Daňové parametry v ZDP po novele

V zákonu o daních z příjmů nalezneme několik ustanovení, ve kterých jsou stanovené daňové parametry ovlivněny výší minimální mzdy a výší průměrné mzdy. V roce 2023 činí minimální mzda 17 300 Kč/měsíc na základě nařízení vlády č. 465/2022 Sb. a průměrná mzda 40 324 Kč/měsíc je odvozena z nařízení vlády č. 290/2022 Sb. Ke změně parametrů v ZDP došlo i na základě zákona č. 366/2022 Sb. a pochopitelně i v souvislosti s výší stravného u tuzemské pracovní cesty na základě vyhlášky č. 467/2022 Sb.

Uplatnění minimální mzdy v zákonu o daních z příjmů

Minimální mzda je dle § 111 ZP nejnižší přípustná výše odměny za práci v základním pracovněprávním vztahu podle § 3 ZP, přičemž mzda, plat nebo odměna z dohody nesmí být nižší než minimální mzda. V souladu s § 111 odst. 2 ZP výši základní sazby minimální mzdy a dalších sazeb minimální mzdy odstupňovaných podle míry vlivů omezujících pracovní uplatnění zaměstnance a podmínky pro poskytování minimální mzdy stanoví vláda nařízením, a to zpravidla s účinností od počátku kalendářního roku, s přihlédnutím k vývoji mezd a spotřebitelských cen. Nařízením vlády ČR č. 465/2022 Sb. je pro rok 2023 stanovena pro týdenní pracovní dobu 40 hodin základní sazba minimální mzdy 103,80 Kč za hodinu a 17 300 Kč za měsíc.

Minimální mzda je pro účely daně z příjmů definována v § 21g ZDP jako měsíční sazba minimální mzdy podle právních předpisů upravujících výši minimální mzdy, účinná k prvnímu dni příslušného zdaňovacího období a neupravená s ohledem na odpracovanou dobu a další okolnosti. V zákonu o daních z příjmů nalezneme následující ustanovení, ve kterých jsou daňové limity odvozeny z výše minimální mzdy.

Osvobození vyplácených důchodů a penzí od daně z příjmů

Dle ustanovení § 4 odst. 1 písm. h) ZDP je od daně z příjmů osvobozena za zdaňovací období (kalendářní rok) z úhrnu příjmů ve formě pravidelně vyplácených důchodů nebo penzí částka ve výši 36násobku minimální mzdy, která je platná k 1. lednu kalendářního roku; do této částky se však nezahrnuje výše příplatku nebo příspěvku k důchodu podle jiných právních předpisů. Zatímco za kalendářní rok 2022 byla osvobozena od daně z příjmů fyzických osob výše pravidelně vyplácených důchodů nebo penzí 16 200 Kč x 36 = 583 200 Kč, pak za kalendářní rok 2023 je osvobozena od daně z příjmů fyzických osob výše pravidelně vyplácených důchodů nebo penzí 17 300 Kč x 36 = 622 800 Kč. S ohledem na tento limit bude převážná většina vyplácených důchodů v letošním roce osvobozena od daně z příjmů. K překročení této výše pro osvobození od daně z příjmů může prakticky dojít pouze v případě souběhu vypláceného starobního důchodu a penze ze zahraničí v souvislosti s dřívějším zaměstnáním poplatníka v zahraničí.

Uplatnění ročního daňového bonusu

Poplatník daně z příjmů fyzických osob má nárok na daňové zvýhodnění na vyživované dítě žijící s ním ve společně hospodařící domácnosti na území členského státu EU nebo státu tvořícího Evropský hospodářský prostor v rozsahu a výši uvedeném v § 35c a § 35d ZDP. Toto daňové zvýhodnění může poplatník uplatnit formou slevy na dani, daňového bonusu nebo formou slevy na dani a současně daňového bonusu. Je-li nárok poplatníka na daňové zvýhodnění na vyživované dítě vyšší než daň vypočtená podle § 16 ZDP snížená o slevy na dani podle § 35 a 35ba ZDP, je vzniklý rozdíl daňovým bonusem, který může poplatník uplatnit, pokud jeho výše činí alespoň 100 Kč. 

Daňový bonus může uplatnit poplatník, který ve zdaňovacím období měl příjem podle § 6 (příjem ze závislé činnosti) nebo § 7 (příjem ze samostatné činnosti) alespoň ve výši šestinásobku minimální mzdy. V roce 2023 pro možnost výplaty daňového bonusu musí činit výše příjmů poplatníka podle § 6 nebo § 7 ZDP alespoň 17 300 Kč x 6 = 103 800 Kč (v roce 2022 to bylo 97 200 Kč).

Příklad 1

Občan má příjmy ze samostatné činnosti na základě živnostenského oprávnění. V roce 2023 je dlouhodobě nemocen a jeho příjmy z podnikání za zdaňovací období 2023 dosáhnou pouze 103 500 Kč, ke kterým uplatňuje paušální výdaje ve výši 60 %. Jiné příjmy občan nemá. Ve společně hospodařící domácnosti s ním žijí 2 studující děti.

Poplatník vyčíslí v daňovém přiznání k dani z příjmů fyzických osob za rok 2023 základ daně 41 400 Kč a daň z příjmů 6 210 Kč. Poplatník si nemůže uplatnit ani plnou výši základní slevy na dani na poplatníka 30 840 Kč, takže zbytek této neuplatněné slevy na dani na poplatníka propadá. Jeho daňová povinnost za rok 2023 bude nulová. S ohledem na výši dosažených příjmů dle § 7 ZDP 103 500 Kč nemůže si poplatník uplatnit daňový bonus na vyživované dvě děti ve výši 15 204 Kč + 22 320 Kč = 37 524 Kč. A přitom stačí poplatníkovi zvýšit roční příjmy pouze o 300 Kč na částku 103 800 Kč, aby mohl uplatnit plnou výši daňového bonusu na dvě děti.

Uplatnění měsíčního daňového bonusu u zaměstnance

Je-li výše měsíční zálohy na daň snížené o měsíční slevu na dani podle § 35ba ZDP nižší než částka měsíčního daňového zvýhodnění, je vzniklý rozdíl měsíčním daňovým bonusem. Měsíční daňový bonus lze vyplatit, pokud jeho výše činí alespoň 50 Kč. Z ustanovení § 35d odst. 4 ZDP vyplývá omezující podmínka, dle které plátce daně je povinen vyplatit poplatníkovi měsíční daňový bonus ve výši stanovené tímto zákonem při výplatě příjmů ze závislé činnosti, jestliže jejich úhrn vyplacený nebo zúčtovaný tímto plátcem za příslušný kalendářní měsíc dosahuje u poplatníka alespoň výše poloviny minimální mzdy, zaokrouhlené na celé koruny dolů, tedy v roce 2023 alespoň výše 8 650 Kč (v roce 2022 to bylo alespoň 8 100 Kč). Do těchto příjmů se nezahrnují příjmy od daně osvobozené a příjmy, z nichž je daň vybírána srážkou podle zvláštní sazby daně.

Uplatnění daňového bonusu v rámci ročního zúčtování u zaměstnance

Pro roční zúčtování záloh a daňového zvýhodnění platí dle § 35d odst. 6 ZDP, že je-li nárok na daňové zvýhodnění vyšší než vypočtená daň, má poplatník nárok na vyplacení daňového zvýhodnění formou daňového bonusu. Podle tohoto ustanovení však platí omezující podmínka pro vyplacení daňového bonusu.

Poplatník má nárok na vyplacení daňového zvýhodnění na vyživované dítě formou daňového bonusu, pokud úhrn příjmů poplatníka ze závislé činnosti od všech plátců daně v uplynulém zdaňovacím období, z nichž plátce daně provádí roční zúčtování záloh a daňového zvýhodnění, dosáhl alespoň šestinásobku minimální mzdy, tedy v roce 2023 částka 103 800 Kč. 

Jestliže u poplatníka úhrn příjmů ze závislé činnosti nedosáhne za kalendářní rok alespoň šestinásobku minimální mzdy, poplatník při ročním zúčtování záloh a daňového zvýhodnění na vyplacené měsíční daňové bonusy v kalendářních měsících, v nichž úhrn jeho příjmů dosáhl alespoň výše poloviny minimální mzdy, již nárok neztrácí.

Příklad 2

Zaměstnankyně má pouze příjmy ze závislé činnosti, přičemž pracuje na zkrácený pracovní úvazek. Zaměstnankyně učinila u zaměstnavatele prohlášení k dani a uplatňuje daňové zvýhodnění na 2 děti žijící s poplatnicí ve společně hospodařící domácnosti. V roce 2023 jsou její příjmy ze závislé činnosti v lednu a dubnu 8 900 Kč a v říjnu 9 500 Kč (v těchto měsících obdrží zaměstnankyně k základní mzdě i čtvrtletní odměnu), v ostatních měsících pak jsou její příjmy ze závislé činnosti nižší než 8 000 Kč.

Z dosažených příjmů po uplatnění měsíční základní slevy na dani na poplatníka vychází nulová záloha na daň. Za měsíce leden, duben a říjen 2023 vyplatí zaměstnavatel zaměstnankyni daňové zvýhodnění na dvě děti formou měsíčního daňového bonusu ve výši 1 267 Kč + 1 860 Kč = 3 127 Kč; v ostatních měsících příjem nedosahuje částky 8 650 Kč, proto zaměstnankyni v těchto měsících nepřísluší daňové zvýhodnění na dítě formou výplaty daňového bonusu. Protože za rok 2023 příjmy ze závislé činnosti u poplatníka nedosáhnou výše 103 800 Kč, nemá poplatník nárok na daňové zvýhodnění formou daňového bonusu v rámci ročního zúčtování záloh a daňového zvýhodnění. Ve smyslu znění § 35d odst. 6 ZDP však zůstane zaměstnankyni vyplacený daňový bonus za měsíce leden, duben a říjen 2023 zachován.

Výše slevy za umístění dítěte dle § 35bb ZDP

odpovídá výši výdajů prokazatelně poplatníkem vynaložených za umístění vyživovaného dítěte v předškolním zařízení na dané zdaňovací období, pokud jím nebyly uplatněny jako výdaj podle § 24 ZDP. Slevu za umístění dítěte lze uplatnit až v rámci ročního zúčtování záloh a daňového zvýhodnění anebo v rámci daňového přiznání k dani z příjmů fyzických osob. Dle § 35bb odst. 4 ZDP lze za každé vyživované dítě uplatnit slevu za umístění dítěte v předškolním zařízení maximálně do výše minimální mzdy. Zatímco ve zdaňovacím období roku 2022 se jednalo o maximální výši slevy na dani za každé vyživované dítě 16 200 Kč, pak ve zdaňovacím období roku 2023 se jedná o maximální výši slevy na dani 17 300 Kč za každé vyživované dítě umístěné v předškolním zařízení.

Uplatnění průměrné mzdy v zákonu o daních z příjmů

V § 21g odst. 2 ZDP se uvádí, že průměrnou mzdou se pro účely daní z příjmů rozumí průměrná mzda stanovená podle zákona upravujícího pojistné na sociální zabezpečení. Za průměrnou mzdu se podle § 23b odst. 4 zákona č. 589/1992 Sb. považuje částka, která se vypočte jako součin všeobecného vyměřovacího základu za kalendářní rok, který o dva roky předchází kalendářnímu roku, pro který se průměrná mzda zjišťuje, a přepočítacího koeficientu pro úpravu tohoto všeobecného vyměřovacího základu; vypočtená částka se zaokrouhluje na celé koruny nahoru. Výše průměrné mzdy vyplývá pro rok 2023 z nařízení vlády č. 290/2022 Sb. Zde je uveden všeobecný vyměřovací základ 38 294 Kč a přepočítací koeficient 1,0530 Kč. Průměrná mzda za rok 2023 tedy činí 40 324 Kč (v roce 2022 se počítalo s průměrnou mzdou ve výši 38 911 Kč).

Výše dvou sazeb daně z příjmů u fyzické osoby

Z § 16 ZDP vyplývá, že sazba daně 15 % se uplatní pro část základu daně do výše 48 násobku průměrné mzdy a sazba daně 23 % se uplatní pro část základu daně přesahující 48 násobek průměrné mzdy. V roce 2023 tak činí rozhraní pro uplatnění sazeb daně 15 % a 23 % výše základu daně 40 324 Kč x 48 = 1 935 552 Kč.

Z § 38h odst. 2 ZDP vyplývá, že sazba měsíční zálohy na daň z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti činí 15 % pro část základu pro výpočet zálohy do čtyřnásobku průměrné mzdy a 23 % pro část základu pro výpočet zálohy přesahující čtyřnásobek průměrné mzdy. Záloha se vypočte jako součet součinů příslušné části základu pro výpočet zálohy a sazby zálohy pro tuto část základu pro výpočet zálohy.

Uplatnění sazby daně v rámci měsíční zálohy na daň v roce 2023

Příklad 3

Manažer má měsíční stálou hrubou mzdu 180 000 Kč a učinil pro rok 2023 u zaměstnavatele prohlášení k dani.

Změny parametrů v ZDP vyplývající ze zákona č. 366/2022 Sb.

Zákonem č. 366/2022 Sb. dochází k následujícím změnám dvou limitů u fyzických osob v zákonu o daních z příjmů. Ve smyslu bodu 1 přechodných ustanovení k zákonu pro daňové povinnosti u daně z příjmů za zdaňovací období započatá přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i pro práva a povinnosti s nimi související se použije zákon č. 586/1992 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.

Limit výše příjmů pro podání daňového přiznání k dani z příjmů FO

Podle znění § 38g odst. 1 ZDP daňové přiznání je povinen podat každý, jehož roční příjmy, které jsou předmětem daně z příjmů fyzických osob, přesáhly 50 000 Kč (dosud byla tato hranice stanovena ve výši 15 000 Kč), pokud se nejedná o příjmy od daně osvobozené nebo o příjmy, z nichž je daň vybírána srážkou podle zvláštní sazby daně. Daňové přiznání je povinen podat i ten, jehož roční příjmy, které jsou předmětem daně z příjmů fyzických osob, nepřesáhly výše uvedenou výši, ale vykazuje daňovou ztrátu.

Příklad 4

Senior s výší starobního důchodu 20 590 Kč v roce 2023 má za rok 2023 následující příjmy:

-   příjem z prodeje ovoce z vlastní zahrádky ve výši 27 500 Kč,

-   příjem z prodeje akcií ČEZu ve výši 98 000 Kč se ziskem 15 000 Kč, které vlastnil 4 roky,

-   příjem z nájmu 1 pokojového bytu od června 2023 ve výši 49 500 Kč.

Fyzická osoba nemusí za rok 2023 podávat daňové přiznání k dani z příjmů fyzických osob a veškeré příjmy získané v roce 2023 zůstanou nezdaněny. Starobní důchod ve výši 251 400 Kč za rok je dle § 4 odst. 1 písm. h) ZDP od daně z příjmů osvobozen, příjem z prodeje ovoce zdaňovaný jako ostatní příjem dle § 10 odst. 1 písm. a) ZDP je dle § 10 odst. 3 písm. a) osvobozen od daně z příjmů a rovněž příjem z úplatného převodu cenných papírů je od daně z příjmů osvobozen dle § 4 odst. 1 písm. w) ZDP (příjem z prodeje akcií nepřesáhl ve zdaňovacím období částku 100 000 Kč). Ke zdanění za rok 2023 tak přichází v úvahu příjem z nájmu zdaňovaný dle § 9 ZDP, ale vzhledem k tomu, že tento roční příjem nepřesáhl hranice 50 000 Kč, nemusí fyzická osoba dle § 38g odst. 1 ZDP podávat za rok 2023 daňové přiznání k dani z příjmů fyzických osob.

Limit výše příjmů pro podání daňového přiznání u poplatníka s příjmy ze závislé činnosti

Podle znění § 38g odst. 2 ZDP daňové přiznání není povinen podat poplatník, který má příjmy ze závislé činnosti podle § 6 pouze od jednoho anebo postupně od více plátců daně včetně doplatků mezd od těchto plátců (§ 38ch odst. 4). Podmínkou je, že poplatník učinil u všech těchto plátců daně na příslušné zdaňovací období prohlášení k dani podle § 38k, a vyjma příjmů od daně osvobozených a příjmů, z nichž je vybírána daň srážkou sazbou daně podle § 36, nemá jiné příjmy podle § 7 až § 10 vyšší než 20 000 Kč (dosud byla tato hranice stanovena ve výši 6 000 Kč).

Příklad 5

Zaměstnanec s příjmy ze závislé činnosti učinil pro rok 2023 u zaměstnavatele prohlášení k dani z příjmů. Současně v roce 2023 obdrží jednorázový autorský honorář v částce 19 500 Kč za zpracovanou publikaci o zdravé výživě, která bude zveřejněna v roce 2024. Jiné zdanitelné příjmy občan nemá.

Zaměstnanec nemusí za rok 2023 podávat daňové přiznání k dani z příjmů fyzických osob a může požádat zaměstnavatele o provedení ročního zúčtování záloh a daňového zvýhodnění. Vyplacený autorský honorář podléhá zdanění dle § 7 odst. 2 písm. a) ZDP, ale ve smyslu znění § 38g odst. 2 ZDP poplatník s příjmy ze závislé činnosti s učiněným prohlášením k dani není povinen podat daňové přiznání, pokud jeho příjmy podle § 7 až § 10 ZDP nejsou vyšší než 20 000 Kč. V našem případě autorské honoráře za rok 2023 tak nebudou zdaněny.

Změna parametrů v ZDP vyplývající ze sdělení MPSV č. 320/2022 Sb.

Sdělením MPSV č. 320/2022 Sb. bylo s účinností od 1. 1. 2023 vyhlášeno zvýšení částky rozhodné pro účast zaměstnanců na nemocenském pojištění z dosavadní částky 3 500 Kč na novou výši 4 000 Kč.

Zdanění dohody o pracovní činnosti

Na základě znění § 6 odst. 4 písm. b) ZDP jsou příjmy zúčtované nebo vyplacené plátcem daně samostatným základem daně pro zdanění daní vybíranou srážkou podle zvláštní sazby daně, pokud zaměstnanec u tohoto plátce daně neučinil prohlášení k dani podle § 38k odst. 4, 5 nebo 7 anebo nevyužije-li postup podle § 36 odst. 6 nebo 7 a jedná-li se o příjmy podle § 6 odstavec 1 ZDP v úhrnné výši nepřesahující u téhož plátce daně za kalendářní měsíc částku rozhodnou pro účast zaměstnanců na nemocenském pojištění. Ve smyslu znění sdělení MPSV č. 320/2022 Sb. se v případě dohody o pracovní činnosti (resp. pracovního poměru na zkrácený pracovní úvazek) uplatní u zaměstnance, který neučinil u zaměstnavatele prohlášení k dani srážková daň z příjmů do výše měsíčního příjmu 4 000 Kč včetně.

Příklad 6

Zaměstnanec kromě hlavního zaměstnání u zaměstnavatele, kde učinil prohlášení k dani, ještě uzavřel dohodu o pracovní činnosti u druhého zaměstnavatele na dobu dvou měsíců od března do dubna 2023. Za březen je mu zúčtována odměna ve výši 3 999 Kč a za duben 4 000 Kč.

U druhého zaměstnavatele nemohl zaměstnanec učinit prohlášení k dani. Druhý zaměstnavatel za oba měsíce postupuje dle § 6 odst. 4 písm. b) ZDP. Pojistné bude uplatněno v dubnu, ale nebude uplatněno za měsíc březen.

Absurdní je v tomto případě skutečnost, že v dubnu je čistá odměna z dohody o 439 Kč nižší oproti měsíci březnu, přestože došlo ke zvýšení měsíční odměny o pouhou 1 Kč. Je to způsobeno odlišnými podmínkami pro uplatnění srážkové daně (uplatní se, pokud příjem nepřesáhne 4 000 Kč) a pro uplatnění pojistného (uplatní se, pokud příjem dosáhne alespoň částky 4 000 Kč).

Změna parametrů v ZDP vyplývající z vyhlášky MPSV č. 467/2022 Sb.

Daňové limity příspěvku
zaměstnavatele na stravování

Zákon o daních z příjmů stanoví dva hodnotové limity pro daňové řešení příspěvku zaměstnavatele na stravování zaměstnanců. Výše obou limitů je shodná:

•    hodnotový limit pro daňově uznatelné výdaje (náklady) zaměstnavatele v případě příspěvku na stravování poskytovaného jako nepeněžní plnění;

•    hodnotový limit pro osvobození od daně z příjmů ze závislé činnosti v případě peněžitého příspěvku na stravování.

Nepeněžní plnění zaměstnavatele
– poskytování stravenek

Na základě znění § 24 odst. 2 písm. j) bod 4 ZDP jsou daňově uznatelnými výdaji (náklady) zaměstnavatele příspěvky na stravování zajišťované prostřednictvím jiných subjektů a poskytované jako nepeněžní plnění až do výše 55 % ceny jednoho jídla za jednu směnu podle zákoníku práce, maximálně však do výše 70 % horní hranice stravného, které lze poskytnout zaměstnancům odměňovaným platem při pracovní cestě trvající 5 až 12 hodin, přičemž se u zaměstnavatele za zajištění stravování zaměstnanců prostřednictvím jiných subjektů považuje i poskytování stravenek. Pro rok 2023 činí na základě vyhlášky MPSV č. 467/2022 Sb. horní limit stravného při pracovní cestě trvající 5 až 12 hodin 153 Kč, takže v roce 2023 je u zaměstnavatele daňově uznatelným výdajem (nákladem) výše příspěvku na stravování zajišťované prostřednictvím jiných subjektů a poskytované jako nepeněžní plnění zaměstnanci až do výše 55 % ceny jednoho jídla za jednu směnu podle zákoníku práce, maximálně však do výše 70 % z částky 153 Kč, tedy 107,10 Kč. Část poskytnutého nepeněžitého příspěvku nad výše uvedený limit příspěvku na stravování je u zaměstnavatele daňově neuznatelným výdajem (nákladem).

Na zaměstnance se v tomto případě vztahuje znění § 6 odst. 9 písm. b) ZDP, na základě kterého je od daně z příjmů ze závislé činnosti osvobozena hodnota stravování poskytovaného jako nepeněžní plnění zaměstnavatelem zaměstnancům ke spotřebě na pracovišti, nebo v rámci stravování zajišťovaného prostřednictvím jiných subjektů. Na toto osvobození od daně z příjmů u zaměstnance nemá vliv výše daňové uznatelnosti výdajů (nákladů) vynaložených zaměstnavatelem na stravování, a rovněž tak výše poskytnutého nepeněžního plnění zaměstnavatele, a to ani v tom případě, kdyby zaměstnavatel poskytl svým zaměstnancům stravování zdarma.

V případě, že zaměstnavatel poskytuje svým zaměstnancům stravenky, a to buď za úplatu, která je nižší než nominální hodnota stravenky, anebo je poskytuje bezplatně, pak na straně zaměstnanců je nepeněžní příspěvek zaměstnavatele na stravování osvobozen od daně z příjmů ze závislé činnosti v plné výši.

Peněžní plnění zaměstnavatele – pos­kytování stravenkového paušálu

Dle § 6 odst. 9 písm. b) ZDP je od daně z příjmů ze závislé činnosti osvobozen peněžitý příspěvek poskytovaný zaměstnavatelem zaměstnanci na stravování za jednu směnu podle zákoníku práce do výše 70 % horní hranice stravného, které lze poskytnout zaměstnancům odměňovaným platem při pracovní cestě trvající 5 až 12 hodin. Pro rok 2023 činí na základě vyhlášky MPSV č. 467/2022 Sb. horní limit stravného při pracovní cestě trvající 5 až 12 hodin 153 Kč, takže v roce 2023 je u zaměstnance osvobozen od daně z příjmů peněžitý příspěvek zaměstnavatele na stravování (stravenkový paušál) až do výše 70 % z částky 153 Kč za jednu směnu, tedy 107,10 Kč. Část poskytnutého peněžitého příspěvku nad výše uvedený limit příspěvku na stravování je u zaměstnance jeho zdanitelným příjmem.

Daňově uznatelným výdajem (nákladem) zaměstnavatele je dle znění § 24 odst. 2 písm. j) bod 4 ZDP peněžitý příspěvek na stravování, a to v plné výši poskytnutého peněžitého příspěvku zaměstnavatelem zaměstnanci na jeho stravování.

Připomínáme, že nezbytnou podmínkou daňově uznatelného příspěvku poskytnutého zaměstnavatelem na stravování zaměstnanců (vztahuje se jak na nepeněžní tak na peněžitý příspěvek) je přítomnost zaměstnance v práci během stanovené směny aspoň 3 hodiny.

Pokud se zaměstnanec nezúčastní pracovní směny anebo odpracuje pouze její část kratší tří hodin (z titulu dovolené, pracovní neschopnosti, poskytnutí neplaceného volna apod.), bude poskytnutý příspěvek zaměstnavatele na stravování u zaměstnavatele daňově neuznatelným výdajem (nákladem).

Příklad 7

Zaměstnavatel poskytuje v roce 2023 zaměstnanci na jeho stravování peněžitý příspěvek ve výši 130 Kč na jednu směnu. Přítomnost zaměstnance během stanovené směny trvá alespoň 3 hodiny.

U zaměstnance přichází v úvahu ke zdanění částka 130 Kč – 107,10 Kč = 22,90 Kč. Částka 22,90 Kč x počet směn odpracovaných v příslušném měsíci bude zdaněna u zaměstnance jako příjem ze závislé činnosti a současně tato částka podléhá odvodům na sociální a zdravotní pojištění. Plná výše peněžitého příspěvku poskytnutého zaměstnavatelem (130 Kč na jednu směnu) bude u zaměstnavatele jeho daňově uznatelným výdajem (nákladem). Daňovým výdajem zaměstnavatele bude v příslušném měsíci dále platba zákonného pojistného na sociální a zdravotní pojištění 33,80 % z částky 22,90 Kč x počet směn.

Příklad 8

Zaměstnavatel poskytuje v roce 2023 svým zaměstnancům bezplatně stravenky s vyznačenou nominální hodnotou:

-   varianta A – 150 Kč

-   varianta B – 200 Kč

Přítomnost zaměstnance během stanovené směny trvá alespoň 3 hodiny.

U zaměstnance se bude jednat v obou variantách o nepeněžní plnění, které je podle § 6 odst. 9 písm. b) ZDP plně osvobozeno od daně z příjmů ze závislé činnosti.

Zaměstnavatel pro stanovení daňové uznatelnosti příspěvku na stravenku bude postupovat podle § 24 odst. 2 písm. j) bod 4 ZDP:

-   ve variantě A může zaměstnavatel uplatnit do daňových nákladů 55 % z nominální hodnoty stravenky, tj. 82,50 Kč (55 % z částky 150 Kč), zbývající hodnota bezplatně poskytnuté stravenky 67,50 Kč bude daňově neuznatelná (může být však hrazena ze sociálního fondu zaměstnavatele tvořeného ze zisku popř. je nedaňovým nákladem zaměstnavatele),

-   ve variantě B nemůže zaměstnavatel uplatnit do daňových nákladů 55 % z nominální hodnoty stravenky, protože tato částka 110 Kč (55 % z částky 200 Kč) převyšuje stanovený horní limit 70 % stravného; zaměstnavatel může do daňových nákladů uplatnit pouze částku 107,10 Kč (limit 70 % z částky 153 Kč) a zbývající hodnota bezplatně poskytnuté stravenky 92,90 Kč bude daňově neuznatelná.

Ing. Ivan Macháček