Daně

3.1 Daň z příjmů

Daň z příjmů

_{40. Souběžné zaměstnání}

V průběhu roku 2014 má zaměstnanec souběžné zaměstnání u dvou zaměstnavatelů. U zaměstnavatele A se smluvní mzdou 80 000 Kč měsíčně podepíše prohlášení k dani a uplatňuje základní slevu na dani na poplatníka. U zaměstnavatele B je zaměstnanec odměňován měsíční mzdou 30 000 Kč, přičemž u tohoto zaměstnavatele nepodepsal prohlášení k dani. Jiné příjmy zaměstnanec nemá.

Jak má zaměstnanec zdanit své příjmy?

Zdanění u zaměstnavatele A

Zdanění u zaměstnavatele B

V průběhu roku 2014 u žádného zaměstnavatele nedosáhne měsíční příjem zaměstnance limitní výše 103 768 Kč, proto při výpočtu měsíční zálohy na daň ani u zaměstnavatele, u kterého podepsal zaměstnanec prohlášení k dani z příjmů, ani u zaměstnavatele, u kterého nepodepsal zaměstnanec prohlášení k dani z příjmů, není navýšena měsíční záloha na daň z příjmů o solidární zvýšení daně.

Poplatník je povinen podat v zákonném termínu přiznání k dani z příjmů fyzických osob za rok 2014, ve kterém daň z příjmů vypočtená podle § 16 ZDP bude navýšena o solidární zvýšení daně dle § 16a ZDP ve výši

(12 x 80 000 Kč + 12 x 30 000 Kč – 1 245 216 Kč) x 0,07 = 5 234,88 Kč.

Ing. Ivan Macháček (XI/2014)

_{41. Technické zhodnocení najatého automobilu}

Nájemce instaloval v najatém osobním automobilu v jednom roce zabezpečovací zařízení, závěsné zařízení, autorádio a střešní okno v celkové částce 45 000 Kč.

Jak bude nájemce postupovat z hlediska daně z příjmů?

Z hlediska daně z příjmů se jedná o technické zhodnocení najatého automobilu. Pokud má nájemce písemný souhlas pronajímatele, může v souladu s § 28 odst. 3 zákona zahájit odpisování. Osobní automobil zatřídí do odpisové skupiny 2, zahájí odpisování podle § 31 nebo podle § 32 zákona, sazbou nebo koeficientem v prvním roce odpisování.

Pokud by dokončené technické zhodnocení nepřevýšilo v jednom roce 40 000 Kč, mohl by nájemce zahrnout příslušné výdaje přímo do daňových výdajů v souladu s § 24 odst. 2 písm. zb) ZDP.

_{42. Finanční leasing nákladního automobilu}

Uživatel při finančním leasingu nákladního automobilu hradí poplatek za sepsání leasingové smlouvy, který činí 10 000 Kč a dále uživatel zaplatí dopravu nákladního automobilu ze zahraničí, která činí 39 000 Kč. Poplatek za sepsání leasingové smlouvy zaplatil podnikatel v prosinci 2013, dopravu zaplatil v únoru 2014. Sjednaná kupní cena po ukončení finančního leasingu činí 1 000 Kč.

Lze výdaje za poplatek a za dopravu zahrnout v roce 2013 a 2014 do daňových výdajů?

Pro zahrnutí výdajů uvedených v § 26 odst. 3 písm. c) zákona do výdajů daňových na straně uživatele není rozhodující jejich roční limit, jako je tomu v případě technického zhodnocení, ale celková částka zaplacená v jednotlivých letech trvání finančního leasingu spolu se sjednanou kupní cenou. Celkové výdaje činí 10 000 + 39 000 + 1 000 = 50 000 Kč.

Poplatek za sepsání leasingové smlouvy je součástí vstupní ceny příslušného hmotného majetku – automobilu – a stejně tak i výdaje spojené s dopravou automobilu.

Z hlediska daně z příjmů se jedná o jiný majetek podle § 26 odst. 3 písm. c) zákona.

Uvedený jiný majetek může uživatel na základě písemné smlouvy odpisovat, pokud není vstupní cena u vlastníka hmotného majetku zvýšena o tyto výdaje. Tento majetek zatřídí uživatel do druhé odpisové skupiny a odpisuje podle § 31 nebo § 32 zákona. Odpisování může uživatel zahájit již v tom zdaňovacím období, ve kterém dostal písemný souhlas vlastníka s odpisováním.

_{43. Předčasné ukončení finančního leasingu}

Podnikatel – FO sjednal v lednu 2012 finanční leasing automobilu na 54 měsíců. Po 2 letech finanční leasing předčasně ukončil a automobil koupil do vlastnictví.

Bude zaplacená úplata daňovým výdajem podnikatele?

V případě, že podnikatel koupil po předčasném ukončení finančního leasingu automobil, splnil podmínky pro uplatnění úplaty do daňových výdajů stanovené § 24 odst. 5 zákona, je úplata časově rozlišená v souladu s § 24 odst. 2 písm. h) zákona daňovým výdajem, tj. v daném případě 24/54 celkové úplaty.

Pokud by podmínky pro uplatnění úplaty do daňových výdajů splněny nebyly, musel by podnikatel ve zdaňovacím období, ve kterém byl finanční leasing předčasně ukončen a automobil odkoupen, zvýšit základ daně o úplatu, kterou v minulých letech uplatnil do daňových výdajů v souladu s § 5 odst. 6 zákona. Vstupní cenou automobilu podle § 29 odst. 1 písm. a) zákona by v daném případě byl součet kupní ceny a veškeré zaplacené úplaty.

_{44. Autoalarm a střešní okno}

Podnikatel si pořídil na finanční leasing automobil. V prvním roce trvání finančního leasingu instaloval se souhlasem vlastníka autoalarm a střešní okno v ceně 19 000 Kč a též zaplatil dopravu automobilu v ceně 15 000 Kč a poplatek za sepsání leasingové smlouvy ve výši 10 000 Kč. Automobil odkoupí po ukončení finančního leasingu za 1 000 Kč.

Jak bude podnikatel postupovat z hlediska daně z příjmů?

Z hlediska daně z příjmů představuje autoalarm a střešní okno technické zhodnocení automobilu. Vzhledem ke skutečnosti, že cena předmětného technického zhodnocení nepřevýšila roční limit 40 000 Kč stanovený § 33 zákona, je možno hodnotu technického zhodnocení zahrnout přímo do daňových výdajů. Jedná se o daňový výdaj podle § 24 odst. 2 písm. zb) zákona, tj. o výdaje (náklady) na dokončenou nástavbu, přístavbu a stavební úpravy, rekonstrukci a modernizaci jednotlivého majetku, které nejsou technickým zhodnocením podle § 33 odst. 1 zákona.

Oproti tomu výdaje za dopravu majetku a poplatek za sepsání leasingové smlouvy představují z hlediska daně z příjmů jiný majetek podle § 26 odst. 3 písm. c) zákona. Zákonem stanovený limit překročen v tomto případě nebyl, a pokud poplatník nevynaloží ještě jiné výdaje podle § 26 odst. 3 písm. c) zákona, lze i výdaje za dopravu a poplatek uplatnit do daňových výdajů přímo.

_{45. Zabezpečovací zařízení}

Do najaté garáže nechal podnikatel nad rámec nájemného instalovat zabezpečovací zařízení. Cena zabezpečovacího zařízení činila 80 000 Kč.

Může nájemce zabezpečovací zařízení odpisovat?

Z hlediska daně z příjmů představuje instalace zabezpečovacího zařízení technické zhodnocení najaté garáže a to lze odpisovat pouze na základě písemné smlouvy s pronajímatelem podle ustanovení § 28 odst. 3 zákona.

Pokud se jedná o technické zhodnocení stavby zatříděné do 5. odpisové skupiny, odpisuje se toto technické zhodnocení po dobu 30 let a v případě předčasného ukončení nájmu je zůstatková cena technického zhodnocení na straně nájemce daňovým výdajem pouze do výše náhrady v souladu s § 24 odst. 2 písm. tb) ZDP.

_{46. Finanční leasing staršího osobního automobilu}

Podnikatel – FO si v únoru 2013 sjednal v autobazaru finanční leasing staršího osobního automobilu, který používá jen pro podnikatelské účely. Finanční leasing byl uzavřen pouze na 2 roky, výše úplaty činí celkem 199 000 Kč.

Jak může FO úplatu uplatnit do daňových výdajů?

Zákon v § 24 odst. 4 stanoví mimo jiné, že je-li sjednaná doba finančního leasingu kratší, než je stanoveno v písmeni a), uznává se úplata při splnění ostatních podmínek, stanovených v tomto odstavci, jako výdaj u uživatele, jen pokud je kupní cena stanovena podle § 24 odst. 5 písm. a). To znamená, že kupní cena automobilu nebude nižší než zůstatková cena vypočtená rovnoměrným způsobem podle § 31 odst. 1 písm. a) ze vstupní ceny evidované u vlastníka nebo pronajímatele za dobu, po kterou mohl být tento majetek odpisován; přitom při výpočtu zůstatkové ceny osobního automobilu se vždy vychází ze vstupní ceny včetně daně z přidané hodnoty. Je-li vlastníkem nebo pronajímatelem poplatník, který u pronajímaného hmotného majetku pokračoval v odpisování podle § 30 odst. 10, stanoví se zůstatková cena, jako by ke změně v osobě vlastníka nebo pronajímatele nedošlo.

Bude-li splněna výše uvedená podmínka, je úplata (časově rozlišená po dobu finančního leasingu) daňovým výdajem. V případě, že by zákonná podmínka splněna nebyla, úplata by nebyla daňovým výdajem a podnikatel by musel základ daně o úplatu zahrnutou do daňových výdajů zvýšit. V tomto případě by podnikatel v roce, kdy automobil odkoupil, mohl zahájit jeho odpisování ze vstupní ceny vypočítané jako součet kupní ceny a celkové zaplacené úplaty.

_{47. Technické zhodnocení nákladního automobilu}

Podnikatel si sjednal finanční leasing nákladního automobilu. V letošním roce se s vlastníkem písemně dohodl, že provede technické zhodnocení tohoto automobilu. Podle předběžného rozpočtu neměla výše zhodnocení přesáhnout 40 000 Kč, což však podnikatel nesplnil.

Lze uvedenou částku zahrnout do výdajů?

Jedná-li se na straně uživatele o výdaje vynaložené na technické zhodnocení automobilu pořizovaného na finanční leasing, které nepřesáhnou zákonnou částku 40 000 Kč ročně uvedenou v § 33 zákona, je možno tyto výdaje i na straně uživatele zahrnout do daňových výdajů při úhradě jako výdaj provozní, a to v souladu s § 24 odst. 2 písm. zb) zákona. V případě, že by však výdaje vynaložené na technické zhodnocení automobilu přesáhly stanovený limit 40 000 Kč, mohl by uživatel příslušnou částku uplatnit do daňových výdajů pouze prostřednictvím odpisů, a to za písemného souhlasu vlastníka.

Po odkoupení automobilu podnikatel zvýší vstupní nebo zůstatkovou cenou odpisovaného technického zhodnocení o kupní cenu a z takto zvýšené ceny bude pokračovat v odpisování sazbou nebo koeficientem v dalších letech odpisování v souladu s § 29 odst. 4 zákona.

_{48. Poplatek za převod a sepsání finančního leasingu}

V roce 2014 při postoupení finančního leasingu osobního automobilu zaplatil další uživatel za převod a sepsání smlouvy vlastníkovi, tj. leasingové společnosti, poplatek 5 000 Kč a dále zaplatil prvnímu uživateli – postupiteli – jím přeplacenou úplatu z titulu první vyšší splátky úplaty. Uživatel vede účetnictví. Po ukončení zbývající doby trvání finančního leasingu uživatel automobil odkoupí za 1 000 Kč.

Lze poplatek za převod a sepsání smlouvy uplatnit přímo do nákladů?

Poplatek za převod a sepsání finančního leasingu je z hlediska účetních předpisů výdajem spojeným s pořízením hmotného majetku formou finančního leasingu. Z hlediska daně z příjmů představuje jiný majetek podle § 26 odst. 3 písm. c) ZDP, tj. výdaje hrazené uživatelem, které podle účetních předpisů tvoří součást ocenění hmotného majetku, který je předmětem finančního leasingu.

Pokud tyto výdaje v úhrnu se sjednanou kupní cenou ve smlouvě převýší hodnotu 40 000 Kč, lze je do daňových výdajů zahrnout prostřednictvím odpisů podle § 28 odst. 3 zákona, tzn. s písemným souhlasem vlastníka.

Pokud výše poplatku jiného majetku podle § 26 odst. 3 písm. c) zákona spolu se sjednanou kupní cenou nepřevýší po celou dobu trvání finančního leasingu částku 40 000 Kč, je možno je uplatnit přímo do daňových výdajů. V daném případě tedy lze poplatek uplatnit přímo do nákladů uživatele.

_{49. Daňové zvýhodnění na vyživované dítě}

V květnu 2014 student neúspěšně odmaturoval z matematiky. Od 1. 6. 2014 nastoupil do zaměstnání, kde pracoval na základě pracovní smlouvy až do 30. 9. se mzdou 10 000 Kč měsíčně. V září úspěšně vykonal maturitu z matematiky v náhradním termínu a zároveň byl od září přijat ke studiu na vysoké škole.

Ve kterých měsících má otec nárok na uplatnění daňového zvýhodnění na vyživovaného syna?

Zákon o daních z příjmů v § 35c odst. 6 stanoví mimo jiné, že za vyživované dítě poplatníka se pro účely ZDP považuje dítě, které se soustavně připravuje na budoucí povolání. Příprava na budoucí povolání se posuzuje podle zákona o státní sociální podpoře. Podle § 12 zákona č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění p. p. se za soustavnou přípravu dítěte na budoucí povolání považuje mimo jiné studium na středních a vysokých školách v České republice, se zákonem stanovenými výjimkami.

Podle § 14 zákona o státní sociální podpoře se za soustavnou přípravu dítěte na budoucí povolání považuje také doba od skončení studia na střední škole do dne, kdy se dítě stalo studentem vysoké školy, jestliže dítě pokračuje bez přerušení v dalším studiu. Vzhledem ke skutečnosti, že syn zaměstnance pokračuje bez přerušení v dalším studiu na vysoké škole, může zaměstnanec na vyživované dítě uplatnit daňové zvýhodnění po celý rok.

_{50. Daňové zvýhodnění a evidence na úřadu práce}

V srpnu 2013 dcera ukončila denní bakalářské studium na vysoké škole. Přihlásila se do evidence úřadu práce a v září roku 2013 nastoupila dálkové studium vysoké školy. V tomto studiu pokračovala až do září roku 2014. V září roku 2014 se odhlásila z evidence úřadu práce a nastoupila na denní studium, které začala od října roku 2014 studovat na té samé vysoké škole, kde studovala doposud.

Má otec nárok na daňové zvýhodnění na vyživované dítě i po část roku 2014?

Splní-li poplatník zákonné podmínky, má nárok na daňové zvýhodnění na vyživované dítě žijící s ním ve společně hospodařící domácnosti. Za vyživované dítě poplatníka se považuje mimo jiné dítě vlastní, které se soustavně připravuje na budoucí povolání. Za soustavnou přípravu dítěte na budoucí povolání se podle § 12 zákona č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění p. p. považuje také studium na vysokých školách v České republice.

Zákon o státní sociální podpoře formu studia na vysoké škole nerozlišuje ani nestanoví podmínku, že by studující dítě nesmělo být evidováno na úřadu práce. Studuje-li dcera do věku 26 let, která žije s otcem ve společně hospodařící domácnosti, dálkově vysokou školu, daňové zvýhodnění na vyživované dítě otec uplatnit může, a to po celý rok 2014.

_{51. Daňové zvýhodnění v době prázdnin}

Studentka 3. ročníku vysoké školy přerušila od 20. června na rok studium, odjela pracovat do zahraničí.

Mohou rodiče uplatňovat na dceru daňové zvýhodnění v době prázdnin?

Podle § 54 zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách, ve znění p. p. může být studium na vysoké škole při splnění zákonných podmínek přerušeno. V době přerušení studia není osoba studentem. Rodiče si na vyživovanou studující dceru, žijící s nimi ve společně hospodařící domácnosti, mohou uplatnit daňové zvýhodnění do června, dcera byla k 1. červnu studentkou.

Řešení č. 41 – 51 zpracovala Ing. Eva Sedláková (XI/2014)

_{52. Základní sleva na poplatníka}

Zaměstnanec pobírá od 1. 9. 2013 starobní důchod a nadále pracuje u původního zaměstnavatele. Zaměstnanec i pro rok 2014 podepsal u zaměstnavatele prohlášení k dani, ve kterém uplatnil základní slevu na poplatníka. S ohledem na ustanovení § 35ba odst. 1 písm. a) ZDP ve znění k 1. 1. 2014 zaměstnavatel při výpočtu měsíční zálohy na daň základní slevu na dani poplatníkovi neuplatnil, protože zaměstnanec pobíral ke dni 1. 1. 2014 starobní důchod.

Jak má zaměstnanec postupovat z pohledu daně z příjmů?

Zaměstnanec nemusí v návaznosti na nález Ústavního soudu sp. zn. Pl. ÚS 31/13 měnit své prohlášení k dani. Protože v něm poplatník uplatnil již požadavek na základní slevu na poplatníka, přihlédne jeho zaměstnavatel dle § 38k odst. 1 ZDP k nové skutečnosti počínaje kalendářním měsícem následujícím po měsíci oznámení změny, tj. od výpočtu zálohy na daň za měsíc září 2014.

Počínaje měsícem září již při výpočtu zálohy na daň ze závislé činnosti zaměstnavatel zohlední základní měsíční slevu na poplatníka ve výši 2 070 Kč.

Po skončení kalendářního roku provede zaměstnavatel na základě požádání zaměstnance ve smyslu § 38ch odst. 1 ZDP o roční zúčtování záloh na daň z příjmů ze závislé činnosti. V tomto ročním zúčtování již uplatní zaměstnavatel u zaměstnance celoroční základní slevu na poplatníka ve výši 24 840 Kč a odečte sražené měsíční zálohy na daň. Vstřícný zaměstnavatel zohlední odečet měsíční základní slevy na poplatníka již při výpočtu zálohy na daň za měsíc srpen. Dle prezentovaného stanoviska Finanční správy bude tato tento postup akceptovat.

Ing. Ivan Macháček (XI/2014)

_{53. Podmínky daňového zvýhodnění}

Nezletilé dítě žije ve společně hospodařící domácnosti se svými rodiči a babičkou. Matka dítěte pobírá rodičovský příspěvek a žádné další příjmy nemá. Otec dítěte má pouze příjmy z podnikání podle § 7 zákona a bude uplatňovat výdaje procentem z příjmů podle § 7 odst. 7 písm. a) zákona, tj. paušálem.

Může si daňové zvýhodnění měsíčně uplatnit babička u svého zaměstnavatele?

Babička si nemůže u svého zaměstnavatele uplatňovat daňové zvýhodnění na vyživované vnouče, jehož rodiče nemají příjmy, z nichž by mohli daňové zvýhodnění uplatnit, a to ani měsíčně, ani v rámci ročního zúčtování záloh. V daném případě se nejedná o situaci, že rodiče nemají příjmy, z nichž by mohli daňové zvýhodnění uplatnit. Otec dítěte má příjmy z podnikání podle § 7 zákona, ze kterých daňové zvýhodnění uplatnit může. Omezení uplatnění výdajových paušálů neznamená, že by se na příjmy, které otec dítěte má z podnikání, mělo pohlížet jako na příjmy, z nichž nelze uplatnit daňové zvýhodnění.

Otec dítěte má možnost volby, zda si k příjmům z podnikání uplatní výdaje procentem z příjmů, a následně tak nesmí dle § 35ca zákona uplatnit daňové zvýhodnění na vyživované dítě, nebo si k těmto příjmům raději uplatní výdaje prokazatelně vynaložené na jejich dosažení, zajištění a udržení a daňové zvýhodnění na vyživované dítě si poté může uplatnit.

Ing. Eva Sedláková (XI/2014)

_{54. Příjmy ze závislé činnosti}

V roce 2014 má poplatník pouze příjmy ze závislé činnosti. Zaměstnanci je za říjen 2014 zúčtována mzda ve výši 128 000 Kč. V ostatních měsících je mu zúčtována mzda ve výši nepřesahující 80 000 Kč. Poplatník uplatňuje pouze základní slevu na dani na poplatníka.

Jakou má poplatník daňovou povinnost?

V měsíci říjnu 2014 přesáhne mzda poplatníka částku 103 768 Kč, tedy se na poplatníka vztahuje uplatnění solidárního zvýšení daně při stanovení měsíční zálohy na daň z příjmů ze závislé činnosti.

Výpočet solidárního zvýšení daně:

(128 000 Kč – 103 768 Kč) x 0,07 = 1 696,24 Kč.

O tuto částku bude zaměstnanci zvýšena měsíční záloha na daň za měsíc říjen.

Vzhledem k tomu, že celkový příjem dle § 6 ZDP nedosáhne za rok 2014 limitní hranice pro uplatnění solidárního zvýšení daně 1 245 216 Kč, nemusí poplatník ve smyslu změněného § 38g odst. 4 ZDP podávat daňové přiznání k dani z příjmů fyzických osob za rok 2014, ale může požádat svého zaměstnavatele o provedení ročního zúčtování daně. V tomto ročním zúčtování zaměstnavatel zohlední veškeré měsíční zálohy na daň včetně solidárního zvýšení daně za měsíc říjen 2014.

_{55. Výpočet solidárního zvýšení daně}

Občan je zaměstnán jako manažer společnosti a pobírá v průběhu roku 2014 v zaměstnání mzdu v rozmezí 105 000 Kč až 120 000 Kč. Současně podniká na základě živnostenského oprávnění a za rok 2014 dosáhne daňové ztráty ve výši 120 000 Kč. Dle potvrzení zaměstnavatele pro účely daňového přiznání jeho příjmy ze závislé činnosti činily 1 296 000 Kč a povinné pojistné na sociální a zdravotní pojištění hrazené zaměstnavatelem 440 600 Kč.

Jakou má občan daňovou povinnost?

Ve smyslu novelizovaného § 16a ZDP s účinností od 1. 1. 2015, který se dle bodu 10 přechodných ustanovení novely ZDP použije i pro zdaňovací období roku 2014, může poplatník pro účely výpočtu solidárního zvýšení daně odečíst daňovou ztrátu z podnikání od příjmů zahrnovaných do dílčího základu daně dle § 6 ZDP. Pro účely solidárního zvýšení daně v našem případě poplatník dosáhne položky: 1 296 000 Kč – 120 000 Kč = 1 176 000 Kč.

Tato částka je nižší než limitní výše 1 245 216 Kč, takže poplatník nemusí v daňovém přiznání za rok 2014 uplatnit solidární zvýšení daně.

Pro vlastní výpočet daně za rok 2014 však poplatník nemůže daňovou ztrátu z podnikání odečíst od dílčího základu daně z příjmů dle § 6 ZDP, takže poplatník bude vycházet pro zdanění z částky 1 296 000 Kč + 440 600 Kč = 1 736 600 Kč. Od této částky si uplatní nezdanitelné části základu daně dle § 15 ZDP a stanoví výslednou daň, od které uplatní příslušné slevy na dani.

_{56. Záloha na daň}

Od roku 2011 pobírá daňový poradce starobní důchod a nadále vykonává daňové poradenství. V daňovém přiznání k dani z příjmů za rok 2013 vyčíslil základ daně dle § 7 ZDP ve výši 220 000 Kč a výslednou daň 33 000 Kč. Protože pobíral starobní důchod k 1. 1. 2013, nemohl si uplatnit v daňovém přiznání za rok 2013 slevu na dani na poplatníka ve výši 24 840 Kč. Ve zdaňovacím období roku 2014 musí proto platit zálohu na daň dle § 38a odst. 3 ZDP k 15. 6. a 15. 12. 2014 ve výši 13 200 Kč. V roce 2014 očekává obdobné výsledky své činnosti.

Jak má poplatník postupovat?

Poplatník zaplatil ke dni 15. 6. 2014 zálohu na daň ve výši 13 200 Kč. V návaznosti na nález Ústavního soudu sp. zn. Pl. ÚS 31/13 uplatní poplatník v daňovém přiznání za rok 2014 základní slevu na poplatníka 24 840 Kč. S ohledem na obdobné výsledky dosažené v rámci daňového poradenství jako v předcházejícím roce bude vypočtená daň po uplatnění základní slevy na poplatníka nižší než zaplacená záloha ke dni 15. 6. 2014, čímž vznikne přeplatek na dani.

Poplatník může využít znění § 174 odst. 5 daňového řádu a v předstihu požádat svého správce daně o stanovení zálohy ke dni 15. 12. 2014 jinak nebo o zrušení povinnosti platit zálohu ke dni 15. 12. 2014.

_{57. Pozůstalost a sleva na dani}

Poplatník s příjmy ze živnostenského podnikání pobírá starobní důchod od r. 2012. Dne 25. 3. 2014 náhle zemřel. Řízení o pozůstalosti je skončeno 5. 12. 2014.

Jaký je postup z pohledu daně z příjmů?

Osoba spravující pozůstalost podala do tří měsíců ode dne smrti zůstavitele řádné daňové přiznání k dani z příjmů fyzických osob za obdo­bí od 1. 1. 2014 do 24. 3. 2014, ve kterém vyčíslila základ daně a daň na základě údajů z podnikání zůstavitele. Protože se jedná o fyzickou osobu, která pobírala k 1. 1. 2014 starobní důchod, nemohla být v tomto daňovém přiznání uplatněna základní sleva na dani. V návaznosti na nález Ústavního soudu sp. zn. Pl. ÚS 31/13 může osoba spravující pozůstalost podat za období od 1. 1. 2014 do 24. 3. 2014 dodatečné daňové přiznání na nižší daň, ve kterém může uplatnit základní slevu na dani ve výši 24 840 Kč. Dodatečné daňové přiznání může podat nejdříve dnem vyhlášení nálezu Ústavního soudu ve Sbírce zákonů.

Do 30 dnů ode dne skončení řízení o pozůsta­losti podá osoba spravující pozůstalost poslední řádné daňové přiznání za část zdaňovacího obdo­bí od 25. 3. 2014 do 4. 12. 2014. V tomto daňovém přiznání je nutno upravit základ daně z příjmů dle § 23 odst. 8 písm. b) bod 2 ZDP. V tomto daňovém přiznání již není možno podle § 38ga ZDP uplatnit základní slevu na dani na poplatníka.

_{58. Honorář za publikaci}

V roce 2013 občan zpracoval na základě uzavřené autorské smlouvy pro nakladatelství odbornou publikaci. Jeho autorský honorář je odvozen procentem z částky za prodané publikace vždy po skončení čtvrtletí. Za III. čtvrtletí 2013 mu byl vyplacen v měsíci říjnu honorář ve výši 6 200 Kč a za IV. čtvrtletí 2013 v měsíci lednu 2014 honorář ve výši 9 300 Kč.

Jak je to v případě zdanění honoráře?

V daném případě nejde o honorář za příspěvky do časopisů, ale jde o honorář za publikaci. Z toho důvodu se na tento příjem nevztahovalo v r. 2013 znění § 7 odst. 6 ZDP a tento příjem vyplacený v říjnu 2013 musel poplatník zahrnout ke zdanění v daňovém přiznání k dani z příjmů fyzických osob za r. 2013. K tomuto příjmu si mohl uplatnit výdaje buď ve skutečné výši, anebo paušální výdaje ve výši 40 % z těchto příjmů. Příjem po odpočtu výdajů se zahrnuje do vyměřovacího základu pro odvod pojistného na sociální a zdravotní pojištění.

Honorář z prodeje publikace vyplacený v mě­síci lednu 2014 nepřevyšuje částku 10 000 Kč a dle znění § 7 odst. 6 ZDP účinného od 1. 1. 2014 se toto ustanovení vztahuje na veškeré příjmy zdaňované dle § 7 odst. 2 písm. a) ZDP. Proto plátce daně z tohoto honoráře srazí a odvede srážkovou daň ve výši 15 % a autorovi je v lednu 2014 vyplacena částka 7 905 Kč. Tuto částku již poplatník neuve­de v daňovém přiznání k dani z příjmů fyzických osob za r. 2014.

_{59. Zdanění honoráře}

Fyzická osoba obdržela za měsíc duben 2014 autorský honorář ve výši 4 200 Kč a za měsíc září autorský honorář ve výši 5 800 Kč za články zveřejněné v odborném časopisu. Plátce daně však opomenul srazit z těchto honorářů srážkovou daň a poukázal autorovi na účet plnou výši honoráře.

Jak má FO postupovat?

V daném případě nebude výši honorářů uvádět poplatník v daňovém přiznání ke zdanění dle § 7 ZDP, protože bylo povinností plátce srazit a odvést z těchto honorářů srážkovou daň ve smyslu § 38d ZDP. Protože tak plátce (vydavatelství) neučinil a správce daně tuto skutečnost zjistí, bude postupovat podle znění § 38s ZDP, přičemž vyplacený honorář autorovi představuje 85 % základu daně. Plátce daně tak bude muset zaplatit daň ve výši:

– základ daně 4 200 Kč : 0,85 = 4 941 Kč, srážková daň 4 941 Kč × 0,15 = 741 Kč,

– základ daně 5 800 Kč : 0,85 = 6 823 Kč, srážková daň 6 823 Kč × 0,15 = 1 023 Kč.

Pokud by plátce daně splnil při výplatě honorářů svou zákonnou povinnost a srazil a odvedl srážkovou daň, pak by autor obdržel na účet čistý honorář ve výši 3 570 Kč a 4 930 Kč a plátce by odvedl srážkovou daň 630 Kč a 870 Kč.

Řešení č. 54 – 59 zpracoval Ing. Ivan Macháček (XI/2014)

_{60. Stát rezidence a stát zdroje se dělí o právo na zdanění}

Daňový rezident Polska si založil s.r.o. v Česku. Tato česká firma dosáhla za rok 2013 zisku 5 000 000 Kč, které zde řádně zdanila 19 % českou daní z příjmů právnických osob. V roce 2014 rozhodl, že si z titulu svého podílu v této české s.r.o. vyplatí 1 milion Kč podílu na zisku. V souladu se Smlouvou bude tento příjem zdaněn v ČR jen 5 %, zbývajících 950 000 Kč bude vyplaceno polskému rezidentu.

Jak má daňový rezident postupovat?

Protože občan je polským rezidentem, musí v Polsku přiznat ke zdanění tamní 32 % sazbou daně z příjmů fyzických osob plnou výši podílu na zisku, tedy celý 1 milion Kč v přepočtu na polský zlotý. Dvojímu (opakovanému) zdanění se podle mezinárodní Smlouvy v Polsku zamezí tím, že o zaplacenou českou daň 50 000 Kč se formou prostého zápočtu daně sníží polská daň z příjmů.

V důsledku toho se o daňový výnos z podílů na zisku vyplacených českou firmou polskému rezidentu podělí

• stát zdroje příjmu – Česko – kterému připadne 5 % z podílu na zisku,

• stát rezidence poplatníka – Polsko – kterému připadne 27 % z podílu na zisku.

_{61. Dodatečné uplatnění slevy na poplatníka}

Zaměstnanec (pracující starobní důchodce) v roce 2013 podepsal u zaměstnavatele „Prohlášení poplatníka daně z příjmů ze závislé činnosti“, uplatnil slevu na dani na poplatníka a bylo mu provedeno roční zúčtování záloh, ale tato sleva nebyla zaměstnavatelem přiznána.

Jak bude postupovat zaměstnavatel?

Pokud zaměstnanec (pracující starobní důchodce) v roce 2013 podepsal u zaměstnavatele „Prohlášení poplatníka daně z příjmů ze závislé činnosti“, uplatnil slevu na dani na poplatníka a bylo mu provedeno roční zúčtování záloh, ale tato sleva nebyla zaměstnavatelem přiznána, pak zaměstnavatel může provést opravu na dani podle § 38i odst. 2 zákona o daních z příjmů a předmětnou slevu dodatečně přiznat, jestliže neuplynuly 3 roky od konce lhůty pro podání vyúčtování daně z příjmů ze závislé činnosti za zdaňovací období roku 2013.

Zaměstnavatel v souladu s tímto ustanovením o rozdíl na dani (vzniklý z titulu přiznání nároku na slevu) sníží nejbližší odvod záloh správci daně.

Řešení č. 60 – 61 zpracoval Ing. Martin Děrgel (XI/2014)

_{62. Vozidlo zapůjčené od třetí osoby}

Zaměstnanci použili na služební cestě půjčené auto – jeden auto svých rodičů a druhý svého známého. TP zaměstnavateli donesli.

Co může zaměstnavatel zaúčtovat do nákladů? Kdo platí silniční daň?

Pokud zaměstnanec použije k pracovní cestě se souhlasem zaměstnavatele vozidlo zapůjčené od třetí osoby (od rodičů, od známého atd.), přičemž se nejedná ve smyslu § 157 zákoníku práce o vozidlo poskytnuté zaměstnavatelem (tj. služební auto), přísluší mu náhrada výdajů za spotřebované PHM i základní náhrada za každý 1 km jízdy (nyní u osobních silničních motorových vozidel 3,70 Kč). Tyto náhrady cestovních výdajů pak jsou pro zaměstnavatele daňově uznatelným výdajem podle § 24 odst. 2 písm. zh) ZDP.

Co se týká silniční daně, podle § 4 odst. 2 zákona č. 16/1993 Sb., o dani silniční, je poplatníkem silniční daně zaměstnavatel, pokud vyplácí cestovní náhrady svému zaměstnanci za použití osobního automobilu (či jeho přípojného vozidla), pokud daňová povinnost nevznikla již provozovateli vozidla. To znamená, že zaměstnavatel nemusí za použitý osobní automobil hradit silniční daň v případě, že za tento automobil hradí silniční daň již jeho provozovatel (zde rodiče, známý), např. tehdy, používá-li ho tento provozovatel pro podnikatelské účely.

Ing. Miroslav Bulla (XI/2014)

_{63. Oprava na dani ze závislé činnosti při uplatnění slevy na poplatníka}

Poplatník podepsal „Prohlášení poplatníka daně z příjmů ze závislé činnosti“, uplatnil slevu na dani na poplatníka a bylo mu provedeno roční zúčtování záloh, ale tato sleva nebyla zaměstnavatelem přiznána.

Jak bude postupovat zaměstnavatel?

Zaměstnavatel provede opravu ročního zúčtování záloh podle § 38i zákona o daních z příjmů, přičemž nebude opravovat zálohy na daň zdaňovacího období 2013 (tzn. nepodává v této souvislosti dodatečné vyúčtování k roku 2013), ale v tomto případě opraví pouze výslednou daň z ročního zúčtování za zdaňovací období roku 2013, které bylo provedeno v roce 2014. Pokud tuto opravu provede do termínu pro podání Vyúčtování daně z příjmů ze závislé činnosti za zdaňovací období 2014, tj. do 2. března 2015 nebo v případě elektronického podání do 20. března 2015, pak tuto opravu zohlední v příslušném měsíci ve sloupci 4 části I. Vyúčtování a zároveň vyznačí v příloze č. 3.

Pokud by zaměstnavatel prováděl opravu až po termínu pro podání řádného vyúčtování, pak by v této souvislosti musel podat dodatečné vyúčtování ke zdaňovacímu období 2014.

Ing. Martin Děrgel (XI/2014)

_{64. OSVČ a společnost s r.o.}

Jedna osoba je fyzickou osobou (OSVČ, podniká, příjmy podle § 7) a současně je spolu s manželkou společníkem a jednatelem s.r.o.

Může FO vykonávat práce a vystavit fakturu za služby jako OSVČ své spol. s r.o.?

Zákon o daních z příjmů ani jiný zákon nestanoví, že by fyzická osoba jako OSVČ s příjmy podle § 7 zákona o daních z příjmů, která je současně společníkem nebo jednatelem společnosti s ručením omezeným, nemohla vykonávat práce pro tuto společnost a vystavit jí fakturu za předmětné služby a že by společnost s ručením omezeným nemohla příslušnou částku uplatnit do výdajů daňových. Problém je pouze v tom, zda se v daném případě nejedná o příjem ze závislé činnosti. Podle § 6 odst. 1 zákona o daních z příjmů příjmy ze závislé činnosti jsou mimo jiné i příjmy za práci společníků a odměny jednatelů společností s ručením omezeným.

Jde-li na straně poplatníka fyzické osoby o příjem za práci, která je předmětem činnosti společnosti s ručením omezeným nebo o příjem za činnost, kterou musí vykonávat jednatel, jde o příjem podle § 6 zákona. Na straně poplatníka se bude jednat o příjem podle § 7 zákona, jde-li o příjem za práci, která není předmětem činnosti společnosti s ručením omezeným. V daném případě je třeba pamatovat na § 23 odst. 7 zákona o daních z příjmů, tj. na cenu obvyklou.

_{65. Pronájem bytu spol. s r.o.}

FO, plátce DPH, zprostředkovatelská činnost, tj. příjmy dle § 7. Zároveň je tato FO majitelem bytu, který nemá vložený do majetku. FO by tento byt chtěla pronajmout jako kancelář společnosti s r.o. Příjmy z pronájmu by chtěla zdaňovat dle § 9, tj. nebude vystavovat faktury za pronájem, ale bude mít pouze smlouvu o pronájmu bytu, a příjem z tohoto pronájmu nebude zatížen DPH. K uvedenému příjmu si FO chce uplatnit 30 % nákladů, zdravotní ani sociální pojištění z tohoto příjmu neodvádí. FO je zároveň společníkem v spol. s r.o.

Je postup FO správný?

Vlastník bytu může tento byt pronajmout společnosti s ručením omezeným, zákon o daních z příjmů ani jiný zákon tomu nebrání. Z hlediska daně z příjmů je třeba v takovém případě pamatovat na ustanovení § 23 odst. 7 zákona. Ten stanoví mimo jiné, že liší-li se ceny sjednané mezi spojenými osobami od cen, které by byly sjednány mezi nespojenými osobami v běžných obchodních vztazích za stejných nebo obdobných podmínek, a není-li tento rozdíl uspokojivě doložitelný, upraví se základ daně poplatníka o zjištěný rozdíl.

V daném případě je třeba stanovit nájemné v ceně obvyklé. Na straně pronajímatele bude nájemné z titulu pronájmu bytu, který není vložen v obchodním majetku pronajímatele, příjmem podle § 9 zákona o daních z příjmů. V souladu s § 9 odst. 4 zákona může pronajímatel uplatnit paušální výdaje ve výši 30 % z příjmů, nejvýše však do částky 600 000 Kč. Zdravotnímu ani sociálnímu pojištění příjem z nájmu podle § 9 zákona nepodléhá.

Řešení č. 64 – 65 zpracovala Ing. Eva Sedláková (XI/2014)

_{66. Sleva na poplatníka}

Zaměstnanec (starobní důchodce) si chce u svého zaměstnavatele dodatečně uplatnit slevu na poplatníka za zdaňovací období 2013.

Je postup zaměstnance správný?

Dodatečně uplatnit slevu na poplatníka u zaměstnavatele nelze. Pouze v případě, kdy pracující starobní důchodce podepsal u zaměstnavatele na zdaňovací období 2013 Prohlášení poplatníka daně z příjmů ze závislé činnosti, uplatnil slevu na dani a bylo mu provedeno roční zúčtování záloh, avšak zaměstnavatel mu tuto slevu nezohlednil, pak zaměstnanec nárok na slevu již uplatnil a zaměstnavatel mu předmětnou slevu dodatečně přizná.

Pracující starobní důchodce však o slevu nepřichází, v jiných případech má možnost podat daňové přiznání za rok 2013, kde tuto slevu uplatní.

Ing. Martin Děrgel (XI/2014)

_{67. OSVČ – předčasný důchod}

Zaměstnavatel si neví rady se souborem dotazů

– o kolik se krátí předčasný důchod – rok 2014, výhled na rok 2015,

– důchodové pojištění už předčasný důchodce – OSVČ – neplatí,

– zdravotní pojištění platí za předčasného důchodce – OSVČ – stát,

– pronájem podle § 9 zákona o dani z příjmu se pro předčasného důchodce nezapočítává do příjmu pro ztrátu nároku předčasného důchodu,

– může předčasný důchodce – OSVČ – při danění pronájmu podle § 9 uplatnit daňový odpočet 24 840 Kč?

Jaký výhled je v případě těchto dotazů pro rok 2015?

Právní úprava krácení starobního důchodu § 36 ZDP: Výše procentní výměry starobního důchodu, na který vznikl nárok podle § 31, se stanoví podle § 34 odst. 1 s tím, že tato výše se snižuje za každých i započatých 90 kalendářních dnů z doby ode dne, od kterého se přiznává starobní důchod, do dosažení důchodového věku o

a) 0,9 % výpočtového základu za období prvních 360 kalendářních dnů,

b) 1,2 % výpočtového základu za období od 361. kalendářního dne do 720. kalendářního dne,

c) 1,5 % výpočtového základu za období od 721. kalendářního dne;

byla zavedena do ZDP první důchodovou reformou v r. 2010 a od té doby nebyla měněna. Podle mých informací ani v tomto směru nemá dojít k nějakým změnám.

Vzhledem k tomu, že po dobu pobírání předčasného důchodu důchodce pracovat ani vykonávat samostatnou výdělečnou činnost nemůže, tak také neodvádí pojistné na důchodové pojištění. Pokud by začal pracovat, ztrácí nárok na výplatu důchodu. Za všechny důchodce platí zdravotní pojištění stát, to jsou tzv. státní pojištěnci podle zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění. Pronájem není příjem z výdělečné činnosti, podle § 37 odst. 2 ZDP platí: „Výplata starobního důchodu, na který vznikl nárok podle § 31, nenáleží do dosažení důchodového věku, pokud je vykonávána výdělečná činnost nebo je poskytována podpora v nezaměstnanosti nebo podpora při rekvalifikaci; ode dne dosažení důchodového věku se posuzují podmínky pro výplatu starobního důchodu obdobně podle odstavce 1.“

Pro zánik nároku na pobírání předčasného důchodu se zohledňuje mzda nebo plat či příjem OSVČ, podpora v nezaměstnanosti a podpora při rekvalifikaci, jiné příjmy – pronájem, dividendy apod. – se nezohledňují. Každý poplatník daně – bez ohledu na to, jaké daně přiznává a zdaňuje, si může provést snížení daně o 24 840 Kč, to nezáleží na tom, zdali pracuje nebo pobírá nějaký důchod, to odvisí výhradně jen od toho, že provádí zdanění svých příjmů.

JUDr. Eva Dandová (XI/2014)

_{68. Odpisování hmotného majetku}

OSVČ, měsíční plátce DPH, vede daňovou evidenci, má v obchodním majetku dvoupodlažní nemovitost, jejíž první podlaží užívá ke své provozní činnosti a druhé podlaží v posledních letech pronajímal jako sklad. V současné době pronájem ukončil a bude tuto část nemovitosti rekonstruovat a posléze po změně užívání užívat jako bytovou jednotku pro příslušníky rodiny. Bytová jednotka bude mít samostatná měřidla na spotřebu el. energie, vody a tepla. Rekonstrukci má v úmyslu financovat z osobních – nikoliv firemních – prostředků, samozřejmě včetně DPH, a o vynaložené náklady nemá v úmyslu zvyšovat hodnotu nemovitosti, a tím ani odpisy. Do firemních výdajů bude nadále zahrnovat pouze polovinu odpisů ze současné hodnoty nemovitosti.

Je daný postup správný z pohledu daní z příjmů?

Popisovaný postup by na poli daní z příjmů nebyl správný. Rekonstrukcí – alias technickým zhodnocením podle § 33 ZDP – se při dokončení objektivně zvýší hodnota dané stavby, v řeči daňového zákona tedy vstupní cena (viz § 29 odst. 3 ZDP). Proto by výpočet odpisů z původní (nezvýšené) vstupní ceny stavby nebyl přesný, třebaže by to zřejmě správci daně ani tak nevadilo, jelikož uplatnění nižších daňových výdajů znamená v principu vyšší výslednou daň z příjmů. V případě dotazovaného, částečně soukromého využívání daňově odpisovaného hmotného majetku (budovy) je správný postup následující. Díky rekonstrukci se při jejím dokončení zvýší vstupní a zůstatková cena majetku, pročež bude poplatník nadále počítat roční daňové odpisy z takto zvýšené vstupní (zůstatkové) ceny. V souladu s § 28 odst. 6 ZDP bude s ohledem na pouze částečné používání daného hmotného majetku (budovy) pro „podnikání“ zahrnuta do daňových výdajů jen tomu odpovídající poměrná část vypočtených ročních odpisů. Jestliže jsou obě podlaží stejná, pak si může poplatník uplatnit do daňových výdajů souvisejících s jeho „podnikáním“ polovinu vypočtených ročních odpisů budovy. I přes toto krácení daňového účinku odpisů ovšem zůstatkovou cenu tohoto hmotného majetku bude každoročně snižovat celý vypočtený roční odpis (tj. 100 %), nikoli jen polovina uplatněná do daňových výdajů. Stanoví tak § 29 odst. 2 ZDP.

Skutečnost, že do daňových výdajů byla uplatněna jen polovina ročních odpisů, se případně projeví příznivě až při prodeji budovy, kdy část příjmů z prodeje – až do výše úhrnu takto daňově neuplatněných polovin ročních odpisů – nebude předmětem zdanění, jak vyplývá z § 23 odst. 4 písm. e) ZDP. Do obchodního majetku – tedy do účetní nebo daňové evidence podle § 4 odst. 4 ZDP – je nutno zahrnout zásadně vždy celou movitou či nemovitou věc, nikoli jen její část. V dotazovaném případě proto není možné, aby do obchodního majetku poplatník zahrnul pouze přízemí a první patro nikoliv.

Ing. Martin Děrgel (XI/2014)

_{69. Práce jednatele a cestovní náhrady}

Společnost s r.o. má dva společníky, oba dva jsou jednatelé. O záležitosti firmy se ve skutečnosti stará pouze jeden společník. Je v důchodu a je zaměstnán na dohodu o pracovní činnosti na technicko-organizační práce, manuální práce ve velmi omezeném rozsahu – stará se o zakázky, sumarizuje doklady apod. Jeho práce jako jednatele byla vždy bezplatná. Používá své soukromé vozidlo, účtuje si cestovní náhrady – základní náhrada, spotřebované PHM. Vozidlo je k dispozici i pro ostatní zaměstnance. Od r. 2014 platí, že pokud práce jednatele je bezplatná, může nastat problém s daňovou uznatelností cestovních náhrad. Těžko prokáže, že žádná pracovní cesta nesouvisela s výkonem funkce jednatele.

Kde by bylo v smlouvě stanoveno použití vlastního vozidla? Jakou uzavřít formu pracovního poměru na výkon funkce jednatele?

Od 1. 1. 2014 došlo k nenápadné změně v ustanovení § 6 odst. 7 písm. a) ZDP, které stanoví podmínku pro to, aby přijaté cestovní náhrady nebyly předmětem daně z příjmů, že cestovní náhrady musí být poskytnuty v souvislosti s výkonem činnosti, ze které plyne příjem ze závislé činnosti. To tedy v případě jednatele společnosti znamená, že musí mít příjem ze závislé činnosti, byť jen v minimální výši. Podle § 6 odst. 1 písm. b) ZDP se příjmy jednatelů společností s ručením omezeným považují za příjmy ze závislé činnosti, takže z pohledu cestovních náhrad se na jednatele pohlíží jako na každého jiného zaměstnance společnosti. Pokud jde o jednatele společnosti je však třeba uvést, že od 1. 1. 2014 není přípustný souběh funkce člena statutárního orgánu a pracovního poměru.

V případě pracovního poměru se musí jednat o závislou práci, což v případě, kdy je člen statutárního orgánu obchodní korporace sám sobě nadřízený, není splněno, a tudíž nejde o závislou práci a nemůže dojít ke sjednání pracovního poměru. Řešením je uzavření Smlouvy o výkonu funkce jednatele s nějakou výší odměny, kde bude současně uvedeno, že má nárok na výplatu cestovních náhrad.

Ing. Jiří Nigrin (XI/2014)

_{70. Bezúplatný příjem}

Otec daruje část svého obchodního podílu synovi.

Je tento bezúplatný příjem osvobozen od daně z příjmů?

Zákon o daních z příjmů v § 10 odst. 3 písm. d) bod 1 stanoví, že od daně jsou osvobozeny bezúplatné příjmy od příbuzného v linii přímé a v linii vedlejší, pokud jde o sourozence, strýce, tetu, synovce nebo neteř, manžela, manžela dítěte, dítěte manžela, rodiče manžela nebo manžela rodičů.

Z uvedeného ustanovení zákona je zřejmé, že daruje-li otec část svého obchodního podílu synovi, bude se na straně syna jednat o příjem od daně z příjmů osvobozený.

_{71. Darování nemovitosti}

Přítelkyně žije u rodičů přítele téměř tři roky. Přítel vlastní nemovitost, kterou společně opravují. Kvůli úvěru se rozhodl přítel darovat nemovitost své přítelkyni. Přítelkyně má trvalé bydliště u svých rodičů.

Bude se jednat o osvobozený bezúplatný příjem? Jak prokázat finančnímu úřadu společnou domácnost s přítelem a dobu, kterou tam žije?

Zákon o daních z příjmů v § 10 odst. 3 písm. d) bod 2 stanoví, že od daně jsou osvobozeny bezúplatné příjmy od osoby, se kterou poplatník žil nejméně po dobu jednoho roku před získáním bezúplatného příjmu ve společně hospodařící domácnosti a z tohoto důvodu pečoval o domácnost nebo byl na tuto osobu odkázán výživou. Pokud v daném případě přítelkyně prokáže, že s přítelem žila nejméně po dobu jednoho roku před získáním daru ve společné hospodařící domácnosti a o tuto domácnost pečovala nebo byla na přítele odkázána výživou, bude dar na straně přítelkyně od daně osvobozen.

V případě prokázání společně hospodařící domácnosti důkazními prostředky mohou být např. svědectví sousedů, potvrzení obecního či obvodního úřadu, lékaře ošetřujícího osobu dárce, poštovní doručovatelky o doručování korespondence, potvrzení o úhradě společných nákladů na domácnost např. účtem, výpisem z účtu u peněžního ústavu apod.

Řešení č. 70 – 71 zpracovala Ing. Eva Sedláková (XI/2014)

_{72. Nárok na základní slevu na dani}

Občan pobírající starobní důchod nadále pracuje na základě pracovní smlouvy. Ke dni 31. 5. 2014 pracovní poměr ukončí a kromě starobního důchodu již nemá žádné další příjmy. Zaměstnanec pro rok 2014 podepsal u svého zaměstnavatele prohlášení k dani, ale protože k 1. 1. 2014 pobíral starobní důchod, neuplatnil v prohlášení základní slevu na poplatníka. Jeho mzda je v každém měsíci kalendářního roku 2014 stejná, a to ve výši 25 000 Kč.

Má zaměstnanec nárok na základní slevu na dani?

Zaměstnavatel za kalendářní měsíce leden až květen 2014 srazil zaměstnanci zálohu na daň ze závislé činnosti ve výši 15 % ze mzdy navýšené o 34 % povinného pojistného na sociální a zdravotní pojištění, takže zdanění proběhne z částky 33 500 Kč a sražená měsíční záloha na daň činí 5 025 Kč. Při výpočtu měsíční zálohy na daň není uplatněna základní sleva na daň. Zaměstnanec může do 15. 2. 2015 požádat svého bývalého zaměstnavatele o provedení ročního zúčtování daně a uplatní základní slevu na poplatníka. Výpočet v ročním zúčtování bude následující.

Přeplatek na dani bude zaměstnavatelem zaměstnanci vrácen ve výši 24 840 Kč v termínu do 31. března 2015. Poplatník může případně podat daňové přiznání k dani z příjmů fyzických osob za rok 2014, přičemž si od zaměstnavatele vyžádá Potvrzení o zdanitelných příjmech ze závislé činnosti a o sražených zálohách na daň za rok 2014. Tento tiskopis od zaměstnavatele je přílohou daňového přiznání.

Ing. Ivan Macháček (XI/2014)

3.2 DPH

DPH

_{73. Prodej potravin a nápojů k přímé konzumaci}

Podnikatelka provozuje prodejnu s pekárenským zbožím, ve které jsou 2 stolečky.

Jedná se o prodej

– kávy do kelímku, párku v rohlíku, chlebíčků, zákusků, pekárenských výrobků, kdy zákazník potraviny a nápoje konzumuje mimo prodejnu,

– kávy do hrnečku, zákusků (chlebíčků, koláčů atd.) na talířek, kdy zákazník toto zboží konzumuje přímo u stolku v prodejně.

Do jaké sazby DPH patří prodej potravin a nápojů k přímé konzumaci?

Podle § 47 odst. 3 zákona o DPH se u dodání potravin, uvedených v příloze č. 3 k zákonu o DPH, uplatní snížená sazba daně. Všechny činnosti, které nejsou dodáním zboží, jsou podle § 14 odst. 1 zákona o DPH poskytnutím služby. Při poskytnutí restaurační služby je součástí této služby mimo poskytnutí potravin také zajištění posezení, nádobí atd. Při poskytnutí restaurační služby se uplatní základní sazba daně. Podle § 100 odst. 1 zákona o DPH je plátce povinen vést v evidenci pro účely DPH veškeré údaje vztahující se k jeho daňovým povinnostem, a to v členění potřebném pro sestavení daňového přiznání.

Z uvedeného vyplývá, že je v daném případě plátce povinen rozlišovat prodej potravin ve snížené sazbě daně a poskytnutí restauračního stravování v základní sazbě daně. Tato plnění je povinen vést samostatně v daňové evidenci.

Ing. Jiří Kuneš (XI/2014)

_{74. Proč si plátce zaslouží odpočet DPH}

Stolařství, s.r.o. je plátcem DPH, takže musí při prodeji výrobků – stolů, postelí, skříní atd. – zákazníkům navyšovat výnosovou prodejní cenu o odpovídající DPH na výstupu. S tímto povinným daňovým zvýšením ceny má plátce jenom starosti, nemůže s ním počítat jako se svými penězi, protože je pouze v roli výběrčího daní. DPH z prodaných výrobků totiž musí v plném rozsahu přeposlat svému správci daně, proti čemuž si započte nárok na odpočet („vrácení“) DPH na vstupu, kterou vůči Stolařství, s.r.o. uplatnili dodavatelé z řad plátců.

Jak je to s odpočtem DPH?

To platí nejen pro nákupy dřeva, barev a spojovacího materiálu, z něhož přímo vyrábí nábytek, ale rovněž pro stroje, zařízení a techniku pořízenou za stejným účelem. Pokud tedy například od výrobce dřevoobráběcích strojů – který bude zajisté ze zákona plátcem DPH – koupí poloautomatickou frézu na dřevo za 100 000 Kč + DPH 21 000 Kč, bude tento dlouhodobý majetek stát Stolařství, s.r.o. v důsledku jen 100 000 Kč. Sice nejprve bude muset výrobci frézy zaplatit 121 000 Kč, ale následně si v přiznání k DPH uplatní plný odpočet této DPH, takže jakoby dostane prostřednictvím finančního úřadu zpátky 21 000 Kč. Díky tomu může v rámci kalkulace prodejních cen svých výrobků firma promítnout pouze těchto 100 000 Kč.

Konkurenční firma Nábytek, v.o.s. není plátcem – díky čemuž nebudou prodejní ceny jejich stolů, postelí, skříní atd. navýšeny o DPH na výstupu. Ovšem nebude si moci uplatnit nárok na odpočet DPH na vstupu z nákupů materiálů sloužících k výrobě nábytku od plátců DPH. A koupí-li si stejnou frézu na dřevo od plátce, tak musí v rámci kalkulace prodejních cen pracovat s celkovou částkou včetně DPH (121 000 Kč).

Nedá se jednoznačně obecně říci, zda je ekonomicky pro konečné zákazníky výhodnější nakupovat nábytek od Stolařství, s.r.o. nebo od Nábytku, v.o.s. Záleží to totiž na řadě okolností, zejména na výši průměrné ziskové marže (obchodní přirážky) nad náklady na výrobu, dále na tom, zda je možné některé vstupy nakoupit také od neplátců, nebo jestli se jedná o nábytek zabudovaný do objektů bydlení (pak je sazba DPH na výstupu jen 15 %, a tedy nižší než u většiny vstupů zatížených 21 %). Plátce coby výrobce nábytku má ale jasnou výhodu v případě, že jeho zákazníkem je také plátce, který si bude moci uplatnit odpočet DPH na vstupu. Podobné disputace jsou ale v praxi mimo realitu, pokud roční obrat přesáhne 1 milion Kč, kdy je až na výjimky plátcovství DPH povinné.

Ing. Martin Děrgel (IX/2014)

_{75. Sazba DPH}

Podnikatel otevírá restauraci s obsluhou. V restauraci plánuje provozovat

– samoobslužný prodej vážených salátů, koláčů atd. s konzumací v místě,

– prodej jídla k odnesení z obou.

Jak určit sazbu DPH?

Pro stanovení správné sazby daně v uvedených případech je klíčové posouzení toho, zda se jedná o stravovací službu či o dodání hotového jídla jako dodání zboží. Definice stravovací služby pro účely DPH není také zakotvena přímo v zákoně o DPH, ale vyplývá z judikátu Soudního dvora Evropské unie v kauze C–231/94 Faabor. Podle této definice je třeba stravovací službu chápat jako dodání hotového jídla a nápojů k přímé konzumaci jako důsledek série služeb od přípravy pokrmu, až k jeho dodání zákazníkovi, se zajištěním podmínek pro jeho konzumaci na místě. U stravovacích služeb se uplatňuje základní sazba daně 21 %, protože nejsou zařazeny v příloze č. 2 k zákonu o DPH, v níž jsou jmenovitě uvedeny služby podléhající snížené sazbě daně. Snížená sazba daně ve výši 15 % se však uplatní při dodání hotových jídel, které nejsou určeny ke konzumaci na místě, a proto se nejedná o stravovací službu. Z výše uvedeného obecného vymezení vyplývá, že poskytování jídla v restauraci s obsluhou je jednoznačně stravovací službou v základní sazbě 21 %. Základní sazba daně 21 % se musí uplatnit i při samoobslužném prodeji salátů, koláčů a dalších jídel určených ke konzumaci na místě, protože se jedná také o stravovací službu.

Sníženou sazbu daně ve výši 15 % je možno uplatnit pouze při prodeji hotových jídel, které nejsou určeny ke konzumaci na místě a které si zákazník odnese s sebou.

Poskytovatelé stravovacích služeb, kteří dávají svým zákazníkům možnost odnést si hotová jídla ke konzumaci mimo provozovnu, kde jsou připraveny, by si měli dát pozor na řádné vedení evidence o hotových jídlech zkonzumovaných v provozovně, která podléhají základní sazbě daně, a o jídlech odnesených mimo provozovnu, která podléhají snížené sazbě. V případě potřeby by měli být schopni správci daně prokázat, že provedli správně rozdělení tržeb za zdaňovací období na sníženou a základní sazbu daně.

Ing. Václav Benda (IX/2014)

3.3 Daňová kontrola

Daňová kontrola

_{76. Lhůta pro stanovení daně}

Poplatník na konci roku 2014 podal dodatečné daňové přiznání za zdaňovací období kalendářního roku 2012.

Kdy končí lhůta pro stanovení daně?

Jak vyplývá z § 148 daňového řádu, daň nelze stanovit po uplynutí lhůty pro stanovení daně, která činí 3 roky. Lhůta pro stanovení daně počne běžet dnem, v němž uplynula lhůta pro podání řádného daňového přiznání. Ovšem z § 148 odst. 2 písm. a) daňového řádu vyplývá, že lhůta pro stanovení daně se prodlužuje o 1 rok, pokud v posledních 12 měsících před uplynutím dosavadní lhůty pro stanovení daně došlo k podání dodatečného daňového tvrzení nebo oznámení výzvy k podání dodatečného daňového tvrzení, pokud tato výzva vedla k doměření daně.

Lhůta pro doměření daně by v tomto případě končila 2. dubna nebo 2. července 2016, pokud bylo dodatečné daňové přiznání podáno na konci roku 2014, nedošlo k tomu v posledních 12 měsících před uplynutím dosavadní lhůty, k prodloužení o 12 měsíců tak nedochází. I v případě takto podaného dodatečného daňového přiznání skončí lhůta pro stanovení daně k 2. dubnu nebo 2. červenci 2016, podle data podání řádného daňového přiznání za rok 2012.

_{77. Dodatečné daňové přiznání}

Poplatník obdržel informaci, že u něj má finanční úřad provést daňovou kontrolu za určitý kalendářní rok. Protože si není zcela jistý ohledně daňové uznatelnosti jednoho většího výdaje, raději by podal dodatečné daňové přiznání.

Je takovýto postup možný?

Z úpravy § 141 odst. 6 daňového řádu vyplývá, že dodatečné daňové přiznání není přípustné k dani, která je předmětem probíhající daňové kontroly, z toho tedy vyplývá, že pokud daňová kontrola již probíhá, dodatečné daňové přiznání není možné podat. Samozřejmě aby kontrola probíhala, musí být řádně zahájena, daňová kontrola je zahájena prvním úkonem správce daně vůči daňovému subjektu, při kterém je vymezen předmět a rozsah daňové kontroly a při kterém správce daně začne zjišťovat daňové povinnosti nebo prověřovat tvrzení daňového subjektu nebo jiné okolnosti rozhodné pro správné zjištění a stanovení daně.

Pokud nejsou všechny tyto podmínky, včetně faktického zahájení zjišťování nebo prověřování, splněny, daňová kontrola není dosud zahájena a dodatečné daňové přiznání je možné podat.

_{78. Zpráva o daňové kontrole}

Kontrolovaný daňový subjekt nesouhlasil se závěry a některými tvrzeními, které se objevili ve zprávě o daňové kontrole, a tak ji odmítl podepsat.

Jaké má tato skutečnost pro poplatníka z hlediska daňové kontroly důsledky?

Na tyto případy pamatuje úprava § 88 odst. 5 a odst. 6 daňového řádu. Pokud se kontrolovaný daňový subjekt odmítne seznámit se zprávou o daňové kontrole nebo ji projednat anebo se jejímu projednání vyhýbá, doručí mu ji správce daně do vlastních rukou; den doručení zprávy o daňové kontrole se pokládá za den jejího projednání a ukončení daňové kontroly. Odepření podpisu zprávy o daňové kontrole kontrolovaným daňovým subjektem bez dostatečného důvodu nemá vliv na použitelnost zprávy o daňové kontrole jako důkazního prostředku. O tomto musí být ve zprávě kontrolovaný daňový subjekt prokazatelně poučen.

Okamžikem bezdůvodného odepření podpisu nastávají též účinky projednání, oznámení zprávy o daňové kontrole a ukončení kontroly, tedy zejména důsledky související s případným doměřením daně na základě výsledků daňové kontroly.

Řešení č. 76 – 78 zpracoval Ing. Zdeněk Morávek (XI/2014)

_{Důkazy v rámci daňové kontroly}

Správce daně musí provést všechny důkazy, které kontrolovaný daňový subjekt v rámci daňové kontroly navrhne.

Je dané tvrzení pravdivé?

Správce daně má právo určit, který z daňovým subjektem navržených důkazů bude proveden, avšak v případě, kdy se rozhodne takto navržený důkaz v rámci odvolacího řízení neprovést, přestože se ho daňový subjekt domáhá, je povinen důvody tohoto rozhodnutí srozumitelně a vyčerpávajícím způsobem sdělit. V opačném případě by to mělo důsledek nepřezkoumatelnosti rozhodnutí.

Tento závěr plyne z ustálené judikatury Nejvyššího správního soudu ČR, z těch posledních viz např. rozhodnutí sp. zn. 9 Afs 76/2012-34 ze dne 11. 12. 2013.

Ing. Zdeněk Morávek (XI/2014)

_{Opakovaná daňová kontrola}

Správce daně může daňovou kontrolu kdykoliv zopakovat.

Je uvedené tvrzení pravdivé?

Opakovaná daňová kontrola je možná, ale pouze za předem jasně daných podmínek, které vymezuje § 85 odst. 5 daňového řádu, za jiných okolností to možné není. Daňovou kontrolu, která se týká skutečností, které již byly v souladu s vymezeným rozsahem kontrolovány, je možné opakovat pouze tehdy, pokud

– správce daně zjistí nové skutečnosti nebo důkazy, které nemohly být bez zavinění správce daně uplatněny dříve a které zakládají pochybnosti o původně stanovené dani,

– daňový subjekt učiní úkon, kterým mění svá dosavadní tvrzení.

Pokud ani jedna z těchto okolností nenastane, daňovou kontrolu není možné opakovat. S důvody pro opakování daňové kontroly seznámí správce daně daňový subjekt při jejím zahájení.

_{Případy doměření daně}

Daň může být dodatečně doměřena na základě podaného daňového přiznání nebo na základě daňové kontroly.

Je nějaký rozdíl mezi uvedenými způsoby?

Základním rozdílem mezi těmito dvěma případy doměření daně jsou sankce, které následují. Pokud je daň doměřena na základě daňové kontroly, daňovému subjektu vzniká povinnost uhradit penále z částky doměřené daně tak, jak byla stanovena oproti poslední známé dani, ve výši

a) 20 %, je-li daň zvyšována,

b) 20 %, je-li snižován daňový odpočet, nebo

c) 1 %, je-li snižována daňová ztráta.

Pokud je doměřována daň podle dodatečného daňového přiznání nebo dodatečného vyúčtování, povinnost uhradit penále z částky, která je v něm uvedena, nevzniká.

Ing. Zdeněk Morávek (XI/2014)

K rubrice Daně jsme uveřejnili:

• Zákon o daních z příjmů (zákon č. 586/1992 Sb.), Daňový řád (zákon č. 280/2009 Sb.), Zákon o dani z přidané hodnoty (zákon č. 235/2004 Sb.) – Zákony I/2015

• Zákon o státní sociální podpoře (zákon č. 117/1995 Sb.), Zákon o veřejném zdravotním pojištění (č. 48/1997 Sb.), Zákoník práce (zákon č. 262/2006 Sb.) – Zákony III/2015

• Zákon o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách) (č. 111/1998 Sb.) – Zákony V/2015

• Zákon o dani z přidané hodnoty – Aktualizace I/2/2014

• Nové sazby DPH – měsíčník DaÚ 12/2014

• Zákon o DPH – novela – měsíčník PVS 11/2014

• Povinnosti plátce při uplatňování DPH – měsíčník DÚVaP 7/2014

• DPH u dodání vybraných nemovitých věcí – měsíčník PVS 7-8/2014

• Odpisování automobilu na straně nájemce nebo uživatele, Daňová ztráta – měsíčník DaÚ 1/2015

• Uplatnění daně z přidané hodnoty u dovozu zboží, Zdanění příjmů nerezidentů
v roce 2014 – měsíčník Poradce 4/2015

Knihy lze objednat na www.i-poradce.cz, e-mailem: abo@i-poradce.cz, telefonicky
558 731 125, 732 708 627, 732 479 069, faxem: 558 731 128 (Po – Pá od 9,00 do 15,00 hod.).