Daňové řešení darů včetně darů v souvislosti s Ukrajinou

Jak může postupovat fyzická a právnická osoba při uplatnění odpočtu darů (bezúplatných plnění) od základu daně z příjmů dle § 15 odst. 1 ZDP (pro FO) a dle § 20 odst. 8 ZDP (PO)? Jak lze postupovat při poskytování darů v souvislosti s ozbrojeným konfliktem na území Ukrajiny na základě zákona č. 128/2022 Sb.?

ODPOČET HODNOTY DARU U DÁRCE, KTERÝM JE FYZICKÁ OSOBA - Poplatník daně z příjmů fyzických osob při uplatnění nezdanitelné části základu daně - odpočtu bezúplatného plnění (daru) postupuje dle § 15 odst. 1 a odst. 2 ZDP. Od základu daně z příjmů si poplatník může odečíst hodnotu bezúplatného plnění:

1)  poskytnutého obcím, krajům, organizačním složkám státu, právnickým osobám se sídlem na území ČR, jakož i právnickým osobám, které jsou pořadateli veřejných sbírek podle zákona č. 117/2001 Sb., a to:

-    na vědu a vzdělávání, výzkumné a vývojové účely, kulturu, školství,

-    na policii,

-    na požární ochranu,

-    na podporu a ochranu mládeže,

-    na ochranu zvířat a jejich zdraví,

-    na účely sociální, zdravotnické, ekologické, humanitární, charitativní, náboženské pro registrované církve a náboženské společnosti, tělovýchovné a sportovní,

-    a politickým stranám, politickým hnutím, evropským politickým stranám nebo evropským politickým nadacím na jejich činnost;

2)  poskytnutého fyzickým osobám s bydlištěm na území ČR, které jsou poskytovateli zdravotních služeb, dále které provozují školy a školská zařízení a rovněž které provozují zařízení pro péči o toulavá nebo opuštění zvířata nebo pro péči o jedince ohrožených druhů živočichů, a to na financování těchto zařízení;

3)  poskytnutého fyzickým osobám s bydlištěm na území ČR, které jsou poživateli invalidního důchodu nebo byly poživateli invalidního důchodu ke dni přiznání starobního důchodu anebo jsou nezletilými dětmi závislými na péči jiné osoby podle zákona o sociálních službách a to na

-    zdravotnické prostředky nejvýše do částky nehrazené zdravotními pojišťovnami,

-    na zvláštní pomůcky podle zákona upravujícího poskytování dávek osobám se zdravotním postižením nejvýše do částky nehrazené příspěvkem ze státního rozpočtu

-    a na majetek usnadňující těmto osobám vzdělání a zařazení do zaměstnání.

Obdobně se potupuje u bezúplatných plnění (darů) na financování odstraňování následků živelní pohromy, ke které došlo na území členského státu Evropské unie nebo státu tvořícího Evropský hospodářský prostor.

V ustanovení § 15 odst. 1 ZDP jsou obsaženy následující hodnotové podmínky pro uplatnění odpočtu bezúplatných plnění od základu daně z příjmů u fyzických osob:

1)  úhrnná hodnota bezúplatných plnění ve zdaňovacím období musí přesáhnout 2% ze základu daně;

2)  anebo musí činit alespoň 1 000 Kč;

3)  v úhrnu lze odečíst nejvýše 15% ze základu daně, pro zdaňovací období kalendářních let 2020 a 2021 bylo možné v úhrnu odečíst vždy nejvýše 30% základu daně (souvislost s covidovou epidemií). Na základě § 1 odst. 1 zákona č. 128/2022 Sb., o opatřeních v oblasti daní v souvislosti s ozbrojeným konfliktem na území Ukrajiny lze za zdaňovací období roku 2022 podle § 15 odst. 1 ZDP od základu daně odečíst hodnotu bezúplatného plnění v úhrnu nejvýše 30% ze základu daně.

Podmínku minimální hodnoty bezúplatných plnění alespoň 1 000 Kč pro uplatnění odpočtu ze základu daně z příjmů fyzických osob splňuje i poskytnutí několika bezúplatných plnění (darů), z nichž každý jednotlivě podmínku nesplňuje (např. 3 dary ve výši jednotlivého daru 200 Kč, 600 Kč a 300 Kč).

Dle bodů pokynu GFŘ č. D-22 k § 15 odst. 1 ZDP od základu daně z příjmů lze odečíst hodnotu poskytnutých bezúplatných plnění (darů) pouze v tom zdaňovacím období, ve kterém byly prokazatelně poskytnuty. Neuplatnění hodnoty bezúplatného plnění jako odčitatelné položky od základu daně v jednom zdaňovacím období tedy nelze převést do dalšího zdaňovacího období. Za bezúplatná plnění (např. dary), jejichž hodnotu lze odečíst od základu daně, se považují i nepeněžní bezúplatná plnění včetně služeb, která se ocení, pokud není známa jejich cena, cenami zjištěnými podle zákona č. 151/1997 Sb., o oceňování majetku (§ 3 odst. 3 a § 23 odst. 6 tohoto zákona). Pokud již byla hodnota bezúplatně poskytnutého výkonu – služby zahrnuta do daňových výdajů, je nutno upravit daňové výdaje.

Jako bezúplatné plnění na zdravotnické účely se hodnota jednoho odběru krve nebo jejích složek dárce, kterému nebyla poskytnuta finanční úhrada výdajů spojených s odběrem krve nebo jejích složek podle zákona upravujícího specifické zdravotní služby, s výjimkou úhrady prokázaných cestovních nákladů spojených s odběrem, oceňuje částkou 3 000 Kč, hodnota odběru orgánu od žijícího dárce se oceňuje částkou 20 000 Kč a hodnota jednoho odběru krvetvorných buněk, s výjimkou úhrady prokázaných cestovních nákladů spojených s odběrem, se oceňuje částkou 20 000 Kč. Jedním odběrem krve bezpříspěvkového dárce se dle znění pokynu D-22 rozumí odběr krve a jejích složek (např. plasmy, krevních destiček, kostní dřeně a jiných složek) provedený v jednom dni, a to i v případě odběru více složek krve.

Ustanovení § 15 odst. 1 ZDP lze uplatnit i v případě bezúplatných plnění poskytnutých právnickým nebo fyzickým osobám se sídlem nebo bydlištěm na území jiného členského státu Evropské unie nebo státu tvořícího Evropský hospodářský prostor než České republiky, pokud příjemce bezúplatného plnění a účel bezúplatného plnění splňují podmínky stanovené zákonem o daních z příjmů.

Bezúplatné plnění poskytnuté veřejnou obchodní společností nebo komanditní společností se podle znění § 15 odst. 2 ZDP posuzuje jako bezúplatné plnění poskytnuté jednotlivými společníky v.o.s. nebo komplementáři k.s. a rozdělují se stejně jako základ daně dle § 7 odst. 4 a 5 ZDP.

Dle § 15 odst. 9 ZDP se u poplatníka uvedeného v § 2 odst. 3 ZDP (daňový nerezident ČR) se základ daně sníží za zdaňovací období o odpočet bezúplatného plnění (daru) vymezeného v § 15 odst. 1 ZDP, pouze pokud se jedná o poplatníka, který je daňovým rezidentem členského státu Evropské unie nebo státu tvořícího Evropský hospodářský prostor a pokud úhrn jeho příjmů ze zdrojů na území České republiky podle § 22 činí nejméně 90% všech jeho příjmů s výjimkou příjmů, které nejsou předmětem daně podle § 3 nebo § 6, nebo jsou od daně osvobozeny podle § 4, § 6 nebo § 10, nebo příjmů, z nichž je daň vybírána srážkou podle zvláštní sazby daně. Ve smyslu § 1 odst. 4 zákona č. 128/2022 Sb. se toto ustanovení § 15 odst. 9 ZDP použije i v případě, jde-li o snížení základu daně o hodnotu bezúplatného plnění poskytnutého v roce 2022 poplatníkem daně z příjmů fyzických osob, který je daňovým rezidentem Ukrajiny.

Poskytnuté bezúplatné plnění (dary) prokáže dle bodu 5 pokynu D-22 k § 15 odst. 1 ZDP poskytovatel – dárce dokladem, ze kterého musí být patrno:

-    kdo je poskytovatel (dárce),

-    kdo je příjemcem bezúplatného plnění (daru),

-    hodnota bezúplatného plnění (daru),

-    předmět bezúplatného plnění (daru),

-    účel, na který bylo bezúplatné plnění poskytnuto,

-    datum poskytnutí.

Nejvhodnějším dokladem je darovací smlouva uzavřená dle § 2055 až § 2078 NOZ.

Při uplatnění hodnoty bezúplatného plnění jako odčitatelné položky od základu daně v daňovém přiznání k dani z příjmů fyzických osob vychází poplatník ze základu daně, kterým se rozumí součet dílčích základů daně zjištěných podle jednotlivých druhů příjmů, tj. součet všech dílčích základů daně dle § 6 až § 10 ZDP.  Pokud poplatník uplatní v daňovém přiznání odpočet daňové ztráty vzniklé a stanovené za předcházející zdaňovací období, pak tato skutečnost nikterak neovlivní postup ve stanovení limitní výše odpočtu hodnoty bezúplatného plnění (darů) odvozenou ze základu daně před uplatněním odpočtu daňové ztráty za předcházející zdaňovací období.

O hodnotu poskytnutého bezúplatného plnění může snížit základ daně z příjmů ze závislé činnosti také zaměstnanec, který má pouze příjmy ze závislé činnosti. Pokud zaměstnanec prokáže poskytnutí bezúplatného plnění (daru) při respektování zákonem stanovených podmínek, zohlední dar zaměstnavatel v rámci ročního zúčtování záloh na daň z příjmů za uplynulé zdaňovací období. Tyto podmínky jsou vymezené v § 38l odst. 1 písm. a) ZDP – nárok na nezdanitelnou část základu daně poplatník prokazuje plátci daně potvrzením příjemce bezúplatného plnění nebo jeho zákonného zástupce anebo pořadatelem veřejné sbírky o výši a účelu bezúplatného plnění.

Podle znění § 38g odst. 2 ZDP je povinen vždy podat daňové přiznání k dani z příjmů poplatník s příjmy ze závislé činnosti, který uplatňuje pro snížení základu daně hodnotu bezúplatného plnění poskytnutého do zahraničí za podmínek uvedených v § 15 odst. 1 ZDP.

Příklad 1

Poplatník daně z příjmů uvádí v daňovém přiznání za zdaňovací období roku 2022 dílčí základ daně ze závislé činnosti ve výši 385 000 Kč a dílčí základ daně z příjmů z nájmu ve výši 70 000 Kč. Ze zdaňovacího období roku 2019 zbývá dosud neuplatněná hodnota daňové ztráty u dílčího základu daně z příjmů z nájmu ve výši 40 000 Kč, kterou poplatník uplatní jako odpočet od základu daně v daňovém přiznání za rok 2022. V roce 2022 poskytnul bezúplatné plnění (dar) útulku pro opuštěná zvířata ve výši 80 000 Kč a na poskytnutí tohoto daru uzavřel darovací smlouvu.

Uplatnění daru v daňovém přiznání za rok 2022

S ohledem na znění § 1 odst. 1 zákona č. 128/2022 Sb. lze za zdaňovací období 2022 uplatnit odpočet daru do výše 30% základu daně, tedy v našem případě až do výše 455 000 Kč × 0,30 = 136 500 Kč. Pokud by došlo k téže situaci v roce 2023, pak by poplatník mohl uplatnit pouze odpočet poskytnutého daru od základu daně ve výši 455 000 Kč × 0,15 = 68 250 Kč, pokud nedojde k další případné úpravě zákona o daních z příjmů.

Příklad 2

Poplatník daně z příjmů dosáhne za zdaňovací období roku 2022 dílčí základ daně ze závislé činnosti ve výši 445 000 Kč a ze živnostenského podnikání vykáže v důsledku omezení svého podnikání ztrátu ve výši 80 000 Kč. V roce 2022 poskytnul poplatník bezúplatné plnění (peněžní dar) osobě se zdravotním postižením ve výši 40 000 Kč jako příspěvek na nákup invalidního vozíku a na poskytnutí tohoto daru je uzavřena darovací smlouva.

Uplatnění daru v daňovém přiznání za rok 2022

Fyzická osoba je povinna podat za zdaňovací období 2022 daňové přiznání a může si uplatnit odpočet bezúplatného plnění v plné výši. Daňovou ztrátu z podnikání nelze uplatnit proti příjmům ze závislé činnosti, ale lze ji uplatnit v souladu se zněním § 34 odst. 1 ZDP ve dvou zdaňovacích obdobích bezprostředně předcházejících zdaňovacímu období, nebo v pěti zdaňovacích obdobích bezprostředně následujících po období, za které se daňová ztráta stanoví.

ODPOČET HODNOTY DARU U DÁRCE, KTERÝM JE PRÁVNICKÁ OSOBA – Poplatník daně z příjmů právnických osob při uplatnění odpočtu daru postupuje dle § 20 odst. 8 ZDP. Vymezení účelu předmětu poskytnutého bezúplatného plnění, který si může poplatník daně z příjmů právnických osob odečíst od základu daně z příjmů sníženého podle § 34 ZDP je obdobný jako u poplatníka daně z příjmů fyzických osob vymezený v § 15 odst. 1 ZDP.

Podmínkou pro uplatnění odpočtu bezúplatného plnění od základu daně u právnických osob z hlediska možné výše tohoto plnění a možné výše odpočtu od základu daně je:

1)  hodnota bezúplatného plnění činí alespoň 2 000 Kč,

2)  v úhrnu lze odečíst nejvýše 10% ze základu daně sníženého podle § 34 ZDP, pro zdaňovací období, která skončila v období od 1. 3. 2020 do 28. 2. 2022 lze v úhrnu odečíst nejvýše 30% základu daně sníženého podle § 34 ZDP. Na základě § 1 odst. 1 zákona č. 128/2022 Sb. lze za zdaňovací období skončená v období od 1. března 2022 do 28. února 2023 od základu daně sníženého podle § 34 ZDP odečíst hodnotu bezúplatného plnění podle § 20 odst. 8 ZDP v úhrnu nejvýše 30% ze základu daně sníženého podle § 34 ZDP.

U hmotného majetku je hodnotou bezúplatného plnění nejvýše zůstatková cena hmotného majetku nebo hodnota zachycená v účetnictví podle ZoÚ u ostatního majetku.

Odpočet bezúplatného plnění od základu daně z příjmů nemohou uplatnit veřejně prospěšní poplatníci. Veřejně prospěšným poplatníkem je dle § 17a odst. 1 ZDP poplatník, který v souladu se svým zakladatelským právním jednáním, statutem, stanovami, zákonem nebo rozhodnutím orgánu veřejné moci jako svou hlavní činnost vykonává činnost, která není podnikáním.

V § 20 odst. 9 ZDP se uvádí, že u poplatníka, který je společníkem veřejné obchodní společnosti, je součástí hodnoty bezúplatného plnění, kterou lze odečíst od základu daně, i část hodnoty bezúplatného plnění poskytnutého veřejnou obchodní společností na účely vymezené v § 20 odst. 8 ZDP, stanovená ve stejném poměru, jako se rozděluje základ daně nebo ztráta podle § 20 odst. 5 ZDP.

Dle znění § 20 odst. 10 ZDP se hodnota bezúplatného plnění poskytnutého komanditní společností na účely vymezené v § 20 odst. 8 ZDP se rozděluje na komplementáře a komanditní společnost ve stejném poměru, v jakém se snižuje základ daně podle § 20 odst. 4 zákona. U poplatníka, který je komplementářem komanditní společnosti, je součástí hodnoty bezúplatného plnění, kterou lze odečíst podle § 20 odst. 8 ZDP, i část hodnoty bezúplatného plnění poskytnutého komanditní společností na účely vymezené v § 20 odst. 8 ZDP, připadající komplementářům v poměru, v jakém se rozděluje na jednotlivé komplementáře základ daně nebo ztráta podle § 20 odst. 6 ZDP.

V § 20 odst. 12 ZDP se uvádí, že ustanovení odstavců 8 až 11 se použije i pro bezúplatné plnění poskytnuté právnickým nebo fyzickým osobám se sídlem nebo bydlištěm na území jiného členského státu Evropské unie nebo státu tvořícího Evropský hospodářský prostor než České republiky, pokud příjemce bezúplatného plnění a účel bezúplatného plnění splňují podmínky stanovené tímto zákonem.

Základem daně, ze kterého lze uplatnit odpočet bezúplatného plnění, se u poplatníků daně z příjmů právnických osob rozumí základ daně snížený podle § 34 ZDP, tj. snížený:

·    o odpočet daňové ztráty (§ 34 odst. 1 až odst. 3 ZDP),

·    o odpočet na podporu výzkumu a vývoje a na podporu odborného vzdělávání (§ 34 odst. 4 a odst. 5 ZDP)

Podle pokynu GFŘ č. D-22 k § 20 odst. 8 ZDP lze od základu daně odečíst hodnotu poskytnutých bezúplatných plnění v tom zdaňovacím období, ve kterém byla prokazatelně poskytnuta. Neuplatnění hodnoty bezúplatného plnění jako odčitatelné položky od základu daně v běžném zdaňovacím období tedy nelze převést do dalšího zdaňovacího období.

Za bezúplatná plnění (např. dary), jejichž hodnotu lze odečíst od základu daně, se považují i nepeněžní bezúplatná plnění včetně služeb, která se ocení, pokud není známa jejich cena, cenami zjištěnými podle zákona č. 151/1997 Sb., o oceňování majetku, a u ostatního majetku účetní hodnota, a to včetně daně z přidané hodnoty, kterou je plátce povinen odvést. Pokud již byla hodnota bezúplatně poskytnutého výkonu – služby zahrnuta do daňových výdajů, je nutno upravit daňové výdaje.

Poskytnutá bezúplatná plnění (dary) prokáže poskytovatel dokladem, ze kterého musí být patrno, kdo je příjemcem bezúplatného plnění, hodnota bezúplatného plnění, předmět bezúplatného plnění, účel, na který bylo bezúplatné plnění poskytnuto, a datum poskytnutí bezúplatného plnění.

Příklad 3

Obchodní společnost poskytla poskytovateli zdravotních služeb, se kterým má uzavřenu smlouvu o poskytování závodní zdravotní péče jejím zaměstnancům, peněžní dar v roce 2022 ve výši 80 000 Kč. Společnost vykáže za rok 2022 základ daně z příjmů ve výši 580 000 Kč. Současně společnost uplatní odpočet daňové ztráty z roku 2019 ve výši 80 000 Kč a dále uplatňuje odpočet na podporu odborného vzdělávání dle § 34 odst. 4 ZDP v částce 125 000 Kč.

Základ daně z příjmů právnických osob za rok 2022 snížený o odpočet daňové ztráty a o odpočet na podporu odborného vzdělávání činí:

580 000 Kč – 80 000 Kč – 125 000 Kč  = 375 000 Kč

Společnost si může v daňovém přiznání za rok 2022 uplatnit odpočet od základu daně z titulu poskytnutého daru v návaznosti na znění § 1 odst. 2 zákona č. 128/2022 Sb. v plné výši 80 000 Kč.

U darů poskytnutých na financování odstraňování následků živelní pohromy,

ke které došlo na území členského státu EU nebo státu tvořícího Evropský hospodářský prostor, lze postupovat u poplatníka ve dvou variantách:

a)  postup podle znění § 15 odst. 1 anebo podle § 20 odst. 8 ZDP

Poplatník, který poskytne peněžní nebo nepeněžní dar na financování odstraňování následků živelné pohromy, ke které došlo na území členského státu EU nebo státu tvořícího Evropský hospodářský prostor, může hodnotu daru uplatnit jako odčitatelnou položku od základu daně u fyzické osoby podle § 15 odst. 1 ZDP a u právnické osoby podle § 20 odst. 8 ZDP.

b)  postup podle znění § 24 odst. 2 písm. zp) ZDP

Podle znění § 24 odst. 2 písm. zp) ZDP  lze v případě výdajů (nákladů) vynaložených v rámci pomoci poskytnuté formou nepeněžního plnění v souvislosti s odstraňováním následků živelních pohrom, ke kterým došlo na území členského státu EU nebo státu tvořícího Evropský hospodářský prostor, tyto výdaje (náklady) zahrnout do výdajů (nákladů) vynaložených na dosažení, zajištění a udržení příjmů jak u fyzických tak i právnických osob. Předpokladem tohoto zahrnutí plnění do daňových výdajů poplatníka daně z příjmů fyzických osob však je, že tyto výdaje (náklady) nejsou současně uplatněny u fyzické osoby jako nezdanitelná částka podle § 15 odst. 1 ZDP a u právnické osoby jako položka snižující základ daně dle § 20 odst. 8 ZDP.

Další specifika darů v souvislosti s ozbrojeným konfliktem na území Ukrajiny dle zákona č. 128/2022 Sb.

Na základě znění § 1 odst. 3 zákona č. 128/2022 Sb. se ustanovení § 15 odst. 1 a § 20 odst. 8 ZDP použijí i na bezúplatné plnění poskytnuté v roce 2022:

a)  za účelem podpory obranného úsilí Ukrajiny, pokud příjemce bezúplatného plnění splňuje podmínky, za kterých lze od základu daně odečíst hodnotu bezúplatného plnění, nebo

b)  Ukrajině, jejím územně správním celkům nebo právnickým nebo fyzickým osobám se sídlem nebo bydlištěm na území Ukrajiny, pokud příjemce bezúplatného plnění a účel bezúplatného plnění splňují podmínky, za kterých lze od základu daně odečíst hodnotu bezúplatného plnění.

Umožňuje se tak v roce 2022 odečíst od základu daně z příjmů fyzických a právnických osob nejen poskytnuté bezúplatné plnění z humanitárních důvodů, ale i poskytnuté bezúplatné plnění za účelem podpory obranného úsilí Ukrajiny, tedy na vše, co bude sloužit k podpoře obranyschopnosti Ukrajiny.

V souladu se zněním § 1 odst. 4 zákona č. 128/2022 Sb. se podmínka obsažená v § 15 odst. 9 ZDP použije i v případě, jde-li o snížení základu daně o hodnotu bezúplatného plnění poskytnutého v roce 2022 poplatníkem daně z příjmů fyzických osob, který je daňovým rezidentem Ukrajiny, který tak může odečíst poskytnuté bezúplatné plnění, pokud doloží, že zdanitelné příjmy ze zdrojů na území ČR tvoří 90% jeho zdanitelných příjmů.

Na základě § 3 zákona č. 128/2022 Sb. je výdajem vynaloženým na dosažení, zajištění a udržení zdanitelných příjmů podle zákona o daních z příjmů výdaj na bezúplatné nepeněžité plnění poskytnuté v roce 2022 na pomoc Ukrajině, jejím územně správním celkům nebo právnickým nebo fyzickým osobám se sídlem nebo bydlištěm na území Ukrajiny v souvislosti s ozbrojeným konfliktem na území Ukrajiny vyvolaným invazí vojsk Ruské federace na účely, pro které lze od základu daně odečíst hodnotu bezúplatného plnění. Výše uvedené lze použít pouze pro zdaňovací období, ve kterém byl výdaj vynaložen. Pokud poplatník daně z příjmů tento výdaj na bezúplatné nepeněžité plnění poskytnuté na pomoc Ukrajině uplatní jako výdaj vynaložený na dosažení, zajištění a udržení zdanitelných příjmů, nelze související bezúplatné nepeněžité plnění uplatnit jako nezdanitelnou část základu daně ani jako položku snižující základ daně.

Ing. Ivan Macháček

§ 20 zákona č. 586/1992 Sb.

Základ daně a položky snižující základ daně

(1) Pro stanovení základu daně platí ustanovení § 23 až 33 a ustanovení odstavců 2 až 6.

(2) U poplatníka, u něhož dochází ke zrušení s likvidací, je základem daně v průběhu likvidace i po jejím ukončení výsledek hospodaření upravený podle § 23 až 33.

(3) Má-li dojít u investičního fondu ke změně jeho administrátora, je předchozí administrátor povinen tuto změnu oznámit správci daně nejpozději v den, kdy nastane.

(4) U komanditní společnosti se základ daně stanovený podle § 23 až 33 snižuje o částku připadající komplementářům.

(5) U poplatníka, který je společníkem veřejné obchodní společnosti, je součástí základu daně poměrná část základu daně nebo daňové ztráty veřejné obchodní společnosti. Tento poměr odpovídá poměru, kterým se společník podílí na zisku veřejné obchodní společnosti.

(6) U poplatníka, který je komplementářem komanditní společnosti, je součástí základu daně poměrná část základu daně nebo daňové ztráty komanditní společnosti. Tento poměr odpovídá poměru, kterým se komplementář podílí na zisku komanditní společnosti.

(7) Veřejně prospěšný poplatník s výjimkou obce, kraje, poskytovatele zdravotních služeb, který má oprávnění k poskytování zdravotních služeb podle zákona upravujícího zdravotní služby, a profesní komory a poplatníka založeného za účelem ochrany a hájení podnikatelských zájmů svých členů, kteří nejsou organizací zaměstnavatelů, může základ daně zjištěný podle odstavce 1 snížený podle § 34 dále snížit až o 30 %, maximálně však o 1 000 000 Kč, použije-li prostředky získané touto úsporou na dani v následujícím zdaňovacím období ke krytí nákladů (výdajů) prováděných nepodnikatelských činností. V případě, že 30 % snížení činí méně než 300 000 Kč, lze odečíst částku ve výši 300 000 Kč, maximálně však do výše základu daně. Veřejná vysoká škola, obecně prospěšná společnost nebo ústav, které jsou soukromou vysokou školou...