Ing. Jiří Nigrin (I/2015)

182.   Spolupracující osoba

FO pracuje jako OSVČ. Manželka s FO pracuje jako spolupracující osoba, žádné další příjmy nemá. Syn je taktéž OSVČ, nemá spolupracující osobu. Oba uplatňují výdajové paušály. Všichni žijí ve společné domácnosti.

Je možné, aby manželka působila jako spolupracující osoba se mnou a dále byla osobou spolupracující i se synem?

Spolupráce při samostatné výdělečné činnosti je řešena především v ustanovení § 13 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů (ZDP). Podle tohoto ustanovení nelze příjmy a výdaje rozdělovat na děti až do ukončení jejich povinné školní docházky, na děti v kalendářních měsících, ve kterých je na ně uplatňováno daňové zvýhodnění, na manžela (manželku), je‑li na něj (na ni) ve zdaňovacím období uplatněna sleva na dani podle § 35ba odst. 1 písm. b) ZDP.

Není tedy zde ani jinde zakázáno, že by osoba nemohla spolupracovat s více OSVČ. Domnívám se tedy, že manželka při splnění ostatních podmínek § 13 ZDP může být osobou spolupracující při podnikání nebo jiné samostatné výdělečné činnosti svého manžela i svého syna. Může tedy existovat více osob, které na ni rozdělují příjmy a výdaje ze svého podnikání nebo jiné samostatné výdělečné činnosti.

Ing. Miroslav Bulla (I/2015)

183.   Nemovitý majetek

FO koupila v roce 2014 nemovitost za účelem pronájmu. Dle kupní smlouvy se stala poplatníkem daně z nabytí nemovitého majetku.

Bude daň u kupujícího snižovat základ daně z příjmů v § 9 ZDP, nebo bude součástí vstupní ceny nemovitosti?

Podle § 24 odst. 2 písm. ch) zákona o daních z příjmů daňovým výdajem je mimo jiné daň z nabytí nemovitých věcí, pokud byla zaplacena, a to i v případě zaplacení ručitelem za původního vlastníka. Pronajímatel, FO, který nevede účetnictví, uplatní daň z nabytí nemovitých věcí do výdajů na dosažení, zajištění a udržení příjmů při jejím zaplacení v souladu s § 24 odst. 2 písm. ch) zákona.

Pronajímatel vedoucí účetnictví, musí postupovat v souladu s účetními předpisy. Pokud vytvoří dohadnou položku na daň z nabytí nemovitých věcí (případně dohadnou položku na zálohu na daň), bude částka ve výši vytvořené dohadné položky součástí pořizovací ceny nemovité věci.

Ing. Eva Sedláková (I/2015)

184.   Sleva na dani

Občan Slovenské republiky, studující celodenně v České republice, by chtěl nastoupit do práce na dohodu o provedení práce v české firmě se sídlem v ČR.

Může si student, jako občan jiného státu, uplatnit slevu na dani 24 840 Kč (po podepsání prohlášení)?

I občan Slovenské republiky pracující v České republice má nárok na základní slevu na dani (24 840 Kč ročně, 2 070 Kč na poplatníka) poskytovanou v souladu s § 35ba odst. 1 písm. a) ZDP. Na slevu (příp. i na slevu na studenta) mají nárok i daňoví nerezidenti, vyplývá to z ustanovení § 35ba odst. 2 ZDP. Základní slevu na dani zde může uplatnit v plné výši, bez ohledu na dobu, kterou na území ČR pracoval. Pokud tedy u zaměstnavatele podepíše Prohlášení k dani, může i tento zaměstnanec pracující na základě dohody o provedení práce uplatnit základní slevu na dani.

Nárok na ostatní slevy na dani u daňových nerezidentů je popsán ve zmíněném ustanovení § 35ba odst. 2 ZDP. Pokud by uvedený občan SR byl daňovým rezidentem v ČR, měl by nárok i na ostatní slevy na dani obdobně jako tuzemský poplatník.

Ing. Miroslav Bulla (I/2015)

185.   Přerušení podnikání

Podnikatelka OSVČ poskytuje v rámci své živnosti ubytovací služby. Živnost provozuje v pronajatém ubytovacím zařízení sezónně, nejčastěji od dubna do října (záleží na zájmu hostů o ubytování). Nicméně některé platby (vyúčtování energií apod.) musí zaplatit až v měsíci listopadu nebo prosinci, kdy je ubytovací zařízení již uzavřeno. Navíc již v průběhu ledna, února a března projevují lidé zájem o ubytování v nastávající sezóně a chtějí si pobyt závazně zarezervovat. Podmínkou závazné rezervace je přitom zaplacení minimálně 50 % z ceny ubytování.

Budou výdaje placené v době přerušení podnikání výdaji daňovými?

V případě sezónní činnosti se z hlediska daně z příjmů nejedná o přerušení podnikání, podnikatel provozuje danou činnost soustavně s tím, že z objektivních důvodů v některých měsících tuto činnost nevykonává (může se např. jednat i o provozování lyžařských vleků či venkovních plaveckých bazénů).

Výdaje spojené s uvedenou činností jsou v souladu s § 24 odst. 1 zákona o daních z příjmů výdaji daňovými, a to i v případě, že jsou hrazeny v měsících, kdy danou činnost zrovna nevykonává.

Ing. Eva Sedláková (I/2015)

186.   Odborný zájezd

FO, vedoucí DE, zaplatila cestovní kanceláři zájezd do zahraničí s odborným programem pro lékaře. Je možné si celou cenu zájezdu dát do daňových výdajů. Zástupce cestovní kanceláře uvedl, že je to běžná praxe – takové zájezdy pro lékaře, právníky – a že cena zájezdu je uznatelným daňovým výdajem. Ve smlouvě s cestovní kanceláří je přímo uvedeno, že se jedná o zájezd s odborným programem pro lékaře.

Jsou výdaje spojené s odborným zájezdem výdaji daňovými?

Výdaje spojené s odborným zájezdem jsou výdaji daňovými v souladu s § 24 odst. 1 zákona o daních z příjmů, tj. za předpokladu, že účastník prokáže, že se skutečně jednalo o výdaje na dosažení, zajištění a udržení příjmů.

V daném případě je třeba prokázat, že uvedený zájezd nesloužil též k rekreaci účastníků. Pokud by zájezd sloužil též k rekreaci účastníků, lze do daňových výdajů uplatnit pouze část skutečně vynaložených výdajů.

Ing. Eva Sedláková (I/2015)

187.   Stravenka

Zaměstnanci poskytuje zaměstnavatel stravenku.

Zůstává optimální nominální hodnota stravenky poskytované zaměstnanci 100 Kč, aby z ní bylo možné uplatnit plných 55 % daňově uznatelných výdajů?

V souladu s § 24 odst. 2 písm. j) bodu 4 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů (dále jen ZDP), mezi výdaje (náklady) vynaložené na dosažení, zajištění a udržení zdanitelných příjmů patří příspěvky na stravování zajišťované prostřednictvím jiných subjektů a poskytované až do výše 55 % ceny jednoho jídla za jednu směnu (resp. 55 % z hodnoty stravenky), maximálně do výše 70 % stravného vymezeného pro zaměstnance v § 6 odst. 7 písm. a) ZDP při trvání pracovní cesty 5 až 12 hodin. Maximální výše daňově uznatelného příspěvku zaměstnavatele tak může v roce 2015 dosáhnout částky 57,40 Kč (tj. 70 % z 82 Kč).

Maximální daňově uznatelný náklad 57,40 Kč při příspěvku ve výši 55 % odpovídá hodnotě stravenky 104,36 Kč. Optimální se tedy v tomto ohledu jeví stravenka v hodnotě 104 Kč (v roce 2014 to bylo 101 Kč), pokud tedy je stravenka v této hodnotě na trhu k dispozici. Při stravence v hodnotě 104 Kč je možné do daňových nákladů uplatnit 57,20 Kč (55 % ze 104 Kč), což nepřekračuje maximální výši daňově uznatelného příspěvku zaměstnavatele (57,40 Kč). Při stravence v hodnotě 100 Kč je možné do daňových nákladů uplatnit 55 Kč (55 % ze 100 Kč).

Ing. Miroslav Bulla (I/2015)

188.   Odpisy

Firma odkoupila část podniku včetně majetku v únoru letošního roku. Dle Zákona o DzP to vypadá, že má nárok na 1/2 daňový odpis a že si nemůže uplatnit daňové odpisy za 11 měsíců. Tzn. že kupující začne odepisovat úplně od začátku a nepokračuje v daňovém odpisování započatém prodávajícím, a to ze zůstatkové ceny u prodávajícího.

Jaké odpisy má firma v případě odkoupení části podniku rozlišovat?

Je třeba rozlišovat odpisy účetní a daňové. Účetní odpisy by měly probíhat podle odpisového plánu vypracovaného dotyčnou účetní jednotkou pro příslušný dlouhodobý majetek. Přičemž by v souladu s § 28 odst. 6 zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění p. p. měl průběh odpisování odpovídat předpokládané době používání předmětného majetku. Zpravidla účetní jednotky volí lineární rovnoměrné časové odpisy, takže výše odpisu je přímosměrná času, proto při pořízení majetku v únoru budou účetní odpisy za daný rok vyšší, než když by byl pořízen v listopadu.

Naproti tomu daňové odpisy nevyjadřují a priori snižování ekonomického užitku, potažmo hodnoty daného majetku, ale jde dílem o politické rozhodnutí, a zčásti o naplnění představ daňové spravedlnosti. Pravidla jednotně reguluje zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění p. p. („ZDP“), a to včetně tzv. pokračování v odpisování započatém původním odpisovatelem – beze změny ocenění majetku a stejnou odpisovou metodou. Přičemž v roce (zdaňovacím období) změny odpisovatele se příslušný roční odpis hmotného majetku rozdělí přesně napůl mezi dosavadního a nového odpisovatele, bez ohledu na to, kdy během roku ke změně dojde. Toto povinné pokračování v odpisování stanoví nejen poměrně známý § 30 odst. 10 ZDP např. při právním nástupnictví nebo u nepeněžitých vkladů, ale také § 23a odst. 4 ZDP pro případ tzv. převodu obchodního závodu (jeho části) na obchodní společnost a § 23c odst. 7 ZDP u fúze a rozdělení obchodních společností.

Jestliže dotazovaná koupě části obchodního závodu (do konce roku 2013 se hovořilo o „podniku“, resp. o „části podniku“) naplní definiční kritéria zmíněného převodu obchodního závodu na obchodní společnost ve smyslu § 23a odst. 1 ZDP, je kupující alias přijímající obchodní společnost u převedeného hmotného majetku povinna pokračovat v daňovém odpisování započatém převádějící obchodní společností (alias prodávajícím).

-    Převodem obchodního závodu na obchodní společnost se pro účely tohoto zákona rozumí postup, při kterém obchodní společnost převádí, bez toho, aby zanikla (dále jen  „převádějící společnost“), obchodní závod na jinou společnost (dále jen „přijímající společnost“) tak, že za převedený obchodní závod získá převádějící obchodní společnost podíl v přijímající obchodní společnosti nebo se zvýší její vklad do základního kapitálu přijímající obchodní společnosti.

Pokud podmínky naplněny nejsou, pak nebude kupující pokračovat v odpisování započatém prodávajícím, ale podle standardních pravidel zahájí daňové odpisování – rovnoměrné či zrychlené – od počátku z nové vstupní ceny stanovené dle § 29 ZDP. Takže v roce pořízení hmotného majetku uplatní odpisy za první rok odpisování, přičemž vůbec nezáleží na tom, kdy během příslušného zdaňovacího období byl majetek nabyt.

Ing. Martin Děrgel (I/2015)

189.   Sleva pro zaměstnance

V § 6 zákona se hovoří o slevě na dani v případě, přispívá‑li zaměstnavatel zaměstnanci na umístění dítěte ve školce.

Jde o slevu pro všechny zaměstnance, kteří mají dítě umístěné v jakémkoli zařízení, nebo pouze pro zaměstnance, jimž přispívá zaměstnavatel na pobyt dítěte v předškolním zařízení?

V § 6 zákona se nehovoří o slevě na dani, ale o osvobození příjmu zaměstnance v případě, že mu zaměstnavatel přispívá z titulu umístění dětí v zařízení péče o děti předškolního věku. Podle § 35ba odst. 1 písm. g) zákona o daních z příjmů se poplatníkům fyzickým osobám, daň snižuje o slevu za umístění dítěte.

Jedná se nejen o zaměstnance, kterým zaměstnavatel přispívá (nebo nepřispívá) na umístění dítěte, ale např. i o podnikatele, kteří si výdaje za umístění dítěte hradí sami.

Ing. Eva Sedláková (I/2015)

190.   Podnikatelská činnost

Podnikatel provozuje svou podnikatelskou činnost ve vyčleněném prostoru vlastního rodinného domku, kde má zřízenu dílnu. Domek nevloží do obchodního majetku. V roce 2015 provede v prostorách určených k podnikání opravu oken a dveří.

Může podnikatel práce zahrnout do daňových výdajů?

Podnikatel nemůže uvedené práce zahrnout do daňových výdajů, i když jsou provedeny v prostorách, které slouží k podnikatelským účelům.

Důvodem je skutečnost, že nemovitá věc není vložena do obchodního majetku poplatníka.

Ing. Ivan Macháček (I/2015)

191.   Střídavá péče

Rodiče 2 dětí jsou rozvedení a mají svěřeny děti do střídavé péče – střídají se sudý a lichý týden. Doposud si uplatňovali ze svých příjmů každý jedno dítě po celý kalendářní rok, jelikož se takto dohodli a dodali potvrzení zaměstnavatele.

Jak mají rodiče uplatnit daňové zvýhodnění? Bude mít potvrzení zaměstnavatele trvalou platnost, nebo při střídavé péči mají vyžadovat potvrzení na každý rok samostatně?

Podle § 21e odst. 4 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění p. p. („ZDP“) se společně hospodařící domácností pro účely daní z příjmů rozumí společenství fyzických osob, které spolu trvale žijí a společně uhrazují náklady na své potřeby. Je tedy jasné, že rozvedení manželé – až na v praxi zcela výjimečné případy – již netvoří jednu domácnost, ale každý z nich je součástí své vlastní (jiné) domácnosti.

K tomu si ocitujme začátek základního ustanovení § 35c odst. 1 ZDP o daňovém zvýhodnění na děti:

-    „Poplatník uvedený v § 2 má nárok na daňové zvýhodnění na vyživované dítě žijící s ním ve společně hospodařící domácnosti na území členského státu Evropské unie nebo státu tvořícího Evropský hospodářský prostor (…)“

Aby tedy kterýkoli z rozvedených rodičů vůbec mohl uvažovat o daňovém zvýhodnění na vyživované dítě, tak musí s tímto dítětem především žít v jedné domácnosti, přičemž u dvou potomků a dvou rodičů – z nichž každý rodič je v jiné domácnosti – matematicky přicházejí do úvahy následující 4 varianty:

1.  Obě děti jsou v domácnosti otce.

2.  Obě děti jsou v domácnosti matky.

3.  Jedno dítě je v domácnosti otce, a druhé (jedno) dítě je v domácnosti matky.

4.  Žádné z dětí není v domácnosti otce ani matky.

Prakticky můžeme ihned vyloučit variantu 4, a jelikož každý z rodičů má zřejmě zájem nárokovat každý měsíc u svého zaměstnavatele daňové zvýhodnění na jedno ze svých společných potomků, zůstává nám tedy k řešení pouze varianta 3. S touto informací můžeme dokončit citaci předmětného ustanovení § 35c odst. 1 ZDP:

-    „(…) ve výši 13 404 Kč ročně na jedno dítě, 15 804 Kč ročně na druhé dítě a 17 004 Kč ročně na třetí a každé další dítě, pokud neuplatňuje slevu na dani podle § 35a nebo § 35b. Poplatník o daňové zvýhodnění sníží daň vypočtenou podle § 16, případně sníženou podle § 35, § 35ba. Daňové zvýhodnění může poplatník uplatnit formou slevy na dani, daňového bonusu nebo slevy na dani a daňového bonusu.

-    Je‑li v jedné společně hospodařící domácnosti vyživováno více dětí, posuzují se pro účely tohoto ustanovení dohromady.“

V tázaném případě tudíž podle mne tučně zvýrazněná poslední věta vůbec nenajde uplatnění, jelikož každý z poplatníků – každý z rodičů – má ve své vlastní domácnosti jen jedno dítě. Toto jedno dítě je logicky vždy pouze „prvním“ dítětem v této domácnosti dotyčného rodiče, proto si na něj může daný poplatník (otec, resp. matka) nárokovat tomu odpovídající daňové zvýhodnění jen 13 404 Kč ročně (1 117 Kč měsíčně).

Pokud je mi známo, tak v praxi v rozhodnutí soudu o svěření dítěte, resp. dětí do střídané péče (výchovy) obou rodičů obvykle není výslovně rozhodnuto, se kterým z rodičů bude dítě trvale žít v domácnosti. Tato volba je totiž soukromým rozhodnutím, resp. dohodou rodičů, záleží tedy na jejich ujednání, a pouze pokud by k dohodě rodičů v této daňově významné věci nedošlo, mohl by rovněž tuto otázku výslovně rozřešit soud.

Čistě z daňového hlediska by bylo optimální, aby se rodiče dohodli na každoměsíčním střídání variant 1 a 2. Díky tomu by například v lichých kalendářních měsících daňově uplatňovala obě děti matka a v sudých otec. V obou případech by v daném měsíci přitom byli v domácnosti toho kterého rodiče vždy obě děti, takže by střídavě dosáhli na měsíční daňové zvýhodnění nikoli ve výši (2 × 1 117 Kč), ale (1 117 Kč + 1 317 Kč).

Co se týče potvrzení, že konkrétní dítě není uplatněno druhým z rodičů, tak obecně platí až do změny, kterou může být nejen změna dohody rodičů, ale i změna jejich zaměstnavatele. To ovšem platí pouze v případě, že samotné potvrzení není nijak časově omezeno – „(…) potvrzuji, že v roce 2014 (…)“, pokud takto omezeno je, tak je samozřejmě pro další období nutné nové potvrzení. Ovšem s ohledem na věcnou změnu podmínek daňového zvýhodnění od roku 2015 lze doporučit, aby bylo vyhotoveno pro období po 1. 1. 2015 raději nové prohlášení druhého rodiče, čímž se předejde pozdějším výkladovým neshodám.

Ing. Martin Děrgel (I/2015)

192.   Podnikání

FO zahájí v roce 2015 podnikání v rámci vázané živnosti „Provádění staveb, jejich změn a odstraňování“. Před zahájením podnikání již dopředu podnikatel zakoupil zásoby materiálu a příslušné nástroje, a to v prosinci r. 2013 za částku 10 900 Kč a v průběhu roku 2014 za částku 25 800 Kč – částky jsou součtem příslušných paragonů. Po zahájení podnikání vede poplatník DE.

Může poplatník uplatnit výdaje jako daňové?

Ve smyslu znění § 5 odst. 7 ZDP může poplatník na základě dokladů o úhradě zakoupených nástrojů a zásob v r. 2014 výdaje v částce 25 800 Kč uplatnit jako daňové výdaje v r. 2015.

Částku 10 900 Kč však poplatník nemůže uplatnit do daňových výdajů r. 2015, protože byla vynaložena dva roky před zahájením podnikatelské činnosti, i když zásoby a nástroje bude FO využívat k podnikání.

Ing. Ivan Macháček (I/2015)

193.   Podmínky daňového zvýhodnění

Firma přispívá některým zaměstnancům 8 000 Kč ročně na jejich soukromé životní pojištění na základě dodatku k pracovní smlouvě tohoto znění: Dodatkem se výše uvedená pracovní smlouva rozšiřuje o závazek zaměstnavatele přispívat zaměstnanci na životní pojištění částku 8 000 Kč ročně s účinností od… po dobu platnosti pracovní smlouvy. V současné době začínají pojišťovny rozesílat úpravu smluv, aby vyhovovaly i po 1. 1. 2015 daňovému zvýhodnění. Někteří zaměstnanci je ale odmítají podepsat.

Je možné nějakým způsobem stanovit podmínku, že firma bude po 1. 1. 2015 přispívat pouze na smlouvy, které splňují všechny podmínky pro daňové zvýhodnění?

To je otázka spíše na firemního právníka obeznámeného se všemi podrobnostmi smluvního závazku dotyčného zaměstnavatele a příslušných smluv o životním pojištění jeho zaměstnanců. Nicméně obecně podle mne platí i v tomto případě, že dvoustranné smluvní ujednání – které je v daném případě součástí jednotlivých pracovních smluv – nemůže zaměstnavatel jednorázově změnit, případně doplnit dodatečnými podmínkami. Proto se domnívám, že sjednaný závazek příspěvku na soukromé životní pojištění zaměstnavatel nemůže jednostranně změnit, resp. jej neplnit z důvodu nějakých nových podmínek, s nimiž druhá smluvní strana (zaměstnanec) nesouhlasí. Spíše doporučuji zaměstnancům srozumitelně vysvětlit, že došlo ke změně daňového režimu těchto příspěvků, který by mohl u dotčených zaměstnanců vést ke ztrátě dosavadních daňových výhod.

Určitou šanci případně skýtá věcné vymezení pojmu „životní pojištění“ uvedeného v pracovní smlouvě. Pokud by ovšem tento pojem byl například vymezen nepřímo odkazem na soukromé životní pojištění umožňující daňové výhody (osvobození od daně) ve smyslu § 6 odst. 9 písm. p) zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění p. p., tak by tomu bylo jinak. Aby zaměstnavatel vyhověl od roku 2015 změněným daňovým podmínkám zmíněného ustanovení, tak by automaticky musel zaměstnanec v tomto směru změnit stávající smlouvu o životním pojištění. Jinak by zaměstnavatel vinou dotyčného zaměstnance nemohl naplnit smluvní závazek, a přestal by tedy na tento daňově již nevýhodný produkt zaměstnanci přispívat, aniž by se podle mého soudu jednalo o jeho svévolné (jednostranné) porušení smluvního závazku sjednaného v pracovní smlouvě. Toto plnění – daňově výhodný příspěvek na životní pojištění – by se totiž stal pro zaměstnavatele plněním nemožným, a tedy by logicky nemohl zůstat ani právně závazným. Což nás vrací oklikou na začátek – k doporučení nechat v klidu prohlédnout veškerou firemní, pracovněprávní a pojistnou dokumentaci firmy věci znalým právníkem.

Ing. Martin Děrgel (I/2015)

194.   Oceňování majetku

Podnikatel uplatňuje od r. 2013 výdaje procentem z příjmů. V roce 2013 zakoupil pro své podnikání obráběcí stroj za částku 114 000 Kč. V r. 2015 přechází z paušálních výdajů na vedení daňové evidence s prokazováním skutečných výdajů.

Může podnikatel zařadit zakoupený majetek do obchodního majetku?

Podnikatel nemůže zařadit zakoupený hmotný majetek v r. 2013 do svého obchodního majetku, poněvadž při uplatňování paušálních výdajů obchodní majetek neexistuje. Nemůže tudíž ani v r. 2013 a 2014 vést daňové odpisy evidenčně. Při přechodu z paušálních výdajů na vedení daňové evidence v r. 2015 je doba od zakoupení obráběcího stroje delší než 1 rok, proto vstupní cenou při zařazení tohoto hmotného majetku v r. 2015 do obchodního majetku nebude kupní pořizovací cena, ale podle § 29 odst. 1 písm. a) ZDP reprodukční pořizovací cena.

Pokud např. cena zjištěná podle zákona o oceňování majetku bude stanovena ve výši 78 000 Kč, bude podnikatel počínaje zdaňovacím obdobím r. 2015 odpisovat obráběcí stroj ze vstupní ceny 78 000 Kč rovnoměrným nebo zrychleným způsobem po dobu 5 let (zařazení do druhé odpisové skupiny).

195.   Rodinný dům

Advokát provozuje svou činnost ve dvou přízemních místnostech rodinného domku. ­Klienti využívají rovněž koupelnu a WC v rodinném domě. Celková podlahová plocha obou místností využívaných k podnikání činí 42 m², celková podlahová plocha dvoupodlažního domu je 145 m². Za rok 2015 činí dle faktur dodavatelů náklady na plyn 41 000 Kč, na vodné a stočné 5 800 Kč a na elektřinu 18 640 Kč. Domek není vložen do obchodního majetku.

Lze zahrnout do daňově uznatelných výdajů poměrnou část výdajů za spotřebu energií rodinného domu?

Protože neexistuje pro odpočet spotřeby energií v místnostech určených k podnikání vlastní měřič, lze zahrnout do daňově uznatelných výdajů poměrnou část výdajů za spotřebu energií rodinného domu, a to i v případě, že dům není zahrnut do obchodního majetku poplatníka. Zvoleným kritériem bude poměr podlahové plochy určené k podnikání k celkové podlahové ploše rodinného domu.

V našem případě činí poměr podlahové plochy využívané k podnikání 28,96 %. Celkové výdaje na spotřebu energií činí 65 440 Kč, takže advokát si může do daňových výdajů zahrnout v rámci sestavení DP k dani z příjmů FO za r. 2015 částku:

65 440 Kč x 0,2896 = 18 951 Kč. Důkazní povinnost v případě daňové kontroly přísluší jednoznačně poplatníkovi, který musí správci daně prokázat, proč takto postupoval.

FO s příjmy ze živnostenského podnikání zemřela 20. 3. 2015. Ke dni úmrtí měl podnikatel neuhrazené pohledávky ve výši 42 000 Kč a neuhrazenou fakturu za provedenou opravu provozovny zahrnuté v obchodním majetku ve výši 34 200 Kč. Řízení o pozůstalosti je skončeno 10. 8. 2015. Podnikatel vedl DE a uplatňoval pouze základní slevu na dani.

Jak bude osoba spravující pozůstalost postupovat?

Osoba spravující pozůstalost podá do tří měsíců ode dne smrti zůstavitele řádné DP k dani z příjmů FO za období od 1. 1. 2015 do 19. 3. 2015, ve kterém vyčíslí základ daně a daň na základě údajů z DE z podnikání zůstavitele. V tomto DP uplatní základní slevu na dani na poplatníka ve výši 24 840 Kč.

Do 30 dnů ode dne skončení řízení o pozůstalosti podá osoba spravující pozůstalost poslední řádné daňové přiznání za část zdaňovacího období od 20. 3. 2015 do 9. 8. 2015. V tomto DP je nutno upravit základ daně z příjmů dle § 23 odst. 8 písm. b) bod 2 ZDP. V případě, že pohledávka i dluh budou v období ode dne smrti do dne předcházejícího dni skončení řízení o pozůstalosti uhrazeny, uvede osoba spravující pozůstalost uhrazenou pohledávku 42 000 Kč jako zdanitelný příjem a uhrazený dluh 34 200 Kč jako daňový výdaj v DP za část zdaňovacího období od 20. 3. 2015 do 9. 8.2015. V případě, že by během období od 20. 3. 2015 do 9. 8. 2015 nedošlo k úhradě pohledávky ani k úhradě dluhu, bude v tomto daňovém přiznání zvýšen základ daně o částku neuhrazených pohledávek 42 000 Kč a snížen základ daně o výši dluhů 34 200 Kč. V tomto DP již není možno uplatnit základní slevu na dani na poplatníka.

196.   Nákup počítače

Praktický lékař obdržel od občana na základě darovací smlouvy v r. 2015 částku 41 000 Kč za účelem nákupu počítače pro potřeby provozování lékařského zařízení.

Bude u lékaře zvýšen základ daně?

V darovací smlouvě je účelově vymezeno použití poskytnutého daru na pořízení hmotného majetku.

V tomto případě podle znění § 23 odst. 3 písm. a) bod 16 ZDP nebude u lékaře zvýšen základ daně za r. 2015 o poskytnutý dar, ale po zakoupení počítače z darované částky bude částka poskytnutého daru odečtena ze vstupní ceny pro účely daňového odpisování hmotného majetku ve smyslu znění § 29 odst. 1 ZDP.

Řešení č. 194 až 196 zpracoval Ing. Ivan Macháček (I/2015)