Kapitola VI

 

DAŇOVÉ ŘÍZENÍ, SPRÁVNÍ ŘÍZENÍ

Mgr. Petr Taranda

DAŇOVÝ ŘÁD

Od roku 2011 se problematika správy daní řídí zákonem č. 280/2009 Sb., daňový řád (dále jen „daňový řád“), který upravuje postup správců daní, práva a povinnosti daňových subjektů a třetích osob, které jim vznikají v daňovém řízení při správě daní. Daňový řád byl naposledy výrazněji novelizován zákonem č. 283/2020 Sb. s účinností od 1. 1. 2021. V této části publikace je poukázáno na některé významné části daňového řízení, které mohou být pro daňový subjekt zásadní a zaslouží si proto pozornost v rámci těchto vzorů podání. Struktura této části vzorů podání a dalších podnětů je orientována hlavně na „běžný“ daňový subjekt, který potřebuje rychlou orientaci při uplatňování svých práv v řízení před správcem daně. Výčet vzorů podání a dalších podnětů však nemůže být z logiky věci taxativní, resp. nemůže pokrývat všechny možnosti a situace, které mohou v rámci daňového řízení nastat. Je to dáno jednak rozsahem této publikace, který musí respektovat všichni autoři, ale též i tím, že publikace, která by tento záběr v celém svém rozsahu reflektovala, nebyla zatím ani vydána. Vzory podání a podnětů proto mají poskytnout daňovému subjektu základní orientaci v procesní situaci a dát mu přiměřený návod, který je ovšem nutno modifikovat v závislosti na skutečném stavu věci. Nutno mít na paměti, že každý případ je jedinečný, a proto není možno uvedené vzory vždy a automaticky slepě překlápět bez dalšího k řešení některé nastalé situace. Vzory proto budou vždy spíše inspirující pomůckou k řešení každodenních spletitých situací v rámci daňového řízení.

Z hlediska členění je pak tato část, která se vztahuje ke vzorům v daňovém řízení, členěna na část žádostí daňových subjektů, které jsou adresovány správci daně. Další část obsahuje podněty daňového subjektu vůči správci daně a problematiku pověření a plných mocí. Poté následuje část, která se týká opravných prostředků proti rozhodnutím správce daně a stížností. V závěrečné části je řešena problematika spojená s dozorčími prostředky a námitkami. Každý vzor podání je doprovázen též stručnou poznámkou, která objasňuje některé skutečnosti, které je dobré v souvislosti s přiměřenou aplikací těchto vzorů pro ten, který případ znám, popř. odkaz na související judikaturu.

Vzory podání vycházejí z právního stavu ke dni 1. 1. 2022.

SPRÁVNÍ ŘÁD

Zákon č. 500/2004 Sb., správní řád, který byl Parlamentem ČR přijat již v roce 2004, upravuje správní řízení. V této části publikace jsou zahrnuty vybrané vzory podání, se kterými se může veřejnost obracet na správní orgány. Nejedná se však o vzory komplexní, nýbrž jen vybranou část z nich. Tato část publikace je zaměřena jedním směrem, tj. vůči orgánům státní správy a samosprávy.

Vybrané vzory podání jsou doplněny vysvětlivkami ve formě poznámek, které blíže osvětlují smysl vzoru a jeho účel, včetně potřebných návazností a související judikatury. Vzory jsou pak řazeny chronologicky tak, jak vyplývají z obsahu správního řádu, resp. jak po sobě jdou jednotlivá ustanovení tohoto zákona v podobě konkrétních paragrafů. Uvedené vzory však nelze brát jako dogma, ale spíše inspirující pomůcku k řešení každodenních spletitých situací při jednání se správními orgány.

Vzory podání vycházejí z právního stavu ke dni 1. 1. 2022.

 

Obsah

VI.1	ŽÁDOSTI DAŇOVÝCH SUBJEKTŮ, KTERÉ JSOU ADRESOVÁNY SPRÁVCI DANĚ	347
1.	Žádost o delegaci místní příslušnosti k výkonu správy daní (§ 18 odst. 1 daňového řádu)	347
2.	Žádost o prodloužení lhůty k předložení dokladu (§ 36 odst. 1, 2, 3, 6 a 7 DŘ)	348
3.	Žádost o prodloužení lhůty k podání řádného daňového tvrzení (§ 36 odst. 1, 4 daňového řádu)	349
4.	Žádost o doručování na jinou adresu (§ 44 a 45 daňového řádu)	350
5.	Žádost daňového subjektu o pořízení doslovného opisu, stejnopisu, popř. o ověření jejich shody s originálem (§ 67 odst. 3 daňového řádu)	350
6.	Žádost o umožnění nahlédnutí do spisu (§ 66 a § 67 daňového řádu)	351
7.	Žádost o zrušení daňové informační schránky (§ 69 a 69a daňového řádu)	351
8.	Žádost o stanovení lhůty k vyjádření se k výsledkům kontrolního zjištění (§ 88 odst. 3 daňového řádu)	352
9.	Žádost o změnu termínu předvolání ke svědecké výpovědi (§ 100 odst. 2 daňového řádu)	353
10.	Žádost o vyznačení nabytí právní moci rozhodnutí (§ 103 daňového řádu)	353
11.	Žádost o zrušení registrace (§ 127 daňového řádu)	354
12.	Žádost o potvrzení stavu osobního daňového účtu (§ 151 DŘ)	354
13.	Žádost o vrácení přeplatku na dani (§ 154 a § 155 daňového řádu)	355
14.	Žádost o rozložení úhrady daně na splátky (§ 156 daňového řádu)	355
15.	Žádost o sdělení výše ručeného nedoplatku § 109 zákona o DPH)	356
16.	Žádost o vydání potvrzení o úhradě daně ručitelem (§ 172 a 173 daňového řádu)	357
17.	Žádost o snížení povinnosti zálohovat daň (k § 174 daňového řádu)	357
18.	Žádost o vyplacení zálohy na daňový odpočet (k § 174a a 174b daňového řádu)	358
19.	Žádost poplatníka o vysvětlení – pochybnosti o správnosti sražené nebo vybrané daně (§ 237 odst. 1 daňového řádu)	359
20.	Žádost o vydání souhlasu s výmazem z obchodního řejstříku (k § 238 daňového řádu)	359
21.	Žádost o potvrzení postavení daňového subjektu pro nástupnickou právnickou osobu (§ 240 daňového řádu)	360
22.	Žádost o prominutí penále (k § 259a a 259c daňového řádu)	361
23.	Žádost o prominutí úroku z prodlení (§ 259b až 259c daňového řádu)	362
VI.2	PODNĚTY DAŇOVÉHO SUBJEKTU VŮČI SPRÁVCI DANĚ, POVĚŘENÍ A PLNÁ MOC	363
24.	Pověření k jednání před správcem daně (§ 24 daňového řádu)	363
25.	Udělení generální plné moci (k § 27 a 28 daňového řádu)	363
26.	Udělení nové plné moci (k § 28 a 29 daňového řádu)	364
27.	Plná moc k zastupování při daňové kontrole (§ 27 a 28 daňového řádu)	365
28.	Plná moc ke zpracování a podání daňového přiznání (§ 27, § 28 a § 136 daňového řádu)	365
29.	Sdělení důvodů pro odklad zahájení daňové kontroly (§ 87 daňového řádu)	366
30.	Reakce na výzvu k odstranění pochybností (§ 89 odst. 1 daňového řádu)	367
31.	Návrh na provedení důkazu (§ 92, 93 daňového řádu)	367
32.	Podnět k opravě rozhodnutí (§ 104 daňového řádu)	368
33.	Podnět k prohlášení nicotnosti rozhodnutí (§ 105 daňového řádu)	369
34.	Uplatnění nároku na náhradu hotových výdajů a ušlého výdělku (§ 107 odst. 2 a 3 daňového řádu)	369
VI.3	OPRAVNÉ PROSTŘEDKY PROTI ROZHODNUTÍM SPRÁVCE DANĚ, STÍŽNOSTI	370
35.	Odvolání proti rozhodnutí o stanovení lhůty (§ 32 daňového řádu)	370
36.	Výhrada k dosavadnímu výsledku kontrolního zjištění (§ 88 daňového řádu)	371
37.	Odvolání proti stanovení daně podle pomůcek	372
38.	Odvolání proti rozhodnutí o zastavení řízení (k § 106 daňového řádu)	373
39.	Odvolání proti dodatečně vyměřené dani (§ 109 daňového řádu)	374
40.	Doplnění odvolání (k § 111 daňového řádu)	375
41.	Zpětvzetí odvolání (§ 111 daňového řádu)	375
42.	Odvolání proti zamítnutí žádosti o vrácení přeplatku (k § 155 daňového řádu)	376
43.	Odvolání proti zajišťovacímu příkazu (k § 167 a 168 daňového řádu)	377
44.	Odvolání proti rozhodnutí o zřízení zástavního práva	378
45.	Prohlášení o majetku (§ 180 daňového řádu)	379
46.	Návrh na odklad daňové exekuce (k § 181 odst. 1 daňového řádu)	380
47.	Návrh na zastavení daňové exekuce (k § 181 odst. 2 daňového řádu)	380
48.	Odvolání proti rozhodnutí o udělení příklepu (§ 101, § 102, § 177 a § 223 daňového řádu)	381
49.	Podnět k přiznání úroku z nesprávně stanovené daně (§ 254 daňového řádu)	382
VI.4	DOZORČÍ PROSTŘEDKY, NÁMITKY	383
50.	Návrh na povolení obnovy řízení	383
51.	Podnět k nařízení přezkoumání rozhodnutí	384
52.	Námitka proti úkonu správce daně při placení daní (k § 159 daňového řádu)	385
53.	Námitka proti exekučnímu příkazu správce daně (k § 159 daňového řádu ve spojení s § 178 odst. 4 daňového řádu)	386
VI.5	SPRÁVNÍ ŘÍZENÍ	387
54.	Námitka podjatosti úřední osoby (k § 14 správního řádu)	387
55.	Námitky proti obsahu protokolu (k § 18 správního řádu)	388
56.	Žádost o nahlédnutí do spisu (k § 38 správního řádu)	388
57.	Podnět k zahájení řízení z moci úřední (k § 42 správního řádu)	389
58.	Žádost o vydání povolení (k § 45 správního řádu)	390
59.	Návrh účastníka řízení na provedení důkazů (k § 52 správního řádu)	391
60.	Žádost o přerušení řízení na návrh žadatele (k § 64 správního řádu)	392
61.	Podnět k prohlášení nicotnosti (k § 77 správního řádu)	392
62.	Žádost o uplatnění opatření proti nečinnosti (k § 80 správního řádu)	393
63.	Odvolání proti rozhodnutí (k § 81 a násl. správního řádu)	394
64.	Zpětvzetí odvolání (k § 91 správního řádu)	395
65.	Vzdání se práva na odvolání	396
66.	Žádost o zajištění důkazu (k § 138 správního řádu)	396
67.	Stížnost na postup správního orgánu (k § 175 správního řádu)	397
68.	Žádost o prošetření způsobu vyřízení stížnosti (k § 175 správního řádu)	398

 

 

 

VI.1     ŽÁDOSTI DAŇOVÝCH SUBJEKTŮ,
            KTERÉ JSOU ADRESOVÁNY SPRÁVCI DANĚ

   1.     Žádost o delegaci místní příslušnosti k výkonu správy daní
           (§ 18 odst. 1 daňového řádu)

Finanční úřad pro ...........................

územní pracoviště v .......................

V ............................ dne .....................

Věc:     Žádost o delegaci místní příslušnosti ke správě daní

Vážení,

v souladu s výše uvedeným ustanovením zákona tímto podávám žádost o delegaci místní příslušnosti ke správě daní, a to z Finančního úřadu pro ............., kde jsem dosud registrován, na Finanční úřad pro ............... Dodávám, že můj daňový spis je pro tyto účely momentálně umístněn na územním pracovišti v .............. K podáním žádosti mě vedou tyto důvody:

Od roku 2002 podnikám jako automechanik a do nedávné doby jsem měl svoji provozovnu umístěnou na adrese ...................V důsledku dopadů pandemie koronaviru a neochoty dosavadního pronajímatele nemovitosti ke snížení výše pronájmu, kde podnikám, jsem tuto provozovnu v květnu 2020 uzavřel. Následně jsem byl nucen zejména z ekonomických důvodů toto svoje podnikání přesunout do ........... V této své nově otevřené provozovně, která naplno funguje od července 2020 vykonávám veškerou podnikatelskou činnost a mám zde též uloženu veškerou obchodní a další korespondenci, včetně dokladů nezbytných proto toto podnikání. V této provozovně jsem k zastižení po celý týden, tj. od pondělí do pátku, někdy i v sobotu dle přání a požadavků mých zákazníků. Z výše uvedených důvodů jsem toho názoru, že bude i pro účely správy daní účelnější, pokud bude místní příslušnost k výkonu správy daní takto delegována na Finanční úřad pro ......... Současně s tím též žádám, aby byl v důsledku toho můj daňový spis nově umístěn na územním pracovišti v ................, což je v kompetenci Odvolacího finančního ředitelství v Brně.

Předem děkuji za kladné vyřízení této mé žádosti.

Karel Mareš

DIČ CZ 1234567890, Údolní 17, Louny

Poznámka

Na žádost daňového subjektu nebo z podnětu správce daně může nejblíže nadřízený správce daně delegovat místní příslušnost k výkonu správy daní na jiného věcně příslušného správce daně, jestliže je to účelné nebo jsou-li pro výkon správy daní potřebné mimořádné odborné znalosti – proti rozhodnutí ve věci delegace nelze uplatnit opravné prostředky.

Nejvyšší správní soud např. ve svém rozsudku sp.zn. 4 Afs 178/2020 konstatoval, že účelnost delegace ve smyslu § 18 odst. 1 daňového řádu musí být posuzována v kontextu celého skutkového stavu, nikoliv výhradně ve vztahu ke správci daně. V rozsudku sp.zn. 1 As 230/2016 uvedl, že správce daně v této souvislosti zkoumá zejména, zda realizace podnikatelských aktivit probíhá v místě formálního sídla daňového subjektu, v místě jeho provozovny či jinde, resp. o jaký druh podnikatelských aktivit se jedná. Je možné delegovat místní příslušnost na správce daně se sídlem blíže místu reálného podnikání daňového subjektu, pokud bude následná správa daní efektivnější a hospodárnější pro daňový subjekt i správce daně.

Při změně okolností, za kterých bylo o delegaci rozhodnuto, nebo okolností rozhodných pro určení místní příslušnosti rozhodne správce daně, který rozhodnutí vydal, o zrušení, změně, nebo potvrzení delegace – jestliže by mohlo dojít ke změně místní příslušnosti mimo obvod územní působnosti tohoto správce daně, rozhodne místo něj nejblíže společně nadřízený správce daně – proti tomuto rozhodnutí nelze uplatnit opravné prostředky. Takto podaná žádost podléhá správnímu poplatku ve výši 300 Kč.

   2.     Žádost o prodloužení
           lhůty k předložení dokladu

(§ 36 odst. 1, 2, 3, 6 a 7 DŘ)

Finanční úřad pro ...........................

územní pracoviště v .......................

V ............................ dne .....................

Věc:     Žádost o prodloužení lhůty k předložení dokladu

Vážení,

rozhodnutím nadepsaného správce daně ze dne ........... jsem byl v termínu do .............. vyzván k předložení smlouvy o užívání skladovacích prostorů u firmy ............., jelikož náklady vzniklé v souvislosti se skladováním uplatňuji jako daňově uznatelný výdaj v přiznání k dani z příjmů.

K takto uplatněnému požadavku správce daně sděluji, že z důvodu, že jsem uvedenou smlouvu ztratil, musel jsem její kopii znovu vyžádat u shora uvedené firmy, což se i stalo. V požadovaném termínu však nejsem schopen ani tuto kopii předložit, jelikož pracovnice pí. ................., která tuto agendu vyřizuje, čerpá v současné době dovolenou a bude nepřítomna až do .................... Z toho důvodu žádám o prodloužení lhůty k předložení požadovaného dokladu do ..................... Pakliže by nadepsaný správce daně nemohl z nějakého důvodu mé žádosti vyhovět a požadoval důkaz o tom, že mám nájem skladovacích prostorů s uvedenou firmou, je možno v této věci vyslechnout ekonomického ředitele firmy p. ........................., který s námi podmínky pro uzavření této smlouvy předjednal.

Karel Mareš

DIČ CZ 1234567890, Údolní 17, Louny

Poznámka

Správce daně může ze závažného důvodu na žádost osoby zúčastněné na správě daní povolit prodloužení lhůty stanovené správcem daně v případě, že žádost o prodloužení byla podána před jejím uplynutím. Pokud nejde o lhůtu stanovenou zákonem, správce daně vyhoví první žádosti o její prodloužení a lhůtu prodlouží alespoň o dobu, která v den podání žádosti ještě zbývá ze lhůty, o jejíž prodloužení osoba žádá. Nevydá-li správce daně rozhodnutí před uplynutím lhůty, jejíž prodloužení je v žádosti požadováno, platí, že žádosti je vyhověno. Je-li rozhodnutí, kterým nebylo žádosti plně vyhověno, oznámeno po uplynutí stanovené lhůty, o jejíž prodloužení je žádáno, končí běh této lhůty uplynutím tolika dnů po oznámení tohoto rozhodnutí, kolik dnů zbývalo do uplynutí stanovené lhůty v době podání žádosti. Platí, že proti rozhodnutí o žádosti o prodloužení lhůty nelze uplatnit opravné prostředky. Pro určení dne podání žádosti o prodloužení lhůty je rozhodný den, kdy byla tato žádost podána podle § 35 odst. 1 daňového řádu.

   3.     Žádost o prodloužení lhůty k podání
           řádného daňového tvrzení
           (§ 36 odst. 1, 4 daňového řádu)

Finanční úřad pro ...........................

územní pracoviště v .......................

V ............................ dne .....................

Věc:     Žádost o prodloužení lhůty k podání řádného daňového tvrzení

Vážení,

dle § 36 odst. 4 daňového řádu vás tímto žádám o prodloužení lhůty k podání řádného daňového tvrzení k dani z příjmů fyzických osob za zdaňovací období roku ............ Do 1. 4. ........... mám povinnost toto přiznání podat, avšak v lednu …............ na mě byla uvalena vyšetřovací vazba, která trvala až do 28. 3. ............, kdy jsem z ní byl propuštěn a další vyšetřování mé osoby je již prováděno na svobodě. Z uvedeného je zřejmé, že nejsem schopen při souběhu těchto událostí a v tak krátké době, která mi zbývá do uběhnutí lhůty pro podání tohoto přiznání, tuto povinnost řádně a včas splnit. Nemohu se ani obrátit na odborníka, protože v důsledku výkonu vazby jsem nebyl výdělečně činný (nemohl jsem provozovat svoji živnost) a nemám tudíž ani dostatečné finanční prostředky k tomu, abych si zaplatil službu daňového poradce. Do výkonu vazby jsem si však vůči správci daně svoje veškeré daňové povinnosti plnil vždy řádně a včas, což je i jeden z hlavních důvodů pro to, abych takto žádal nadepsaného správce daně o prodloužení lhůty k podání tohoto řádného daňového tvrzení k dani z příjmů fyzických osob za zmíněné zdaňovací období, a to nejlépe až do 30. 4. ..........

Předem děkuji za kladné vyřízení žádosti.

Příloha:

–   usnesení Okresního státního zastupitelství v Lounech č.j. ........

Karel Mareš

DIČ CZ 1234567890
Údolní 17, Louny

Poznámka

Správce daně povolí ze závažného důvodu na žádost osoby zúčastněné na správě daní prodloužení lhůty stanovené správcem daně, pokud byla žádost o prodloužení lhůty podána před jejím uplynutím – za stejných podmínek lze prodloužit i lhůtu zákonnou, pokud tak stanoví zákon.

Správce daně může na žádost daňového subjektu nebo z vlastního podnětu prodloužit až o 3 měsíce lhůtu pro podání řádného daňového tvrzení. Pokud předmět daně tvoří i příjmy, které jsou předmětem daně v zahraničí, může správce daně na žádost daňového subjektu v odůvodněných případech prodloužit lhůtu pro podání daňového přiznání až na 10 měsíců po uplynutí zdaňovacího období.

Z rozsudku Nejvyššího správního soudu sp.zn. 2 Afs 165/2016 vyplývá, že samo rozhodnutí správce daně, kterým zamítne žádost o prodloužení této lhůty, není rozhodnutím, které by podléhalo jako takové soudnímu přezkumu. Takto podaná žádost podléhá správnímu poplatku ve výši 300 Kč.

   4.     Žádost o doručování na jinou adresu (§ 44 a 45 daňového řádu)

                                                                        Finanční úřad pro ...............................

V ............................ dne .....................                                                územní pracoviště v ............................

Věc:     Žádost o doručování na jinou adresu

Vážení,

sděluji vám tímto, že se budu více než 183 dnů v roce zdržovat mimo adresu svého trvalého pobytu, kterou jsem vám dříve v souvislosti s registrací hlásil. Z toho důvodu vás žádám, abyste mi veškerou korespondenci zasílali na adresu mého nynějšího přechodného pobytu, kterou je: ....................................... (jméno a příjmení osoby, u které budu přebírat korespondenci) ..................... (adresa). V souladu s zákonem mám na této adrese zajištěno přebírání pošty a jakmile se změní okolnosti této změny, budu vás neprodleně informovat.

Předem děkuji za kladné vyřízení žádosti.

Karel Mareš, DIČ CZ 1234567890, Údolní 17, Louny

Poznámka

Požádá-li fyzická osoba správce daně o doručování na jinou adresu, měl by správce daně tuto žádost akceptovat stejně jako u právnické osoby, je-li právnická osoba na této adresa fakticky umístěna.

Písemnost určená do vlastních rukou fyzické osoby se doručuje přímo adresátovi, a nebyl-li tento na adrese pro doručování zastižen, písemnost se uloží a adresát se o tom vhodným způsobem vyrozumí, aby si ji ve lhůtě 10 dnů vyzvedl.

Půjde-li o písemnost fyzické nebo právnické osobě, která není určena do vlastních rukou, může se doručit přímo adresátovi, nebo kterémukoliv zaměstnanci nebo jiné vhodné fyzické osobě, která se v místě doručení nebo jeho blízkém okolí zdržuje, pakliže souhlasí s tím, že písemnost takto odevzdá adresátovi. Nelze-li takto doručit, písemnost se uloží a adresát se vhodným způsobem upozorní, aby si ji ve lhůtě 10 dnů vyzvedl.

   5.     Žádost daňového subjektu o pořízení doslovného opisu,
           stejnopisu, popř. o ověření jejich shody s originálem
           (§ 67 odst. 3 daňového řádu)

                                                                        Finanční úřad pro ...............................

V ............................ dne .....................                                                územní pracoviště v ............................

Věc:     Žádost o pořízení kopie rozhodnutí č.j. ................ ze dne ..................

Vážení,

v souladu s § 67 odst. 3 daňového řádu vás tímto žádám o pořízení opisu vámi vydaného rozhodnutí č.j. …................... ze dne .........................., které nabylo právní moci dne ............., kterým mi byla doměřena daňová povinnost na dani z přidané hodnoty za zdaňovací období ...............

Předem děkuji za kladné vyřízení žádosti. Karel Mareš, DIČ CZ 1234567890, Údolní 17, Louny

Poznámka

Na žádost daňového subjektu pořídí správce daně z části spisu, do níž lze nahlížet, doslovné opisy, kopie, výpisy nebo potvrzení o skutečnostech v ní obsažených a vydá je daňovému subjektu. Na žádost daňového subjektu správce daně rovněž ověří jejich shodu s obsahem spisu. O pořízení listiny a vydání ověřovací doložky provede úřední záznam. Vydání stejnopisu, opisu, kopie, výpisu z úředního spisu podléhá správnímu poplatku ve výši 50 Kč za započatou stránku anebo ve výši 40 Kč na nosiči dat.

   6.     Žádost o umožnění nahlédnutí do spisu
           (§ 66 a § 67 daňového řádu)

Finanční úřad pro ...........................

územní pracoviště v .......................

V ............................ dne .....................

Věc:     Žádost o umožnění nahlédnutí do spisu

Vážení,

v souladu s § 66 a § 67 daňového řádu vás tímto žádám o to, abyste mi umožnili nahlédnout do mého úplného daňového spisu, který nadepsaný správce daně vede pod daňovým identifikačním číslem CZ ........................ Za tím účelem bych se dostavil do sídla uvedeného správce daně v úřední den .................. v době od ............. do ............... hod.

Předem děkuji za kladné vyřízení žádosti.

Karel Mareš, DIČ CZ 1234567890, Údolní 17, Louny

Poznámka

Daňový subjekt je oprávněn u správce daně nahlédnout do části spisu týkajících se jeho práv a povinností, které označí, s výjimkou části vyhledávací – za stejných podmínek je daňový subjekt oprávněn nahlédnout do osobních daňových účtů vedených v rámci evidence daní o jeho daňových povinnostech. Vedle toho je daňový subjekt oprávněn nahlédnout do soupisu písemností obsažených ve vyhledávací části spisu. Z takto poskytnutého soupisu nesmí být patrný obsah jednotlivých písemností.

Pakliže není ohrožen zájem jiného daňového subjektu nebo jiných osob zúčastněných na správě daní anebo cíl správy daní, může správce daně v odůvodněných případech, kdy je to nezbytné pro další průběh řízení, umožnit nahlédnutí i do písemností ve vyhledávací části spisu.

Daňový subjekt má právo nahlížet do spisu v úředních hodinách pro veřejnost, nicméně pokud tak správci daně oznámí s přiměřeným předstihem, může nahlížet do spisu i v neúředních hodinách – k tomu srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu z 21. 10. 2014 sp.zn. 6 Afs 144/2014.

   7.     Žádost o zrušení daňové informační schránky
           (§ 69 a 69a daňového řádu)

Finanční úřad pro ...........................

územní pracoviště v .......................

V ............................ dne .....................

Věc:     Žádost o zrušení daňové informační schránky

Vážení,

tímto podávám prostřednictvím datové zprávy, která je opatřena za tím účelem uznávaným elektronickým podpisem, žádost o zrušení mé daňové informační schránky. Současně s tím též žádám o to, abyste mi sdělili, od kterého dne bude tato daňová informační schránka zcela nefunkční.

Předem děkuji za kladné vyřízení žádosti.

Karel Mareš, DIČ CZ 1234567890, Údolní 17, Louny

Poznámka

Správce daně je oprávněn daňovému subjektu poskytovat informace ze spisu a na osobním daňovém účtu prostřednictvím dálkového přístupu v rozsahu a členění, v jakém jsou tyto informace soustředěny v daňové informační schránce. Ke zřízení této schránky dochází na základě žádosti daňového subjektu na technickém zařízení místně příslušného správce daně. Tento správce daně pak zřídí nebo zruší schránku do 15 dnů od obdržení žádosti a vyrozumí o tom žadatele (daňový subjekt) s uvedneím všech podmínek pro nahlížení do této schránky. Vzhledem k tomu, že právní úprava daňové informační schránky doznala od 1. 1. 2021 určitých změn, je výše uvedený vzor relevantní zejména k předchozímu období.

   8.     Žádost o stanovení lhůty k vyjádření
           se k výsledkům kontrolního zjištění
           (§ 88 odst. 3 daňového řádu)

Finanční úřad pro ...........................

územní pracoviště v .......................

V ............................ dne .....................

Věc: Žádost o stanovení lhůty k vyjádření se k výsledkům kontrolního zjištění

Vážení,

dne .................. jste mě v souvislosti s probíhající daňovou kontrolou daně z přidané hodnoty za zdaňovací období .............., která byla vaším úřadem zahájena dne .............., protokolem č.j. ......................., seznámili s výsledky kontrolního zjištění č.j. ................. ze dne .....................

Na základě těchto skutečností vás proto žádám i s přihlédnutím na složitost dané problematiky, která byla předmětem zjišťování v rámci této kontroly, o stanovení lhůty pro vyjádření se k těmto výsledkům, a to nejlépe do ................. Je tomu tak proto, že jsem nucen tuto záležitost konzultovat se svým daňovým specialistou a k souhrnnému vyjádření potřebujeme tento přiměřený čas.

Předem děkuji za kladné vyřízení žádosti.

Karel Mareš
DIČ CZ 1234567890
Údolní 17, Louny

Poznámka

Na žádost daňového subjektu stanoví správce daně přiměřenou lhůtu, ve které se může daňový subjekt vyjádřit k výsledku kontrolního zjištění a navrhnout jeho doplnění. Nedojde-li na základě tohoto vyjádření ke změně výsledku kontrolního zjištění, nelze již v rámci projednání zprávy o daňové kontrole navrhovat jeho další doplnění.

Při projednání zprávy o daňové kontrole se uplatní zásada koncentrace řízení, jak vyplývá např. i z rozsudku Nejvyššího správního soudu sp.zn. 5 Afs 68/2016. Od 1. 1. 2021 platí, že v případě, kdy je dosavadní výsledek kontrolního zjištění sdělován při jednání s daňovým subjektem, správce daně lhůtu pro případné vyjádření nestanoví, pokud daňový subjekt v rámci tohoto jednání prohlásí, že stanovení lhůty nepožaduje.

   9.     Žádost o změnu termínu předvolání ke svědecké výpovědi
           (§ 100 odst. 2 daňového řádu)

Finanční úřad pro ...........................

územní pracoviště v .......................

V ............................ dne .....................

Věc:     Žádost o změnu termínu předvolání ke svědecké výpovědi

Vážení,

na základě rozhodnutí nadepsaného správce daně, které mi bylo doručeno pod č.j. ..................... dne ................., jsem byl na den ................. předvolán k podání svědecké výpovědi. V tento uvedený den se však nemohu dostavit, jelikož se musím podrobit dlouhodobému zákroku na zubní chirurgii a s ohledem na čekací doby v tomto zařízení tuto záležitost již nemohu déle odkládat. Z toho důvodu navrhuji, abych svědeckou výpověď podal v nejbližším možném dalším termínu, nejlépe v týdnu od .......................

Předem děkuji za kladné vyřízení žádosti.

Příloha:           potvrzení ze zubní chirurgie

Karel Mareš, DIČ CZ 1234567890, Údolní 17, Louny

Poznámka

V případě, že se předvolaná osoba bez dostatečného důvodu nedostaví ani po opakovaném předvolání, může správce daně vydat rozhodnutí o předvedení a požádat o její předvedení příslušný bezpečnostní sbor, který má pravomoc k předvedení podle jiného právního předpisu.

Kromě toho může za nedostavení se k jednání bez předchozí omluvy uložit správce daně takovému daňovému subjektu též pořádkovou pokutu. V rozsudku sp.zn. 9 Afs 71/2019 Nejvyšší správní soud zastává názor, že i nad rámec využití institutů předvedení a předvolání by měl správce daně vyvinout při zajištění účasti svědka na výpovědi jistou míru aktivity a pokusit se svědka kontaktovat.

  10.    Žádost o vyznačení nabytí právní moci rozhodnutí
           (§ 103 daňového řádu)

Finanční úřad pro ...........................

územní pracoviště v .......................

V ............................ dne .....................

Věc:     Žádost o vyznačení nabytí právní moci rozhodnutí

Vážení,

na základě rozhodnutí nadepsaného správce daně č.j. ...................... ze dne .............. mi byla na základě výsledků daňové kontroly za zdaňovací období ................... doměřena daň z přidané hodnoty ve výši ..................... Kč. Vzhledem k tomu, že tento výsledek kontroly jsem zpochybňoval zákonem stanoveným způsobem, avšak bezvýsledně, budu se muset nápravy domáhat soudní cestou. Za tím účelem proto žádám, aby u tohoto rozhodnutí bylo z vaší strany vyznačeno nabytí právní moci, jelikož zmíněné rozhodnutí hodlám předložit u soudu jako jeden z důkazů.

Předem děkuji za kladné vyřízení žádosti.

Karel Mareš, DIČ CZ 1234567890, Údolní 17, Louny

Poznámka

Na žádost příjemce rozhodnutí vyznačí správce daně na vyhotovení rozhodnutí doložku právní moci, popř. vykonatelnosti tohoto rozhodnutí. Z rozsudku Nejvyššího správního soudu sp.zn. 1 Afs 12/2005 plyne, že právní moc správního rozhodnutí je taková jeho vlastnost, která činí výrok rozhodnutí o právu nebo povinnosti závazným a nezměnitelným a vytváří tak překážku bránící novému projednání věci. Pravomocné rozhodnutí je „odstranitelné“ pouze cestou mimořádným opravných prostředků či rozhodnutím soudu ve správním soudnictví. Tuto vlastnost si rozhodnutí zachovává i po dobu řízení, které se o takovém mimořádném opravném prostředku, popř. žalobě vede, s výjimkou situace, kdy je rozhodnuto o odkladném účinku žaloby dle § 73 odst. 3 SŘS, a to až do doby právní moci rozhodnutí, jímž je pravomocné rozhodnutí zrušeno.

  11.    Žádost o zrušení registrace (§ 127 daňového řádu)

                                                                        Finanční úřad pro ...............................

V ............................ dne .....................                                                územní pracoviště v ............................

Věc:     Žádost o zrušení registrace

Vážení,

na základě rozhodnutí nadepsaného správce daně ze dne ............... jsem byl ode dne ........ registrován k daniz příjmů fyzických osob z důvodu výkonu činnosti instruktora v autoškole v tzv. vedlejší čánnosti osoby samostatně výdělečně činné. Jelikož však v tomto roce odcházím do starobního důchodu, přestávám v souvislosti s tím i tuto činnost od .......... vykonávat a v návaznosti na to žádám nadepsaného správce daně takto o zrušení této daňové registrace.

Předem děkuji za kladné vyřízení žádosti.

Karel Mareš, DIČ CZ 1234567890, Údolní 17, Louny

Poznámka

Dojde-li ke změně údajů, které je povinen daňový subjekt uvádět při registraci, je povinen tuto změnu oznámit správci daně do 15 dnů ode dne, kdy takto nastala, popř. požádat o zrušení registrace, jsou-li pro to dány důvody. Tuto oznamovací povinnost lze splnit pouze prostrednictvím oznámení o změně registračních údajů.

  12.    Žádost o potvrzení stavu osobního daňového účtu (§ 151 DŘ)

                                                                        Finanční úřad pro ...............................

V ............................ dne .....................                                                územní pracoviště v ............................

Věc: Žádost o potvrzení stavu osobního daňového účtu

Vážení,

žádám tímto nadepsaného správce daně o vystavení potvrzení o stavu mého osobního daňového účtu ke dni podání žádosti u těchto daní: daň z příjmů fyzických osob a daň z přidané hodnoty.

Předem děkuji za kladné vyřízení žádosti.

Karel Mareš, DIČ CZ 1234567890, Údolní 17, Louny

Poznámka

Z údajů evidence daní správce daně na žádost daňového subjektu vystaví potvrzení o stavu jeho osobního daňového účtu. Z potvrzení o stavu osobního daňového účtu musí být patrný původní den splatnosti, popř. náhradní den splatnosti, jednotlivých daní. Žádost o bezdlužnosti nebo o stavu osobního daňového účtu podléhá správnímu poplatku ve výši 100 Kč.

  13.    Žádost o vrácení přeplatku na dani (§ 154 a § 155 daňového řádu)

V ............................ dne ..................... Finanční úřad pro .......... územní pracoviště v ..............

Věc:     Žádost o vrácení přeplatku

Vážení,

na základě dodatečného přiznání k dani z příjmů fyzických osob za zdaňovací období roku ............. a ověřeného akutálního stavu osobního daňového účtu jsem zjistil, že mám u vás ke dni podání této žádosti přeplatek na této dani ve výši ...................... Kč. Jelikož nemám k dnešnímu dni u nadepsaného správce daně žádný jiný nedoplatek na daních, je tento přeplatek vratitelný a žádám o jeho vrácení v zákonem stanovené lhůtě na můj účet u banky č. ......................

Předem děkuji za kladné vyřízení žádosti.

Karel Mareš, DIČ CZ 1234567890, Údolní 17, Louny

Poznámka

Zákon vychází z koncepce, že správce daně vrátí daňovému subjektu vratitelný přeplatek na základě žádosti o vrácení přeplatku, nebo pokud tak stanoví zákon. Přitom platí, že vratitelný přeplatek nižší než 100 Kč správce daně vrátí jen ve výjimečných případech tak, aby byla zajištěna zásada hospodárnosti. Je-li žádáno o přeplatek ve výši nejméně 100 Kč, poukáže jej správce daně do 30 dnů od obrdžení žádosti o jeho vrácení. V opačném případě žádosti vyhoví jen v případě, pokud částky 100 Kč dosáhne do 60 dnů ode dne požádání žádosti, přičemž lhůta pro jeho vrácení počíná běžet ode dne následujícího po dosažení této částky.

Od 1. 1. 2021 platí, že žádosti o vrácení přeplatku správce daně vyhoví jen tehdy, jestliže tento vratitelný přeplatek dosahuje v době podání žádosti částku nejméně 200 Kč. V opačném případě správce daně žádosti vyhoví pouze tehdy, pokud vratitelný přeplatek této částky dosáhne do 60 dnů ode dne podání žádosti. Registrovaný daňový subjekt je povinen určit k vrácení přeplatku jeden z účtů u poskytovatelů peněžních služeb uvedených v registraci.

  14.    Žádost o rozložení úhrady daně na splátky (§ 156 daňového řádu)

V ............................ dne ..................... Finanční úřad pro .......... územní pracoviště v ..............

Věc:     Žádost o rozložení úhrady daně na splátky

Vážení,

v důsledku stále probíhající pandemie koronaviru dochází v rámci mých odběratelsko-dodavatelských vztahů k výrazným prodlením s plněním povinností, nejen platebního rázu. A to i bez ohledu na to, že mi za zdaňovací období roku .......... vznikla výrazná daňová povinnost na dani z příjmů fyzických osob ve výši …........ Kč, která je splatná ke dni ............... Má současná ekonomická situace mi však neumožňuje, abych tento závazek uhradil jednorázově, jelikož v důsledku již uvedeného takto disponuji spíše fiktivními příjmy (tj. mám vyfakturováno, ale ve většině případů nemám uhrazeno).

Snažil jsem se situaci řešit, tudíž jsem ke dni splatnosti tohoto závazku uhradil alespoň cca 30 % z jeho jistiny, t. j. ......................... Kč. Vzhledem k tomu, že zbývající část z tohoto závazku pro mě představuje s ohledem na mou nynější situaci vážnou újmu, žádám o její rozložení na splátky podle přiloženého návrhu:

Ke dni ........................ ......................... Kč                  Ke dni ........................ ......................... Kč

Ke dni ........................ ......................... Kč                  Ke dni ........................ ......................... Kč

Po dobu splácení tohoto závazku může nadepsaný správce daně vymezit k jeho zajištění zástavní právo k mému rodinnému domu, jehož tržní hodnota je podstatně vyšší, než výše takto zajišťovaného závazku.

Příloha: znalecký posudek z ................. a soupis hmotného majetku ke dni ................

Ing. Jan Čiperka, DIČ CZ 0987654321, Budovatelů 9, Most

Poznámka

Správce daně může na žádost daňového subjektu nebo i z moci úřední povolit rozložení úhrady daně na splátky, pokud by její neprodlená úhrada znamenala pro subjekt vážnou újmu, by tím byla ohrožena výživa daňového subjektu nebo osob na jeho výživu odkázaných, by její neprodlená úhrada vedla k zániku podnikání daňového subjektu a výnos z ukončení podnikání by byl pravděpodobně nižší, než jím vytvořená daň v příštím roce, není možné od daňovéhgo subjektu vybrat daň najednou anebo lze očekváat částečný nebo úplný zánik povinnosti uhradit tuto daň.

O žádosti by měl správce daně rozhodnout do 30 dnů od jejího podání. Jak vyplývá z rozsudku Městského soudu v Praze sp.zn. 5 Af 21/2014, s uplynutím lhůty k vydání rozhodnutí o posečkání však není spojena fikce vyhovění žádosti. Pakliže daňový subjekt ve své žádosti o rozložení splátek konkrétně tvrdí a prokáže naplnění ekonomických nebo sociálních důvodů podle daňového řádu, vzniká mu právo na kladné rozhodnutí správce daně (k tomu srov. např. rozsudek Nejvyššího správního soudu sp.zn. 1 Afs 15/2013).

Pokud správce daně žádosti vyhoví, stanoví dobu rozložení úhrady na splátky a případně i další podmínky. Rozložení úhrady na splátky nesmí být povoleno na dobu delší, než je lhůta pro placení daně, lze ho povolit nejdříve ode dne splatnosti, a to i zpětně. Podání této žádosti podléhá správnímu poplatku ve výši 400 Kč.

  15.    Žádost o sdělení výše ručeného nedoplatku
           (§ 109 zákona o DPH)

                                                                        Finanční úřad pro ...............................

V ............................ dne .....................                                                územní pracoviště v ............................

Věc: Žádost o sdělení výše ručeného nedoplatku

Vážení,

v rámci ústního jednání před nadepsaným správcem daně mi bylo kromě jiného též dne ................ sděleno, že coby příjemce zdanitelného plnění od dodavatele .................. číslo dokladu ....................ze dne ....................... ručím za nezaplacenou daň z tohoto plnění, neboť jsem prý „měl vědět“, že plátce, který uskutečnil toto plnění, příslušnou DPH uvedenou na daňovém dokladu úmyslně neodvede. Ze zákona jsem tak považován za ručitele, u již zmíněné platby se všemi z toho plynoucími důsledky. I když jsem se pokoušel zmíněného dodavatele osobně i následně telefonicky kontaktovat, avšak byl jsem neúspěšný a osoba dodavatele je nekontaktní. S ohledem na danou skutečnost proto žádám nadepsaného správce daně o sdělení a potvrzení výše nedoplatku na DPH, za který mám takto údajně ručit.

Ing. Jan Čiperka, DIČ CZ 0987654321, Budovatelů 9, Most

Poznámka

Plátce, který přijme zdanitelné plnění s místem zdanění v tuzemsku uskutečněné jiným plátcem nebo poskytne úplatu na takové plnění, ručí za nezaplacenou daň z tohoto plnění, pokud od okamžiku uskutečnění zdanitelného plnění nebo poskytnutí úplaty věděl nebo vědět měl, že : daň uvedená na daňovém dokladu nebude úmyslně zaplacena, plátce který uskutečňuje toto zdanitelné plnění nebo za takové plnění obdrží úplatu, se úmyslně dostal nebo dostane do postavení, kdy nemůže daň zaplatit, nebo dojde ke zkrácení daně nebo vylákání daňové výhody.

Příjemce zdanitelného plnění rovněž ručí za nezaplacenou daň z tohoto plnění, pokud je úplata za toto plnění: bez ekonomického opodstatnění zjevně odchylná od obvyklé ceny, poskytnuta bezhotovostním převodem na účet vedený poskytovatelem platebních služeb mimo tuzemsko, poskytnuta bezhotovostním převodem na jiný účet poskytovatele plnění než účet zveřejněný správcem daně a pokud úplata překračuje dvojnásobek částky podle zákona o omezení plateb v hotovosti, při jejímž překročení je stanovena povinnost bezhotovostní platby, nebo poskytnuta zcela nebo zčásti virtuální měnou ve smyslu opatření proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu. Příjemce ručí za nezaplacenou daň, pokud má poskytovatel plnění statut nespolehlivého plátce nebo o distributorovi pohonných hmot není zveřejněna skutečnost, že je jako distributor pohonných hmot registrován.

  16.    Žádost o vydání potvrzení o úhradě daně ručitelem
           (§ 172 a 173 daňového řádu)

Finanční úřad pro ...........................

územní pracoviště v .......................

V ............................ dne .....................

Věc:     Žádost o vydání potvrzení o úhradě daně ručitelem

Vážení,

na základě pravomocné výzvy nadepsaného správce daně, která mi byla doručena dne ........ pod č.j. ............ jsem byl nucen uhradit nedoplatek na dani z nabytí nemovitých věcí ve výši …......... Kč za dlužníka této daně, pana Karla Mareše .........., nar..............., bytem........................................

Vzhledem k tomu, že v kontextu s výše uvedeným vedu s jmenovaným u soudu spor, žádám pro tyto účely vystavení potvrzení o tom, že jsem tento nedoplatek coby ručitel řádně uhradil.

Předem děkuji za kladné vyřízení žádosti.

Ing. Jan Čiperka, DIČ CZ 9876543210, Budovatelů 9, Most

Poznámka

Z hlediska procesního postavení má ručitel při placení daní stejné postavení jako daňový subjekt a po oznámení výzvy k úhradě příslušného daňového nedoplatku v náhradní lhůtě má právo nahlížet do spisu ohledně ručeného nedoplatku v rozsahu nezbytném pro uplatnění svých práv, např. k uplatnění opravného prostředku anebo k podání podnětu k prominutí daně. Do té doby má právo žádat od správce daně informace o výši nedoplatku, za který takto ručí. Pakliže ručitel uhradí za daňový subjekt vykázaný daňový nedoplatek, měl by mu správce daně k jeho žádosti o této skutečnosti vydat příslušné potvrzení.

  17.    Žádost o snížení povinnosti zálohovat daň
           (§ 174 daňového řádu)

Finanční úřad pro ...........................

územní pracoviště v .......................

V ............................ dne .....................

Věc:     Žádost o snížení povinnosti zálohovat daň

Vážení,

žádám tímto nadepsaného správce daně o snížení povinnosti zálohovat daň silniční z důvodu, že za měsíce duben, květen, červen 2020 nebylo toto vozidlo provozováno a nepodléhalo tudíž ani zdanění, jelikož bylo v generální opravě. Po tuto dobu jsem rovněž přerušil výkon své podnikatelské činnosti, jak ostatně vyplývá z přiložených dokladů. Pro příští rok počítám s obdobnou situací, jelikož zakázky, k jejichž realizaci potřebuji toto vozidlo, mám nasmlouvány až od měsíce července 2021.

Příloha:

–   potvrzení z autoservisu, oznámení živnostenskému úřadu a výpis z knihy zakázek

–   Předem děkuji za kladné vyřízení žádosti.

Ing. Jan Čiperka, DIČ CZ 9876543210,Budovatelů 9, Most

Poznámka

Zákon vychází z koncepce, že daňový subjekt je povinen platit zálohy na daň ve výši a lhůtách jím takto stanovených, popř. jsou-li tyto stanoveny rozhodnutím správce daně.

Po skončení zdaňovacího období nebo období, za které je podáváno daňové přiznání, popř. vyúčtování, se uhrazené zálohy na daň započítávají na úhradu splatné daně. Pokud změna periodicity nebo výše zálohy se odvíjí od poslední známé daně, účinnost změny poslední známé daně nastává následující měsíc po právní moci rozhodnutí o stanovení daně. V odůvodněných případech může správce daně stanovit daňovému subjektu zálohy nižší a může též povolit výjimku z povinnosti daň zálohovat – i za celé zdaňovací období.

  18.    Žádost o vyplacení zálohy na daňový odpočet
           (§ 174a a 174b daňového řádu)

Finanční úřad pro ...........................

územní pracoviště v .......................

V ............................ dne .....................

Věc:     Žádost o vyplacení zálohy na daňový odpočet

Vážení,

dne ....................... jsem podal přiznání k DPH za zdaňovací období ......................., ve kterém jsem vykázal nadměrný odpočet ve výši ........................... Kč. Dne ...................... se mnou nadepsaný správce daně sepsal protokol o zahájení daňové kontroly a vyměřovacího řízení, podle něhož je předmětem této kontroly řádné daňové tvrzení k DPH za zdaňovací období ......................... v rozsahu obchodu s komoditou, která je uváděna v tomto protokolu. Přitom nadepsaný správce daně vymezil rozsah prováděné kontroly tak, že se jedná o všechny skutečnosti rozhodné pro správné zjištění a stanovení v předmětu kontroly vymezené daně za zdaňovací období ...................... Na mou žádost pak bylo přesněji vymezeno, že kromě jiného má být ověřena správnost zařazení příslušné komodity do základní sazby daně. Následně dne ........................ jsem podal přiznání k DPH za zdaňovací období ................................, ve kterém jsem vykázal nadměrný odpočet ve výši ............... Kč. Dne ...................... zahájil nadepsaný správce daně se mnou daňovou kontrolu a vyměřovací řízení, přičemž do protokolu o zahájení daňové kontroly uvedl, že hodlá v rámci této kontroly prověřit určitou část dodavatelsko-odběratelských vztahů a některé další skutečnosti vážící se k fakticitě plnění. Na mou žádost poté upřesnil, že část takto uplatněného nadměrného odpočtu, tj. cca ve výši ................... Kč považuje za nespornou a nebude ji zřejmě dále podrobovat kontrolní činnosti, nezmění-li se k tomu podstatné okolnosti.

Z výše uvedených důvodů se domnívám, že mi takto vzniká nárok na zálohu na daňový odpočet k vykázanému nadměrnému odpočtu a žádám o její vyplacení na účet číslo .....................

Karel Mareš, DIČ CZ 1234567890, Údolní 17, Louny

Poznámka

Záloha na daňový odpočet představuje jistou novinku, která je v platnosti od 1. 1. 2021 díky zásahu Ústavního soudu a Soudního dvora EU ve známé kauze Agrobet CZ. V případě, kdy tak stanoví zákon, vzniká daňovému subjektu nárok na zálohu na daňový odpočet ve výši odpovídající té části daňového odpočtu nárokovaného v jím podaném daňovém tvrzení, kterou správce daně nehodlá prověřovat v rámci postupu k odstranění pochybností nebo daňové kontroly. Nárok na zálohu na daňový odpočet nevzniká, pokud by výše jednotlivé zálohy nedosáhla částky 50 000 Kč. Jsou-li naplněny podmínky pro vznik zálohy na daňový odpočet, správce daně ji bez zbytečného odkladu předepíše do evidence daní s účinky ke dni tohoto předepsání a současně o tom daňový subjekt vhodným způsobem vyrozumí.

  19.    Žádost poplatníka o vysvětlení – pochybnosti
           o správnosti sražené nebo vybrané daně
           (§ 237 odst. 1 daňového řádu)

Světlé zítřky, s.r.o.

Brigádníků 39, 468 41 Tanvald

Věc:     Žádost o vysvětlení

Vážení,

vzhledem k tomu, že mám pochybnosti ohledně správnosti vašeho postupu sražení/vybrání daně při vypořádání mých daňových povinností coby poplatníka daně žádám vás tímto o podání vysvětlení dle § 237 odst. 1 daňového řádu, a to v zákonné lhůtě 60 dnů ode dne, kdy jsem se o výši sražené/vybrané daně dozvěděl, tj. dne ........... Nesprávnost vašeho postupu vnímám v tom, že (zde je nutno specifikovat, v čem má poplatník postup plátce daně za nesprávný) .................

Předem děkuji za odpověď.

Josef Kanec, Funebráků 6, 468 41 Tanvald

Poznámka

Má-li poplatník pochyby o správnosti sražené nebo vybrané daně, může nejpozději do 60 dnů ode dne, kdy se ovýši sražené nebo vybrané daně dozvěděl, požádat plátce daně o vysvětlení. V žádosti uvede důvody svých pochybností.

Plátce daně je povinen podat poplatníkovi písemné vysvětlení do 30 dnů ode dne, kdy žádost obdržel, a v téže lhůtě případnou chybu opravit a současně podat následné hlášení nebo dodatečné vyúčtování správci daně.

Nesouhlasí-li poplatník s postupem plátce daně, může podat stížnost na postup plátce daně správci daně, který je tomuto plátci daně místně příslušný, a to do 30 dnů ode dne, kdy poplatník obdržel od plátce daně vysvětlení.

Nesplní-li plátce daně svoji povinnost, tj. podat poplatníkovi písemné vysvětlení ve stanovené lhůtě, je poplatník oprávněn podat takovou stížnost správci daně do 60 dnů ode dne, kdy měl plátce daně podat poplatníkovi vysvětlení.

  20.    Žádost o vydání souhlasu s výmazem z obchodního řejstříku
           (§ 238 daňového řádu)

Finanční úřad pro ...........................

územní pracoviště v .......................

V ............................ dne .....................

Věc:     Žádost o vydání souhlasu s výmazem z obchodního rejstříku

Žadatel: ABCD, a.s. v likvidaci, IČO 567894123, se sídlem Krkounů 14, Frýdlant

Vážení,

na základě rozhodnutí vrcholného orgánu vstoupila obchodní korporace dne .............do likvidace. Jednalo se o likvidaci bez právního nástupce, tudíž práva a povinnosti této korporace zanikají spolu s korporací. Vzhledem k tomu, že jsem již vyplatil likvidační zůstatek, podávám tímto u nadepsaného správce daně žádost o souhlas s výmazem z obchodního rejstříku, který je povinným dokladem k návrhu na výmaz z rejstříku.

Přílohy:

–   konečná zpráva o průběhu likvidace a konečná účetní závěrka

–   Předem děkuji za kladné vyřízení žádosti.

Za ABCD, a.s. v likvidaci Ing. Mojmír Krchov, likvidátor

Poznámka

Je-li daňový subjekt právnickou osobou zanikající bez právního nástupce, je povinen současně s podáním žádosti o výmaz z obchodního rejstříku nebo obdobného veřejného rejstříku předložit souhlas s výmazem správce daně, u kterého je registrován.

Vydá-li správce daně k žádosti tohoto daňového subjektu zamítavé stanovisko, je možno žádost o souhlas opakovat nejdříve po uplynutí jednoho měsíce od doručení zamítavého stanoviska.

Nebude-li o žádosti o souhlas s výmazem správcem daně vydáno rozhodnutí do 2 měsíců ode dne jejího podání, má se za to, že souhlas správce daně byl takto udělen. Z rozsudku Nejvyššího správního soudu sp.zn. 8 Afs 4/2020 plyne, že v případě likvidátora se jedná o osobu, která je stejně jako statutární orgán oprávněna jednat za právnickou osobu. Je-li likvidátor v podobné pozici jako statutární orgán, je oprávněn převzít písemnost doručovanou právnické osobě, avšak z toho automaticky neplyne, že by snad daná písemnost měla být doručována do datové schránky statutárního orgánu či na jeho osobní adresu.

  21.    Žádost o potvrzení postavení daňového subjektu
           pro nástupnickou právnickou osobu
           (§ 240 daňového řádu)

Finanční úřad pro ...........................

územní pracoviště v .......................

V ............................ dne .....................

Věc:     Žádost o potvrzení postavení daňového subjektu pro nástupnickou právnickou osobu

Vážení,

sdělujeme nadepsanému správci daně, že naše obchodní korporace vznikla v souladu s § 243 zákona o přeměnách obchodních společností a družstev rozdělením daňového subjektu ................................................., DIČ CZ ........................, se sídlem v ....................................

V průběhu této transformace jsme zjistili, že smlouva o rozdělení právnické osoby nedostatečně řeší otázky spojené s právním nástupnictvím, přičemž situaci ještě zkomplikoval fakt, že právník, který tuto smlouvu připravoval, náhle zemřel.

S ohledem na výše uvedené proto žádáme nadepsaného správce daně, aby v souladu s § 240 daňového řádu svým rozhodnutím určil a potvrdil právní nástupnictví zaniklé právnické osoby zejména v návaznosti na daňové povinnosti nástupnických osob.

Přílohy:

–   smlouva o rozdělení obchodní korporace ze dne....................

–   sdělení advokátní kanceláře................ze dne.........................

Daňový subjekt          .....................................

DIČ CZ        ...................................................

sídlo subjektu .......................................

zastoupen jednatelem ..........................

(podpis jednatele)

Poznámka

Zákon vychází z koncepce, že daňová povinnost zaniklého daňového subjektu s právním nástupcem přechází na tohoto právního nástupce, čímž tento získává postavení daňového subjektu namísto zaniklé právnické osoby a správce daně mu toto postavení na základě jeho žádosti potvrdí.

  22.    Žádost o prominutí penále
           (§ 259a a 259c daňového řádu)

Finanční úřad pro ...........................

územní pracoviště v .......................

V ............................ dne .....................

Věc:     Žádost o prominutí penále

Vážení,

rozhodnutím (platebním výměrem) nadepsaného správce daně č.j. .......................................................................... ze dne .................................................. mi bylo stanoveno penále ve výši ..................................... Kč z důvodu pozdní úhrady daně z příjmů fyzických osob za zdaňovací období ........................................... Po konzultaci s daňovým specialistou tímto žádám o jeho prominutí, k čemuž mě vede skutečnost, že k pozdější úhradě této daně došlo z důvodů mé hospitalizace ve zdravotnickém zařízení, která byla dána vážným poraněním páteře. V této hospitalizaci jsem se nacházel cca 1 měsíc, jak vyplývá z přiloženého potvrzení. Současně s tím dodávám pro upřesnění, že daň byla po svém doměření uhrazena obratem i přesto, že nebyla v té době řádně předepsána na můj osobní daňový účet v důsledku podaného odvolání. Má dosavadní spolupráce se správcem daně byla dosud korektní, své povinnosti jsem plnil řádně a včas a s výjimkou tohoto – dle mého názoru – ospravedlnitelného opomenutí, jsem povinnosti při správě daní nikterak doposud neporušoval. Platebním výměrem sdělenou výše penále považuji s ohledem na momentální stav svého cash flow za nepřiměřeně tvrdou. Z již dříve uvedených důvodů jsem toho názoru, že v mém případě jsou splněny důvody pro to, aby e mohlo být prominuto až 50 % penále.

Příloha:

–   potvrzení o hospitalizaci ve zdravotnickém zařízení
a výkaz cash flow ke dni .........................................

Karel Mareš

DIČ CZ 1234567890
Údolní 17, Louny

Poznámka

Daňový subjekt je oprávněn požádat správce daně o prominutí části penále, pokud byla uhrazena daň, v důsledku jejíhož doměření povinnost uhradit penále vznikla. Správce daně na základě posouzení rozsahu součinnosti daňového subjektu v rámci postupu vedoucího k doměření daně z moci úřední může prominout až 75 % penále. Při tom není vázán návrhem daňového subjektu.

Žádost o prominutí penále lze podat nejpozději do 3 měsíců ode dne právní moci platebního výměru, kterým bylo rozhodnuto o povinnosti uhradit penále. Tato lhůta neběží po dobu, kdy se zde běží řízení o povolení posečkání úhrady daně, v důsledku jejíhož doměření povinnost uhradit penále vznikla anebo povoleného posečkání úhrady daně, v důsledku jejíhož doměření povinnost uhradit penále vznikla. Tuto lhůtu nelze prodloužit.

Tato žádost podléhá správnímu poplatku ve výši 1 000 Kč, pokud je žádáno o prominutí částky vyšší, než je trojnásobek sazby poplatku. Bude-li žadatel žádat o prominutí částky 3000 Kč a méně, pak takováto žádost správnímu poplatku nepodléhá. Poplatek se vybírá za každou daň, které se žádost žadatele žýká, a za každý daňový subjekt, podává-li jednu žádost více daňových subjektů. Poplatek se vybírá jen jednou, jde-li o daň ze společného předmětu zdanění. Při zpracování žádosti lze využít metodický pokyn GFŘ-D-21 a další interní pokyny a předpisy finanční správy.

  23.    Žádost o prominutí úroku z prodlení
           (§ 259b až 259c daňového řádu)

Finanční úřad pro ...........................

územní pracoviště v .......................

V ............................ dne .....................

Věc:     Žádost o prominutí úroku z prodlení

Vážení,

platebním výměrem nadepsaného správce daně č.j. ............................ ze dne .................... mi byl přikázán k úhradě úrok z prodlení ve výši ....................... Kč z důvodu pozdní úhrady daně z příjmů fyzických osob. V souladu s § 259b daňového řádu tímto žádám o jeho prominutí z důvodů, že jsem doměřenou daň včas uhradil v náhradní lhůtě, a to včetně doměřeného penále. Jako další důvod pro prominutí uvádím, že se jednalo o nedbalostní, resp. neúmyslné jednání, jehož cílem nebylo vyhýbat se stanovené daňové povinnosti. Nejsem si vědom, že bych se dopustil nějakého zásadního protiprávního jednání a v případě, že této mé žádosti nebude vyhověno, budu se dále domáhat svého práva soudní cestou. K tomu dále dodávám, že jsem vždy včas a řádně podával daňová přiznání k této dani a současně s tím i uhradil veškeré své daňové povinnosti. Toto mé opomenutí je proto v tuto chvíli jediné, kterého jsem se vůči nadepsanému správci daně dopustil. Svým daňovým povinnostem se nevyhýbám a se správcem daně jsem doposud vždy řádně komunikoval i spolupracoval. Výše uvedený úrok pro mě představuje nepřiměřeně tvrdé opatření, jelikož jsem již uhradil z předepsané dlužné částky více než 30 % a úhrada další částky ve výši téměř ........................ Kč pro mě představuje velmi citelný zásah do mé současné ekonomické situace, která je navíc podtržena dopady koronakrize. Pro úplnost dodávám, že úrok z prodlení činící cca 40 % celkové daňové povinnosti musím již s ohledem na uvedené skutečnosti považovat za značně nepřiměřený k mé současně situaci.

Příloha:

–   výpis z osobního daňového účtu žadatele,
příkazy k úhradě bance za období ...............

Karel Mareš
DIČ CZ 1234567890
Údolní 17, Louny

Poznámka

Daňový subjekt je oprávněn požádat správce daně o prominutí úroku z prodlení nebo úroku z posečkané částky, pokud byla uhrazena daň, v důsledku jejíhož neuhrazení úrok vznikl. Správce daně může zcela nebo zčásti prominout úrok z prodlení nebo úrok z posečkané částky, pokud k prodlení s úhradou daně došlo z důvodu, který lze s přihlédnutím k okolnostem daného případu ospravedlnit. Při tom není vázán návrhem daňového subjektu.

Při posouzení rozsahu, ve kterém bude úrok prominut, správce daně zohlední skutečnost, zda ekonomické nebo sociální poměry daňového subjektu zakládají tvrdost uplatněného úroku.

Je-li podávána žádost o prominutí částky vyšší než 3 000 Kč, podléhá taková žádost správnímu poplatku ve výši 1 000 Kč. Bude-li podána žádost o prominutí částky 3 000 Kč a nižší, taková žádost nepodléhá správnímu poplatku. Poplatek se vybírá za každou daň, které se žádost týká, a za každý daňový subjekt, podává-li jednu žádost více daňových subjektů. Poplatek se vybírá jen jednou, jde-li o daň ze společného předmětu zdanění. Při zpracování žádosti lze využít metodický pokyn GFŘ-D-21 a další interní pokyny a předpisy finanční správy.

VI.2     PODNĚTY DAŇOVÉHO SUBJEKTU
            VŮČI SPRÁVCI DANĚ, POVĚŘENÍ A PLNÁ MOC

  24.    Pověření k jednání před správcem daně
           (§ 24 daňového řádu)

Finanční úřad pro ...........................

územní pracoviště v .......................

V ............................ dne .....................

Věc:     Pověření k jednání před správcem daně

Vážení,

vzhledem k tomu, že jste u naší firmy zahájili dne ................. postup k odstranění pochybností za zdaňovací období ........... roku .............., pověřuji pana .............., nar. ............., číslo občanského průkazu ......................., bytem ...................., který pracuje u naší firmy jako ekonom, aby jednal jménem naší firmy před správcem daně ve všech záležitostech, které se týkají této prověřované problematiky, a to v době od tohoto zahájení postupu k odstranění pochybností až do jeho skončení, včetně podání případných řádných opravných prostředků.

ABC, a.s., DIČ CZ 321456987, Svatoplukova 3, Děčín, podpis předsedy představenstva

Poznámka

Jménem právnické osoby jedná při správě daní její statutární orgán, nebo jiná osoba, která prokáže, že je oprávněna jednat jménem této právnické osoby podle jiného právního předpisu. Právnická osoba je oprávněna pověřit svého zaměstnance nebo jinou fyzickou osobu, která vykonává činnost této právnické osoby, aby jednala jejím jménem před správcem daně v rozsahu tohoto pověření. Prokurista právnické osoby je při správě daní oprávněn jednat jejím jménem, může-li podle udělené prokury jednat samostatně.

  25.    Udělení generální plné moci
           (§ 27 a 28 daňového řádu)

Finanční úřad pro ...........................

územní pracoviště v .......................

V ............................ dne .....................

Věc:     Udělení generální plné moci

Vážení,

v souladu s § 27 a 28 daňového řádu tímto uděluji plnou moc pro pana ......................, RČ .................., číslo občanského průkazu ...................., bytem v ...................., aby mě zastupoval při správě daní v neomezeném rozsahu před všemi správci daně. Takto udělená plná moc současně nahrazuje již dříve udělenou plnou moc ze dne ..................

S pozdravem

Karel Mareš, DIČ CZ 1234567890, Údolní 17, Louny

Poznámka

V daňovém řízení je připuštěno, aby si osoba zúčastněná na správě daní zvolila zmocněnce, s výjimkou případů, kdy má při správě daní něco osobně vykonat. Taková plná moc je vůči správci daně účinná od okamžiku jejího uplatnění u tohoto správce daně.

Plná moc je účinná i vůči jinému správci daně po změně místní příslušnosti, vůči správci daně, který provádí úkony na základě dožádání, jakož i vůči dalším správcům daně, pokud vedou řízení ve věci, pro kterou byla plná moc uplatněna. V souvislosti s uplatněním plné moci je zmocnitel povinen vymezit rozsah zmocnění tak, aby bylo zřejmé, k jakým úkonům, řízením nebo jiným postupům se plná moc vztahuje. Není-li rozsah zmocnění vymezen nebo není-li vymezen přesně, vyzve správce daně zmocnitele k úpravě této plné moci, přičemž ustanovení o vadách podání se použije obdobně. O nedostatcích při vymezení rozsahu plné moci vyrozumí též zmocněnce. Za této situace pak bude taková plná moc účinná až po odstranění těchto vad podání. K zániku plné moci dochází při naplnění důvodů uvedených v občanském zákoníku. Bude-li ve stejné věci jednat jak zmocnitel, tak i zmocněnec, je pro správce daně rozhodující jednání zmocnitele.

  26.    Udělení nové plné moci
           (§ 28 a § 29 daňového řádu)

Finanční úřad pro ...........................

územní pracoviště v .......................

V ............................ dne .....................

Věc:     Udělení nové plné moci

Vážení,

učinil jsem rozhodnutí, že počínaje dnem .................. zmocňuji paní ........................................., RČ .............................., ČOP ........................., bytem v …......................................k zastupování mé osoby před nadepsaným správcem daně v daňovém řízení souvisejícím s daňovou kontrolou na dani z příjmů fyzických osob za zdaňovací období ...................., která byla zahájena dne..................

Pro účely správce daně sděluji, že rozsah plné moci je takto vymezen na všechny úkony před správcem daně při daňové kontrole až do uzavření projednáním zprávy o výsledcích kontroly se správcem daně, a následně až do okamžiku nabytí právní moci všech rozhodnutí nadepsaného správce daně, která byla vydána jako výsledek této kontroly, popř. v souvislosti s touto kontrolou. Současně s tím vypovídám dosavadní plnou moc panu........................................., daňovému poradci, bytem v............................., která mu byla udělena dne........................

S pozdravem

Karel Mareš

 DIČ CZ 1234567890, Údolní 17, Louny

Poznámka

Pokud si zmocnitel zvolil nového zmocněnce, platí, že okamžikem uplatnění nové plné moci u správce daně vypověděl plnou moc dosavadnímu zmocněnci v rozsahu, ve kterém byla udělena plná moc novému zmocněnci. Současně platí, že v téže věci může být současně zvolen toliko jeden zmocněnec.

  27.    Plná moc k zastupování při daňové kontrole
           (§ 27 a 28 daňového řádu)

Finanční úřad pro ...........................

územní pracoviště v .......................

V ............................ dne .....................

Věc:     Plná moc k zastupování při daňové kontrole

Vážení,

zmocňuji tímto daňového poradce, číslo oprávnění ................., pana (paní)........................, bytem v ............................., k zastupování mé osoby před shora nadepsaným správcem daně v souvislosti s daňovou kontrolou mé osoby (daňového subjektu) za zdaňovací období .............., jejíž zahájení dne .............. stanovil nadepsaný správce daně doručením oznámení č.j. .........................ze dne...................o zahájení daňové kontroly s vymezením jejího předmětu a rozsahu.

Současně dodávám, že rozsah plné moci je takto vymezen na všechny úkony před nadepsaným správcem daně při daňové kontrole od jejího faktického zahájení až do jejího uzavření projednáním zprávy o výsledcích kontroly se správcem daně, a poté až do okamžiku nabytí právní moci všech případných rozhodnutí správce daně, která byla vydána v souvislosti s výsledkem této daňové kontroly.

Karel Mareš

DIČ CZ 1234567890, Údolní 17, Louny

Poznámka

Zákon umožňuje, aby si osoba zúčastněná na správě daní zvolila zmocněnce, s výjimkou případů, kdy má při správě daní něco osobně vykonat. Taková plná moc je účinná vůči místně příslušnému správci daně od okamžiku jejího uplatnění. Zmíněná plná moc bude účinná i vůči jinému správci daně po změně místní příslušnosti, vůči správci daně provádějícímu úkony na základě dožádání i vůči dalším správcům daně, pakliže vedou řízení ve věci, pro kterou byla plná moc uplatněna. Platí, že zmocnitel je povinen vymezit rozsah zmocnění tak, aby bylo zřejmé, k jakým úkonům, řízením, popř. jiným postupům se plná moc vztahuje.

  28.    Plná moc ke zpracování a podání daňového přiznání
           (§ 27, § 28 a § 136 daňového řádu)

Finanční úřad pro ...........................

územní pracoviště v .......................

V ............................ dne .....................

Věc:     Plná moc ke zpracování a podání daňového přiznání

Vážení,

využívám své možnosti dané mi zákonem a zmocňuji touto plnou mocí daňového poradce zapsaného v seznamu daňových poradců pod č. ................. pana ........................................., bytem v ............................., k tomu, aby zpracoval a za mě též podal u nadepsaného správce daně přiznání k dani z příjmů fyzických osob za zdaňovací období roku .................... v prodloužené lhůtě do ........................

            Karel Mareš

DIČ CZ 1234567890, Údolní 17, Louny

Poznámka

V případě osoby zúčastněné na správě daní platí, že si tato může zvolit zmocněnce, kromě případů, kdy má při správě daní něco osobně vykonat. Taková plná moc je pak účinná vůči místně příslušnému správci daně od okamžiku jejího uplatnění. Plná moc je po změně místní příslušnosti účinná i vůči jinému správci daně, dále i vůči správci daně provádějícímu úkony na základě dožádání, popř. i vůči dalším správcům daně, pakliže vedou řízení ve věci, pro kterou byla taková plná moc uplatněna. Zmocniteli v této souvislosti vzniká povinnost vymezit rozsah zmocnění tak, aby bylo zřejmé, k jakým úkonům, řízením nebo jiným postupům se plná moc vztahuje. Nebude-li rozsah zmocnění takto vymezen anebo bude vymezen nepřesně, správce daně vyzve zmocnitele ke zpřesnění plné moci a v takovém případě bude plná moc účinná až po odstranění těchto vad podání. Jedná-li ve stejné věci zmocnitel i zmocněnec, bude pro správce daně rozhodující jednání zmocnitele. Pro případ popsaný v tomto vzoru podání ještě platí, že lhůta pro podání daňového přiznání (do 3 měsíců po uplynutí zdaňovacího období) se prodlužuje na 6 měsíců po uplynutí zdaňovacího období, pokud daňové přiznání nebylo podáno nejpozději do 3 měsíců po uplynutí zdaňovacího období a následně daňové přiznání podal daňový poradce.

  29.    Sdělení důvodů pro odklad zahájení daňové kontroly
           (§ 87 daňového řádu)

                                                                        Finanční úřad pro ...........................

V ............................ dne .....................                                                územní pracoviště v .......................

Věc:     Sdělení důvodů pro odklad zahájení daňové kontroly

Vážení,

dne ..................... jsem obdržel oznámení nadepsaného správce daně č.j. .......................... o zahájení daňové kontroly, ve kterém je jako místo zahájení této kontroly mé osoby stanoven Finanční úřad pro ................................., územní pracoviště .................................. s vymezením předmětu a rozsahu této kontroly.

V kontextu s tím jsem nucen sdělit, že tomuto oznámení správce daně nemohu ze závažných důvodů vyhovět, jelikož jsem již ode dne ................... účasten mezinárodního kongresu tlumočníků v ................., kde jsem již před časem navíc potvrdil svou účast. Vzhledem k tomu, že se jedná o mezinárodní setkání s prestižním obsazením, kde se s mou účastí již navíc i závazně počítá, nemohu na této skutečnosti již v daný okamžik cokoli měnit.

Z výše uvedených důvodů proto navrhuji, aby nadepsaný správce daně tuto avizovanou daňovou kontrolu, resp. její zahájení odložil o 10 pracovních dnů. V kontextu s tím navíc bezprostředně po svém návratu z této konference budu správce daně v této záležitosti kontaktovat a dohodnu s ním závazně termín pro zahájení a provedení této kontroly.

Příloha: pozvánka na kongres tlumočníků

Karel Mareš, DIČ CZ 1234567890, Údolní 17, Louny

Poznámka

Z dikce § 87 daňového řádu plyne, že daňová kontrola je zahájena doručením oznámení o zahájení této kontroly s vymezením předmětu a rozsahu kontroly. Platí, že správce daně se zahájením kontroly nebo bez zbytečného odkladu po jejím zahájení začne zjišťovat daňové povinnosti, prověřovat daňová tvrzení nebo jiné okolnosti rozhodné pro správné zjištění a stanovení daně. Pakliže správce daně tyto kroky opomene provést bez zbytečného odkladu, nastává účinek zahájení kontroly na běh lhůty pro stanovení daně až dnem, kdy k započetí takového zjišťování nebo prověřování fakticky dochází. Tato koncepce je účinná od 1. 1. 2021 a má umožnit správci daně zvolit takový postup, který je hospodárnější a přijatelnější jak pro samotného správce daně, tak i pro kontrolovaný daňový subjekt. Díky tomu je poté možno neformálním kontaktem (např. e-mailem) korespondenční formou domluvit předem zahájení daňové kontroly v takovém okamžiku, kdy jsou např. daňovým subjektem zaslány správci daně požadované doklady, popř. je k dispozici osoba nezbytná k zahájení takové kontroly.

  30.    Reakce na výzvu k odstranění pochybností
           (§ 89 odst. 1 daňového řádu)

Finanční úřad pro ...........................

územní pracoviště v .......................

V ............................ dne .....................

Věc:     Reakce na výzvu k odstranění pochybností

Vážení,

na základě výzvy nadepsaného správce daně č.j. .............. ze dne .................., která mi byla doručena dne ......................., mi bylo uloženo v souvislosti s DPH za zdaňovací období ................., abych předložil důkazní prostředek k prokázání tvrzení, že zboží, které bylo takto předmětem zdanitelného plnění, bylo skutečně dodáno dodavatelem ...............................
V souvislosti s tím navrhuji provedení svědecké výpovědi p. ....................., nar. ................., bytem v ...............................,
telefon č. ........................, který je jednatelem uvedené firmy a je ochoten vám v rámci svědecké výpovědi poskytnout odpověď na vaše dotazy týkající se uvedeného zdanitelného plnění, způsobu realizace předmětné dodávky a kontraktů souvisejícím s tímto vámi rozporovaným kontraktem.

S pozdravem     Karel Mareš

DIČ CZ 1234567890, Údolní 17, Louny

Poznámka

Má-li správce daně konkrétní pochybnosti o správnosti, průkaznosti nebo úplnosti podaného řádného daňového tvrzení nebo dodatečného daňového tvrzení a dalších písemností předložených daňovým subjektem nebo o pravdivosti údajů v nich uvedených, vyzve daňový subjekt k odstranění těchto pochybností. Neposkytne-li daňový subjekt potřebnou součinnost k odstranění těchto pochybností, může správce daně stanovit daň podle pomůcek.

  31.    Návrh na provedení důkazu
           (§ 92, 93 daňového řádu)

Finanční úřad pro ...........................

územní pracoviště v .......................

V ............................ dne .....................

Věc:     Návrh na provedení důkazu

Vážení,

v návaznosti na to, že nadepsaný správce daně zahájil daňovou kontrolu k dani z příjmů fyzických osob za zdaňovací období ..............., jsem v souvislosti s tím obdržel výzvu k prokázání skutečností potřebných pro správné stanovení daně č.j. ........................... ze dne ............, ve které jsem byl kromě jiného vyzván k tomu, abych doložil, že práce, které jsou uvedeny na faktuře č. ............................. ze dne ............................ byly skutečně provedeny tam uváděnou osobou (dodavatele) p. ...........................Z toho důvodu mi nezbývá, než navrhnout správci daně výslech této osoby současně i s výslechem paní ................ coby svědka, která pro mě pracuje jako účetní – personalistka a byla mnou současně pověřena k tomu, aby práci od uvedené osoby převzala, resp. dohlédla na to, že bude řádně, včas a v požadované kvalitě provedena. Jako dalšího svědka v této věci mohu navrhnout též p. ........................, který pro mě vykonává služby jako smluvní autodopravce a uváděnou osobu p. ................... ve dnech ................................dopravoval na místo výkonu práce. Základní údaje o těchto osobách, včetně údajů kontaktních, jsou uvedeny v příloze tohoto podání.

Příloha: kontaktní údaje navržených svědků

            Ing. Jan Čiperka

DIČ CZ 0987654321, Budovatelů 9, Most

Poznámka

V rámci daňového řízení platí, že daňový subjekt prokazuje všechny skutečnosti, které je povinen uvádět v daňových tvrzeních a dalších podáních. Vyžaduje-li to průběh řízení, správce daně může daňový subjekt vyzvat, aby prokázal skutečnosti potřebné pro správné stanovení daně, které nemůže získat z vlastní úřední evidence. Třeba dodat, že jako důkazního prostředku je možno užít jakéhokoli podkladu získaného v souladu s právním předpisem, jímž lze zjistit skutečný stav věci a ověřit skutečnosti rozhodné pro správné zjištění a stanovení daně. Jedná se zejména o tvrzení daňového subjektu, listiny, znalecké posudky, svědecké výpovědi apod. Je možno použít i veškeré podklady předané správci daně jinými orgány veřejné moci získané pro jimi vedená řízení nebo získané při správě daní jiných daňových subjektů.

  32.    Podnět k opravě rozhodnutí
           (§ 104 daňového řádu)

Finanční úřad pro ...........................

územní pracoviště v .......................

V ............................ dne .....................

Věc:     Podnět k opravě rozhodnutí

Vážení,

na základě výsledků daňové kontroly, která byla ukončena protokolem č.j. ................ ze dne ................... bylo zjištěno, že jsem za zdaňovací období...................neoprávněně uplatnil osvobození od silniční daně a z toho důvodu jsem nucen takto neoprávněně vzniklý rozdíl ve výši jistiny, která činí 2 400 Kč doplatit. Následně na to mi byl doručen dodatečný platební výměr č.j. ...................., kde mi byla ve výroku stanovena částka k úhradě ve výši 24 000 Kč.

S ohledem na již uvedené mám za to, že se jedná o evidentní nesprávnost na straně nadepsaného správce daně a žádám, aby správce daně tuto nesprávnost ve výroku svého rozhodnutí řádným způsobem opravil.

Karel Mareš, DIČ CZ 1234567890, Údolní 17, Louny

Poznámka

Správce daně opraví zřejmé chyby v psaní, počtech a jiné zřejmé nesprávnosti ve vyhotovení rozhodnutí opravným rozhodnutím. Opravu zřejmých nesprávností v rozhodnutí o stanovení daně lze provést, jen pokud neuplynula lhůta pro stanovení daně. Jde-li o rozhodnutí vydané při placení daně, skončí tato lhůta uplynutím lhůty pro placení daně. U ostatních rozhodnutí se lhůta posuzuje podle daňové povinnosti, se kterou opravované rozhodnutí souvisí.

Jak konstatoval ve svém rozsudku sp.zn. 1 Afs 44/2018 Nejvyšší správní soud, tak rozhodnutí o opravě zřejmých nesprávností je administrativním nástrojem správce daně k úpravě podoby výroku opravovaného rozhodnutí, která by neměla mít vliv na jeho obsah. Tím není vyloučeno, že by rozhodnutím o opravě zřejmých nesprávností nebylo možno zasáhnout do právní sféry daňového subjektu, přičemž zásadním bude vždy posouzení, zda toto rozhodnutí zasáhlo do subjektivních práv daňového subjektu s hmotněprávními účinky, či zda povinnost stanovená opravovaným rozhodnutím zůstala beze změny.

  33.    Podnět k prohlášení nicotnosti rozhodnutí
           (§ 105 daňového řádu)

                                                                        Finanční úřad pro ...............................

V ............................ dne .....................                                                územní pracoviště v ...........................

Věc:     Podnět k prohlášení nicotnosti rozhodnutí

Vážení,

od nadepsaného správce daně jsem dne ................. obdržel rozhodnutí č.j. ..................., kterým mi nadepsaný správce daně za rok .................... doměřil daň z nemovitých věcí ve výši .................. Kč. Jelikož je ovšem nadepsanému správci daně známo, že nejsem vlastníkem ani uživatelem jakékoli nemovité věci na území ČR, jedná se ze strany nadepsaného správce daně s největší pravděpodobností o omyl a došlo zřejmě k uvedení nesprávné osoby adresáta. Na základě výše uvedeného proto dávám tomuto správci daně podnět k prohlášení uvedeného rozhodnutí za nicotné.

S pozdravem

Karel Mareš, DIČ CZ 1234567890, Údolní 17, Louny

Poznámka

Nicotné je takové roznodnutí, pokud správce daně nebyl k jeho vydání vůbec věcně příslušný, trpí vadami, jež je činí zjevně vnitřně rozporným nebo právně či fakticky neuskutečnitelným, nebo je vydáno na základě jiného nicotného rozhodnutí vydaného správcem daně. Nicotnost rozhodnutí zjišťuje a prohlašuje z moci úřední, a to kdykoliv, správce daně, který rozhodnutí vydal. Jde-li o rozhodnutí, které vydala úřední osoba stojící v čele ústředního správního orgánu, nicotnost rozhodnutí zjišťuje a prohlašuje tato úřední osoba na základě návrhu jí ustanovené komise. Jak vyplývá např. z rozsudku Nejvyššího správního soudu sp.zn. 9 Afs 289/2015, pak nicotným je i takové rozhodnutí, kdy je povinnost ukládána někomu, komu povinnost uložit nelze, tj. v případě absolutního omylu v osobě adresáta.

  34.    Uplatnění nároku na náhradu hotových výdajů a ušlého výdělku
           (§ 107 odst. 2 a 3 daňového řádu)

                                                                        Finanční úřad pro ...............................

V ............................ dne .....................                                                územní pracoviště v ...........................

Věc:     Uplatnění nároků na náhradu hotových výdajů a ušlého výdělku

Vážení,

na základě předvolání nadepsaného správce daně č.j. ........................... ze dne .................... jsem se dostavil dne ...................... k podání svědecké výpovědi v rámci postupu k odstranění pochybností, který byl prováděn u daňového subjektu ........................., bytem.........., DIČ CZ................. Svědeckou výpověď jsem za tím účelem poskytl v době od 9,00 do 9,30 hod., přičemž k dojezdu na místo určené správcem daně, jsem byl nucen použít rychlík společnosti .................. s odjezdem z místa bydliště v .................... Stejným způsobem jsem pak cestoval i nazpátek, tj. s odjezdem ze sídla správce daně v ................ a příjezdem do místa bydliště v ................. V souvislosti s tím uplatňuji proto nárok na náhradu účelně vynaložených nákladů, a to jízdné ve výši ............ Kč, ušlý výdělek ve výši …..................... Kč. Celková výše takto uplatněného nároku pak činí ............ Kč.

K prokázání oprávněnosti těchto nároků přikládám v příloze příslušné doklady. Nemáte-li proti výši uplatněného nároku námitek, prosím o jeho poukázání na mou níže uvedenou adresu.

Příloha: potvrzení od zaměstnavatele a 2 ks jízdenek od ČD        Josef Sádlo, DIČ CZ 9874561230, Dělnická 3, Kolín

Poznámka

Pokud se na výzvu správce daně zúčastní řízení třetí osoba, náleží jí náhrada účelně vynaložených hotových výdajů a ušlého výdělku, nestanoví-li jiný právní předpis jinak. To platí i pro náklady vzniklé při vyhledávací činnosti. Jde-li o právnickou osobu, náleží jí úhrada účelně vynaložených nákladů, zejména hotových výdajů a mzdových prostředků. Nárok na náhradu může třetí osoba uplatnit u správce daně, na jehož výzvu se řízení zúčastnila, spolu s doklady prokazujícími uplatňované nároky do 8 dnů ode dne účasti, jinak tento nárok zaniká.

VI.3     OPRAVNÉ PROSTŘEDKY PROTI ROZHODNUTÍM
            SPRÁVCE DANĚ, STÍŽNOSTI

  35.    Odvolání proti rozhodnutí o stanovení lhůty
           (§ 32 daňového řádu)

Finanční úřad pro ...........................

územní pracoviště v .......................

V ............................ dne .....................

Věc:     Odvolání proti rozhodnutí o stanovení lhůty

Vážení,

obdržel jsem rozhodnutí nadepsaného správce daně č.j. ............................. ze dne .............., ve kterém mi bylo uloženo, abych předložil kompletní seznam všech svých dodavatelů a seznam všech přijatých faktur za posledních 24 měsíců. Ke splnění této povinnosti mi byla stanovena lhůta 8 dnů, přičemž její nesplnění hodlá správce daně postihnout pořádkovou pokutou až do výše 50 000 Kč. To navíc za situace, kdy je správci daně známo, že moje smluvní účetní paní ............................. odjela před časem na dovolenou do zahraničí, resp. do ....................., kde musela být následně hospitalizována v tamější nemocnici a doba její hospitalizace se odhaduje na minimálně 14 dnů. Vzhledem k tomu, že jsou správci daně tyto okolnosti známy, protože jsem mu je písemně bezodkladně sdělil, domnívám se, že při svém rozhodování nerespektoval základní zásadu správy daní uvedenou v § 5 daňového řádu. Přes to, že správce daně kontroluje vybrané zdaňovací období na DPH již více než 6 měsíců a moji součinnost coby kontrolované osoby lze označit za bezproblémovou, stanoví mi v okamžiku, kdy z objektivních důvodů nedisponuji odbornou pracovnicí (paní účetní), lhůtu ke splnění povinnosti rozsáhlejšího rázu zjevně nepřiměřenou, která mi neumožňuje, abych takto uloženou povinnost vůbec v této lhůtě reálně splnil.

Z výše uvedených důvodů proto podávám proti uvedenému rozhodnutí odvolání, navrhuji, aby napadené rozhodnutí nadepsaného správce daně bylo zrušeno a správcem daně bylo vydáno nové rozhodnutí, ve kterém bude stanovena přiměřená lhůta k předložení požadovaných dokladů, tj. nejméně do 30 dnů od obdržení takového rozhodnutí.

Ing. Jan Čiperka, DIČ CZ 0987654321, Budovatelů 9, Most

Poznámka

Koncepce zákona vychází z toho, že správce daně svým rozhodnutím stanoví osobě zúčastněné na správě daní lhůtu pro úkon při správě daní, pakliže je ho v rámci daňového řízení třeba a pokud ji nestanoví zákon. Přitom platí, že lhůtu kratší než 8 dnů může správce daně stanovit zcela výjimečně pro úkony jednoduché a zvlášť naléhavé. Ukládá-li správce daně svým rozhodnutím povinnost současně se stanovením lhůty, musí poučení rozhodnutí obsahovat i právní důsledky spojené s nedodržením této lhůty. Je-li lhůta kratší než 8 dnů, musí rozhodnutí obsahovat i odůvodnění délky této lhůty i v případě, že jinak se rozhodnutí neodůvodňuje.

  36.    Výhrada k dosavadnímu výsledku kontrolního zjištění
           (§ 88 daňového řádu)

Finanční úřad pro ...........................

územní pracoviště v .......................

V ............................ dne .....................

Věc:     Výhrada k dosavadnímu výsledku kontrolního zjištění

Vážení,

dne ....................................... jsem obdržel dosavadní výsledek kontrolního zjištění ze dne ................................... (čj. .....................) z daňové kontroly na DPH za zdaňovací období....................... V souladu s § 88 odst. 4 daňového řádu, v platném znění, vznáším k tomuto výsledku následující výhradu:

Nadepsaný správce daně vydal při ukončování této kontroly následně několik kontrolních zjištění a dne ........................ bylo přistoupeno k seznámení mé osoby s výsledkem této kontroly spolu se stanovením lhůty pro mé vyjádření. Vzhledem k tomu, že jsem nepovažoval dosavadní výsledky kontrolního zjištění za souladná se skutečným stavem, navrhl jsem doplnit dokazování výslechem jednoho svědka – paní účetní ...................................................................., která by byla schopna potvrdit dodavatele a legálnost mého postupu ve sporné věci. V dalším průběhu daňového řízení jsem však zjistil, že správce daně tento výslech navrhovaného svědka neprovedl, ale namísto toho využil čestné prohlášení osoby cizího státního příslušníka z Běloruska, který v současné době již není přítomen na území našeho státu a relevantnost jeho prohlášení proto není možno ověřit formou výslechu. Toto prohlášení je vedeno v můj neprospěch a obávám se, že došlo k jeho zneužití ze strany mého bývalého obchodního partnera, který tuto osobu cizího státního příslušníka krátkou dobu zaměstnával ve své firmě. Oproti tomu v případě mnou navrhovaného výslechu svědka – paní účetní – správce daně neuvedl žádné důvody, proč tak neučinil, a mám proto důvod se domnívat, že se fakticky v tomto případě jedná o opomenutý důkaz se všemi z toho plynoucími důsledky na samotnou zákonnost takto vedeného řízení.

S přihlédnutím k výše uvedenému proto navrhuji, aby správce daně svůj postup, proč nepřistoupil k výslechu mnou navrženého svědka, řádně odůvodnil, stejně tak i svůj postup, proč vzal za základ svého zjištění v této věci čestné prohlášení cizího státního příslušníka z Běloruska, se kterým jsem však nikdy blíže nespolupracoval. Pokud tomu nebrání žádné zákonné důvody, trvám i nadále na výslechu mnou navrženého svědka, jelikož tento svědek je svou výpovědí dle mého názoru schopen maximální měrou přispět k řádnému zjištění skutkového stavu v dané věci, zejména pak rozklíčovat principy rozporovaného obchodního vztahu, včetně správcem daně rozporovaného dodavatele.

Ing. Jan Čiperka

DIČ CZ 0987654321
Budovatelů 9, Most

Poznámka

Zákon dává možnost daňovému subjektu v rámci vyjádření k dosavadnímu výsledku kontrolního zjištění vznést výhradu k jeho obsahu a podat návrh na doplnění dosavadního výsledku kontrolního zjištění. Dojde-li k podstatné změně výsledku, je nutno postupovat dle § 88 odst. 1 až 4 daňového řádu.

  37.    Odvolání proti stanovení daně
           podle pomůcek

Finanční úřad pro ...........................

územní pracoviště v .......................

V ............................ dne .....................

Věc:     Odvolání proti stanovení daně podle pomůcek

Vážení,

při daňové kontrole, která byla u mě prováděna za zdaňovací období .................... jsem nebyl schopen předložit minoritní část svého účetnictví, která mi nebyla mou předchozí účetní p. .................................................., bytem v ...................................................................., telefon č. ................................... vrácena a v souvislosti s tím mi byla nadepsaným správcem daně jeho rozhodnutím č.j. ..................ze dne ................. stanovena daň z příjmů fyzických osob za zdaňovací období .......... podle pomůcek ve výši .................... Kč. I když jsem správci daně poskytoval přiměřenou součinnost, při seznámení se s výsledkem kontrolního zjištění nebylo vůbec zřejmé, jaké konkrétní pomůcky byly při stanovení této daňové povinnosti za příslušné zdaňovací období použity. Jejich výčet totiž není nikde výslovně uveden a z obsahu spisu je nelze dovodit. Vedle toho mi nadepsaný správce daně při stanovení této daně dle pomůcek vůbec nepřihlédl k výhodě, která mi ze zákona vyplývá, tj. k hodnotě daru ve výši ............................... Kč, kterou jsem v uvedeném zdaňovacím období poskytl VŠE na vědu a vzdělávání.

Z již výše uvedených důvodů proto podávám proti rozhodnutí o stanovení daně podle pomůcek odvolání a navrhuji, aby správce daně po doplnění daňového řízení o zmíněné skutečnosti a doklady toto své rozhodnutí změnil a přitom zohlednil všechny již zde uvedené skutečnosti.

Příloha:

–   darovací smlouva

Karel Mareš

DIČ CZ 1234567890
Údolní 17, Louny

Poznámka

Nesplní-li daňový subjekt při dokazování jím uváděných skutečností některou ze svých zákonných povinností, a v důsledku toho nelze daň stanovit na základě dokazování, správce daně stanoví daň podle pomůcek, které má k dispozici nebo které si obstará, a to i bez součinnosti s daňovým subjektem. Uplatnění tohoto postupu při stanovení daně se uvede ve výroku rozhodnutí. Při stanovení daně podle pomůcek správce daně přihlédne i ke zjištěným okolnostem s výhodami, které plynou pro daňový subjekt, i když jím nebyly výslovně uplatněny.

Proti tomuto rozhodnutí správce daně je možno podat odvolání, přičemž odvolání bude nepřípustné tehdy, pakliže směřuje pouze proti odůvodnění rozhodnutí. Při stanovení daňové povinnosti podle pomůcek musí být odůvodněno nejen to, v jakých konkrétních skutkových a právních okolnostech spatřuje správce daně splnění podmínek takového způsobu stanovení daně, ale současně musí být patrné, proč byla ta která pomůcka zvolena a zda představuje dostatečně spolehlivý způsob stanovení daně, a konečně, zda jsou tu takové skutečnosti, které přestavují výhody pro daňový subjekt, a jak nim bylo přihlédnuto (k tomu srov. rozsudek Nejvyššího správního soud sp.zn. 5 Afs 72/2008).

  38.    Odvolání proti rozhodnutí
           o zastavení řízení
           (§ 106 daňového řádu)

Finanční úřad pro ...........................

územní pracoviště v .......................

V ............................ dne .....................

Věc:     Odvolání proti rozhodnutí o zastavení řízení

Vážení,

rozhodnutím nadepsaného správce daně č.j. ............ bylo zastaveno řízení ve věci mnou podaného odvolání proti dodatečnému platebnímu výměru č.j. ............. ze dne ................. na DPH za zdaňovací období .................. Podle odůvodnění tohoto rozhodnutí jsem nesplnil ve lhůtě 15 dnů povinnost, která spočívala v předložení dokladů ..................... Není pravdou, že jsem požadované doklady nepředložil správci daně ve stanovené lhůtě, jelikož z prezenčního razítka podatelny na kopii průvodního dopisu, kterou takto předkládám, vyplývá, že se tak stalo dvanáctý den po obdržení výzvy správce daně, tj. ve lhůtě. Z přiloženého průvodního dopisu, resp. z jeho seznamu položek dále vyplývá, že všechny správcem daně požadované doklady byly takto předány k jeho dalšímu využití.

Z výše uvedených důvodů proto podávám do výroku tohoto rozhodnutí správce daně odvolání a současně navrhuji, aby bylo napadené rozhodnutí v plném rozsahu zrušeno a odvolání proti dodatečnému platebnímu výměru bylo řádně posouzeno a přihlédnuto ke všem předloženým dokladům.

Příloha:

–   průvodní dopis s prezenčním razítkem podatelny

Karel Mareš
DIČ CZ 1234567890, Údolní 17, Louny

Poznámka

Správce daně rozhodnutím řízení zastaví, jestliže podatel vzal své podání zpět, pakliže zákon takové zpětvzetí nevylučuje, jde o zjevně právně nepřípustné podání, ten, o jehož právech a povinnostech má být rozhodnuto, zanikl bez právního nástupce, nebo zemřel bez dědice, jde o podání ve věci, o které již bylo pravomocně rozhodnuto, v řízení nelze pokračovat ze zákonem stanovených důvodů anebo se podání stalo bezpředmětným.

  39.    Odvolání proti dodatečně
           vyměřené dani
           (§ 109 daňového řádu)

Finanční úřad pro ...........................

územní pracoviště v .......................

V ............................ dne .....................

Věc:     Odvolání proti rozhodnutí správce daně
     č.j. ................................... ze dne ..................................

Vážení,

podávám tímto odvolání proti rozhodnutí nadepsaného správce daně č.j. ..................... ze dne ..................., kterým mně byla dodatečně vyměřena daň z příjmů fyzických osob za zdaňovací období ............... v částce …............... Kč. Nesprávnost shora označeného dodatečného platebního výměru spatřuji v tom, že .................... (zde specifikovat důvody, pro které odvolatel spatřuje toto rozhodnutí nesprávným v souladu s § 112 odst. 1 daňového řádu) ........................

Vzhledem k tomu, že správce daně při vydání tohoto dodatečného platebního výměru nevycházel z dosatečně a úplně zjištěného skutkového stavu, zatížil tím toto své řízení vadou, která mi vliv i na výrok tohoto rozhodnutí. Z těchto důvodů proto navrhuji provedení důkazních prostředků k prokázání správnosti svých tvrzení výslechem svědků p. .............., bytem v .................., telefon č. ........................, kteří mohou potvrdit, že jsem v uvedeném zdaňovacím období tuto činnost neprovozoval a současně s tím přikládám podání adresované živnostenskému úřadu, z něhož vyplývá, že jsem tuto podnikatelskou činnost pro uvedené období přerušil.

Z výše uvedených důvodů proto navrhuji, aby odvoláním napadené rozhodnutí nadepsaného správce daně bylo zrušeno a řízení zastaveno.

Příloha:

–   oznámení o přerušení podnikatelské činnosti ŽÚ

Karel Mareš, DIČ CZ 1234567890, Údolní 17, Louny

Poznámka

Příjemce rozhodnutí se může odvolat proti rozhodnutí správce daně, pokud zákon nestanoví jinak. Odvolání je nepřípustné, směřuje-li jenom proti odůvodnění rozhodnutí. Odvolání se podává u správce daně, jehož rozhodnutí je odvoláním napadeno. Odvolání lze podat do 30 dnů ode dne doručení rozhodnutí, proti němuž odvolání směřuje, a to i před doručením tohoto rozhodnutí. Odvolání nemá odkladný účinek, pokud zákon nestanoví jinak.

  40.    Doplnění odvolání
           (§ 111 daňového řádu)

Finanční úřad pro ...........................

územní pracoviště v .......................

V ............................ dne .....................

Věc:     Doplnění odvolání

Vážení,

dne ........................... jsem podal odvolání proti dodatečnému platebnímu výměru na dani z příjmů fyzických osob za zdaňovací období ....................., který mě byl pod č.j. …................... doručen nadepsaným správcem daně. Upozorňoval jsem správce daně na skutečnost, že výdaj, který správce daně rozporoval v průběhu daňové kontroly, mám řádně zaúčtován a současně s tím mi jej mohou potvrdit i svědkové p. ..........................., bytem ................................, telefon č. .......................... a p. ...................... bytem ......................., telefon č. ............................ Navržené svědky správce daně sice vyslechl, ale neprovedl vyhodnocení jejich svědeckých výpovědí, jak vyplývá z výsledků kontrolního zjištění ze dne ................................ V době seznámení se s výsledky kontrolního zjištění jsem navíc neměl k dispozici další důkaz, tj. fakturu a dodací list č. ...................., které byly v úschově u mé účetní, která v tu dobu pobývala služebně v zahraničí. Předkládám je proto takto dodatečně, jelikož se domnívám, že prokazují oprávněnost výdajů, které byly správcem daně rozporovány.

O tyto doklady proto doplňuji své odvolání a žádám, aby k nim správce daně při svém rozhodování náležitě přihlédl.

Příloha:

–   faktura č. ...................a dodací list č. ....................... Karel Mareš, DIČ CZ 1234567890, Údolní 17, Louny

Poznámka

Do doby, než je rozhodnutí o odvolání vydáno, může odvolatel odvolání měnit, doplňovat nebo vzít zpět. Do doby, než je rozhodnutí o odvolání vydáno, může odvolatel s jeho obsahem disponovat, tj. vedle zpětvzetí je může doplňovat i měnit, a odvolací orgán je v takovém případě povinen s takovým doplněním vypořádat.

  41.    Zpětvzetí odvolání
           (§ 111 daňového řádu)

Finanční úřad pro ...........................

územní pracoviště v .......................

V ............................ dne .....................

Vážení,

sděluji, že jsem proti platebnímu výměru nadepsaného správce daně na DPFO za zdaňovací období ...............................,
č.j. ............................ze dne........................ podal v řádné lhůtě v souladu s poučením odvolání do jeho výroku. Po konzultaci s daňovým poradcem jsem však dospěl k závěru, že moje odvolání nemá šanci na kladné vyřízení, což je i důvodem k tomu, že je takto beru v celém rozsahu zpět.

Karel Mareš, DIČ CZ 1234567890, Údolní 17, Louny

Poznámka

Zákon umožňuje, aby do doby, než správce daně rozhodne o podaném odvolání, mohl odvolatel svoje odvolání měnit, doplňovat nebo vzít zpět. Vychází se z toho, že dnem zpětvzetí odvolání dochází k zastavení odvolacího řízení a napadené rozhodnutí takto nabývá právní moci.

  42.    Odvolání proti zamítnutí žádosti o vrácení přeplatku
           (§ 155 daňového řádu)

Finanční úřad pro ...........................

územní pracoviště v .......................

V ............................ dne .....................

Věc:     Odvolání proti zamítnutí žádosti o vrácení přeplatku

Vážení,

dne .................. jsem obdržel rozhodnutí nadepsaného správce daně č.j. ................. o zamítnutí mé žádosti o vrácení přeplatku ve výši ….................... Kč na dani z příjmů fyzických osob. Správce daně toto svoje zamítavé rozhodnutí odůvodnil tím, že přeplatek není vratitelným, jelikož ke dni podání žádosti eviduje nedoplatek u jiného správce daně, v daném případě u celního úřadu z titulu nezaplacené spotřební daně ve výši .................. Kč, který v této věci zaslal již nadepsanému správci daně v požadované lhůtě svoji žádost spolu s výkazem nedoplatků.

S tímto odůvodněním se však neztotožňuji, protože uvedený nedoplatek na spotřební dani byl již uhrazen, jak vyplývá z mého příkazu k úhradě bance ze dne ........................... Minulý týden jsem banku požádal o potvrzení, že částka byla řádně a včas poukázána na účet tohoto správce daně – celního úřadu, což se i stalo.

Z výše uvedených důvodů podávám proti tomuto rozhodnutí nadepsaného správce daně odvolání a současně navrhuji jeho zrušení v plném rozsahu. Dále též žádám o vrácení přeplatku na dani z příjmů fyzických osob ve výši ................ Kč ........... na účet číslo ........... u banky .........................

Příloha:

–   příkaz k úhradě ze dne .............. a potvrzení banky ze dne ....................

Karel Mareš
DIČ CZ 1234567890, Údolní 17, Louny

Poznámka

Daňový subjekt je oprávněn požádat správce daně, u něhož má vratitelný přeplatek, o použití tohoto přeplatku na úhradu nedoplatku, který má u jiného správce daně, nebo na úhradu nedoplatku jiného daňového subjektu u téhož nebo jiného správce daně.

Je-li této žádosti vyhověno, považuje se za den úhrady nedoplatku nebo zálohy den, kdy došla žádost správci daně, anebo na úhradu zálohy, jejíž výše se předepíše na debetní stranu osobního daňového účtu na základě uhrazené částky. Bude-li žádost o vrácení přeplatku vyřízena kladně, rozhodnutí nebude daňovému subjektu oznamováno, pokud o to výslovně nepožádá a přeplatek ve výši nejméně 100 Kč se vrátí do 30 dnů ode dne obdržení této žádosti.

Pakliže je daňový subjekt u správce daně registrován, musí určit k vrácení přeplatku jeden z účtů uvedených takto v registraci. Za den poukázání vratitelného přeplatku se považuje den, kdy došlo k jeho odepsání z účtu správce daně. Proti rozhodnutí správce daně ve věci této žádosti se lze odvolat do 15 dnů od jeho obdržení.

Od 1. 1. 2021 musí částka vratitelného přeplatku, který je takto určen k vrácení daňovému subjektu, dosáhnout výše alespoň 200 Kč, v opačném případě správce daně žádosti o vrácení vyhoví pouze tehdy, pokud vratitelný přeplatek této částky dosáhne do 60 dnů ode dne podání žádosti.

  43.    Odvolání proti zajišťovacímu příkazu
           (§ 167 a 168 daňového řádu)

Finanční úřad pro ...........................

územní pracoviště v .......................

V ............................ dne .....................

Věc:     Odvolání proti zajišťovacímu příkazu

Vážení,

dne ................................ jsem obdržel zajišťovací příkaz nadepsaného správce daně č.j. ........, kterým mi bylo uloženo, abych složil jistotu na depozitní účet správce daně ve výši .................. Kč k zajištění úhrady dosud nesplatné daně z příjmů fyzických osob očekávané na základě výsledků probíhající a dosud neuzavřené daňové kontroly. Správce daně odůvodnil svoje rozhodnutí tím, že se tato daň může stát v době splatnosti nedobytnou a že se kromě toho zbavuji soustavně svého majetku. Povinnost vyplývající z tohoto zajišťovacího příkazu vzhledem k neodkladnému účinku mám splnit dne ........... na účet správce daně č. ...........................

S uvedeným hodnocením správce daně se neztotožňuji, protože odůvodněná obava o úhradu daně se musí vztahovat k celé výši předpokládané daně a já jsem správci daně již v průběhu daňové kontroly za tím účelem navrhl zřídit zástavní právo k třem mým automobilům, jejichž hodnota dle znaleckého posudku dostatečně pokrývá prozatím předpokládanou výši doměřené daně. Současně s tím nesouhlasím s tvrzením správce daně, že se soustavně zbavuji svého majetku. Opak je pravdou. Kromě zmíněných tří automobilů, ke kterým navrhuji takto zřídit zástavní právo, jsem si v průběhu posledních dvou let pořídil ještě nové čerpadlo a vysokozdvižný vozík, které jsou umístěny v pronajatých prostorách jsou navíc správci daně z jeho činnosti známy. Jsem dlouhodobě podnikající a finančně stabilizovanou osobou, která vlastní movité věci nikoli bezvýznamné hodnoty, které před správcem daně neutajuje, mám transparentní majetkovou strukturu a zaměstnávám v průměru 5 zaměstnanců. Kromě již uvedeného se mohu odvolat i na dosavadní bezproblémovou spolupráci se státními organizacemi, včetně správce daně.

Z výše uvedených důvodů se proti zajišťovacímu příkazu v zákonné lhůtě odvolávám, navrhuji, aby toto napadené rozhodnutí zrušil a na zajištění úhrady případně doměřené daně z příjmů fyzických osob použil zřízení zástavního práva k již zmíněným movitým věcem.

Příloha:

–   soupis movitých věcí a znalecké posudky ze dne ............

Karel Mareš
DIČ CZ 1234567890, Údolní 17, Louny

Poznámka

Má-li správce daně odůvodněnou obavu, že dosud nesplatná nebo dosud nestanovená daň bude v době splatnosti obtížně vymatelná nebo nedobytná, může vydat zajišťovací příkaz, kterým daňovému subjektu uloží do tří pracovních dnů úhradu daně složením jistoty na depozitní účet správce daně.

Pakliže není vydáno rozhodnutí o odvolání proti zajišťovacímu příkazu do 30 dnů od podání odvolání, zajišťovací příkaz se stává neúčinným. Proti zajišťovacímu příkazu není možno uplatnit obnovu řízení. Pokud pominou před stanovením daně nebo přede dnem splatnosti důvody uplatnění jejího zajištění, je správce daně povinen bezodkladně rozhodnout o ukončení účinnosti tohoto příkazu.

  44.    Odvolání proti rozhodnutí
           o zřízení zástavního práva

Finanční úřad pro ...........................

územní pracoviště v .......................

V ............................ dne .....................

Věc:     Odvolání proti rozhodnutí o zřízení zástavního práva

Vážení,

rozhodnutím č.j. ............... ze dne ..........................., které mi bylo doručeno dne ..........................., nadepsaný správce daně zřídil zástavní právo k nemovité věci čp. ..................................... se stavební parcelou č. .............................. v katastrálním území v ......................................

Proti tomuto rozhodnutí podávám tímto odvolání, jelikož uvedenou nemovitou věc jsem již před časem prodal na základě kupní smlouvy č. .............................. ze dne ........................ a s účinností k témuž datu pak byl proveden vklad práv k uvedeným nemovitým věcem do katastru nemovitostí. Z uvedeného je proto zcela zřejmé, že tato nemovitá věc již není delší dobu v mém vlastnictví a nemůže být proto ani předmětem zástavního práva dle § 170 daňového řádu.

Z již uvedeného důvodu proto žádám o zrušení rozhodnutí č.j. ........................................, které bylo vydáno nadepsaným správcem daně.

Příloha:

–   kopie kupní smlouvy s doložkou o vkladu vlastnického práva

Karel Mareš
DIČ CZ 1234567890
Údolní 17, Louny

Poznámka

Správce daně může zřídit rozhodnutím zástavní právo k majetku daňového subjektu k zajištění jím neuhrazené daně za podmínek stanovených občanským zákoníkem, pokud tento zákon nestanoví jinak.

Zástavní právo vzniká doručením rozhodnutí o zřízení zástavního práva daňovému subjektu nebo osobě odlišné od daňového subjektu, pakliže tato osoba se zřízením tohoto zástavního práva s tímto souhlasila a tento souhlas stvrdila písemně s úředně ověřeným podpisem. Zástavní právo k nemovité věci evidované v katastru nemovitostí, jakož i k dalšímu majetku, o kterém jsou vedeny veřejné registry, vzniká doručením rozhodnutí o zřízení zástavního práva příslušnému katastrálnímu úřadu, popř. tomu, kdo vede veřejný registr.

Vznik zástavního práva k nemovité věci dle daňového řádu je tak odlišný od okamžiku vzniku zástavního práva dle obecné úpravy podle občanského zákoníku, což se projevuje i tím, že při vkladu zástavního práva správce daně do katastru nemovitostí má toto pouze deklaratorní charakter. Na tom nic nemění ani skutečnost, že zástavní právo se zapisuje vkladovým řízením, tj. provedením vkladu.

Pro vznik tohoto zástavního práva dle daňového řádu není proto nutný zápis zástavního práva do katastru nemovitostí formou vkladu, nýbrž toto zástavní právo vzniká již doručením rozhodnutí o zřízení zástavního práva příslušnému katastrálnímu úřadu, jak vyplývá i z rozsudku Nejvyššího správního soudu sp.zn. 10 Afs 113/2018. Proti rozhodnutí o zřízení zástavního práva se lze odvolat, přičemž odvolání se podává u správce daně, jehož rozhodnutí je odvoláním napadeno.

  45.    Prohlášení o majetku
           (§ 180 daňového řádu)

                        Finanční úřad pro ...........................

V ........... dne ........      územní pracoviště v .......................

Věc:     Prohlášení o majetku

Vážení,

na základě výzvy nadepsaného správce daně čj. ............................. ze dne ........................ tímto podávám v takto stanovené lhůtě prohlášení o majetku, které se skládá z těchto částí:

1.  můj zaměstnavatel ........................................... IČ ...................... se sídlem v ........................................,

2.  bankovní účet č. ......................... vedený u ................................. s konečným zůstatkem ke dni ......................... ve výši...............Kč a 

3.  nemovitá věc ve vlastnictví ..............................................., včetně výpisu z katastru nemovitostí ze dne .............

Kromě těchto, již zde uvedených majetkových souborů, žádný další hmotný ani nehmotný majetek nemám ve svém vlastnictví a ani nejsem jeho spoluvlastníkem (včetně SJM).

V souladu se zákonem dále prohlašuji, že všechny zde mnou uváděné údaje o mém majetku jsou pravdivé a úplné.

Ing. Jan Čiperka, DIČ CZ 0987654321, Budovatelů 9, Most

(úředně ověřený podpis)

Poznámka

Pro případ, že by daňový nedoplatek nebylo možno uhradit daňovou exekucí přikázáním pohledávky z bankovního účtu, je dlužník povinen na výzvu správce daně podat prohlášení o majetku, ve kterém musí vždy uvést úplné a pravdivé údaje o svém majetku, včetně majetku v SJM. Současně s tím platí, že podpis takového prohlášení musí být úředně ověřen, není-li takové prohlášení podáno ústně do protokolu, nebo datovou zprávou se zaručeným podpisem, popř. datovou schránkou. V uvedeném prohlášení je dlužník povinen uvést podle okolností toho kterého případu např. plátce mzdy nebo jiného obdobného postižitelného příjmu, čísla účtů u bank (včetně peněžních prostředků na nich), pohledávky za jinými osobami s podrobnostmi, movité věci ve vlastnictví nebo spoluvlastnictví, nemovité věci ve vlastnictví nebo spoluvlastnictví apod. Pakliže bylo toto prohlášení dlužníkem učiněno již v uplynulých 6 měsících, správce daně jej v takovém případě vyzve toliko ke sdělení případných změn anebo k jeho aktuálnímu doplnění. Výzva k podání prohlášení o majetku vydaná dle § 180 daňového řádu je rozhodnutím, které lze přezkoumat ve správním soudnictví, přičemž podání žaloby proti této výzvě nemusí předcházet vyčerpání námitek dle § 159 daňového řádu, jak plyne z rozsudku Krajského soudu v Praze sp.zn. 51 Af 11/2019.

  46.    Návrh na odklad daňové exekuce
           (§ 181 odst. 1 daňového řádu)

Finanční úřad pro ...........................

územní pracoviště v .......................

V ............................ dne .....................

Věc:     Návrh na odklad daňové exekuce

Vážení,

na základě exekučního příkazu na přikázání pohledávky z účtu u poskytovatele platebních služeb č.j. ................................ ze dne ................. vymáháte daňový nedoplatek na DPH za zdaňovací období ...................... ve výši .................. Kč.

Vzhledem k tomu, že jsem dne ............................ podal u nadepsaného správce daně žádost o povolení posečkání této vymáhané daně, navrhuji v souladu s § 181 odst. 1 daňového řádu odklad této daňové exekuce, který by trval až do vydání rozhodnutí ve věci žádosti o povolení posečkání daně. Za tím účelem jako důkaz v příloze předkládám kopii žádosti o povolení posečkání daně.

Příloha:

–   kopie žádosti o posečkání daně ze dne ....................

Karel Mareš
DIČ CZ 1234567890, Údolní 17, Louny

Poznámka

Správce daně může daňovou exekuci na návrh dlužníka nebo z moci úřední částečně nebo zcela odložit, zejména šetří-li se skutečnosti rozhodné pro zastavení daňové exekuce, vyloučení předmětu exekuce ze soupisu věcí nebo podmínky pro posečkání úhrady nedoplatku.

Nestanoví-li správce daně v rozhodnutí o odložení daňové exekuce jinak, právní účinky již provedených exekučních úkonů zůstávají zachovány. O návrhu, resp. žádosti o odklad daňové exekuce je správce daně povinen rozhodnout v souladu s pokynem č. MF-5, č.j. MF-21968/2015/39 o stanovení lhůt při správě daní do 30 dnů.

  47.    Návrh na zastavení daňové exekuce
           (§ 181 odst. 2 daňového řádu)

Finanční úřad pro ...........................

územní pracoviště v .......................

V ............................ dne .....................

Věc:     Návrh na zastavení daňové exekuce

Vážení,

dne .............................. mi byl doručen exekuční příkaz č.j. ............................. na přikázání pohledávky z účtu u poskytovatele platebních služeb k vymožení částky ................. Kč, který byl vydán nadepsaným správcem daně. Vymáhaný nedoplatek na DPH se opírá o exekuční titul, kterým má být dodatečný platební výměr na DPH za zdaňovací období..................., č.j. .............................., proti kterému jsem již před časem pro jeho nezákonnost podal odvolání. Odvolací orgán před pěti dny tomuto mému odvolání vyhověl a dodatečný platební výměr zrušil. Rozhodnutí o tom mi bylo před dvěma dny doručeno do mé datové schránky. S ohledem na to, že odvolací orgán zrušil exekuční titul, jenž stanovoval správci daně právo na peněžité plnění, podávám v souladu s § 181 odst. 2 písm. b) daňového řádu návrh na úplné zastavení daňové exekuce. V příloze též přikládám rozhodnutí odvolacího orgánu, kterým došlo ke zrušení původního exekučního titulu – dodatečného platebního výměru na DPH.

Příloha:

–   rozhodnutí odvolacího orgánu o zrušení exekučního titulu
(dodatečného platebního výměru na DPH)

Karel Mareš

DIČ CZ 1234567890, Údolní 17, Louny

Poznámka

Správce daně na návrh příjemce exekučního příkazu nebo z moci úřední daňovou exekuci zcela nebo zčásti zastaví, pokud pro její nařízení nebyly splněny zákonné podmínky, odpadl důvod, pro který byla daňová exekuce nařízena, povolí posečkání úhrady nedoplatku, bylo pravomocně rozhodnuto, že postihuje majetek, k němuž náleží právo nepřipouštějící exekuci, nebo věci nepodléhající exekuci, zaniklo právo vymáhat nedoplatek, předpokládaný výtěžek nepostačí ani ke krytí exekučních nákladů, by pokračování v daňové exekuci bylo spojeno s nepoměrnými obtížemi, bylo nařízeno více daňových exekucí a k úhradě vymáhaného nedoplatku postačí pouze některá z nich, nebo je tu jiný důvod, pro který nelze v daňové exekuci pokračovat.

O návrhu na zastavení exekuce musí správce daně v souladu s pokynem č. MF-5, č.j. MF – 21968/2015/39, o stanovení lhůt při správě daní rozhodnout do 30 dnů od podání tohoto návrhu. Obecně v souladu se závěry z rozhodnutí Nejvyššího správního soudu sp.zn. 1 Afs 47/2004 platí, že je-li u správního soudu napadeno rozhodnutí vydané v exekučním řízení, soud může zkoumat jen samotnou existenci titulu a vhodnost zvoleného způsobu exekuce, poměr výše pohledávky k ceně exekucí postižené věci apod., navíc za podmínky, že stížnost se opírá o tvrzení, že exekuční titul neexistuje, zvolený způsob exekuce není zákonem připuštěn atp.

  48.    Odvolání proti rozhodnutí o udělení příklepu
           (§ 101, § 102, § 177 a § 223 daňového řádu)

Finanční úřad pro ...........................

územní pracoviště v .......................

V ............................ dne .....................

Věc:     Odvolání proti rozhodnutí o udělení příklepu

Vážení,

dne ................. jsem se účastnil spolu s dalšími účastníky dražby nemovitých věcí, kterou pořádal shora nadepsaný správce daně. Neučinil jsem však nejvyšší dražební podání a správce daně svým rozhodnutím o udělení příklepu ze dne ..................... č.j. ......................... udělil příklep vydražiteli .............................. osobě zúčastněné na řízení – na uvedené dražené nemovitosti za ................. Kč ................. ze dne .............................

Následně jsem zjistil, že dražební vyhláška neobsahovala všechny výroky předepsané zákonem, což způsobuje to, že příklep byl udělen v důsledku porušení zákona při nařízení nebo provedení dražby. To je ostatně i jeden z důvodů, proč podávám odvolání proti rozhodnutí o udělení příklepu a současně sděluji, že příklep byl udělen osobě, u níž bylo z jejího chování víc než zjevné, že je „nastrčenou“ osobou, která přijímá pokyny od svého klienta, a navíc ani nedisponuje dostatečnou hotovostí k samotné realizaci zmíněného kontraktu.

S ohledem na skutečnost, že dražební vyhláška je vadná, lze v důsledku toho i pochybovat o samotné zákonnosti následně vydaného rozhodnutí o udělení příklepu. Z uvedených důvodů proto navrhuji, aby odvoláním napadené rozhodnutí bylo zrušeno.

 

Karel Mareš

DIČ CZ 1234567890, Údolní 17, Louny

Poznámka

Platí, že rozhodnutí, kterým je jeho příjemci přiznáváno právo anebo prohlášeno právo stanovené zákonem, je vůči správci daně účinné okamžikem jeho vydání. Nesprávné poučení o možnosti nabídky předražku, je vadou dražební vyhlášky a je proto i způsobilé vyloučit z dražby potenciální dražitele, kteří počítali s možností využít předražku po skončení dražby.

  49.    Podnět k přiznání úroku z nesprávně stanovené daně
           (§ 254 daňového řádu)

Finanční úřad pro ...........................

územní pracoviště v .......................

V ............................ dne .....................

Věc:     Podnět k přiznání úroku z nesprávně stanovené daně

Vážení,

na základě rozhodnutí nadepsaného správce daně (dodatečný platební výměr na ..............) č.j. ............................... ze dne ..................... nařídil správce daně daňovou exekuci na můj bankovní účet dne .................... přikázáním pohledávky z účtu k vymožení daně exekučním příkazem č.j. ....................... ze dne .......................... v celkové částce ..................Kč. Proti tomuto rozhodnutí (dodatečnému platebnímu výměru) jsem se řádně a včas odvolal ještě před zahájením exekuce. Odvolací finanční ředitelství svým rozhodnutím č.j. ......................... ze dne ...................... toto rozhodnutí správce daně prohlásilo za nicotné, jelikož trpí vadami, jež je činí zjevně vnitřně rozporným. V souvislosti s tím došlo též k ukončení daňového řízení, což je i důvodem k tomu, že takto uplatňuji nárok na dvojnásobný úrok z nesprávně stanovené daně v celkové částce ........................... Kč. V souvislosti s připsáním tohoto úroku na můj osobní daňový účet dojde ke vzniku daňového přeplatku ve výši ................... Kč, který žádám tímto poukázat na účet u banky ....................... na číslo účtu ..............................................

Karel Mareš

DIČ CZ 1234567890, Údolní 17, Louny

Poznámka

Úrok z nesprávně stanovené daně představuje reparační náhradu za pochybení správce daně při stanovení daně largo sensu a při vydání zajišťovacího příkazu. Předpokladem pro vznik takového úroku je existence příčinné souvislosti mezi nesprávným stanovením daně a úhradou daně, popř. zadržením daňového odpočtu. Dojde-li k nesprávnému stanovení daně a toto pochybení je napraveno před tím, než bylo ze strany daňového subjektu plněno, resp. jím byla takto uhrazena daň, nárok na náhradu v podobě úroku nevzniká. Nárok na reparační náhradu daňovému subjektu vzniká ex lege při naplnění podmínek uvedených v § 254 daňového řádu, přičemž její výše je dána paušálním způsobem bez ohledu na případnou výši škody, která je takto pochybením správce daně způsobena.

VI.4     DOZORČÍ PROSTŘEDKY, NÁMITKY

  50.    Návrh na povolení obnovy řízení

Finanční úřad pro ...........................

územní pracoviště v .......................

V ............................ dne .....................

Věc:     Návrh na povolení obnovy řízení

Vážení,

na základě výsledků daňové kontroly na dani z příjmů fyzických osob za období ...............................mi byla nadepsaným správcem daně po neúspěšném uplatnění opravného prostředku doměřena daň v celkové výši ........................... Kč. Rozhodnutí o zamítnutí mého odvolání bylo ve svém výroku opřeno též o závěry znaleckého posudku, který zpracoval soudní znalec ..............................na základě vyžádání správcem daně. Nedávno jsem se dozvěděl, že tento soudní znalec je trestně stíhán a že předmětem tohoto trestního stíhání je i jeho činnost za poslední tři roky, kdy měl vyhotovit za účelem svého obohacení celou řadu tzv. křivých znaleckých posudků. Jelikož inkriminovaný znalecký posudek v mé věci vyhotovoval v tomto časovém období, nelze předem vyloučit, že i tento posudek nebude správný. To může mít i vliv na zákonnost takto získaného důkazního prostředku. Ostatně již při jeho vypracování, kdy jsem s uvedeným znalcem spolupracoval, jsem zjistil, že některé skutečnosti, které jsem při jeho zpracování namítal, jím nebyly v závěrečném posudku zohledněny. Na uvedené nesrovnalosti jsem upozornil též nadepsaného správce daně, který o tom sepsal úřední záznam, avšak více se již tímto nezaobíral.

S ohledem na již uvedené proto v zákonné lhůtě navrhuji, aby obnovil daňové řízení a současně přihlédl k tomuto novému důkazu.

Příloha:

–   číslo jednací, pod kterým je vedeno trestní řízení u Okresního soudu v ................................
trestní stíhání proti uvedenému znalci

Karel Mareš
DIČ CZ 1234567890, Údolní 17, Louny

Poznámka

K obnovení pravomocně ukončeného řízení může dojít na návrh příjemce anebo z moci úřední, pakliže vyšly najevo nové skutečnosti nebo důkazy, které bez zavinění nemohly být v řízení uplatněny již dříve a mohly mít podstatný vliv na rozhodnutí, bylo rozhodnuto na základě padělaného nebo pozměněného dokladu nebo dokladu s nepravdivými údaji, křivé výpovědi svědka nebo nepravdivého znaleckého posudku, bylo rozhodnutí dosaženo trestným činem, nebo rozhodnutí vyplývalo z posouzení předběžný otázky a příslušný orgán veřejné moci o ní rozhodl jinak.

Je-li možno podat dodatečné tvrzení, nalézací řízení nelze obnovit. Samotný návrh na obnovu řízení je nutno podat u správce daně, který rozhodoval o věci v prvním stupni a takový návrh lze podat do 6 měsíců ode dne, kdy se navrhovatel dozvěděl o důvodech obnovy řízení. Takový návrh musí obsahovat okolnosti jeho důvodnosti a dodržení lhůty pro podání návrhu na povolení obnovy řízení.

  51.    Podnět k nařízení přezkoumání rozhodnutí

Odvolací finanční ředitelství

Masarykova 427/31, 602 00 Brno-střed

V ............................ dne .....................

Věc:     Podnět k nařízení přezkoumání rozhodnutí

Vážení,

od Finančního úřadu pro ............................, územní pracoviště ....................... jsem obdržel platební výměr č.j. .................... ze dne ............, kterým mi byla doměřena daň z příjmů fyzických osob za rok ................... ve výši................... Kč oproti dani mnou uvedené a zaplacené na základě mnou podaného daňového přiznání za rok ................ Rozhodnutí uvedeného správce daně nabylo právní moci dnem ........................ Při stanovení této daně však správce daně nepřihlédl k tomu, že zaměstnávám již déle než tři roky 1 pracovníka se zdravotním postižením, z čehož vyplývá i nárok na slevu na dani dle § 35 odst. 1 písm. a) zákona o daních z příjmů, která však nebyla správcem daně při stanovení daně náležitě zohledněna. Z toho důvodu považuji takové rozhodnutí za nezákonné a podávám žádost o přezkoumání takového rozhodnutí. Současně s tím navrhuji, aby toto rozhodnutí bylo po řádném přezkoumání pro nezákonnost zrušeno a vydáno nové rozhodnutí, do kterého bude tato skutečnost náležitě promítnuta.

Příloha:

–   potvrzení z úřadu práce o zaměstnání zdravotně postiženého p. .....................

Karel Mareš
DIČ CZ 1234567890, Údolní 17, Louny

Poznámka

Dojde-li správce daně po předběžném posouzení věci k závěru, že rozhodnutí bylo vydáno v rozporu s právním předpisem, nařídí z moci úřední přezkoumání takového rozhodnutí. Přitom se nepřihlíží k vadám řízení, u nichž je důvodné, že nemohly mít vliv na soulad napadeného rozhodnutí s právními předpisy. Samotný podnět k nařízení přezkoumání rozhodnutí po zjištění splnění podmínek k přezkoumání podá kterýkoliv správce daně u správce daně, který ve věci rozhodl v posledním stupni. Není vyloučeno, aby tento podnět podala i kterákoliv jiná osoba zúčastněná na správě daní, a pokud tato osoba požádá, správce daně by jí měl sdělit, zda podnět shledal důvodným, příp. nikoliv.

Z rozsudku Nejvyššího správního soudu sp.zn. 9 Afs 169/2018 vyplývá, že řízení o přezkoumání rozhodnutí se rozpadá do dvou fází, a to v první fázi dochází k nařízení přezkumného řízení, v následující pak k samotnému přezkumu rozhodnutí. Dle samotného daňového řádu neústí přezkumné řízení automaticky ve vydání nového rozhodnutí, jakkoliv byly původně přeDpoklady pro nařízení přezkumu naplněny. Správce daně provádějící přezkum rozhodnutí změní nebo zruší, shledá-li nezákonnost přezkoumávaného rozhodnutí.

Nedojde-li ke změně nebo zrušení přezkoumávaného rozhodnutí, správce daně řízení zastaví. Tak tomu bude ve všech případech, kdy správce daně následně zjistí, že odhalené vady neměly na zákonnost rozhodnutí vliv nebo nezákonnost rozhodnutí jednoduše dána není.

Sdělením správního orgánu o neshledání důvodů k zahájení přezkumného řízení tento správní orgán nezasáhne do práv a povinností toho, kdo tento podnět takto podal, pročež nezahájením přezkumného řízení nelze zasáhnout do práv daňového subjektu, a tím pádem nelze naplnit ani výchozí předpoklad pro soudní přezkum dotčeného úkonu, jak vyplývá např. z rozsudku Nejvyššího správního soudu sp.zn. 6 Afs 61/2020.

  52.    Námitka proti úkonu správce daně při placení daní
           (§ 159 daňového řádu)

Finanční úřad pro ...........................

územní pracoviště v .......................

V ............................ dne .....................

Věc:     Námitka proti úkonu správce daně při placení daní

Vážení,

v souladu s § 159 odst. 1 daňového řádu tímto uplatňuji u nadepsaného správce daně námitku proti jeho postupu při placení daně. Činím tak z toho důvodu, že jsem dne .............. poukázal platbu na svůj osobní daňový účet vedený shora nadepsaným správcem daně k dani z příjmů fyzických osob, a to v částce odpovídající částce daně uvedeném v mém řádném daňovém tvrzení za zdaňovací období ...................., avšak správce daně stále eviduje na této dani za mnou nedoplatek, jak vyplývá z přiloženého vyrozumění dle § 153 odst. 3 daňového řádu. I když připouštím, že mohlo dojít k určitému opoždění s touto platbou z mé strany, jelikož jsem ji uhradil až poslední den lhůty na poště, přes to se domnívám, že jsem v liberační lhůtě a současně považuji tento přístup správce daně za neoprávněný, protože tato úhrada měla být poukázána na uvedenou daň. Proto ani zmíněné vyrozumění nevychází z reálného stavu a žádám proto správce daně, aby v této věci zjednal nápravu.

Příloha:

–   vyrozumění správce daně ze dne .................
a poštovní poukázka A ze dne .....................

Karel Mareš
DIČ CZ 1234567890, Údolní 17, Louny

Poznámka

Proti úkonu správce daně při placení daní, nejde-li o rozhodnutí, u kterého zákon připouští podání odvolání, může osoba zúčastněná na správě daní uplatnit námitku ve lhůtě 30 dnů ode dne, kdy se o úkonu dozvěděla.

Od 1. 1. 2021 platí, že vyrozumívá-li správce daně osobu zúčastněnou na správě daní o úkonu při placení daní, proti němuž lze uplatnit námitku, poučí ji současně o možnosti jejího uplatnění. Námitka se podává u správce daně, který úkon provedl.

Správce daně posoudí námitku a rozhodne o ní. Vyhoví-li námitce v plném rozsahu, napadený úkon zruší, a vyhoví-li námitce částečně, napadený úkon změní nebo zjedná nápravu jiným způsobem. Neuzná-li správce daně oprávněnost v námitce uplatňovaných důvodů, námitku rozhodnutím zamítne. Rozhodnutí, kterým je námitce v plném rozsahu vyhověno, se neodůvodňuje. V souladu s interními pokyny č. MF-5, č.j. MF – 21968/2015/39, o stanovení lhůt při správě daní musí správce daně o námitce rozhodnout do 3 měsíců. V rozsudku sp.zn. 7 Afs 198/2020 Nejvyšší správní soud konstatoval, že ustanovení o námitce dopadá na situace, kdy je správce daně při placení daní činný a výsledek tohoto jeho aktivního jednání nemá podobu rozhodnutí, proti kterému zákon připouští odvolání.

Pod pojem „úkon“ naopak nelze podřadit situaci, kdy je správce daně v souvislosti s placením daní pasivní, ač by podle názoru daňového subjektu měl konat. Podáním námitky se tak osoba zúčastněná na správě daní (resp. daňový subjekt) nemůže bránit proti nečinnosti správce daně.

  53.    Námitka proti exekučnímu
           příkazu správce daně

(§ 159 daňového řádu ve spojení s § 178 odst. 4 daňového řádu)

Finanční úřad pro ...........................

územní pracoviště v .......................

V ............................ dne .....................

Věc:     Námitka proti exekučnímu příkazu správce daně

Vážení,

v souladu s § 159 odst. 1 daňového řádu tímto uplatňuji u nadepsaného správce daně námitku proti jím vydanému exekučnímu příkazu na přikázání pohledávky z účtu u poskytovatele platebních služeb, který byl vydán nadepsaným správcem daně k vymožení nedoplatku na DPH za zdaňovací období .......................... v částce …................. Kč. Uvedený exekuční příkaz mi byl doručen dne .......................... Vymáhaný nedoplatek na DPH se opírá o exekuční titul, kterým má být dodatečný platební výměr na DPH za zdaňovací období ...................., č.j. ...................................., proti kterému jsem již dříve pro jeho nezákonnost podat odvolání. Odvolací orgán před pěti dny tomuto mému odvolání vyhověl a dodatečný platební výměr zrušil. Rozhodnutí o tom mi bylo před dvěma dny doručeno do mé datové schránky. Tento sled událostí je ostatně i důvodem k tomu, že jsem podal tuto námitku a žádám nadepsaného správce daně, aby v této věci zjednal nápravu, mj. i z důvodu, že došlo k zániku exekučního titulu. Současně s tím z důvodu procesní opatrnosti podávám i návrh na úplné zastavení exekuce dle § 181 daňového řádu.

Příloha:

–   rozhodnutí odvolacího orgánu o zrušení exekučního titulu (dodatečného platebního výměru na DPH)

Karel Mareš, DIČ CZ 1234567890, Údolní 17, Louny

Poznámka

Od 1. 1. 2021 platí, že v případě, kdy námitka směřuje proti rozhodnutí správce daně, je řádným opravným prostředkem proti tomuto rozhodnutí. Řádným opravným prostředkem námitka není ve vztahu k ustanovení vylučujícímu uplatnění řádného opravného prostředku. V rozsudku sp.zn. 7 Afs 131/2015 Nejvyšší správní soud uvedl, že správce daně není povinen daňový subjekt v exekučním příkazu poučit o možnosti uplatnit proti němu námitku dle § 159 daňového řádu. V rozhodnutí sp.zn. 1 Afs 271/2016 Nejvyšší správní soud následně přitakal názoru, že rozhodnutí o námitce, která byla podána proti exekučnímu příkazu, je přezkoumatelné ve správním soudnictví.

VI.5     SPRÁVNÍ ŘÍZENÍ

  54.    Námitka podjatosti úřední osoby
           (§ 14 správního řádu)

Městský (magistrát) úřad v ...........................

(přesná adresa) ......................................................

V ............................ dne .....................

Věc:     Námitka podjatosti úřední osoby

Vážení,

podávám tímto námitku podjatosti úřední osoby ve smyslu § 14 odst. 3 zákona č. 500/2004 Sb., správního řádu, ve znění pozdějších předpisů, která je směřována vůči úřední osobě – úředníkovi odboru životního prostředí v ............................. p. ...............................

Důvodem pro podání této námitky je skutečnost, že uvedený úředník u mě dříve pracoval jako skladník, nicméně z důvodů špatné pracovní morálky jsem jej musel po čase propustit. Ohledně této sporné otázky probíhá navíc stále soudní řízení, které nebylo dosud pravomocně ukončeno. Uvedený úředník však i přes to v současné době účastní coby úřední osoba správního řízení ve věci přestupku, který jsem měl údajně spáchat na úseku životního prostředí tím, že jsem měl před svým skladovacím areálem bez povolení pokácet dva stromy. Bez ohledu na to, že se toto tvrzení nezakládá na pravdě a skutečnost je zcela jiná. Mám za to, že úředník odboru životního prostředí v ..................... p. .......................... má s ohledem na svůj poměr ke mně coby k účastníkovi řízení zájem na výsledku tohoto přestupkového řízení, pro nějž lze důvodně pochybovat o jeho nepodjatosti.

Navrhuji proto v souladu s § 14 odst. 1 správního řádu, aby byl p. ......................... vyloučen ze všech úkonů v řízení, při jejichž provádění by mohl výsledek řízení ovlivnit. Současně s tím navrhuji,a by představený p. ............................ bezodkladně o této námitce podjatosti rozhodl a vydal usnesení, kterým bude oprávněná úřední osoba p. ..................... vyloučen z projednávání a rozhodování ve věci vedené pod sp.zn. ............................. Dále též žádám, aby místo p. .........................byla určena jiná k tomu vhodná úřední osoba.

Příloha:

–   potvrzení o zahájení soudního řízení ve věci určení platnosti ukončení pracovního poměru

Karel Mareš, Údolní 17, Louny

Poznámka

V souladu s § 7 odst. 1 správního řádu správní orgán postupuje vůči dotčeným osobám nestranně. Námitka podjatosti je pak jedním z nástrojů, který je takto k dispozici dotčené osobě a slouží k naplnění uvedeného požadavku. Dle § 14 odst. 1 správního řádu je úřední osoba vyloučena ze všech úkonů v řízení, při jejichž provádění by mohla výsledek řízení ovlivnit. Důvodem k tomu je důvodný předpoklad, že úřední osoba má zájem na výsledku řízení, pro který lze pochybovat o její nepodjatosti. Tento zájem je dán především jejím poměrem k věci, účastníkům řízení, nebo jejich zástupcům. Námitka by měla obsahovat uvedení zcela konkrétních důvodů, které potvrzují její důvodnost, tj. výslovně uvádět, proč by měla být úřední osoba takto vyloučena z dalšího řízení.

V souladu s § 14 odst. 3 správního řádu je nutno námitku podjatosti podat ve lhůtě bez zbytečného odkladu, jakmile se podatel dozví o důvodech vyloučení úřední osoby. Bude-li podání uplatněno po této lhůtě, nebude možno je vyřídit jako námitku podjatosti, nýbrž jako jiné vyjádření ve smyslu § 36 odst. 1 a 2 správního řádu, k němuž se musí správní orgán vyjádřit (k tomu srov. např. rozsudek Nejvyššího správního soudu sp.zn. 1 As 89/2010).

  55.    Námitky proti obsahu protokolu
           (§ 18 správního řádu)

Městský (magistrát) úřad v ...........................

(přesná adresa) ......................................................

V ............................ dne .....................

Věc:     Námitky proti obsahu protokolu

Vážení,

podávám tímto námitky proti protokolu o ústním jednání, konaném dne .................. na .................................. ve věci vedené pod sp. zn. .............................., která se týká mého obvinění z přestupku na úseku životního prostředí. Předně poznamenávám, že tento protokol nezaznamenává průběh tohoto jednání pravdivě. Není totiž pravdou, že jsem nakonec připustil, že ty dva stromy, které byly vykáceny před areálem skladovacích prostor, které mám pronajaty, „mohl pokácet kdokoli, tedy i obviněný z přestupku“. Zásadně se proti tomuto tvrzení ohrazuji a současně s tím dodávám, že taková konstrukce je i nereálná, protože mám dlouhodobě nehybné dva prsty na pravé ruce, se kterými mám jít v dohledné době na operaci a bez nichž bych jako pravák nemohl do ruky vzít ani pilku, natožpak pokácet cokoli, včetně těch zmíněných dvou stromů.

Z výše uvedených důvodů proto požaduji v tomto smyslu provést opravu zmíněného protokolu.

Příloha:

–   lékařské potvrzení ze dne .............................

Karel Mareš, Údolní 17, Louny

Poznámka

V tomto případě se nejedná o samostatný úkon účastníka správního řízení nebo jiné osoby, které se účastnily ústního jednání nebo úkonu, o kterém se sepisuje protokol, nýbrž o námitky. Tyto je nutno zpravidla vlastnoručně uvést – nejlépe – přímo na písemném vyhotovení napadeného protokolu. Může se tak stát i v samostatném podání, pakliže na něj příslušná osoba odkáže již v rámci tohoto protokolu.

  56.    Žádost o nahlédnutí do spisu
           (§ 38 správního řádu)

Městský (magistrát) úřad v ...........................

(přesná adresa) ......................................................

V ............................ dne .....................

Věc:     Žádost o nahlédnutí do spisu – ke sp.zn...........................

Vážení,

žádám tímto jako účastník řízení vedeného u nadepsaného úřadu pod sp. zn. ............................... o nahlédnutí do předmětného spisu, který je na mě veden v důsledku podezření ze spáchání přestupku na úseku životního prostředí.

Současně s tím žádám, abyste mi sdělili, kdy bude tento spis u nadepsaného úřadu připraven k nahlédnutí.

Karel Mareš, Údolní 17, Louny

Poznámka

K nahlížení do spisu se může za účastníka řízení dostavit taktéž jeho zmocněnec, popř. zákonný zástupce. Není-li správnímu orgánu známa totožnost nahlížející osoby, ověří se stejně jako u účastníka řízení, když zástupce tohoto účastníka má právo nahlížet do tohoto spisu ve stejném rozsahu jako účastník.

Obsahuje-li spis utajované informace nebo skutečnosti, na něž se vztahuje zákonem uložená nebo uznaná povinnost mlčenlivosti, jsou z nahlížení do spisu vyloučeny. To neplatí o částech spisu, jimiž byl nebo bude prováděn důkaz. Do takových částí spisu však může nahlížet pouze účastník řízení nebo jeho zástupce za předpokladu, že jsou předem seznámeni s následky porušení povinností při nakládání s osobními údaji a že o poučení je sepsán protokol, který podepíší. V tomto případě si však nemohou činit výpisy či pořizovat kopie.

Dojde-li při nahlížení do spisu k přístupu k utajované informaci, protokol podle § 38 odst. 6 správního řádu musí obsahovat též poučení podle zákona č. 412/2005 Sb. Dále musí správní orgán stejnopis protokolu zaslat do 30 dnů ode dne jeho vyhotovení Národnímu bezpečnostnímu úřadu. Postup podle věty čtvrté a páté se neuplatní tehdy, jestliže se prokáže účastník řízení nebo jeho zástupce platným osvědčením fyzické osoby pro příslušný stupeň utajení utajované informace a poučením, vydaným podle zákona č. 412/2005 Sb.

Dle § 2 odst. 2 zákona o správních poplatcích nepodléhají těmto správním poplatkům mj. účastníci v řízení o přestupku, tudíž je účastník takového řízení osvobozen od povinnosti k placení správního poplatku za kopie pořízené na jeho žádost správním orgánem. Nutno však dodat, že tito účastníci v řízeních vedených na žádost až na výjimky podléhají povinnosti zaplatit za kopie pořízené správním orgánem správní poplatek ve výši stanovené dle Sazebníku – stávající položky 3a v příloze zákona o správních poplatcích.

  57.    Podnět k zahájení řízení z moci úřední
           (§ 42 správního řádu)

Městský (magistrát) úřad v ...........................

(přesná adresa) ......................................................

V ............................ dne .....................

Věc:     Podnět k zahájení řízení z moci úřední

Vážení,

ve smyslu § 42 správního řízení tímto podávám podnět k zahájení řízení z moci úřední. Důvodem pro to je skutečnost, že dne .......................... byly v ............................. před skladovacím areálem, který má dle mých zjištění pronajat k podnikatelským účelům p. Karel Mareš, bytem Údolní 17, Louny, pokáceny dva vzrostlé stromy, které jsou velmi staré – ostatně pamatují je ještě mí rodičové a prarodičové.

Jsem toho názoru, že k pokácení takovýchto stromů je třeba povolení z odboru životního prostředí, avšak není mi známo, že by takové povolení existovalo. Navíc k pokácení těchto stromů došlo dle mého zjištění během víkendu ve dnech ................................, kdy jsem nebyl z důvodu dovolené u příbuzných na Moravě přítomen ve svém bydlišti a tudíž ani nevím, jak probíhalo a kdo je prováděl. Každopádně ten, kdo tak učinil, nebyl příliš pořádkumilovný, protože po jeho činnosti zde zůstal velký nepořádek v podobě větví z těchto stromů a podupané trávy v okolí.

Z výše uvedených důvodů by bylo vhodné, aby bylo – pokud neexistuje povolení k pokácení těchto stromů – zahájeno správní řízení, které by určilo rozsah škod a vedlo i k nalezení skutečného pachatele tohoto přestupku. Současně s tím žádám, abych byl vyrozuměn, jak bylo s mým podnětem dále naloženo.

Příloha:

–   fotodokumentace z uvedeného areálu

Josef Lasička, nar. 8. 8. 1940, bytem Staňkov, čp. 26

Poznámka

V souladu s § 42 správního řádu je každý oprávněn se na správní orgány obracet s podněty k zahájení řízení z moci úřední a správní orgán je povinen takové podněty přijímat. V souvislosti s tím se nevylučuje ani podání a přijetí podnětu anonymního. Tento nástroj má vést k informování správních orgánů navzájem, popř. vést k informování správních orgánů ze strany fyzických nebo právnických osob o okolnostech, které by mohly samy o sobě odůvodnit zahájení řízení z moci úřední. Půjde zejména o oznamování určitých protiprávních jednání, příp. o vyslovení podezření, že se takový postup stal a podatel má zájem o jeho prověření. Pokud podatel výslovně uvede, že si přeje být informován, jak správní orgán s jeho podnětem naložil, je správní orgán povinen sdělit do 30 dnů ode dne, kdy podnět obdržel, že řízení zahájil (nejde-li o účastníka takového řízení, jemuž je oznámeno zahájení takového řízení podle § 46 nebo § 47 správního řádu), nebo že nebyly shledány důvody k jeho zahájení, popř., že byl podnět dále postoupen příslušnému správnímu orgánu.

  58.    Žádost o vydání povolení
           (§ 45 správního řádu)

Městský (magistrát) úřad v ...........................

(přesná adresa) ......................................................

V ............................ dne .....................

Věc:     Žádost o vydání povolení k nakládání s povrchovými vodami

Vážení,

v souladu s § 45 odst. 1 správního řádu žádám, aby mi bylo vydáno povolení k zvláštnímu nakládání s povrchovými vodami. Jejich odběr zajistím zvláštním technickým zařízením – čerpadlem. Odběr těchto povrchových vod bude provádět za tím účelem z potoka ..............., který takto protéká pozemkem par.č. ...................... k.ú. ................................Odběr bude prováděn v poloviční kapacitě čerpadla značky............................ a bude k němu docházet pravidelně o víkendech (sobota, neděle) od....................... do .....................hod. za účelem ochlazování části skladovacího areálu, kde je v těchto horkých letních měsících skladován hořlavý materiál dle specifikace uvedené v příloze této žádosti.

Příloha:

–   specifikace hořlavého materiálu, který je uskladněn v areálu skladu
v .......................... a technický list čerpadla značky ...........

Karel Mareš, DIČ CZ 1234567890, Údolní 17, Louny

Poznámka

V souladu s § 44 odst. 1 správního řádu se řízení o žádosti zahajuje dnem, kdy žádost došla věcně a místně příslušnému správnímu orgánu. Touto žádostí se takto zahajuje správní řízení, přičemž by v ní mělo být uvedeno, co se žádá a uvedení dalších účastníků řízení.

Nemá-li žádost některou z náležitostí, nebo trpí-li jinými vadami, pomůže správní orgán s jejich odstraněním, a to buď na místě, nebo k tomu stanoví podle § 39 správního řádu přiměřenou lhůtu. Současně je správní orgán povinen poučit žadatele na následky neodstranění vad žádosti, pokud pro takové vady nelze v řízení dále pokračovat. V souvislosti s tím je možno správní řízení přerušit. Je-li žádost zjevně nepřípustná, není nutno odstraňovat její vady a řízení se zastaví. Právem žadatele je zúžit předmět své žádosti anebo ji vzít v průběhu řízení kdykoli zpět, kromě doby od vydání rozhodnutí v prvním stupni do zahájení odvolacího řízení. Žadatel není povinen v žádosti používat pojmy a termíny, které zná právní úprava a současně není též povinen odkazovat na ustanovení konkrétních právních předpisů (k tomu srov. např. rozsudek Nejvyššího správního soudu sp.zn. 1 As 30/2008). Nebude-li však správní orgán z nějakého důvodu podané žádosti dostatečně rozumět, může vyzvat žadatele k jejímu doplnění nebo upřesnění.

  59.    Návrh účastníka řízení
           na provedení důkazů
           (§ 52 správního řádu)

Městský (magistrát) úřad v ...........................

(přesná adresa) ......................................................

V ............................ dne .....................

Věc:     Návrh účastníka řízení na provedení důkazu
– k řízení vedenému u nadespaného úřadu pod sp. zn. ...........................................

Vážení,

ve věci vedené u vašeho úřadu pod shora nadepsanou sp.zn. na podporu svého tvrzení, že dva stromy před skladovacím areálem, který mám pronajat v ................., jsem nepokácal,

navrhuji,

aby byla v tomto řízení provedena jako důkaz lékařská zpráva ze dne ..........................., kterou vypracoval MUDr. ........................., a která jednoznačně dokládá, že mám minimálně od...................zcela nehybné dva prsty na pravé ruce, bez nichž lze stěží vzít do ruky jakýkoli pracovní nástroj, třebas i jen pilku. Jako další důkaz, který navrhuji za tímto účelem k provedení, je výslech mnou navrženého svědka p. ...................................., bytem......................................, telefon č. ......................................, který je schopen potvrdit, že onen víkend, kdy mělo k pokácení těchto stromů dojít, jak ostatně uvádí ve svém podání p. Lasička, jsem trávil u něj na chalupě v ........................

Karel Mareš

Údolní 17, Louny

Poznámka

Dle § 52 správního řádu jsou účastníci řízení povinni označit důkazy na podporu svých tvrzení. Mají-li účastníci řízení za to, že v řízení před správním orgánem nebyl dostatečně spolehlivě zjištěn skutkový stav, je na nich, aby i formou předložení příslušných důkazů přispěli k spolehlivému zjištění tohoto skutkového stavu. V této souvislosti jsou proto oprávněni navrhovat důkazy po celou dobu řízení až do vydání rozhodnutí ve věci. Správní orgán může svým usnesením prohlásit, dokdy mohou účastníci takto činit své návrhy.

  60.    Žádost o přerušení řízení na návrh žadatele
           (§ 64 správního řádu)

                                                            Městský (magistrát) úřad v ..................................

V ............................ dne .....................                                    (přesná adresa) ................................................................

Věc:     Žádost o přerušení řízení na návrh žadatele

Vážení,

v souladu s § 64 odst. 2 správního řádu tímto žádám o přerušení řízení o mém návrhu, resp. žádosti o vydání povolení k nakládání s povrchovými vodami ze dne ..................... Důvodem k podání této mé žádosti je skutečnost, že v době od ................ do ........................mám být z důvodu pooperačního zákroku hospitalizován v nemocničním zařízení. Po tuto dobu nebude mít správní orgán možnost řádně mi doručovat a současně s tím mám i obavu, že nebudu moci náležitě uplatnit svá procesní práva a plnit své procesní povinnosti. S ohledem na tyto uvedené důvody nepovažuji svoji žádost za účelovou a nemyslím, že by docházelo takto k průtahům v řízení.

Příloha:

–   lékařská zpráva ze dne ..........................       Karel Mareš, DIČ CZ 1234567890, Údolní 17, Louny

Poznámka

Žádost o přerušení řízení dle § 64 odst. 2 správního řádu by měla být odpovídajícím způsobem zdůvodněna – a to i přes to, že dikce počítá automaticky s tím, že na požádání žadatele v řízení zahájeném na žádost se řízení usnesením přeruší. Tuto žádost je nutno doručit tomu správnímu orgánu, který vede řízení v dané fázi. To znamená, že doručeno musí být buď správnímu orgánu prvoinstančnímu anebo odvolacímu správnímu orgánu.

  61.    Podnět k prohlášení nicotnosti
           (§ 77 správního řádu)

                                                            Krajský úřad v .....................................................

V ............................ dne .....................                                    (přesná adresa) ................................................................

Věc:     Podnět k prohlášení nicotnosti – k č.j. ......................................

Vážení,

Městským úřadem v .......................... odborem.................................... mi byl dne ....................doručeno rozhodnutí o uložení pokuty za přestupek proti veřejnému pořádku, resp. porušení nočního klidu, který jsem měl spáchat dne ..................... v ....... hod. na zdejším náměstí.Domnívám se, že toto rozhodnutí je nicotné, a to z toho důvodu, že se jedná o absolutní omyl v osobě adresáta. To vyplývá už i z toho, že jednak je zde uvedeno nesprávné rodné číslo, které nepoužívám v úředním styku nepoužívám a jednak i ze skutečnosti, že nejsem jediný Karel Mareš v tomto městě. Ve svém sousedství znám ještě minimálně jednoho občana s tímto jménem. Navíc v uvedený čas i dobu, kdy měl být tento přestupek spáchán, jsem byl prokazatelně mimo město (pobýval jsem u známých na venkově, kteří to mohou na vyžádání dosvědčit) a kromě toho se mnou ani správní orgán do vydání tohoto rozhodnutí žádné řízení ve věci takto spáchaného přestupku nevedl.

V návaznosti na výše uvedené se proto podatel obrací na Krajský úřad v ............................. s podnětem, aby tento zahájil ex offo řízení o prohlášení nicotnosti předmětného rozhodnutí, jelikož nicotnost zjišťuje a rozhodnutím prohlašuje správní orgán nadřízený správnímu orgánu, který nicotné rozhodnutí vydal.

Karel Mareš, Údolní 17, Louny

Poznámka

Nicotné rozhodnutí je aktem, který z pohledu práva neexistuje a v kontextu s tím není ani schopen vyvolat žádné veřejnoprávní účinky. Z toho důvodu proto není nikdo povinen nicotné správní rozhodnutí respektovat a řídit se jím. Nadřízené správní orgány disponují pravomocí prohlásit nicotnost z důvodu uvedených v § 77 odst. 1 správního řádu, přičemž tak činí v rámci tzv. řízení o prohlášení nicotnosti. Toto řízení však nelze zahájit na návrh, protože správnímu orgánu je dána pravomoc zjišťovat a prohlašovat nicotnost výlučně z moci úřední. Ve své podstatě se tak jedná o dozorčí prostředek.

Nicotnost se prohlašuje z moci úřední kdykoliv, přičemž zákon nestanoví žádné lhůty pro zahájení, popř. ukončení řízení o prohlášení nicotnosti. V rozsudku sp.zn. 7 Afs 68/2007 Nejvyšší správní soud konstatoval, že za nicotné rozhodnutí je třeba označit takové rozhodnutí, které je založeno na naprosto zásadní a zřejmých vadách, v jejichž důsledku nelze na toto rozhodnutí vůbec pohlížet jako na správní akt (rozhodnutí), ale jako na pakt, který nevyvolává, a ani není způsobilý vyvolat zamýšlené právní účinky. Dospěje-li nadřízený správní orgán k závěru, že rozhodnutí je nicotné, bude jeho nicotnost prohlášena rozhodnutím, které je deklaratorní povahy. Nutno dodat, že nicotnost rozhodnutí je deklarována s účinky ex tunc. Dochází k tomu, že je takto deklarováno, že rozhodnutí bylo nicotné již od okamžiku svého vydání.

  62.    Žádost o uplatnění opatření proti nečinnosti
           (§ 80 správního řádu)

Krajský úřad v .....................................................

(přesná adresa) ......................................................

V ............................ dne .....................

Věc:     Žádost o uplatnění opatření proti nečinnosti

Vážení,

dne …............... jsem adresoval na Městský úřad v ..........................., odbor ....................... žádost o vydání povolení k nakládání s povrchovými vodami. Následně jsem sice dne ................................požádal na dobu od .................... do ..................... o přerušení řízení z důvodu mé hospitalizace ve zdravotnickém zařízení, avšak od této doby již uplynuly více než 4 měsíce a uvedený úřad v této věci neučinil dosud žádný úkon. Před týdnem jsem se vypravil osobně k jednání na tento úřad, ale tajemník úřadu p. ........................ mi sdělil, že pracovník, který má tuto agendu vyřídit, je t.č. na dovolené a vrátí se až za týden. Jelikož se blíží čas prázdnin a letních dovolených, kdy budou i značně stoupat venkovní teploty, je potřeba ochlazování zmíněného skladovacího areálu o to více akutní, nicméně o mnou podané žádosti nebylo dosud řádně rozhodnuto. Mám za to, že i v tomto případě platí, že správní orgán je povinen vydat rozhodnutí bezodkladně, avšak v tomto případě se tomu tak nestalo.

S ohledem na výše uvedené proto navrhuji, abyste coby nadřízený správní orgán přikázali nečinnému Městskému úřadu v ........................., odboru.............................., aby ve lhůtě do 10 dnů učinil potřebná opatření ke zjednání nápravy, tj. aby ohledně takto podané žádosti vydal příslušné rozhodnutí.

Příloha:

–   žádost o vydání povolení k nakládání s povrchovými vodami ze dne ..................
s prezenčním razítkem Městského úřadu v ..........................

Karel Mareš
DIČ CZ 1234567890, Údolní 17, Louny

Na vědomí: Městský úřad v ..............................., odbor...............................................

Poznámka

V souladu s § 6 odst. 1 správního řádu jsou správní orgány povinny vyřizovat věci bez zbytečných průtahů, tj. jednat v zákonem stanovené lhůtu, popř. lhůtě přiměřené. Není-li tomu tak, stává se správní orgán nezákonně nečinným. Prostředkem ke zjednání nápravy z tohoto stavu je § 80 správního řádu. Ochrana před nečinností se poskytuje jak z moci úřední, tak na základě žádosti účastníka. K přijetí opatření proti nečinnosti je vždy příslušný nadřízený správní orgán nečinného správního orgánu. Správní řád upravuje čtyři typy opatření proti nečinnosti. Jedním z těchto opatření je příkaz nadřízeného správního orgánu vůči podřízenému orgánu, aby ve stanovené lhůtě učinil potřebná opatření ke zjednání nápravy nebo vydal rozhodnutí. V rozsudku sp.zn. 2 Ans 11/2011 pak Nejvyšší správní soud konstatoval, že opatření proti nečinnosti dle § 80 odst. 4 písm. a) správního řádu je toliko aktem interní povahy, který je výrazem hierarchického uspořádání veřejné správy, přičemž se nejedná o případ rozhodování ve správním řízení.

  63.    Odvolání proti rozhodnutí
           (§ 81 a násl. správního řádu)

Krajský úřad v ............................................

prostřednictvím Městského úřadu v .......................

odbor.......................................................................

V ........................... dne ..........................        (přesná adresa)

Věc:     Odvolání proti rozhodnutí v přestupkovém řízení – k č.j. .............................

Vážení,

rozhodnutím Městského úřadu v ............................. odboru životního prostředí ze dne .................................. č.j. ................................. jsem byl uznán vinným z přestupku dle § 87 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů, kterého jsem se měl dopustit tím, že jsem dne ............................. pokácel bez příslušného povolení dva vzrostlé stromy v skladovacím areálu v ....................................................... Za toto jednání mi byla takto uložena pokuta ve výši..................................... Kč.

Vzhledem k tomu, že toto rozhodnutí bylo vydáno na základě nedostatečně zjištného stavu věci, čímž došlo k porušení § 3 správního řádu, podávám tímto proti němu odvolání. Namítám, že tohoto přestupku jsem se nemohl dopustit jednak z toho důvodu, že mi to neumožňuje můj současný zdravotní stav, který trvá od ................................. a jenž takto dokládám i přiloženou lékařskou zprávou ze dne ..........................., kterou měl správní orgán v rámci dokazování k dispozici. Vedle toho jsem k prokázání svých tvrzení ohledně mé neviny navrhl též výslech svědka p. ........................................., bytem v ......................... telefon č. ............................., který může správnímu orgánu potvrdit, že v časovém období, kdy mělo dojít ke spáchání tohoto přestupku, jsem byl v rámci víkendového pobytu u něj na chalupě a po celou dobu jsem se z místa pobytu nikam nevzdálil. I když měl správní orgán v době hodnocení důkazů k dispozici nejen jméno navrženého svědka, ale též i kontaktní údaje k jeho osobě, nebyl tento důkaz proveden a ani není v odůvodnění napadeného rozhodnutí uvedeno, proč se jím správní orgán nezabýval. Vzhledem k tomu, že v tomto řízení se správní orgán s tímto navrženým důkazem řádně nevypořádal, jedná se o opomenutý důkaz. Z výše uvedených důvodů proto navrhuji, aby odvolací orgán napadené rozhodnutí pro jeho nepřezkoumatelnost zrušil a věc vrátil prvostupňovému orgánu k dalšímu řízení.

Karel Mareš
Údolní 17, Louny

Poznámka

Odvolání je jedním z řádných opravných prostředků, který je upraven ve správním řádu. Jedná se tedy o řádných opravný prostředek, který je určen k přezkoumání nepravomocných rozhodnutí a usnesení za podmínky, že je jeho podání zákonem připuštěno. Odvolání musí vždy směřovat proti výrokové části rozhodnutí, což však nevylučuje, že jím může být napadeno i odůvodnění, které však nemůže být samostatně předmětem tohoto opravného prostředku. Odvolání kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat též údaje o tom, proti kterému rozhodnutí směřuje. V jakém rozsahu ho napadá a v čem je spatřován rozpor s právními předpisy nebo nesprávnost rozhodnutí nebo řízení, jež mu předcházelo. Pro odvolání platí tzv. koncentrační zásada, podle níž se k novým skutečnostem a k návrhům na provedení nových důkazů přihlédne jen tehdy, jde-li o takové skutečnosti či důkazy, které účastník nemohl uplatnit dříve (viz § 82 odst. 4 správního řádu).

Nicméně tuto koncentrční zásadu v odvolacím řízení o přestupcích výslovně vylučuje § 97 zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich, který opravňuje obviněného, aby v odvolání či průběhu odvolacího řízení uváděl nové skutečnosti a důkazy. Tzv. opomenuté důkazy, tj. důkazy, o nichž v řízení nebylo soudem či správním orgánem rozhodnuto, popř. důkazy, jimiž se soud bez adekvátního odůvodnění nezabýval, zakládají nejen nepřezkoumatelnost vydaného rozhodnutí, ale též i jeho protiústavnost (k tomu srov. nález Ústavního soudu sp.zn. I. ÚS 1135/17). Odvolání je nutno podat do 15 dnů ode dne oznámení rozhodnutí, ledaže by zvláštní zákon stanovil jinou lhůtu.

Je-li však poučení o odvolání chybné, neúplné nebo nepřesné, lze odvolání podat do 15 dnů od oznámení opravného usnesení, nejdéle však do 90 dnů ode dne oznámení rozhodnutí.

  64.    Zpětvzetí odvolání (§ 91 správního řádu)

Městskému úřadu v ....................................

(přesná adresa) ......................................................

V ............................ dne .....................

Věc: Zpětvzetí odvolání – ke sp.zn. ..........................................

Vážení,

tímto beru zpět již dříve podané odvolání ze dne ................................. proti rozhodnutí o uložení pokuty za přestupek proti veřejnému pořádku (porušení nočního klidu), za který mi byla nadepsaným orgánem uložena pokuta ve výši ............................. Kč.

Důvodem pro toto mé jednání je skutečnost, že nemám zájem o navýšení částky pokuty o další náklady, které mi mohou takto vzniknout v souvislosti s řízením u odvolacího orgánu, navíc má aktuální finanční situace mi tak jako tak neumožňuje uhradit celou tuto částku naráz a budu tedy muset žádat o splátky.

Jakub Horák
Revoluční 7, Most

Poznámka

Zpětvzetí odvolání jako takové nemusí být odůvodněno. Pokud odvolání podali všichni odvolatelé společně, musí toto zpětvzetí učinit opět všichni, jinak bude v odvolacím řízení dále pokračováno. V případě zpěvzetí odvolání musí být toto doručeno odvolatelem tomu správnímu orgánu, jemuž směřovalo původně i podané odvolání. Byla-li mezitím spisová dokumentace ve věci řízení o odvolání předána odvolacímu orgánu, postoupí správní orgán prvního stupně toto podání odvolacímu orgánu. Odvolání lze vzít zpět nejpozději do vydání rozhodnutí odvolacího orgánu.

  65.    Vzdání se práva na odvolání

                                                            Městskému úřadu v .............................................

V ............................ dne .....................                                    (přesná adresa) ................................................................

Věc:     Vzdání se práva odvolání – ke sp.zn. .................................................

Vážení,

tímto se vzdávám práva na odvolání proti rozhodnutí č.j. ......... ze dne ............ ve věci ....................................., které mi bylo doručeno dne .................

Jakub Horák, Revoluční 7, Most

Poznámka

Vzdá-li se účastník práva na odvolání, vyjadřuje tím souhlas s vydaným rozhodnutím správního orgánu. Samotné vzdání se práva není účastník povinen jakkoli odůvodňovat. K účinnosti vzdání se práva na odvolání dochází až okamžikem oznámení, resp. doručení tohoto vzdání se správnímu orgánu, který rozhodnutí vydal. Vzdá-li se účastník práva na odvolání, nemůže již účinně realizovat úkon spojený s odvoláním se proti tomuto rozhodnutí. Je-li tento účastník současně jediným účastníkem řízení, nastává tímto okamžikem (resp. dnem) právní moc rozhodnutí.

  66.    Žádost o zajištění důkazu (§ 138 správního řádu)

                                                            Městský (magistrát) úřad v ..................................

V ............................ dne .....................                                    (přesná adresa) ................................................................

Věc:     Žádost o zajištění důkazu – výslech svědka Andreje Dobrovolného

Vážení,

dne............................jsem nadepsanému úřadu podal podnět na zahájení přestupkového řízení proti Janu Papáčkovi, který mi dne ....................... ve večerních hodinách popsal s využitím barvy hanlivými nápisy vstupní vrata vedoucí do mého skladovacího areálu v ......................................... a dále vytloukl kameny okna u vstupního objektu, čímž mi vznikla škoda ve výši cca ..................... Kč. Svědkem tohoto jeho počínání byl pan Andrej Dobrovolný, který v té době v uvedené lokalitě venčil svého psa. Vzhledem k tomu, že pan Dobrovolný pobývá střídavě v ČR a pak v USA, kam se chystá již příští měsíc odletět na delší dobu, žádám tímto nadepsaný úřad, aby jej v této věci co nejdříve vyslechl. Mám za to, že výslech tohoto svědka je zásadní pro to, aby mohla být vyřešena otázka, kdo je pachatelem tohoto přestupku a byl tak zjištěn řádně skutkový stav.

Karel Mareš, Údolní 17, Louny

Poznámka

K zajištění důkazu by mělo docházet ještě před zahájením řízení, existuje-li důvodná obava, že později jej nebude možno provést vůbec anebo jen s velkými obtížemi, a jestliže lze důvodně předpokládat, že provedení tohoto důkazu může podstatně ovlivnit řešení otázky, která bude předmětem rozhodování. K zajištění důkazu dochází buď z moci úřední anebo na požádání toho, kdo by byl účastníkem dosud nezahájeného řízení.

Žádost musí mít obecné náležitosti podnětu dle § 37 odst. 2 správního řádu, přičemž o zajištění důkazu vydá správní orgán usnesení, které se oznamuje osobám, jichž se takto přímo dotýká. K zajištění důkazu je příslušný ten správní orgán, který by byl příslušný k řízení, nebo správní orgán, v jehož obvodu je ohrožený důkazní prostředek. Třeba dodat, že při zajišťování důkazu musí být přítomen ten, kdo může být oprávněnou úřední osobou. Vedle toho mají právo být přítomni ti, kdo by byli účastníky a jsou správními orgánu známi, nebo jejich zástupci či zmocněnci, pokud nehrozí nebezpečí z prodlení. Jsou-li tyto osoby zajištění důkazu přítomny, mohou se k němu vyjádřit. O právu být přítomen a takto se vyjádřit musí ovšem správní orgán tyto uvedené osoby vyrozumět. O tomto úkonu se sepisuje protokol, přičemž provádění důkazu tímto protokolem následně probíhá dle § 53 odst. 6 správního řádu.

  67.    Stížnost na postup správního orgánu
           (§ 175 správního řádu)

Městský (magistrát) úřad v ...........................

(přesná adresa) ......................................................

V ............................ dne .....................

Věc:     Stížnost na pracovníka úřadu p. Miloše Hrobaře

Vážení,

dne ............ v ............. hod. Jsem se dostavil na odbor životního prostředí města (magistrátu) v ............................., abych zde získal stejnopis protokolu o místním šetření, který byl vyhotoven v souvislosti s šetřením uvedeného odboru v prostorách mého skladovacího areálu v .................., kde mám uskladněny též některé jedy, které podléhají pravidelné kontrole příslušných správních orgánů. Ačkoli byl úřední den, na odboru byl v onu dobu přítomen pouze jeden pracovník p. Miloš Hrobař. Když jsem se na čtvrté zaklepání dostal do jeho kanceláře bylo mi na můj dotaz, kdo mi může již dříve slíbený stejnopis poskytnout, sděleno, že on to určitě není a že nechápe, proč jej takto obtěžuji. Dotázal jsem se tedy, kdo má tento stejnopis protokolu k dispozici a bylo mi sděleno, že on takové informace nepodává, že se mám obrátit na vedoucí odboru, která je však t.č. nepřítomna, jelikož je na školení. Položil jsem tedy dotaz, kdy se ona vedoucí ze školení vrátí, ale odpovědi jsem se již nedočkal, protože tento úředník se mnou již dále odmítl komunikovat s poukazem, že má přestávku na oběd a že mám-li nějaké dotazy v této věci, mohu se obrátit na tajemníka úřadu, který prý bude příští středu přítomen. Na můj požadavek, že chci sepsat protokol o ústním jednání o způsobu vyřízení této mé žádosti, mě vykázal na chodbu a sdělil mi, že dle stanoviska odborových svazů má na polední přestávku nárok a pokud chci něco sepisovat, mohu si zaskočit na podatelnu.

Vzhledem k tomu, že odbor, kde pracuje tento výše zmíněný pracovník, nebyl zatím schopen ani za čtyři a půl měsíce od podání mé žádosti v shora uvedené věci sdělit, zda a jaké úkony v souvislosti s tím učinil nebo hodlá učinit, považuji jednání p. Hrobaře za naprosto nehorázné a v rozporu s principy dobré správy. S ohledem na již uvedené podávám tuto stížnost a současně s tím ve smyslu § 175 odst. 6 správního řádu žádám, abych byl vyrozuměn o výsledcích šetření a případných přijatých opatření k nápravě, bude-li stížnost shledána důvodnou.

Karel Mareš
Údolní 17, Louny

Poznámka

Stížnost je upravena v § 175 správního řádu. Tuto stížnost mohou podat dotčené osoby proti nevhodnému chování úředních osob nebo proti postupu správního orgánu, neposkytuje-li správní řád jiný prostředek ochrany. Třeba uvést, že jiný prostředek ochrany může představovat typicky opravný prostředek nebo opatření proti nečinnosti. Stížnost může být podána písemně nebo ústní formou, přičemž o ústní stížnosti, kterou nelze vyřídit na místě, musí správní orgán sepsat písemný záznam. Stížnost jako taková musí mít obecné náležitosti podání dle § 37 odst. 1 a 2 správního řádu a musí z ní být seznatelný její podatel a důvody pro podání této stížnosti.

Stížnost je nutno podat u toho správního orgánu, který vede řízení, přičemž tento je povinen prošetřit skutečnosti ve stížnosti uváděné. Stížnost by měla být vyřízena do 60 dnů od doručení příslušnému správnímu orgánu. Tento by měl o jejím vyřízení informovat stěžovatele. Nelze-li v této lhůtě zajistit podklady potřebné pro její vyřízení, lze tuto lhůtu překročit. Je-li stížnost shledána alespoň částečně důvodnou, je správní orgán povinen přijmou opatření k nápravě a o výsledku šetření i opatření přijatých k nápravě učinit záznam do spisu. Přeje-li si být stěžovatel informován o výsledcích šetření správního orgánu a o případných opatřeních k nápravě, musí o to výslovně požádat.

  68.    Žádost o prošetření způsobu
           vyřízení stížnosti
           (§ 175 správního řádu)

Krajský úřad v ...............................

V …............................ dne .....................

Věc:     Žádost o přešetření způsobu vyřízení stížnosti

Vážení,

dne .................. jsem podal písemnou stížnost Městskému (magistrátu) v ................... na nevhodné chování p. Miloše Hrobaře, na kterého jsem se dne ............. obrátil v souvislosti s žádostí o stejnopis protokolu o místním šetření v mém skladovacím areálu, který mi byl ostatně již dříve pracovníky tohoto odboru přislíben, protože při tomto místním šetření jsem nebyl osobně přítomen a s jeho závěry bych byl rád obeznámen. Ačkoli byl v době mé návštěvy odboru životního prostředí za účelem získání tohoto stejnopisu úřední den, byl na celém odboru přítomen jen zmíněný p. Hrobař, který mi způsobem svého jednání dal zcela nepokrytě najevo, že jej obtěžuji. Za vrchol jeho jednání pak považuji sdělení, že má žádost jej nezajímá, protože má dle stanoviska odborových svazů nárok na přestávku na oběd a vykázání mé osoby z místnosti s poukazem na to, že protokol s mými požadavky může sepsat pracovnice na podatelně, která však v onu dobu též přítomna na svém pracovišti nebyla. Mou stížnost sice úřad uznal jako důvodnou, o čemž svědčí podání ze dne ............... pod č.j. ............., avšak mi již nebylo sděleno, jaká opatření a případně postihy vůči konkrétnímu pracovníkovi, popř. pracovníkům, kteří nezajistili zastupitelnost v rámci odboru, byly takto vyvozeny. Z výše uvedených důvodů se domnívám, že opatření přijatá takto k nápravě jsou zcela nedostatečná, navíc z přiložené odpovědi není ani zřejmé, jaká opatření byla přijata do budoucna, aby se takovéto jednání již nemohlo opakovat.

Žádám proto, aby byl přešetřen způsob, jak Městský (magistrát) v ............. vyřídil tuto mou stížnost a dále též žádám v souladu s § 175 odst. 6 správního řádu, abych byl vyrozuměn o výsledcích šetření a případných přijatých opatřeních k nápravě tohoto nežádoucího stavu.

Příloha:

–   sdělení Městského (magistrátu) úřadu v ................ o vyřízení stížnosti č.j. .....................

Karel Mareš, Údolní 17, Louny

Poznámka

Není-li stěžovatel spokojen se způsobem, jakým byla jeho stížnost vyřízena, je oprávněn požádat nadřízený správní orgán, aby způsob vyřízení stížnost přešetřil. Ohledně vyřízení této žádosti se použije právní úprava stížnosti obdobně, a to i na postup nadřízeného správního orgánu.

 

§ 36 zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád

Prodloužení lhůty

(1)       Správce daně povolí ze závažného důvodu na žádost osoby zúčastněné na správě daní prodloužení lhůty stanovené správcem daně, pokud byla žádost o prodloužení lhůty podána před jejím uplynutím; za stejných podmínek lze prodloužit i lhůtu zákonnou, pokud tak stanoví zákon.

(2)       Správce daně vyhoví první žádosti o prodloužení lhůty, nejde-li o lhůtu stanovenou zákonem, a lhůtu prodlouží alespoň o dobu, která v den podání žádosti ještě zbývá ze lhůty, o jejíž prodloužení je žádáno, ledaže by bylo žádáno o lhůtu kratší.

(3)       Nevydá-li správce daně rozhodnutí do doby, o niž má být lhůta podle žádosti prodloužena, nebo nevydá-li rozhodnutí do 30 dnů ode dne, kdy žádost obdržel, platí, že žádosti bylo vyhověno. Je-li rozhodnutí, kterým nebylo žádosti plně vyhověno, oznámeno po uplynutí stanovené lhůty, o jejíž prodloužení je žádáno, končí běh této lhůty uplynutím tolika dnů po oznámení tohoto rozhodnutí, kolik dnů zbývalo v době podání žádosti do uplynutí stanovené lhůty.

(4)       Správce daně může na žádost daňového subjektu nebo z vlastního podnětu prodloužit až o 3 měsíce lhůtu pro podání řádného daňového tvrzení. Pokud předmět daně tvoří i příjmy, které jsou předmětem daně v zahraničí, může správce daně na žádost daňového subjektu v odůvodněných případech prodloužit lhůtu pro podání daňového přiznání až na 10 měsíců po uplynutí zdaňovacího období.

(5)       Lhůtu nelze prodloužit, jde-li o lhůtu, se kterou zákon spojuje zánik práva.

(6)       Proti rozhodnutí o žádosti o prodloužení lhůty nelze uplatnit opravné prostředky.

(7)       Pro určení dne podání žádosti o prodloužení lhůty je rozhodný den, kdy byla tato žádost podána podle § 35 odst. 1.

§ 35 zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád

Zachování lhůty

(1)       Lhůta je zachována, je-li nejpozději v poslední den lhůty

a) učiněn úkon u věcně a místně příslušného správce daně,

b) podána u provozovatele poštovních služeb poštovní zásilka obsahující podání adresovaná věcně a místně příslušnému správci daně,

c) podána datová zpráva adresovaná věcně a místně příslušnému správci daně ...

 

§ 109 zákona č. 280/2009 Sb.,
daňový řád

(1)       Příjemce rozhodnutí se může odvolat proti rozhodnutí správce daně, pokud zákon nestanoví jinak. Odvolání je nepřípustné, směřuje-li jenom proti odůvodnění rozhodnutí.

(2)       Proti rozhodnutí označenému jako výzva, kterým správce daně vyzývá příjemce rozhodnutí k uplatnění práva nebo splnění povinností, se nelze samostatně odvolat, pokud zákon nestanoví jinak.

(3)       Odvolání se podává u správce daně, jehož rozhodnutí je odvoláním napadeno.

(4)       Odvolání lze podat do 30 dnů ode dne doručení rozhodnutí, proti němuž odvolání směřuje, a to i před doručením tohoto rozhodnutí.

(5)       Odvolání nemá odkladný účinek, pokud zákon nestanoví jinak.

§ 112 zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád

Náležitosti odvolání

(1)       Odvolání musí mít tyto náležitosti

a) označení správce daně, který napadené rozhodnutí vydal,

b) označení odvolatele,

c) číslo jednací, popřípadě číslo platebního výměru nebo jinou jednoznačnou identifikaci rozhodnutí, proti němuž odvolání směřuje,

d) uvedení důvodů, v nichž jsou spatřovány nesprávnosti nebo nezákonnosti napadeného rozhodnutí,

e) označení důkazních prostředků k tvrzením o skutkovém stavu, která jsou uvedena v odvolání,

f)  návrh na změnu nebo zrušení rozhodnutí.

(2)       Obsahuje-li podané odvolání vady, které brání řádnému projednání věci, vyzve správce daně odvolatele k doplnění podání s poučením, v jakém směru musí být doplněno, a stanoví pro to přiměřenou lhůtu, která nesmí být kratší než 15 dnů.

(3)       Odstraní-li odvolatel vady, které brání řádnému projednání věci, platí, že odvolání bylo podáno řádně a včas, v opačném případě správce daně odvolací řízení zastaví.

 

§ 180 zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád

Prohlášení o majetku

(1)       Nebyl-li nebo nemohl-li být vymáhaný nedoplatek uhrazen daňovou exekucí přikázáním pohledávky z účtu u poskytovatele platebních služeb, má na výzvu správce daně dlužník povinnost podat ve stanovené lhůtě prohlášení o majetku. Lhůta pro podání prohlášení o majetku nesmí být kratší než 15 dnů ode dne doručení výzvy. Ve výzvě správce daně poučí dlužníka o povinnostech spojených s doručením výzvy a případných následcích spojených s nepodáním prohlášení nebo uvedením nepravdivých anebo hrubě zkreslených údajů; ohledně nesplnění této povinnosti není správce daně vázán povinností mlčenlivosti pro účely trestního řízení.

(2)       V prohlášení o majetku je dlužník povinen uvést úplné a pravdivé údaje o svém majetku, včetně majetku patřícího do společného jmění manželů. Podpis dlužníka na prohlášení o majetku, které není podáno ústně do protokolu nebo prostřednictvím datové zprávy podle § 71 odst. 1, musí být úředně ověřen.

(3)       V prohlášení o majetku je dlužník povinen uvést

a) plátce mzdy, nebo jiného příjmu postižitelného srážkami ze mzdy, a výši těchto svých nároků,

b) poskytovatele platebních služeb, u nichž má peněžní prostředky na účtech, čísla účtů a výši peněžních prostředků na nich,

c) osoby, vůči nimž má jiné peněžité pohledávky, důvod, výši a den splatnosti těchto pohledávek,

d) osoby, vůči nimž má jiná majetková práva nebo nárok na jiné majetkové hodnoty, jejich důvod a hodnotu, popřípadě datum, kdy má být plněno,

e) movité věci, které vlastní, popřípadě na nichž má spoluvlastnický podíl, s výjimkou věcí, které nepodléhají výkonu rozhodnutí, místo, popřípadě osobu, u které se nacházejí; totéž platí i o vkladních knížkách, vkladních listech a jiných formách vkladů, cenných papírech, včetně zaknihovaných a imobilizovaných, listinách, jejichž předložení je třeba k uplatnění vlastnického práva k věci, ceninách, penězích a dalších platebních prostředcích,

f)  nemovité věci, které vlastní, popřípadě na nichž má spoluvlastnický podíl, a jeho výši,

g) obchodní závody, které vlastní, a jejich umístění,

h) další majetek neuvedený pod písmeny a) až g),

i)  právní závady, které váznou na uvedeném majetku, ...

 

§ 39 zákona č. 500/2004 Sb.,
správní řád

citace na straně 390

Určení lhůty k provedení úkonu

(1)       Správní orgán účastníkovi určí přiměřenou lhůtu k provedení úkonu, pokud ji nestanoví zákon a je-li toho zapotřebí. Určením lhůty nesmí být ohrožen účel řízení ani porušena rovnost účastníků. Usnesení o určení lhůty se oznamuje pouze tomu, komu je určena, popřípadě i tomu, jehož se jinak přímo dotýká.

(2)       Lhůtu určenou správním orgánem může na žádost účastníka správní orgán za podmínek stanovených v odstavci 1 usnesením přiměřeně prodloužit.

§ 45 zákona č. 500/2004 Sb.,
správní řád

citace na straně 390

Žádost

(1)       Žádost musí mít náležitosti uvedené v § 37 odst. 2 a musí z ní být patrné, co žadatel žádá nebo čeho se domáhá. Žadatel je dále povinen označit další jemu známé účastníky.

(2)       Nemá-li žádost předepsané náležitosti nebo trpí-li jinými vadami, pomůže správní orgán žadateli nedostatky odstranit na místě nebo jej vyzve k jejich odstranění, poskytne mu k tomu přiměřenou lhůtu a poučí jej o následcích neodstranění nedostatků v této lhůtě; současně může řízení přerušit (§ 64).

(3)       Žádost nesmí být zjevně právně nepřípustná. Takovou žádost správní orgán neprojednává a řízení zastaví (§ 66). Usnesení se oznamuje účastníkům, kteří byli o zahájení řízení uvědoměni.

(4) Žadatel může zúžit předmět své žádosti nebo vzít žádost zpět; toto právo nelze uplatnit v době od vydání rozhodnutí správního orgánu prvního stupně do zahájení odvolacího řízení.

§ 52 zákona č. 500/2004 Sb.,
správní řád

Účastníci jsou povinni označit důkazy na podporu svých tvrzení. Správní orgán není návrhy účastníků vázán, vždy však provede důkazy, které jsou potřebné ke zjištění stavu věci.

 

§ 175 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád

Stížnosti

(1)       Dotčené osoby mají právo obracet se na správní orgány se stížnostmi proti nevhodnému chování úředních osob nebo proti postupu správního orgánu, neposkytuje-li tento zákon jiný prostředek ochrany.

(2)       Podání stížnosti nesmí být stěžovateli na újmu; odpovědnost za trestný čin nebo správní delikt není tímto ustanovením dotčena.

(3)       Stížnost lze podat písemně nebo ústně; je-li podána ústně stížnost, kterou nelze ihned vyřídit, sepíše o ní správní orgán písemný záznam.

(4)       Stížnost se podává u toho správního orgánu, který vede řízení. Tento správní orgán je povinen prošetřit skutečnosti ve stížnosti uvedené. Považuje-li to za vhodné, vyslechne stěžovatele, osoby, proti nimž stížnost směřuje, popřípadě další osoby, které mohou přispět k objasnění věci.

(5)       Stížnost musí být vyřízena do 60 dnů ode dne jejího doručení správnímu orgánu příslušnému k jejímu vyřízení. O vyřízení stížnosti musí být stěžovatel v této lhůtě vyrozuměn. Stanovenou lhůtu lze překročit jen tehdy, nelze-li v jejím průběhu zajistit podklady potřebné pro vyřízení stížnosti.

(6)       Byla-li stížnost shledána důvodnou nebo částečně důvodnou, je správní orgán povinen bezodkladně učinit nezbytná opatření k nápravě. O výsledku šetření a opatřeních přijatých k nápravě se učiní záznam do spisu; stěžovatel bude vyrozuměn jen tehdy, jestliže o to požádal.

(7)       Má-li stěžovatel za to, že stížnost, kterou podal u příslušného správního orgánu, nebyla řádně vyřízena, může požádat nadřízený správní orgán, aby přešetřil způsob vyřízení stížnosti.

§ 138 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád

citace na straně 396

Zajištění důkazu

(1)       Před zahájením řízení lze z moci úřední nebo na požádání toho, kdo by byl účastníkem, zajistit důkaz, je-li důvodná obava, že později jej nebude možno provést vůbec nebo jen s velkými obtížemi, a jestliže lze důvodně předpokládat, že provedení tohoto důkazu může podstatně ovlivnit řešení otázky, která bude předmětem rozhodování. O zajištění důkazu vydá správní orgán usnesení, které se oznamuje osobám, jichž se přímo dotýká. Hrozí-li nebezpečí z prodlení, lze usnesení oznámit ...