Daňové přiznání k dani
z příjmů FO vedoucích DE
z příjmů FO vedoucích DE
Pro poplatníky daně z příjmů FO se blíží termín pro podání daňového přiznání. Pro r. 2011 MF vydalo příslušný formulář, vzor 18. Pro zdaňovací období 2011 byly ve formuláři „Přiznání k dani z příjmů fyzických osob“ provedeny drobné změny, které přiznání zpřesňují a formálně upravují.
Daňové přiznání k dani z příjmů FO
je podle § 38g zákona o daních z příjmů povinen podat:
- – každý, jehož roční příjmy, které jsou předmětem daně z příjmů fyzických osob, přesáhly 15 000 Kč, pokud se nejedná o příjmy od daně osvobozené nebo o příjmy, z nichž je daň vybírána srážkou podle zvláštní sazby daně,
- – poplatník, jehož roční příjmy, které jsou předmětem daně z příjmů fyzických osob, nepřesáhly 15 000 Kč, ale vykazuje daňovou ztrátu (poplatník s příjmy podle § 7 nebo 9, tj. z podnikatelské nebo jiné samostatné výdělečné činnosti nebo z pronájmu),
- – poplatník uvedený v § 2 odst. 3, tj. daňový nerezident fyzická osoba, který uplatňuje slevu na dani podle § 35ba odst. 1 písm. b) až e) (tj. slevu na manžela – manželku, invaliditu, studium), nebo daňové zvýhodnění na vyživované dítě podle § 35c zákona anebo nezdanitelnou část základu daně podle § 15 (na dary, bytovou potřebu, penzijní pojištění, soukromé životní pojištění, příspěvky odborové organizaci, zkoušky ověřující vzdělávání),
- – poplatník, kterému byly vyplaceny nebo který jiným způsobem obdržel příjmy ze závislé činnosti anebo funkční požitky za uplynulá léta, které se nepovažovaly podle § 5 odst. 4 za jeho příjmy ve zdaňovacím období, kdy byly zúčtovány plátcem daně v jeho prospěch,
- – poplatník s příjmy ze závislé činnosti anebo s funkčními požitky, který uplatňuje pro snížení základu daně hodnotu darů poskytnutých do zahraničí za podmínek uvedených v § 15 odst. 1 zákona,
- – poplatník s příjmy ze závislé činnosti nebo s funkčními požitky, který má tyto příjmy od více plátců současně,
- – poplatník s příjmy ze závislé činnosti nebo s funkčními požitky, který má jiné příjmy podle § 7 až 10 vyšší než 6 000 Kč.
Příklad
Podnikatel vedoucí DE měl v r. 2011 daňovou ztrátu 30 000 Kč s tím, že podnikání na dobu neurčitou (cca na 2 roky) přerušil. Dále měl také příjem ze závislé činnosti 180 000 Kč. Jak bude podnikatel postupovat z hlediska daně z příjmů?
Podnikatel musí za r. 2011 podat daňové přiznání, a to vzhledem ke skutečnosti, že jeho činnost skončila daňovou ztrátou. Ztrátu nemůže poplatník odečíst od příjmů ze závislé činnosti již v roce, kdy mu vznikla, ale celou ji musí převést do následujících zdaňovacích období (ztrátu lze odečíst po dobu 5 následujících let, bude-li v nich mít poplatník příjmy podle § 7 až 10 zákona).
Podnikatel musí za r. 2011 podat daňové přiznání, a to vzhledem ke skutečnosti, že jeho činnost skončila daňovou ztrátou. Ztrátu nemůže poplatník odečíst od příjmů ze závislé činnosti již v roce, kdy mu vznikla, ale celou ji musí převést do následujících zdaňovacích období (ztrátu lze odečíst po dobu 5 následujících let, bude-li v nich mít poplatník příjmy podle § 7 až 10 zákona).
Příklad
Poplatník měl v r. 2011 pouze starobní důchod v celkové výši 300 000 Kč. Bude muset poplatník podat daňové přiznání?
Mě-li poplatník v r. 2011 pouze starobní důchod v celkové výši 300 000 Kč, je částka 288 000 Kč od daně osvobozena v souladu
s § 4 odst. 1 písm. h) zákona, a částka 12 000 Kč je zdanitelným příjmem důchodce. Vzhledem však ke skutečnosti, že uvedená částka nepřesahuje zákonný limit 15 000 Kč, poplatník daňové přiznání podávat nebude.
Mě-li poplatník v r. 2011 pouze starobní důchod v celkové výši 300 000 Kč, je částka 288 000 Kč od daně osvobozena v souladu
s § 4 odst. 1 písm. h) zákona, a částka 12 000 Kč je zdanitelným příjmem důchodce. Vzhledem však ke skutečnosti, že uvedená částka nepřesahuje zákonný limit 15 000 Kč, poplatník daňové přiznání podávat nebude.
Příklad
Poplatník měl v r. 2011 starobní důchod v celkové výši 150 000 Kč. Dále měl příjmy z podnikatelské činnosti podle § 7 zákona s tím, že rozdíl mezi příjmy a výdaji v daňové evidenci činil 850 000 Kč. Jaké příjmy uvede podnikatel se starobním důchodem do daňového přiznání?
Mě-li poplatník v r. 2011 starobní důchod v celkové výši 150 000 Kč a dále dílčí základ daně z podnikání podle § 7 zákona činil více než 840 000 Kč, musí do daňového přiznání uvést jak příjmy z podnikání, tak i celou výši starobního důchodu, tj. částku 150 000 Kč jako příjem podle § 10 zákona. Důvodem je skutečnost, že zákon v § 4 odst. 3 počínaje r. 2011 stanoví, že osvobození pravidelně vyplácených důchodů a penzí uvedených v § 4 odst. 1 písm. h) se nepoužije v případě, kdy součet příjmů podle § 6 a dílčích základů daně podle § 7 a 9 u poplatníka přesáhne ve zdaňovacím období částku 840 000 Kč. Do příjmů podle § 6 se pro účely tohoto ustanovení nezahrnují příjmy od daně osvobozené, ani příjmy, z nichž je daň vybírána srážkou podle zvláštní sazby daně.
Mě-li poplatník v r. 2011 starobní důchod v celkové výši 150 000 Kč a dále dílčí základ daně z podnikání podle § 7 zákona činil více než 840 000 Kč, musí do daňového přiznání uvést jak příjmy z podnikání, tak i celou výši starobního důchodu, tj. částku 150 000 Kč jako příjem podle § 10 zákona. Důvodem je skutečnost, že zákon v § 4 odst. 3 počínaje r. 2011 stanoví, že osvobození pravidelně vyplácených důchodů a penzí uvedených v § 4 odst. 1 písm. h) se nepoužije v případě, kdy součet příjmů podle § 6 a dílčích základů daně podle § 7 a 9 u poplatníka přesáhne ve zdaňovacím období částku 840 000 Kč. Do příjmů podle § 6 se pro účely tohoto ustanovení nezahrnují příjmy od daně osvobozené, ani příjmy, z nichž je daň vybírána srážkou podle zvláštní sazby daně.
Daňové přiznání není povinen podat
poplatník (§ 38g odst. 2 ZDP):
- - který má příjmy ze závislé činnosti a funkční požitky podle § 6 pouze od jednoho a nebo postupně od více plátců daně včetně doplatků mezd od těchto plátců (§ 38ch odst. 4), a to za podmínky, že poplatník podepsal u všech těchto plátců daně na příslušné zdaňovací období prohlášení k dani podle § 38k, a vyjma příjmů od daně osvobozených a příjmů, z nichž je vybírána daň srážkou sazbou daně podle § 36, nemá jiné příjmy podle § 7 až 10 vyšší než 6 000 Kč,
- - jemuž plynou pouze příjmy ze závislé činnosti a funkční požitky ze zahraničí, které jsou podle § 38f vyjmuty ze zdanění.
V daňovém přiznání za r. 2011
poplatník uvede:
- – veškeré příjmy, které jsou předmětem daně, s výjimkou příjmů od daně osvobozených a s výjimkou příjmů, z nichž je daň vybírána zvláštní sazbou daně. Měl-li poplatník též příjmy ze závislé činnosti a funkčních požitků, doloží je dokladem vystaveným podle § 38j odst. 3 zákona,
- – slevy na dani podle § 35ba. Jde o slevy:
- a) 23 640 Kč na poplatníka. Tuto slevu uplatní na řádku 64 formuláře daňového přiznání každý poplatník, a to v plné výši,
- b) 24 840 Kč na manželku (manžela) žijící s poplatníkem v domácnosti, pokud nemá vlastní příjem přesahující za zdaňovací období 68 000 Kč; je-li manželka (manžel) držitelkou průkazu ZTP/P, zvyšuje se částka 24 840 Kč na dvojnásobek. Do vlastního příjmu manželky (manžela) se nezahrnují dávky státní sociální podpory, dávky osobám se zdravotním postižením, dávky pomoci v hmotné nouzi, příspěvek na péči, sociální služby, státní příspěvky na penzijní připojištění se státním příspěvkem, státní příspěvky podle zákona o stavebním spoření a o státní podpoře stavebního spoření a stipendium poskytované studujícím soustavně se připravujícím na budoucí povolání a příjem plynoucí z důvodu péče o blízkou nebo jinou osobu, která má nárok na příspěvek na péči podle zákona o sociálních službách, který je od daně osvobozen podle § 4. U manželů, kteří mají majetek ve společném jmění manželů, se do vlastního příjmu manželky (manžela) nezahrnuje příjem, který plyne druhému z manželů nebo se pro účely daně z příjmů považuje za příjem druhého z manželů,
- c) 2 520 Kč, pobírá-li poplatník invalidní důchod pro invaliditu prvního nebo druhého stupně z důchodového pojištění nebo zanikl-
-li nárok na částečný invalidní důchod z důvodu souběhu nároku na výplatu tohoto invalidního důchodu a starobního důchodu, - d) 5 040 Kč, pobírá--li poplatník invalidní důchod pro invaliditu třetího stupně nebo jiný důchod z důchodového pojištění, u něhož jednou z podmínek přiznání je, že je invalidní ve třetím stupni, zanikl-li nárok na plný invalidní důchod z důvodu souběhu nároku na výplatu invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně a starobního důchodu nebo je poplatník podle zvláštních předpisů plně invalidní, avšak jeho žádost o plný invalidní důchod byla zamítnuta z jiných důvodů než proto, že není plně invalidní,
- e) 16 140 Kč, je-li poplatník držitelem průkazu ZTP/P,
- f) 4 020 Kč u poplatníka po dobu, po kterou se soustavně připravuje na budoucí povolání studiem nebo předepsaným výcvikem, a to až do dovršení věku 26 let nebo po dobu prezenční formy studia v doktorském studijním programu, který poskytuje vysokoškolské vzdělání až do dovršení věku 28 let. Dobou soustavné přípravy na budoucí povolání studiem nebo předepsaným výcvikem se rozumí doba uvedená podle předpisů pro účely státní sociální podpory.
Daňový bonus za r. 2011 činí maximálně
52 200 Kč, uvede se na řádku 75 formuláře
daňového přiznání.
52 200 Kč, uvede se na řádku 75 formuláře
daňového přiznání.
Výše uvedené slevy pod písmenem b) až f) může uplatnit poplatník ve výši jedné dvanáctiny za každý kalendářní měsíc, na jehož počátku splnil podmínky pro jejich uplatnění,
- – daňové zvýhodnění na děti podle § 35c a 35d. Poplatník má za r. 2011 nárok na daňové zvýhodnění na vyživované dítě žijící s ním v domácnosti, ve výši 11 604 Kč ročně. Toto daňové zvýhodnění se uvede na řádku 72 formuláře daňového přiznání. Daňový bonus za r. 2011 činí maximálně 52 200 Kč, uvede se na řádku 75 formuláře daňového přiznání,
- – nezdanitelné částky podle § 15 zákona. Jde o nezdanitelné částky:
- a) z titulu darů poskytnutých na zákonem stanovené účely, pokud úhrnná hodnota darů ve zdaňovacím období přesáhne 2 % ze základu daně anebo činí alespoň 1000 Kč, nejvýše 10 % ze základu daně,
- b) z titulu bytové potřeby do limitu 300 000 Kč na domácnost,
- c) z titulu penzijního připojištění se státním příspěvkem a penzijního pojištění do limitu 12 000 Kč,
- d) z titulu soukromého životního pojištění do limitu 12 000 Kč,
- e) z titulu členských příspěvků odborové organizaci, do výše 1,5 % zdanitelných příjmů podle § 6, maximálně však do výše 3 000 Kč,
- f) z titulu úhrady za zkoušky ověřující výsledky dalšího vzdělávání nejvýše 10 000 Kč. U poplatníka, který je osobou se zdravotním postižením, do výše 13 000 Kč, a u poplatníka, který je osobou s těžším zdravotním postižením, do výše 15 000 Kč.
Příklad
Podnikatel vedoucí DE měl v r. 2011 příjmy z podnikání v celkové výši 300 000 Kč s tím, že částka 50 000 Kč od úřadu práce z titulu zaměstnávání zdravotně postižených osob je od daně osvobozena v souladu s § 4 zákona. Jak bude podnikatel postupovat?
Měl-li podnikatel v r. 2011 příjmy v celkové výši 300 000 Kč s tím, že částka 50 000 Kč je od daně osvobozena, je zdanitelným příjmem částka 250 000 Kč a poplatník ji musí uvést do daňové přiznání. Dále v daňovém přiznání uplatní poplatník daňové výdaje, nezdanitelné částky, slevy na dani, případně daňové zvýhodnění na děti.
Měl-li podnikatel v r. 2011 příjmy v celkové výši 300 000 Kč s tím, že částka 50 000 Kč je od daně osvobozena, je zdanitelným příjmem částka 250 000 Kč a poplatník ji musí uvést do daňové přiznání. Dále v daňovém přiznání uplatní poplatník daňové výdaje, nezdanitelné částky, slevy na dani, případně daňové zvýhodnění na děti.
Příklad
Podnikatel provozuje již od r. 2010 fotovoltaickou elektrárnu s tím, že příjmy by měl mít po dobu 5 let od daně osvobozené. Jsou tyto příjmy osvobozené i v r. 2011?
Podle § 4 odst. 1 písm. e) zákona byly příjmy z provozu fotovoltaické elektrárny od daně osvobozeny pouze do konce r. 2010. Počínaje r. 2011 jsou tyto příjmy již zdanitelnými příjmy podle § 7 odst. 1 písm. c) zákona, které poplatník musí uvést do daňového přiznání, na řádek 101 formuláře daňového přiznání.
Podle § 4 odst. 1 písm. e) zákona byly příjmy z provozu fotovoltaické elektrárny od daně osvobozeny pouze do konce r. 2010. Počínaje r. 2011 jsou tyto příjmy již zdanitelnými příjmy podle § 7 odst. 1 písm. c) zákona, které poplatník musí uvést do daňového přiznání, na řádek 101 formuláře daňového přiznání.
Lhůty pro podání daňového přiznání
jsou stanoveny v § 136 zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád, ve znění pozdějších předpisů. Zákon stanoví mimo jiné, že daňové přiznání u daní vyměřovaných za zdaňovací období, které činí nejméně 12 měsíců, se podává nejpozději do 3 měsíců po uplynutí zdaňovacího období, tj. v případě daňového přiznání k dani z příjmů fyzických osob do konce března následujícího roku.
Zákon č. 280/2009 Sb., daňový řád, ve znění p.p., v § 136 odst. 2 stanoví, že jde-li o daňový subjekt, který má zákonem uloženou povinnost mít účetní závěrku ověřenou auditorem, nebo jehož daňové přiznání zpracovává a podává poradce, podává se daňové přiznání nejpozději do 6 měsíců po uplynutí zdaňovacího období, tj. do konce června. To platí jen, je-li příslušná plná moc udělená tomuto poradci uplatněna u správce daně před uplynutím tříměsíční lhůty, tj. do konce března. Pokud v šestiměsíční lhůtě podle věty první tento poradce zemře nebo zanikne, zůstává tato lhůta zachována.
Zákon č. 280/2009 Sb., daňový řád, ve znění p.p., v § 136 odst. 2 stanoví, že jde-li o daňový subjekt, který má zákonem uloženou povinnost mít účetní závěrku ověřenou auditorem, nebo jehož daňové přiznání zpracovává a podává poradce, podává se daňové přiznání nejpozději do 6 měsíců po uplynutí zdaňovacího období, tj. do konce června. To platí jen, je-li příslušná plná moc udělená tomuto poradci uplatněna u správce daně před uplynutím tříměsíční lhůty, tj. do konce března. Pokud v šestiměsíční lhůtě podle věty první tento poradce zemře nebo zanikne, zůstává tato lhůta zachována.
Prodloužení lhůty pro daňové přiznání
je možné na žádost poplatníka nebo i z vlastního podnětu, může správce daně v souladu s § 36 odst. 4 zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád, ve znění p.p., prodloužit až o 3 měsíce lhůtu pro podání řádného daňového přiznání. Pokud předmět daně tvoří i příjmy, které jsou předmětem daně v zahraničí, může správce daně na žádost daňového subjektu v odůvodněných případech prodloužit lhůtu pro podání daňového přiznání až na 10 měsíců po uplynutí zdaňovacího období.
Daňové přiznání v případě úmrtí
Daňový řád v § 239 odst. 2 stanoví, že daňová povinnost, která vznikla zůstaviteli, přechází na jeho dědice, který tak získává postavení daňového subjektu namísto zůstavitele. Dědic je povinen uhradit daň jen do výše ceny nabytého dědictví. Dále pak § 239 odst. 3 daňového řádu stanoví, že dědic, na kterého přešla daňová povinnost, je povinen podat řádné daňové tvrzení nebo dodatečné daňové tvrzení za zůstavitele do 6 měsíců po jeho úmrtí, a to za uplynulou část běžného zdaňovacího období, a daň ve stejné lhůtě uhradit. Je-li účastníků dědického řízení více a dědické řízení nebylo dosud ukončeno, podá daňové tvrzení kterýkoliv z nich, přičemž povinnost daň uhradit mají společně a nerozdílně všichni tito účastníci. Nedohodnou-li se, který z nich daňové tvrzení podá, ustanoví jej správce daně z okruhu účastníků dědického řízení.
Dílčí základ daně podle § 7 zákona o daních z příjmů
Příjmy evidované v DE uvede poplatník s příjmy podle § 7, tj. z podnikatelské nebo jiné samostatné výdělečné činnosti do přílohy č. 1 formuláře daňového přiznání. DE vedou poplatníci daně z příjmů, kteří uplatňují výdaje na dosažení, zajištění a udržení příjmů podle § 7 zákona ve skutečné vynaložené výši a nevedou účetnictví. ZDP v § 7b předepisuje obsah daňové evidence jedinou větou – a to, že poplatník vede údaje o:
- a) příjmech a výdajích, v členění potřebném pro zjištění základu daně,
- b) majetku a závazcích.
Zákon stanoví pouze obsah daňové evidence a nikoli způsob či formu jejího vedení. Nepředepisují se knihy majetku a závazků, peněžní deník, pokladní kniha, kniha bankovních účtů, ani karty majetku, poplatník nemusí zjišťovat konečný zůstatek pokladní hotovosti ani bankovních podnikatelských účtů, a to jak v tuzemské měně, tak i v cizí měně. Záleží zcela na poplatníkovi, jaký způsob vedení daňové evidence zvolí. Daňová evidence nemá nic společného s účetními předpisy, resp. účetní předpisy se poplatníků, kteří vedou DE netýkají, pokud tak ZDP výslovně nestanoví.
Nepeněžní příjmy
jsou v souladu s § 3 a § 23 zákona příjmem také podléhajícím dani z příjmů. Nepeněžní příjem se oceňuje podle zákona č. 151/1997 Sb., o oceňování majetku, ve znění pozdějších předpisů a vyhlášky Ministerstva financí č. 3/2008 Sb., oceňovací vyhláška, ve znění p.p. Ve formuláři daňového přiznání se veškeré příjmy poplatníka vedoucího daňovou evidenci, tj. i příjmy nepeněžní nebo příjmy dosažené směnou, uvedou na řádek 101 přílohy č. 1 formuláře daňového přiznání.
Příklad
Podnikatel vedoucí DE v r. 2011 směnil dílnu zařazenou v obchodním majetku v zůstatkové ceně 300 000 Kč za hospodářskou budovu v ceně 350 000 Kč. Vzhledem k poloze nemovitosti žádný doplatek již hradit nebude. Jak bude podnikatel postupovat z hlediska daně z příjmů?
Příjem ze směny dílny zařazené v obchodním majetku podnikatele je příjmem podle § 7 zákona. Příjmem je cena nemovitosti nabyté směnou, tj. částka 350 000 Kč. Výdajem je zůstatková cena dílny ke směně předané, tj. 300 000 Kč (případně další prokázané výdaje jako např. poplatek realitní kanceláři, daň z převodu nemovitosti). Základem daně tedy v daném případě bude částka 50 000 Kč.
Příjem ze směny dílny zařazené v obchodním majetku podnikatele je příjmem podle § 7 zákona. Příjmem je cena nemovitosti nabyté směnou, tj. částka 350 000 Kč. Výdajem je zůstatková cena dílny ke směně předané, tj. 300 000 Kč (případně další prokázané výdaje jako např. poplatek realitní kanceláři, daň z převodu nemovitosti). Základem daně tedy v daném případě bude částka 50 000 Kč.
Příklad
Podnikatel vedoucí DE pronajal část budovy zahrnuté v obchodním majetku, kterou využívá pro podnikání. Nájemné budovy sjednal jako opravu střechy, kterou nájemce v r. 2011 provedl a zaplatil. Vznikne podnikateli zdanitelný příjem?
V daném případě má podnikatel nepeněžní příjem. Podle stanoviska Generálního finančního ředitelství zveřejněného v pokynu GFŘ č. D – 6 (aktualizovaný pokyn Ministerstva financí D-300), je příjmem vlastníka (pronajímatele) také nepeněžní plnění od nájemce, kterým je zcela nebo zčásti hrazeno nájemné (např. formou technického zhodnocení, oprav, údržby), a to
a) u vlastníka (pronajímatele), který vede účetnictví v tom zdaňovacím období, ve kterém je nájemné součástí příjmů (výnosů) podle platných účetních předpisů, při respektování věcné a časové souvislosti,
b) u ostatních vlastníků (pronajímatelů) v tom zdaňovacím období, ve kterém bylo nepeněžní plnění nájemcem vynaloženo.
Vzhledem ke skutečnosti, že podnikatel vede daňovou evidenci, jednalo se o příjem r. 2011, kdy ho nájemce vynaložil. V daňové evidenci podnikatel do příjmů zaeviduje příslušnou částku za opravu střechy. V daném případě musí podnikatel vedoucí daňovou evidenci pamatovat, že podle stanoviska Generálního finančního ředitelství zveřejněného v pokynu GFŘ č. D – 6 se za daňové výdaje podle § 24 odst. 1 zákona považují také u vlastníka (pronajímatele) hodnota nepeněžního plnění nájemného hrazená nájemcem za předpokladu, že nepeněžní plnění má charakter daňových výdajů (např. oprav). To znamená, že podnikatel zaeviduje stejnou částku do evidence daňových výdajů.
V daném případě má podnikatel nepeněžní příjem. Podle stanoviska Generálního finančního ředitelství zveřejněného v pokynu GFŘ č. D – 6 (aktualizovaný pokyn Ministerstva financí D-300), je příjmem vlastníka (pronajímatele) také nepeněžní plnění od nájemce, kterým je zcela nebo zčásti hrazeno nájemné (např. formou technického zhodnocení, oprav, údržby), a to
a) u vlastníka (pronajímatele), který vede účetnictví v tom zdaňovacím období, ve kterém je nájemné součástí příjmů (výnosů) podle platných účetních předpisů, při respektování věcné a časové souvislosti,
b) u ostatních vlastníků (pronajímatelů) v tom zdaňovacím období, ve kterém bylo nepeněžní plnění nájemcem vynaloženo.
Vzhledem ke skutečnosti, že podnikatel vede daňovou evidenci, jednalo se o příjem r. 2011, kdy ho nájemce vynaložil. V daňové evidenci podnikatel do příjmů zaeviduje příslušnou částku za opravu střechy. V daném případě musí podnikatel vedoucí daňovou evidenci pamatovat, že podle stanoviska Generálního finančního ředitelství zveřejněného v pokynu GFŘ č. D – 6 se za daňové výdaje podle § 24 odst. 1 zákona považují také u vlastníka (pronajímatele) hodnota nepeněžního plnění nájemného hrazená nájemcem za předpokladu, že nepeněžní plnění má charakter daňových výdajů (např. oprav). To znamená, že podnikatel zaeviduje stejnou částku do evidence daňových výdajů.
Evidence hotovosti v pokladně a stavu účtu
Vede-li poplatník DE, musí podle § 7b ZDP evidovat příjmy a výdaje, v členění potřebném pro zjištění základu daně, majetek a závazky. ZDP povinnost vést pokladnu nebo stav účtu poplatníkovi nestanoví. Poplatník vedoucí DE nemusí evidovat stav pokladny ani stav účtu na konci zdaňovacího období, tj. zůstatky pokladny a účtu. To znamená, že je zcela na rozhodnutí podnikatele, zda pohyby finančních prostředků v pokladně nebo na účtu bude evidovat a jakým způsobem. S touto skutečností počítá i formulář daňového přiznání k dani z příjmů fyzických osob, který v příloze č. 1, v tabulce D, u položky „Peněžní prostředky v hotovosti“ a „Peněžní prostředky na bankovním účtu“ uvádí, že jde o údaje nepovinné. Pokud podnikatel evidenci peněžních prostředků nevede, tyto údaje vyplňovat nebude.
Příklad
Podnikatel vedoucí DE hradí výdaje jak z pokladny, tak i z účtu. Obdobně i tržbu má jak v hotovosti, tak mu chodí i na účet. Musí mít podnikatel finanční prostředky zahrnuty do obchodního majetku, resp. zda musí evidovat pokladnu, tj. pohyby v pokladně a pohyby na účtu?
Vede-li poplatník DE, musí podle § 7b zákona evidovat mimo jiné příjmy a výdaje, v členění potřebném pro zjištění základu daně. Zákon povinnost vést pokladnu nebo stav účtu poplatníkovi nestanoví. To znamená, že je zcela na rozhodnutí podnikatele, zda pohyby finančních prostředků v pokladně nebo na účtu bude evidovat a jakým způsobem.
Evidenci výdajů
vede poplatník v souladu s § 7b ZDP. Tyto výdaje k 31. prosinci 2011 sečte a uvede na řádek 102 přílohy č. 1 formuláře daňového přiznání k dani z příjmů fyzických osob.
Příklad
Podnikatel vedoucí DE odpisuje automobil a dům, které má v obchodním majetku. Otázkou je, zda se odpisy uvádějí do tabulky E přílohy č. 1 – úpravy podle § 5 a § 23 zákona a do řádku 106 Úhrn částek podle § 5, § 23 zákona snižující hospodářský výsledek nebo rozdíl mezi příjmy a výdaji a jak by to bylo, pokud by podnikatel přešel od roku 2012 na vedení účetnictví.
Odpisy majetku podle § 26 až 33 zákona o daních z příjmů, tj. odpisy daňové, jsou v souladu s § 24 odst. 2 písm. a) ZDP daňovým výdajem. Poplatník vedoucí daňovou evidenci uplatní tento výdaj na řádku č. 102 přílohy č. 1 formuláře daňového přiznání. Vedl-li by poplatník účetnictví, uvedl by výsledek hospodaření na řádku č. 104 přílohy č. 1 formuláře daňového přiznání. Účetní jednotka má povinnost podle zákona o účetnictví stanovit si účetní odpisový plán, podle kterého počítá účetní odpisy. V případě, že by se účetní odpisy lišily od odpisů daňových, uvedl by poplatník úpravu výsledku hospodaření na ř. 105 (tj. jeho zvýšení, pokud by účetní odpisy byly vyšší než odpisy daňové) nebo na řádku č. 106 (tj. snížení výsledku hospodaření, pokud by účetní odpisy byly nižší než odpisy daňové). V případě, že by účetní odpisy byly rovny odpisům daňovým, na ř. 105 ani 106 by se žádná úprava neobjevila (nebylo by co upravovat). Dále je třeba důrazně upozornit, že daňová evidence není účetnictví, tedy účetní operace se do ní skutečně nezahrnují. Daňová evidence je pouze evidencí příjmů a výdajů, resp. majetku a závazků, tedy i daňových odpisů, které jsou daňovým výdajem v souladu s § 24 odst. 2 písm. a) ZDP, jak je výše uvedeno.
Odpisy majetku podle § 26 až 33 zákona o daních z příjmů, tj. odpisy daňové, jsou v souladu s § 24 odst. 2 písm. a) ZDP daňovým výdajem. Poplatník vedoucí daňovou evidenci uplatní tento výdaj na řádku č. 102 přílohy č. 1 formuláře daňového přiznání. Vedl-li by poplatník účetnictví, uvedl by výsledek hospodaření na řádku č. 104 přílohy č. 1 formuláře daňového přiznání. Účetní jednotka má povinnost podle zákona o účetnictví stanovit si účetní odpisový plán, podle kterého počítá účetní odpisy. V případě, že by se účetní odpisy lišily od odpisů daňových, uvedl by poplatník úpravu výsledku hospodaření na ř. 105 (tj. jeho zvýšení, pokud by účetní odpisy byly vyšší než odpisy daňové) nebo na řádku č. 106 (tj. snížení výsledku hospodaření, pokud by účetní odpisy byly nižší než odpisy daňové). V případě, že by účetní odpisy byly rovny odpisům daňovým, na ř. 105 ani 106 by se žádná úprava neobjevila (nebylo by co upravovat). Dále je třeba důrazně upozornit, že daňová evidence není účetnictví, tedy účetní operace se do ní skutečně nezahrnují. Daňová evidence je pouze evidencí příjmů a výdajů, resp. majetku a závazků, tedy i daňových odpisů, které jsou daňovým výdajem v souladu s § 24 odst. 2 písm. a) ZDP, jak je výše uvedeno.
Příklad
Podnikatel – FO, který vede DE, kupuje zboží do své prodejny, které částečně využívá i pro osobní potřebu. Otázkou je, jak má postupovat při evidenci výdajů.
Z hlediska daně z příjmů si podnikatel do daňových výdajů nemůže uplatnit výdaje spojené s pořízením zboží, které použil pro osobní potřebu, a to v souladu s § 25 odst. 1 písm. u) zákona o daních z příjmů. Nejjednodušší způsob je, že podnikatel rozpočítá příslušné výdaje spojené s pořízením konkrétního zboží na výdaje daňové, tj. výdaje za zboží, které použil pro podnikatelskou činnost, a nedaňové, tj. výdaje za zboží, které použil pro osobní potřebu. Evidovat poté bude zásoby zboží použité pro podnikatelskou činnost.
Nebo může postupovat tím způsobem, že bude evidovat veškeré pořízené zásoby zboží, výdaje spojené s pořízením veškerého zboží uplatní do daňových výdajů, vyčíslí pořizovací cenu zboží, které použil pro osobní potřebu, a o tuto částku výdaje spojené s pořízením zboží, uplatněné do výdajů daňových, následně sníží. ZDP v § 7b stanoví mimo jiné, že vede-li poplatník daňovou evidenci, musí evidovat příjmy a výdaje, v členění potřebném pro zjištění základu daně. Zákon nestanoví poplatníkovi přesný postup, proto záleží na jeho rozhodnutí, jaký konkrétní způsob evidence zboží, a tím následně i daňových výdajů, zvolí.
Z hlediska daně z příjmů si podnikatel do daňových výdajů nemůže uplatnit výdaje spojené s pořízením zboží, které použil pro osobní potřebu, a to v souladu s § 25 odst. 1 písm. u) zákona o daních z příjmů. Nejjednodušší způsob je, že podnikatel rozpočítá příslušné výdaje spojené s pořízením konkrétního zboží na výdaje daňové, tj. výdaje za zboží, které použil pro podnikatelskou činnost, a nedaňové, tj. výdaje za zboží, které použil pro osobní potřebu. Evidovat poté bude zásoby zboží použité pro podnikatelskou činnost.
Nebo může postupovat tím způsobem, že bude evidovat veškeré pořízené zásoby zboží, výdaje spojené s pořízením veškerého zboží uplatní do daňových výdajů, vyčíslí pořizovací cenu zboží, které použil pro osobní potřebu, a o tuto částku výdaje spojené s pořízením zboží, uplatněné do výdajů daňových, následně sníží. ZDP v § 7b stanoví mimo jiné, že vede-li poplatník daňovou evidenci, musí evidovat příjmy a výdaje, v členění potřebném pro zjištění základu daně. Zákon nestanoví poplatníkovi přesný postup, proto záleží na jeho rozhodnutí, jaký konkrétní způsob evidence zboží, a tím následně i daňových výdajů, zvolí.
Příklad
Podnikatel – FO, vedoucí DE, má najatý automobil na finanční leasing. Nájemné uplatňuje do daňových výdajů časově rozlišené, tj. včetně první velké splátky, kterou zaplatil při sjednávání leasingu již v r. 2010. Měsíčně eviduje do daňových výdajů pravidelné splátky nájemného. Jak má podnikatel postupovat z hlediska uplatnění časově rozlišeného nájemného do výdajů, tj. zdali rozpočítané první nájemné má uvést na řádku snižujícího rozdíl mezi příjmy a výdaji?
Podle § 24 odst. 2 písm. h) zákona je daňovým výdajem nájemné u finančního leasingu hmotného majetku, při splnění zákonných podmínek; přitom u poplatníků, kteří vedou DE, je nájemné daňovým výdajem jen v poměrné výši připadající ze sjednané doby na příslušné zdaňovací období. Daňovým výdajem je tedy jak první splátka nájemného, časově rozlišena po celou dobu leasingu, tak i měsíční splátky nájemného. To znamená, že podnikatel uvede příslušnou celou výši nájemného za r. 2011 na řádek 102 přílohy č. 1 formuláře daňového přiznání.
Podle § 24 odst. 2 písm. h) zákona je daňovým výdajem nájemné u finančního leasingu hmotného majetku, při splnění zákonných podmínek; přitom u poplatníků, kteří vedou DE, je nájemné daňovým výdajem jen v poměrné výši připadající ze sjednané doby na příslušné zdaňovací období. Daňovým výdajem je tedy jak první splátka nájemného, časově rozlišena po celou dobu leasingu, tak i měsíční splátky nájemného. To znamená, že podnikatel uvede příslušnou celou výši nájemného za r. 2011 na řádek 102 přílohy č. 1 formuláře daňového přiznání.
Příklad
Podnikatel vedoucí DE má najatý automobil na finanční leasing. Výdaje spojené s pracovními cestami si uplatňuje paušální částkou 5 000 Kč měsíčně. Jak má podnikatel postupovat z hlediska daně z příjmů při uplatňování výdajů na pracovní cesty?
V případě pracovní cesty, uskutečněné podnikatelem automobilem najatým formou finančního leasingu, může podnikatel na pracovní cesty uplatnit paušální výdaj na dopravu v souladu s § 24 odst. 2 písm. zt) zákona, ve výši 5 000 Kč měsíčně (nebo ve výši 4 000 Kč měsíčně, pokud by předmětný automobil využíval i pro osobní potřebu). Paušální částka 5 000 Kč je výdajem daňovým, proto ji podnikatel uvede na řádek 102 přílohy č. 1 formuláře daňového přiznání.
V případě pracovní cesty, uskutečněné podnikatelem automobilem najatým formou finančního leasingu, může podnikatel na pracovní cesty uplatnit paušální výdaj na dopravu v souladu s § 24 odst. 2 písm. zt) zákona, ve výši 5 000 Kč měsíčně (nebo ve výši 4 000 Kč měsíčně, pokud by předmětný automobil využíval i pro osobní potřebu). Paušální částka 5 000 Kč je výdajem daňovým, proto ji podnikatel uvede na řádek 102 přílohy č. 1 formuláře daňového přiznání.
Ing. Eva Sedláková
Povinnosti plátců daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti a z funkčních požitků
(1) Plátci daně jsou povinni vést pro poplatníky s příjmy podle § 6, mzdové listy, rekapitulaci o sražených zálohách a dani srážené podle zvláštní sazby daně za každý kalendářní měsíc i za celé zdaňovací období.
(2) Mzdový list musí pro účely daně obsahovat
a) poplatníkovo jméno a příjmení, též dřívější,
b) rodné číslo, a u poplatníka uvedeného v § 2 odst. 3 datum narození, číslo pasu nebo jiného dokladu prokazujícího jeho totožnost, kód státu, jehož je rezidentem a bylo-li mu tímto státem přiděleno a rodné číslo,
c) bydliště, a u poplatníka uvedeného v § 2 odst. 3 bydliště ve státě, jehož je rezidentem,
d) jméno, příjmení a rodné číslo osoby, na kterou poplatník uplatňuje slevu na dani podle § 35ba a daňové zvýhodnění a dále výši jednotlivých nezdanitelných částek základu daně podle § 15, částek slevy na dani podle § 35ba a daňového zvýhodnění s uvedením důvodu jejich uznání,
e) den nástupu poplatníka do zaměstnání,
f) za každý kalendářní měsíc
b) rodné číslo, a u poplatníka uvedeného v § 2 odst. 3 datum narození, číslo pasu nebo jiného dokladu prokazujícího jeho totožnost, kód státu, jehož je rezidentem a bylo-li mu tímto státem přiděleno a rodné číslo,
c) bydliště, a u poplatníka uvedeného v § 2 odst. 3 bydliště ve státě, jehož je rezidentem,
d) jméno, příjmení a rodné číslo osoby, na kterou poplatník uplatňuje slevu na dani podle § 35ba a daňové zvýhodnění a dále výši jednotlivých nezdanitelných částek základu daně podle § 15, částek slevy na dani podle § 35ba a daňového zvýhodnění s uvedením důvodu jejich uznání,
e) den nástupu poplatníka do zaměstnání,
f) za každý kalendářní měsíc
1. úhrn zúčtovaných mezd bez ohledu, zda jsou vypláceny v penězích nebo v naturáliích,
2. částky osvobozené od daně z úhrnu zúčtovaných mezd uvedeného v bodě 1,
3. základ pro výpočet zálohy na daň nebo daně podle zvláštní sazby,
4. vypočtenou zálohu nebo daň sraženou podle zvláštní sazby daně,
ř. měsíční slevu na dani podle § 35ba a zálohu sníženou o měsíční slevu na dani podle § 35ba,
6. měsíční daňové zvýhodnění, měsíční slevu na dani podle § 35c, měsíční daňový bonus a zálohu sníženou
o měsíční slevu na dani podle § 35ba a 35c,
7. skutečně sraženou zálohu.
Údaje v bodech 3 a 4 se uvedou podle způsobu výpočtu zálohy na daň nebo výpočtu daně zvláštní sazbou daně
z příjmů ze závislé činnosti,
2. částky osvobozené od daně z úhrnu zúčtovaných mezd uvedeného v bodě 1,
3. základ pro výpočet zálohy na daň nebo daně podle zvláštní sazby,
4. vypočtenou zálohu nebo daň sraženou podle zvláštní sazby daně,
ř. měsíční slevu na dani podle § 35ba a zálohu sníženou o měsíční slevu na dani podle § 35ba,
6. měsíční daňové zvýhodnění, měsíční slevu na dani podle § 35c, měsíční daňový bonus a zálohu sníženou
o měsíční slevu na dani podle § 35ba a 35c,
7. skutečně sraženou zálohu.
Údaje v bodech 3 a 4 se uvedou podle způsobu výpočtu zálohy na daň nebo výpočtu daně zvláštní sazbou daně
z příjmů ze závislé činnosti,
g) součet údajů za zdaňovací období uvedených v písmenu f) a úhrn vyplacených měsíčních daňových bonusů,
h) u poplatníka, který požádá o roční zúčtování záloh a daňového zvýhodnění, též výslednou daň a částku vráceného přeplatku z ročního zúčtování záloh a zaměstnaneckého bonusu podle § 38ch odst. 5 nebo doplatku ze zúčtování podle § 35d odst. 8.
h) u poplatníka, který požádá o roční zúčtování záloh a daňového zvýhodnění, též výslednou daň a částku vráceného přeplatku z ročního zúčtování záloh a zaměstnaneckého bonusu podle § 38ch odst. 5 nebo doplatku ze zúčtování podle § 35d odst. 8.
(3) Na žádost poplatníka je plátce daně povinen za období, za které byla vyplácena nebo zúčtována mzda, vystavit nejpozději do 10 dnů od podání žádosti doklad o údajích na mzdovém listě, jehož kopii je povinen uchovat a který obsahuje údaje o výši měsíčních příjmů podléhající zdanění za každý kalendářní měsíc a souhrnné údaje rozhodné pro výpočet
a) základu daně, daně, záloh a pro poskytnutí slevy pro poplatníky daně z příjmů fyzických osob, zaměstnaneckého zvýhodnění a daňového zvýhodnění,
b) základu daně a daně vybírané srážkou podle zvláštní sazby daně.
b) základu daně a daně vybírané srážkou podle zvláštní sazby daně.
(4) Plátce daně, který ve zdaňovacím období zúčtoval nebo vyplatil příjmy ze závislé činnosti nebo funkční požitky, je povinen elektronicky podat svému místně příslušnému správci daně
a) hlášení o zúčtování příjmů ze závislé činnosti podle jednotlivých poplatníků a za plátce daně celkem,
b) vyúčtování daně z příjmů ze závislé činnosti podle jednotlivých poplatníků a za plátce daně celkem.
b) vyúčtování daně z příjmů ze závislé činnosti podle jednotlivých poplatníků a za plátce daně celkem.
(5) Lhůtu stanovenou pro podání hlášení o zúčtování příjmů ze závislé činnosti lze prodloužit pouze za podmínek stanovených v § 38h odst. 10. Zjistí-li plátce daně do podání vyúčtování daně z příjmů ze závislé činnosti, že údaje uvedené v tomto hlášení nebyly správné, není povinen podat následné hlášení.
