Daňové zvýhodnění pro poplatníky FO

Vyživuje-li poplatník s příjmy, které jsou předmětem daně z příjmů fyzických osob, v domácnosti děti, může si na tyto děti uplatnit slevu z daně, případně může získat i určitou finanční částku od finančního úřadu, tzv. daňový bonus.

Zákon o daních z příjmů v § 35c odst. 1 stanoví, že poplatník fyzická osoba má nárok na daňové zvýhodnění na vyživované dítě žijící s ním ve společně hospodařící domácnosti na území členského státu EU nebo státu tvořícího Evropský hospodářský prostor, tj. Norska, Islandu nebo Lichtenštejnska (daňové zvýhodnění) ve výši 15 204 Kč ročně na jedno dítě, ve výši 22 320 Kč ročně na druhé dítě a 27 840 Kč ročně na třetí a každé další dítě, pokud neuplatňuje slevu na dani podle § 35a nebo § 35b. Poplatník o daňové zvýhodnění sníží daň vypočtenou podle § 16, případně sníženou podle § 35 nebo § 35ba.

Daňové zvýhodnění může poplatník uplatnit formou slevy na dani, daňového bonusu nebo slevy na dani a daňového bonusu.

Je-li v jedné společně hospodařící domácnosti více vyživovaných dětí poplatníka, posuzují se pro účely tohoto ustanovení dohromady.

Měsíční daňové zvýhodnění na děti činí:

•    1 267 Kč na jedno dítě.

•    1 860 Kč na druhé dítě a

•    2 320 Kč na třetí a každé další dítě.

Příklad 1

Manželka podniká a rozděluje příjmy a výdaje na manžela, který má příjem ze závislé činnosti a na 2 zletilé děti, které studují vysokou školu. Manželé mají ještě 2 nezletilé děti v základní škole. Manžel podal daňové přiznání, kde si na 2 děti, které spolupracující s matkou daňové zvýhodnění neuplatnil. Daňové zvýhodnění si však uplatnil na 2 nezletilé děti, a to ve výši na třetí a další dítě, tedy v nejvyšší možné výši, protože všechny děti splňují podmínky dané § 35c zákona. Otázkou je, zda je postup manžela v souladu se zákonem.

Manželovi v daném případě náleží daňové zvýhodnění na dvě děti, tj. ve výši 15 204 Kč na jedno dítě a ve výši 22 320 Kč na druhé dítě.

I když všechny 4 děti splňují zákonné podmínky dané § 35c zákona, ustanovení § 13 zákona neumožňuje rozdělit na dítě příjmy a výdaje, pokud je na ně uplatňováno daňové zvýhodnění na vyživované dítě. Manželé mají možnost volby buď postupu podle § 13 zákona nebo podle § 35c zákona.

Za vyživované dítě poplatníka
se podle § 35c odst. 6 zákona
považuje dítě

•    vlastní,

•    osvojenec,

•    dítě v péči, která nahrazuje péči rodičů,

•    dítě, které přestalo být u tohoto poplatníka z důvodu nabytí plné svéprávnosti nebo zletilosti v pěstounské péči,

•    dítě druhého z manželů,

•    vlastní vnuk nebo vnuk druhého z manželů, pokud jeho rodiče nemají dostatečné příjmy, z nichž by mohli daňové zvýhodnění uplatnit,

pokud je

a)  nezletilým dítětem,

b)  zletilým dítětem až do dovršení věku 26 let, jestliže mu není přiznán invalidní důchod pro invaliditu třetího stupně a

1)  soustavně se připravuje na budoucí povolání; příprava na budoucí povolání se posuzuje podle zákona o státní sociální podpoře,

2)  nemůže se soustavně připravovat na budoucí povolání nebo vykonávat výdělečnou činnost pro nemoc nebo úraz, nebo

3)  z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu je neschopno vykonávat soustavnou výdělečnou činnost.

Příklad 2

Rodiče se rozvedli, soud rozhodl, že otec bude matce platit na dítě výživné. Matka žije ve společně hospodařící domácnosti s druhem, který se o její dítě prokazatelně stará. Otázkou je, zda si může druh uplatnit daňové zvýhodnění na dítě družky.

Druh si uplatnit daňové zvýhodnění na dítě družky nemůže. Zákon o daních z příjmů umožňuje uplatnit daňové zvýhodnění podle § 35c odst. 6 pouze poplatníkovi, který je v přímém vztahu k vyživovanému dítěti.

Příklad 3

Matka dětí pracujete v Německu, kde si z příjmu odečítá úlevy na děti. Otázkou je, zda si daňové zvýhodnění na vyživované děti může uplatnit jejich otec.

Pokud je otec daňový rezident ČR, žije s dětmi ve společně hospodařící domácnosti, matka si daňové zvýhodnění na děti neuplatnila, může si daňové zvýhodnění uplatnit otec dětí.

Společně hospodařící domácnost

Zákon o daních z příjmů v § 21e odst. 4 stanoví, že společně hospodařící domácností se pro účely daní z příjmů rozumí společenství fyzických osob, které spolu trvale žijí a společně uhrazují náklady na své potřeby. Trvalost spolužití není dotčena tím, že se člen společně hospodařící domácnosti přechodně zdržuje mimo ni (například po dobu nemoci, zahraničního studia, zahraniční cesty, stáže, zahraniční vojenské mise apod.). Podle § 35c odst. 7 zákona, dočasný pobyt dítěte mimo společně hospodařící domácnost nemá vliv na uplatnění daňového zvýhodnění. Rozhodující je společné finanční hospodaření. Podle stanoviska Generálního finančního ředitelství v pokynu D – 59 k § 38l odst. 3 zákona, osoba (i dítě) může být příslušníkem pouze jedné společně hospodařící domácnosti (jde i o stanovisko publikované pod č. 34/1982 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek Nejvyššího soudu).

Nejvyšší správní soud v jednom z rozsudků konstatoval, že společně hospodařící domácnost nevzniká pouhým sdílením obydlí, ale vyžaduje trvalý úmysl osob společně žít a hradit náklady. Daňové zvýhodnění na dítě je vázáno na faktickou péči o dítě. Pro daňové účely je rozhodující objektivní faktický stav. Jestliže jeden z manželů projeví vůli s daňovým poplatníkem již domácnost nesdílet, pak nelze tuto domácnost považovat dle zákona o daních z příjmů za společně hospodařící domácnost i přes fakt, že spolu obývají stejnou nemovitost.

Příklad 4

Dvě děti studují vysokou školu s tím, že obě bydlí na vysokoškolské koleji a domů jezdí na víkend. Otázkou je, zda si může otec uplatnit slevu na dani na vyživované děti.

V případě, že otec děti finančně podporuje, tj. hospodaří s nimi, žije s dětmi ve společně hospodařící domácnosti, slevu na dani na vyživované děti uplatnit může. Skutečnost, že děti bydlí po dobu studia ve vysokoškolské koleji a domů jezdí o víkendech, nemá na uplatnění slevy na vyživované děti žádný dopad.

Příklad 5

Poplatník má dceru, která studuje vysokou školu s tím, že bydlí již třetím rokem v podnájmu, kde má trvalé bydliště. Otec jí platí byt, jídlo, jízdné, věci do školy atd. Otázkou je, zda má otec nárok na daňové zvýhodnění podle § 35c zákona.

Pokud v daném případě dcera žije (pobývá) v podnájmu např. někde v dostupnosti vysoké školy pouze dočasně, tj. po dobu trvání školní docházky a jinak ve smyslu výše uvedeném skutečně fakticky trvale žije s otcem (což může být předmětem dokazování před správcem daně), a jsou splněny i další podmínky uvedené v § 35c zákona, může otec daňové zvýhodnění uplatnit.

Příklad 6

Soud rozhodl, že nezletilé dítě bude žít s matkou s tím, že otec bude matce platit na dítě výživné. Otázkou je, zda si otec může uplatnit slevu na dítě, když dítě některý měsíc žije u něho.

Rozhodl-li soud, že dítě bude žít s matkou, tedy žije s matkou ve společně hospodařící domácnosti a otec si daňové zvýhodnění na dítě uplatnit nemůže.

Slevu na dani může poplatník
v souladu s § 35c odst. 2 zákona uplatnit

až do výše daňové povinnosti vypočtené podle zákona za příslušné zdaňovací období. Výši slevy z titulu vyživování dítěte zákon neomezuje.

Slevu na dani lze uplatnit až do „nuly“ a část daňového zvýhodnění, která ještě zbyla po uplatnění slevy na dani, je daňovým bonusem, který bude při splnění zákonných podmínek poplatníkovi následně vyplacen.

Příklad 7

Poplatník měl daň po slevě podle § 35ba ve výši 21 000 Kč a vyživuje jedno dítě žijící s ním ve společně hospodařící domácnosti. Otázkou je, jaké uplatní daňové zvýhodnění.

Poplatník uplatní daňové zvýhodnění formou slevy na dani, která bude činit:

Na dani poplatník zaplatí 5 796 Kč.

Daňové zvýhodnění formou
daňového bonusu

Zákon v § 35c odst. 3 stanoví, že je-li nárok poplatníka na daňové zvýhodnění vyšší než daňová povinnost, je vzniklý rozdíl daňovým bonusem. Poplatník může daňový bonus uplatnit, pokud jeho výše činí alespoň 100 Kč.

Zákon v § 35c odst. 4 stanoví, že daňový bonus může uplatnit poplatník, který ve zdaňovacím období měl příjem podle § 6, nebo 7 alespoň ve výši šestinásobku minimální mzdy.

Příjmy z nájmu a kapitálového majetku se do limitu příjmů, který je nutno pro získání bonusu splnit, nezapočítávají. Daňový bonus na vyživované děti se nově poskytne pouze těm poplatníkům, kteří dosahují „aktivních příjmů“, tzn. příjmů ze závislé činnosti nebo příjmů ze samostatné činnosti.

Minimální mzda pro r. 2026 podle sdělení MPSV č. 356/2025 Sb., činí 22 400 Kč, zákonný limit pro daňový bonus podle § 35c odst. 4 za r. 2026 činí 6 x 22 400 = 134 400 Kč.

Dále pak § 35c odst. 4 zákona stanoví, že do těchto příjmů se nezahrnují příjmy:

•    od daně osvobozené,

•    z nichž je daň vybírána srážkou podle zvláštní sazby daně, s výjimkou příjmů, u nichž se uplatní postup podle § 36 odst. 6 nebo 7 zákona a 

•    které jsou podle § 38f vyjmuty ze zdanění.

Příklad 8

Zaměstnanec měl daň ve výši 4 000 Kč a vyživuje 1 dítě žijící s ním ve společně hospodařící domácnosti. Otázkou je, jaké uplatní daňové zvýhodnění.

Poplatník uplatní daňové zvýhodnění formou slevy na dani a daňového bonusu. Sleva na dani bude činit 4 000 Kč, daňový bonus 15 204 – 4000 = 11 204 Kč. 

Ing. Eva Sedláková