Daňové zvýhodnění

Daňové zvýhodnění představuje v podstatě „slevu na dítě“, kdy si poplatník o daňové zvýhodnění sníží daň. Daňové zvýhodnění může poplatník uplatnit formou slevy na dani, daňového bonusu nebo slevy na dani a daňového bonusu. Jaké změny nastaly pro zaměstnance po 31. 12. 2023, zvyšuje se daňové zvýhodnění na děti v roce 2024?

DAŇOVÉ ZVÝHODNĚNÍ pro poplatníky daně z příjmů fyzických osob fyzických osob upravuje ustanovení § 35c zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen ZDP). Související § 35d ZDP upravuje podmínky uplatnění daňového zvýhodnění u poplatníků s příjmy podle § 6 ZDP v měsíčním režimu.

§ 35c odst. 1 ZDP:

(1) Poplatník uvedený v § 2 má nárok na daňové zvýhodnění na vyživované dítě žijící s ním ve  společně hospodařící domácnosti na území členského státu Evropské unie nebo státu tvořícího Evropský hospodářský prostor, (dále jen „daňové zvýhodnění“) ve výši 15 204 Kč  ročně na jedno dítě, 22 320 Kč ročně na druhé dítě a 27 840 Kč ročně na třetí a každé další dítě, pokud neuplatňuje slevu na dani podle § 35a nebo § 35b. Poplatník o daňové zvýhodnění sníží daň vypočtenou podle § 16, případně sníženou podle § 35 nebo § 35ba. Daňové zvýhodnění může poplatník uplatnit formou slevy na dani, daňového bonusu nebo slevy na dani a daňového bonusu. Je-li v jedné společně hospodařící domácnosti více vyživovaných dětí poplatníka, posuzují se pro účely tohoto ustanovení dohromady.

Podle § 35c odst. 1 ZDP má poplatník nárok na daňové zvýhodnění na vyživované dítě žijící s ním ve společně hospodařící domácnosti na území členského státu Evropské unie nebo státu tvořícího Evropský hospodářský prostor za rok 2024 ve výši:

-    15 204 Kč ročně na jedno dítě,

-    22 320 Kč ročně na druhé dítě a

-    27 840 Kč ročně na třetí a každé další dítě.

Jak je vidět, částky daňového zvýhodnění nejsou stanoveny jednotně na každé vyživované dítě. Jsou odstupňovány s tím, že nejnižší částka je stanovena pro první dítě, pro druhé dítě je stanovena částka vyšší a nejvyšší je pro třetí a každé další dítě. Je tak zvýhodněn ten poplatník, který má více dětí. O pořadí vyživovaných dětí pro účely uplatnění daňového zvýhodnění rozhoduje poplatník, který daňové zvýhodnění uplatňuje.

Společně hospodařící domácností se pro účely daní z příjmů rozumí společenství fyzických osob, které spolu trvale žijí a společně uhrazují náklady na své potřeby dle § 21e odst. 4 ZDP.

§ 21e odst. 4 ZDP:

Společně hospodařící domácností se pro účely daní z příjmů rozumí společenství fyzických osob, které spolu trvale žijí a společně uhrazují náklady na své potřeby.

Změny v oblasti daňového zvýhodnění od 1. 1. 2024

Zvyšuje se daňové zvýhodnění na děti v roce 2024? Odpověď zní: „Ne“. Daňové zvýhodnění na děti zůstává beze změn.

*)  U dítěte, kterému je přiznán nárok na průkaz ZTP/P se zvyšuje částka daňového zvýhodnění na dvojnásobek.

Daňové zvýhodnění může poplatník uplatnit formou

slevy na dani, daňového bonusu nebo slevy na dani a daňového bonusu. Jaká forma se uplatní, to záleží na poměru mezi výší daňového zvýhodnění a vypočtenou daní. Slevu na dani může poplatník uplatnit až do výše daně vypočtené podle § 16 ZDP snížené o slevy na dani podle § 35 (slevy za zaměstnance se zdravotním postižením) a 35ba ZDP (základní sleva na poplatníka, sleva na manžela, slevu na invaliditu). Znamená to, že vypočtená daň se nejdříve sníží o slevy z titulu zaměstnávání osob se změněnou pracovní schopností, slevy na dani pro poplatníky fyzické osoby vymezené v § 35ba ZDP, a až takto sníženou daň je možné snížit o daňové zvýhodnění na vyživované děti. Je-li nárok poplatníka na daňové zvýhodnění vyšší než daň vypočtená podle § 16 ZDP snížená o slevy na dani podle § 35 ZDP a § 35ba ZDP-daňová povinnost vypočtená za příslušné zdaňovací období, je vzniklý rozdíl daňovým bonusem. Poplatník může daňový bonus uplatnit, pokud jeho výše činí alespoň 100 Kč.

DAŇOVÝ BONUS může uplatnit poplatník, který ve zdaňovacím období měl příjem podle:

-    § 6 ZDP – příjmy ze závislé činnosti, nebo

-    § 7 ZDP – příjmy ze samostatné činnosti

alespoň ve výši šestinásobku minimální mzdy (tj. min. 113 400 Kč). Do těchto příjmů se nezahrnují příjmy od daně osvobozené, příjmy, z nichž je daň vybírána srážkou podle zvláštní sazby daně s výjimkou příjmů, u nichž se uplatní postup dle § 36 odst. 6 nebo 7 ZDP a příjmy, které jsou podle § 38f ZDP vyjmuty ze zdanění.

Příklad 1

Za jakých podmínek mohu uplatnit jako zaměstnanec měsíční daňový bonus v roce 2024?

Měsíční daňový bonus lze vyplatit, pokud úhrn příjmů podle § 6 zákona o daních z příjmů za příslušný kalendářní měsíc dosahuje u poplatníka alespoň poloviny minimální mzdy (tj. pro rok 2024 částka ve výši 9 450 Kč). Do těchto příjmů se nezahrnují příjmy od daně osvobozené a příjmy, z nichž je daň vybírána srážkou podle zvláštní sazby daně. Minimální částka pro výplatu měsíčního daňového bonusu musí činit alespoň 50 Kč (§ 38d odst. 4 ZDP).

Za vyživované dítě poplatníka se pro účely tohoto zákona považuje

dítě vlastní, osvojenec, dítě v péči, která nahrazuje péči rodičů, dítě, které přestalo být u tohoto poplatníka z důvodu nabytí plné svéprávnosti nebo zletilosti v pěstounské péči, dítě druhého z manželů, vlastní vnuk nebo vnuk druhého z manželů, pokud jeho rodiče nemají dostatečné příjmy, z nichž by mohli daňové zvýhodnění uplatnit, pokud je:

a)  nezletilým dítětem,

b)  zletilým dítětem až do dovršení věku 26 let, jestliže nepobírá invalidní důchod pro invaliditu třetího stupně a

1. soustavně se připravuje na budoucí povolání; příprava na budoucí povolání se posuzuje podle § 12 až 15 zákona č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů,

2. nemůže se soustavně připravovat na budoucí povolání nebo vykonávat výdělečnou činnost pro nemoc nebo úraz, nebo

3. z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu je neschopno vykonávat soustavnou výdělečnou činnost.

Dočasný pobyt dítěte mimo společně hospodařící domácnost nemá vliv na uplatnění daňového zvýhodnění. Jedná-li se o dítě, kterému je přiznán nárok na průkaz ZTP/P, zvyšuje se na ně částka daňového zvýhodnění na dvojnásobek.

Vyživuje-li dítě v jedné společně hospodařící domácnosti více poplatníků, může daňové zvýhodnění uplatnit ve zdaňovacím období nebo v tomtéž kalendářním měsíci zdaňovacího období jen jeden z nich. V případě více dětí vyživovaných v rámci jedné společně hospodařící domácnosti více poplatníky nemusí daňové zvýhodnění na všechny společně vyživované děti uplatňovat pouze jeden z rodičů. Je možné, aby si poplatníci daňové zvýhodnění rozdělili a každý uplatňoval na některé z dětí. Toto rozdělení je záležitostí pouze jejich vzájemné dohody.

Příklad 2

V souvislosti s uplatňováním daňového zvýhodnění po mně jako zaměstnanci každý rok požaduje naše mzdová účetní předložení nového Potvrzení zaměstnavatele druhého z poplatníků pro uplatnění nároku na daňové zvýhodnění. Je to správný postup?

Záleží na konkrétních okolnostech. Potvrzení zaměstnavatele druhého z poplatníků-tiskopis MFin 5556 – vzor č. 2 je platné do doby, dokud nedojde ke změně skutečností rozhodných pro poskytnutí daňového zvýhodnění. Nedojde-li tedy ke změně skutečností rozhodných pro poskytnutí daňového zvýhodnění, nemusí být každý rok předkládáno nové potvrzení.

Poplatníkovi, který vyživuje dítě jen jeden kalendářní měsíc nebo několik kalendářních měsíců ve zdaňovacím období, lze poskytnout daňové zvýhodnění ve výši 1/12 za každý kalendářní měsíc, na jehož počátku byly splněny podmínky pro jeho uplatnění. Daňové zvýhodnění lze uplatnit již v kalendářním měsíci, ve kterém se dítě narodilo, nebo ve kterém začíná soustavná příprava dítěte na budoucí povolání, anebo ve kterém bylo dítě osvojeno nebo převzato do péče nahrazující péči rodičů na základě rozhodnutí příslušného orgánu.

Příklad 3

Zaměstnanec si po úmrtí matky osvojil svého bratra. Soud proběhl 26. 1. 2024, rozhodnutí nabylo právní moci 27. 2. 2024. Zaměstnancem předáno do mzdové účtárny 20. 3. 2024. Měsíčně uplatněno daňové zvýhodnění na dítě od 3. měsíce, v ročním zúčtování bude uplatněno od 2. měsíce. Je to tak správně?

Daňové zvýhodnění na dítě lze uplatnit již v kalendářním měsíci, ve kterém bylo dítě osvojeno nebo převzato do péče nahrazující péči rodičů na základě rozhodnutí příslušného orgánu. Postup uvedený v zadání dotazu je správný.

V praxi bývá je často problém správně stanovit, na které děti je možné daňové zvýhodnění uplatnit, a to hlavně když v domácnosti žijící děti nejsou obou partnerů. Je-li v jedné společně hospodařící domácnosti vyživováno více dětí, posuzují se pro účely tohoto ustanovení dohromady. Tzn., že v situaci, kdy neuplatňuje tato daňová zvýhodnění jen jeden z možných poplatníků v rámci společně hospodařící domácnosti, se posuzují vyživované děti v rámci jedné společně hospodařící domácnosti sice společně, ale u každého poplatníka se tento postup aplikuje odděleně. Z toho plyne, že např. u druha se dohromady posuzují jen děti, které má s družkou a jeho vlastní děti, nikoliv však děti, které má družka z dřívějšího vztahu. Toto ale neplatí v situaci, kdy by se tyto osoby vzaly a staly se manžely. V takovém případě např. může manžel uplatnit i děti, které má jeho žena z dřívějšího vztahu. Takže sčítání dětí pro účely daňového zvýhodnění je třeba provést vždy z pohledu poplatníka a do součtu lze zahrnout pouze ty děti, které jsou jeho vyživovanými. Finanční správa v souladu s výše uvedeným vydala metodiku (Daňové zvýhodnění u zaměstnavatele ze dne 22. 1. 2015), která je v principu aktuální dodnes.

Příklad 4

Mohu uplatnit daňové zvýhodnění na vyživované dítě v případě, že s přítelem ve společně hospodařící domácnosti vychovávám (a vyživuji) jeho dítě z předchozího vztahu?

Za vyživované dítě poplatníka se, pro účely zákona o daních z příjmů, považuje dítě vlastní, osvojenec, dítě v péči, která nahrazuje péči rodičů, dítě, které přestalo být u tohoto poplatníka z důvodu nabytí plné svéprávnosti nebo zletilosti v pěstounské péči, dítě druhého z manželů, vlastní vnuk nebo vnuk druhého z manželů, pokud jeho rodiče nemají dostatečné příjmy, z nichž by mohli daňové zvýhodnění uplatnit. Za vyživované dítě poplatníka se ZDP nepovažuje dítě druha/družky, byť žije s dítětem ve společné domácnosti. Daňové zvýhodnění na dítě druha v případě nesezdaného soužití uplatnit nelze.

Příklad 5

Druh a družka žijí ve společné domácnosti a mají dvě „společné vlastní“ děti. Jak je to s uplatňováním daňového zvýhodnění a jak by to bylo s uplatňováním daňového zvýhodnění např. u druha v případě, že by měl v téže společně hospodařící domácnosti ještě z dřívějšího vztahu další dvě svoje vyživované děti?

Mají-li druh a družka např. dvě „společné vlastní“ děti, náleží na ně daňové zvýhodnění ve výši stanovené „na jedno dítě“ a ve výši stanovené „na druhé dítě“. Daňové zvýhodnění na tyto děti může uplatnit ve zdaňovacím období nebo v témže kalendářním měsíci pouze jeden z nich. Musí se dohodnout, který z nich daňové zvýhodnění na tyto děti uplatní, resp. zda si daňové zvýhodnění na tyto dvě děti rozdělí a také se musí nově dohodnout o tom, na které z nich uplatní daňové zvýhodnění ve výši stanovené „na jedno dítě“ a na které ve výši stanovené „na druhé dítě“. V případě, že např. druh má v téže společně hospodařící domácnosti ještě z dřívějšího vztahu další dvě vyživované děti, posuzují se pak u něj dohromady nejen děti, které má společně s družkou ale i tyto jeho další dvě děti. Vzhledem k tomu, že na dvě s družkou společné děti mu náleží daňové zvýhodnění v tomto případě ve výši stanovené „na jedno dítě“ a ve výši „na druhé dítě“, na své další dvě děti si pak může uplatnit již jen daňové zvýhodnění ve výši stanovené „na třetí a každé další dítě“.

V praxi se rovněž chybuje u uplatňování daňového zvýhodnění v případech rozvodu manželství. Pokud je dítě svěřeno jednomu z rodičů a druhému bylo soudem stanoveno výživné, nelze dovozovat, že by tento druhý rodič žil s dítětem ve společně hospodařící domácnosti, neboť nelze dovozovat úmysl trvalého žití tohoto rodiče s dítětem, ani společné hospodaření s příjmy těchto osob. Z toho důvodu druhý rodič nevyživuje dítě ve společně hospodařící domácnosti a není splněn základní předpoklad stanovený § 35c odst. 1 ZDP pro možnost uplatnění daňového zvýhodnění.

Příklad 6

Má nárok na daňové zvýhodnění na dítě zaměstnanec, který je nedávno pravomocně rozveden, ale s manželkou i synem ještě bydlí pořád ve společné domácnosti? Syn byl svěřen do péče manželky a zaměstnanci bylo vyměřeno výživné.

Daňové zvýhodnění na vyživované dítě podle § 35c ZDP může uplatnit poplatník, žijící s dítětem ve společně hospodařící domácnosti. Společně hospodařící domácností se pro účely ZDP rozumí společenství fyzických osob, které spolu trvale žijí a společně uhrazují náklady na své potřeby.

Poplatník uvedený v zadání dotazu je rozveden a platí výživné a nesplňuje tudíž definici společně hospodařící domácnosti, a proto nemá daňové zvýhodnění nárok uplatnit.

Příklad 7

Rodičům, kteří se rozvedli, byly na základě rozhodnutí soudu svěřeny čtyři děti do společné péče. Rodiče se rozhodli, že si každý nechá v domácnosti dvě děti. V jaké roční výši si uplatnění daňové zvýhodnění oba rodiče po rozvodu?

Nárok na daňové zvýhodnění na vyživované dítě vzniká jednomu z rodičů, kteří žijí s dítětem ve společně hospodařící domácnosti. Aby si poplatník mohl uplatnit daňové zvýhodnění na dítě, musí splnit podmínku stanovenou v § 35c odst. 1 ZDP, podle kterého poplatník má nárok na daňové zvýhodnění na vyživované dítě, pokud s ním žije ve společně hospodařící domácnosti.

Pokud si každý z rodičů ponechá v domácnosti dvě děti, tak každý z rodičů bude uplatňovat na první dítě 15 204 Kč a na druhé dítě 22 320 Kč.

Nerezident může daňové zvýhodnění

stejně jako výše uvedené slevy na dani uplatnit, pouze pokud je daňovým rezidentem členského státu Evropské unie nebo státu tvořícího Evropský hospodářský prostor a jestliže úhrn všech jeho příjmů ze zdrojů na území České republiky (§ 22 ZDP) činí nejméně 90 % všech jeho příjmů s výjimkou příjmů, které nejsou předmětem daně podle § 3 nebo § 6 ZDP, jsou od daně osvobozeny podle § 4, 6 nebo § 10 ZDP, nebo příjmů, z nichž je daň vybírána srážkou podle zvláštní sazby daně. Výši příjmů ze zdrojů v zahraničí prokazuje poplatník potvrzením zahraničního správce daně.

Ing. Pavel Novák

Použité právní předpisy: - Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen ZDP)

Související předpisy: - Zákon č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů

§ 38d zákona č. 586/1992 Sb.
Citace na straně 47

Daň vybíraná srážkou podle zvláštní sazby daně

(1) Daň se vybírá srážkou z příjmů, na které se vztahuje zvláštní sazba daně podle § 36. Je-li plnění hrazeno formou záloh, je samostatným příjmem každá záloha i doplatek z vyúčtování celkového plnění. Srážku je povinen provést plátce daně, s výjimkou uvedenou v odstavci 2, při výplatě, poukázání nebo připsání úhrady ve prospěch poplatníka, avšak u příjmů uvedených v § 22 odst. 1 písm. c), f) a g) bodech 1, 2, 5, 6 a 12 a u úroků a jiných výnosů z poskytnutých zápůjček a z poskytnutých úvěrů, plynoucích poplatníkům uvedeným v § 2 odst. 3 a § 17 odst. 4, nejpozději v den, kdy o dluhu účtuje v souladu se zvláštním právním předpisem.

(2) U příjmů plynoucích z podílů na zisku uvedených v § 36, s výjimkou příjmů plynoucích ze zaknihovaných cenných papírů, je plátce daně povinen srazit daň při jejich výplatě, nejpozději však do konce třetího měsíce následujícího po měsíci, v němž byla schválena účetní závěrka a bylo rozhodnuto o rozdělení zisku nebo o úhradě ztráty. U příjmů z podílů na zisku plynoucích ze zaknihovaných cenných papírů je plátce povinen srazit daň nejpozději do konce měsíce následujícího po měsíci, v němž byla schválena účetní závěrka a bylo rozhodnuto o rozdělení zisku nebo o úhradě ztráty. U příjmu z podřízeného podílu na zisku, jehož výplata je spojena se splněním podmínky, která do konce lhůty pro sražení daně nenastala, a u příjmů z podílu na zisku, jejichž vyplacení bylo statutárním orgánem odmítnuto, je plátce daně povinen srazit daň při jejich výplatě. Jestliže je v okamžiku stanoveném zákonem pro sražení srážkové daně vlastníkem vlastního podílu, s nímž je spojeno právo na podíl na zisku, sama obchodní korporace, srážka se provede v okamžiku jeho nabytí jiným poplatníkem, pokud předtím právo na podíl na zisku nezaniklo. Ve stejných lhůtách je plátce daně povinen srazit daň u příjmu uvedeného v § 36 odst. 1 písm. b) bodu 3 a odst. 2. U příjmů plynoucích z podílových listů je plátce daně povinen srazit daň při jejich výplatě, nejpozději však do konce třetího měsíce následujícího po měsíci, v němž rozhodl obhospodařovatel o rozdělení zisku podílového fondu. Nebyla-li výplata příjmů plynoucích z podílu na zisku provedena ani posledního dne období, kdy je plátce daně povinen daň srazit, má se pro účely zákona za to, že srážka daně byla provedena poslední den vymezeného období; přitom u úrokových příjmů a u rozdílu mezi sjednanou cenou, které jsou považovány za podíly na zisku [§ 22 odst. 1 písm. g) bod 3], se dnem provedení srážky rozumí poslední den zdaňovacího období nebo období, za něž se podává daňové přiznání.

(3) Plátce daně je povinen sraženou daň odvést svému místně příslušnému správci daně do konce kalendářního měsíce následujícího po kalendářním měsíci, ve kterém byl povinen provést srážku podle odstavců 1 a 2. Pokud je plátce povinen podat daňové přiznání v průběhu zdaňovacího období, je povinen sraženou daň odvést svému místně příslušnému správci daně nejpozději do termínu pro podání tohoto daňového přiznání. Srážka daně se provádí ze základu daně stanoveného podle § 36.

(4) Daňová povinnost poplatníka, pokud jde o příjmy nebo zálohy na ně, z nichž je srážena daň, se považuje za splněnou řádným a včasným provedením srážky daně, kromě příjmů uvedených

a) v § 36 odst. 2 písm. m), pokud poplatník

1. prokazatelně učiní za období, za které byla ve zdaňovacím období z těchto příjmů daň sražena, dodatečně prohlášení k dani (§ 38k odst. 7),

2. zahrne příjmy uvedené v § 6 odst. 4 do daňového přiznání podaného za zdaňovací období, ve kterém mu tyto příjmy plynou,

b) v § 36 odst. 6 a 7.

(5) Neprovede-li plátce daně srážku daně vůbec, popřípadě provede-li ji v nesprávné výši nebo sraženou daň včas neodvede, bude na něm vymáhána jako jeho dluh. U příjmů uvedených v § 36 odst. 7 se použije obdobně § 38e odst. 9 věta třetí.

(6) Správce daně může plátci daně stanovit pro úhradu daně vybírané srážkou lhůtu delší.