skutečně obdrží.

Jaké je správné řešení?

V případě nabytí majetku děděním § 239a daňového řádu stanoví, že pro účely správy daní se na právní skutečnost hledí tak, jako by zůstavitel žil do dne předcházejícího dni skončení řízení o pozůstalosti. Znamená to tedy, že dnem nabytí majetku je vždy až den pravomocného rozhodnutí soudu v řízení o dědictví.

 

Nabytí příjmu podle § 38v zákona o daních z příjmů při nabytí pohledávky v dědickém řízení je třeba posuzovat podle pravomocného rozhodnutí soudu v řízení o dědictví a potvrzení nabytí dědictví osobě, jejíž dědické právo bylo prokázáno, tj. v daném případě v r. 2026. Následné vyplacení pohledávky dlužníkem v r. 2027 je pro povinnost oznámit správci daně osvobozený příjem nepodstatné.

Ing. Eva Sedláková (IV/2026)

4.4 Nulová daň

V tomto příkladu si ukážeme případ poplatníka daně z příjmů s paušálními výdaji 80 % (např. příjmy soukromého zemědělce), 60 % (příjmy ze živnostenského podnikání), 40 % (např. příjmy daňového poradce, lékaře, právníka) a 30 % (např. starobní důchodce s příjmy z nájmu dle § 9 ZDP). Budeme předpokládat, že tito poplatníci uplatní v roce 2026 odpočet daru fotbalovému klubu ve výši 20 000 Kč (dle § 15 odst. 1 ZDP), odpočet úroků z hypotečního úvěru na financování bytových potřeb ve výši 45 000 Kč (dle § 15 odst. 3 ZDP) a odpočet zaplacených příspěvků na produkt spoření na stáří ve výši 48 000 Kč (dle § 15 odst. 6 ZDP). Dále poplatník uplatňuje pouze základní slevu na dani na poplatníka 30 840 Kč.

Jak postupovat v daném případě?

V tabulce si ukážeme, do jaké výše příjmů za zdaňovací období 2026 nebude v těchto případech poplatník platit žádnou daň, i když pochopitelně je za zdaňovací období povinen zpracovat a zaslat daňové přiznání k dani z příjmů fyzických osob.

Údaje v Kč	80 % paušál	60 % paušál	40 % paušál	30 % paušál
Dosažené příjmy	1 593 000	796 500	531 000	455 143
Paušální výdaje	1 274 400	477 900	212 400	136 543
Základ daně	318 600	318 600	318 600	318 600
Odpočet daru	20 000	20 000	20 000	20 000
Odpočet úroků z HÚ	45 000	45 000	45 000	45 000
Odpočet produktu spoření na stáří	48 000	48 000	48 000	48 000
Základ daně po snížení o odpočty	205 600	205 600	205 600	205 600
Daň z příjmů	30 840	30 840	30 840	30 840
Sleva na dani na poplatníka	30 840	30 840	30 840	30 840
Výsledná daň	0	0	0	0

 

Ing. I. Macháček (IV/2026)

4.5 Daňové zvýhodnění

Poplatník má dceru, která studuje vysokou školu s tím, že bydlí již třetím rokem v podnájmu, kde má trvalé bydliště. Otec jí platí byt, jídlo, jízdné, věci do školy atd.

Má otec nárok na daňové zvýhodnění podle § 35c zákona?

Pokud v daném případě dcera žije (pobývá) v podnájmu např. někde v dostupnosti vysoké školy pouze dočasně, tj. po dobu trvání školní docházky a jinak ve smyslu výše uvedeném skutečně fakticky trvale žije s otcem (což může být předmětem dokazování před správcem daně), a jsou splněny i další podmínky uvedené v § 35c zákona, může otec daňové zvýhodnění uplatnit.

4.6 Daňové zvýhodnění na vyživované dítě

Manželka podniká a rozděluje příjmy a výdaje na manžela, který má příjem ze závislé činnosti a na 2 zletilé děti, které studují vysokou školu. Manželé mají ještě 2 nezletilé děti v základní škole. Manžel podal daňové přiznání, kde si na 2 děti, které spolupracující s matkou daňové zvýhodnění neuplatnil. Daňové zvýhodnění si však uplatnil na 2 nezletilé děti, a to ve výši na třetí a další dítě, tedy v nejvyšší možné výši, protože všechny děti splňují podmínky dané § 35c zákona.

Je postup manžela v souladu se zákonem?

Manželovi v daném případě náleží daňové zvýhodnění na dvě děti, tj. ve výši 15 204 Kč na jedno dítě a ve výši 22 320 Kč na druhé dítě.

I když všechny 4 děti splňují zákonné podmínky dané § 35c zákona, ustanovení § 13 zákona neumožňuje rozdělit na dítě příjmy a výdaje, pokud je na ně uplatňováno daňové zvýhodnění na vyživované dítě. Manželé mají možnost volby buď postupu podle § 13 zákona nebo podle § 35c zákona.

4.7 Sleva na dani na vyživované děti

Dvě děti studují vysokou školu s tím, že obě bydlí na vysokoškolské koleji a domů jezdí na víkend.

Může otec uplatnit slevu na dani na vyživované děti?

V případě, že otec děti finančně podporuje, tj. hospodaří s nimi, žije s dětmi ve společně hospodařící domácnosti, slevu na dani na vyživované děti uplatnit může.

Skutečnost, že děti bydlí po dobu studia ve vysokoškolské koleji a domů jezdí o víkendech, nemá na uplatnění slevy na vyživované děti žádný dopad.

4.8 Nabytí nemovité věci

V r. 2026 bylo ukončeno dědické řízení, s tím poplatník zdědil nemovitou věc (dům s pozemkem) v ceně 8 mil. Kč a současně s tím i dluhy zůstavitele ve výši 5 mil. Kč.

Musí poplatník podat oznámení, když konečný příjem z dědictví je 3 mil. Kč?

Na straně poplatníka jde o bezúplatný příjem, v daném případě o dědění, který je od daně z příjmů osvobozen v souladu s § 4a písm. a) zákona.

Předmětem oznámení je v souladu s § 38v odst. 1 zákona příjem a nikoli zisk. Zdědí-li poplatník nemovitou věc oceněnou na 8 mil. Kč spolu s 5 milionovým dluhem, oznamovací povinnost z titulu nabytí nemovité věci se na něho vztahuje.

Řešení č. 4.5 až 4.8 zpracovala Ing. Eva Sedláková (IV/2026)

4.9 Lhůta pro podání daňového přiznání

Společnost XYZ, s.r.o., má zdaňovací období, kterým je kalendářní rok. S.r.o. dala daňovému poradci plnou moc pro zpracování přiznání k dani z příjmů PO za rok 2025. Přiznání k dani z příjmů bude daňovým poradcem podáno až ke dni 1. 7. 2026 společně s plnou mocí. Byla dodržena zákonná lhůta pro podání daňového přiznání? Loni podávala s.r.o. přiznání za rok 2024 v základní lhůtě, tj. do 1. 4. 2025.

Jak je to s povinností platit zálohy, které musela s.r.o. čtvrtletně platit?

Ano, všechny podmínky pro prodloužení lhůty byly splněny. V uvedeném případě je lhůta pro podání daňového přiznání prodloužena až do 1. července 2026.

Jestliže s.r.o. vznikla na základě poslední daňové povinnosti povinnost zálohovat daň, odvíjí se od data uplynutí lhůty pro podání daňového přiznání též lhůty pro placení záloh.

Ing. Pavel Novák (IV/2026)

4.10 Výše příjmů a nulová daň

Soukromý zemědělec uplatňuje v roce 2026 paušální výdaje ve výši 80 %, a v daňovém přiznání k dani z příjmů fyzických osob hodlá uplatnit odpočet daru poskytnutého útulku pro pejsky ve výši 20 000 Kč a dále odpočet zaplacených příspěvků na produkt spoření na stáří ve výši 48 000 Kč. Poplatník uplatňuje základní slevu na dani na poplatníka 30 840 Kč, dále slevu na dani na manželku 24 840 Kč (jsou splněny veškeré podmínky pro uplatnění této slevy dle § 35bb odst. 2 ZDP) a daňové zvýhodnění na 2 děti žijící s poplatníkem ve společně hospodařící domácnosti.

Do jaké výše příjmů za zdaňovací období 2026 nebude poplatník platit žádnou daň?

V tabulce si ukážeme, do jaké výše příjmů za zdaňovací období 2026 nebude v daném případě poplatník platit žádnou daň a může si uplatnit v daňovém přiznání k dani z příjmů fyzických osob nárok na daňový bonus na 2 vyživované děti ve výši 37 524 Kč.

Údaje v Kč	Výpočet daně
Dosažené příjmy	2 196 000
Paušální výdaje 80 %	1 756 800
Základ daně	439 200
Odpočet daru	20 000
Odpočet produktu spoření na stáří	48 000
Základ daně po snížení o odpočty	371 200
Daň z příjmů	55 680
Sleva na dani na poplatníka	30 840
Sleva na dani na manželku	24 840
Výsledná daň	0

 

4.11 Spolupracující manželka

Oba manželé podnikají. Manžel dosáhne za zdaňovací období roku 2026 ze svého podnikání zdanitelné příjmy ve výši 620 000 Kč a prokázané výdaje ve výši 680 000 Kč (je v daňové ztrátě). Manželka dosáhne ze svého podnikání zdanitelné příjmy 589 600 Kč, ke kterým uplatňuje skutečné výdaje ve výši 354 000 Kč. Přitom manželka vypomáhá manželovi při vedení daňové evidence, a to po celé zdaňovací období 2026.

Jak postupovat v daném případě?

Podnikatel může na spolupracující manželku převést za rok 2026 v souladu se zněním § 13 odst. 3 ZDP 50 % své daňové ztráty:

Subjekt	Rozdělení příjmů v Kč	Rozdělení výdajů v Kč
Podnikatel	310 000	0
Manželka ze spolupráce	310 000	0
z vlastního podnikání	589 600	0
celkem	899 600	694 000

 

Manželka díky převedené ztrátě ze spolupráce s manželem sníží v roce 2026 svůj dílčí základ daně z podnikání z 235 600 Kč na 205 600 Kč a tím dojde u ní ke snížení daně z 4 500 Kč na nulovou daňovou povinnost (je zde uvažována pouze základní sleva na dani na poplatníka).

Řešení č. 4.10 až 4.11 zpracoval Ing. I. Macháček (IV/2026)

4.12 Zděděný obraz

Poplatník prodal v r. 2026 zděděný obraz za 7 mil Kč s tím, že ve smlouvě je ujednáno, že v r. 2026 obdrží 4 mil. Kč a v r. 2027 doplatek 3 mil. Kč. Příjem z prodeje je od daně osvobozen podle § 4 odst. 1 písm. c) zákona.

Musí poplatník v dané situaci podat oznámení?

Zákon v § 38v odst. 1 stanoví, že předmětem oznámení je obdržený příjem vyšší než 5 000 000 Kč.

Pokud je osvobozený příjem hrazen ve splátkách a nejde o účelové rozdělení tohoto příjmu, bude se z hlediska limitu pro oznámení osvobozeného příjmu vyššího než 5 mil. Kč posuzovat konkrétní skutkový stav. Pokud poplatník v r. 2026 ani v r. 2027 uvedený zákonný limit nepřekročí, oznámení podávat nebude.

Ing. Eva Sedláková (IV/2026)

4.13 Prodloužená lhůta

Společnost ABC, s.r.o., má zdaňovací období, kterým je kalendářní rok. S.r.o. má u správce daně uloženou neomezenou generální plnou moc daňovému poradci pro zastupování v daňových záležitostech. Daňový subjekt žádal o prodloužení termínu pro podání přiznání do 1. 10. 2026, a to z objektivních překážek na své straně (reorganizace), což řádně doložil. V žádosti bylo uvedeno, že daňový subjekt hodlá využít prodloužení lhůty kvůli podání přiznání poradcem. Správce daně žádosti vyhověl a zaslal v zákonné lhůtě 30 dní rozhodnutí o prodloužení lhůty a termín pro podání byl prodloužen na 1. 10. 2026. V průběhu května 2026 došlo k vypovězení smlouvy s daňovým poradcem a s.r.o. podá daňové přiznání sama dne 1. 10. 2026 ve formátu xml z datové schránky společnosti.

Bude v tomto případě prodloužená lhůta dodržena?

Nikoli. Rozhodnutí o prodloužení lhůty stanovilo sice lhůtu pro podání daňového přiznání k dani z příjmů právnických osob na 1. 10. 2026, ale v popsaném případě nebyla dodržena forma podání poradcem, a tudíž došlo ke ztracení nároku na prodloužení lhůty.

 

Z tohoto důvodu nebyly dodrženy podmínky pro prodloužení lhůty a s.r.o. bude čelit sankcím za opožděné tvrzení daně.

Ing. Pavel Novák (IV/2026)

4.14 Technické zhodnocení domu

Podnikatel vymezil dvě místnosti v rodinném domě ke svému podnikání, a dům zařadil do obchodního majetku. Uplatňuje poměrnou část jeho odpisů jako daňový výdaj. V roce 2026 provede na tomto domě následující práce:

–   zateplení domu polystyrenem s novými venkovními omítkami

–   provedení nových vnitřních omítek v celém domu.

Zateplení polystyrenem s následným provedením nové venkovní omítky není opravou, ale jedná se o technické zhodnocení domu.

Jaký je správný postup?

Pokud částka na zateplení je vyšší než 80 000 Kč, zvýší podnikatel o tuto částku buď vstupní cenu (při rovnoměrném odpisování) nebo vstupní a zůstatkovou cenu (při zrychleném odpisování) pro účely odpisování objektu. Odpisy domu uplatní do daňových výdajů v poměru výměry podlahové plochy místností využívaných k podnikání k celkové výměře podlahové plochy v rodinném domu. Pokud by částka za zateplení nedosáhla limitu 80 000 Kč, záleží na rozhodnutí poplatníka, zda půjde o technické zhodnocení nebo přímo o daňový výdaj (v poměru výměry podlahové plochy k podnikání k celkové výměře podlahové plochy domu).

 

Provedení nových vnitřních omítek je opravou, výdaje na tuto opravu může podnikatel uplatnit do daňových výdajů, protože má rodinný dům zařazen v obchodním majetku, ale pouze v poměru výměry podlahové plochy místností využívaných k podnikání k celkové výměře podlahové plochy v rodinném domu.

4.15 Přístavba provozní budovy

Obchodní společnost realizuje přístavbu provozní budovy v letech 2026 a 2027. Budova je odpisována od roku 2022 rovnoměrným způsobem ze vstupní ceny 8 100 000 Kč. V roce 2026 jsou vynaloženy náklady na přístavbu ve výši 1 350 000 Kč a v roce 2027 ve výši 640 000 Kč. K 20. 3. 2027 je přístavba dokončena a provedena kolaudace.

Jak je to z pohledu daně z příjmů?

Technickým zhodnocením se stává přístavba až při jejím dokončení. Do data dokončení přístavby jsou náklady spojené s touto akcí účtovány na účet 042 – Pořízení dlouhodobého hmotného majetku. Po dokončení přístavby se přeúčtují v roce 2027 tyto náklady z účtu 042 na účet 021 – Stavby. Daňové řešení odpisů rovnoměrným způsobem při zařazení budovy do 5. odpisové skupiny bude následující:

Období	Výpočet daňových odpisů v Kč
2022	8 100 000 x 1,4 : 100 = 113 400
2023 až 2026	8 100 000 x 3,4 : 100 = 275 400
2027	(8 100 000 + 1 990 000) x 3,4 : 100 = 343 060
2028 ad.	10 090 000 x 3,4 : 100 = 343 060

 

4.16 Síť nově pořízených počítačů

Obchodní firma vybudovala v roce 2024 vzájemně propojenou síť nově pořízených počítačů s tím, že jsou vedeny jako soubor movitých věcí, odpisovaný rovnoměrným způsobem. Během zdaňovacího období roku 2026je vyměněn v síti jeden počítač za nový o stejných technických parametrech v ceně 81 000 Kč a jeden počítač za výkonnější v ceně 85 000 Kč a dále došlo k rozšíření počítačové sítě o další dva počítače, přičemž pořizovací cena prvního nově pořizovaného počítače je 42 000 Kč a druhého je 86 000 Kč. Firma má v účetní směrnici pro rok 2026 uvedenu hranici pro ocenění dlouhodobého hmotného majetku 80 000 Kč.

Jak postupovat v daném případě?

V případě, že vyměňujeme samostatné věci zařazené do souboru movitých věcí z důvodu jejich opotřebení resp. poškození, bude se jednat:

–   o opravu (daňově účinný výdaj), pokud při výměně zachováme technické parametry vyměňované věci (částka 81 000 Kč za výměnu počítače bude daňovým výdajem),

–   o technické zhodnocení, pokud při výměně nahradíme věc movitou věcí s jinými technickými parametry (částka 85 000 Kč zvýší vstupní cenu souboru pro účely jeho odpisování rovnoměrným způsobem).

 

Rozšíření počítačové sítě o další počítač za pořizovací cenu 86 000 Kč bude znamenat zvýšení vstupní ceny souboru movitých věcí od roku 2026 o částku 86 000 Kč. Hodnotu nově pořizovaného počítače za 42 000 Kč může firma uplatnit jako daňový výdaj.

4.17 Modernizace automobilu

Podnikatel zakoupil v roce 2023 osobní automobil o vstupní ceně 650 000 Kč a zařadil ho do obchodního majetku. Využívá ho výlučně k pracovním cestám k podnikání. V roce 2026 na něm provede modernizaci za 81 000 Kč.

Jaké je správné řešení?

Varianta rovnoměrného odpisování

Roky	Výpočet daňových odpisů v Kč
2023	650 000 x 11 : 100 = 71 500
2024	650 000 x 22,25 : 100 = 144 625 600
2025	650 000 x 22,25 : 100 = 144 625
2026	(650 000 + 81 000) x 20 : 100 = 146 200
2027	731 000 x 20 : 100 = 146 200
2028	do výše zvýšené vstupní ceny 77 850

 

 

Varianta zrychleného odpisování

Roky	Výpočet daňových odpisů v Kč
2023	650 000 : 5 = 130 000
2024	2 x 520 000 : (6 – 1) = 208 000
2025	2 x 312 000 : (6 – 2) = 156 000
2026	2 x (156 000 + 81 000) : 5 = 94 800
2027	2 x 142 200 : (5 – 1) = 71 100
2028	2 x 71 100 : (5 – 2) = 47 400
2029	2 x 23 700 : (5 – 3) = 23 700

 

Řešení č. 4.14 až 4.17 zpracoval Ing. Ivan Macháček (IV/2026)

4.18 Vypořádání společného jmění manželů

Manželé se v r. 2026 rozvedli s tím, že si vypořádali majetek ve společném jmění manželů. Otázkou je, zda musí podat oznámení, když konečný příjem z vypořádání společného jmění manželů přesahuje 5 mil. Kč.

Jaké je správné řešení?

Příjem z vypořádání společného jmění manželů není v souladu s § 3 odst. 4 písm. c) zákona předmětem daně z příjmů.

Nejedná se tedy o příjem od daně z příjmů osvobozený a z toho důvodu se oznámení podle § 38v zákona podávat nebude.

Ing. Eva Sedláková (IV/2026)

4.19 Spoluvlastnický podíl na dvou pronajímaných bytových domech

Dvě spoluvlastnicí S1 a S2 mají spoluvlastnický podíl na dvou pronajímaných bytových domech B1 a B2, které koupili v loňském roce s tím, že v letošním roce provedou vypořádání spoluvlastnictví. Každá fyzická osoba – spoluvlastník, vlastní ideální polovinu každé nemovité věci. Cena ke dni vypořádání spoluvlastnictví podle oceňovacího předpisu nemovité věci B1 činí 8 mil. Kč, cena nemovité věci B2 činí 6 mil. Kč. Na základě dohody dojde k vypořádání spoluvlastnictví, spoluvlastník S1 bude vlastnit celou nemovitou věc B1, spoluvlastník S2 bude vlastnit celou nemovitou věc B2. Zároveň spoluvlastník S1 vyplatí spoluvlastníkovi S2 finanční kompenzaci 1 mil. Kč tak, aby celková hodnota v rámci vypořádání činila u obou osob stejnou částku jako před vypořádáním, tedy 7 mil. Kč.

Jak budou postupovat z hlediska daně z příjmů?

Ustanovení § 3 odst. 4 písm. g) bod 1. zákona použít nelze, nemovité věci nejsou rozděleny podle velikosti spoluvlastnických podílů.

O směnu se v daném případě nejedná, jde o dohodu o vypořádání spoluvlastnictví.

Příjmem spoluvlastníka S1 je polovina hodnoty nemovité věci B1, tj. 4 mil. Kč (polovinu nemovité věci B1 již vlastní).

Výdajem spoluvlastníka S1 je doložená cena spoluvlastnického podílu na nemovité věci B2, kterou vypořádáváním spoluvlastnictví ztrácí.

Současně je výdajem spoluvlastníka S1 částka 1 mil. Kč uhrazená spoluvlastníkovi S2 z titulu vypořádání spoluvlastnictví.

 

Příjmem spoluvlastníka S2 je polovina hodnoty nemovité věci B2, tj. 3 mil. Kč (polovinu nemovité věci B2 již vlastní).

Současně je příjmem spoluvlastníka S2 částka 1 mil. Kč od spoluvlastníka S1 z titulu vypořádání spoluvlastnictví.

Výdajem spoluvlastníka S2 je doložená cena spoluvlastnického podílu na nemovité věci B1, kterou vypořádáváním spoluvlastnictví ztrácí.

4.20 Vypořádání spoluvlastnictví

Bratr se sestrou dostali darem v r. 2025 od rodičů každý ideální ½ domu, kde nebydlí. Dům hodlají rozdělit na bytové jednotky, vypořádat si spoluvlastnictví k nim a následně jednotky darovat svým dětem.

Bude vypořádání spoluvlastnictví a převod na děti od daně z příjmů osvobozen?

Vytvoření bytových jednotek nemá na spoluvlastníky žádný dopad. Vypořádání spoluvlastnictví k bytovým jednotkám provedené do 10 let od jejich vytvoření, není od daně osvobozené, jde o příjem podle § 10 zákona.

Na straně dětí bude dar od rodičů od daně osvobozen v souladu s § 10 odst. 3 písm. c) bod 1 zákona.

4.21 Společné jmění manželů

Po rozvodu si bývalí manželé vypořádali společné jmění manželů tak, že manžel se stal výlučným vlastníkem budovy s tím, že bývalé manželce uhradí 1 mil. Kč. Vypořádání společného jmění manželů bude formou využití nebytových prostor v budově – ordinace, po dobu 20 let. V písemné dohodě je uvedeno, že mezi stranami panuje konsensus na dalším dlouhodobém užívání nebytových prostor (ordinace) i na tom, že kompenzace se má bývalé manželce dostat naturálním plněním. Užíváním nebytových prostor po sjednanou dobu 20 let, bude konzumována kompenzace za vypořádání společného jmění manželů odpovídající finanční částce 1 mil. Kč, kterou se zavazuje poskytovatel (bývalý manžel, tj. výlučný vlastník budovy) bývalé manželce poskytnout. Dále dohoda řeší to, že bývalým manželem bude vyplacen případný doplatek nezkonzumované alikvotní části kompenzace v případě předčasného ukončení užívání nebytových prostor.

Jak postupovat z hlediska daně z příjmů?

V dohodě o vypořádání společného jmění manželů je zásadní ta skutečnost, že vypořádání se provede formou využívání nebytových prostor bývalého manžela po dobu 20 let bývalou manželkou. Nejde tedy o případ zápočtu pohledávek (manželka má pohledávku z titulu vypořádání společného jmění manželů, manžel by měl pohledávku z titulu nájemného za nebytový prostor), ale pouze o vypořádání společného jmění manželů. Tomu nasvědčuje i to, že dohoda o vypořádání společného jmění manželů řeší postup v případě, že manželka nebytové prostory manžela opustí dříve než za sjednaných 20 let.

Uvedené vypořádání společného jmění manželů v nepeněžním plnění nebude mít na bývalé manžele žádný daňový dopad, jde o příjem, který není předmětem daně.

4.22 Příjem z prodeje domény

Poplatník prodal, resp. úplatně postoupil domény (právo k použití doménového jména).

Jde o příjem od daně osvobozeným podle § 4 odst. 1 písm. c) zákona?

Doménu lze v právním smyslu považovat za nehmotnou movitou věc (viz § § 496 a 498 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů). Příjem z prodeje domény není osvobozen o daně z příjmů fyzických osob podle § 4 odst. 1 písm. c) zákona. Osvobození se vztahuje na příjem z prodeje hmotné movité věci nikoliv věci nehmotné.

Příjem z prodeje domény osobou nepodnikající podléhá zdanění podle § 10 zákona jako ostatní příjem. Základem daně (dílčím základem daně) je příjem snížený o výdaje prokazatelně vynaložené na jeho dosažení. Jde-li o věc nabytou úplatně, je výdajem cena, za kterou poplatník věc prokazatelně nabyl, tj. výdaj za pořízení domény.

4.23 Prodej majetku z důvodu ukončení zemědělské činnosti

Soukromý zemědělec, vedoucí daňovou evidenci, ukončil činnost a prodal synovi svoji farmu. Syn rovněž vede daňovou evidenci. Otázkou je, zda je prodej farmy u otce osvobozen od daně z příjmů a zda si může syn uplatnit jednotlivé položky do daňových výdajů.

Jak postupovat v dané situaci?

V případě prodeje majetku z důvodu ukončení zemědělské činnosti se postupuje podle § 3 odst. 4 písm. f) zákona. Na straně otce jde o příjem, který není předmětem daně. Otec musí v daném případě pamatovat na § 25 odst. 1 písm. i) zákona. Ten stanoví mimo jiné, že za výdaje vynaložené k dosažení, zajištění a udržení příjmů pro daňové účely nelze uznat výdaje vynaložené na příjmy, které nejsou předmětem daně. Pokud by např. otec prodal synovi zásoby, výdaje spojené s jejich pořízením by otec nemohl uplatnit do výdajů daňových, pokud by prodal pozemky, výdaje spojené s jejich pořízením by nebyly výdaji daňovými. Pokud by již otec výdaje spojené s pořízením předmětných zásob do daňových výdajů v minulých letech uplatnil, musel by v roce, kdy synovi zásoby prodal základ daně o příslušné výdaje zvýšit. Do daňových výdajů by otec nemohl uplatnit ani zůstatkovou cenu prodaného hmotného majetku.

 

Syn, který si majetek koupil, může příslušné výdaje uplatnit jako výdaje daňové. Koupil-li syn také hmotný majetek, může výdaje spojené s jeho nákupem uplatnit do výdajů daňových pouze prostřednictvím odpisů podle § 26 až 33 zákona o daních z příjmů.

4.24 Osvobození příjmu z prodeje

Poplatník počátkem r. 2024 koupil rodinný dům za 800 000 Kč, který následně prodal za 1 mil. Kč, přičemž bydliště zde měl po dobu kratší než 2 roky. Z utrženého příjmu z prodeje použije 500 000 Kč na obstarání bytové potřeby, tedy pouze polovinu příjmu.

Jak bude poplatník postupovat z hlediska daně z příjmů?

Částka 500 000 Kč bude od daně z příjmů osvobozena, podle § 4 odst. 1 písm. b) zákona. Zdanitelným příjmem podle § 10 bude 1 000 000 – 500 000 = 500 000 Kč. Vzhledem k tomu, že podle § 25 odst. 1 písm. i) zákona nelze k osvobozeným příjmům uplatnit daňové výdaje, bude daňovým výdajem cena, za kterou poplatník dům koupil, snížená o polo­vinu, tedy částka 400 000 Kč.

V daném případě je nutno pamatovat, že podle § 4b odst. 3 zákona osvobození příjmu z prodeje použitého obstarání vlastní bytové potřeby, je třeba oznámit příslušnému správci daně, a to do konce lhůty pro podání daňového přiznání za zdaňovací období, ve kterém k jejich získání došlo. Případné nesplnění oznamovací povinnosti může finanční úřad sankcionovat pokutou za nesplnění povinnosti nepeněžité povahy podle § 247a daňového řádu.

4.25 Příjem z prodeje rodinného domu

Poplatník postavil v loňském roce rodinný domek na pozemku, který vlastnil 15 let. V letošním roce domek i s pozemkem prodal.

Jak bude poplatník postupovat z hlediska daně z příjmů?

Příjem z prodeje rodinného domu včetně pozemku bude od daně osvobozen podle § 4 odst. 1 písm. b) zákona. V daném případě je třeba pamatovat, že občanský zákoník v § 506 stanoví, že součástí pozemku je prostor nad povrchem i pod povrchem, stavby zřízené na pozemku a jiná zařízení (dále jen „stavba“) s výjimkou staveb dočasných, včetně toho, co je zapuštěno v pozemku nebo upevněno ve zdech. Rodinný domek je součástí pozemku s tím, že poplatník pozemek vlastnil déle jak 5 let (pozemek nabyl do konce r. 2020).

Podle pokynu D-59 pro osvobození příjmů z prodeje nemovitých věcí podle § 4 odst. 1 písm. b) zákona, pokud příjem již není osvobozen podle § 4 odst. 1 písm. a) zákona, je v případě pozemku se stavbou, jež je podle občanského zákoníku jeho součástí, rozhodující den nabytí pozemku, nikoliv stavby na pozemku.

4.26 Vypořádání spoluvlastnictví domu s pozemkem

Dva spoluvlastníci uzavřeli v r. 2020 dohodu o vypořádání spoluvlastnictví domu s pozemkem, který vlastní 8 let, tak, že vytvořili 4 bytové jednotky, které si rozdělili bez doplatku.

Jak postupovat z hlediska daně z příjmů?

Spoluvlastníci se v daném případě nerozdělili podle velikosti spoluvlastnických podílů a tedy § 3 odst. 4 písm. g) bod 1 zákona o daních z příjmů nelze použít.

Vzhledem ke skutečnosti, že spoluvlastníci předmětnou nemovitou věc nabyli do konce r. 2020 a vlastnili ji déle jak 5 let, je příjem z vypořádání spoluvlastnictví od daně osvobozen podle § 4 odst. 1 písm. b) zákona, ve znění do konce r. 2020.

4.27 Příjem z prodeje sbírky obrazů

Fyzická osoba nepodnikatel, vlastní cca 10 let sbírku obrazů, kterou nabyl děděním v přímé linii. Nyní chce sbírku prodat.

Jedná se v daném případě o osvobozený příjem?

Příjem z prodeje sbírky obrazů, které nebyly v obchodním majetku poplatníka je od daně z příjmů osvobozen podle § 4 odst. 1 písm. c) zákona.

Bude-li hodnota příjmu vyšší než 5 000 000 Kč, bude muset prodávající podat finančnímu úřadu oznámení o osvobozeném příjmu podle § 38v zákona.

4.28 Příjem z prodeje automobilu

Manžel podnikatel měl v obchodním majetku více jak dva roky osobní automobil. Ten po rozvodu, jako vypořádání společného jmění manželů, dostala manželka, která ho obratem prodala. Časový test pěti let od vyřazení z obchodního majetku nebyl splněn.

Jak bude manželka postupovat z hlediska zdanitelných příjmů a daňových výdajů, když nezná zůstatkovou cenu automobilu?

V daném případě se již nejedná o příjem plynoucí do společného jmění manželů (to rozvodem manželů zaniklo). Manželka vlastnila předmětný automobil více jak jeden rok, a pokud ona sama neměla automobil zahrnutý v obchodním majetku, splnila podmínky pro osvobození příjmů z jeho prodeje od daňové povinnosti, tj. podmínky dané § 4 odst. 1 písm. c) zákona. Na straně manželky se jedná o příjem od daně osvobozený.

4.29 Zrušení spoluvlastnictví

Dva spoluvlastníci pozemku S1 a S2 se dohodli na zrušení spoluvlastnictví s tím, že pozemek, který vlastní 2 roky, byl převeden spoluvlastníkovi S1 bezúplatně.

Jak budou postupovat z hlediska daně z příjmů?

Na straně spoluvlastníka S1 jde o bezúplatný příjem ve výši poloviny hodnoty pozemku podle § 10 odst. 1 písm. n) zákona, který je při splnění podmínek daných § 10 odst. 3 písm. c) zákona od daně osvobozen.

Bezúplatný nepeněžní příjem se v souladu s § 3 odst. 3 písm. a) zákona ocení podle zákona č. 151/1997 Sb., o oceňování majetku, ve znění pozdějších předpisů a vyhlášky č. 441/2013 Sb., oceňovací vyhláška, ve znění pozdějších předpisů.

4.30 Náhrada škody

Při dopravní nehodě byla poplatníkovi způsobena škoda. Pojišťovna mu poskytla náhradu škody s tím, že jde o náhradu za ztrátu na výdělku za 1 měsíc.

O jaký příjem se na straně poplatníka jedná?

Z hlediska daně z příjmů je rozhodující, zda jde o pracovní úraz, tj. v daném případě o dopravní nehodu při pracovní cestě zaměstnance. V tomto případě se jedná o příjem podle § 6 odst. 1 písm. d) zákona. Plátcem daně je poté pojišťovna s tím, že musí z daného příjmu srazit zálohu na daň podle § 38h zákona.

V případě, že pojišťovna příslušnou náhradu za ztrátu na výdělku přefakturuje zaměstnavateli, je plátcem daně zaměstnavatel.

Pokud nejde o pracovní úraz zaměstnance, jde o příjem podle § 7 na straně podnikatele nebo o příjem podle § 10 zákona, nejedná-li se o podnikatele.

4.31 Kompenzace za poškození zdraví

Na základě dohody vyplácí nemocnice rentu zdravotně těžce poškozené osobě (resp. jejím zákonným zástupcům) jako náhradu těžké újmy na zdraví, ke které došlo při porodu a narození dítěte. Plnění je sjednáno ve formě měsíční renty pro zdravotně poškozenou osobu zákonným zástupcům a dále ve formě jednorázového plnění zákonným zástupcům poškozeného dítěte v případě úmrtí dítěte v souvislosti s jeho těžkou újmou na zdraví.

Jak se příjmy posoudí z hlediska daně z příjmů? Nejedná se o náhradu za ztrátu na výdělku podle zákoníku práce?

V případě příjmů plynoucích poplatníkovi na základě dohody z důvodu kompenzace za poškození zdraví, resp. z důvodu nezletilosti této osoby, osobám blízkým, od nemocnice jako povinné osoby, jde o účelové plnění, které se váže na poškozenou osobu. Jedná se o nároky osobní povahy, jejichž účelem je poskytnutí nemajetkové újmy za bolest a ztížení společenského uplatnění.

Z hlediska daně z příjmů se jedná o bolestné a náhradu za ztížení společenského uplatnění, které je podle § 4 odst. 1 písm. d) zákona od daně osvobozeno. Předmětné nároky vzniklé z důvodu zavinění nemocnice při porodu nelze směšovat s náhradou za ztrátu na výdělku podle zákoníku práce.

4.32 Příspěvek od úřadu práce

Podnikatel, který uplatňuje výdaje paušálem ve výši 80 % z dosažených příjmů, přijal do pracovního poměru zaměstnance se změněnou pracovní schopností, na kterého dostává příspěvek od úřadu práce.

Jak daný příspěvek zdanit v daňovém přiznání?

V daném případě se jedná o plnění z uplatnění nástrojů státní politiky zaměstnanosti, které je podle § 4 odst. 1 písm. g) zákona o daních z příjmů od daně osvobozeno. Jedná se o příspěvky na zřízení účelných pracovních míst, vytváření veřejně prospěšné práce, zabezpečení odborné praxe pro absolventy středních a vysokých škol, osoby zdravotně postižené nebo o příspěvky na rekvalifikaci.

 

Uvedený osvobozený příjem se v souladu s § 5 odst. 5 zákona o daních z příjmů do daňového přiznání k dani z příjmů fyzických osob neuvádí.

4.33 Stipendium ze zahraniční vysoké školy

Podle zákona o daních z příjmů je od daně z příjmů osvobozen příjem v podobě stipendia ze státního rozpočtu, z rozpočtu obce, z rozpočtu kraje, z prostředků vysoké školy, veřejné výzkumné instituce nebo právnické osoby, která vykonává činnost střední školy nebo vyšší odborné školy.

Je osvobozeno i obdobné stipendium ze zahraniční vysoké školy?

Zákon o daních z příjmů se v § 4 odst. 1 písm. j) neomezuje na stipendia poskytovaná českými vysokými školami podle českých právních předpisů, podle tohoto ustanovení tedy lze postupovat i u stipendií, která poskytují zahraniční vysoké školy.

Přitom stipendiem je třeba rozumět jednorázový nebo pravidelný (zpravidla měsíční) příjem poskytovaný studentovi vysokou školou podle stipendijního řádu či jiných podmínek pro poskytování stipendií tak, aby pokrýval zcela nebo částečně studijní náklady, tj. stipendium může být poskytnuto jak na přímé studijní náklady (zejména školné, školní pomůcky), tak i na životní náklady během studia (zejména ubytování, stravování).

Řešení č. 4.19 až 4.33 zpracovala Ing. Eva Sedláková (IV/2026)

4.34 Technické zhodnocení traktoru

Zemědělský podnikatel provede na traktoru zařazeném v obchodním majetku v roce 2022o vstupní ceně 600 000 Kč technické zhodnocení v roce 2024 ve výši 50 000 Kč a v roce 2026 ve výši 85 000 Kč.

Jako má podnikatel postupovat?

Odpisování rovnoměrným způsobem dle § 31 odst. 1 písm. b ZDP

Období	Výpočet daňových odpisů v Kč
2022	600 000 x 31 : 100 = 186 000
2023	600 000 x 17,25 : 100 = 103 500
2024	(600 000 + 50 000) x 20 : 100 = 130 000
2025	650 000 x 20 : 100 = 130 000
2026	(650 000 + 85 000) x 20 : 100 = 147 000
2027	do výše zvýšené vstupní ceny 38 500

 

Odpisování zrychleným způsobem dle § 32 odst. 2 písm. a) bod 1 ZDP

Období	Výpočet daňových odpisů v Kč
2022	600 000 : 5 + 20 % z 600 000 = 240 000
2023	2 x 360 000 : (6 – 1) = 144 000
2024	2 x (216 000 + 50 000) : 5 = 106 400
2025	2 x 159 600 : (5 – 1) = 79 800
2026	2 x (79 800 + 85 000) : 5 = 65 920
2027	2 x 98 880 : (5 – 1) = 49 440
2028	2 x 49 440 : (5 – 2) = 32 960
2029	2 x 16 480 : (5 – 3) = 16 480

 

Opakované technické zhodnocení při odpisování zrychleným způsobem prodlouží dobu odpisování déle než při odpisování rovnoměrným způsobem.

Ing. Ivan Macháček (IV/2026)

4.2       DPH

DPH

4.35 Bezplatné poskytnutí zboží jako benefitu

Obchodní společnost, která je plátcem a která se zabývá prodejem domácích spotřebičů, poskytne v měsíci červnu 2026 svým zaměstnancům, kteří odpracovali ve firmě více než 10 let jako odměnu za věrnost firmě spotřebič v ceně do 20 000 Kč obvyklé prodejní ceny. Konkrétní spotřebič do uvedené ceny si může zaměstnance sám zvolit.

Jak postupovat v případě bezplatné poskytnutí zboží jako benefitu?

Pokud si zaměstnanec vybere chladničku, která je prodávána za obvyklou cenu 18 500 Kč a obchodní společnost tuto chladničku nakoupila v březnu 2026 za cenu 12 000 Kč bez daně a uplatnila nárok na odpočet daně při sazbě 21 % ve výši 2 520 Kč, bude její poskytnutí jako benefitu zaměstnanci pro obchodní společnost zdanitelným plněním. V červnu 2026 kdy chladničku poskytla zaměstnanci, jí vznikla povinnost přiznat daň na výstupu ze základu daně stanoveného podle § 36 odst. 6 písm. a) zákona o DPH.

Základem daně nebude obvyklá tržní cena chladničky, ale původní pořizovací cena snížená o hodnotu opotřebení. Uvedenou částku stanovila obchodní společnost ve výši 11 500 Kč bez daně, a proto daň na výstupu, kterou v souvislosti s poskytnutím uvedeného benefitu obchodní společnost přizná v daňovém přiznání za červen 2026, činí při výpočtu podle § 37 písm. a) zákona o DPH 2 415 Kč (11 500 Kč x 21 %).

4.36 Bezplatné poskytnutí stravování zaměstnancům

Plátce daně, který provozuje restauraci, poskytuje svým zaměstnancům bezplatně stravovací služby, tj. obědy a večeře.

Jak je to v případě poskytnutí bezplatného stravování zaměstnancům?

U vstupů potřebných k přípravě jídel poskytovaných zaměstnancům uplatňuje plátce nárok na odpočet daně, a proto mu vzniká povinnost přiznávat daň na výstupu ze stravovacích služeb poskytovaných bezplatně zaměstnancům. Daň přiznává plátce daně na základě daňového dokladu k poslednímu dni každého měsíce jako zdaňovacího období. Základem daně pro něj budou podle § 36 odst. 6 písm. b) zákona o DPH náklady spojené s poskytnutím stravovací služby v úrovni bez daně.

 

Pokud by tyto náklady činily např. za měsíc červen 2026 částku 30 000 Kč bez daně, daň při výpočtu podle § 37 písm. a) zákona o DPH bude činit při sazbě 12 %, která platí pro stravovací služby, 3 600 Kč (30 000 x 12 %). Při výpočtu daně se bude vycházet z uvedené částky, přestože při poskytnutí uvedených stravovacích služeb třetím osobám by jejich tržní cena činila např. 60 000 Kč.

4.37 Oprava výše daně při nesprávném uplatnění osvobození od daně

Obchodní společnost se sídlem v tuzemsku, která je plátcem daně s měsíčním zdaňovacím obdobím, v měsíci listopadu 2025 prodala jiné obchodní společnosti, která je také plátcem daně s měsíčním zdaňovacím obdobím pozemek, o kterém se domnívala, že není stavebním pozemkem a při jeho prodeji uplatnila osvobození od daně. Prodávající prodal kupujícímu tento pozemek bez daně za cenu ve výši 5 000 000 Kč, a to s odůvodněním, že se jedná o dodání pozemku, které je podle § 55a odst. 1 zákona o DPH osvobozeno od daně bez nároku na odpočet daně. V měsíci červnu 2026 prodávající na základě upozornění auditora zjistí, že nesprávně uplatnil režim osvobození od daně, protože se jedná o stavební pozemek ve smyslu § 55a odst. 2 zákona o DPH, jehož dodání nemůže být osvobozeno od daně, ale jedná se o zdanitelné plnění v základní sazbě daně 21 %.

Jak je to s opravou výše daně při nesprávném uplatnění osvobození od daně?

Prodávající tedy v červnu 2026 podá v souladu s § 141 daňového řádu dodatečné daňové přiznání ke zdaňovacímu období listopad 2025 na zvýšení poslední známě daně, kterým ji zvýší o částku 1 050 000 Kč (daň v základní sazbě daně z částky 5 000 000 Kč). S kupujícím se prodávající dohodne na vystavení opravného daňového dokladu podle § 45 odst. 5 zákona o DPH. Příslušné údaje o přiznané daně uvede prodávající také do následného kontrolního hlášení, které je povinen podat podle § 101f zákona o DPH. Opravným daňovým dokladem „dofakturuje“ prodávající kupujícímu daň na výstupu ve výši 1 050 000 Kč a tím si bude prodávající prakticky kompenzovat dodatečně přiznanou daň.

Na základě tohoto opravného daňového dokladu si může kupující, který akceptoval opravný daňový doklad, navýšit v řádném daňovém přiznání za měsíc červen 2026, kdy obdržel opravný daňový doklad, odpočet daně o částku ve výši 1 050 000 Kč za splnění obecných zákonných podmínek.

4.38 Nakup zboží z e-shopu

Plátce DPH, právnická osoba, chce nakupovat z e-shopu typu Alli Express nebo Temu, který dle informací je jen internetovým tržištěm, tj. jen prodává zboží od jiných výrobců. Tyto nákupy zboží chce využít pro svou ekonomickou činnost. Otázkou je, jakým způsobem se bude postupovat z hlediska uplatnění nároku zaplaceného DPH. Tedy zda v tomto případě je vůbec možné si zaplacené DPH nárokovat (odpočet) a pokud ano, za jakých podmínek. Oba e-shopy mají uvedeno, že cena obsahuje již DPH (tedy je zaplaceno v ceně) a uvedená jen částka – není uvedena sazba DPH.

Jak postupovat z pohledu DPH?

V uvedeném případě se z hlediska DPH jedná o dodání zboží usnadněné provozovatelem elektronického rozhraní, které je specifickým způsobem dodání zboží. Provozovatelem elektronického rozhraní se přitom podle § 4 odst. 1 písm. n) zákona o DPH v návaznosti na směrnici o DPH rozumí osoba povinná k dani, která za použití elektronického rozhraní, zejména elektronického tržiště, platformy, portálu nebo obdobného prostředku, usnadňuje dodání zboží nebo poskytnutí služby. Pro účely DPH se dodání zboží usnadněné provozovatelem elektronického rozhraní, které je fakticky jediným plněním, rozděluje na dvě plnění, tj. dodání zboží prodávajícím (původní dodavatel) provozovateli elektronického rozhraní (domnělý dodavatel) a navazující dodání zboží provozovatelem elektronického rozhraní konečnému zákazníkovi. Původním dodavatelem se rozumí osoba povinná k dani, která dodává zboží nebo uskutečňuje prodej na dálku u zboží dovezeného ze třetích území nebo třetích zemí prostřednictvím elektronického rozhraní. Domnělým dodavatelem se rozumí osoba povinná k dani, o níž se má za to, že obdržela zboží od původního dodavatele a dodává zboží konečnému spotřebiteli. Domnělý dodavatel má tedy pro účely DPH stejná práva a povinnosti jako dodavatel. Domnělým dodavatelem je také osoba povinná k dani, která usnadňuje dodání prostřednictvím elektronického rozhraní. Domnělý dodavatel tedy vůči zákazníkovi uskutečňuje prodej zboží na dálku, u něhož je podle § 8 odst. 1 zákona o DPH vázáno místo plnění na místo, kde se zboží nachází po ukončení jeho odeslání nebo přepravy. Z definice prodeje zboží na dálku uvedené v § 4 odst. 11 zákona o DPH přitom vyplývá, že se jedná o dodání zboží, které je dodáno osobě, pro kterou není pořízení zboží v členském státě, kde je ukončena jeho přeprava, předmětem daně. Z toho vyplývá, že uvedený způsob dodání zboží, je určen pro konečné zákazníky, kteří jako osoby nepovinné k dani nemají povinnost přiznávat daň při pořízení zboží z jiného členského státu, a daň z těchto prodejů odvádí domnělý dodavatel, který v ceně zboží účtuje zákazníkovi DPH, jak potvrzují i výše uvedené dodací podmínky.

Pořizuje-li však zboží z jiného členského státu plátce daně, je povinen přiznat daň podle § 108 odst. 2 zákon o DPH, a to i v případě, kdy mu bylo zboží prodávajícím účtováno včetně DPH. Z takto přiznané daně může plátce uplatnit nárok na odpočet daně za podmínek stanovených v § 72 a § 73 zákona o DPH.

Plátce však nemůže uplatnit odpočet daně, kterou zaplatil v ceně zboží, protože tato daň neměla být vůči plátci prodávajícím z jiného členského státu účtována. Plátce by tedy měl po prodávajícím požadovat, aby mu objednané zboží účtoval bez daně a z tohoto zboží návazně přiznat daň při pořízení, u které je možno nárokovat odpočet. Pokud však prodávající tuto možnost odmítne s odůvodněním, že podle obchodních podmínek dodává zboží pouze konečným spotřebitelům, a to včetně DPH, musí kupující počítat s tím, že zaplatí DPH prakticky dvakrát, tj. v ceně zboží a zároveň je musí přiznat jako při pořízení zboží. Daň zaplacenou v ceně zboží přitom nemůže odpočítat. Další možnosti pro plátce je od takového prodávajícího zboží nepořizovat a pořídit zboží z jiného členského státu od prodávajícího, který ho bude plátci fakturovat bez DPH.

Řešení č. 4.35 až 4.38 zpracoval Ing. Václav Benda (III/2026)

4.39 Volný pohyb služeb

OSVČ – neplátce daně, na živnostenský list svářečské práce. Má možnost svářet v Polsku, Itálii, Maďarsku – v EU – pro českou firmu. Jedná se o sváření potrubí – není stavba. Správa sociálního zabezpečení požaduje po podnikateli vyplnění dotazníku A1.

Plynou pro OSVČ nějaké povinnosti ohledně DPH?

Práce OSVČ z České republiky pro tuzemskou firmu v rámci Evropské unie (EU) je na základě volného pohybu služeb poměrně běžná. Z hlediska DPH předpokládáme, že česká firma, pro kterou bude OSVČ pracovat v EU, nemá v EU provozovnu a její sídlo je v ČR. Dále předpokládáme, že se svářečské práce nevztahují ke konkrétní nemovitosti a že se určení místa plnění řídí základním pravidlem podle § 9 odst. 1 zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZDPH“). Místo plnění je v takovém případě tam, kde má česká firma sídlo, tj. v ČR. Fakturace bez DPH, plnění vstupuje do sledování obratu pro účely registrace k DPH v ČR.

Tiskopis „Žádost o určení použitelných právních předpisů pro OSVČ“ od ČSSZ slouží k prokázání, že OSVČ vyslaná (dočasná práce) do zahraničí (EU/EHP/Švýcarsko) je nadále sociálně pojištěna v České republice. Tímto tiskopisem žádá OSVČ o vystavení potvrzení o příslušnosti k právním předpisům, tj. formuláře A1 v případě evropských koordinačních nařízení nebo bilaterálního formuláře/potvrzení v případě mezinárodní smlouvy o sociálním zabezpečení. Tím se předejde dvojímu placení odvodů, zaručuje se účast v českém systému a usnadňuje prokázání pojištění při kontrolách v zahraničí.

Dokument potvrzuje, že se na OSVČ vztahují české právní předpisy sociálního zabezpečení. OSVČ neplatí sociální pojištění ve dvou zemích současně. Žádost o určení použitelných právních předpisů podává OSVČ na místně příslušné Okresní správě sociálního zabezpečení (OSSZ), ideálně s předstihem před odjezdem. Formulář A1 je nezbytný i pro situace, kdy osoba pracuje ve dvou a více státech (tzv. souběh činností).

Ing. Pavel Novák (III/2026)

4.40 Cestovní náhrady a DPH

Český plátce DPH účtuje jinému ČR plátci cestovní náhrady s 0 % DPH (tuzemské i do 3. země). Měl by fakturovat s 21 % DPH popř. 12 % DPH. Pokud však dodavatel služeb hradí náklady jménem zadavatele, může se tento případ klasifikovat tak, že se nejedná o zdanitelné plnění, tudíž by mohl fakturovat s 0 % DPH.

Jaké je správné řešení?

Podle § 36 odst. 3 písm. b) zákona o DPH základ daně také zahrnuje vedlejší výdaje, které jsou účtovány osobě, pro kterou je uskutečňováno zdanitelné plnění, při jeho uskutečnění. Cestovní náhradu, kterou účtuje plátce jinému plátce, je třeba podle mého názoru pro účely DPH chápat jako vedlejší výdaj, který je třeba chápat jako součást základu daně za plnění, se kterým tato cestovní náhrada souvisí. Jedná-li se o službu v základní sazbě daně 21 %, v rámci celkového základu daně se cestovní náhrada jako vedlejší výdaj zdaní také základní sazbou daně. Jedná-li se o službu ve snížené sazbě daně 12 %, v rámci celkového základu daně se cestovní náhrada jako vedlejší výdaj zdaní také sníženou sazbou daně.

 

Pokud by se jednalo o službu s místem plnění mimo tuzemsko či osvobozenou od daně, kterou by plátce v souladu se zákonem účtoval bez DPH, v rámci celkového základu daně by se cestovní náhrada jako vedlejší také nezdaňovala. Pro samostatné účtování cestovní náhrady jménem zadavatel, nejsou podle mého názoru splněny podmínky stanovené v § 36 odst. 14 zákona o DPH.

4.41 Zařazení činnosti – DPH

Podnikatel odváží fekálem fekálie do čističky. Sama čistička mu účtuje za vyčistění 12 % daň.

Má si podnikatel účtovat práci s 21 % DPH nebo jenom s 12 % DPH?

U služeb se obecně uplatňuje podle § 47 odst. 4 zákona o DPH základní sazba daně ve výši 21 %, s výjimkou služeb uvedených v příloze č. 2 k zákonu o DPH, u kterých se uplatňuje snížená sazba daně ve výši 12 %. Podle aktuálně platného znění zákona o DPH je v příloze č. 2 uvedeno také odvádění a čištění odpadních vod, včetně ostatních služeb souvisejících s těmito činnostmi, zařazené do číselného kódu 37 klasifikace produkce CZ-CPA. Prakticky se jedná zejména o tzv. stočné, které je úplatou za odvádění odpadních vod veřejnými kanalizacemi a zahrnuje náklady jak na jejich odvádění, tak na jejich následné čištění.

 

Mezi ostatní služby související s odváděním a čištěním odpadních vod patří např. údržba a čištění kanalizace nebo vyprazdňování a čištění žump a septiků. Prakticky to znamená, že vyčerpání žumpy či septiku a navazující odvoz fekálií do čističky podléhá jako služba související s odváděním a čištěním odpadních vod snížené sazbě daně ve výši 12 %.

Řešení č. 4.40 až 4.41 zpracoval Ing. Václav Benda (IV/2026)

4.42 Oprava sazby daně a výše daně, kterou se snižuje daň na výstupu

Obchodní společnost, která je plátcem daně s měsíčním zdaňovacím obdobím poskytla, v lednu 2026 službu jinému plátci a vystavila na něj daňový doklad v ceně bez daně ve výši 50 000 Kč a uplatnila daň na výstupu se sazbou 21 %, tj. 10 500 Kč. Poskytovatel služby přiznal tuto daň v daňovém přiznání za měsíc leden 2026. Příjemce služby, který je také plátcem daně s měsíčním zdaňovacím obdobím, si uplatnil ve stejném zdaňovacím období nárok na odpočet daně ve stejné výši, tj. ve výši 10 500 Kč. V měsíci červnu 2026 příjemce služby zjistí, že základní sazba daně byla uplatněna nesprávně, protože poskytovaná služba správně podléhá snížené sazbě daně 12 %. Příjemce služby si tedy v lednu 2026 uplatnil nárok na odpočet daně v nesprávně vyšší částce, protože podle § 73 odst. 6 zákona o DPH byl oprávněn uplatnit nárok na odpočet daně pouze ve výši 6 000 Kč (12 % z 50 000 Kč).

Jaká bude oprava sazby daně a výše daně, kterou se snižuje daň na výstupu?

Poskytovatel služby uplatnění chybné sazby daně uzná a vystaví v červnu 2026 opravný daňový doklad, jímž sníží chybnou sazbou daně (21 %) a odpovídající daň a uvede správnou sníženou sazbou daně (12 %) a tomu odpovídající správnou částku daně (6 000 Kč). Na základě tohoto opravného daňového dokladu poskytovatel služby prakticky vrátí příjemci služby částku 4 500 Kč, jako rozdíl mezi původní celkovou cenou 60 500 Kč a celkovou cenou po opravě (56 000 Kč). Poskytovatel služby bude podle § 43 zákona o DPH oprávněn provést opravu dříve přiznané daně na výstupu, a to v dodatečném daňovém přiznání k měsíci lednu 2026, kdy se uskutečnilo původní zdanitelné plnění a kdy jím byla přiznána daň na výstupu v nesprávné výši. Tímto dodatečným daňovým přiznáním si poskytovatele služby sníží poslední známou daň o 4 500 Kč.

Na základě přijatého opravného daňového dokladu bude v červnu 2026 podle daňového řádu odběratel povinen podat dodatečné daňové přiznání k měsíci lednu 2026, protože neoprávněným odpočtem daně odpovídajícím základní sazbě daně zkrátil v tomto zdaňovacím období daň. Tímto dodatečným daňovým přiznáním si dodavatel zvýší poslední známou daň o 4 500 Kč. Poskytovateli i příjemci služby vznikne také povinnost podat následné kontrolní hlášení podle § 101f zákona o DPH k měsíci lednu 2026.

Ing. Václav Benda (IV/2026)

4.43 Stanovení místa plnění

Společnost – plátce DPH, má sídlo ve Švýcarsku a je tam také plátce DPH. Za poskytnutí služby přepravy jejich materiálu z Čech chce vystavit fakturu. Otázkou je, jak by měla být správně vystavena faktura ohledně DPH, pokud by přeprava byla do Rakouska, pokud by byla do Švýcarska, a nakonec pokud by to byla přeprava v rámci České republiky.

Jaké je správné řešení?

Jednotný systém DPH v rámci EU je postaven na principu zdanění co nejblíže místu konečné spotřeby. Proto je pro DPH nejdůležitější stanovení místa plnění, tedy místa – na úrovni členského státu EU – kde jedině může být dané plnění předmětem zdanění, příp. osvobozeno. Pravidla určení místa plnění při poskytnutí služby upravuje paleta ustanovení od § 9 do § 10i zákona č. 235/2004 Sb., o DPH, ve znění p.p. A to při respektování závazných pravidel daných směrnicí Rady 2006/112/ES, o společném systému DPH, ve znění p.p.

Podle zadání je objednatelem přepravní služby firma, tedy ve smyslu § 5 odst. 1 ZDPH osoba povinná k dani alias podnikatel, která se ohledně předmětné služby také takto chová. Tím pádem padá speciální způsob – výjimka ze základního pravidla – určení místa plnění při přepravě zboží pro osoby nepovinné k dani stanovené v § 10f ZDPH. Proto se zde plně uplatní pouze základní pravidlo určení místa plnění u služeb mezi osobami povinnými k dani (tzv. vztah B2B) stanovené v § 9 odst. 1 ZDPH. Jedná se prakticky o přepis obecného pravidla o určení místa poskytnutí služby ustanovením článku 44 Směrnice EU, které je pro členské státy EU závazné. Což znamená, že místo plnění pro účely DPH je určeno a priori sídlem (místem usazení) příjemce přepravní služby, kterým je podle zadání švýcarská firma.

Ze zadání není jednoznačné, zda příjemce přepravní služby (objednatel) nemá v jiném státě provozovnu – ve výše citovaném významu – pro kterou by byla přepravní služba poskytnuta. Pokud by tomu tak bylo – což je vhodné si ověřit dotazem na objednatele – pak by se místo plnění překlopilo do místa (státu) dané provozovny.

Je ovšem úplně jedno, odkud kam se přeprava zboží konkrétně uskutečňuje – z Česka do jiného státu EU, nebo do třetí země (např. Švýcarska), anebo naopak atd. Místo plnění – a tedy i jediné možné místo zdanění – je totiž jednoznačně dáno usazením příjemce služby, případně jeho provozovny. Takže – pokud pomineme možnost provozovny příjemce služby v jiném státě, pak – ať už bude pro švýcarskou firmu zboží českou firmou (plátcem) přepraveno z Česka do Švýcarska, do Rakouska, nebo v rámci České republiky, vždy se místo plnění – tj. jediného možného místa zdanění – překlápí do Švýcarska, kde sídlí příjemce služby. Tudíž český poskytovatel přepravní služby bude fakturovat zákazníkovi pouze „holou“ cenu přepravy bez DPH.

 

Okrajovou výjimku při určení místa plnění u služeb v režimu B2B (mezi podnikateli) – včetně přepravy zboží – stanovuje § 9a ZDPH. Týká se poskytnutí služby osobě povinné k dani, která má sídlo nebo provozovnu ve třetí zemi (např. Švýcarsko) a současně je v ČR plátcem (tj. registrovaná k české DPH), a navíc se nejedná o plnění osvobozené od DPH. Při poskytnutí služby podléhající základnímu pravidlu – např. přepravy zboží – takovémuto podnikateli místo plnění připadá mimo EU. Jestliže ovšem ke skutečnému užití nebo spotřebě dochází v tuzemsku, tak se na základě této výjimky překlápí do Česka rovněž místo plnění.

Ing. Martin Děrgel (III/2026)

4.44 Předmět daně

V roce 2023 koupila korporace (s.r.o.), plátce DPH, osobní automobil od neplátce DPH. Nyní, v roce 2026 ho chce prodat.

Jedná se o zdanitelné plnění? Odvede z prodejní ceny DPH 21 %?

Podle § 2 odst. 1 písm. a) zákona o DPH je předmětem daně dodání zboží za úplatu osobou povinnou k dani, která jedná jako taková, s místem plnění v tuzemsku. Z tohoto vymezení vyplývá, že dodání uvedeného automobilu je pro plátce zdanitelným plněním v základní sazbě daně 21 %. Základem daně bude celková úplata bez daně, kterou za tento automobil přijme prodávající plátce. Skutečnost, že automobil byl nakoupen od neplátce daně, na této skutečnosti nic nemění.

 

Zvláštní režim zdanění přirážky podle § 90 zákona o DPH by se použil pouze v případě, kdy by automobil prodával obchodník s použitým zbožím, tj. při prodeji automobilu, který byl nakoupen plátcem za účelem jeho dalšího prodeje. Tato podmínka není podle zadání splněna.

Ing. Václav Benda (III/2026)