17.03.2026
0,00 Kč
i-poradce.cz
INFORMAČNÍ PORTÁL
sk Slovenský Poradca
cs Český Poradce

Daňová ztráta
z pohledu optimalizace v daňovém přiznání k dani z příjmů fyzických osob za rok 2015

1.  Stanovení základu daně z příjmů

2.  Vznik daňové ztráty u fyzických osob

3.  Odpočet daňové ztráty ve zdaňovacím období

4.  Daňová ztráta a solidární zvýšení daně v daňovém přiznání

5.  Uplatnění daňové ztráty v následujících zdaňovacích obdobích

6.  Uplatnění daňové ztráty u spolupracující osoby

7.  Daňová ztráta zůstavitele a nemožnost jejího přenosu na dědice

Jste OSVČ a nevíte jak uplatnit daňovou ztrátu? Pro vás je určen tento příspěvek, který pojednává o vzniku daňové ztráty u poplatníka daně z příjmů FO, o možnosti odpočtu daňové ztráty v běžném zdaňovacím období a v následujících zdaňovacích obdobích. Jsou zde s využitím příkladů rozebrány možnosti využití daňové ztráty k optimalizaci daně z příjmů fyzických osob v daňovém přiznání za rok 2015.

K řešení optimalizace daňové povinnosti poplatníka daně z příjmů fyzických osob v daňovém přiznání patří rovněž využití v plné míře všech nezdanitelných částí základů daně (odpočtů) umožněných ustanovením § 15 ZDP a všech položek odčitatelných od základu daně specifikovaných v § 34 ZDP. Zatímco odpočty od základu daně specifikované v § 15 ZDP lze uplatnit pouze v tom zdaňovacím období, ve kterém vznikla zákonná možnost pro jejich uplatnění, a není je možno převést do dalších zdaňovacích období, odpočty od základu daně uvedené v § 34 ZDP lze uplatnit i v následujících zdaňovacích obdobích za podmínek specifikovaných v příslušném ustanovení § 34 ZDP. V příspěvku si rozebereme možnosti využití daňové ztráty k optimalizaci daně z příjmů fyzických osob v daňovém přiznání za rok 2015.

1.  Stanovení základu daně z příjmů

Základem daně u poplatníka daně z příjmů fyzických osob je dle § 5 odst. 1 ZDP částka, o kterou příjmy plynoucí poplatníkovi ve zdaňovacím období přesahují výdaje prokazatelně vynaložené na jejich dosažení, zajištění a udržení, pokud v zákoně u jednotlivých příjmů podle § 6 až § 10 není stanoveno jinak.

Dále se v § 23 odst. 1 ZDP uvádí, že základem daně z příjmů je rozdíl, o který příjmy, s výjimkou příjmů, které nejsou předmětem daně, a příjmů osvobozených od daně, převyšují výdaje (náklady), a to při respektování jejich věcné a časové souvislosti v daném zdaňovacím období.

U poplatníků, kteří nevedou účetnictví (vedou daňovou evidenci nebo uplatňují paušální výdaje, popř. vedou záznamy o příjmech a výdajích dle § 9 odst. 6 ZDP), se pro zjištění základu daně vychází dle znění § 23 odst. 2 písm. b) ZDP z rozdílu mezi příjmy a výdaji.

U poplatníků, kteří vedou účetnictví, se pro zjištění základu daně vychází dle znění § 23 odst. 2 písm. a) ZDP z výsledku hospodaření (zisk nebo ztráta), a to vždy bez vlivu Mezinárodních účetních stan­dardů.

V ustanovení § 23 ZDP jsou specifikovány konkrétní případy zvýšení, snížení, popřípadě možného snížení výsledku hospodaření nebo rozdílu mezi příjmy a výdaji při stanovení základu daně v souvislosti se sestavením daňového přiznání k dani z příjmů.

2.  Vznik daňové ztráty u fyzických osob

Daňová ztráta může vzniknout pouze v rámci dvou dílčích základů daně:

-  u dílčího základu daně ze samostatné činnosti (u poplatníka s příjmy dle § 7 ZDP), pokud podle účetnictví nebo podle daňové evidence přesáhnou výdaje příjmy,

-  u dílčího základu daně z nájmu (u poplatníka s příjmy dle § 9 ZDP), pokud podle záznamů o příjmech a výdajích přesáhnou výdaje příjmy.

Daňová ztráta vznikne u těchto dvou dílčích základů daně z příjmů pouze tehdy, pokud poplatník uplatňuje výdaje na dosažení, zajištění a udržení příjmů v prokazatelné výši. Pokud poplatník s příjmy ze samostatné činnosti uplatňuje výdaje procentem z příjmů dle § 7 odst. 7 ZDP a podobně poplatník s příjmy z nájmu uplatňuje výdaje procentem z příjmů dle § 9 odst. 4 ZDP, nemůže u těchto dílčích základů daně vzniknout daňová ztráta.

Podle znění pokynu GFŘ D–22 k § 5 odst. 3 ZDP se ztrátou rozumějí i případy, kdy poplatník při výkonu činnosti, z níž mohou plynout příjmy uvedené v § 7 nebo § 9 zákona, nedosáhl ve zdaňovacím období příjmů, ale měl pouze výdaje na dosažení, zajištění a udržení příjmů. Rozhodné je, že poplatník samostatnou činnost vykonává nebo majetek pronajímá.

3.  Odpočet daňové ztráty ve zdaňovacím období

Z ustanovení § 5 odst. 3 ZDP vyplývá, že o ztrátu upravenou podle § 23 se sníží úhrn dílčích základů daně zjištěných podle jednotlivých druhů příjmů uvedených v § 7 až § 10 v příslušném zdaňovacím období. V žádném případě nelze daňovou ztrátu ze samostatné činnosti anebo z nájmu odečíst od dílčího základu daně ze závislé činnosti.

Odpočet daňové ztráty vzniklé za rok 2015 uplatní poplatník daně z příjmů fyzických osob v daňovém přiznání za rok 2015 pouze do výše součtu dílčího základu daně podle § 7 až § 10 za zdaňovací období roku 2015. Daňovou ztrátu nebo její část, kterou nelze uplatnit odpočtem od základu daně ve zdaňovacím období, ve kterém vznikla, lze odečíst od úhrnu dílčích základů daně zjištěných podle jednotlivých druhů příjmů uvedených v § 7 až § 10 v následujících zdaňovacích obdobích podle § 34 ZDP.

Pokud poplatník vykazuje daňovou ztrátu, pak podle § 38g odst. 1 ZDP je povinen podat daňové přiznání i v případě, že jeho příjmy, které jsou předmětem daně z příjmů fyzických osob, nepřesáhly 15 000 Kč.

?  Příklad 1

Občan má za rok 2015 příjmy ze zaměstnání, ze živnostenského podnikání a z nájmu bytových jednotek v činžovním domě zahrnutém ve společném jmění manželů, které zdaňuje jako příjmy dle § 9 ZDP. S ohledem na provádění oprav v činžovním domě (výměna oken v bytech, oprava střechy) jsou výdaje spojené s nájmem za rok 2015 vyšší než dosažené příjmy. Za rok 2015 dosáhne poplatník následující výsledky:

–  dílčí základ daně ze závislé činnosti 289000 Kč

–  dílčí základ ze samostatné činnosti 76000 Kč

–  daňová ztráta z nájmu 98000 Kč.

Poplatník daně z příjmů uplatní v daňovém přiznání za rok 2015 odečet daňové ztráty z nájmu pouze ve výši 76000 Kč, tj. do výše dílčího základu daně ze samostatné činnosti. Zbývající část daňové ztráty z nájmu nemůže odečíst od dílčího základu daně ze závislé činnosti, ale může ji převést k uplatnění jako odpočet od základu daně v dalších pěti zdaňovacích obdobích.

?  Příklad 2

Fyzická osoba má za rok 2015 příjmy ze živnostenského podnikání a příjmy z kapitálového majetku ve formě vyplacených nezdaněných kupónů ze strukturovaných dluhopisů Citibanky a vyplacených nezdaněných kupónů z bonusových certifikátů Cyrrus, a.s. Vzhledem k tomu, že výdaje z podnikání za rok 2015 převýšily dosažené zdanitelné příjmy, vykáže poplatník v daňovém přiznání za rok 2015 daňovou ztrátu ve výši 24 200 Kč. Výše vyplacených kupónů za rok 2015 činí 75 000 Kč.

Kupóny z dluhopisů a certifikátů jsou u poplatníka zdaněny jako příjmy z kapitálového majetku dle § 8 ZDP. Poplatník daně z příjmů musí uplatnit v daňovém přiznání za rok 2015 odečet daňové ztráty z podnikání v plné výši 24200 Kč. Z ustanovení § 5 odst. 3 ZDP totiž vyplývá, že o daňovou ztrátu se sníží úhrn dílčích základů daně dle § 7 až § 10 a pouze daňovou ztrátu nebo její část, kterou nelze uplatnit při zdanění příjmů ve zdaňovacím období, ve kterém vznikla, lze odečíst v následujících pěti zdaňovacích obdobích. V našem případě to znamená, že po uplatnění daňové ztráty z podnikání v daňovém přiznání za rok 2015 činí celkový základ daně 75 000 Kč – 24 200 Kč = 50800 Kč a výsledná daň 7620 Kč. Poplatník sice nebude platit žádnou daň, protože uplatní základní slevu na dani na poplatníka do výše vypočtené daně, ale neodečtená částka 17220 Kč ze základní slevy na dani na poplatníka propadá.

4.  Daňová ztráta a solidární zvýšení daně v daňovém přiznání

Pokud má poplatník daně z příjmů fyzických osob současně příjmy ze závislé činnosti a příjmy ze samostatné činnosti (z podnikání), a u příjmů ze samostatné činnosti dosáhne daňovou ztrátu, pak může při uplatnění solidárního zvýšení daně využít ustanovení § 16a odst. 3 ZDP. V tomto ustanovení se stanoví, že vykáže-li poplatník u příjmů ze samostatné činnosti daňovou ztrátu, lze o ni pro účely uplatnění solidárního zvýšení daně ve smyslu § 16a odst. 2 písm. a) ZDP snížit příjmy zahrnované do dílčího základu daně podle § 6, což může vést k optimalizaci daňové povinnosti poplatníka.

Solidární zvýšení daně se týká fyzických osob s příjmy ze závislé činnosti a s příjmy ze samostatné činnosti zdaňované dle § 7 ZDP. Toto zvýšení daně činí dle § 16a ZDP sedm procent z kladného rozdílu mezi

a)  součtem příjmů zahrnovaných do dílčího základu daně podle § 6 (příjmy ze závislé činnosti) a dílčího základu daně podle § 7 (dílčí základ daně z příjmů ze samostatné činnosti) v příslušném zdaňovacím období a

b)  48násobkem průměrné mzdy stanovené podle zákona upravujícího pojistné na sociální zabezpečení.

Pro rok 2015 činí limitní částka pro uplatnění solidárního zvýšení daně 1 277 328 Kč a vyplývá z údajů obsažených ve vyhlášce č. 208/­2014 Sb. Pokud součet příjmů dle § 6 a dílčího základu daně dle § 7 ZDP přesáhne za rok 2015 limitní částku 1 277328 Kč, uplatní se z rozdílu solidární zvýšení daně. Uplatnění solidárního zvýšení daně u měsíční zálohy na daň z příjmů ze závislé činnosti vyplývá ze znění § 38ha ZDP a v roce 2015 se jednalo o limitní výši 106 444 Kč.

?  Příklad 3

Poplatník daně z příjmů fyzických osob má příjmy ze závislé činnosti a příjmy ze živnostenského podnikání. Dle potvrzení zaměstnavatele pro účely daňového přiznání jeho příjmy ze závislé činnosti za rok 2015 činí 1 358000 Kč a povinné pojistné na sociální a zdravotní pojištění hrazené zaměstnavatelem 461720 Kč. V podnikání se podnikateli však moc nedařilo a z důvodu vyšších daňových výdajů uvádí v daňovém přiznání za rok 2015 v rámci dílčího základu daně dle § 7 ZDP daňovou ztrátu ve výši 105 000 Kč.

Vzhledem k tomu, že v některých měsících přesáhla mzda poplatníka limitní hranici pro uplatnění solidárního zvýšení daně 106444 Kč, při výpočtu zálohy na daň v těchto měsících zaměstnavatel uplatnil u zaměstnance solidární zvýšení daně.

Ve smyslu znění § 16a ZDP může poplatník pro účely výpočtu solidárního zvýšení daně za rok 2015 odečíst daňovou ztrátu ze samostatné činnosti od příjmů zahrnovaných do dílčího základu daně dle § 6 ZDP. Pro účely solidárního zvýšení daně v našem případě poplatník dosáhne částky:

1 358 000 Kč – 105 000 Kč = 1 253 000 Kč.

Tato částka je nižší než limitní výše 1 277328 Kč, takže poplatník nemusí v daňovém přiznání za rok 2015 uplatnit solidární zvýšení daně.

Pro vlastní výpočet daně za rok 2015 však poplatník nemůže daňovou ztrátu ze samostatné činnosti odečíst od dílčího základu daně z příjmů dle § 6 ZDP, takže poplatník bude vycházet pro stanovení výsledné daně z dílčího základu daně ze závislé činnosti, tedy z částky 1 358 000 Kč + 461720 Kč = 1 819720 Kč. Od této částky si uplatní nezdanitelné části základu daně dle § 15 ZDP a stanoví výslednou daň, od které uplatní příslušné slevy na dani. V daňovém přiznání si jako zaplacené zálohy na daň uplatní jednak měsíční zálohy na daň sražené zaměstnavatelem z příjmů ze závislé činnosti (včetně uplatněného solidárního zvýšení daně v jednotlivých měsících) na základě potvrzení zaměstnavatele a dále zálohy na daň zaplacené v rámci svého podnikání. Daňovou ztrátu z podnikání z roku 2015 může poplatník uplatnit v následujících pěti zdaňovacích obdobích.

5.  Uplatnění daňové ztráty v následujících zdaňovacích obdobích

Pokud daňovou ztrátu dosaženou v rámci dílčího základu daně dle § 7 nebo § 9 ZDP nelze uplatnit v běžném zdaňovacím období v plné výši, ustanovení § 34 odst. 1 a 2 ZDP umožňuje odečíst daňovou ztrátu, která vznikla a byla vyměřena za předchozí zdaňovací období nebo jeho část, a to nejdéle v pěti zdaňovacích obdobích následujících bezprostředně po období, za které se daňová ztráta vyměřuje.

Protože zákon o daních z příjmů nestanoví bližší postup ve způsobu uplatnění odpočtu daňové ztráty v jednotlivých následujících zdaňovacích obdobích, lze uplatnění odpočtu daňové ztráty využít v pěti zdaňovacích obdobích následujících po období, za které byla daňová ztráta vyměřena, k optimalizaci daňové povinnosti poplatníka. Pro poplatníka daně z příjmů fyzických osob je z hlediska optimalizace daňové povinnosti výhodné uplatnit vždy jen takový odpočet dosud neuplatněné daňové ztráty z předchozích zdaňovacích období, aby poplatník mohl uplatnit v běžném zdaňovacím období všechny nezdanitelné částky dle § 15 a slevy na dani dle § 35 a § 35ba ZDP, které by jinak při jejich neuplatnění v daném zdaňovacím období propadly.

Nesmíme zapomenout na skutečnost, že v daňovém přiznání za rok 2015 lze uplatnit daňovou ztrátu vzniklou a vyměřenou pouze za zdaňovací období 2010, 2011, 2012, 2013 a 2014. V daňovém přiznání za rok 2015 lze již naposled uplatnit dosud neuplatněnou zbývající část daňové ztráty z roku 2010. Pokud není prostor pro uplatnění této daňové ztráty z roku 2010 v daňovém přiznání za rok 2015, pak v dalším zdaňovacím období roku 2016 již tuto ztrátu z roku 2010 nebude možno uplatnit. Proto snahou poplatníka by mělo být, aby v daňovém přiznání za rok 2015 vytvořil optimalizační podmínky pro uplatnění této daňové ztráty z roku 2010, protože jinak tato daňová ztráta propadá (jednou z možností je např. přerušení odpisování hmotného majetku za rok 2015, a tím zvýšení základu daně pro možnost uplatnění odpočtu daňové ztráty z roku 2010).

?  Příklad 4

Poplatník má za zdaňovací období roku 2015 pouze příjmy ze živnostenského podnikání a jeho dílčí základ daně dle § 7 ZDP činí 240 000 Kč. Ze zdaňovacího období roku 2013 dosud zbývá hodnota neuplatněné daňové ztráty z podnikání ve výši 95000 Kč. V roce 2015 poskytl poplatník bezúplatné plnění (dar) poživateli invalidního důchodu na nákup zdravotnických potřeb (invalidního vozíku) ve výši 20000 Kč a na poskytnutí tohoto daru uzavřel darovací smlouvu.

Uplatnění plné výše daňové ztráty a daru v daňovém přiznání za rok 2015:

Údaj

Částka v Kč

Základ daně

240000

Uplatnění zbývající výše daňové ztráty

95000

Základ daně po odpočtu daňové ztráty

145000

Odpočet plné hodnoty daru (není překročena hranice 15 %)

20000

Základ daně po odpočtu daňové ztráty a daru

125000

Daň z příjmů

18750

Základní sleva na dani na poplatníka

24840

Daňová povinnost

0

 

Uplatnění plné výše hodnoty daňové ztráty z roku 2013 není pro poplatníka optimalizačním řešením. V tomto případě z možné základní slevy dani na poplatníka uplatní v daňovém přiznání za rok 2015 jen částku 18750 Kč. Proto je pro poplatníka výhodné uplatnit v daňovém přiznání plnou výši daru (neuplatněná výše by propadla) a jen dílčí část daňové ztráty, umožňující v souhrnu uplatnit plnou výši základní slevy na dani na poplatníka.

Uplatnění dílčí výše daňové ztráty a daru v daňovém přiznání za rok 2015:

Údaj

Částka v Kč

Základ daně ze samostatné činnosti

240000

Uplatnění zbývající výše daňové ztráty

54400

Základ daně po odpočtu daňové ztráty

185600

Odpočet plné hodnoty daru (není překročena hranice 15 %)

20000

Základ daně po odpočtu daňové ztráty a daru

165600

Daň z příjmů

24840

Základní sleva na dani na poplatníka

24840

Daňová povinnost

0

 

?  Příklad 5

Fyzická osoba má za rok 2015 příjmy ze závislé činnosti, ze živnostenského podnikání a příjmy z nájmu nemovité věci. V daňovém přiznání vyčíslí následující dílčí základy daně:

–  dílčí základ daně ze závislé činnosti 145000 Kč

–  dílčí základ daně ze samostatné činnosti 132000 Kč

–  dílčí základ daně z nájmu 58000 Kč.

Z roku 2012 má dosud neuplatněnou část daňové ztráty z podnikání ve výši 145 000 Kč. Poplatník uplatňuje za rok 2015 odpočet příspěvků na soukromé životní pojištění ve výši 12 000 Kč a odpočet zaplacených úroků z poskytnutého úvěru ze stavebního spoření ve výši 38 000 Kč a dále uplatní základní slevu na dani na poplatníka.

Vzhledem k tomu, že součet dílčího základu daně z podnikání a z nájmu dosahuje za rok 2015 výše 190 000 Kč, mohl by poplatník uplatnit v daňovém přiznání za rok 2015 celou výši dosud neuplatněné daňové ztráty z roku 2012. To by pro něho mělo následující důsledky:

Údaj

Částka v Kč

Součet dílčích základů daně dle § 7 a § 9 ZDP

190000

Součet všech dílčích základů daně

335000

Uplatnění daňové ztráty z roku 2012

145000

Základ daně po odpočtu daňové ztráty

190000

Odpočet příspěvků na soukromé životní pojištění

12000

Odpočet úroků z úvěru ze stavebního spoření

38000

Základ daně po uplatnění odpočtů

140000

Daň z příjmů

21000

Základní sleva na dani na poplatníka

24840

Daňová povinnost

0

 

Protože si poplatník v daném případě nemůže uplatnit plnou výši základní slevy na dani na poplatníka, je pro něho výhodnější uplatnit v daňovém přiznání za rok 2015 plnou výši odpočtu příspěvku na soukromé životní pojištění a plnou výši odpočtu úroků z úvěru ze stavebního spoření, ale pouze dílčí část daňové ztráty z roku 2012 a zbytek daňové ztráty uplatnit až v následujících zdaňovacích obdobích 2016 a 2017.

Údaj

Částka v Kč

Součet dílčích základů daně dle § 7 a § 9 ZDP

190000

Součet všech dílčích základů daně

335000

Uplatnění daňové ztráty z roku 2012

119400

Základ daně po odpočtu daňové ztráty

215600

Odpočet příspěvků na soukromé životní pojištění

12000

Odpočet úroků z úvěru ze stavebního spoření

38000

Základ daně po uplatnění odpočtů

165600

Daň z příjmů

24840

Základní sleva na dani na poplatníka

24840

Daňová povinnost

0

 

V tomto optimalizačním řešení je u poplatníka uplatněna základní sleva na dani na poplatníka v plné výši a jeho daňová povinnost je nulová.

6.  Uplatnění daňové ztráty u spolupracující osoby

Podle znění § 13 odst. 1 ZDP mohou být rozděleny mezi poplatníka a s ním spolupracující osoby příjmy a výdaje na jejich dosažení, zajištění a udržení při samostatné činnosti s výjimkou podílu společníka v.o.s. a komplementáře k.s. Přitom může dojít k situaci, že rozdělované příjmy jsou nižší než rozdělované výdaje. Lze tedy rozdělit na spolupracující osobu i ztrátu z podnikání. Toto řešení je výhodné zejména v situaci, když podnikatel dosahuje ztráty, zatímco spolupracující osoba dosahuje kladný dílčí základ daně ze svého vlastního podnikání nebo z pronájmu, z kapitálového majetku nebo z ostatních příjmů. Pro možné uplatnění daňové ztráty pak platí jak pro podnikatele, tak pro spolupracující osobu podmínky § 34 odst. 1 ZDP, podle kterého lze od základu daně odečíst daňovou ztrátu, která vznikla a byla vyměřena za předchozí zdaňovací období nebo jeho část, a to nejdéle v pěti zdaňovacích obdobích následujících bezprostředně po období, za které se daňová ztráta vyměřuje.

?  Příklad 6

Manžel podnikající na základě živnostenského oprávnění dosáhne za zdaňovací období roku 2015 zdanitelné příjmy 420000 Kč a daňově uznatelné výdaje 620 000 Kč, je tedy v daňové ztrátě. Manželka rovněž podniká a dosáhne ze svého živnostenského podnikání zdanitelné příjmy 830000 Kč, ke kterým uplatňuje paušální výdaje ve výši 60 %. Současně manželka vypomáhá svému manželovi a vede mu daňovou evidenci.

Z důvodu reálné spolupráce manželky s manželem může být na ni převedena plná výše 50 % příjmů a výdajů manžela, tedy 50 % jeho daňové ztráty.

 Daňový subjekt

Výše příjmů v Kč

Výše výdajů v Kč

 Manžel

210000

310 000

 Manželka
–  ze spolupráce
–  z vlastního podnikání
–  celkem


210000
830000
1040000


310000
498 000
808000

 

Manželka díky převedení 50 % podílu příjmů a výdajů manžela sníží v roce 2015 svůj základ daně z 332000 Kč na 232000 Kč, a tím dojde u ní ke snížení daně z 24960 Kč na 9960 Kč.

7.  Daňová ztráta zůstavitele a nemožnost jejího přenosu na dědice

V závěru si ještě připomeneme oblast uplatnění daňové ztráty v daňovém přiznání zůstavitele a změny v přenosu daňové ztráty zůstavitele na dědice, ke kterým došlo s účinností od 1.1. 2014.

Dědic, který pokračoval v samostatné činnosti zůstavitele anebo v nájmu zůstavitele, který zemřel v roce 2013, mohl podle § 5 odst. 3 ZDP ve znění účinném do 31.12. 2013 odečíst od svého základu daně daňovou ztrátu (nebo její část), kterou neodečetl od svého základu daně zůstavitel s příjmy podle § 7 nebo § 9, a to nejdéle v pěti zdaňovacích obdobích následujících bezprostředně po zdaňovacím období, za které se daňová ztráta vyměřuje, a to za podmínky, že dědic pokračoval v činnosti zůstavitele nejpozději do 6 měsíců po jeho smrti.

S účinností od 1.1. 2014 již ve změněném § 5 odst. 3 ZDP není tato možnost obsažena. Pokud tedy pokračuje dědic po skončení řízení o pozůstalosti v činnosti zůstavitele, ze které plynou příjmy zdaňované dle § 7 nebo § 9 ZDP, a zůstavitel zemřel po 1.1. 2014, pak dědic již nemůže využít možnosti uplatnit odpočet daňové ztráty neuplatněné zůstavitelem. Je tomu tak proto, že daňový řád v § 239a obsahuje právní fikci, že pro účely správy daní se na právní skutečnosti hledí tak, jako by zůstavitel žil do dne předcházejícího dni skončení řízení o pozůstalosti.

K daňovému přiznání týkajícímu se daňové povinnosti zůstavitele vzniklé ode dne jeho smrti do dne předcházejícího dni skončení řízení o pozůstalosti se s účinností od 1.1. 2014 v § 38ga ZDP stanoví, že podává-li osoba spravující pozůstalost daňové tvrzení týkající se daňové povinnosti zůstavitele vzniklé ode dne jeho smrti do dne předcházejícího dni skončení řízení o pozůstalosti, neuplatní

a)  nezdanitelnou část základu daně,

b)  položku odčitatelnou od základu daně,

c)  slevu na dani,

d)  daňové zvýhodnění.

Zákonem č. 267/­2014 Sb. bylo s účinností od 1.1. 2015 změněno písmeno b) výše uvedeného ustanovení zákona v tom smyslu, že v daňovém tvrzení podávaném osobou spravující pozůstalost týkajícím se daňové povinnosti zůstavitele vzniklé ode dne jeho smrti do dne předcházejícího dni skončení řízení o pozůstalosti se neuplatní položka odčitatelná od základu daně, s výjimkou daňové ztráty.

V daňovém přiznání k dani z příjmů fyzických osob, které podává osoba spravující pozůstalost do 3 měsíců ode dne smrti zůstavitele za část zdaňovacího období od počátku zdaňovacího období do dne smrti zůstavitele, může uplatnit jak nezdanitelné části základu daně dle § 15 ZDP a položky odčitatelné od základu daně specifikované v § 34 ZDP, tak základní slevu na dani na poplatníka v plné výši 24 840 Kč a případně další slevy dle § 35ba písm. b) až písm. g) ZDP a daňové zvýhodnění na dítě dle § 35c ZDP.

V daňových přiznáních podávaných za zdaňovací období ode dne smrti zůstavitele do dne předcházejícího dni skončení řízení o pozůstalosti již osoba spravující pozůstalost tyto odpočty od základu daně a slevy na dani nemůže uplatnit, počínaje rokem 2015 s výjimkou odpočtu daňové ztráty. Z položek odčitatelných od základu daně může osoba spravující pozůstalost počínaje rokem 2015 uplatnit v daňových přiznáních podávaných za zdaňovací období ode dne smrti zůstavitele do dne předcházejícího dni skončení řízení o pozůstalosti (zdanění příjmů z ležící pozůstalosti) pouze odpočet daňové ztráty od základu daně. Pokud v těchto daňových přiznáních podávaných v roce 2015 není osobou spravující pozůstalost uplatněna zbývající výše daňové ztráty vzniklé za období před smrtí zůstavitele, pak neuplatněná část daňové ztráty propadá.

?  Příklad 7

Občan měl z roku 2012 neuplatněnou daňovou ztrátu ve výši 41 800 Kč z příjmů zdaňovaných dle § 9 ZDP. Občan zemřel v říjnu 2014. Řízení o pozůstalosti je ukončeno v listopadu 2015. Syn (dědic) pokračuje v nájmu zděděných nemovitých věcí po zůstaviteli.

Osoba spravující pozůstalost může uplatnit v daňovém přiznání týkajícím se daňové povinnosti zůstavitele vzniklé od 1.1. 2014 do dne předcházejícího dni smrti zůstavitele odpočet dosud neuplatněné daňové ztráty nebo její části z roku 2012. V daňovém přiznání za období ode dne smrti do konce roku 2014 nemůže osoba spravující pozůstalost uplatnit odpočet části daňové ztráty z roku 2012, protože znění § 38ga ZDP toto neumožňovalo. Ovšem s ohledem na nové znění tohoto ustanovení zákona s účinností od 1.1. 2015 již může osoba spravující pozůstalost v daňovém přiznání podávaném za období od 1.1. 2015 do dne předcházejícího dni ukončení řízení o pozůstalosti uplatnit odpočet zbývající části daňové ztráty z roku 2012 od základu daně. Neuplatněný odpočet daňové ztráty zůstavitele však nemůže uplatnit dědic, který pokračuje v nájmu nemovitých věcí zděděných po zůstaviteli.

Ing. Ivan Macháček

 

K rubrice Téma jsme publikovali

-  Daňový řád (zák. č. 280/2009 Sb.), zákon o daních z příjmů (zák. č. 586/1992 Sb.) – Zákony I/2016

-  Daňové přiznání k dani z příjmů FO za r. 2015 – Poradce 7–8/2016

-  Dary jako částka snižující základ daně z příjmů – Poradce 5/2016

-  Daňová přiznání za rok 2015 – monotematika

-  Příjmy z darování, dědění a majetkového prospěchu z hlediska daně z příjmů FO – DÚVaP 2/2016

-  Slevy na dani v daňovém přiznání fyzických osob za rok 2015, Dary a jejich zdanění – DaÚ 2/2016

-  Optimalizace v daňovém přiznání FO za rok 2015 – DÚVaP 1/2016

border-right:none;padding:0cm 0cm 0cm 0cm;margin-left:14.15pt;margin-right: 4.25pt'>

Publikace lze objednat na www.i-poradce.cz, e-mailem: abo@i-poradce.cz nebo telefonicky v čase od 9.00 do 15.00 na tel.: 558 731 125–127, 732 705 627

 

Úvodem
Poradce v kostce
Legislativa
Energetický zákon s komentářem
Příloha k zákonu č. 458/2000 Sb.
Téma
Daňová ztráta z pohledu optimalizace
Poradenství
Daně a účetnictví
Insolvence z hlediska daní z příjmů
Přenesení daňové povinnosti v roce 2016
Právo a podnikatel
Vypovězení smlouvy o důchodu
Výroční zpráva
Právo nezbytné cesty
Personalistika a mzdy
Kratší pracovní úvazek
Povinnosti zaměstnavatele ve zdravotním pojištění
Výpočet mzdy a její náhrady
Podnikatelský servis
Správní delikty v účetnictví (2.)
Jsou sankce zakotvené v daňovém řádu trestním obviněním dle judikatury ESLP?
Pozor na lepé děvy
Nekonvenční strategie úspěšných
2016
obalka
Poradce č. 9
Vyprodáno
Tištěná + e-verze
120,00 Kč
Elektronická verze
Nepřihlášen
Id
Heslo
REGISTRACE
Zapomněl jsem přihlašovací údaje
E-SHOP
E-mailové noviny
Ukázky zdarma
O Poradci
Úplné znění zákonů
Daňové výdaje
Vzory smluv a podání
Vydané publikace
Předplatné
Zákony 2026
Novinky
Aktuální nabídka
Kurzy
Měnová kalkulačka
Kontakty
Obchodní podmínky
Připomínky