Daňové zvýhodnění na děti

Kdo může uplatnit nárok
na daňové zvýhodnění

•    Daňové zvýhodnění na vyživované dítě se poskytuje poplatníkům, kteří vyživují dítě, které s nimi žije ve společně hospodařící domácnosti, a to při splnění podmínek uvedených v § 35c ZDP.

•    Nárok na daňové zvýhodnění může uplatnit v tomtéž kalendářním měsíci zdaňovacího období pouze jeden z poplatníků, pokud se jedná o situaci, kdy dítě vyživuje ve společně hospodařící domácnosti více poplatníků (například manželé, kteří jsou rodiči dítěte, k této problematice viz podrobněji dále v textu).

•    Nárok na daňové zvýhodnění na děti mohou uplatnit i poplatníci, kteří nemají příjem ze závislé činnosti (pokud mají jiný zdroj příjmů), popřípadě pokud pobírali příjem ze závislé činnosti jen po část roku.

•    Nárok na daňové zvýhodnění má i poplatník, který není daňovým rezidentem v ČR, za předpokladu splnění podmínky, že úhrn jeho příjmů ze zdrojů na území ČR činí nejméně 90 % všech jeho příjmů, s výjimkou příjmů, které se nezapočítávají (§ 35c odst. 5).

•    Podmínkou není, že se jedná o dítě, které má české státní občanství. V případě, kdy dítě nemá přidělené rodné číslo, v daňovém přiznání k dani z příjmů fyzických osob se uvádí datum narození ve tvaru DD.MM.RRRR.

Daňové zvýhodnění může uplatnit pouze poplatník (pokud je daňový nerezident), který s vyživovaným dítětem žije ve společně hospodařící domácnosti a je daňovým rezidentem členského státu EU nebo státu tvořícího Evropský hospodářský prostor.

•    Nárok na „měsíční daňové zvýhodnění“ formou měsíční slevy na dani podle § 35c, případně formou měsíčního daňového bonusu, má:

•    pouze poplatník s příjmy zdaňovanými podle § 6 ZDP, tedy poplatník s příjmy ze závislé činnosti (§ 35d odst. 1),

•    který je daňovým rezidentem v ČR (§ 38h odst. 13),

•    při splnění podmínky, že učinil (podepsal) Prohlášení k dani podle § 38k odst. 4 u svého zaměstnavatele, a současně splnil další podmínky, uvedené v zákonu o daních z příjmů.

Kdo nemůže uplatnit nárok
na daňové zvýhodnění

•    Daňové zvýhodnění nemůže uplatnit poplatník, který není daňovým rezidentem ČR a není ani daňovým rezidentem jiného členského státu EU nebo státu tvořícího Evropský hospodářský prostor. To znamená po praktické stránce, že daňové zvýhodnění nemůže uplatnit fyzická osoba, která je například z Ukrajiny, obvykle se zdržuje na území ČR, avšak podle mezinárodní smlouvy o zamezení dvojího zdanění není daňovým rezidentem v ČR.

•    Daňové zvýhodnění nemůže uplatnit poplatník, se kterým vyživované dítě nežije ve společně hospodařící domácnosti (například v případě rozvedených manželů).

•    Daňové zvýhodnění nemůže uplatnit poplatník na dítě, které se dle § 35c nepovažuje za vyživované dítě.

Výše daňového zvýhodnění

je stanovena odstupňovaně v závislosti na počtu vyživovaných dětí. S účinností od kalendářního roku 2021 platí následující částky:

•    na jedno vyživované dítě žijící s poplatníkem ve společně hospodařící domácnosti ve výši 15 204 Kč ročně,

•    na druhé vyživované dítě ve výši 22 320 Kč ročně,

•    na třetí a každé další dítě ve výši 27 840 Kč ročně.

Vzhledem k uvedené progresi to znamená, že v případě, pokud poplatník vyživuje ve společně hospodařící domácnosti více dětí, částka daňového zvýhodnění na jednotlivé dítě se úměrně zvyšuje. Počínaje třetím dítětem však zůstává jednotlivá částka na další dítě již konstantní ve výši 27 840 Kč.

Vyživované děti se v rámci jedné společně hospodařící domácnosti posuzují sice společně, ale u každého poplatníka se tento postup aplikuje odděleně.

•    Například u druha se dohromady posuzují jen děti, které má s družkou, a případně jeho vlastní děti, nikoliv však děti, které má družka z dřívějšího vztahu.

•    Sčítání dětí pro účely daňového zvýhodnění se tak provádí vždy z pohledu poplatníka a do součtu lze zahrnout pouze ty děti, které jsou jeho vyživovanými, tj. splňují podmínky uvedené v ustanovení § 35c odst. 6 ZDP. K uvedenému postupu lze nalézt bližší informace na webové stránce Finanční správy ČR pod odkazem „Daňové zvýhodnění u zaměstnavatele“ ze dne 22. ledna 2015.

Omezení výše daňového zvýhodnění (horní limit a dolní limit)

Celkový počet dětí, na které lze uplatnit daňové zvýhodnění, není omezen. To znamená, že není omezena výše daňového zvýhodnění, pokud je poskytnuta jako sleva na dani.

Daňový bonus si lze pro lepší názornost představit jako pomyslnou „zápornou daň“. Tedy částku, kterou poplatník nikoliv odvádí státu, ale naopak ji obdrží od státu, ovšem za předpokladu splnění příslušných podmínek. Omezení je stanoveno ustanovením § 35c odst. 3 ZDP nepřímo, a to limitní výší daňového bonusu, který bylo možné poskytnout maximálně ve výši 60 300 Kč ročně (horní limit) nebo pokud jeho výše činí alespoň 100 Kč (dolní limit). Od roku 2021 však byl zrušen horní limit 60 300 Kč. Oproti tomu dolní limit ve výši 100 Kč zrušen nebyl (§ 35c odst. 3).

Další omezení daňového bonusu se týká nízko-příjmových poplatníků. Daňový bonus nemůže uplatnit poplatník, jehož příjmy ze závislé činnosti a příjmy ze samostatné činnosti (podnikání) nedosáhly alespoň 6násobku minimální mzdy. Do této částky se nezapočítávají příjmy uvedené v § 35c odst. 4 ZDP.

Zvýšení daňového zvýhodnění
na dvojnásobek

Jak vyplývá z ustanovení § 35c odst. 7 ZDP, v případě, pokud se jedná o dítě, kterému je přiznán nárok na průkaz ZTP/P, zvyšuje se daňové zvýhodnění na toto dítě na dvojnásobek (např. z roční částky 15 204 Kč se zvýší na 30 408 Kč, pokud poplatník vyživuje 1 dítě). V případě, pokud poplatník vyživuje ve společně hospodařící domácnosti více dětí, z nich jedno dítě je držitelem průkazu ZTP/P, pak pořadí dětí si stanovuje poplatník, neboť zákon o daních z příjmů žádné pořadí podle věku dětí (které je první, druhé, třetí apod.) nestanoví. To znamená, že nelze automaticky pro tyto daňové účely považovat nejstarší dítě na „první dítě“. Pokud bude poplatník chtít využít daňové optimalizace, pak dítě, kterému byl přiznán nárok na průkaz ZTP/P, bude uvádět jako poslední v pořadí, čímž získá vyšší nárok na daňové zvýhodnění, než kdyby toto dítě uváděl jako první dítě. Jedná se o legální daňovou optimalizaci.

Maximální výše celkového daňového bonusu v částce 60 300 Kč ročně byla počínaje rokem 2021 zrušena, což může být výhodné v případě, pokud poplatník vyživuje více dětí, nemá vysoký příjem a případně má i dítě s průkazem ZTP/P.

Výše daňové úspory při uplatnění daňového zvýhodnění

není do určité míry závislá na základu daně, neboť na rozdíl například od částek snižujících základ daně podle § 15 ZDP daňové zvýhodnění ovlivňuje přímo výši daně.

V určitých případech může částka daňového zvýhodnění na vyživované děti přesáhnout částku daně, sníženou o slevy na dani podle § 35ba. V takovém případě dochází ke vzniku pomyslné „záporné daně“. Nebo přesněji řečeno, ke vzniku daňového bonusu ve smyslu § 35c odst. 3 ZDP.

Výše daňové úspory je závislá na tom, na kolik dětí poplatník může uplatnit daňové zvýhodnění.

Daňové zvýhodnění v poměrné výši

Daňové zvýhodnění lze poskytnout poplatníkovi ve výši 1/12 za každý kalendářní měsíc, na jehož počátku byly splněny příslušné podmínky (§ 35c odst. 10 ZDP). Rozhodující pro vznik nároku poplatníka na daňové zvýhodnění je tedy splnění požadovaných podmínek k prvnímu dni příslušného kalendářního měsíce.

Z tohoto základního pravidla, tzn. „splnění požadovaných podmínek k prvnímu dni měsíce“ však existují výjimky. Daňové zvýhodnění lze uplatnit již v kalendářním měsíci:

•    ve kterém se dítě narodilo,

•    nebo ve kterém začíná soustavná příprava dítěte na budoucí povolání, anebo

•    ve kterém bylo dítě osvojeno nebo převzato do péče nahrazující péči rodičů na základě rozhodnutí příslušného orgánu.

Změna počtu vyživovaných
dětí nebo nesplnění podmínek v průběhu roku

Vzhledem k tomu, že výše daňového zvýhodnění se odvíjí od počtu vyživovaných dětí žijících s poplatníkem ve společně hospodařící domácnosti, bude docházet k tomu, že výše daňového zvýhodnění se může v průběhu kalendářního roku měnit (zvyšovat či snižovat) v závislosti na tom, zda se počet vyživovaných dětí zvýšil nebo snížil.

Obdobně v případě, pokud některé dítě začne/přestane v průběhu roku splňovat podmínky pro uplatnění daňového zvýhodnění.

Vyživované dítě a rodinné
vztahy

Uplatnění daňového zvýhodnění není z pohledu rodinných vztahů omezováno jen na děti z biologického hlediska vlastní (tj. potomky). Možnosti jsou o dost širší a jejich širší výčet je konkrétně uveden § 35c odst. 6 ZDP. Můžeme si je nyní přiblížit. Z pohledu rodinných vztahů se za vyživované dítě poplatníka pro účely daňového zvýhodnění považuje dítě:

•    vlastní,

•    osvojenec,

•    dítě v péči, která nahrazuje péči rodičů,

•    od 1. 1. 2015 též dítě, které přestalo být u tohoto poplatníka z důvodu nabytí plné svéprávnosti nebo zletilosti v pěstounské péči,

•    dítě druhého z manželů,

•    vlastní vnuk (vnučka) nebo vnuk (vnučka) druhého z manželů, pokud jeho (její) rodiče nemají dostatečné příjmy, z nichž by mohli daňové zvýhodnění uplatnit.

Výše uvedené pojmy bude vhodné blíže osvětlit.

Dítě druhého z manželů

Jedná se o situaci, kdy jeden z manželů není biologickým rodičem a nejedná se o dítě osvojené. Poplatník je tedy ve vztahu k tomuto nevlastnímu dítěti jeho „otčímem“ (pokud jde o manžela), anebo jeho „macechou“ (pokud jde o manželku). Kupříkladu muž, který má z předchozího manželství/vztahu nezletilou dceru, se ožení se ženou, která má z předchozího manželství/vztahu zletilého syna. Muž se tedy stává pro nevlastního syna otčímem a žena se stává pro nevlastní dceru macechou. Z jejich pohledu se jedná tak o dítě druhého z manželů.

•    Státní občanství manželů: Samozřejmě může nastat i situace, kdy manželství je uzavřeno s cizím státním příslušníkem. S uzavřením manželství je pak spojena možnost získání českého státního občanství podle zákona č. 186/2013 Sb., o státním občanství ČR. Z pohledu uplatnění daňového zvýhodnění na vyživované dítě však i nadále nerozhoduje státní občanství manžela (manželky), ale skutečnost, zda jde o daňového rezidenta ČR anebo o daňového nerezidenta. Může nastat i situace, kdy například zaměstnanec uzavře manželství s cizinkou a stane se tak nevlastním otcem dítěte, které doposud nemělo státní občanství ČR. Pro vyživované dítě, které žije s poplatníkem ve společně hospodařící domácnosti, však není stanoveno, že musí mít české státní občanství, ani nemusí mít přidělené rodné číslo. Zákon č. 186/2013 Sb. uvádí v § 18, že manželé mohou podat společnou žádost o udělení státního občanství ČR, do níž mohou zahrnout své děti.

•    Společná domácnost a územní podmínka: V této souvislosti je možné zdůraznit, že není ani stanovena podmínka, že se jedná o dítě žijící ve společné domácnosti na území ČR. Ustanovení § 35c v tomto ohledu jednoznačně rozšiřuje tuto územní podmínku na „společně hospodařící domácnost na území členského státu EU nebo státu tvořícího EHP“. Jako příklad lze uvést situaci, kdy manžel dlouhodobě pobývá na území ČR, kde pobírá příjmy ze zaměstnání, a jeho manželka s dětmi pobývá v jiném členském státě EU. Oba manželé jsou přitom daňovými nerezidenty v ČR. I nadále se však jedná o společně hospodařící domácnost.

Za dítě převzaté do péče
nahrazující péči rodičů

se pro účely daňového zvýhodnění považuje (pokyn GFŘ D – 59):

•    dítě, jež bylo převzato do této péče na základě rozhodnutí příslušného orgánu,

•    dítě, jehož rodič zemřel, a

•    dítě manžela, které mu bylo svěřeno do výchovy rozhodnutím soudu.

Definici pojmu „dítě převzaté do trvalé péče nahrazující péči rodičů“ je však možné nalézt i v jiných právních předpisech. Např.:

•    v ustanovení § 20 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění,

•    v ustanoveních § 7 odst. 10, § 45 odst. 3 zákona č. 117/­1995 Sb., o státní sociální podpoře.

Způsob uplatnění nároku:

•    Daňový rezident ČR:

-   V průběhu kalendářního roku u zaměstnavatele na základě učinění (podpisu) Prohlášení k dani do 30 dnů od vstupu do zaměstnání anebo do 15. února na příslušný kalendářní rok (§ 38k odst. 4 ZDP).

-   Nebo po skončení kalendářního roku:

-   v rámci Žádosti u zaměstnavatele o provedení ročního zúčtování záloh a daňového zvýhodnění (§ 38k odst. 5 a odst. 7 ZDP) nebo

-   v daňovém přiznání k dani z příjmů fyzických osob za příslušný kalendářní rok.

•    Daňový nerezident ČR:

-   Po skončení kalendářního roku v daňovém přiznání k dani z příjmů fyzických osob za příslušný kalendářní rok (§ 38g odst. 2 a § 38h odst. 13 ZDP).

-   Úhrn příjmů ze zdrojů v ČR musí činit nejméně 90 % všech příjmů s výjimkou příjmů, které se nezapočítávají (§ 35c odst. 5 ZDP).

Daňové zvýhodnění na vyživované dítě může uplatnit pouze poplatník, který je daňovým rezidentem členského státu EU nebo státu tvořícího Evropský hospodářský prostor.

Ing. Luděk Pelcl