Daňová ztráta zpohledu optimalizace vdaňovém přiznání kdani zpříjmů fyzických osob za rok 2015
1. Stanovení základu daně z příjmů
2. Vznik daňové ztráty u fyzických
osob
3. Odpočet daňové ztráty ve zdaňovacím
období
4. Daňová ztráta a solidární
zvýšení daně v daňovém přiznání
5. Uplatnění daňové ztráty
v následujících zdaňovacích obdobích
6. Uplatnění daňové ztráty
u spolupracující osoby
7. Daňová ztráta zůstavitele
a nemožnost jejího přenosu na dědice
Jste
OSVČ a nevíte jak uplatnit daňovou ztrátu? Pro vás je určen tento
příspěvek, který pojednává o vzniku daňové ztráty u poplatníka daně
z příjmů FO, o možnosti odpočtu daňové ztráty v běžném
zdaňovacím období a v následujících zdaňovacích obdobích. Jsou zde
s využitím příkladů rozebrány možnosti využití daňové ztráty
k optimalizaci daně z příjmů fyzických osob v daňovém přiznání
za rok 2015.
K řešení
optimalizace daňové povinnosti poplatníka daně z příjmů fyzických osob
v daňovém přiznání patří rovněž využití v plné míře všech nezdanitelných
částí základů daně (odpočtů) umožněných ustanovením § 15 ZDP a všech
položek odčitatelných od základu daně specifikovaných v § 34 ZDP.
Zatímco odpočty od základu daně specifikované v § 15 ZDP lze uplatnit
pouze v tom zdaňovacím období, ve kterém vznikla zákonná možnost pro
jejich uplatnění, a není je možno převést do dalších zdaňovacích období,
odpočty od základu daně uvedené v § 34 ZDP lze uplatnit
i v následujících zdaňovacích obdobích za podmínek specifikovaných
v příslušném ustanovení § 34 ZDP. V příspěvku si rozebereme
možnosti využití daňové ztráty k optimalizaci daně z příjmů fyzických
osob v daňovém přiznání za rok 2015.
1.
Stanovení základu daně z příjmů
Základem
daně u poplatníka daně z příjmů fyzických osob je dle § 5
odst. 1 ZDP částka, o kterou příjmy plynoucí poplatníkovi ve
zdaňovacím období přesahují výdaje prokazatelně vynaložené na jejich dosažení,
zajištění a udržení, pokud v zákoně u jednotlivých příjmů podle
§ 6 až § 10 není stanoveno jinak.
Dále se
v § 23 odst. 1 ZDP uvádí, že základem daně z příjmů je
rozdíl, o který příjmy, s výjimkou příjmů, které nejsou předmětem
daně, a příjmů osvobozených od daně, převyšují výdaje (náklady), a to
při respektování jejich věcné a časové souvislosti v daném zdaňovacím
období.
U poplatníků,
kteří nevedou účetnictví (vedou daňovou evidenci
nebo uplatňují paušální výdaje, popř. vedou záznamy o příjmech
a výdajích dle § 9 odst. 6 ZDP), se pro zjištění základu daně
vychází dle znění § 23 odst. 2 písm. b) ZDP z rozdílu mezi
příjmy a výdaji.
U poplatníků,
kteří vedou účetnictví, se
pro zjištění základu daně vychází dle znění § 23 odst. 2
písm. a) ZDP z výsledku hospodaření (zisk nebo ztráta), a to
vždy bez vlivu Mezinárodních účetních standardů.
V ustanovení
§ 23 ZDP jsou specifikovány konkrétní případy zvýšení, snížení, popřípadě
možného snížení výsledku hospodaření nebo rozdílu mezi příjmy a výdaji při
stanovení základu daně v souvislosti se sestavením daňového přiznání
k dani z příjmů.
2.
Vznik daňové ztráty u fyzických osob
Daňová
ztráta může vzniknout pouze v rámci dvou dílčích základů daně:
-u dílčího
základu daně ze samostatné činnosti (u poplatníka s příjmy dle
§ 7 ZDP), pokud podle účetnictví nebo podle daňové evidence přesáhnou
výdaje příjmy,
-u dílčího
základu daně z nájmu (u poplatníka s příjmy dle § 9 ZDP),
pokud podle záznamů o příjmech a výdajích přesáhnou výdaje příjmy.
Daňová ztráta vznikne
u těchto dvou dílčích základů daně z příjmů pouze tehdy, pokud
poplatník uplatňuje výdaje na dosažení, zajištění a udržení příjmů
v prokazatelné výši. Pokud poplatník s příjmy ze samostatné činnosti
uplatňuje výdaje procentem z příjmů dle § 7 odst. 7 ZDP
a podobně poplatník s příjmy z nájmu uplatňuje výdaje procentem
z příjmů dle § 9 odst. 4 ZDP, nemůže u těchto dílčích
základů daně vzniknout daňová ztráta.
Podle
znění pokynu GFŘ D–22 k § 5 odst. 3 ZDP se ztrátou rozumějí
i případy, kdy poplatník při výkonu činnosti, z níž mohou plynout
příjmy uvedené v § 7 nebo § 9 zákona, nedosáhl ve zdaňovacím
období příjmů, ale měl pouze výdaje na dosažení, zajištění a udržení
příjmů. Rozhodné je, že poplatník samostatnou činnost vykonává nebo majetek
pronajímá.
3.
Odpočet daňové ztráty ve zdaňovacím období
Z ustanovení
§ 5 odst. 3 ZDP vyplývá, že o ztrátu upravenou podle § 23 se sníží úhrn dílčích základů daně
zjištěných podle jednotlivých druhů příjmů uvedených v § 7 až
§ 10 v příslušném zdaňovacím období. V žádném případě nelze daňovou ztrátu ze
samostatné činnosti anebo z nájmu odečíst od dílčího základu daně ze
závislé činnosti.
Odpočet
daňové ztráty vzniklé za rok 2015 uplatní poplatník daně z příjmů
fyzických osob v daňovém přiznání za rok 2015 pouze do výše součtu dílčího
základu daně podle § 7 až § 10 za zdaňovací období roku 2015. Daňovou
ztrátu nebo její část, kterou nelze uplatnit odpočtem od základu daně ve
zdaňovacím období, ve kterém vznikla, lze odečíst od úhrnu dílčích základů daně
zjištěných podle jednotlivých druhů příjmů uvedených v § 7 až
§ 10 v následujících zdaňovacích obdobích podle § 34 ZDP.
Pokud
poplatník vykazuje daňovou ztrátu, pak podle § 38g odst. 1 ZDP je
povinen podat daňové přiznání i v případě, že jeho příjmy, které jsou
předmětem daně z příjmů fyzických osob, nepřesáhly 15 000 Kč.
?
Příklad 1
Občan
má za rok 2015 příjmy ze zaměstnání, ze živnostenského podnikání
a z nájmu bytových jednotek v činžovním domě zahrnutém ve
společném jmění manželů, které zdaňuje jako příjmy dle § 9 ZDP.
S ohledem na provádění oprav v činžovním domě (výměna oken
v bytech, oprava střechy) jsou výdaje spojené s nájmem za rok 2015
vyšší než dosažené příjmy. Za rok 2015 dosáhne poplatník následující výsledky:
–
dílčí základ daně ze závislé činnosti 289000 Kč
–
dílčí základ ze samostatné činnosti 76000 Kč
–
daňová ztráta z nájmu 98000 Kč.
Poplatník daně
z příjmů uplatní v daňovém přiznání za rok 2015 odečet daňové ztráty
z nájmu pouze ve výši 76000 Kč, tj. do výše dílčího základu
daně ze samostatné činnosti. Zbývající část daňové ztráty z nájmu nemůže
odečíst od dílčího základu daně ze závislé činnosti, ale může ji převést
k uplatnění jako odpočet od základu daně v dalších pěti zdaňovacích
obdobích.
?
Příklad 2
Fyzická
osoba má za rok 2015 příjmy ze živnostenského podnikání a příjmy
z kapitálového majetku ve formě vyplacených nezdaněných kupónů ze
strukturovaných dluhopisů Citibanky a vyplacených nezdaněných kupónů
z bonusových certifikátů Cyrrus, a.s. Vzhledem k tomu, že výdaje
z podnikání za rok 2015 převýšily dosažené zdanitelné příjmy, vykáže
poplatník v daňovém přiznání za rok 2015 daňovou ztrátu ve výši 24 200 Kč.
Výše vyplacených kupónů za rok 2015 činí 75 000 Kč.
Kupóny
z dluhopisů a certifikátů jsou u poplatníka zdaněny jako příjmy
z kapitálového majetku dle § 8 ZDP. Poplatník daně z příjmů musí
uplatnit v daňovém přiznání za rok 2015 odečet daňové ztráty z podnikání
v plné výši 24200 Kč. Z ustanovení § 5 odst. 3
ZDP totiž vyplývá, že o daňovou ztrátu se sníží úhrn dílčích základů daně
dle § 7 až § 10 a pouze daňovou ztrátu nebo její část, kterou
nelze uplatnit při zdanění příjmů ve zdaňovacím období, ve kterém vznikla, lze
odečíst v následujících pěti zdaňovacích obdobích. V našem případě to
znamená, že po uplatnění daňové ztráty z podnikání v daňovém přiznání
za rok 2015 činí celkový základ daně 75 000 Kč – 24 200 Kč
= 50800 Kč a výsledná daň 7620 Kč. Poplatník sice
nebude platit žádnou daň, protože uplatní základní slevu na dani na poplatníka
do výše vypočtené daně, ale neodečtená částka 17220 Kč ze základní
slevy na dani na poplatníka propadá.
4.
Daňová ztráta a solidární zvýšení daně v daňovém přiznání
Pokud má poplatník daně
z příjmů fyzických osob současně příjmy ze závislé činnosti a příjmy
ze samostatné činnosti (z podnikání), a u příjmů ze samostatné
činnosti dosáhne daňovou ztrátu, pak může při uplatnění solidárního zvýšení
daně využít ustanovení § 16a odst. 3 ZDP. V tomto ustanovení se
stanoví, že vykáže-li poplatník
u příjmů ze samostatné činnosti daňovou ztrátu, lze o ni pro účely
uplatnění solidárního zvýšení daně ve smyslu § 16a odst. 2
písm. a) ZDP snížit příjmy zahrnované do dílčího základu daně podle
§ 6, což může vést k optimalizaci daňové povinnosti
poplatníka.
Solidární
zvýšení daně se týká fyzických osob s příjmy ze závislé činnosti
a s příjmy ze samostatné činnosti zdaňované dle § 7 ZDP.
Toto zvýšení daně činí dle § 16a ZDP sedm procent z kladného rozdílu
mezi
a) součtem příjmů
zahrnovaných do dílčího základu daně podle § 6 (příjmy ze závislé
činnosti) a dílčího základu daně podle § 7 (dílčí základ daně
z příjmů ze samostatné činnosti) v příslušném zdaňovacím období a
b) 48násobkem
průměrné mzdy stanovené podle zákona upravujícího pojistné na sociální
zabezpečení.
Pro rok 2015 činí limitní částka pro uplatnění
solidárního zvýšení daně 1 277 328 Kč a vyplývá z údajů obsažených ve vyhlášce
č. 208/2014 Sb. Pokud součet příjmů dle § 6 a dílčího základu
daně dle § 7 ZDP přesáhne za rok 2015 limitní částku 1 277328 Kč,
uplatní se z rozdílu solidární zvýšení daně. Uplatnění solidárního zvýšení
daně u měsíční zálohy na daň z příjmů ze závislé činnosti vyplývá ze
znění § 38ha ZDP a v roce 2015 se jednalo o limitní výši
106 444 Kč.
?
Příklad 3
Poplatník
daně z příjmů fyzických osob má příjmy ze závislé činnosti a příjmy
ze živnostenského podnikání. Dle potvrzení zaměstnavatele pro účely daňového
přiznání jeho příjmy ze závislé činnosti za rok 2015 činí 1 358000 Kč
a povinné pojistné na sociální a zdravotní pojištění hrazené
zaměstnavatelem 461720 Kč. V podnikání se podnikateli však moc
nedařilo a z důvodu vyšších daňových výdajů uvádí v daňovém
přiznání za rok 2015 v rámci dílčího základu daně dle § 7 ZDP daňovou
ztrátu ve výši 105 000 Kč.
Vzhledem
k tomu, že v některých měsících přesáhla mzda poplatníka limitní
hranici pro uplatnění solidárního zvýšení daně 106444 Kč, při
výpočtu zálohy na daň v těchto měsících zaměstnavatel uplatnil
u zaměstnance solidární zvýšení daně.
Ve
smyslu znění § 16a ZDP může poplatník pro účely výpočtu solidárního
zvýšení daně za rok 2015 odečíst daňovou ztrátu ze samostatné činnosti od
příjmů zahrnovaných do dílčího základu daně dle § 6 ZDP. Pro účely
solidárního zvýšení daně v našem případě poplatník dosáhne částky:
1 358 000 Kč
– 105 000 Kč = 1 253 000 Kč.
Tato
částka je nižší než limitní výše 1 277328 Kč, takže poplatník
nemusí v daňovém přiznání za rok 2015 uplatnit solidární zvýšení daně.
Pro
vlastní výpočet daně za rok 2015 však poplatník nemůže daňovou ztrátu ze
samostatné činnosti odečíst od dílčího základu daně z příjmů dle § 6
ZDP, takže poplatník bude vycházet pro stanovení výsledné daně z dílčího
základu daně ze závislé činnosti, tedy z částky
1 358 000 Kč + 461720 Kč = 1 819720 Kč.
Od této částky si uplatní nezdanitelné části základu daně dle § 15 ZDP
a stanoví výslednou daň, od které uplatní příslušné slevy na dani.
V daňovém přiznání si jako zaplacené zálohy na daň uplatní jednak měsíční
zálohy na daň sražené zaměstnavatelem z příjmů ze závislé činnosti (včetně
uplatněného solidárního zvýšení daně v jednotlivých měsících) na základě
potvrzení zaměstnavatele a dále zálohy na daň zaplacené v rámci svého
podnikání. Daňovou ztrátu z podnikání z roku 2015 může poplatník
uplatnit v následujících pěti zdaňovacích obdobích.
5.
Uplatnění daňové ztráty v následujících zdaňovacích obdobích
Pokud daňovou ztrátu
dosaženou v rámci dílčího základu daně dle § 7 nebo § 9 ZDP
nelze uplatnit v běžném zdaňovacím období v plné výši, ustanovení § 34 odst. 1 a 2 ZDP
umožňuje odečíst daňovou ztrátu, která vznikla a byla vyměřena za
předchozí zdaňovací období nebo jeho část, a to nejdéle v pěti
zdaňovacích obdobích následujících bezprostředně po období, za které se daňová
ztráta vyměřuje.
Protože zákon
o daních z příjmů nestanoví bližší postup ve způsobu uplatnění
odpočtu daňové ztráty v jednotlivých následujících zdaňovacích obdobích, lze uplatnění odpočtu daňové ztráty využít
v pěti zdaňovacích obdobích následujících po období, za které byla daňová
ztráta vyměřena, k optimalizaci daňové povinnosti poplatníka.
Pro poplatníka daně z příjmů fyzických osob je z hlediska
optimalizace daňové povinnosti výhodné uplatnit vždy jen takový odpočet dosud
neuplatněné daňové ztráty z předchozích zdaňovacích období, aby poplatník
mohl uplatnit v běžném zdaňovacím období všechny nezdanitelné částky dle
§ 15 a slevy na dani dle § 35 a § 35ba ZDP, které by
jinak při jejich neuplatnění v daném zdaňovacím období propadly.
Nesmíme zapomenout na
skutečnost, že v daňovém přiznání za rok 2015 lze uplatnit daňovou ztrátu
vzniklou a vyměřenou pouze za zdaňovací období 2010, 2011, 2012, 2013
a 2014. V daňovém přiznání za rok
2015 lze již naposled uplatnit dosud neuplatněnou zbývající část daňové ztráty
z roku 2010. Pokud není prostor pro uplatnění této daňové ztráty
z roku 2010 v daňovém přiznání za rok 2015, pak v dalším
zdaňovacím období roku 2016 již tuto ztrátu z roku 2010 nebude možno
uplatnit. Protosnahou poplatníka
by mělo být, aby v daňovém přiznání za rok 2015 vytvořil optimalizační
podmínky pro uplatnění této daňové ztráty z roku 2010, protože jinak tato daňová ztráta propadá (jednou
z možností je např. přerušení odpisování hmotného majetku za rok 2015,
a tím zvýšení základu daně pro možnost uplatnění odpočtu daňové ztráty
z roku 2010).
?
Příklad 4
Poplatník
má za zdaňovací období roku 2015 pouze příjmy ze živnostenského podnikání
a jeho dílčí základ daně dle § 7 ZDP činí 240 000 Kč. Ze
zdaňovacího období roku 2013 dosud zbývá hodnota neuplatněné daňové ztráty
z podnikání ve výši 95000 Kč. V roce 2015 poskytl
poplatník bezúplatné plnění (dar) poživateli invalidního důchodu na nákup
zdravotnických potřeb (invalidního vozíku) ve výši 20000 Kč
a na poskytnutí tohoto daru uzavřel darovací smlouvu.
Uplatnění plné výše daňové ztráty
a daru v daňovém přiznání za rok 2015:
Údaj
Částka
v Kč
Základ
daně
240000
Uplatnění zbývající výše daňové ztráty
95000
Základ daně po odpočtu daňové ztráty
145000
Odpočet
plné hodnoty daru (není překročena hranice 15 %)
20000
Základ
daně po odpočtu daňové ztráty a daru
125000
Daň
z příjmů
18750
Základní
sleva na dani na poplatníka
24840
Daňová
povinnost
0
Uplatnění plné výše
hodnoty daňové ztráty z roku 2013 není pro poplatníka optimalizačním
řešením. V tomto případě z možné základní slevy dani na poplatníka
uplatní v daňovém přiznání za rok 2015 jen částku 18750 Kč.
Proto je pro poplatníka výhodné uplatnit v daňovém přiznání plnou výši
daru (neuplatněná výše by propadla) a jen dílčí část daňové ztráty,
umožňující v souhrnu uplatnit plnou výši základní slevy na dani na
poplatníka.
Uplatnění dílčí výše daňové ztráty
a daru v daňovém přiznání za rok 2015:
Údaj
Částka
v Kč
Základ
daně ze samostatné činnosti
240000
Uplatnění zbývající výše daňové ztráty
54400
Základ daně po odpočtu daňové ztráty
185600
Odpočet
plné hodnoty daru (není překročena hranice 15 %)
20000
Základ
daně po odpočtu daňové ztráty a daru
165600
Daň
z příjmů
24840
Základní
sleva na dani na poplatníka
24840
Daňová
povinnost
0
?
Příklad 5
Fyzická
osoba má za rok 2015 příjmy ze závislé činnosti, ze živnostenského podnikání
a příjmy z nájmu nemovité věci. V daňovém přiznání vyčíslí
následující dílčí základy daně:
–
dílčí základ daně ze závislé činnosti 145000 Kč
–
dílčí základ daně ze samostatné činnosti 132000 Kč
–
dílčí základ daně z nájmu 58000 Kč.
Z roku
2012 má dosud neuplatněnou část daňové ztráty z podnikání ve výši
145 000 Kč. Poplatník uplatňuje za rok 2015 odpočet příspěvků na
soukromé životní pojištění ve výši 12 000 Kč a odpočet
zaplacených úroků z poskytnutého úvěru ze stavebního spoření ve výši
38 000 Kč a dále uplatní základní slevu na dani na poplatníka.
Vzhledem
k tomu, že součet dílčího základu daně z podnikání
a z nájmu dosahuje za rok 2015 výše 190 000 Kč, mohl by
poplatník uplatnit v daňovém přiznání za rok 2015 celou výši dosud
neuplatněné daňové ztráty z roku 2012. To by pro něho mělo následující
důsledky:
Údaj
Částka
v Kč
Součet
dílčích základů daně dle § 7 a § 9 ZDP
190000
Součet
všech dílčích základů daně
335000
Uplatnění
daňové ztráty z roku 2012
145000
Základ daně po odpočtu daňové ztráty
190000
Odpočet
příspěvků na soukromé životní pojištění
12000
Odpočet
úroků z úvěru ze stavebního spoření
38000
Základ
daně po uplatnění odpočtů
140000
Daň
z příjmů
21000
Základní
sleva na dani na poplatníka
24840
Daňová
povinnost
0
Protože
si poplatník v daném případě nemůže uplatnit plnou výši základní slevy na
dani na poplatníka, je pro něho výhodnější uplatnit v daňovém přiznání za rok
2015 plnou výši odpočtu příspěvku na soukromé životní pojištění a plnou
výši odpočtu úroků z úvěru ze stavebního spoření, ale pouze dílčí část
daňové ztráty z roku 2012 a zbytek daňové ztráty uplatnit až
v následujících zdaňovacích obdobích 2016 a 2017.
Údaj
Částka
v Kč
Součet
dílčích základů daně dle § 7 a § 9 ZDP
190000
Součet
všech dílčích základů daně
335000
Uplatnění
daňové ztráty z roku 2012
119400
Základ daně po odpočtu daňové ztráty
215600
Odpočet
příspěvků na soukromé životní pojištění
12000
Odpočet
úroků z úvěru ze stavebního spoření
38000
Základ daně po uplatnění odpočtů
165600
Daň
z příjmů
24840
Základní
sleva na dani na poplatníka
24840
Daňová
povinnost
0
V tomto
optimalizačním řešení je u poplatníka uplatněna základní sleva na dani na
poplatníka v plné výši a jeho daňová povinnost je nulová.
6.
Uplatnění daňové ztráty u spolupracující osoby
Podle znění § 13
odst. 1 ZDP mohou být rozděleny mezi poplatníka a s ním
spolupracující osoby příjmy a výdaje na jejich dosažení, zajištění
a udržení při samostatné činnosti s výjimkou podílu společníka v.o.s.
a komplementáře k.s. Přitom může dojít k situaci, že rozdělované
příjmy jsou nižší než rozdělované výdaje. Lze
tedy rozdělit na
spolupracující osobu i ztrátu z podnikání. Toto řešení je
výhodné zejména v situaci, když podnikatel dosahuje ztráty, zatímco
spolupracující osoba dosahuje kladný dílčí základ daně ze svého vlastního
podnikání nebo z pronájmu, z kapitálového majetku nebo
z ostatních příjmů. Pro možné uplatnění daňové ztráty pak platí jak pro
podnikatele, tak pro spolupracující osobu podmínky § 34 odst. 1 ZDP,
podle kterého lze od základu daně odečíst daňovou ztrátu, která vznikla a byla
vyměřena za předchozí zdaňovací období nebo jeho část, a to nejdéle
v pěti zdaňovacích obdobích následujících bezprostředně po období, za
které se daňová ztráta vyměřuje.
?
Příklad 6
Manžel
podnikající na základě živnostenského oprávnění dosáhne za zdaňovací období
roku 2015 zdanitelné příjmy 420000 Kč a daňově uznatelné
výdaje 620 000 Kč, je tedy v daňové ztrátě. Manželka rovněž
podniká a dosáhne ze svého živnostenského podnikání zdanitelné příjmy 830000 Kč,
ke kterým uplatňuje paušální výdaje ve výši 60 %. Současně manželka
vypomáhá svému manželovi a vede mu daňovou evidenci.
Z důvodu
reálné spolupráce manželky s manželem může být na ni převedena plná výše
50 % příjmů a výdajů manžela, tedy 50 % jeho daňové ztráty.
Daňový
subjekt
Výše
příjmů v Kč
Výše
výdajů v Kč
Manžel
210000
310 000
Manželka
– ze spolupráce
– z vlastního podnikání
– celkem
210000
830000
1040000
310000
498 000
808000
Manželka díky
převedení 50 % podílu příjmů a výdajů manžela sníží v roce 2015
svůj základ daně z 332000 Kč na 232000 Kč,
a tím dojde u ní ke snížení daně z 24960 Kč na 9960 Kč.
7.
Daňová ztráta zůstavitele a nemožnost jejího přenosu na dědice
V závěru si ještě
připomeneme oblast uplatnění daňové ztráty v daňovém přiznání zůstavitele
a změny v přenosu daňové ztráty zůstavitele na dědice, ke kterým
došlo s účinností od 1.1. 2014.
Dědic,
který pokračoval v samostatné činnosti zůstavitele anebo v nájmu
zůstavitele, který zemřel v roce 2013, mohl podle § 5 odst. 3
ZDP ve znění účinném do 31.12. 2013 odečíst od svého základu daně
daňovou ztrátu (nebo její část), kterou neodečetl od svého základu daně
zůstavitel s příjmy podle § 7 nebo § 9, a to nejdéle
v pěti zdaňovacích obdobích následujících bezprostředně po zdaňovacím
období, za které se daňová ztráta vyměřuje, a to za podmínky, že dědic
pokračoval v činnosti zůstavitele nejpozději do 6 měsíců po jeho smrti.
S účinností
od 1.1. 2014 již ve změněném § 5 odst. 3 ZDP není tato možnost
obsažena. Pokud tedy pokračuje dědic po skončení
řízení o pozůstalosti v činnosti zůstavitele, ze které plynou příjmy
zdaňované dle § 7 nebo § 9 ZDP, a zůstavitel zemřel po 1.1.
2014, pak dědic již nemůže využít možnosti uplatnit odpočet daňové ztráty
neuplatněné zůstavitelem. Je tomu tak proto, že daňový řád v § 239a
obsahuje právní fikci, že pro účely správy daní se na právní skutečnosti hledí
tak, jako by zůstavitel žil do dne předcházejícího dni skončení řízení
o pozůstalosti.
K daňovému
přiznání týkajícímu se daňové povinnosti zůstavitele vzniklé ode dne jeho smrti
do dne předcházejícího dni skončení řízení o pozůstalosti se
s účinností od 1.1. 2014 v § 38ga ZDP stanoví, že podává-li
osoba spravující pozůstalost daňové
tvrzení týkající se daňové povinnosti zůstavitele vzniklé ode dne jeho smrti do
dne předcházejícího dni skončení řízení o pozůstalosti, neuplatní
a) nezdanitelnou
část základu daně,
b) položku
odčitatelnou od základu daně,
c) slevu na dani,
d) daňové
zvýhodnění.
Zákonem
č. 267/2014 Sb. bylo s účinností od 1.1. 2015 změněno
písmeno b) výše uvedeného ustanovení zákona
v tom smyslu, že v daňovém tvrzení podávaném osobou spravující
pozůstalost týkajícím se daňové povinnosti zůstavitele vzniklé ode dne jeho
smrti do dne předcházejícího dni skončení řízení o pozůstalosti se
neuplatní položka odčitatelná od základu daně, s výjimkou daňové ztráty.
V daňovém
přiznání k dani z příjmů fyzických
osob, které podává osoba spravující pozůstalost do 3 měsíců ode dne smrti
zůstavitele za část zdaňovacího období od
počátku zdaňovacího období do dne smrti zůstavitele, může uplatnit
jak nezdanitelné části základu daně dle § 15 ZDP a položky
odčitatelné od základu daně specifikované v § 34 ZDP, tak základní
slevu na dani na poplatníka v plné výši 24 840 Kč
a případně další slevy dle § 35ba písm. b) až písm. g) ZDP
a daňové zvýhodnění na dítě dle § 35c ZDP.
V daňových
přiznáních podávaných za zdaňovací období ode dne smrti zůstavitele do dne
předcházejícího dni skončení řízení o pozůstalosti
již osoba spravující pozůstalost tyto odpočty od základu daně a slevy na
dani nemůže uplatnit, počínaje rokem 2015 s výjimkou odpočtu daňové
ztráty. Z položek odčitatelných od základu daně může osoba spravující
pozůstalost počínaje rokem 2015 uplatnit v daňových přiznáních podávaných
za zdaňovací období ode dne smrti zůstavitele do dne předcházejícího dni
skončení řízení o pozůstalosti (zdanění příjmů z ležící pozůstalosti)
pouze odpočet daňové ztráty od základu daně. Pokud v těchto daňových
přiznáních podávaných v roce 2015 není osobou spravující pozůstalost
uplatněna zbývající výše daňové ztráty vzniklé za období před smrtí
zůstavitele, pak neuplatněná část daňové ztráty propadá.
?
Příklad 7
Občan
měl z roku 2012 neuplatněnou daňovou ztrátu ve výši 41 800 Kč
z příjmů zdaňovaných dle § 9 ZDP. Občan zemřel v říjnu 2014.
Řízení o pozůstalosti je ukončeno v listopadu 2015. Syn (dědic)
pokračuje v nájmu zděděných nemovitých věcí po zůstaviteli.
Osoba
spravující pozůstalost může uplatnit v daňovém přiznání týkajícím se
daňové povinnosti zůstavitele vzniklé od 1.1. 2014 do dne
předcházejícího dni smrti zůstavitele odpočet dosud neuplatněné daňové ztráty
nebo její části z roku 2012. V daňovém přiznání za období ode dne
smrti do konce roku 2014 nemůže osoba spravující pozůstalost uplatnit odpočet
části daňové ztráty z roku 2012, protože znění § 38ga ZDP toto
neumožňovalo. Ovšem s ohledem na nové znění tohoto ustanovení zákona
s účinností od 1.1. 2015 již může osoba spravující pozůstalost
v daňovém přiznání podávaném za období od 1.1. 2015 do dne
předcházejícího dni ukončení řízení o pozůstalosti uplatnit odpočet
zbývající části daňové ztráty z roku 2012 od základu daně. Neuplatněný
odpočet daňové ztráty zůstavitele však nemůže uplatnit dědic, který pokračuje
v nájmu nemovitých věcí zděděných po zůstaviteli.
Ing. Ivan
Macháček
K rubrice
Téma jsme publikovali
- Daňový
řád (zák. č. 280/2009 Sb.), zákon o daních z příjmů (zák. č.
586/1992 Sb.) – Zákony I/2016
- Daňové
přiznání k dani z příjmů FO za r. 2015 – Poradce 7–8/2016
- Dary
jako částka snižující základ daně z příjmů – Poradce 5/2016
- Daňová
přiznání za rok 2015 – monotematika
- Příjmy
z darování, dědění a majetkového prospěchu z hlediska daně
z příjmů FO – DÚVaP 2/2016
- Slevy
na dani v daňovém přiznání fyzických osob za rok 2015, Dary
a jejich zdanění – DaÚ 2/2016
- Optimalizace
v daňovém přiznání FO za rok 2015 – DÚVaP 1/2016