Daňové a nedaňové výdaje

Stěžejními ustanoveními ZDP, která se zabývají daňovou uznatelností vynaložených výdajů (nákladů), jsou ustanovení § 24 a § 25 ZDP. Z § 24 odst. 1 zákona vyplývá, že výdaje (náklady) vynaložené na dosažení, zajištění a udržení zdanitelných příjmů se pro zjištění základu daně odečtou ve výši prokázané poplatníkem a ve výši stanovené tímto zákonem a zvláštními předpisy. Ve výdajích na dosažení, zajištění a udržení příjmů nelze uplatnit výdaje, které již byly v předchozích zdaňovacích obdobích ve výdajích na dosažení, zajištění a udržení příjmů uplatněny. V § 24 odst. 2 je pak obsažen výčet výdajů, které jsou také výdaji vynaloženými na dosažení, zajištění a udržení zdanitelných příjmů, přičemž tento výčet není úplný a u příslušného vynaloženého výdaje musí poplatník sledovat doplňující podmínky pro daňovou uznatelnost dle dalších ustanovení ZDP. V § 25 zákona je uveden výčet výdajů, které zejména nelze uznat za výdaje vynaložené k dosažení, zajištění a udržení příjmů.

Následně si ukážeme na specifických dotazech daňové řešení tří vybraných daňových okruhů u poplatníka daně z příjmů fyzických osob:

•    uplatnění nájemného v případě operativního leasingu a úplaty v případě finančního leasingu do daňových (nedaňových) výdajů ve smyslu § 21d, § 24 odst. 2 písm. h), § 24 odst. 4 a § 24 odst. 5 ZDP,

•    uplatnění vzniklé škody do daňových (nedaňových) výdajů ve smyslu § 24 odst. 2 písm. l) a § 25 odst. 1 písm. n) ZDP,

•    daňové výdaje v souvislosti s prodejem vozidla ve smyslu § 4 odst. 1 písm. c), § 7, § 23 odst. 4 písm. e), § 28 odst. 6 a § 29 odst. 2 ZDP.

Odpovědi na dotazy jsou zpracovány dle znění zákona o daních z příjmů ke dni 5. 3. 2017.

Ing. Ivan Macháček

_{396. Splátka úplaty u finančního leasingu}

Podnikatel, který vede daňovou evidenci, převezme osobní automobil od leasingové společnosti k užívání dne 22. 12. 2017. Následně onemocněl a leasingová smlouva byla sjednána až dne 2. 1. 2018 s určením zahájení finančního leasingu od 2. 1. 2018 v délce 54 měsíců. Podnikatel využívá automobil výlučně k podnikatelským účelům.

Může si podnikatel do daňových výdajů roku 2017 zahrnout první splátku úplaty, když ji zaplatil již 27. 12. 2017?

Přestože byl předmět finančního leasingu přenechán uživateli ve stavu způsobilém obvyklému užívání již dne 22. 12. 2017, v tento den ještě leasingová smlouva sjednána nebyla. Proto za měsíc prosinec 2017 nelze uplatňovat do daňových výdajů úplatu. Smlouva je v daném případě sjednána od ledna 2018, a proto od ledna poběží 54 měsíců daňově uznatelných splátek úplaty.

_{397. Uplatnění daňové zůstatkové ceny při prodeji vozidla využívaného i pro soukromé účely}

Podnikatel od roku 2014 odpisuje osobní automobil vložený do svého obchodního majetku. Automobil odpisuje rovnoměrným způsobem ze vstupní ceny 550 000 Kč. V letech 2015 a 2016 používal osobní automobil nejen k podnikatelským účelům, ale rovněž pro soukromé účely, přičemž podíl najetých kilometrů pro soukromé účely činil po oba roky 30 % z celkového počtu najetých kilometrů. V roce 2017 automobil prodá za 250 000 Kč.

Jaké výdaje si může podnikatel uplatnit v roce 2017 v souvislosti s prodejem vozidla?

Z titulu využívání automobilu pro soukromé účely musel poplatník v letech 2015 a 2016 roční odpis v rámci sestavení daňového přiznání ve smyslu § 28 odst. 6 ZDP krátit o 30 %. V roce 2017 již automobil pro soukromé účely nevyužívá, takže poplatník uplatní do daňových výdajů z důvodu prodeje automobilu poloviční výši ročního odpisu v plné výši.

Dle § 29 odst. 2 ZDP se za zůstatkovou cenu považuje rozdíl mezi vstupní cenou hmotného majetku a celkovou výší odpisů stanovených podle § 26 a § 30 až § 32 z tohoto majetku, a to i tehdy, když do výdajů na zajištění zdanitelných příjmů zahrnul poplatník pouze poměrnou část odpisů podle § 28 odst. 6 ZDP z důvodu, že majetek byl používán zčásti k zajištění zdanitelného příjmu a zčásti pro soukromé účely.

Dále přihlédneme k § 23 odst. 4 písm. e) ZDP, dle kterého se do základu daně nezahrnují částky zaúčtované do příjmů, pokud souvisejí s výdaji neuznanými v předchozích zdaňovacích obdobích jako výdaje na dosažení, zajištění a udržení příjmů, a to maximálně do výše těchto neuznaných výdajů v předchozích zdaňovacích obdobích.

Prodej vozidla ovlivní dílčí základ daně dle § 7 následovně:

250 000 Kč – 183 562 Kč (zůstatková cena) – 73 426 Kč (neuplatněné odpisy) = – 6 988 Kč.

Z prodeje vozidla zařazeného v obchodním majetku poplatníka vznikla daňová ztráta ve výši 6 988 Kč, která sníží dílčí základ daně poplatníka dle § 7 ZDP i vyměřovací základ pro stanovení výše pojistného na sociální a zdravotní pojištění za rok 2017.

_{398. Předčasný odkup předmětu finančního leasingu}

Zemědělský podnikatel má uzavřenu smlouvu na finanční leasing traktoru, přičemž předmět finančního leasingu byl přenechán uživateli ve stavu způsobilém k užívání ke dni 10. 8. 2015. Doba trvání leasingové smlouvy je 54 měsíců, první zvýšená splátka úplaty finančního leasingu činí 50 000 Kč, rovnoměrné měsíční splátky úplaty činí 13 000 Kč. Celková hodnota leasingové smlouvy činí 739 000 Kč. K datu 31. 10. 2017 je leasingová smlouva na základě dohody mezi uživatelem a leasingovou společností předčasně ukončena a traktor podnikatel odkoupí za sjednanou kupní cenu 300 000 Kč a zahrne ho do svého obchodního majetku. Vstupní cena traktoru u leasingové společnosti činí 640 000 Kč.

Může být v daném případě ponechána úplata v daňových výdajích podnikatele v letech 2015 až 2017?

Uživatel zaplatí za období od 10. 8. 2015 do 31. 10. 2017 úplatu finančního leasingu v celkové výši 50 000 Kč + 26 x 13 000 Kč = 388 000 Kč.

Daňově uznatelná úplata činí na 1 kalendářní měsíc částku:

739 000 Kč : 54 = 13 685,18 Kč/měsíc.

Jako daňový výdaj může podnikatel uplatnit poměrnou část úplaty připadající ze sjednané doby finančního leasingu na skutečnou dobu trvání finančního leasingu:

zdaňovací období roku 2015 5 měsíců 68 426 Kč

zdaňovací období roku 2016 12 měsíců 164 222 Kč

zdaňovací období roku 2017 10 měsíců 136 852 Kč

daňově uznatelné výdaje celkem   369 500 Kč

Poměrná část úplaty finančního leasingu může zůstat jako daňový výdaj pouze za předpokladu, že bude dodržena podmínka kupní ceny podle § 24 odst. 5 písm. a) ZDP. Za tím účelem je nutno určit zůstatkovou cenu při rovnoměrném odpisování traktoru u leasingové společnosti:

Vypočtený daňový odpis stanovený rovnoměrným způsobem u leasingové společnosti (2. odpisová skupina)

Zůstatková cena činí 356 000 Kč. Vzhledem k tomu, že kupní cena byla sjednána na 300 000 Kč, je tato kupní cena nižší než vypočtená zůstatková cena traktoru u vlastníka (leasingové společnosti) při rovnoměrném odpisování. Proto se uplatněná úplata finančního leasingu v daňových výdajích stává daňově neuznatelnou.

Podnikatel musí v daňovém přiznání za rok 2017 zvýšit základ daně o uplatněnou úplatu v daňových výdajích roku 2015 a 2016 ve výši 232 648 Kč a současně nemůže uplatnit do daňových výdajů v roce 2016 žádnou poměrnou část úplaty.

V souladu se zněním § 29 odst. 1 písm. a) ZDP může podnikatel do vstupní ceny odkoupeného traktoru pro účely jeho daňového odpisování zahrnout kromě kupní ceny i veškerou úplatu uhrazenou uživatelem do data ukončení smlouvy, která nebyla daňovým výdajem, a odpisovat hmotný majetek dalších 5 let rovnoměrným nebo zrychleným způsobem z této vstupní ceny.

_{399. Splátka nájemného jako daňový výdaj}

Podnikatel, který vede daňovou evidenci, uzavře smlouvu o nájmu osobního vozidla na dobu určitou 12 měsíců s počátkem nájmu počínaje dnem předání vozidla nájemci dle Protokolu o předání předmětu nájmu 1. 12. 2017. Výše měsíční splátky nájemného činí 5 700 Kč. Fakturu za měsíc prosinec 2017 vystavil pronajímatel dne 15. 12. 2017 se splatností 5. 1. 2018. Vstupní cena automobilu u leasingové společnosti činí 380 000 Kč (vč. DPH).

Může si podnikatel uplatnit zaplacenou částku nájemného za prosinec 2017 do daňových výdajů roku 2017?

Vzhledem k tomu, že poplatník vede daňovou evidenci a první měsíční splátku nájemného za nájem osobního automobilu za měsíc prosinec 2017 uhradí v předstihu oproti splatnosti faktury již koncem prosince 2017, může si za zdaňovací období roku 2017 do daňových výdajů zahrnout tuto splátku nájemného.

Nájemce zaplatí za období od 1. 12. 2017 do 30. 11. 2018 nájemné v celkové výši 5 700 Kč x 12 měsíců = 68 400 Kč. Tato výše nájemného může zůstat jako daňový výdaj pouze za předpokladu, že bude dodržena podmínka kupní ceny podle § 24 odst. 5 písm. a) ZDP. Za tím účelem je nutno určit zůstatkovou cenu při rovnoměrném odpisování automobilu u leasingové společnosti:

Vypočtený daňový odpis rovnoměrným způsobem u leasingové společnosti

Zůstatková cena činí 295 925 Kč. Vzhledem k tomu, že kupní cena byla sjednána na 325 000 Kč, je tato kupní cena vyšší než vypočtená zůstatková cena automobilu u vlastníka (leasingové společnosti) při rovnoměrném odpisování. Uplatněné nájemné nájemcem v daňových výdajích roku 2017 a 2018 zůstává daňově uznatelným výdajem.

Podnikatel bude počínaje zdaňovacím obdobím 2018 odpisovat vozidlo dalších
5 let rovnoměrným nebo zrychleným způsobem ze vstupní ceny 325 000 Kč, pokud vloží zakoupený automobil do svého obchodního majetku.

_{400. Úplata jako nedaňový výdaj podnikatele}

Podnikatel má od roku 2013 uzavřenu smlouvu na finanční leasing osobního automobilu. Smlouva je uzavřena na 54 měsíců, kupní cena je sjednána ve výši 1 000 Kč. Po uplynutí sjednané doby v roce 2017 dochází k převedení vlastnického práva k užívané věci na uživatele, ale podnikatel se rozhodl automobil nezařadit do svého obchodního majetku, ale využívat ho jen pro soukromé účely. K výkonu podnikatelské činnosti využívá nový osobní automobil zakoupený v roce 2017.

Musí podnikatel v roce 2017 podat dodatečná daňová přiznání za zdaňovací období, ve kterých uplatnil úplatu jako daňový výdaj?

Protože podnikatel nezahrne po skončení finančního leasingu automobil do obchodního majetku, porušil podmínku daňové uznatelnosti nájemného stanovenou v § 24 odst. 4 ZDP a tento postup má následující daňové dopady:

•    ve zdaňovacím období roku 2017 nezahrne do daňových výdajů žádnou úplatu,

•    ve zdaňovacím období roku 2017 nemusí poplatník podávat dodatečná daňová přiznání za roky 2013 až 2016, ale využije znění § 5 odst. 6 ZDP a zvýší základ daně z příjmů za zdaňovací období roku 2017 o poměrnou část úplaty uplatněnou jako daňový výdaj v letech 2013 až 2016.

_{401. Manko jako nedaňový výdaj}

Při inventarizaci v závěru zdaňovacího období bylo zjištěno ve skladu podnikatele manko nad normu stanovených úbytků. Se zaměstnancem je uzavřena dohoda o odpovědnosti k ochraně hodnot svěřených zaměstnanci k vyúčtování, na základě níž odpovídá za vzniklý schodek a za ztrátu na svěřených předmětech. Podnikatel vede účetnictví.

Bude manko daňově uznatelným nákladem podnikatele, pokud bude uhrazeno zaměstnancem?

Přirozené úbytky zásob odpovídající stanovené normě jsou součástí spotřeby zásob, pouze úbytky zásob nad stanovené normy přirozených úbytků jsou inventarizačním rozdílem a považují se za manko. V souladu s § 25 odst. 1 písm. n) ZDP jsou daňově neuznatelnými výdaji (náklady) škody a manka nad normu stanovených úbytků přesahující náhrady.

Varianta A:

Zaměstnavatel předepíše zaměstnanci manko nad normu stanovených úbytků k náhradě v plné výši. V tomto případě bude manko u podnikatele daňově neutrální – proti výnosu z přijaté náhrady od zaměstnance si může uplatnit plnou výši manka jako daňový náklad.

Varianta B:

Pokud by však podnikatel po zaměstnanci nepožadoval náhradu za způsobené manko, nemůže si výši manka nad normu uplatnit do daňových nákladů vůbec.

_{402. Daňové výdaje při prodeji odepsaného vozidla}

Poplatník v roce 2017 prodá osobní automobil zařazený v obchodním majetku, který je již zcela daňově odepsán (poslední odpis byl uplatněn v daňovém přiznání za zdaňovací období roku 2016). Prodej vozidla se uskuteční na základě kupní smlouvy za sjednanou cenu 72 000 Kč. Prodávající zaplatí znalecký posudek ve výši 2 050 Kč.

Může si poplatník zahrnout do daňových výdajů výdaj za znalecký posudek?

Příjem z prodeje vozidla zahrnutého v obchodním majetku je zdaněn jako příjem dle § 7 ZDP. Vzhledem k tomu, že automobil již nemá žádnou daňovou zůstatkovou cenu, bude k příjmům z prodeje automobilu možno uplatnit jako daňové výdaje pouze částku za znalecký posudek 2 050 Kč.

Prodej automobilu zvýší dílčí základ daně dle § 7 ZDP o částku 72 000 Kč – 2 050 Kč = 69 950 Kč.

Z titulu prodeje automobilu tak musí podnikatel zvýšit svůj vyměřovací základ pro odvod sociálního a zdravotního pojištění o částku 0,5 x 69 950 Kč = 34 975 Kč.

V daném případě bude pro poplatníka výhodnější vyřadit před prodejem automobil ze svého obchodního majetku. Tím proběhne zdanění příjmů z prodeje ve stejné výši jako příjem dle § 10 ZDP, ale v tomto případě neovlivní částka 69 950 Kč vyměřovací základ pro výpočet pojistného na zdravotní a sociální pojištění za rok 2017.

_{403. Prodej vozidla při nedodržení časového testu}

Fyzická osoba zakoupila v listopadu 2016 v autobazaru osobní automobil za částku 85 000 Kč. Automobil nemá zařazen v obchodním majetku a během roku 2016 a 2017 na něm provede vlastními silami nezbytné opravy. Za pořízení náhradních dílů zaplatí dle faktury částku 34 180 Kč. V září 2017 automobil výhodně prodá za částku 159 000 Kč.

Jaké výdaje si uplatní FO k příjmům z prodeje vozidla?

V daném případě nebyl dodržen časový test pro osvobození příjmů z prodeje automobilu v délce 1 roku od nabytí vozidla ve smyslu § 4 odst. 1 písm. c) ZDP. Proto příjem z prodeje podléhá zdanění dle § 10 ZDP. Výdajem je cena, za kterou poplatník věc prokazatelně nabyl, zvýšená o prokazatelné výdaje na opravu vozidla (faktury za náhradní díly). Výdajem však nebude vlastní práce poplatníka spojená s opravou vozidla.

Dílčím základem daně z příjmů dle § 10 bude tedy částka:

159 000 Kč – 85 000 Kč – 34 180 Kč = 39 820 Kč.

Tato částka bude uvedena v daňovém přiznání k dani z příjmů za rok 2017 jako dílčí základ daně dle § 10 ZDP. Pokud by občan posečkal s prodejem automobilu do prosince 2017, byl by příjem z prodeje vozidla dle § 4 odst. 1 písm. c) ZDP osvobozen od daně z příjmů.

_{404. Zničené zásoby u podnikatele vedoucího daňovou evidenci}

Podnikatel vede daňovou evidenci. V důsledku zaplavení areálu podnikatele došlo ke znehodnocení zásob materiálu, které měl podnikatel na skladě a pořídil je v minulém zdaňovacím období. Na základě provedené inventarizace skladu a skladových karet byla zjištěna škoda ve výši 65 000 Kč. Podnikatel zajistil posudek pojišťovny, potvrzující výši škod. Zničené zásoby byly protokolárně zlikvidovány.

Může si zničené zásoby podnikatel uplatnit do daňových výdajů?

Při vedení daňové evidence jsou u poplatníka výdaje za pořízené zásoby daňově uznatelné ve zdaňovacím období, kdy dojde k jejich zaplacení. Proto při vzniku škody na těchto zásobách nemůže podnikatel jako daňový výdaj opětovně uplatnit škodu na zásobách, protože hodnota zásob již byla uplatněna jako daňový výdaj při pořízení zásob a jejich zaplacení.

Podnikatel ponechá výši znehodnocených zásob v již uplatněných daňových výdajích předchozího zdaňovacího období, ve kterém tyto zásoby pořídil a zaplatil.

_{405. Vzniklá škoda a uplatnění paušálních výdajů}

Podnikateli vznikla v roce 2017 v důsledku zaplavení škoda na budově skladu, přičemž objekt bylo nutno v důsledku zřícení stěn budovy zlikvidovat. Podnikatel uplatňuje výdaje procentem z příjmů. Má k dispozici posudek pojišťovny o výši škody.

Může si podnikatel uplatit zůstatkovou cenu zlikvidované budovy?

Pokud podnikatel uplatňuje výdaje procentem z příjmů, jsou v těchto výdajích zahrnuty veškeré výdaje poplatníka vynaložené v souvislosti s dosahováním příjmů z podnikání. Poplatník nemůže uplatnit do daňových výdajů ani odpisy, ani v případě škody na hmotném majetku nemůže uplatnit daňovou zůstatkovou cenu do daňových výdajů.

Možným řešením by bylo, kdyby v roce 2017 přešel podnikatel na uplatnění skutečných výdajů. V tomto případě by mohl uplatnit jak poloviční výši ročního odpisu budovy, tak její daňovou zůstatkovou cenu jako daňový výdaj na základě posudku pojišťovny o výši škody.

V tomto případě však nesmí podnikatel zapomenout na úpravu základu daně dle § 23 odst. 8 ZDP za předcházející zdaňovací období roku 2016.

_{406. Škoda jako nedaňový výdaj}

Řidič podnikatele způsobí v roce 2017 havárii nákladního vozidla, na základě níž je vozidlo vyřazeno z obchodního majetku a sešrotováno. Podnikatel vede daňovou evidenci a uplatní za zdaňovací období 2017 polovinu roční výše daňového odpisu vozidla. Zůstatková cena vozidla ke dni vyřazení činí 158 000 Kč. Podnikatel nemá uzavřeno havarijní pojištění, v souladu se zákoníkem práce je zaměstnanci předepsána náhrada škody ve výši 80 000 Kč, za prodej šrotu je získána částka 6 200 Kč.

V jaké výši si může podnikatel způsobenou škodu zaměstnancem zahrnout do svých daňových výdajů?

Jako daňově uznatelnou může podnikatel zahrnout škodu vzniklou vyřazením vozidla z obchodního majetku pouze do výše obdržených náhrad, tj. částku 86 200 Kč. Zbývající část daňové zůstatkové ceny 71 800 Kč je daňově neuznatelná.

_{407. Prodej vozidla vyřazeného z obchodního majetku}

Podnikatel zakoupil v roce 2014 nový osobní automobil za pořizovací cenu 440 000 Kč, vložil jej do obchodního majetku a odpisoval jej zrychleným způsobem. V roce 2016 automobil vyřadil z obchodního majetku, protože si za účelem podnikání pořídil nový výkonnější osobní automobil v rámci nájmu dopravního prostředku dle § 2321 ObčZ (operativní leasing). Původní automobil v roce 2017 prodá za sjednanou kupní cenu 130 000 Kč.

Jaké výdaje při prodeji vozidla poplatník může uplatnit?

Ve zdaňovacích obdobích 2014 až 2016 podnikatel uplatnil následující daňové odpisy vozidla:

Zůstatková cena automobilu ve výši 158 400 Kč není při vyřazení z obchodního majetku u poplatníka daňově uznatelná. Po vyřazení z obchodního majetku je automobil prodáván za kupní cenu 130 000 Kč a není splněn časový test pro osvobození příjmů z prodeje automobilu od daně z příjmů dle § 4 odst. 1 písm. c) bod 3 ZDP (k prodeji došlo dříve než 5 let od vyřazení vozidla z obchodního majetku). Proto tento příjem podléhá zdanění jako ostatní příjmy dle § 10 ZDP.

Poplatník však může uplatnit jako daňový výdaj zůstatkovou cenu automobilu, ale jen do výše dosažených příjmů, tedy částku 130 000 Kč. Dílčí základ daně dle § 10 ZDP činí 0 Kč.

Přesto tento prodej musí být zahrnut v daňovém přiznání k dani z příjmů fyzických osob za rok 2017, i když nemá žádný dopad na daňovou povinnost poplatníka.

_{408. Prodej vozidla při uplatnění paušálních výdajů}

Podnikatel provozující řemeslnou živnost zakoupil v roce 2014 pro účely podnikání osobní automobil, který vložil do obchodního majetku. Odpisoval jej zrychleným způsobem ze vstupní ceny 490 000 Kč. Podnikatel vedl daňovou evidenci. Od zdaňovacího období roku 2016 přešel podnikatel na uplatnění výdajů procentem z příjmů. V roce 2017 prodá automobil za sjednanou kupní cenu 181 000 Kč.

Jaké výdaje poplatník uplatní v souvislosti s prodejem vozidla za rok 2017?

Po dobu uplatňování výdajů procentem z příjmů vede poplatník odpisy pouze evidenčně, takže uplatněné odpisy v daňových výdajích jsou následující:

Protože poplatník přešel na uplatňování výdajů procentem z příjmů, neexistuje u něho počínaje 1. 1. 2016 obchodní majetek. V případě prodeje hmotného majetku v roce 2017 bude příjem zdaňován podle § 10 ZDP jako ostatní příjem. Tento příjem lze snížit o zůstatkovou cenu prodávaného hmotného majetku. Dílčí základ daně dle § 10 ZDP bude činit 181 000 Kč –
78 400 Kč = 102 600 Kč.

Pokud by poplatník vedl účetnictví a uplatňoval paušální výdaje, má nadále majetek zařazen v obchodním majetku, protože je o něm účtováno. V případě prodeje osobního automobilu ve zdaňovacím období, kdy uplatňuje poplatník paušální výdaje a vede účetnictví, bude příjem z prodeje vozidla zahrnut jako příjem zdaňovaný podle § 7 ZDP.

Nelze však jako daňový výdaj uplatnit ani odpis majetku, ani daňovou zůstatkovou cenu vozidla, protože obě položky jsou součástí paušálních výdajů.

_{409. Zcizení vozidla a uplatnění zůstatkové ceny}

Při vloupání do garáží podnikatele došlo ke zcizení osobního automobilu zahrnutého v obchodním majetku. Podnikatel vede daňovou evidenci. Policie na základě šetření zjistila pachatele, ale neznámého pobytu. Na základě pojištění proti odcizení obdržel podnikatel od České pojišťovny pojistné plnění ve výši 230 000 Kč. Daňová zůstatková cena automobilu po odečtu uplatněných daňových odpisů činí 320 000 Kč.

Může si podnikatel uplatnit plnou výši zůstatkové ceny zcizeného vozidla do daňových výdajů?

Z hlediska daňového lze vzniklou škodu uplatnit do výše náhrad, protože se jedná o zjištěného pachatele, i když dosud neznámého pobytu. Daňovým výdajem je daňová zůstatková cena automobilu do výše přijatého pojistného plnění, tzn. částka 230 000 Kč.

_{410. Nezajištění posudku pojišťovny při škodě na zásobách}

V důsledku zaplavení areálu podnikatele, který se zabývá stavební výrobou, došlo ke znehodnocení skladovaných zásob pytlů s cementem a k odplavení skladovaného písku. Zásoby materiálu zakoupil podnikatel v minulém zdaňovacím období. Podnikatel vede daňovou evidenci. Na základě provedené inventarizace skladu a skladových karet byla zjištěna škoda ve výši 52 000 Kč. Zničené zásoby byly protokolárně zlikvidovány. Podnikatel opomenul zajistit posudek pojišťovny potvrzující výši škody.

Jde o daňové, nebo nedaňové výdaje v souvislosti se zničenými zásobami?

Při vedení daňové evidence jsou u poplatníka výdaje za pořízené zásoby daňově uznatelné ve zdaňovacím období, kdy dojde k jejich pořízení a zaplacení. Protože si podnikatel nevyžádal posudek pojišťovny nebo soudního znalce o výši škody, nesplnil tak zákonnou podmínku pro uplatnění škody do daňových výdajů.

Proto musí ve zdaňovacím období, kdy došlo ke škodě, zvýšit základ daně o výši výdajů souvisejících s pořízením zničených zásob a uplatněných jako daňové výdaje v roce zaplacení těchto zásob.

Řešení č. 396 až 410 zpracoval Ing. Ivan Macháček

K rubrice Daňové výdaje jsme publikovali:

Zákon o daních z příjmů (č. 586/1992 Sb.) – Zákony I/2017

Daňové a nedaňové výdaje – monotematika

Daňové výdaje na zdraví zaměstnance – PaM 5/2017

Zákon o daních z příjmů – novinky – DaÚ 3-4/2017