06.10.2026
INFORMAČNÍ PORTÁL

Daně v praxi

 

 

4.1     ZDP po novelách

 

4.1 Základ daně – pohledávky a dluhy

Poplatník, plátce DPH, ukončil podnikání s tím, že eviduje pohledávky, které vznikly z prodeje zboží, tj. při zaplacení by byl příjem zdanitelný a pohledávky z titulu zápůjčky, tj. příjem nedaňový a dále dluhy z titulu nákupu služeb.

Jak poplatník upraví základ daně o uvedené pohledávky a dluhy.V jaké výši, když již DPH na výstupu uhradi.

Hodnotou, resp. výší pohledávky je podle § 5 odst. 9 zákona mimo jiné její jmenovitá hodnota nebo pořizovací cena u pohledávky nabyté postoupením. Jedná-li se o podnikatele, plátce daně z přidané hodnoty, který splnil vlastní daňovou povinnost na výstupu, je hodnotou pohledávky hodnota bez daně z přidané hodnoty. Jedná se o daň z přidané hodnoty na výstupu, kterou je plátce daně z přidané hodnoty povinen odvést podle zákona o dani z přidané hodnoty (pokud by se nejednalo o plnění osvobozené od daně).

U dluhů se rozdíl mezi příjmy a výdaji při ukončení činnosti poplatníka fyzické osoby upraví o výši dluhu bez daně z přidané hodnoty, pokud plátce daně z přidané hodnoty uplatnil odpočet této daně na vstupu. Jestliže plátce daně z přidané hodnoty neuplatnil odpočet daně z přidané hodnoty na vstupu, jedná se pro účely zákona o daních z příjmů, o výši dluhu včetně daně z přidané hodnoty.

 

Základ daně poplatník zvýší o hodnotu pohledávek, které by při úhradě byly zdanitelným příjmem, a sníží o hodnotu dluhů, které by při úhradě byly daňovým výdajem.

4.2 Úprava základu daně

Podnikatel vedoucí daňovou evidenci musel v letošním roce ukončit podnikatelskou činnost. Základ daně musí zvýšit mimo jiné i o zásoby.

Musí podnikatel o hodnotu drobného majetku, který nepřevýšil při koupi cenu 80 000 Kč, zvýšit základ daně?

Základ daně z příjmů se při ukončení činnosti podnikatele o hodnotu tohoto majetku nezvyšuje. Prodá-li poplatník tento majetek do 5 let po ukončení podnikatelské činnosti, bude muset příjem z prodeje uvést do daňového přiznání.

 

4.3 Ukončení činnosti ve společnosti

K 31. prosinci loňského roku ukončil podnikatel podnikatelskou činnost, včetně činnosti ve společnosti (dříve sdružení bez právní subjektivity). Za loňský rok zdanil v daňovém přiznání svůj podíl na příjmech a výdajích společnosti. Dohoda o faktickém vyúčtování se společností byla podepsána až v únoru letošního roku. Z této dohody vyplývá výše příslušné částky, kterou bývalý společník společnosti obdržel za podíl na zásobách, pohledávkách a na společném hmotném majetku. Částku zdaní poplatník v letošním roce jako příjem podle § 10. Otázkou je, zda příjmy z vyúčtování ve společnosti se zdaňují až v okamžiku, kdy se společníci společnosti na tomto dohodli, tzn. že to nemusí být ve stejné době jako ukončení činnosti ve společnosti, nebo zda se jedná o příjem loňského roku, kdy podnikatel činnost ve společnosti ukončil.

Jaké je správné řešení?

V daném případě je rozhodující, kdy podnikatel ukončil svoji činnost (nikoli kdy mu zaniklo členství ve společnosti ve smyslu § 2739 a násl. občanského zákoníku). Pokud svoji činnost ukončil již v loňském roce, měl v tomto roce základ daně zvýšit o svůj podíl na zásobách a pohledávkách podle § 23 odst. 8 zákona. V letošním roce by poté zdanil pouze zisk z prodeje zásob, hmotného majetku a z postoupení pohledávek ostatním společníkům společnosti.

4.4 Rozdělení zásob a pohledávek

Podnikatel vedl v loňském roce daňovou evidenci a od letošního roku přešel na vedení účetnictví.

Jak se postup podle § 23 odst. 14 pro rozdělení zásob a pohledávek projeví v účetnictví.

Podle § 23 odst. 14 zákona může podnikatel hodnotu zásob a pohledávek, které evidoval k 1. lednu letošního roku, tj. v době zahájení vedení účetnictví, zahrnout do základu daně buď jednorázově v tomto roce, nebo postupně po 9 následujících zdaňovacích období, počínaje zdaňovacím obdobím zahájení vedení účetnictví, tj. počínaje letošním rokem. Úprava podle citovaného § 23 odst. 14 zákona je úprava základu daně z příjmů a nikoli účetní postup. Tuto úpravu poplatník provede na tiskopisu daňového přiznání.

Z hlediska účetních předpisů stanoví postup poplatníka § 61b vyhlášky č. 500/2002 Sb., pro účetní jednotky, které jsou podnikateli účtujícími v soustavě podvojného účetnictví, ve znění pozdějších předpisů. Ten stanoví mimo jiné, že stavy jednotlivých složek majetku se převedou k prvnímu dni účetního období jako počáteční zůstatky příslušných rozvahových účtů.

Hodnotu zásob tedy poplatník vedoucí účetnictví zaúčtuje k 1. lednu na účet účtové třídy 1 – Zásoby a v případě jejich prodeje na účet účtové třídy 5 – Náklady. Hodnotu pohledávek poplatník vedoucí účetnictví zaúčtuje k 1. lednu na účet účtové třídy 3 – zúčtovací vztahy a v případě jejich úhrady dlužníkem na účet účtové třídy 2 – Krátkodobý finanční majetek.

4.5 Pohledávky a dluhy

Podnikatel uplatnil v loňském roce výdaje ve skutečné výši, vedl daňovou evidenci, v letošním roce bude výdaje uplatňovat paušálem. Musí proto upravit základ daně za loňský rok o pohledávky a dluhy. Otázkou je, jak má postupovat v případě, že:

–   mzdu zaměstnancům za prosinec loňského roku včetně pojistného vyplatí a uhradí až v lednu letošního roku,

–   doplatek nebo přeplatek vlastního pojištění vyrovná v letošním roce,

–   nakoupil zboží a služby již v loňském roce, ale fakturu od dodavatele obdržel až v letošním roce.

Sám také za prodané zboží a služby koncem loňského roku vystavil fakturu až začátkem letošního roku.

Jak postupovat v dané situaci?

Podnikatel, který v loňském roce uplatnil výdaje podle § 24 zákona o daních z příjmů, tj. ve skutečné vynaložené výši s tím, že v letošním roce bude výdaje uplatňovat paušální částkou z dosažených příjmů, musí upravit základ daně loňského roku podle § 23 odst. 8 zákona, tj. obdobně jako v případě ukončení činnosti. V daném případě bude podnikatel postupovat následujícím způsobem:

–   mzda zaměstnanců za prosinec loňského roku, včetně pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a pojistného na všeobecné zdravotní pojištění, je dluhem loňského roku, proto podnikatel může o příslušnou částku základ daně loňského roku snížit,

–   doplatek, resp. přeplatek pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a pojistného na všeobecné zdravotní pojištění, které podnikatel za sebe hradí příslušným pojišťovnám, je dluhem, resp. pohledávkou loňského roku. Naposledy mohl podnikatel snížit, resp. zvýšit o příslušnou částku pojištění základ daně r. 2007. Počínaje r. 2008 se již o daňový výdaj nejedná, a proto ani přeplatky na pojistném od r. 2008 již nejsou zdanitelným příjmem v souladu s § 23 odst. 4 písm. e) zákona,

–   skutečnost, kdy vznikla pohledávka, resp. dluh, zákon o daních z příjmů neřeší. V daném případě je třeba vycházet z platných ustanovení občanského zákoníku. Rozhodující pro vznik pohledávky, resp. dluhu je příslušná smlouva mezi dodavatelem a odběratelem.

Z hlediska daně z příjmů je třeba správci daně při případné kontrole prokázat, že dluh na základě faktury vystavené v lednu letošního roku je dluhem již předcházejícího zdaňovacího období, a tedy správně snížil základ daně loňského roku (nejednalo se tedy o dluh letošního roku, kdy poplatník uplatní výdaje paušální částkou, který by při zaplacení nebyl výdajem daňovým, ani by nesnížil základ daně). A naopak, že pohledávka na základě odeslané faktury v lednu letošního roku je již pohledávkou loňského roku a tedy zvyšuje základ daně loňského roku (nejedná se tedy o pohledávku vzniklou v letošním roce, která bude zdanitelným příjmem až při jejím inkasu). V této souvislosti je nutno pamatovat na daňový řád, který stanoví, že jako důkazních prostředků lze užít všech prostředků, jimiž lze ověřit skutečnosti rozhodné pro správné stanovení daně.

V této souvislosti lze doporučit poplatníkům, aby příslušné doklady (nejčastěji faktury) vystavovali včas, včasné vystavení příslušných dokladů požadovali i od svých dodavatelů, a to zejména v případě, kdy pohledávky a dluhy ovlivňují základ daně v souladu s § 23 a § 5 zákona o daních z příjmů.

4.6 Sleva na dani

Zaměstnavatel, na jehož pracovišti je stanovena 40hodinová týdenní pracovní doba, zaměstnával v r. 2026 dva zaměstnance – Z1 a Z2, se zdravotním postižením bez těžšího zdravotního postižení (ZP) a dva zaměstnance – Z3 a Z4, s těžším zdravotním postižením (TZP).

Zaměstnanec Z1 nastoupil do zaměstnání 1. ledna na 40hodinovou týdenní pracovní dobu. Zaměstnanec Z2 nastoupil do zaměstnání 1. června také na 40hodinovou týdenní pracovní dobu. Zaměstnanec Z3 nastoupil do zaměstnání 1. ledna na 35hodinovou týdenní pracovní dobu. Zaměstnanec Z4 nastoupil do zaměstnání 1. ledna na 25hodinovou týdenní pracovní dobu.

Zaměstnanec Z1 neodpracoval 48 hodin z důvodu pracovní neschopnosti, za kterou mu nebyly poskytovány dávky nemocenského pojištění. Zaměstnanec Z2 neodpracoval 150 hodin z důvodu nenapracovaného pracovního volna poskytnutého zaměstnavatelem bez náhrady mzdy. Zaměstnanec Z3 neodpracoval 400 hodin z důvodu uvolnění pro výkon veřejné funkce. Zaměstnanec Z4 neodpracoval 300 hodin z důvodu pracovní neschopnosti, za kterou mu nebyly poskytovány dávky nemocenského pojištění.

Jakou slevu na dani si může zaměstnavatel odečíst od své daně?

Fond pracovní doby v r. 2026 činil 250 pracovních dnů, tj.:

–   při 40hodinové týdenní pracovní době 2 000 pracovních hodin (pro Z1),

–   při 35hodinové týdenní pracovní době 1 750 pracovních hodin (pro Z3),

–   při 25hodinové týdenní pracovní době 1 250 pracovních hodin (pro Z4).

Fond pracovní doby od června při 40hodinové týdenní pracovní době činil 148 x 8 =1 184 pracovních hodin (pro Z2).

Zaměstnanec Z1 odpracoval 2 000 – 48 = 1 952 pracovních hodin,

zaměstnanec Z2 odpracoval 1 184 – 150 = 1 034 pracovních hodin,

zaměstnanec Z3 odpracoval 1 750 – 400 = 1 350 pracovních hodin,

zaměstnanec Z4 odpracoval 1 250 – 300 = 950 pracovních hodin.

Průměrný roční přepočtený počet zaměstnanců se ZP:

(1 952 + 1 034): 2 000 = 1,493, tj. po zaokrouhlení 1,49

Sleva za zaměstnávání zaměstnanců se ZP: 1,49 x 18 000 = 26 820 Kč

Průměrný roční přepočtený počtu zaměstnanců s TZP:

(1 350 + 950): 2 000= 1,155 zaměstnance

Sleva za zaměstnávání zaměstnanců s TZP: 1,15 x 60 000 = 69 000 Kč

Celková sleva na dani činí: 26 820 + 69 000 = 95 820 Kč

4.7 Ukončení podnikatelské činnosti

Podnikatel uplatňoval výdaje paušálem podle § 7 odst. 7 zákona a ukončil vlastní podnikání s tím, že bude nadále spolupracující osobou manželky podle § 13 zákona, která také uplatňuje výdaje paušálem. Eviduje pohledávku 53 000 Kč, která je splatná v lednu příštího roku.

Musí podnikatel upravit základ daně podle § 23 odst. 8, když fakticky stále podniká?

Podnikatel, který ukončil vlastní podnikatelskou činnost, základ daně podle § 23 odst. 8 zákona upravit, tj. zvýšit o 53 000 Kč, ve zdaňovacím období, kdy vlastní podnikatelskou činnost ukončil, musí. Zákon pro tento případ nestanoví žádnou výjimku.

 

4.8 Výsledek konkursního řízení

V červnu podnikatel, který uplatňoval výdaje paušálem, ukončil podnikatelskou činnost. V knize pohledávek eviduje pohledávku za dlužníkem, který je v konkursu, avšak podnikatel pohledávku do konkursu nepřihlásil. Do termínu pro podání daňového přiznání nebude konkurs ukončen.

Jak postupovat z hlediska daně z přímů?

O hodnotu pohledávky uvedené v § 24 odst. 2 písm. y) bod 2 zákona v případě, kdy pohledávka nebyla přihlášena, a tedy nebude zahrnuta do konkursu, je nutno základ daně zvýšit. Důvodem je skutečnost, že pohledávka nebude uvedena ve výsledku konkursního řízení.

V daném případě není rozhodující, zda do termínu pro podání daňového přiznání bude či nebude konkurs ukončen. Rozhodující je, že předmětná pohledávka nebyla do konkursu přihlášena.

4.9 Pohledávka a základ daně

Podnikatel vedoucí daňovou evidenci ukončil podnikatelskou činnost. V evidenci pohledávek eviduje i pohledávku za dlužníkem, který byl právnickou osobou a zanikl bez právního nástupce. Podnikatel nebyl s původním dlužníkem spojenou osobou ve smyslu § 23 odst. 7 zákona.

Musí podnikatel o předmětnou pohledávku zvýšit základ daně podle § 23 odst. 8 zákona?

Ukončí-li podnikatel vedoucí daňovou evidenci podnikatelskou činnost, základ daně o hodnotu příslušné pohledávky za dlužníkem, který byl právnickou osobou a zanikl bez právního nástupce a věřitel nebyl s původním dlužníkem spojenou osobou podle § 23 odst. 7 zákona, zvyšovat nebude, jde o pohledávku uvedenou v § 24 odst. 2 písm. y) zákona.

4.10 Nespotřebované zásoby

Přeruší-li poplatník svou podnikatelskou činnost a nezahájí-li ji do termínu pro podání daňového přiznání za příslušné zdaňovací období, musí upravit rozdíl mezi příjmy a výdaji podle § 23 odst. 8 písm. b) zákona. Tímto postupem poplatník vedoucí daňovou evidencí vyloučí z daňových výdajů zaplacené výdaje za dříve pořízené zásoby, které má na skladě. Pokud po přerušení činnosti na několik let bude podnikatel opět tyto zásoby využívat na dosažení, zajištění a udržení příjmů, je otázkou, jak uplatní výdaje spojené s jejich pořízením do výdajů daňových.

Jaké je správné řešení?

Zákon pro uvedený případ v § 23 odst. 8 výslovně stanoví, že při dalším prodeji nespotřebovaných zásob již zahrnutých do základu daně se do základu daně zahrne pouze rozdíl, o který převyšuje cena, za kterou byly nespotřebované zásoby prodány, cenu nespotřebovaných zásob zahrnutých do základu daně, tj. podnikatel zdaní pouze zisk z prodeje předmětných zásob.

4.11 Příjem z prodeje pohledávky

Poplatník prodal pohledávku ve jmenovité hodnotě 100 000 Kč, kterou v loňském roce koupil za 10 000 Kč, a to za 45 000 Kč. Tato pohledávka nebyla v obchodním majetku poplatníka.

Musí poplatník příjem z prodeje pohledávky zdanit?

Hodnotou pohledávky poplatníka fyzické osoby je její pořizovací cena, tj. v daném případě 10 000 Kč. Při prodeji – postoupení, pohledávky se jedná o zdanitelný příjem poplatníka, a to dílčího základu daně podle § 10 zákona, protože pohledávka nebyla zahrnuta v obchodním majetku poplatníka.

Podle § 10 odst. 5 zákona si poplatník může jako daňový výdaj uplatnit výdaje spojené s pořízením pohledávky, tj. v daném případě částku 10 000 Kč. Dílčím základem daně poplatníka bude částka 45 000 – 10 000 = 35 000 Kč.

4.12 Úrok z prodlení

Podnikatel vedl v r. 2025 daňovou evidenci, v r. 2026 změnil způsob uplatňování daňových výdajů (přešel na paušální výdaje) s tím, že podal za r. 2025 dodatečné daňové přiznání na daňovou povinnost vyšší a daňový nedoplatek za r. 2025 doplatil.

Vznikne podnikatelo úrok z prodlení?

Zaplatí-li podnikatel doplatek daně za r. 2025 do termínu pro podání daňového přiznání za r. 2026, zaplatil daň za r. 2025 včas a sankce v podobě úroků z prodlení mu nevznikne.

4.13 Uplatnění daňových výdajů

Poplatník vedoucí daňovou evidenci koupil za 14 mil. Kč obchodní závod, který zahrnoval budovu v účetní hodnotě 7 mil. Kč, stroje – hmotný majetek, v účetní hodnotě 3 mil. Kč, zásoby v účetní hodnotě 2 mil. Kč a pozemky v účetní hodnotě 1 mil. Kč. Spolu s majetkem převzal dluhy ve výši 4 mil. Kč. Celkově tedy za závod zaplatí 14 + 4 = 18 mil. Kč.

Jak uplatnit daňové výdaje?

Účetní hodnota obchodního závodu činí: 7 + 3 + 2 + 1 = 13 mil. Kč

Účetní hodnota obchodního závodu po snížení o dluhy činí: 13 – 4 = 9 mil. Kč

Kladný oceňovací rozdíl činí:

14 – 9 = 5 mil. Kč.

Do daňových výdajů poplatník při úhradě zahrnul 2 mil. Kč za zásoby. Dalších zaplacených 12 mil. Kč za nákup obchodního závodu a úhradu dluhů ve výši 4 mil. Kč, tedy celkově 16 mil. Kč, zaevidoval v daňové evidenci jako výdaj nedaňový.

Do daňových výdajů zahrne zaplacenou částku prostřednictvím odpisů:

•    odpisy budovy počítané ze vstupní ceny 7 mil. Kč,

•    odpisy strojů počítané ze vstupní ceny 3 mil. Kč,

•    odpisy kladného oceňovacího rozdílu počítané z částky 5 mil. Kč.

 

Celková výše odpisů bude činit 7 + 3 + 5 = 15 mil. Kč.

Pokud se jedná o pozemky v hodnotě 1 mil. Kč, lze je zahrnout do daňových výdajů do výše příjmů, tzn. až např. v okamžiku prodeje.

4.14 Nepeněžní plnění

Zaměstnavatel přiznává ve vnitřním předpise každému zaměstnanci na kalendářní rok právo na vitaminy a očkování, které pojišťovna nehradí.

Jak se bude postupovat z hlediska daně z příjmů?

Podle § 25 odst. 1 písm. h) bod 2 zákona do daňových výdajů nelze uznat mimo jiné i nepeněžní plnění poskytovaná zaměstnavatelem zaměstnanci ve formě možnosti používat zdravotnická zařízení. Tzn., že zaměstnavatel nemůže náklady na pořízení vitaminů a na očkování zaměstnanců uplatnit do daňových výdajů, a to ani v případě, že právo zaměstnanců plyne z kolektivní smlouvy.

Na straně zaměstnanců je nepeněžní plnění ve formě poskytování vitaminů a očkování od daně osvobozeno při splnění limitu daného § 6 odst. 9 písm. d) bod 1 zákona.

Pokud by se však zaměstnavatel rozhodl a zaměstnancům poskytl peněžní příspěvek na nákup vitaminů a peněžní příspěvek na očkování, v rozsahu, v jakém právo zaměstnanců na jejich poskytnutí vyplývá z vnitřního předpisu, mohl by příslušné výdaje uplatnit do výdajů daňových v souladu s § 24 odst. 2 písm. j) bod 4 zákona. Na straně zaměstnanců by se však v tomto případě jednalo o zdanitelný příjem.

4.15 Dodanění zásob a odpisů

Zemědělský podnikatel přejde k 1. lednu příštího roku z daňové evidence na vedení účetnictví. Otázkou je, jak postupovat zejména v případě ocenění a dodanění zásob a odpisů části zásob vytvořených vlastní činností, kterými jsou i zvířata, vedená v daňové evidenci jako zásoby, když dospělá zvířata hodlá převést do kategorie dlouhodobého hmotného majetku.

Jak postupovat v dané situaci?

Při přechodu z daňové evidence na vedení účetnictví se ve zdaňovacím období, kdy poplatník povede účetnictví, postupuje podle § 61b odst. 2 až 4 vyhlášky č. 500/2002 Sb. Z uvedených ustanovení vyplývá, že se konečný stav zásob vykázaný k 31. prosinci zdaňovacího období, kdy podnikatel vedl daňovou evidenci, zaúčtuje jako počáteční stav příslušných účtů v účtové třídě 1, a to v ocenění podle § 24 a 25 zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, tj. v pořizovací ceně, v reprodukční pořizovací ceně nebo ve výši vlastních nákladů.

Pokud podnikatel část zásob (v daném případě dospělých zvířat) převede do kategorie dlouhodobého hmotného majetku (viz § 7 vyhlášky č. 500/2002 Sb.), přeúčtuje příslušnou část zásob na příslušné účty v účtové skupině 02 – Dlouhodobý hmotný majetek odpisovaný. Daňovým výdajem poté bude odpis v souladu s § 26 až 33 zákona o daních z příjmů.

 

Z hlediska daně z příjmů pak podnikatel zvýší základ daně ve zdaňovacím období, kdy povede účetnictví, o hodnotu zásob evidovaných ke konci předcházejícího zdaňovacího období v souladu s § 23 odst. 14 zákona. Tuto úpravu provede na tiskopisu daňového přiznání.

4.16 Výdaje ve skutečné vynaložené výši

Podnikatel měl ve zdaňovacím období příjem ve výši 360 000 Kč. Pohledávky eviduje ve výši 20 000 Kč, dluhy za odebrané služby ve výši 70 000 Kč a celkové skutečně vynaložené výdaje činí 30 000 Kč. Podnikatel uplatní výdaje paušální částkou. Od příštího roku však vzhledem k rozšíření podnikání bude uplatňovat výdaje ve skutečné vynaložené výši.

Jak bude podnikatel upravovat základ daně?

Uplatní-li podnikatel v letošním roce výdaje paušálem a v příštím roce ve skutečné vynaložené výši, musí v tomto roce základ daně upravit podle § 23 odst. 8 písm. b) bod 3 zákona, tj. zvýšit o hodnotu pohledávek.

V případě, že podnikatel v následujícím zdaňovacím období uplatní výdaje ve skutečné vynaložené výši a v tomto zdaňovacím období zaplatí i dluhy ve výši 70 000 Kč, nebudou výdaje spojené se zaplacením dluhů z období, kdy výdaje uplatňoval paušálem, v souladu s § 25 zákona daňovým výdajem.

4.17 Postoupení pohledávky

Podnikatel postoupil v letošním roce vlastní pohledávku v hodnotě 10 000 Kč za 8 000 Kč tím způsobem, že v letošním roce obdržel 3 000 Kč a v roce příštím obdrží zbývajících 5 000 Kč.

Jaký bude postup z hlediska daně z příjmů?

Zákon v § 23 odst. 13 výslovně stanoví, že základ daně z příjmů je třeba zvýšit v roce, kdy dojde k postoupení pohledávky. Postoupil-li podnikatel vlastní pohledávku v hodnotě 10 000 Kč v letošním roce, je jeho zdanitelným příjmem letošního roku částka 10 000 Kč, tj. hodnota postoupené pohledávky.

Obdrží-li poplatník v následujícím roce doplatek za postoupenou pohledávku ve výši 5 000 Kč, uvede tento příjem v daňové evidenci jako příjem nedaňový podle § 23 odst. 4 písm. d) zákona. Citované ustanovení zákona stanoví, že do základu daně se nezahrnují částky, které již byly u téhož poplatníka zdaněny podle tohoto zákona.

4.18 Ukončení nájmu

V letošním roce majitel nájemního domu tento dům prodal, vedl záznamy o příjmech a výdajích z nájmu.

Jak postupovat z hlediska daně z příjmů?

Dojde-li k ukončení nájmu, musí pronajímatel, který vedl záznamy o příjmech a výdajích v souladu s § 9 odst. 6 zákona, základ daně zvýšit o případné pohledávky z titulu nájmu (např. nedoplacené nájemné, nevyčerpané rezervy na opravu pronajímaného domu). Dále pak musí základ daně snížit o případné dluhy (např. přeplacené nájemné, nezaplacené faktury na opravu pronajímaného domu) apod.

Jako daňový výdaj pronajímatele možno uplatnit i odpis pronajímaného domu. V případě, kdy pronajímatel dům prodal v průběhu zdaňovacího období, je třeba postupovat podle § 26 odst. 7 zákona, a do daňových výdajů uplatnit odpis podle § 31 nebo § 32 zákona v poloviční výši ročního odpisu.

4.19 Dodanění zásob

Podnikatel přešel v letošním roce z daňové evidence na vedení účetnictví. Eviduje mimo jiné i zásoby. Při přechodu na vedení účetnictví zásoby dodaní tak, že je zahrne do základu daně postupně po dobu 9 let.

Lze tento postup dodanění zásob využít, když zásoby vloží do společnosti s ručením omezeným?

V případě vkladu zásob do obchodní společnosti poplatník musí základ daně zvýšit v roce vkladu o zbývající hodnotu zásob, kterou ještě nezahrnul do základu daně.

4.20 Propočet daňových výdajů

Poplatník vedoucí daňovou evidenci koupil za 10 mil. Kč obchodní závod, který zahrnoval hmotný majetek v účetní hodnotě 17 mil. Kč, zásoby v účetní hodnotě 4 mil. Kč a pohledávky v účetní hodnotě 8 mil. Kč (celkem tedy majetek v hodnotě 29 mil. Kč). Spolu s majetkem převzal dluhy ve výši 14 mil. Kč. Celkově tedy za závod zaplatí 10 + 14 = 24 mil. Kč

Jak v daném případě uplatnit daňové výdaje?

Majetek v hodnotě 29 koupil podnikatel za 24 s tím, že částku 10 zaplatí prodávajícímu a dále částku 14, která představuje dluhy prodávajícího, dohromady zaplatí 24.

Záporný oceňovací rozdíl v souladu s § 23 odst. 15 zákona činí:

–   hodnota majetku snížená o dluhy: 29 – 14 = 15

–   rozdíl mezi kupní cenou a hodnotou majetku sníženou o dluhy 10 – 15= – 5 mil. Kč, tj. záporný oceňovací rozdíl při koupi obchodního závodu, který zahrne poplatník do příjmů rovnoměrně během 180 měsíců,

 

Do daňových výdajů tedy poplatník zahrne celkovou částku 29 a základ daně zvýší o záporný oceňovací rozdíl ve výši 5.

Postup kupujícího při uplatňování celkové zaplacené částky ve výši 24 do daňových výdajů:

•  do daňových výdajů uplatní 4 za nakoupené zásoby,

•  17 prostřednictvím odpisů hmotného majetku,

•  8 za pohledávky, a to až v okamžiku příjmů plynoucích z úhrady pohledávek dlužníkem,

•  do zdanitelných příjmů zahrne záporný oceňovací rozdíl ve výši 5.

Propočet daňových výdajů: – 4 – 17 – 8 + 5 = – 24.

•  hodnota všech postupovaných dluhů.

4.21 Paušální výdaj na dopravu automobilem

Zaměstnavatel poskytuje zaměstnanci osobní automobil jak na pracovní cesty, tak i pro soukromou potřebu.

Může zaměstnavatel uplatnit paušální výdaj na dopravu tímto automobilem?

Zaměstnavatel si paušální výdaj na dopravu uplatnit nemůže. Důvodem je skutečnost, že automobil poskytuje zaměstnanci i pro soukromé účely. Zaměstnavatel uplatní do daňových výdajů výdaje spojené s provozem vozidla včetně jeho odpisů s výjimkou výdajů na pohonné hmoty při používání automobilu zaměstnancem k soukromým účelům.

Daňovým výdajem zaměstnavatele budou cestovní náhrady vyplacené zaměstnanci podle zákoníku práce, a to v souladu s § 24 odst. 2 písm. zh) zákona o daních z příjmů.

4.22 Příjem z prodeje obchodního závodu

Podnikatel – fyzická osoba, vedoucí daňovou evidenci, prodal koncem loňského roku obchodní závod. Příjem z prodeje obdržel až v lednu letošního roku.

Jak bude podnikatel postupovat z hlediska daně z příjmů, když podnikání neukončil?

Pokud v loňském roce poplatník žádný příjem neobdržel, do základu daně zahrnul pouze hodnotu postupovaných dluhů v souladu s § 23 odst. 16 zákona.

Příjem z prodeje obchodního závodu zdaní podnikatel až v letošním roce, kdy ho obdržel. Daňové výdaje uplatní v souladu s § 24 odst. 12 zákona.

4.23 Poměrná část úplaty

Podnikatel vedoucí daňovou evidenci musel 1. března přerušit podnikání s tím, že činnost opět zahájil 20. května. V loňském roce si na finanční leasing pořídil osobní automobil.

Kolik poměrných částí úplaty může podnikatel v letošním roce uplatnit do daňových výdajů?

Do daňových výdajů může podnikatel uplatnit 10 poměrných částí úplaty. Byla-li podnikatelská činnost přerušena 1. března a poté zahájena 20. května, nelze do daňových výdajů uplatnit úplatu za březen a duben, kdy podnikatel po celou dobu nepodnikal.

4.24 Přeměna akciové společnosti

Podnikatel s příjmy podle § 7 zákona, tj. ze samostatné činnosti, realizoval přeměnu akciové společnosti formou převodu jmění na sebe jako společníka.

Jak postupovat z hlediska daně z příjmů?

Převodem jmění na společníka získá fyzická osoba jmění zaniklé akciové společnosti, tj. majetek a dluhy. Z hlediska daně z příjmů se na straně poplatníka jedná o příjem podle § 10 odst. 1 písm. j) zákona. Za daňový výdaj se podle § 10 odst. 6 zákona považuje nabývací cena podílu nebo pořizovací cena cenných papírů, převzaté dluhy, které byly následně uhrazeny, a uhrazené vypořádání minoritním akcionářům, i když k uhrazení dojde v jiném zdaňovacím období než v tom, v němž plyne příjem z převodu jmění na společníka.

Následně pak majetek, případně i dluhy může vložit do svého obchodního majetku ve smyslu § 4 odst. 4 zákona. Přitom musí dbát na to, že příjmy jednou zdaněné se již nedaní (§ 23 odst. 4 písm. d) zákona) a výdaje nelze uplatnit dvakrát (§ 24 odst. 1 zákona).

 

Byl-li součástí jmění akciové společnosti i hmotný majetek, bude po vložení tohoto hmotného majetku do obchodního majetku podnikatel, jako právní nástupce akciové společnosti, pokračovat v jeho odpisování v souladu s § 30 odst. 10 zákona.

4.25 Zaplacená provozní záloha

Podnikatel přešel v letošním roce na vedení účetnictví. Z loňského roku eviduje zaplacenou zálohu na nákup zboží. Otázkou je, zda může podle § 23 odst. 14 zákona postupovat i v případě zaplacené provozní zálohy.

Jak postupovat v daném případě?

Podle § 23 odst. 14 zákona lze postupovat i v případě zaplacené provozní zálohy. Zaplacená záloha je na straně podnikatele pohledávkou.

 

4.26 Finanční leasing

Podnikatel postoupil leasingovou smlouvu v jejím průběhu. Vinou první vyšší splátky přeplatil na úplatě 65 000 Kč. Druhý uživatel – postupník, mu uhradí částku 85 000 Kč.

Jak se bude postupovat z hlediska daně z příjmů?

Na straně prvního uživatele – postupitele, bude zdanitelným příjmem částka 85 000 Kč, do daňových výdajů uplatní 65 000 Kč.

Na straně druhého uživatele – postupníka, bude daňovým výdajem částka 65 000 Kč, a to časově rozlišená po zbývající dobu trvání finančního leasingu v souladu s § 24 odst. 2 písm. h) zákona.

Přeplacená část 20 000 Kč bude daňovým výdajem pouze stane-li se součástí vstupní ceny majetku v souladu s § 25 odst. 1 písm. ze) zákona.

Na straně podnikatele, který nevede účetnictví jde o výdaj nedaňový, na straně podnikatele vedoucího účetnictví je možno vytvořit kategorii dlouhodobého hmotného majetku a příslušné výdaje uplatnit do výdajů daňových formou účetních odpisů.

4.27 Výdaje na dopravu zaměstnance

Zaměstnavatel sjednal v pracovní smlouvě bezplatnou dopravu zaměstnanců do zaměstnání a ze zaměstnání, kterou zajišťuje osobním automobilem zahrnutým v obchodním majetku firmy.

Jak se bude postupovat z hlediska daně z příjmů?

Je-li v pracovní smlouvě sjednána povinnost zaměstnavatele dopravovat zaměstnance do a ze zaměstnání osobním automobilem, zaměstnavatel uplatní do daňových výdajů výdaje vynaložené na dopravu zaměstnance do místa výkonu práce a zpět osobním automobilem podle § 24 odst. 2 písm. j) bod 4 zákona.

Je-li uvedená doprava poskytována zaměstnavatelem zaměstnanci bezplatně, na straně zaměstnance se jedná o zdanitelný příjem podle § 6 zákona, a to v ceně obvyklé.

4.28 Výdaje na práva zaměstnanců

Ustanovení § 24 odst. 2 písm. j) bod 4 zákona stanoví, že daňovým výdajem zaměstnavatele jsou výdaje na práva zaměstnanců. Otázkou je, zda se toto ustanovení vztahuje i na společníky a jednatele.

Jak postupovat v dané situaci?

Zákon o daních z příjmů v § 6 odst. 1 stanoví mimo jiné, že příjmem ze závislé činnosti je i odměna člena orgánu právnické osoby (tj. i jednatele) nebo příjem za práci společníka společnosti s ručením omezeným. Dále zákon o daních z příjmů v § 6 odst. 2 stanoví, že poplatník s příjmy ze závislé činnosti je dále označen jako zaměstnanec.

 

Z uvedeného ustanovení zákona je zřejmé, že pro účely daně z příjmů je jednatel i společník společnosti s ručením omezeným, který má příjmy podle § 6 odst. 1 zákona, zaměstnanec a je tedy možné, v souladu s § 24 odst. 2 písm. j) bod 4 zákona o daních z příjmů, uplatnit příslušné výdaje do daňových výdajů obchodní společnosti.

4.29 Paušální výdaj na dopravu

Podnikatel používá na pracovní cesty automobil dcery s tím, že dceři nic neplatí.

Může si podnikatel uplatnit paušální výdaj na dopravu?

V daném případě jde o výpůjčku vozidla. Paušální výdaj na dopravu u vozidla vypůjčeného uplatnit nelze, nejedná se o vozidlo vlastní, ani o vozidlo najaté, tj. není splněna zákonem stanovená podmínka.

Při pracovní cestě s vozidlem vypůjčeným musí poplatník postupovat v souladu s § 24 odst. 2 písm. k) bod 3 zákona. Daňovým výdajem je v daném případě pouze náhrada za spotřebované pohonné hmoty.

4.30 Daňové odpisy propachtovaného obchodního závodu

Podnikatel vedoucí účetnictví si propachtoval obchodní závod s tím, že pachtovné činí 200 000 Kč ročně. Účetní odpisy propachtovaného majetku činí 205 000 Kč.

Jak bude podnikatel postupovat z hlediska daně z příjmů?

Do daňových výdajů nemůže podnikatel uplatnit žádné pachtovné v souladu s § 24 odst. 2 písm. h) bod 1 zákona, naopak podnikatel musí základ daně zvýšit o 5 000 Kč v souladu s § 32b odst. 2 zákona (to platí za podmínky, že podnikatel o částce 5 000 Kč neúčtuje do výnosů).

Daňovým výdajem podnikatele jsou daňové odpisy propachtovaného obchodního závodu podle § 32b odst. 1 zákona.

4.31 Daňové zvýhodnění na dítě

Na základě rozhodnutí soudu se nezletilé dítě předává do péče bývalé manželky jeho otce. Důvodem je skutečnost, že otec dítě a domácnost opustil a zdržuje se neznámo kde, vlastní matka se na výchově dítěte nikdy nepodílela a nepodílí, nejeví o ně zájem. Dítě se ocitlo bez péče rodičů, kterou však řádně zajišťovala bývalá manželka otce dítěte již před uvedeným soudním rozhodnutím, proto soud předal nezletilé dítě předběžným opatřením, do její péče.

Může si bývalá manželka na toto dítě uplatňovat daňové zvýhodnění?

Podle § 35c odst. 6 zákona se za vyživované dítě poplatníka považuje při splnění dalších podmínek mimo jiné dítě v péči, která nahrazuje péči rodičů. Pokyn GFŘ D-59 ve výkladu k § 35c odst. 6 zákona uvádí mimo jiné, že za dítě převzaté do péče nahrazující péči rodičů se považuje dítě, jež bylo převzato do této péče na základě rozhodnutí příslušného orgánu, dítě, jehož rodič zemřel, a dítě manžela, které mu bylo svěřeno do výchovy rozhodnutím soudu. Dále § 35c odst. 10 stanoví mimo jiné, že daňové zvýhodnění lze uplatnit již v kalendářním měsíci ve kterém bylo dítě převzato do péče nahrazující péči rodičů na základě rozhodnutí příslušného orgánu.

Bývalá manželka může daňové zvýhodnění uplatnit na vyživované dítě až od rozhodnutí soudu. Zákon nedává možnost uplatnit daňové zvýhodnění na vyživované dítě v případech, kdy se sice jedná o faktickou péči o dítě nahrazující péči rodičů, ale tato péče není potvrzena rozhodnutím příslušného orgánu.

4.32 Poslední známá daňová povinnost.

Podnikatel uplatňuje slevu na 2 vyživované děti. Otázkou je, co se rozumí pojmem poslední známá daňová povinnost.

Jaké je správné řešení?

Poslední známá daňová povinnost podle § 38a zákona je daň po uplatnění slev, včetně slevy podle § 35c zákona, tj. slevy na děti.

–   čtvrtletní zálohy

Poplatníci, jejichž poslední známá daňová povinnost přesáhla 150 000 Kč, platí čtvrtletní zálohy na daň na běžné zdaňovací období, a to ve výši 1/4 poslední známé daňové povinnosti. První záloha je splatná do 15. dne třetího měsíce zdaňovacího období, druhá záloha je splatná do 15. dne šestého měsíce zdaňovacího období, třetí záloha je splatná do 15. dne devátého měsíce zdaňovacího období a čtvrtá záloha je splatná do 15. dne dvanáctého měsíce zdaňovacího období.

Pro poplatníky daně z příjmů fyzických osob, pro které je zdaňovacím obdobím kalendářní rok, jsou čtvrtletní zálohy splatné do konce 15. dne posledního měsíce každého kalendářního čtvrtletí, tj. do 15. března, 15. června, 15. září a do 15. prosince. Zákon stanoví, že po skončení zdaňovacího období se zálohy na daň zaplacené v jeho průběhu započítávají na úhradu skutečné výše daně.

4.33 Stravné při pracovní cestě

Zaměstnavatel vyslal zaměstnance na pracovní cestu, kde mu zaplatil oběd. Otázkou je, zda musí zaměstnavatel navíc v tomto případě poskytnout zaměstnanci ještě stravné při pracovní cestě a zda může výdaje spojené s obědem i stravným uplatnit jako výdaje daňové.

Jak postupovat v dané situaci?

Bylo-li zaměstnanci během pracovní cesty poskytnuto jídlo, které má charakter snídaně, oběda nebo večeře, na které zaměstnanec finančně nepřispívá, přísluší zaměstnanci stravné snížené za každé bezplatné jídlo až o zákonem stanovenou hodnotu.

Z hlediska daně z příjmů výdaje spojené s obědem zaměstnavatel může uplatnit jako výdaje daňové. Dále bude daňovým výdajem zaměstnavatele i stravné při pracovní cestě, které vyplatí zaměstnanci v souladu se zákoníkem práce, a to podle § 24 odst. 2 písm. zh) zákona o daních z příjmů.

4.34 Příjmy žáků a studentů

Ve firmě pracují žáci a studenti na praktickém výcviku. Aby si je firma zavázala k nástupu do pracovního poměru po ukončení jejich vzdělání, vyplácí jim mimo příjmů z praktického výcviku ještě navíc školné a další hmotné zabezpečení, tzv. podnikové stipendium.

Jak tyto příjmy zdaňovat?

Příjmy žáků a studentů z titulu podnikového stipendia jsou na straně těchto poplatníků příjmem podle § 6 odst. 1 písm. d) zákona. Tyto výdaje zaměstnavatele jsou limitovány. V případě studenta vysoké školy do výše 10 000 Kč měsíčně, pro ostatní žáky nebo studenty do výše 5 000 Kč měsíčně.

Příjmy žáků a studentů z praktického výcviku jsou na straně těchto poplatníků příjmem od daně osvobozeným podle § 6 odst. 9 písm. k) zákona.

4.35 Motivační příspěvek

Podnikatel poskytuje na základě dohody vysokoškolskému studentovi příspěvek 12 000 Kč měsíčně s tím, že po ukončení studia u něho bude student 5 let pracovat.

Jak postupovat z hlediska daně z příjmů?

Podle § 24 odst. 2 písm. zu) je daňovým výdajem zaměstnavatele motivační příspěvek poskytnutý na základě smluvního vztahu studentovi připravujícímu se pro poplatníka na výkon profese pouze do výše 10 000 Kč měsíčně.

Poskytne-li zaměstnavatel studentovi příspěvek 12 000 Kč, bude daňovým výdajem zaměstnavatele pouze částka 10 000 Kč, nadlimitní částka 2 000 Kč je výdajem nedaňovým v souladu s § 25 odst. 1 písm. j) zákona o daních z příjmů.

Na straně studenta je částka 12 000 Kč zdanitelným příjmem podle § 6 odst. 1 písm. d) zákona.

4.36 Zdravotně postižené osoby

Zaměstnavatel zaměstnává pracovníky na dohody o pracovní činnosti. Otázkou je, zda může uplatnit slevu na dani podle § 35 zákona, když jde o osoby zdravotně postižené.

Jaké je správné řešení?

Zákon v § 35 odst. 2 stanoví mimo jiné, že průměrný roční přepočtený počet zaměstnanců se zdravotním postižením se vypočítá jako podíl celkového počtu hodin, který těmto zaměstnancům vyplývá z rozvržení pracovní doby nebo z individuálně sjednané pracovní doby po dobu (délky) trvání pracovního poměru v období, za které se podává daňové přiznání, a celkového ročního fondu pracovní doby připadajícího na jednoho zaměstnance pracujícího na plnou pracovní dobu.

 

Jde-li o dohodu o pracovní činnosti (stejně by se posuzovala dohoda o provedení práce), jedná se podle zákoníku práce o práci konanou mimo pracovní poměr. Z uvedeného důvodu nemůže v daném případě zaměstnavatel uplatnit slevu na dani podle § 35 zákona, na tyto zdravotně postižené osoby.

4.37 Daňový bonus na vyživované děti

Podnikatelka dostala v letošním roce, od úřadu práce dotaci 60 000 Kč na zařízení kosmetického salonu z titulu podpory zaměstnanosti, žádné jiné příjmy neměla. Od příštího roku zahájí vlastní podnikatelskou činnost.

Může si podnikatelka uplatnit daňový bonus na vyživované děti?

Daňový bonus na vyživované děti si podnikatelka uplatnit nemůže, neměla příjem ve výši šestinásobku minimální mzdy s tím, že do těchto příjmů se nezahrnují příjmy od daně osvobozené.

Jedná-li se o dotaci od úřadu práce, jde o plnění z uplatnění nástrojů státní politiky zaměstnanosti, tedy o příjem, který je podle § 4 odst. 1 písm. g) zákona od daňové povinnosti osvobozen. Dále je třeba pamatovat, že poplatnice zahájí podnikatelskou činnost až v příštím roce, tedy příjmy z podnikání podle § 7 zákona bude mít až v příštím roce.

4.38 Povinnost podat daňové přiznání

Zaměstnanec, český daňový rezident, měl od ledna do března příjmy ze zaměstnání v ČR a od května do prosince příjmy ze zaměstnání v zahraničí, které podléhají podle smlouvy o zamezení dvojího zdanění metodě vynětí.

Má zaměstnanec povinnost podat daňové přiznání?

Zákon o daních z příjmů v § 38g odst. 2 stanoví mimo jiné, že daňové přiznání není povinen podat daňové přiznání poplatník, jemuž plynou pouze příjmy ze závislé činnosti ze zahraničí, které jsou podle § 38f vyjmuty ze zdanění.

Vzhledem ke skutečnosti, že poplatníkovi plynuly jak příjmy ze závislé činnosti z tuzemska, tak i ze zahraničí, daňové přiznání podat musí. V daňovém přiznání si poté poplatník uplatní případné nezdanitelné částky podle § 15 zákona, dále pak slevu na dani na poplatníka v souladu s § 35ba odst. 1 písm. a) zákona, případně i další slevy na dani a dále daňové zvýhodnění na vyživované děti.

4.39 Hmotní majetek

Podnikatel má jednopatrovou budovu nezahrnutou v obchodním majetku, kolaudace proběhla v říjnu loňského roku. Tuto budovu hodlá vložit do majetku. Protože nemá doklady ke stavbě ve vlastní režii, vloží stavbu do obchodního majetku až po 5 letech. Otázkou je, zda těchto 5 let bráno od data kolaudace a v jakém čase od ocenění znalcem se musí vložit budova do majetku.

Jak postupovat v dané situaci?

Hmotným majetkem se budova pořízená ve vlastní režii rozumí budovu dokončená, tj. zkolaudovaná, resp. budova, u které byla splněna ustanovení stavebního zákona.

Pokud podnikatel nemá doklady na příslušné výdaje a hodlá vstupní cenu stanovit jako reprodukční pořizovací cenu, může předmětnou budovu vložit v daném případě do obchodního majetku nejdříve po pěti letech po nabytí právní moci kolaudačního rozhodnutí. K tomuto datu, resp. k datu vkladu budovy do obchodního majetku, je třeba též stanovit reprodukční pořizovací cenu.

4.40 Odpisování nemovitosti

Pronajímaný dům vlastní dva spoluvlastníci, každý jeho ideální polovinu. Jeden ze spoluvlastníků ideální polovinu nájemního domu zdědil a cena stanovená podle právního předpisu pro oceňování majetku ke dni nabytí byla 300 000 Kč. Druhý spoluvlastník ideální polovinu pronajímaného domu koupil, pořizovací cena byla 600 000 Kč. Spoluvlastníci dokončují technické zhodnocení v ceně 150 000 Kč.

Z jaké ceny budou spoluvlastníci dům odpisovat?

Spoluvlastník ideální poloviny domu, který majetek nabyl děděním, bude nemovitou věc odpisovat z částky 300 000 Kč. Druhý spoluvlastník, který ideální polovinu pronajímaného domu koupil, bude nemovitou věc odpisovat ze vstupní ceny 600 000 Kč.

Po dokončení technického zhodnocení každý ze spoluvlastníků zvýší vstupní (zůstatkovou) cenu pronajímaného domu, tj. své ideální poloviny o částku 75 000 Kč a budou pokračovat v započatém odpisování sazbou nebo koeficientem pro zvýšenou vstupní nebo zůstatkovou cenu.

4.41 Příjem z autorské odměny

Poplatník dostal v lednu zálohu na autorskou odměnu za vytváření počítačového programu ve výši 24 000 Kč. Je zaměstnaný a nepodniká. Je to jen příležitostná práce.

Bude poplatník podávat daňové přiznání?

Příjem z autorské odměny je příjmem podle § 7 odst. 2 písm. a) zákona o daních z příjmů. Vzhledem k tomu, že poplatník má příjmy ze závislé činnosti a výše autorské odměny převýšila zákonný limit 20 000 (do konce r. 2022 limit 6 000) Kč, musí v souladu s § 38g zákona podat daňové přiznání. Jako daňový výdaj si může uplatnit paušální výdaje 40 % z dosažených příjmů.

Příklad

Podá-li poplatník daně z příjmů fyzických osob daňové přiznání za zdaňovací období roku 2025 společně s žádostí o vrácení vratitelného přeplatku za toto zdaňovací období již 10. ledna 2026, daň za zdaňovací období roku 2025 mu bude vyměřena 1. dubna 2026, a pokud mu vznikne k tomu datu vratitelný přeplatek, je poplatníkem podaná žádost o vrácení považována za platně podanou a poplatníkovi bude přeplatek vrácen.

Řešení č. 4.1 až 4.41 zpracovala Ing. Eva Sedláková (V/2026)

4.2     Daňová ztráta

4.42 Úprava základu daně

Podnikatel provozuje řemeslnou živnost a dobrovolně vede účetnictví. Z účetnictví za zdaňovací období roku 2026 vyplývá záporný výsledek hospodaření ve výši 42 000 Kč (účetní ztráta). V účetnictví má vykázány následující položky v rámci nákladů:

–   v účtové třídě 51 Náklady na reprezentaci 59 000 Kč,

–   v účtové třídě 54 Ostatní pokuty a penále 15 000 Kč.

Daňové odpisy jsou nižší než zaúčtované účetní odpisy o částku 150 000 Kč.

Jak je to z pohledu zákona o daních z příjmů?

Pro účely daně z příjmů se jedná o připočitatelné položky k výsledku hospodaření ovlivňující výši základu daně z příjmů. Při zpracování daňového přiznání je nutno provést úpravu výsledku hospodaření o připočitatelnou částku 224 000 Kč.

Základem daně z příjmů fyzických osob z podnikání tedy bude částka 182 000 Kč. Znamená to, že zatímco podnikatel dosáhl účetní ztráty, jeho daňový základ je kladný.

4.43 Přeplatek na dani za zdaňovací období

Poplatník s příjmy ze živnostenského podnikání vykázal za zdaňovací období 2024 základ daně dle § 7 ZDP ve výši 310 000 Kč a za zdaňovací období 2025 ve výši 420 000 Kč. Za obě zdaňovací období řádně zaplatil daň z příjmů fyzických osob. Ve zdaňovacím období 2026 z důvodu delší nemoci musí poplatník omezit množství zakázek, a proto za rok 2026 vyčíslí daňovou ztrátu z podnikání ve výši 450 000 Kč. Jiné příjmy poplatník nemá a uplatňuje pouze základní slevu na dani na poplatníka.

Jak bude poplatník postupovat?

Poplatník může podat dodatečné daňové přiznání za zdaňovací období 2024 a 2025, ve kterých si od základu daně odečte stanovenou daňovou ztrátu za zdaňovací období 2026. Bude však postupovat tak, aby při uplatnění odpočtu této daňové ztráty mohl uplatnit za rok 2024 a 2025 plnou výši původně uplatněné základní slevy na dani na poplatníka 30 840 Kč. Za zdaňovací období 2024 uplatní proto odpočet daňové ztráty z roku 2026 ve výši 104 400 Kč a za rok 2025 ve výši 214 400 Kč.

 

Přeplatek na dani za zdaňovací období 2024 činí 104 400 Kč × 0,15 = 15 660 Kč a za zdaňovací období 2025 činí 214 400 Kč × 0,15 = 32 160 Kč. Následně v daňovém přiznání za rok 2027 popřípadě v dalších bezprostředně následujících 4 zdaňovacích obdobích 2028 až 2031 může poplatník uplatnit nevyčerpaný zbytek daňové ztráty z roku 2026 ve výši 131 200 Kč.

4.44 Uplatnění daňové ztráty

Poplatník daně z příjmů má za rok 2026 příjmy ze živnostenského podnikání, přičemž získá příjmy z úplatného převodu cenných papírů, které nejsou osvobozeny od daně z příjmů dle § 4 odst. 1 písm. u) ZDP a podléhají zdanění dle § 10 ZDP. Poplatník vykáže v daňovém přiznání následující dílčí základy daně, přičemž uplatňuje pouze základní slevu na dani na poplatníka:

–   dílčí základ daně z podnikání – daňová ztráta dle § 7 ZDP – 85 000 Kč

–   dílčí základ daně z ostatních příjmů dle § 10 ZDP 200 000 Kč

Daňová ztráta z dílčího základu daně dle § 7 ZDP vznikla poplatníkovi omezením jeho podnikatelské činnosti v roce 2026 v důsledku jeho dlouhodobé pracovní neschopnosti.

Jaké je řešení dané situace?

Poplatník nemůže v daném případě převést daňovou ztrátu z podnikání do dalších zdaňovacích období ve smyslu § 34 odst. 1 ZDP, aby mohl uplatnit při výpočtu své daňové povinnosti z daňového základu dle § 10 ZDP následně základní slevu na dani na poplatníka.
Z ustanovení § 5 odst. 3 ZDP totiž vyplývá, že o daňovou ztrátu se sníží úhrn dílčích základů daně dle § 7 až § 10 ZDP a pouze daňovou ztrátu nebo její část, kterou nelze uplatnit při zdanění příjmů ve zdaňovacím období, ve kterém vznikla, lze uplatnit ve smyslu § 34 odst. 1 ZDP.

Poplatník daně z příjmů fyzických osob proto uplatní v daňovém přiznání za rok 2026 odečet daňové ztráty ve výši 85 000 Kč, takže jeho základ daně z příjmů bude za zdaňovací období 2026 činit 115 000 Kč a poplatník si tak nemůže uplatnit plnou výši základní slevy na dani na poplatníka (pouze ve výši vypočtené daně 115 000 Kč × 0,15 = 17 250 Kč, a zbytek neuplatněné slevy na dani na poplatníka z částky 30 840 Kč propadá).

4.45 Příjmy z nájmu bytů v činžovním domě

Občan s příjmy z nájmu bytů v činžovním domě zdaňovaných dle § 9 ZDP zemřel v říjnu 2025. Řízení o pozůstalosti je ukončeno až v květnu 2026. Z roku 2024 má občan dosud neuplatněnou daňovou ztrátu vzniklou z důvodu prováděných rozsáhlých oprav v domě ve výši 65 000 Kč.

Jak postupovat v daném případě?

Osoba spravující pozůstalost může uplatnit v daňovém přiznání, týkající se daňové povinnosti zůstavitele vzniklé od 1. 1. 2025 do dne předcházejícího den smrti zůstavitele, dále v daňovém přiznání podávaném za období ode dne smrti občana do 31. 12. 2025 a rovněž v daňovém přiznání týkající se daňové povinnosti zůstavitele od 1. 1. 2026 do dne předcházejícího dni skončení řízení o pozůstalosti, odpočet dosud neuplatněné daňové ztráty nebo její část z roku 2024.

 

Pokud tato daňová ztráta nebude v těchto daňových přiznáních uplatněna, propadá a dědic, který bude pokračovat v nájmu bytů, již zbývající neuplatněnou daňovou ztrátu zůstavitele nemůže uplatnit.

4.46 Část daňové ztráty

Občan s příjmy ze závislé činnosti má ještě příjmy ze živnostenského podnikání a příjmy z nájmu bytových jednotek ve zděděném činžovním domě, které zdaňuje jako příjmy podle § 9 ZDP. S ohledem na provádění oprav v činžovním domě (výměna oken v bytech, oprava střechy) jsou výdaje spojené s nájmem včetně uplatněných odpisů za zdaňovací období vyšší než dosažené příjmy. Za zdaňovací období 2026 dosáhne poplatník následující výsledky:

•    dílčí základ daně ze závislé činnosti                               520 000 Kč

•    dílčí základ daně ze samostatné činnosti                           92 000 Kč

•    daňová ztráta z nájmu                                                  – 105 000 Kč

Jak postupovat v dané situaci?

Poplatník uplatní v daňovém přiznání k dani z příjmů fyzických osob za rok 2026 odečet daňové ztráty z nájmu pouze ve výši 92 000 Kč, tj. do výše dílčího základu daně z příjmů ze samostatné činnosti.

Zbývající část daňové ztráty z nájmu nemůže odečíst v daném zdaňovacím období od dílčího základu daně ze závislé činnosti, ale může dále postupovat dle znění § 34 odst. 1 ZDP, tedy může ji uplatnit buď ve dvou předchozích zdaňovacích obdobích, nebo v dalších pěti bezprostředně následujících zdaňovacích obdobích.

4.47 Odečet daňové ztráty z podnikání a z nájmu

Poplatník daně z příjmů má za rok 2026 příjmy ze živnostenského podnikání jako OSVČ, z nájmu nemovité věci nezahrnuté v obchodním majetku, příjmy z kapitálového majetku a ostatní příjmy z prodeje cenných papírů z důvodu porušení časového testu pro osvobození od daně z příjmů dle § 4 odst. 1 písm. u) ZDP. Dosáhne následující dílčí základy daně:

–   dílčí základ daně z podnikání (§ 7 ZDP) – daňová ztráta – 52 000 Kč

–   dílčí základ daně z kapitálového majetku 3 500 Kč

–   dílčí základ daně z nájmu (§ 9 ZDP) – daňová ztráta – 18 000 Kč

–   dílčí základ daně z ostatních příjmů (§ 10 ZDP) 54 000 Kč

Jak postupovat v daném případě?

Poplatník uplatní v daňovém přiznání k dani z příjmů fyzických osob za rok 2026 odečet daňové ztráty z podnikání a z nájmu ve výši rovnající se součtu dílčího základu daně z kapitálového majetku a dílčího základu daně z ostatních příjmů. Z ustanovení § 5 odst. 3 ZDP totiž vyplývá, že o daňovou ztrátu se sníží úhrn dílčích základů daně dle § 7 až § 10 a pouze daňovou ztrátu nebo její část, kterou nelze uplatnit při zdanění příjmů ve zdaňovacím období, ve kterém vznikla, lze uplatnit ve smyslu § 34 odst. 1 ZDP. Poplatník daně z příjmů fyzických osob uplatní v daňovém přiznání za rok 2026 odečet daňové ztráty pouze ve výši 57 500 Kč, zbývající část daňové ztráty z podnikání a z nájmu 12 500 Kč nemůže poplatník uplatnit v roce 2026, ale může ji uplatnit buď ve dvou předchozích zdaňovacích obdobích, nebo v dalších pěti bezprostředně následujících zdaňovacích období.

Základ daně z příjmů se bude za zdaňovací období 2026 rovnat nule. Poplatník si tak nemůže uplatnit základní slevu na dani na poplatníka, ani případně další osobní slevy na dani, jeho daňová povinnost je totiž nulová.

4.48 Optimalizační řešení poplatníka

Poplatník má ve zdaňovacím období 2026 pouze příjmy z provozování živnosti a jeho dílčí základ daně dle § 7 ZDP dosáhne výše 240 000 Kč. Ze zdaňovacího období 2023 dosud zbývá hodnota neuplatněné daňové ztráty z podnikání ve výši 85 000 Kč. V roce 2026 poskytne poplatník bezúplatné plnění (dar) poživateli invalidního důchodu na nákup zdravotnických potřeb (invalidního vozíku) ve výši 18 000 Kč a na poskytnutí tohoto daru uzavřel darovací smlouvu. Poplatník uplatňuje pouze základní slevu na dani na poplatníka.

Jaké může být optimalizační řešení poplatníka v rámci daňového přiznání k dani z příjmů fyzických osob za rok 2026?

Uplatnění dílčí výše daňové ztráty a plné hodnoty daru v daňovém přiznání za rok 2026

Údaj

Částka v Kč

Základ daně ze samostatné činnosti

240 000

Uplatnění části zbývající výše daňové ztráty z roku 2023

16 400

Základ daně po odpočtu daňové ztráty

223 600

Odpočet plné hodnoty daru

18 000

Základ daně po odpočtu daňové ztráty a daru

205 600

Daň z příjmů

30 840

Základní sleva na dani na poplatníka

30 840

Daňová povinnost

0

 

 

4.49 Podíl daňové ztráty

Veřejná obchodní společnost se skládá z 3 společníků a v roce 2026 vykázala daňová ztrátu ve výši 54 000 Kč. Ukážeme si postup uplatnění této daňové ztráty v daňovém přiznání k dani z příjmů fyzických osob u společníka A, který má v roce 2026 příjmy ze závislé činnosti dle potvrzení zaměstnavatele ve výši 420 000 Kč a dále příjmy z nájmu garáže zdaňované dle § 9 ZDP, kdy dílčí daňový základ činí 14 400 Kč.

Jaké je řešení dané situace?

Podíl daňové ztráty veřejné obchodní společnosti činí na jednotlivého společníka 18 000 Kč. Společník A tak může odečíst v daňovém přiznání výši daňové ztráty v rámci dílčího základu daně dle § 7 ZDP do výše výši 14 400 Kč od příjmů v rámci dílčího základu daně dle § 9 ZDP

Uplatnění výše daňové ztráty v.o.s. u společníka A v daňovém přiznání za rok 2026

Údaj

Částka v Kč

Dílčí základ daně ze závislé činnosti dle § 6 ZDP

420 000

Dílčí základ daně dle § 9 ZDP

14 400

Odpočet daňové ztráty v.o.s. u společníka A (§ 7 ZDP)

14 400

Základ daně po uplatnění daňové ztráty v.o.s.

420 000

Daň z příjmů

63 000

Základní sleva na dani na poplatníka

30 840

Daňová povinnost

32 160

 

Od výše uvedené daňové povinnosti si poplatník odečte sraženou zálohu na daň z příjmů ze závislé činnosti v průběhu roku 2026 na základě potvrzení zaměstnavatele. Neuplatněnou část daňové ztráty v.o.s. ve výši 18 000 Kč – 14 400 Kč = 3 600 Kč si může poplatník uplatnit buď ve dvou předchozích zdaňovacích obdobích, nebo v dalších pěti bezprostředně následujících zdaňovacích období.

4.50 Příjmy ze živnostenského podnikání

Podnikatel s příjmy ze živnostenského podnikání dosáhne za rok 2026 základ daně 1 900 000 Kč. Z roku 2023 mu zbývá ještě dosud neuplatněná výše daňové ztráty ve výši 180 000 Kč.

Jaké je správné řešení?

Porovnání zdanění z příjmů v roce 2026 bez uplatnění odpočtu a s uplatněním odpočtu daňové ztráty z roku 2023

 Údaje v Kč

Neuplatnění odpočtu daňové ztráty

Uplatnění odpočtu daňové ztráty

Základ daně z příjmů

1 900 000

1 900 000

Odpočet daňové ztráty
z r. 2023

0

180 000

Základ daně o uplatnění odpočtu daňové ztráty

1 900 000

1 720 000

Základ daně pro sazbu 15 %

1 762 812

1 720 000

Daň z příjmů 15 %

264 442,18

258 000

Základ daně pro sazbu 23 %

137 188

0

Daň z příjmů 23 %

31 553,24

0

Výše daně po zaokrouhlení

295 996

258 000

 

 

4.51 Spolupráce manželky

Oba manželé podnikají, manžel jako živnostník a manželka jako finanční poradkyně. Manžel dosáhne za zdaňovací období roku 2026 ze svého podnikání zdanitelné příjmy ve výši 510 000 Kč a prokázané výdaje ve výši 710 000 Kč (je v daňové ztrátě ve výši 200 000 Kč). Manželka má zdanitelné příjmy 560 000 Kč a prokazatelné výdaje 280 000 Kč. Manželka současně vypomáhá manželovi při vedení daňové evidence. Oba manželé uplatňují pouze základní slevu na dani na poplatníka.

Jak postupovat v dané situaci?

Varianta A – řešení bez spolupráce manželky

Manžel musí podat daňové přiznání s vykázáním nulové daňové povinnosti a daňovou ztrátu ve výši 200 000 Kč může uplatnit ve dvou předcházejících zdaňovacích obdobích (podání dodatečného daňového přiznání) anebo v následujících pěti zdaňovacích obdobích ve smyslu § 34 odst. 1 ZDP.

Manželka v daňovém přiznání vyčíslí daň 280 000 Kč × 0,15 = 42 000 Kč, takže po uplatnění základní slevy na dani na poplatníka vychází daňová povinnost ve výši 11 160 Kč.

Varianta B – optimální řešení při spolupráci manželky

Podnikatel převede na spolupracující manželku 37,2 % svých příjmů a výdajů, tedy v takové výši, aby manželka po uplatnění slevy na dani na poplatníka nemusela platit žádnou daň.

Subjekt

Rozdělení příjmů v Kč

Rozdělení výdajů v Kč

 Podnikatel

320 300

445 900

 Manželka

ze spolupráce

189 700

264 100

z vlastního podnikání

560 000

280 000

celkem

749 700

544 100

 

Manželka díky převedené ztrátě ze spolupráce s manželem sníží v roce 2026 svůj základ daně z 280 000 Kč na 205 600 Kč a tím dojde u ní po odečtu základní slevy na dani na poplatníka ke snížení daně z 11 160 Kč na nulu. Manžel si může uplatnit zbývající daňovou ztrátu 125 600 Kč buď ve dvě předcházejících zdaňovacích období nebo v následujících pěti zdaňovacích obdobích ve smyslu § 34 odst. 1 ZDP.

Řešení č. 4.42 až 4.51 zpracoval Ing. Ivan Macháček (V/2026)

4.3     DPH

4.52 Bezplatné poskytnutí zboží jako benefitu

Obchodní společnost, která je plátcem a která se zabývá prodejem domácích spotřebičů, poskytne v měsíci červnu 2026 svým zaměstnancům, kteří odpracovali ve firmě více než 10 let jako odměnu za věrnost firmě spotřebič v ceně do 20 000 Kč obvyklé prodejní ceny. Konkrétní spotřebič do uvedené ceny si může zaměstnance sám zvolit.

Jak je to v případě bezplatného poskytnutí zboží jako benefitu?

Pokud si zaměstnanec vybere chladničku, která je prodávána za obvyklou cenu 18 500 Kč a obchodní společnost tuto chladničku nakoupila v březnu 2026 za cenu 12 000 Kč bez daně a uplatnila nárok na odpočet daně při sazbě 21 % ve výši 2 520 Kč, bude její poskytnutí jako benefitu zaměstnanci pro obchodní společnost zdanitelným plněním. V červnu 2026 kdy chladničku poskytla zaměstnanci, jí vznikla povinnost přiznat daň na výstupu ze základu daně stanoveného podle § 36 odst. 6 písm. a) zákona o DPH.

Základem daně nebude obvyklá tržní cena chladničky, ale původní pořizovací cena snížená o hodnotu opotřebení. Uvedenou částku stanovila obchodní společnost ve výši 11 500 Kč bez daně, a proto daň na výstupu, kterou v souvislosti s poskytnutím uvedeného benefitu obchodní společnost přizná v daňovém přiznání za červen 2026, činí při výpočtu podle § 37 písm. a) zákona o DPH 2 415 Kč (11 500 Kč x 21 %).

4.53 Bezplatné poskytnutí stravování zaměstnancům

Plátce daně, který provozuje restauraci, poskytuje svým zaměstnancům bezplatně stravovací služby, tj. obědy a večeře.

Jak postupovat v případě bezplatného poskytnutí stravování zaměstnancům?

U vstupů potřebných k přípravě jídel poskytovaných zaměstnancům uplatňuje plátce nárok na odpočet daně, a proto mu vzniká povinnost přiznávat daň na výstupu ze stravovacích služeb poskytovaných bezplatně zaměstnancům. Daň přiznává plátce daně na základě daňového dokladu k poslednímu dni každého měsíce jako zdaňovacího období. Základem daně pro něj budou podle § 36 odst. 6 písm. b) zákona o DPH náklady spojené s poskytnutím stravovací služby v úrovni bez daně.

 

Pokud by tyto náklady činily např. za měsíc červen 2026 částku 30 000 Kč bez daně, daň při výpočtu podle § 37 písm. a) zákona o DPH bude činit při sazbě 12 %, která platí pro stravovací služby, 3 600 Kč (30 000 x 12 %). Při výpočtu daně se bude vycházet z uvedené částky, přestože při poskytnutí uvedených stravovacích služeb třetím osobám by jejich tržní cena činila např. 60 000 Kč.

4.54 Oprava výše daně při nesprávném uplatnění osvobození od daně

Obchodní společnost se sídlem v tuzemsku, která je plátcem daně s měsíčním zdaňovacím obdobím, v měsíci listopadu 2025 prodala jiné obchodní společnosti, která je také plátcem daně s měsíčním zdaňovacím obdobím pozemek, o kterém se domnívala, že není stavebním pozemkem a při jeho prodeji uplatnila osvobození od daně. Prodávající prodal kupujícímu tento pozemek bez daně za cenu ve výši 5 000 000 Kč, a to s odůvodněním, že se jedná o dodání pozemku, které je podle § 55a odst. 1 zákona o DPH osvobozeno od daně bez nároku na odpočet daně. V měsíci červnu 2026 prodávající na základě upozornění auditora zjistí, že nesprávně uplatnil režim osvobození od daně, protože se jedná o stavební pozemek ve smyslu § 55a odst. 2 zákona o DPH, jehož dodání nemůže být osvobozeno od daně, ale jedná se o zdanitelné plnění v základní sazbě daně 21 %.

Jak postupovat v dané situaci?

Prodávající tedy v červnu 2026 podá v souladu s § 141 daňového řádu dodatečné daňové přiznání ke zdaňovacímu období listopad 2025 na zvýšení poslední známě daně, kterým ji zvýší o částku 1 050 000 Kč (daň v základní sazbě daně z částky 5 000 000 Kč). S kupujícím se prodávající dohodne na vystavení opravného daňového dokladu podle 45 odst. 5 zákona o DPH. Příslušné údaje o přiznané daně uvede prodávající také do následného kontrolního hlášení, které je povinen podat podle § 101f zákona o DPH. Opravným daňovým dokladem „dofakturuje“ prodávající kupujícímu daň na výstupu ve výši 1 050 000 Kč a tím si bude prodávající prakticky kompenzovat dodatečně přiznanou daň.

 

Na základě tohoto opravného daňového dokladu si může kupující, který akceptoval opravný daňový doklad, navýšit v řádném daňovém přiznání za měsíc červen 2026, kdy obdržel opravný daňový doklad, odpočet daně o částku ve výši 1 050 000 Kč za splnění obecných zákonných podmínek.

Řešení č. 4.52 až 4.54 zpracoval Ing. Václav Benda (V/2026)

4.55 Zdanitelné plnění

Stavební společnost (plátce) postavila na vlastním pozemku stavbu rodinného domu se samostatně stojící garáží. Rodinný dům byl dokončen v roce 2024 a má podlahovou plochu 320 m2. Garáž byla dokončena v září 2025 a má podlahovou plochu 80 m2. V dubnu 2026 prodá plátce garáž se souvisejícím pozemkem.

Jedná se o zdanitelné plnění, a pokud ano, v jaké sazbě DPH?

Jedná se o jediné plnění, kde hlavním plněním je stavba garáže. Jelikož se jedná o první dodání uskutečněné před uplynutím stanovené doby od dokončení stavby garáže (září 2025), jedná se o plnění zdanitelné. Dodání garáže včetně pozemku podléhá základní sazbě daně.

Stavba garáže v tomto případě nenaplní definici stavby pro sociální bydlení. Druh, stáří či podlahová plocha rodinného domu, se kterým byla garáž původně užívána, není proto v daném případě pro účely uplatnění DPH relevantní.

4.56 Stavební práce spojené s modernizací výtahů

Právnická osoba vlastní stavbu zapsanou v RÚIAN jako bytový dům. V přízemí se nacházejí komerční prostory (supermarket), v dalších nadzemních podlažích se nacházejí obytné prostory (byty). Z důvodu havárie na vodovodním potrubí musí vlastník stavby zajistit opravu stropu a podlahy ve dvou bytech. Jeden z bytů má podlahovou plochu 80 m2, druhý má podlahovou plochu160 m2. Opravu provede specializovaná firma (plátce). Jaké sazbě daně budou podléhat stavební práce spojené s opravou stropu a podlahy? Vlastník stavby nechá provést rovněž modernizaci výtahů v budově.

Jaké sazbě budou podléhat stavební práce spojené s modernizací výtahů v budově?

Stavební a montážní práce spojené s opravou stropu a podlahy budou podléhat snížené sazbě daně, neboť se jedná o práce prováděné na dokončené stavbě pro bydlení. Stavební a montážní práce spojené s modernizací výtahů v budově budou rovněž podléhat snížené sazbě daně, neboť se jedná o práce prováděné na dokončené stavbě pro bydlení.

Řešení č. 4.55 až 4.56 zpracoval Ing. Pavel Novák (VI/2026)

4.57 Přiznání daně při pořízení zboží ve vazbě na vystavení daňového dokladu

Obchodní společnost se sídlem v tuzemsku, která je plátcem daně, pořídila zboží od osoby registrované k dani na Slovensku. Dodání tohoto zboží je pro dodavatele osvobozeno na Slovensku od daně a povinnost přiznat daň vzniká pořizovateli zboží jako plátci daně v tuzemsku. Zboží bylo dodáno dne 25. 2. 2026 a tento den je zároveň z hlediska pořizovatele dnem pořízení zboží. Daňový doklad (fakturu) na dodané zboží vystavil slovenský dodavatel s datem 27. 2. 2026 a český pořizovatel jej obdržel 4. 3. 2026. Na základě tohoto dokladu uhradil pořizovatel dne 12. 3. 2026 požadovanou cenu za zboží, tj. částku 10 000 EUR.

Jak postupovat v daném případě?

V uvedeném případě vzniká českému pořizovateli povinnost přiznat daň ke dni vystavení dokladu dodavatelem, tj. k 27. 2. 2026, protože předchází 15. den měsíce, který následuje po měsíce, ve kterém bylo zboží pořízeno. Základem daně bude částka 10 000 EUR jako sjednaná cena uvedená na faktuře, která bude přepočtena na českou měnu kurzem platným k 27. 2. 2026. V daňovém přiznání za měsíc únor 2026 tedy vznikne pořizovateli povinnost přiznat daň při pořízení zboží, kterou vykáže v ř. 3 přiznání k DPH za toto zdaňovací období. V části A.2 kontrolního hlášení za únor 2026 vykáže pořizovatel předepsané údaje o přiznané dani.

 

Pokud splní pořizovatel věcné podmínky pro uplatnění odpočtu daně v plné výši, nárok na odpočet daně si uplatní na základě daňového dokladu ve stejném daňovém přiznání, tj. za únor 2026, v němž daň při pořízení přiznal, a to v ř. 43 přiznání k DPH. V kontrolním hlášení se údaje o odpočtu daně při pořízení zboží z jiného členského státu nevykazují.

4.58 Přiznání dodání zboží do jiného členského státu

Obchodní společnost, která je plátcem daně v tuzemsku, dodala zboží osobě registrované k dani v Německu. Dodání tohoto zboží splňuje podmínky pro osvobození od daně podle § 64 zákona o DPH a povinnost přiznat daň bude mít pořizovatel zboží jako osoba registrovaná k dani v Německu. Dodání zboží bylo obchodní společností uskutečněno 26. 2. 2026, daňový doklad vystavila obchodní společnost v zákonné lhůtě 15 dní dne 5. 3. 2026.

Jak postupovat v dané situaci?

Vzhledem k tomu, že byl daňový doklad vystaven před 15. dnem následujícího měsíce po uskutečnění dodání zboží, povinnost přiznat toto dodání vzniká ke dni vystavení daňového dokladu. Na daňovém dokladu uvedla obchodní společnost sjednanou cenu ve výši 10 000 EUR bez daně. Částku 10 000 EUR jako sjednanou cenu přepočte obchodní společnost na českou měnu kurzem platným k 5. 3. 2026, kdy byl vystaven daňový doklad.

Obchodní společnost má jako plátce daně povinnost fakturovanou hodnotu přepočtenou na českou měnu vykázat ve svém daňovém přiznání za březen 2026 v ř. 20 a také v souhrnném hlášení za březen 2026 s kódem plnění „0“ a s uvedením DIČ, pod nímž je pořizovatel zboží registrován k DPH v Německu.

Řešení č. 4.57 až 4.58 zpracoval Ing. Václav Benda (VI/2026)

4.59 Stavba rodinného domu

Fyzická osoba (plátce) vlastní stavbu rodinného domu, ve které bydlí a podniká. K rodinnému domu náleží předzahrádka se samostatně stojící garáží. Veškeré nemovité věci jsou součástí obchodního majetku plátce. Rodinný dům byl plátcem dokončen v roce 2024 a zapsán v RÚIAN se způsobem využití rodinný dům. Má podlahovou plochu 320 m2. Garáž byla dokončena v září 2025 a má podlahovou plochu 45 m2. V prosinci 2026 prodá plátce rodinný dům včetně souvisejících pozemků a garáže zájemci, který není plátcem.

Bude se jednat o zdanitelné či osvobozené plnění?

Bude se jednat se o jediné plnění, kde hlavním plněním bude stavba rodinného domu. Dodání garáže a souvisejících pozemků bude (z titulu vedlejšího plnění) podléhat daňovému režimu, který se odvíjí od stavby rodinného domu. Ačkoli se bude jednat o první dodání, toto dodání bude uskutečněno po uplynutí stanovené doby (viz § 56 odst. 1 ZDPH) od dokončení stavby rodinného domu (2024).

 

Dodání rodinného domu včetně souvisejících pozemků a garáže bude proto osvobozeno od daně. Pokud plátce uplatní volbu zdanění, dodání bude podléhat snížené sazbě daně, protože stavba je jako rodinný dům zapsána v RÚIAN a její podlahová plocha nepřesahuje 350 m2 (stavba pro sociální bydlení).

Ing. Pavel Novák (VI/2026)

4.60 Místo plnění při pořízení zboží

Pokud by obchodní společnost, která je plátcem, se sídlem v tuzemsku, měla i provozovnu s registrací k DPH na Slovensku a objednala by zboží na své české DIČ od rakouského dodavatele, který by zboží přepravil z Rakouska na Slovensko, místo plnění by sice bylo podle § 11 odst. 2 zákona o DPH v tuzemsku, ale přitom by zboží mělo být zdaněno na Slovensku, kde byla ukončena jeho přeprava z Rakouska.

Jaké je místo plnění při pořízení zboží?

Pokud by tedy česká firma, přiznala daň při pořízení zboží z jiného členského státu v tuzemsku ze zboží dodaného od rakouského dodavatele na Slovensko, a přiznala z tohoto zboží daň také na Slovensku, kde byla ukončena jeho přeprava, mohla by následně podle § 11 odst. 3 zákona o DPH opravit základ daně v tuzemsku.

 

Pokud by si však česká firma v návaznosti na přiznání daně podle § 11 odst. 2 zákona o DPH uplatnila nárok na odpočet daně, byl by odpočet daně uplatněn v rozporu se zákonem a české firmě by hrozilo doměření daně, pokud by tuto skutečnost ujistil správce daně.

4.61 Přiznání daně při pořízení zboží k 15. dni následujícího měsíce
       po pořízení zboží

Obchodní společnost se sídlem v tuzemsku, která je plátcem daně, pořídila od osoby registrované k dani v Rakousku zboží z Rakouska. Dodání tohoto zboží je pro dodavatele osvobozeno v Rakousku od daně a povinnost přiznat daň vzniká pořizovateli zboží jako plátci daně v tuzemsku. Zboží bylo dodáno dne 28. 2. 2026 a tento den je zároveň z hlediska pořizovatele dnem pořízení zboží. Daňový doklad (fakturu) vystavil rakouský dodavatel až s datem 20. 3. 2026 a český pořizovatel jej obdržel 22. 3. 2026 a na základě tohoto dokladu uhradil dne 5. 4. 2026 požadovanou cenu za zboží, tj. částku 5 000 EUR.

Jaké je správné řešení?

V uvedeném případě nevzniká českému pořizovateli povinnost přiznat daň ke dni vystavení daňového dokladu, protože doklad byl vystaven dodavatelem zboží až po 15. 3. 2026 jako 15. dni měsíce, který následuje po měsíci, ve kterém došlo k pořízení zboží. Povinnost přiznat daň tedy vzniká pořizovateli k 15. dni měsíce, který následuje po měsíci pořízení zboží, tj. k 15. 3. 2026.

V daňovém přiznání za měsíc březen 2026 přizná z částky 5 000 EUR přepočtené na českou měnu kurzem platným k 15. 3. 2026 daň při pořízení zboží a uplatní nárok na odpočet daně. Při vykázání v daňovém přiznání a kontrolním hlášení se postupuje obdobným způsobem, který byl vysvětlen v předchozím příkladu.

Řešení č. 4.60 až 4.61 zpracoval Ing. Václav Benda (VI/2026)

4.62 Částečný odpočet daně u TZ

Paní Magda je plátce DPH a provozuje dvě ekonomické činnosti – vedení účetnictví (zdanitelné plnění) a zprostředkování pojištění a poskytování úvěrů (plnění osvobozená od DPH bez nároku na odpočet daně). Se souhlasem vlastníka si nechala od stavební firmy (plátce DPH) v pronajaté kanceláři provést její modernizaci alias TZ.

Jak postupovat v dané situaci?

Jelikož toto přijaté zdanitelné plnění bude sloužit oběma ekonomickým činnostem paní Magdy, může si uplatnit jen částečný odpočet daně v krácené výši. Příslušné krácení odpočtu stanoví v souladu s § 76 ZDPH z poměru základů daně, resp. hodnot uskutečněných plnění zdanitelných versus osvobozených.

Vedlejší kancelář využívá pan Eduard – také plátce DPH – provozující právní praxi (zdanitelná plnění). V autoservise si nechal od plátce DPH přebudovat u firemního automobilu palivový systém z nafty na LPG. I když uskutečňuje pouze zdanitelná plnění, ani on si nebude moci nárokovat plný odpočet DPH z tohoto TZ vozu.

Důvodem je, že vozidlo využívá rovněž pro své osobní/rodinné potřeby. Proto bude mít nárok pouze na částečný odpočet daně na vstupu v poměrné výši, kterou podle § 75 ZDPH určí z podílu využití auta pro právní praxi.

Ing. Martin Děrgel (V/2026)

4.63 Stavební práce prováděné na dokončené stavbě

Fyzická osoba vlastní dvě dokončené bytové jednotky v bytovém domě. Každá z těchto jednotek zahrnuje obytný prostor o podlahové ploše 100 m2 a podíl na společných částech stavby a pozemku. Vlastník objedná stavební firmu (plátce), která uvedené jednotky stavebně propojí. Výsledkem stavebních prací je obytný prostor o podlahové ploše 200 m2.

Jaké sazbě budou podléhat stavební práce, kterými došlo k propojení jednotek a proč?

Stavební firma provádí stavební práce na dokončené stavbě pro sociální bydlení, v jejichž důsledku obytný prostor sice přestává být prostorem pro sociální bydlení, zůstává však prostorem pro bydlení. Stavební práce, kterými došlo k propojení jednotek, proto podléhají snížené sazbě daně.

Aplikace snížené sazby daně v tomto případě vychází z ustanovení § 49 odst. 4 ZDPH, protože se jedná o stavební práce prováděné na dokončené stavbě ve smyslu § 48 odst. 6 ZDPH (tj. nikoli o výstavbu ve smyslu § 49 odst. 1 ZDPH).

Ing. Pavel Novák (VI/2026)

4.64 Povinně vyšší cena obvyklá, než nižší sjednaná

Dcera, s.r.o. prodala své „spojené osobě“ mateřské společnosti Matka, a.s. zboží s obvyklou tržní cenou 100 000 Kč za nižší cenu 60 000 Kč; obě firmy jsou plátci a částky jsou bez DPH.

Co bude základem daně?

a)  Pokud má Matka, a.s. plný nárok na odpočet daně, pak bude základem pro DPH cena (úplata) sjednaná, tj. 60 000 Kč. Nutit do použití vyšší obvyklé ceny by se zde totiž minulo účinkem, oč vyšší DPH na výstupu by Dcera, s.r.o. odvedla, o to více by si Matka, a.s. nárokovala k odpočtu DPH na vstupu. Obdobně by tomu bylo i v případě, že by zdanitelné plnění podléhalo režimu přenesení daňové povinnosti na příjemce plnění.

b)  Pokud Matka, a.s. nemá nárok na odpočet daně, pak bude základem pro výpočet DPH vyšší „cena obvyklá“ 100 000 Kč. Zde je totiž situace jiná, Matka, a.s. nenávratně ztrácí možnost nároku na odpočet DPH, kterou musí Dcera, s.r.o. odvést, takže se snaží tuto „ztrátu“ kompenzovat nižším základem takto „ztracené“ DPH.

c)  Matka, a.s. nemá nárok na odpočet daně v plné ale jen v částečné výši – buď musí krátit odpočet daně (§ 76 ZDPH) z důvodu uskutečňování i plnění osvobozených od daně bez nároku na odpočet daně, nebo přijaté zdanitelné plnění použije pro ekonomickou činnost jen zčásti a má proto nárok na odpočet pouze v poměrné výši dle § 75 ZDPH. I v tom případě bude Dcera, s.r.o. počítat DPH z vyšší „ceny obvyklé“ 100 000 Kč. Tato situace je obdobou minulé varianty b), takže kvůli možným spekulacím musí být rovněž stejně řešena.

Ing. Martin Děrgel (V/2026)

4.65 Stavební práce na rekonstrukci koupelny

Právnická osoba vlastní dokončenou stavbu, která zahrnuje administrativní prostory, obytné prostory a společnou garáž, a je v RÚIAN zapsána jako stavba víceúčelová. Vlastník objedná stavební firmu (plátce), která provede stavební úpravu části administrativních prostor. V důsledku stavebních úprav vznikne v části těchto prostor obytný prostor (byt) o podlahové ploše 80 m2. Jaké sazbě budou podléhat stavební práce, které vedly ke vzniku bytu o podlahové ploše 80 m2? Stavební firma provede rovněž rekonstrukci koupelny jednoho z bytů.

Jaké sazbě budou podléhat stavební práce na rekonstrukci koupelny jednoho z bytů?

Stavební práce, které vedly ke vzniku bytu o podlahové ploše 80 m2, podléhají snížené sazbě daně, neboť se těmito stavebními pracemi prostor změnil na obytný prostor pro sociální bydlení.

Stavební práce na rekonstrukci koupelny jednoho z bytů podléhají snížené sazbě daně, neboť jsou prováděny na části stavby, která slouží výhradně k bydlení.

Ing. Pavel Novák (VI/2026)

4.66 Následná úprava odpočtu daně u TZ

ABC, s.r.o. je plátce DPH. V roce 2024 si pro své podnikání – tehdy pouze zdanitelná plnění – koupilo kancelářskou budovu. Ještě v roce 2024 proběhlo TZ – zateplení fasády – plátcem DPH za 1 milion Kč. S čímž byla spojena povinnost přiznat 21 % DPH na výstupu 210 000 Kč, kterou ABC, s.r.o. v plné výši ihned uplatnilo k odpočtu, neboť TZ – pro DPH samostatný dlouhodobý majetek – hodlalo používat jen pro zdanitelná plnění.

Ovšem v dalším roce (2025) se ukázalo, že budova je pro ABC, s.r.o. zbytečně veliká, a tak byla její část pronajata jiné firmě – neplátci DPH. Podle § 56a ZDPH je tento nájem plněním osvobozeným od daně bez nároku na odpočet daně. V roce 2025 proto ABC, s.r.o. již nemělo plný nárok na odpočet daně z TZ provedeného v roce 2025, ale pouze částečný (krácený) nárok na odpočet daně, jehož výše záleží na tzv. krátícím koeficientu za rok 2025, který třeba činil 80 %; vypočte se z poměru plnění zdanitelných a osvobozených podle § 76 ZDPH.

Jak postupovat v daném případě?

Protože neuplynula 10letá lhůta, bylo nutno provést u TZ úpravu uplatněného odpočtu daně roku 2024. Zjednodušeně se oněch 210 000 Kč rozdělí na 10 částí á 21 000 Kč pro každý roku 10letého testovacího období. První část 21 000 Kč vztahující se k roku pořízení TZ (tj. 2024) se ponechá bez úpravy, neboť podmínka plného odpočtu daně na vstupu byla splněna. Druhá část – zatím stále odpovídající uplatněné části odpočtu 21 000 Kč – podléhá hledané úpravě odpočtu daně, neboť došlo ke změně rozsahu použití TZ o více než 10 procentních bodů.

Přesněji jde o výpočet: DPH na vstupu při pořízení TZ x (Ukazatel nároku na odpočet daně roku 2025, odpovídá krátícímu koeficientu 80 % – Ukazatel nároku na odpočet daně roku 2024 uplatnění původního odpočtu daně, šlo o plný nárok na odpočet daně, tedy 100 %) / Lhůta pro úpravu odpočtu daně v letech, u TZ stavby 10 let = 210 000 Kč x (80 % – 100 %) / 10 = 210 000 Kč x (– 20 %) / 10 = – 42 000 Kč / 10 = – 4 200 Kč.

Vypočtená úprava odpočtu daně se včetně záporného znaménka uvede do řádku 60 přiznání k DPH za prosinec roku 2025. Díky této úpravě tak v důsledku pro rok 2025 uplatnilo ABC, s.r.o. z jedné desetiny odpočtu DPH na vstupu (21 000 Kč) jen 80 % (16 800 Kč) odpovídajících využití předmětného TZ kancelářské budovy pro zdanitelná plnění. Původně uplatněný díl odpočtu daně 21 000 Kč byl upraven (snížen) o částku – 4 200 Kč.

 

V dalším roce – 2026 – se zvýšily příjmy z nájmu osvobozené bez nároku na odpočet, kvůli čemuž krátící koeficient klesne na 60 %. Proto bude zase nutná úprava třetí desetina uplatněného odpočtu daně z TZ. Výpočet = 210 000 Kč x (60 % – 100 %) / 10 = 210 000 Kč x (– 40 %) / 10 = – 84 000 Kč / 10 = – 8 400 Kč. V přiznání za prosinec 2026 se uplatněná desetina odpočtu daně 21 000 Kč upraví (sníží) o 40 % (8 400 Kč) na 12 600 Kč.

Poznámka: Pro přehlednost předpokládáme změny rozsahu použití TZ od ledna 2025 i 2026. Pokud by nastaly až později během roků, byla by úprava odpočtu daně o to poměrově nižší – viz § 78a odst. 5 ZDPH.

4.67 Nepeněžitý vklad z hlediska DPH

Matka, a.s. (plátce DPH) coby jediný společník firmy Dcera, s.r.o. rozhodla o zvýšení ZK vkladem automobilu, při jehož pořízení uplatnila odpočet DPH na vstupu. Znalec ocenil předmět vkladu na 200 000 Kč.

Jaké je správné řešení?

Jelikož vkladatel Matka, a.s. uplatnil u vozidla odpočet DPH, podléhá jeho vklad DPH, a protože nejde o plnění osvobozené, je zdanitelné. Základem výpočtu DPH na výstupu bude jeho „amortizovaná“ pořizovací cena bez daně, například 200 000 Kč. Příslušná daň v základní sazbě 21 % se vypočte metodou shora podle § 37 písm. b) ZDPH jako rozdíl mezi oním ocenění auta a částkou vypočtenou jako podíl této hodnoty a koeficientu pro základní sazbu daně 1,21 = 200 000 Kč – 200 000 Kč / 1,21 = 200 000 Kč – 165 289,26 Kč = 34 710,74 Kč.

 

Pokud je nabyvatel vkladu (Dcera, s.r.o.) plátcem DPH nebo se jím do 12 měsíců stane, může si uplatnit odpočet DPH z přijatého nepeněžitého vkladu. Což potvrdil Koordinační výbor č. 339/14.09.11 „Uplatňování DPH v případě nepeněžních vkladů a souvislosti v oblasti účetnictví a daně z příjmů právnických osob“.

Řešení č. 4.66 až 4.67 zpracoval Ing. Martin Děrgel (V/2026)

4.68 Poskytnutí právní služby osobou neusazenou v tuzemsku

Právní kancelář, která je osobou registrovanou k dani se sídlem v Německu a která nemá v tuzemsku provozovnu, a je tedy osobou neusazenou v tuzemsku, poskytne obchodní společnosti se sídlem v tuzemsku, která je plátcem, právní služby.

Jak stanovit místo plnění?

Místo plnění se určí u této služby podle základního pravidla zakotveného v § 9 odst. 1, tj. podle sídla příjemce služby v tuzemsku a obchodní společnosti musí jako příjemce služby, přiznat daň v tuzemsku. Právní služba byla poskytnuta v období od 1. 3. 2026 do 25. 3. 2025. K uskutečnění zdanitelného plnění tedy došlo 25. 3. 2026, kdy bylo ukončeno poskytování této služby. K tomuto dni vzniká příjemci služby podle § 24 zákona o DPH povinnost přiznat daň. Německá právní firma vystavila české firmě daňový doklad dne 5. 4. 2026, na němž uvedla sjednanou cenu ve výši 2 000 EUR.

Z této částky přepočtené na českou měnu kurzem platným k 25. 3. 2026 vznikla plátci povinnost přiznat daň v základní sazbě 21 % v přiznání za březen 2026. V daňovém přiznání za březen 2026 mohl být plátcem uplatněn odpočet daně ve výši přiznané daně. Předepsané údaje o přiznané daní musí plátce uvést v části A.2 kontrolního hlášení za březen 2026.

Ing. Václav Benda (VI/2026)

4.69 Při registraci plátce může DPH snížit vstupní cenu HM

Firma vznikla jako neplátce DPH v září 2025, kdy koupila počítačovou sestavu za 100 000 Kč + 21 000 DPH, kterou začala rovnoměrně daňově odpisovat v první odpisové skupině ze vstupní ceny 121 000 Kč. Za rok 2025 proto uplatnila daňový odpis 20 %, tj. 24 200 Kč. Od května 2026 se firma stala plátcem DPH a v souladu s § 79 ZDPH nárokovala odpočet daně jako při jednorázové úpravě odpočtu daně ve 2. roce po pořízení z 5leté lhůty pro úpravu odpočtu daně u movitých věcí. Tedy jako čtyři pětiny DPH na vstupu 21 000 Kč = 16 800 Kč.

Jaký je správný postup?

U této částky odpočtu DPH na vstupu z odpisovaného HM má firma na poli daně z příjmů na výběr:

•    buď jí zahrne do svých zdanitelných příjmů (výnosů) a počítačovou techniku do-odepíše z ceny 121 000 Kč,

•    nebo o ni sníží vstupní cenu počítačové techniky na 104 200 Kč a z této změněné vstupní ceny bude počítat daňové odpisy v roce 2026 ve výši 40 %, tj. 41 680 Kč a v roce 2027 také 40 %, protože ale odpisovat lze hmotný majetek maximálně do výše změněné vstupní ceny bude odpis za rok 2027 již jen zbylých 38 320 Kč.

Ing. Martin Děrgel (V/2026)

4.70 Poskytnutí služby s místem plnění v jiném členském státě

Poradenská firma, která je plátcem se sídlem v tuzemsku, poskytne obchodní společnosti se sídlem na Slovensku, která je osobou registrovanou k dani, poradenskou službou.

Jak se stanoví místo plnění u dané služby?

Místo plnění se u této služby stanoví podle § 9 odst. 1 zákona o DPH, tj. podle sídla příjemce služby je na Slovensku. Pokud byla služba poskytnuta v období od 1. 3. 2026 do 31. 3. 2026, a to za cenu ve výši 1 500 EUR, vznikne poradenské firmě povinnost přiznat plnění k 31. 3. 2026. V daňovém přiznání za březen 2026 přizná částku 1 500 EUR přepočtenou na českou měnu kurzem platným k 31. 3. 2026 v ř. 21 daňového přiznání a zároveň v souhrnném hlášení za březen 2026 s kódem plnění „3“ a uvedením DIČ slovenského klienta, kterému vznikne na Slovensku, kde je místo plnění, povinnost přiznat daň z přijaté služby na principu reverse-charge.

Poradenské firmě tedy nevznikne v souvislosti s poskytnutím této služby povinnost přiznat daň v tuzemsku, ani na Slovensku a nevznikne ji, ani povinnost se na Slovensku registrovat.

Ing. Václav Benda (VI/2026)

4.71 Nová pravidla DPH u společnosti – Dvě faktury od společníků

Dva živnostníci – zedník Pat a obkladač Mat – podnikají ve společnosti bez právní osobnosti (sdružení) a oba jsou plátci DPH. Do konce roku 2018 byl Pat „určeným“ společníkem, a proto uvá­děl ve svém přiznání a kontrolním hlášení veškeré aktivity za celou společnost. Prakticky veškeré faktury (doklady) vydané i přijaté tak byly na jeho jméno a DIČ, zatímco pan Mat podával nulová nebo také negativní (prázdná) daňová přiznání k DPH. Společně dosažené příjmy a výdaje si dělili dohodnutým poměrem. Jenže nastal první leden roku 2019…

Jak postupovat v daném případě?

Zrušení speciálních, zjednodušujících pravidel pro uplatňování DPH u společnosti nemusí být pro naši partu dramatické, nicméně Matovi přibyla administrativa. Každý ze společníků si nově ve svém přiznání k DPH může nárokovat odpočet daně ze svých vstupů a přiznávat DPH ze svých výstupů. Tomu bude odpovídat dvojí fakturace zakázek realizovaných společností, první za svou práci vystaví Pat a druhou za své aktivity společník Mat. Zákazník se sice dvěma fakturám – namísto dosavadní jedné – asi podiví, ale moc mu to asi vadit nebude.

Nově neplatí první výše zmíněné pravidlo, takže společníky téže společnosti mohou být plátci i neplátci. Panu Matovi by citelně zjednodušilo jeho novou administrativu, pokud by přestal být plátcem DPH. Jeho faktury za dílčí práce realizované v rámci společnosti by potom samozřejmě byly bez DPH na výstupu, ale současně by musel zapomenout na odpočet DPH z jeho (částí) nákupů, respektive obecně ze vstupů.

Problémem z hlediska DPH by nebylo ani bezúplatné využívání majetku poskytnutého pro účely sdružení. Relevantní § 14 ZDPH totiž nepovažuje za fiktivní zdanitelné plnění službu poskytnutou bez úplaty, pokud souvisí s ekonomickou činností.

Ing. Martin Děrgel (V/2026)

4.72 Stavební práce spojené s přestavbou víceúčelové stavby

Developer koupil rozestavěnou víceúčelovou budovu zahrnující převážně administrativní prostory. Jeho záměrem je budovu přestavět na bytový dům a jednotlivé byty následně pronajímat. Stavba bytového domu bude po dokončení obsahovat výhradně obytné prostory s podlahovou plochou do 120 m2 a bude jako bytovým dům zapsána v RÚIAN. Přestavbu zajistí subdodavatelsky stavební firma (plátce).

Jaké sazbě daně budou podléhat stavební práce spojené s přestavbou víceúčelové stavby na bytový dům a proč?

Stavební práce spojené s přestavbou víceúčelové stavby na bytový dům budou podléhat snížené sazbě daně podle § 49 odst. 2 ZDPH, protože těmito stavebními pracemi dojde ke změně stavby, která není stavbou pro bydlení ani pro sociální bydlení, na stavbu pro sociální bydlení.

Ing. Pavel Novák (VI/2026)

4.73 Prodej zboží na dálku z jiného členského státu do tuzemska

Obchodní společnost se sídlem na Slovensku, která je v tomto členském státě osobou registrovanou k dani a která nemá v tuzemsku provozovnu, začala od začátku roku 2026 provozovat e-shop. Tato obchodní společnost začala dodávat zboží formou prodeje zboží na dálku ze svého skladu na Slovensku také zákazníkům do České republiky.

Jaké je správné řešení?

Po zahájení prodeje do České republiky jako jiného členského států formou prodeje zboží na dálku se místo plnění určilo podle § 8 odst. 2 zákona o DPH, tj. dokud prodávající nepřekročil hodnotový limit 10 000 EUR za kalendářní rok stanovený podle tohoto odstavce, zůstalo pro prodej zboží na dálku místo plnění na Slovensku, kde je zahajována přeprava prodávaného zboží. Daň ze zboží dodaného do České republiky formou prodeje zboží na dálku odváděl tedy prodávající v Rakousku, kde bylo místo plnění a zboží nebylo zdaňováno v České republice. Pokud ale v březnu 2026 celková hodnota zboží prodaného prodávajícím ze Slovenska formou prodeje zboží na dálku do jiných členských státu překročila od začátku roku 2026 částku 10 000 EUR, přeneslo se místo plnění při prodeji zboží na dálku do členského států ukončení přepravy. Z toho vyplývá, že od tohoto okamžiku vzniká prodávajícímu povinnost odvádět daň z prodeje zboží na dálku do České republiky v tuzemsku. Prodávající se může zaregistrovat jako plátce v tuzemsku u Finančního úřadu pro Moravskoslezský kraj se sídlem v Ostravě, jak vyplývá z § 6c zákona o DPH, a přiznávat daň v České republice standardním způsobem, tj. v normálním daňovém přiznání a na jeho základě odvádět daň přímo české daňové správě.

 

Druhou možností odvádění daně je pro prodávajícího přihlásit se na Slovensku, kde má sídlo do zvláštního režimu jednoho správního místa a jeho prostřednictvím daň z prodeje zboží do tuzemska odvádět. Českou DPH z prodeje zboží na dálku do České republiky tedy prakticky vybere pro Českou republiku slovenská daňová správa.

4.74 Prodej zboží na dálku z tuzemska do jiného členského státu

Obchodní společnost se sídlem v tuzemsku, která je plátcem daně v tuzemsku, začala v lednu 2026 provozovat e-shop se spotřebním zbožím, z něhož prodává zboží jak zákazníkům z tuzemska, tak i formou prodeje zboží na dálku zákazníkům z jiných členských států. Při prodeji zboží zákazníkům z tuzemska je místo plnění podle § 7 odst. 2 zákona o DPH v tuzemsku a z těchto prodejů přiznává prodávající daň na výstupu v tuzemsku standardním způsobem, tj. v ř. 1 nebo 2 daňového přiznání. Po zahájení prodeje zboží na dálku do jiných členských států se určovalo místo plnění podle § 8 odst. 2 zákona o DPH, tj. dokud nebyl překročen hodnotový limit 10 000 EUR za kalendářní rok, zůstalo pro prodej zboží na dálku místo plnění v tuzemsku, kde je zahajována přeprava prodávaného zboží. V březnu 2026 celková hodnota zboží prodaného na dálku do jiných členských státu překročila za kalendářní rok 2026 částku 10 000 EUR.

Jak postupovat v předmětném případě?

Již z dodaného zboží, kterým byl překročen hodnotový limit pro přenesení místa plnění do členského státu, kde je ukončena přeprava zboží, musela být prodávajícím odvedena daň v jiném členském státě, kde je ukončena jeho přeprava, a to podle pravidel platných v tomto členském státě. Návazně musí plátce z veškerých dalších prodejů zboží na dálku s místem plnění v jiných členských státech plátce odvádět daň v těchto státech, a to obecně standardním způsobem, který je spojen s registrací a podáváním daňového přiznání v těchto státech. Druhou možností odvádění daně je pro prodávajícího přihlásit se v tuzemsku prostřednictvím daňového portálu do zvláštního režimu jednoho správního místa (OSS) a jeho prostřednictvím daň z prodeje zboží na dálku do jiných členských států odvádět.

 

Tento postup je racionální zejména v případě, že by plátce jako prodávající formou prodeje zboží na dálku dodával zboží zákazníkům do více členských států. Při uplatnění zvláštního režimu jednoho správního místa při prodeji zboží na dálku do jiného členského státu prakticky daň z prodaného zboží, která přísluší jiným členských států, v nichž je místo plnění, vybere od prodávajícího česká daňová správa.

Řešení č. 4.73 až 4.74 zpracoval Ing. Václav Benda (VI/2026)

4.75 Stavební práce spojené s výstavbou

Stavební firma (plátce) uzavřela s objednatelem smlouvu o dílo na výstavbu rodinného domu na pozemku objednatele. Smlouva zahrnuje i další stavby, jako je výstavba samostatně stojící garáže, domku na nářadí, studny a oplocení pozemku. Podle projektu a povolení záměru bude mít rodinný dům podlahovou plochu 250 m2 a bude jako rodinný dům zapsán v RÚIAN. Otázkou je, zda bude rodinný dům stavbou pro sociální bydlení.

Jak je to s ostatními stavbami? Jaké sazbě daně budou podléhat stavební práce spojené s výstavbou?

Rodinný dům bude stavbou pro sociální bydlení. Obslužné stavby sloužící k využití rodinného domu nacházející se na pozemku tvořícím funkční celek se stavbou rodinného domu budou rovněž stavbami pro sociální bydlení. Stavební práce spojené s výstavbou budou proto podléhat snížené sazbě daně.

Ing. Pavel Novák (VI/2026)

4.76 Oprava sazby daně a výše daně, kterou se snižuje daň na výstupu

Obchodní společnost, která je plátcem daně s měsíčním zdaňovacím obdobím poskytla, v lednu 2026 službu jinému plátci a vystavila na něj daňový doklad v ceně bez daně ve výši 50 000 Kč a uplatnila daň na výstupu se sazbou 21 %, tj. 10 500 Kč. Poskytovatel služby přiznal tuto daň v daňovém přiznání za měsíc leden 2026. Příjemce služby, který je také plátcem daně s měsíčním zdaňovacím obdobím, si uplatnil ve stejném zdaňovacím období nárok na odpočet daně ve stejné výši, tj. ve výši 10 500 Kč. V měsíci červnu 2026 příjemce služby zjistí, že základní sazba daně byla uplatněna nesprávně, protože poskytovaná služba správně podléhá snížené sazbě daně 12 %. Příjemce služby si tedy v lednu 2026 uplatnil nárok na odpočet daně v nesprávně vyšší částce, protože podle § 73 odst. 6 zákona o DPH byl oprávněn uplatnit nárok na odpočet daně pouze ve výši 6 000 Kč (12 % z 50 000 Kč).

Jak je to s opravou sazby daně a výše daně, kterou se snižuje daň na výstupu?

Poskytovatel služby uplatnění chybné sazby daně uzná a vystaví v červnu 2026 opravný daňový doklad, jímž sníží chybnou sazbou daně (21 %) a odpovídající daň a uvede správnou sníženou sazbou daně (12 %) a tomu odpovídající správnou částku daně (6 000 Kč). Na základě tohoto opravného daňového dokladu poskytovatel služby prakticky vrátí příjemci služby částku 4 500 Kč, jako rozdíl mezi původní celkovou cenou 60 500 Kč a celkovou cenou po opravě (56 000 Kč). Poskytovatel služby bude podle § 43 zákona o DPH oprávněn provést opravu dříve přiznané daně na výstupu, a to v DDP k měsíci lednu 2026, kdy se uskutečnilo původní zdanitelné plnění a kdy jím byla přiznána daň na výstupu v nesprávné výši. Tímto DDP si poskytovatele služby sníží poslední známou daň o 4 500 Kč.

Na základě přijatého opravného daňového dokladu bude v červnu 2026 podle daňového řádu odběratel povinen podat dodatečné daňové přiznání k měsíci lednu 2026, protože neoprávněným odpočtem daně odpovídajícím základní sazbě daně zkrátil v tomto zdaňovacím období daň. Tímto DDP si dodavatel zvýší poslední známou daň o 4 500 Kč. Poskytovateli i příjemci služby vznikne také povinnost podat následné kontrolní hlášení podle § 101f zákona o DPH k měsíci lednu 2026.

Ing. Václav Benda (VI/2026)

4.77 Stavba ubytovacího zařízení

Podnikatel vlastní dokončenou stavbu rodinného domu. Protože jej hodlá nadále využívat výhradně pro poskytování ubytovacích služeb, nechá provést nezbytné stavební úpravy, jejichž výsledkem je stavba ubytovacího zařízení. Stavební úpravy zajistí subdodavatel (plátce). Po provedení stavebních úprav dojde ke změně zápisu způsobu využití stavby v RÚIAN.

Jaké sazbě budou podléhat stavební práce?

Protože v důsledku stavebních prací provedených na dokončené stavbě pro bydlení došlo ke změně této stavby na stavbu ubytovacího zařízení, která není stavbou pro bydlení ani pro sociální bydlení, podléhají stavební práce základní sazbě daně.

4.78 Stavební úpravy a základ daně

Plátce vlastní dokončenou stavbu polyfunkčního domu, který obsahuje obytné prostory (byty) a obchodní prostory. Objednal stavební úpravu veškerých elektrorozvodů v bytové i nebytové části a obdržel daňový doklad (od plátce) na celkovou částku 400 000 Kč (plnění je předmětem režimu přenesení daňové povinnosti v tuzemsku). Poměr podlahových ploch prostor pro bydlení a ostatních prostor činí 20 %: 80 %.

Z jakého základu daně odvede DPH a v jaké sazbě daně?

Protože poměr podlahových ploch prostor pro bydlení a ostatních prostor činí 20 %: 80 %, základ daně rozdělí ve stejném poměru.

Ze základu daně v částce 80 000 Kč odvede daň ve snížené sazbě, ze základu daně v částce 320 000 Kč odvede daň v základní sazbě.

Řešení č. 4.77 až 4.78 zpracoval Ing. Pavel Novák (VI/2026)