0cm;

?  Příklad

Podnikatel vedoucí daňovou evidenci provozuje e-shop. Většina vydaných faktur je mu hrazena on-line přes platební bránu U-PAY s tím, že tyto platby jsou ponížené o poplatky za zprostředkování. Otázkou je, jak tuto skutečnost zaevidovat v daňové evidenci, tedy zaevidovat celou fakturovanou částku a další položkou poplatek, přestože se jedná o jednu částku, a ne dvě nebo zaevidovat částku sníženou poníženou o poplatek a následně vyřadit fakturu z evidence pohledávek.

Zákon o daních z příjmů v daném případě postup podnikateli vedoucímu daňovou evidenci nestanoví. Podnikatel může přijatou částku, sníženou o daný poplatek, zaevidovat do zdanitelných příjmů s tím, že do evidence vydaných faktur poznamená, že daná částka mu byla uhrazena, případně může do této evidence poznamenat i výši daného poplatku. Nebo může postupovat tak, že do příjmů uvede celou fakturovanou částku a do evidence výdajů uvede poplatek za zprostředkování. Záleží zcela na podnikateli, jak se rozhodne.

Pro úplnost doplňuji, že v případě, že by podnikatel uplatňoval výdaje v paušální výši, paušální výdaje se v souladu s § 7 zákona o daních z příjmů odečítají od veškerých zdanitelných příjmů podnikatele. V tomto případě by podnikatel musel vést evidenci příjmů nesnížených o poplatek za zprostředkování, tj. evidenci fakturovaných částek, které mu byly odběratelem uhrazeny.

0cm;

?  Příklad

Podnikatel vedoucí daňovou evidenci prodává zboží přes internetový obchod. Zákazníci dodávku platí prostřednictvím platební brány PayPal. Otázkou je, kdy vzniká podnikateli příjem z prodeje daného zboží.

PayPal je internetový platební systém (platební brána), který umožňuje převody peněz mezi jednotlivými PayPal účty. Zdanitelný příjem na straně dodavatele – podnikatele, vzniká v okamžiku, kdy dojde k plnění ze strany odběratele.

Uvedená problematika byla podrobně projednána na koordinačním výboru s Komorou daňových poradců, příspěvek č. 513/15.11.17 Prodej přes internetový obchod hrazený prostřednictvím platební brány – okamžik vzniku příjmu pro obchodníka s daňovou evidencí. Návrhem řešení KDP bylo, že dochází ke vzniku zdanitelného příjmu z prodeje zboží či služeb v rámci internetového obchodu, kdy je úhrada za zboží či služby provedena prostřednictvím platební brány, v okamžiku provedení úhrady na účet instituce elektronických peněz, tj. v okamžiku emise elektronických peněz. Obchodník realizuje prodej zboží nebo služby již v okamžiku provedení úhrady přes platební bránu, o jejím provedení je zvoleným způsobem informován. Provedení konverze elektronických peněz na peněžní prostředky je pak již zcela na vůli obchodníka. K tomu vydalo Generální finanční ředitelství stanovisko, že souhlasí se závěrem předkladatele, že k realizaci příjmu dochází v okamžiku, kdy dojde k plnění ze strany zákazníka.

n

     obchodní majetek poplatníků fyzických osob

Obchodním majetkem se pro účely daní z příjmů v souladu s § 4 odst. 4 zákona rozumí část majetku poplatníka, o které bylo nebo je účtováno anebo je nebo byla uvedena v daňové evidenci. Dnem vyřazení určité složky majetku z obchodního majetku poplatníka se rozumí den, kdy poplatník o této složce majetku naposledy účtoval nebo ji naposledy uváděl v daňové evidenci.

Občanský zákoník v § 495 stanoví, že souhrn všeho, co osobě patří, tvoří její majetek. Jmění osoby tvoří souhrn jejího majetku a jejích dluhů. V definici majetku je obsažena i podmínka vlastnictví. Dále pak občanský zákoník používá pojem „dluh“, který je rozdílem mezi jměním a majetkem, a to namísto pojmu „závazky“.

Vlastní forma způsobu evidence obchodního majetku v daňové evidenci není zákonem stanovena, záleží na rozhodnutí poplatníka, jakým způsobem majetek zaeviduje (evidenční kniha, evidenční list, pomocí výpočetní techniky).

Pojem obchodní majetek souvisí pouze s příjmy dílčího základu daně podle § 7 zákona, tj. s příjmy ze samostatné činnosti. Uplatňuje-li poplatník s příjmy podle § 7 zákona výdaje ve skutečné vynaložené výši, musí vést buď účetnictví nebo daňovou evidenci. Pokud poplatník neúčtuje ani nevede daňovou evidenci, výdaje uplatňuje paušální částkou z dosažených příjmů, obchodní majetek z hlediska daně z příjmů nemá.

Zákon o daních z příjmů v § 25 odst. 1 písm. u) stanoví, že za daňové výdaje nelze uznat výdaje na osobní potřebu poplatníka; včetně výdajů vynaložených na opravu, údržbu nebo technické zhodnocení majetku sloužícího k činnosti, ze které plyne příjem podle § 7 zákona, který poplatník fyzická osoba, nezařadí do obchodního majetku podle § 4 odst. 4 zákona.

0cm;

?  Příklad

Vede-li podnikatel daňovou evidenci a podnikání na určitou dobu přeruší, pak daňovou evidenci nevede. Otázkou je, zda to znamená, že vyřadil majetek z obchodního majetku a musí základ daně zvýšit o hodnotu pohledávek a zásob.

Přeruší-li poplatník vedoucí daňovou evidenci v průběhu roku podnikatelskou činnost, nebude mít příjmy a výdaje, nebude je tudíž evidovat. To však neznamená, že by musel o pohledávky a zásoby zvýšit základ daně, zákon mu takovou povinnost nestanoví.

Jiná situace ovšem nastane, pokud podnikatel činnost přeruší a nezahájí ji do termínu pro podání daňového přiznání. V tomto případě bude muset základ daně upravit podle § 23 odst. 8 zákona, tj. zvýšit mimo jiné o hodnotu pohledávek a zásob.

0cm;

?  Příklad

Podnikatel vedoucí daňovou evidenci, hradí příslušné výdaje, jak z pokladny, tak i z účtu. Otázkou je, zda musí mít podnikatel finanční prostředky zahrnuty do obchodního majetku, resp. zda musí mít a evidovat pokladnu, tj. pohyby v pokladně.

Zákon povinnost evidovat samostatně příjmy a výdaje v pokladně a na účtu poplatníkovi nestanoví. Poplatník vedoucí daňovou evidenci musí podle § 7b zákona evidovat příjmy a výdaje, v členění potřebném pro zjištění základu daně, majetek a dluhy. To znamená, že je zcela na rozhodnutí podnikatele zda pohyby finančních prostředků v pokladně nebo na účtu bude samostatně evidovat a jakým způsobem.

0cm;

?  Příklad

Podnikatel vedoucí daňovou evidenci má vlastní osobní automobil, který nemá v obchodním majetku. Otázkou je, jak má podnikatel postupovat z hlediska daně z příjmů při uplatňování výdajů na pracovní cesty.

Podnikatel může postupovat dvěma způsoby. Daňovým výdajem podle § 24 odst. 2 písm. k) bod 3 zákona jsou výdaje na dopravu osobním automobilem nezahrnutým do obchodního majetku, ve výši sazby základní náhrady (tj. počínaje r. 2026 ve výši 5,90 Kč na kilometr) a náhrady výdajů za spotřebované pohonné hmoty. Uvedené výdaje podnikatel propočítá a uvede do evidence výdajů. Tyto výdaje poté podnikatel doloží knihou jízd.

Nebo může podnikatel na pracovní cesty automobilem nevloženým do obchodního majetku též uplatnit paušální výdaj na dopravu v souladu s § 24 odst. 2 písm. zt) zákona, ve výši 5 000 Kč měsíčně (nebo ve výši 4 000 Kč měsíčně pokud předmětný automobil využívá i pro osobní potřebu). Daňovým výdajem počínaje r. 2014 již není v tomto případě sazba základní náhrady.

n

     příjmy z prodeje obchodního majetku

Prodá-li poplatník majetek zahrnutý v obchodním majetku, je příjem z prodeje příjmem podle § 7 zákona. V případě, že poplatník majetek před prodejem z obchodního majetku vyřadí, je příjem z prodeje ostatním příjmem podle § 10 zákona. To platí v případě, že po vyřazení nesplní podmínky pro osvobození příslušného příjmu od daně podle § 4 zákona.

Zákon v § 10 odst. 2 stanoví mimo jiné, že příjmy plynoucí manželům z prodeje nebo převodu majetku nebo práva ve společném jmění manželů, které byly zahrnuty v obchodním majetku, se zdaňují u toho z manželů, který měl takový majetek nebo právo zahrnuty v obchodním majetku.

0cm;

?  Příklad

Podnikatel prodal za 800 000 Kč budovu zahrnutou v obchodním majetku, ve které současně podnikal i bydlel. Z tohoto důvodu neuplatnil do daňových výdajů odpisy ve výši 120 000 Kč. Zůstatková cena budovy je 440 000 Kč. Otázkou je, jak bude postupovat z hlediska daně z příjmů.

Zdanitelným příjmem podnikatele je částka 800 000 – 120 000 = 680 000 Kč, podle § 23 odst. 4 písm. e) zákona, který stanoví, že do základu daně se nezahrnují částky zúčtované do příjmů (výnosů), pokud přímo souvisejí s výdaji (náklady) neuznanými jako výdaje (náklady) na dosažení, zajištění a udržení příjmů, a to maximálně do výše těchto neuznaných výdajů (nákladů).

Jako daňový výdaj může podnikatel uplatnit zůstatkovou cenu budovy, tj. 440 000 Kč, podle § 24 odst. 2 písm. b) zákona. Základem daně z příjmů z titulu prodeje budovy bude částka 680 000 – 440 000 = 240 000 Kč.

Pokud by podnikatel předmětnou budovu před prodejem vyřadil z obchodního majetku, jednalo by se o příjem podle § 10 zákona. Základ daně by byl stejný, tj. 240 000 Kč.

Pokud by podnikatel předmětnou budovu prodal až 10 letech od vyřazení z obchodního majetku, jednalo by se o příjem od daně osvobozený v souladu s § 4 odst. 1 písm. b) zákona, který stanoví mimo jiné, že osvobození se nevztahuje na příjem z prodeje těchto nemovitých věcí, které jsou nebo v období 10 let před prodejem byly zahrnuty do obchodního majetku.

0cm;

?  Příklad

Manžel vedoucí daňovou evidenci, vyřadil z obchodního majetku budovu se zůstatkovou cenou 210 000 Kč, kterou plně využíval k podnikání. Po vyřazení provedl její opravu za 10 000 Kč a poté do jednoho roku budovu prodal za 300 000 Kč. Budova je ve společném jmění manželů. Otázkou je, co je zdanitelným příjmem a kdo ho zdaní.

V uvedeném případě musí příjem uvést do daňového přiznání pouze manžel, protože měl budovu zahrnutou ve svém obchodním majetku.

Zdanitelným příjmem manžela je podle § 10 zákona částka 300 000 Kč a do daňových výdajů může poplatník uplatnit 210 000 + 10 000 = 220 000 Kč podle § 10 odst. 5 zákona.

n

     vyřazení majetku z obchodního majetku v důsledku ukončení činnosti

Zákon o daních z příjmů v § 23 odst. 8 stanoví mimo jiné postup poplatníků fyzických osob pro případ ukončení jejich samostatné činnosti podle § 7 zákona. I v tomto případě se z hlediska daně z příjmů jedná o vyřazení majetku z obchodního majetku poplatníka.

0cm;

?  Příklad

Podnikatel vedoucí daňovou evidenci ukončil v březnu 2026 podnikání s tím, že k datu ukončení činnosti základ daně činil 90 000 Kč. Poplatník měl podle inventarizace zásoby zboží v pořizovací ceně 10 000 Kč a dluhy za nezaplacené zboží ve výši 4 000 Kč. Otázkou je, jak bude podnikatel postupovat.

Základ daně podnikatel zvýší o 10 000 Kč a sníží o 4 000 Kč. Celkově se tedy základ daně podle § 7 zákona poplatník zvýší o 6 000 Kč.

Prodá-li poplatník do 5 let od ukončení činnosti zásoby např. za 12 000 Kč, bude zdanitelným příjmem dílčího základu daně podle § 10 zákona částka 12 000 – 10 000 = 2 000 Kč. Pokud by poplatník předmětné zásoby prodal až po pěti letech, byl by příjem od daně z příjmů fyzických osob osvobozen v návaznosti na § 4 odst. 1 písm. c) zákona.

0cm;

?  Příklad

Podnikatel vedoucí daňovou evidenci ukončil v březnu 2026 podnikání s tím, že k datu ukončení činnosti základ daně činil 80 000 Kč, poplatník měl podle inventarizace zásoby zboží v pořizovací ceně 10 000 Kč a neodepsaný hmotný majetek – stroj, v zůstatkové ceně 47 000 Kč. Jak bude podnikatel postupovat?

Základ daně poplatník zvýší o částku 10 000 Kč, tj. o hodnotu zásob.

Prodá-li poplatník do pěti let od ukončení činnosti zásoby např. za 11 000 Kč, bude zdanitelným příjmem dílčího základu daně podle § 10 zákona o daních z příjmů částka 11 000 – 10 000 = 1 000 Kč. Pokud by poplatník předmětné zásoby prodal až po pěti letech, byl by příjem od daně z příjmů fyzických osob osvobozen v návaznosti na § 4 odst. 1 písm. c) zákona.

Prodá-li poplatník do pěti let od ukončení činnosti neodepsaný hmotný majetek např. za 50 000 Kč, do dílčího základu daně podle § 10 zákona o daních z příjmů zahrne částku 50 000 – 47 000 = 3 000 Kč. Pokud by poplatník předmětný stroj prodal až po pěti letech, byl by příjem od daně z příjmů fyzických osob osvobozen v návaznosti na § 4 odst. 1 písm. c) zákona.

n

2. Obsahové vymezení majetku a dluhů v daňové evidenci

Pro obsahové vymezení jednotlivých složek majetku v daňové evidenci se podle § 7b odst. 2 zákona musí použít účetní předpisy, pokud zákon o daních z příjmů nestanoví jinak (např. pro hmotný majetek v § 26 zákona o daních z příjmů). Zákon o daních z příjmů např. nespecifikuje blíže pojem zásoby, ani nestanoví co je součástí vstupní ceny hmotného majetku. V tomto případě musí poplatníci vedoucí daňovou evidenci postupovat podle příslušných ustanovení vyhlášky č. 500/­2002 Sb., pro účetní jednotky, které jsou podnikateli účtujícími v soustavě podvojného účetnictví, ve znění pozdějších předpisů.

Jedná-li se o ocenění majetku a dluhů v daňové evidenci, zákon v § 7b odst. 3 stanoví, že:

–   pohledávky se oceňují podle § 5 zákona o daních z příjmů, tj.

a) jmenovitou hodnotou nebo

b) pořizovací cenou u pohledávky nabyté postoupením nebo

c) cenou určenou podle zvláštního právního předpisu pro oceňování majetku ke dni nabytí u pohledávky nabyté bezúplatně (děděním nebo darem),

–   hmotný majetek se oceňuje podle § 29 zákona o daních z příjmů (vstupní cena hmotného majetku),

–   ostatní majetek se oceňuje

a) pořizovací cenou, je-li pořízen úplatně,

b) vlastními náklady, je-li pořízen ve vlastní režii, nebo

c) cenou určenou podle zvláštního právního předpisu pro oceňování majetku ke dni nabytí u majetku nabytého bezúplatně,

–   dluhy se oceňují

a) při vzniku jmenovitou hodnotou,

b) při převzetí pořizovací cenou,

–   peněžní prostředky a ceniny se oceňují jejich jmenovitými hodnotami,

–   do pořizovací ceny majetku pořízeného formou finančního leasingu se zahrnou výdaje související s jeho pořízením, hrazené uživatelem, zejména doprava, montáž, clo, provize, poplatky. Ve stanovisku Generálního finančního ředitelství zveřejněného v pokynu D–59 k § 26 zákona se uvádí, že výdaji hrazenými uživatelem podle § 26 odst. 3 písm. c) zákona jsou např. clo, výdaje na dopravu, montáž, provize a jiné úplaty související s uzavřením smlouvy),

–   pořizovací cenou pozemku je cena včetně porostu, pokud se nejedná o pěstitelský celek trvalých porostů (který je hmotným majetkem podle § 26 zákona o daních z příjmů a odpisuje se) bez stavby na něm zřízené.

V případě úplatného pořízení majetku a dluhů, za jednu pořizovací cenu, se cena jednotlivých složek majetku stanoví v poměrné výši k ceně jednotlivých složek majetku oceněných podle zvláštního právního předpisu, s výjimkou peněz, cenin, pohledávek a dluhů. Je-li v případě úplatného pořízení majetku a dluhů, rozdíl mezi pořizovací cenou a oceněním tohoto majetku podle zvláštního právního předpisu, zvýšený o hodnotu peněz, cenin, pohledávek včetně daně z přidané hodnoty, a snížený o hodnotu dluhů, záporný, postupuje se obdobně jako v případě záporného oceňovacího rozdílu při koupi obchodního závodu (§ 23).

Výše uvedené ustanovení podnikatelé často v praxi používají, pokud např. koupí stavbu s pozemkem za jednu kupní cenu, kterou poměrně rozpočítají k cenám jednotlivých součástí nemovité věci.

0cm;

?  Příklad

Podnikatel vedoucí daňovou evidenci v loňském roce pořídil pohledávku ve jmenovité hodnotě 8 000 Kč za 1 000 Kč a tuto pohledávku v letošním roce prodal za 2 000 Kč. Jak bude postupovat z hlediska daně z příjmů?

V loňském roce nemohl podnikatel do daňových výdajů uplatnit žádnou částku v souladu s § 24 odst. 2 písm. o) zákona. V letošním roce, kdy pohledávku postoupil, bude zdanitelným příjmem částka 2 000 Kč a daňovým výdajem částka 1 000 Kč.

0cm;

?  Příklad

Podnikatel koupil budovu spolu s pozemkem za jednu sjednanou cenu. Jak každý tento majetek samostatně ocení, aby mohl budovu odpisovat?

Pokud se kupní cena budovy a pozemku liší od ceny stanovené ve znaleckém posudku, který obsahuje rozdělení ceny na cenu budovy a cenu pozemku, samostatná cena budovy a samostatná cena pozemku se stanoví do výše kupní ceny, a to ve stejném poměru, jako je vyjádřena ve znaleckém posudku.

0cm;

?  Příklad

Podnikatel vedoucí daňovou evidenci koupil pozemek včetně lesa. Jak ocenit les a jak holý pozemek, aby mohl cenu lesa uplatnit do výdajů?

Les není třeba samostatně ocenit. Do pořizovací ceny pozemku se zahrne i hodnota koupeného lesa, neboť les není pěstitelským celkem trvalých porostů podle § 26 odst. 9 zákona. Výdaje spojené s pořízením uvedeného majetku jsou při koupi pozemku s lesem na straně podnikatele výdaji nedaňovými. Z hlediska daně z příjmů podnikatel bude postupovat podle § 24 odst. 2 písm. t) bod 5 zákona. Citované ustanovení zákona stanoví, že o daňový výdaj se jedná až v okamžiku prodeje pozemku, a to do výše příjmů z prodeje, ztráta z prodeje je ztrátou nedaňovou.

n

3. Ocenění majetku a dluhů v cizí měně

Poplatník s příjmy podle § 7 zákona, který vede daňovou evidenci a má příjmy a výdaje v cizí měně bude při přepočtu cizí měny na českou postupovat podle § 38 zákona. Ten stanoví mimo jiné, že přepočet cizí měny na českou měnu provede poplatník, který není účetní jednotkou podle zákona upravujícího účetnictví,

1. kurzem pro přepočet daně pro den vzniku příjmu, výdaje nebo jiné položky pro výpočet daně, nebo

2. jednotným kurzem.

Kurzem pro přepočet daně se pro účely daní z příjmů rozumí kurz devizového trhu vyhlášený Českou národní bankou.

Jednotný kurs se stanoví jako průměr směn­ného kursu stanoveného Českou národ­ní bankou poslední den každého měsíce zdaňovacího období. Jednotný kurs zveřejňuje Generální finanční ředitelství v pokynu D. Za zdaňovací období 2025 stanovilo Generální finanční ředitelství jednotné kursy v pokynu D-75:

Má-li podnikatel příjmy a výdaje v korunách i příjmy a výdaje v cizí měně, kdy pro přepočet cizí měny na koruny použije jednotný kurs, musí ve zdaňovacím období vést evidenci příjmů a výdajů v české měně a evidenci příjmů a výdajů v příslušné cizí měně. Na konci zdaňovacího období podnikatel sečte příjmy a výdaje v české měně a příjmy a výdaje v cizí měně. Příjmy a výdaje v cizí měně přepočítá na českou měnu v souladu s § 38 zákona o daních z příjmů jednotným kursem. Do daňového přiznání poté uvede celkové příjmy a výdaje v české měně. Poplatník povede tedy dvojí evidenci příjmů a výdajů, ale v daňovém přiznání uvede příjmy a výdaje pouze v korunách.

Podle pokynu GFŘ D-59 k § 7b v daňové evidenci se ke konci zdaňovacího období neprovádí přepočet zůstatku devizového účtu nebo valutové pokladny, ani se nepřeceňují pohledávky nebo dluhy v cizí měně.

0cm;

?  Příklad

Podnikatel vedoucí daňovou evidenci zaevidoval v listopadu 2025 pohledávku v EURech s tím, že přepočet cizí měny na českou za použití denního kursu ČNB činil 19 000 Kč. V prosinci 2025 zaevidoval dluh v EURech s tím, že přepočet cizí měny na českou za použití denního kursu ČNB činil 16 000 Kč. Otázkou je, v jaké hodnotě podnikatel tuto pohledávku a dluh uvede do formuláře daňového přiznání za r. 2025, když pohledávku dostal zaplacenou až v lednu 2026 a dluh zaplatil také až v lednu 2026.

Podnikatel v daňovém přiznání za r. 2025 do evidence pohledávek uvede pohledávku v hodnotě 19 000 Kč a do evidence dluhů dluh v hodnotě 16 000 Kč. V daňové evidenci se pohledávky a dluhy v cizí měně na konci zdaňovacího období nepřepočítávají.

0cm;

?  Příklad

Podnikatel vedoucí daňovou evidenci prodává zboží na dobírku do zahraničí s tím, že zahraniční odběratel hradí nákupy na jeho zahraniční účet v EURo. Podnikatel jednou týdně převede peníze ze zahraniční banky na svůj tuzemský účet, které mu tuzemská banka připíše v Kč. Tímto dojde k nějakému kursovému rozdílu. Otázkou je, jak se o tomto rozdílu účtuje, nebo zda se o něm z titulu pouhého převedení peněz z jedné banky na druhou banku neúčtuje.

V daňové evidenci se neúčtuje, daňová evidence není účetnictví. Pokud banka smění podnikateli cizí měnu za českou, podnikatel uvede do daňové evidence namísto částky v cizí měně, částku v české měně. Kursový rozdíl v tomto případě neeviduje, zákon o daních z příjmů takovou povinnost podnikateli neukládá.

0cm;

?  Příklad

Podnikatel vedoucí daňovou evidenci měl v r. 2025 celkové příjmy z podnikání ve výši 500 000 Kč a dále 10 000 EUR, daňové výdaje ve výši 420 000 Kč a 4 000 EUR. Jak musí podnikatel postupovat z hlediska daně z příjmů?

Podnikatel použije jednotný kurs EUR za zdaňovací období 2025 a tímto kursem přepočítá příjmy a výdaje v cizí měně. Jednotný kurs podle pokynu GFŘ D-75 pro r. 2025 činil 24,66 Kč/ EUR:

     příjmy 10 000 × 24,66 = 246 600 Kč

     výdaje 4 000 × 24,66 = 98 640 Kč.

Celkové příjmy za zdaňovací období 2025 činily:

     500 000 + 246 600 = 746 600 Kč,

Celkové výdaje za zdaňovací období 2025 činily:

     420 000 + 98 640 = 518 640 Kč.

Základ daně podnikatele za zdaňovací období činil:

     746 600 – 518 640 = 227 960 Kč.

n

     finanční leasing sjednaný v cizí měně

Obdobně jako ve výše uvedených případech bude podnikatel vedoucí daňovou evidenci postupovat i v případě, kdy bude mít sjednán finanční leasing a úplatu bude platit v cizí měně. Výdaje spojené s finančním leasingem stanoví v souladu s § 24 odst. 2 písm. h) zákona, tj. časově rozlišené s tím, že do daňových výdajů uvede poměrnou část sjednané úplaty v cizí měně.

0cm;

?  Příklad

Podnikatel vedoucí daňovou evidenci sjednal od 1. března 2026 finanční leasing stroje na 5 let s tím, že celková úplata bude činit 24 600 EUR. První splátku úplaty zaplatil ve výši 3 000 EUR, zbývajících 21 600 EUR bude platit postupně, v měsíčních splátkách. Jak bude postupovat z hlediska daně z příjmů?

Celkovou úplatu podnikatel rozdělí na dobu trvání finančního leasingu, tj.: 24 600 : 60 = 410, a do daňových výdajů zahrne každý měsíc trvání leasingové smlouvy částku 410 EUR bez ohledu na skutečnost, jak bude úplatu platit. V letošním roce bude daňovým výdajem úplata ve výši 10 × 410 = 4 100 EUR. Tuto částku přepočítá na koruny v souladu s § 38 zákona o daních z příjmů.

n

4. Přechod z vedení účetnictví na daňovou evidenci

Poplatník daně z příjmů – fyzická osoba vedoucí účetnictví, může při splnění zákonných podmínek (§ 4 zákona o účetnictví) ukončit vedení účetnictví a zahájit vedení daňové evidence. V tomto případě se bude z hlediska daně z příjmů postupovat podle přílohy č. 2 zákona o daních z příjmů. Uvedená příloha 2 zákona o daních z příjmů stanoví, že:

1. Pohledávky a dluhy za kalendářní (hospodářský) rok, v němž poplatník vedl účetnictví, se vyloučí ze základu daně kalendářního roku, ve kterém poplatník zahájí vedení daňové evidence a to:

–  dluhy zvýší základ daně (tytéž výdaje nelze uplatnit dvakrát),

–  pohledávky sníží základ daně (tytéž příjmy se nezdaňují dvakrát).

0cm;margin-left:14.15pt;margin-right:

Tento postup se nevztahuje na příjmy, které jsou od daně osvobozeny nebo se nezahrnují do základu daně nebo nejsou předmětem daně, a na výdaje, které nejsou výdaji na dosažení, zajištění a udržení příjmů.

2. Stav zásob a cenin za kalendářní (hospodářský) rok, ve kterém poplatník vedl účetnictví, sníží základ daně z příjmů v kalendářním roce, ve kterém poplatník zahájí vedení daňové evidence.

3. Zůstatky účtů časového rozlišení v aktivech rozvahy a poskytnuté zálohy, s výjimkou úplaty u finančního leasingu a s výjimkou záloh na pořízení hmotného majetku vymezeného v § 26, základ daně v kalendářním roce, ve kterém poplatník zahájí vedení daňové evidence, sníží.

Zůstatky účtů časového rozlišení v pasivech rozvahy a přijaté zálohy základ daně v kalendářním roce, ve kterém poplatník zahájí vedení daňové evidence, zvýší.

Zůstatky účtů opravných položek k pohledávkám, vytvořeným podle zákona o rezervách základ daně v kalendářním roce, ve kterém poplatník zahájí vedení daňové evidence, zvýší.

Zůstatky dohadných účtů pasivních základ daně v kalendářním roce, ve kterém poplatník zahájí vedení daňové evidence, zvýší.

Zůstatky dohadných účtů aktivních základ daně v kalendářním roce, ve kterém poplatník zahájí vedení daňové evidence, sníží.

Podle výše uvedeného bodu 3 se základ daně v období, kdy poplatník zahájí vedení daňové evidence

a)  sníží o:

–  příjmy příštích období (např. u pronajímatele nájemné přijaté v následujícím období),

–  náklady příštích období (např. u nájemce nájemné zaplacené v předcházejícím období)

–  dohadné účty aktivní (např. přeplatek na energii, plyn, vytápění) a

–  poskytnuté zálohy.

b)  zvýší o:

–  výnosy příštích období (např. u pronajímatele nájemné přijaté v předcházejícím období),

–  výdaje příštích období (např. u nájemce nájemné zaplacené v následujícím období),

–  dohadné účty pasivní (např. nedoplatek za energii, plyn, vytápění) a

–  opravné položky k pohledávkám, vytvořené podle zákona o rezervách pro zjištění základu daně z příjmů,

–  přijaté zálohy.

Výše uvedená úprava základu daně z příjmů se vždy provádí ve zdaňovacím období, ve kterém poplatník zahájí vedení daňové evidence.

0cm;

?  Příklad

Podnikatel vedl v loňském roce účetnictví a od letošního roku zahájil vedení daňové evidence. Na účtu 321 měl dluh za materiál ve výši 10 000 Kč, který zaplatil v letošním roce, na účtu 311 pohledávky ve výši 40 000 Kč, které mu byly proplaceny v letošním roce, na účtu 112 zásoby materiálu ve výši 14 000 Kč a na účtu 324 přijatou zálohu na dohodnuté práce ve výši 44 000 Kč. Jak bude postupovat z hlediska daně z příjmů?

Ve zdaňovacím období, ve kterém podnikatel vedl účetnictví, se základ daně podle přílohy č. 2 upravovat nebude! Příloha č. 2 stanoví, že se upraví až základ daně kalendářního roku, ve kterém poplatník zahájí vedení daňové evidence.

V letošním roce, kdy podnikatel zahájil vedení daňové evidence:

–   dluh ve výši 10 000 Kč zvýší základ daně (při zaplacení bude částka 10 000 Kč v daňové evidenci evidována jako daňový výdaj),

–   pohledávky ve výši 40 000 Kč základ daně sníží (při úhradě dlužníkem bude částka 40 000 Kč v daňové evidenci evidována jako zdanitelný příjem),

–   zásoby materiálu ve výši 14 000 Kč základ daně sníží (tímto způsobem podnikatel uplatní do daňových výdajů výdaje spojené s pořízením zásob, které zaplatil a které do konce loňského roku, kdy vedl účetnictví, nemohl v souladu s platnými předpisy pro účetnictví, do nákladů uplatnit),

–   přijatá záloha na budoucí práce ve výši 44 000 Kč, která je dluhem poplatníka, základ daně zvýší.

0cm;

?  Příklad

Podnikatel vedoucí účetnictví v loňském roce zaplatil zálohu na nákup zásob ve výši 20 000 Kč. K vyúčtování došlo v letošním roce, kdy podnikatel dodavateli doplatil 3 000 Kč. V letošním roce podnikatel přešel z vedení účetnictví na vedení daňové evidence. Jak bude podnikatel postupovat z hlediska daně z příjmů?

Podnikatel v loňském roce neměl zaplacenou zálohu v nákladech, protože do konce loňského roku nedošlo k jejímu vyúčtování. V letošním roce, kdy již povede daňovou evidenci, sníží základ daně o zálohu poskytnutou v minulém roce, tj. sníží základ daně o 20 000 Kč. Dále zaeviduje do výdajů zaplacený doplatek ve výši 3 000 Kč, a to v okamžiku jeho zaplacení. Celkově uplatní podnikatel do výdajů 23 000 Kč.

0cm;

?  Příklad

Podnikatel vedoucí účetnictví v loňském roce přijal zálohu na prodej zboží ve výši 10 000 Kč. K vyúčtování došlo v letošním roce, kdy podnikatel od odběratele dostal doplatek 3 000 Kč. V letošním roce podnikatel přešel z vedení účetnictví na vedení daňové evidence. Jak bude podnikatel postupovat z hlediska daně z příjmů?

Podnikatel v loňském roce neměl přijatou zálohu ve výnosech, protože do konce loňského roku nedošlo k jejímu vyúčtování. V letošním roce, kdy již povede daňovou evidenci, zvýší základ daně o zálohu přijatou v loňském roce, tj. zvýší základ daně o 10 000 Kč. Dále zaeviduje do příjmů přijatý doplatek ve výši 3 000 Kč, a to v okamžiku jeho přijetí. Celkově podnikatel uplatní do zdanitelných příjmů 13 000 Kč.

0cm;

?  Příklad

Podnikatel vedoucí účetnictví od letošního roku přešel na vedení daňové evidence. Otázkou je, jak se vypořádat se zákonnými opravnými položkami, které byly v minulých letech vytvořeny ve výši 15 000 Kč.

Opravné položky k pohledávkám může tvořit pouze poplatník vedoucí účetnictví, a tedy ve zdaňovacím období, ve kterém podnikatel povede daňovou evidenci opravné položky k pohledávkám již jako daňový výdaj neuplatní, protože v daňové evidenci není tvorba opravných položek přípustná. V letošním roce, kdy podnikatel zahájil vedení daňové evidence, opravné položky k pohledávkám, vytvořené podle zákona o rezervách pro zjištění základu daně z příjmů do konce loňského roku, základ daně zvýší.

n

5. Úprava základu daně při ukončení a přerušení činnosti poplatníka

Při ukončení nebo přerušení samostatné činnosti musí poplatník vedoucí daňovou evidenci upravit základ daně. Podle § 23 odst. 8 písm. b) bod 2 zákona se rozdíl mezi příjmy a výdaji z něhož se vychází pro zjištění základu daně za zdaňovací období (část zdaňovacího období) předcházející dni ukončení samostatné činnosti na straně poplatníka vedoucího daňovou evidenci upraví:

–   o výši pohledávek, které by při úhradě byly zdanitelným příjmem, s výjimkou pohledávek uvedených v § 24 odst. 2 písm. y) a dluhů, které by při úhradě byly daňovým výdajem, s výjimkou přijatých a zaplacených záloh,

–   o cenu nespotřebovaných zásob a

–   o zůstatky vytvořených rezerv (podle zákona č. 593/­1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů).

Úplata z finančního leasingu se do zákla­du daně zahrne pouze v poměrné výši připadající ze sjednané doby na příslušné zdaňovací období do ukončení samostatné činnosti nebo do ukončení nájmu.

Obdobně jako při výše uvedeném ukončení činnosti postupují poplatníci fyzické osoby, pokud v průběhu zdaňovacího období samostatnou činnost přeruší a tuto činnost nezahájí do termínu pro podání daňového přiznání za příslušné zdaňovací období, ve kterém byla činnost přerušena.

0cm;

?  Příklad

Manžel podnikatel vedoucí daňovou evidenci ukončil v letošním roce podnikatelskou činnost s tím, že v tom samém oboru podnikání bude pokračovat manželka. Manžel měl ke dni ukončení činnosti na skladě zásoby za 2 000 Kč. Otázkou je, jak bude manžel upravovat základ daně, když zásoby hodlá předvést na manželku, např. prodejem za cenu obvyklou.

V uvedeném případě je třeba vycházet z ustanovení § 708 a násl. občanského zákoníku. Jedná-li se o manžele, kteří nemají zúžené společné jmění manželů, patří zásoby, které eviduje manžel, do společného jmění manželů, a tedy manžel je manželce prodat nemůže.

Z hlediska daně z příjmů je třeba postupovat podle § 23 odst. 8 zákona, tj. ukončí-li manžel činnost, zvýší o hodnotu zásob základ daně a při dalším prodeji těchto nespotřebovaných zásob do základu daně zahrne pouze rozdíl, o který převyšuje cena, za kterou byly nespotřebované zásoby prodány, cenu nespotřebovaných zásob zahrnutých do základu daně, tedy manžel zdaní pouze zisk z jejich prodeje, a to jako příjem podle § 10 zákona.

V této souvislosti je třeba pamatovat, že zákon v § 10 odst. 2 stanoví, že příjmy plynoucí manželům z prodeje nebo převodu majetku nebo práva ve společném jmění manželů, které byly zahrnuty v obchodním majetku, se zdaňují u toho z manželů, který měl takový majetek nebo právo zahrnuty v obchodním majetku. Jestliže tedy v daném případě manžel po ukončení činnosti zásoby do 5 let prodá, je zisk z jejich prodeje zdanitelným příjmem pouze na straně manžela.

0cm;

?  Příklad

Podnikatel vedoucí daňovou evidenci ukončil podnikatelskou činnost. V evidenci pohledávek eviduje i pohledávku za dlužníkem, který je v konkursu, avšak do termínu pro podání daňového přiznání nebude konkurs ukončen. Podnikatel řádně přihlásil pohledávku do konkursu. Otázkou je, zda podnikatel musí o předmětnou pohledávku zvýšit základ daně podle § 23 odst. 8 zákona.

Ukončí-li podnikatel vedoucí daňovou evidenci podnikatelskou činnost, nebude v souladu s § 23 odst. 8 zákona základ daně o hodnotu příslušné pohledávky za dlužníkem, který je v konkursním řízení zvyšovat, protože nezná částku, která mu bude po ukončení konkursu přiznána. Pokud na základě výsledků konkursu poplatník následně obdrží nějaký příjem z předmětné pohledávky, bude se jednat o příjem podle § 10 zákona o daních z příjmů.

0cm;

?  Příklad

Podnikatel vedoucí daňovou evidenci ukončil podnikatelskou činnost. V knize pohledávek eviduje pohledávku za dlužníkem, který je v konkursu, avšak podnikatel pohledávku do konkursu nepřihlásil. Do termínu pro podání daňového přiznání nebude konkurs ukončen. Musí zvýšit základ daně podle § 23 odst. 8 zákona?

O hodnotu pohledávky uvedené v § 24 odst. 2 písm. y) bod 2 zákona v případě, kdy pohledávka nebyla přihlášena do konkursu, je nutno základ daně zvýšit. Důvodem je skutečnost, že pohledávka nebude uvedena ve výsledku konkursního řízení.

V daném případě není rozhodující, zda do termínu pro podání daňového přiznání bude či nebude konkurs ukončen. Rozhodující je, že předmětná pohledávka nebyla do konkursu přihlášena.

n

6. Inventarizace v daňové evidenci

Ke konci zdaňovacího období musí poplatníci, kteří vedou daňovou evidenci provést inventarizaci:

–   zásob,

–   hmotného majetku,

–   pohledávek a

–   dluhů.

O stavu výše uvedeného majetku a dluhů musí poplatník provést zápis a o případné rozdíly upraví základ daně podle § 24 a § 25 zákona o daních z příjmů.

Zjištěný stav majetku a dluhů uvede do přílohy č. 1 formuláře přiznání k dani z příjmů fyzických osob.

Ing. Eva Sedláková