Dávky v nezaměstnanosti
od 1. 1. 2012
od 1. 1. 2012
Kdo je oprávněn pobírat podporu v nezaměstnanosti? Které důvody se považují za vážné pro stanovení podpory v nezaměstnanosti v nižší procentní sazbě? Kdy uchazeči o zaměstnání nárok na podporu v nezaměstnanosti nevznikne? Nejen odpovědi na tyto otázky najdete v příspěvku.
ZÁKON Č. 435/2004 SB., o zaměstnanosti v souladu s Právem Evropských společenství upravuje zabezpečování státní politiky zaměstnanosti, jejímž cílem je dosažení plné zaměstnanosti a ochrana proti nezaměstnanosti. Zabezpečování práva na zaměstnání, poskytování podpory v nezaměstnanosti a podpory při rekvalifikaci jsou významnými strukturními prvky státní politiky zaměstnanosti.
V souladu s úspornými opatřeními vlády České republiky doznala i právní úprava poskytování podpory v nezaměstnanosti a podpory při rekvalifikaci některých významných změn. Zákon o zaměstnanosti obsahující tuto právní úpravu byl s účinností od 1. ledna 2012 novelizován:
zákonem č. 364/2011 Sb.,
zákonem č. 365/2012 Sb.,
a zákonem č. 367/2011 Sb.
zákonem č. 365/2012 Sb.,
a zákonem č. 367/2011 Sb.
Kdo je oprávněn pobírat podporu v nezaměstnanosti a jaká doba zaměstnání je potřebná pro vznik nároku na podporu v nezaměstnanosti?
PODPORA V NEZAMĚSTNANOSTI NÁLEŽÍ
uchazeči o zaměstnání při splnění stanovených podmínek ode dne podání písemné žádosti o podporu v nezaměstnanosti. Jestliže uchazeč o zaměstnání požádá o poskytnutí podpory v nezaměstnanosti nejpozději do 3 pracovních dnů po skončení zaměstnání nebo jiných činností uvedených v § 25 odst. 1 zákona o zaměstnanosti nebo činností, které jsou podle § 41 odst. 3 považovány za náhradní doby zaměstnání, přizná se podpora v nezaměstnanosti ode dne následujícího po skončení zaměstnání nebo uvedených činností.
Od 1. ledna 2012 zákon o zaměstnanosti nově stanoví, že nárok na podporu v nezaměstnanosti má uchazeč o zaměstnání, který úřadu práce doloží, že získal v posledních dvou letech, namísto dřívějších tří letech, před zařazením do evidence uchazečů o zaměstnání (dále jen „rozhodné období“) zaměstnáním nebo jinou výdělečnou činností dobu důchodového pojištění podle zvláštního právního předpisu v délce alespoň 12 měsíců (dále jen „předchozí zaměstnání“).
Podpůrčí doba činí u uchazeče
o zaměstnání do 50 let věku 5 měsíců, nad
50 do 55 let věku 8 měsíců a nad 55 let
věku 11 měsíců.
o zaměstnání do 50 let věku 5 měsíců, nad
50 do 55 let věku 8 měsíců a nad 55 let
věku 11 měsíců.
Splnění doby 12 měsíců důchodového pojištění lze doložit například evidenčními listy důchodového pojištění nebo zvláštním potvrzením určeným pro úřady práce, které lze nalézt na integrovaném portálu MPSV – zaměstnanost – pro občany – formuláře ke stažení pro občany.
Formulář má název „Potvrzení zaměstnavatele pro účely posouzení nároku na podporu v nezaměstnanosti“. Uvedený formulář, po jeho vyplněním zaměstnavatelem, obsahuje veškeré potřebné údaje pro posouzení nároku na podporu v nezaměstnanosti tj. údaje o zaměstnání, o výši průměrného výdělku a dalších skutečnostech rozhodných pro posouzení nároku na podporu v nezaměstnanosti.
Formulář má název „Potvrzení zaměstnavatele pro účely posouzení nároku na podporu v nezaměstnanosti“. Uvedený formulář, po jeho vyplněním zaměstnavatelem, obsahuje veškeré potřebné údaje pro posouzení nároku na podporu v nezaměstnanosti tj. údaje o zaměstnání, o výši průměrného výdělku a dalších skutečnostech rozhodných pro posouzení nároku na podporu v nezaměstnanosti.
Od 1. ledna 2012 zákon rovněž nově stanoví, že zařazení a vedení v evidenci uchazečů o zaměstnání nebrání, pokud fyzická osoba soustavně se připravující na budoucí povolání získala v rozhodném období zaměstnáním, nebo jinou výdělečnou činností dobu důchodového pojištění podle jiného právního předpisů v délce alespoň 12 měsíců.
NÁHRADNÍ DOBY ZAMĚSTNÁNÍ LZE PRO VZNIK NÁROKU NA PODPORU v nezaměstnanosti započíst v celém rozsahu 12 měsíců.
Zákon o zaměstnanosti zohledňuje některé právně významné skutečnosti, které fyzické osobě neumožňovaly, aby byla zaměstnána nebo vykonávala jinou výdělečnou činnost a tuto podmínku pro vznik nároku na podporu v nezaměstnanosti mohla splnit. Proto zákon o zaměstnanostistanoví výčet společensky uznaných překážek, pro které nemohl žadatel o podporu v nezaměstnanosti být výdělečně činný a považuje je za náhradní doby zaměstnání.
Za náhradní dobu zaměstnání se považuje např.:
- doba přípravy osoby se zdravotním postižením k práci,
- pobírání plného invalidního důchodu třetího stupně,
- osobní péče o dítě ve věku do 4 let, o zdravotně postižené členy rodiny,
- doba výkonu dlouhodobé dobrovolnické služby na základě smlouvy dobrovolníka s vysílající organizací, které byla udělena akreditace Ministerstvem vnitra, nebo výkonu veřejné služby na základě smlouvy o výkonu veřejné služby, pokud rozsah vykonané služby překračuje v průměru alespoň 20 hodin v kalendářním týdnu a doba osobní péče o fyzickou osobu mladší 10 let, která se podle zvláštního právního předpisu považuje za osobu závislou na pomoci jiné fyzické osoby ve stupni I (lehká závislost).
- pobírání plného invalidního důchodu třetího stupně,
- osobní péče o dítě ve věku do 4 let, o zdravotně postižené členy rodiny,
- doba výkonu dlouhodobé dobrovolnické služby na základě smlouvy dobrovolníka s vysílající organizací, které byla udělena akreditace Ministerstvem vnitra, nebo výkonu veřejné služby na základě smlouvy o výkonu veřejné služby, pokud rozsah vykonané služby překračuje v průměru alespoň 20 hodin v kalendářním týdnu a doba osobní péče o fyzickou osobu mladší 10 let, která se podle zvláštního právního předpisu považuje za osobu závislou na pomoci jiné fyzické osoby ve stupni I (lehká závislost).
Tyto doby lze započíst pro vznik nároku na podporu v nezaměstnanosti v celém rozsahu 12 měsíců.
Kdy uchazeči o zaměstnání nárok na podporu v nezaměstnanosti nevznikne?
NÁROK NA PODPORU V NEZAMĚSTNANOSTI NEMÁ UCHAZEČ o zaměstnání,
- a) se kterým byl v době posledních 6 měsíců před zařazením do evidence uchazečů o zaměstnání zaměstnavatelem skončen pracovněprávní vztah z důvodu porušení povinností vyplývající z právních předpisů vztahujících se k jím vykonávané práci zvlášť hrubým způsobem [např. § 55 odst. 1 písm. b) nebo § 52 písm. g) ZP]; to platí i v případě skončení jiného pracovního vztahu z obdobného důvodu,
- b) nově od 1. ledna 2012 nemá nárok na podporu v nezaměstnanosti uchazeč o zaměstnání, se kterým byl v době posledních 6 měsíců před zařazením do evidence uchazečů o zaměstnání zaměstnavatelem skončen pracovněprávní vztah z důvodu porušení jiné povinnosti zaměstnance podle § 301a) ZP zvlášť hrubým způsobem,
- c) kterému vznikl nárok na výluhový příspěvek podle zvláštních právních předpisů a tento příspěvek je vyšší než podpora v nezaměstnanosti, která by uchazeči o zaměstnání náležela, pokud by neměl nárok na výluhový příspěvek a
- d) který ke dni, k němuž má být podpora v nezaměstnanosti přiznána, vykonává některou z činností podle § 25 odst. 3 zákona o zaměstnanosti, tzv. nekolidující zaměstnání.
Zákon současně výslovně stanoví, že uchazeči o zaměstnání se neposkytuje podpora v nezaměstnanosti po dobu trvání právního vztahu, na jehož základě vykonává některou z činností podle § 25 odst. 3, tzv. nekolidující zaměstnání.
Uchazeč o zaměstnání je povinen
krajské pobočce Úřadu práce výkon této činnosti bez ohledu na výši měsíčního výdělku nebo odměny oznámit při podání žádosti o zprostředkování zaměstnání nebo nejpozději v den nástupu k výkonu této činnosti, a ve lhůtě stanovené krajskou pobočkou Úřadu práce dokládat výši měsíčního výdělku nebo odměny.
Uchazeč o zaměstnání je povinen
krajské pobočce Úřadu práce výkon této činnosti bez ohledu na výši měsíčního výdělku nebo odměny oznámit při podání žádosti o zprostředkování zaměstnání nebo nejpozději v den nástupu k výkonu této činnosti, a ve lhůtě stanovené krajskou pobočkou Úřadu práce dokládat výši měsíčního výdělku nebo odměny.
Podle ustanovení § 301a zákona č. 262/2006 Sb., ZP jsou zaměstnanci povinni v období od 1. 1. 2011 do 31. 12. 2013 v době prvních 21 kalendářních dnů trvání dočasné pracovní neschopnosti povinni dodržovat stanovený režim dočasně práceneschopného pojištěnce, pokud jde o povinnost zdržovat se v době dočasné pracovní neschopnosti v místě pobytu a dodržovat dobu a rozsah povolených vycházek podle zákona o nemocenském pojištění.
DÉLKA PODPŮRČÍ DOBY JE ZÁVISLÁ NA VĚKU UCHAZEČE o zaměstnání.
Podpora v nezaměstnanosti náleží uchazeči o zaměstnání po podpůrčí dobu, jejíž délka je diferencována v závislosti na věku uchazeče o zaměstnání. Podpůrčí doba činí u uchazeče o zaměstnání do 50 let věku 5 měsíců, nad 50 do 55 let věku 8 měsíců a nad 55 let věku 11 měsíců.
Výše podpory v nezaměstnanosti se stanoví procentní sazbou z průměrného měsíčního čistého výdělku, který byl u uchazeče o zaměstnání zjištěn a naposledy používán pro pracovněprávní účely v jeho posledním ukončeném zaměstnání v rozhodném období podle pracovněprávních předpisů, z posledního vyměřovacího základu v rozhodném období přepočteného na 1 kalendářní měsíc u uchazeče o zaměstnání, který naposledy před zařazením do evidence uchazečů o zaměstnání vykonával samostatnou výdělečnou činnost, nebo její výše je stanovena příslušným násobkem průměrné mzdy v národním hospodářství ze I. až 3. čtvrtletí kalendářního roku předcházejícího kalendářnímu roku, ve kterém byla podána žádost o tuto podporu u uchazeče o zaměstnání, který např. splnil podmínku předchozího zaměstnání započtením náhradní doby.
PROCENTNÍ SAZBA PODPORY JE STANOVENA DIFERENCOVANĚ – procentní sazba podpory v nezaměstnanosti činí první dva měsíce podpůrčí doby 65 %, další dva měsíce podpůrčí doby 50 % a po zbývající podpůrčí dobu (tj. 1, 4 a 7 měsíců v závislosti na věku uchazeče o zaměstnání) 45 % průměrného měsíčního čistého výdělku nebo vyměřovacího základu.
Uchazeči o zaměstnání, který ukončil zaměstnání bez vážného důvodu, se vyplácí podpora v nezaměstnanosti v nižší procentní sazbě.
V případě, že uchazeč o zaměstnání před zařazením do evidence uchazečů o zaměstnání bez vážného důvodu ukončil poslední zaměstnání sám nebo dohodou se zaměstnavatelem, činí procentní sazba podpory v nezaměstnanosti 45 % průměrného měsíčního čistého výdělku nebo vyměřovacího základu po celou podpůrčí dobu.
Vykonával-li uchazeč o zaměstnání jako poslední před zařazením do evidence uchazečů o zaměstnání samostatnou výdělečnou činnost, ustanovení zákona o nižší procentní sazbě podpory v nezaměstnanosti se na něho nevztahuje.
Ukončil-li uchazeč o zaměstnání sám nebo dohodou ve stejný den více zaměstnání, z nichž alespoň 1 bylo ukončeno z vážných důvodů, náleží mu podpora v nezaměstnanosti v nesnížené sazbě,tj. po dobu prvních 2 měsíců podpůrčí doby ve výši 65 %, další 2 měsíce podpůrčí doby 50 % a po zbývající podpůrčí dobu 45 % průměrného měsíčního čistého výdělku.
Které důvody se považují za vážné pro stanovení podpory v nezaměstnanosti v nižší procentní sazbě?
ZÁKON O ZAMĚSTNANOSTI VE SVÉM § 5 STANOVÍ VÝČET DŮVODŮ, které se považují za vážné pro účely zákona o zaměstnanosti.
Pro účely zákona o zaměstnanosti se rozumí vážnými důvody důvody spočívající v:
Pro účely zákona o zaměstnanosti se rozumí vážnými důvody důvody spočívající v:
Splnění doby 12 měsíců důchodového
pojištění lze doložit například evidenčními
listy důchodového pojištění nebo zvláštním
potvrzením určeným pro úřady práce.
pojištění lze doložit například evidenčními
listy důchodového pojištění nebo zvláštním
potvrzením určeným pro úřady práce.
Podle ustanovení § 56 ZP
zaměstnanec může pracovní poměr okamžitě zrušit jen, jestliže:
zaměstnanec může pracovní poměr okamžitě zrušit jen, jestliže:
a) podle lékařského posudku vydaného zařízením závodní preventivní péče nebo rozhodnutí příslušného správního úřadu, který lékařský posudek přezkoumává, nemůže dále konat práci bez vážného ohrožení svého zdraví a zaměstnavatel mu neumožnil do 15 dnů ode dne předložení tohoto posudku výkon jiné pro něho vhodné práce, nebo
b) zaměstnavatel mu nevyplatil mzdu nebo plat nebo náhradu mzdy nebo platu anebo jakoukoli jejich část do 15 dnů po uplynutí termínu splatnosti.
b) zaměstnavatel mu nevyplatil mzdu nebo plat nebo náhradu mzdy nebo platu anebo jakoukoli jejich část do 15 dnů po uplynutí termínu splatnosti.
POTVRZENÍ ZAMĚSTNAVATELE PRO ÚČELY POSOUZENÍ NÁROKU na podporu v nezaměstnanosti.
Podle ustanovení § 313 ZP je zaměstnavatel od 1. ledna 2012 povinen při skončení pracovního poměru, dohody o provedení práce nebo dohody o pracovní činnosti vydat zaměstnanci potvrzení o zaměstnání a uvést v něm zákonem stanovené skutečnosti.
Údaje o výši průměrného výdělku, o tom, zda pracovní poměr, dohoda o provedení práce nebo dohoda o pracovní činnosti byly zaměstnavatelem rozvázány z důvodu porušení povinnosti vyplývající z právních předpisů vztahujících se k zaměstnancem vykonávané práci zvlášť hrubým způsobem nebo z důvodu porušení jiné povinnosti zaměstnance podle § 301a zvlášť hrubým způsobem a o dalších skutečnostech rozhodných pro posouzení nároku na podporu v nezaměstnanosti je zaměstnavatel povinen uvést na žádost zaměstnance v odděleném potvrzení.
Na internetových stránkách MPSV je k dispozici formulář – Potvrzení zaměstnavatele pro účely posouzení nároku na podporu v nezaměstnanosti – který má každý uchazeč o zaměstnání k dispozici a může jej předložit svému zaměstnavateli k vyplnění údajů o svém zaměstnání, o výši svého průměrného (popř. pravděpodobného) čistého měsíčního výdělku a dalších skutečnostech rozhodných pro posouzení nároku na podporu v nezaměstnanosti.
UCHAZEČ O ZAMĚSTNÁNÍ JE POVINEN DOLOŽIT úřadu práce skutečnosti rozhodné pro přiznání a poskytování podpory v nezaměstnanosti.
Skutečnosti rozhodné pro přiznání a poskytování podpory v nezaměstnanosti je uchazeč o zaměstnání povinen doložit, a to například:
- evidenčním listem důchodového pojištění,
- potvrzením o zaměstnání,
- potvrzením o výši průměrného výdělku,
- dokladem o výkonu jiné výdělečné činnosti,
- u osoby samostatně výdělečně činné potvrzením o době trvání účasti na důchodovém pojištění a o vyměřovacím základu pro pojistné na sociální zabezpečení a
- příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a změny těchto skutečností je povinen písemně oznámit krajské pobočce Úřadu práce nejpozději do 8 kalendářních dnů.
- potvrzením o zaměstnání,
- potvrzením o výši průměrného výdělku,
- dokladem o výkonu jiné výdělečné činnosti,
- u osoby samostatně výdělečně činné potvrzením o době trvání účasti na důchodovém pojištění a o vyměřovacím základu pro pojistné na sociální zabezpečení a
- příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a změny těchto skutečností je povinen písemně oznámit krajské pobočce Úřadu práce nejpozději do 8 kalendářních dnů.
UCHAZEČI O ZAMĚSTNÁNÍ, KTERÉMU BYLO VYPLACENO ODSTUPNÉ, se výplata podpory v nezaměstnanosti odkládá.
Od 1. ledna 2012 zákon o zaměstnanosti nově stanoví, že uchazeči o zaměstnání, kterému bylo podle jiných právních předpisů z posledního zaměstnání vyplaceno odstupné podle § 67 zákona č. 262/2006 Sb., ZP, odbytné nebo odchodné podle § 138 a násl. zákona č. 221/1999 Sb., o vojácích z povolání, ve znění pozdějších předpisů a § 155 a násl. zákona č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, ve znění pozdějších předpisů, se podpora v nezaměstnanosti poskytne až po uplynutí doby, která se určí podle počtu násobků průměrného výdělku nebo měsíčního služebního příjmu, ze kterých byla uchazeči o zaměstnání odvozena výše odstupného, odbytného nebo odchodného stanovená jinými prvními předpisy. Ustanovením předchozí věty není dotčeno poskytování podpory v nezaměstnanosti po celkovou dobu stanovenou tímto zákonem, která činí v závislosti na věku uchazeče o zaměstnání 5, 8 a 11 měsíců.
UCHAZEČI O ZAMĚSTNÁNÍ, KTERÉMU ODSTUPNÉ NEBYLO VYPLACENO, poskytne Úřad práce kompenzaci.
Od 1. ledna 2012 zákon současně stanoví, že uchazeči o zaměstnání, kterému vznikl nárok na podporu v nezaměstnanosti, ale odstupné, odbytné nebo odchodné mu nebylo vyplaceno po skončení pracovního nebo služebního poměru v nejbližším výplatním termínu určeném u zaměstnavatele pro výplatu mzdy nebo platu anebo v den skončení pracovního nebo služebního poměru, poskytne Úřad práce kompenzaci za dobu od zařazení do evidence uchazečů o zaměstnání do uplynutí doby, která se určí podle počtu násobků průměrného výdělku nebo měsíčního služebního příjmu, ze kterých byla odvozena minimální výše odstupného, odbytného nebo odchodného stanovená jinými právními předpisy. Podpora v nezaměstnanosti se poskytne uchazeči o zaměstnání až po uplynutí doby, za kterou byla poskytnuta kompenzace.
Vyřazením z evidence uchazečů
o zaměstnání rovněž zaniká uchazeči nárok
na vyplácení podpory v nezaměstnanosti
a podpory při rekvalifikaci.
o zaměstnání rovněž zaniká uchazeči nárok
na vyplácení podpory v nezaměstnanosti
a podpory při rekvalifikaci.
Výše kompenzace se stanoví jako násobek doby,za kterou náleží odstupné, odchodné nebo odbytné, a 65 % průměrného měsíčního čistého výdělku, který byl u uchazeče o zaměstnání zjištěn a naposledy používán pro pracovněprávní účely v jeho posledním ukončeném zaměstnání podle pracovněprávních předpisů.
V případě, že uchazeč o zaměstnání nebude moci průměrný měsíční čistý výdělek doložit, kompenzace se poskytne ve výši násobku doby, za kterou náleží odstupné, odchodné nebo odbytné a 0,15násobku průměrné mzdy v národním hospodářství za 1. až 3. čtvrtletí předcházejícího kalendářního roku, ve kterém byl uchazeč o zaměstnání zařazen do evidence uchazečů o zaměstnání a v roce 2012 bude představovat částku 3 559 Kč.
O výši vyplacené kompenzace
informuje krajská pobočka Úřadu práce zaměstnavatele do 3 pracovních dnů od nabytí právní moci rozhodnutí. Zaměstnavatel je povinen uvedenou částku Úřadu práce uhradit do 10 pracovních dnů od doručení této informace, a to i v případě, že dlužné odstupné již vyplatil. Nesplnění této povinnosti oznamuje Úřad práce celnímu úřadu příslušnému podle sídla zaměstnavatele, který je právnickou osobou, nebo bydliště zaměstnavatele, který je fyzickou osobou.
MAXIMÁLNÍ VÝŠE PODPORY v nezaměstnanosti činí 0,58násobek průměrné mzdy v národním hospodářství za první až třetí čtvrtletí kalendářního roku předcházejícího kalendářnímu roku, ve kterém byla podána žádost o podporu v nezaměstnanosti.
Průměrná mzda v národním hospodářství za 1. až 3. čtvrtletí 2011 činí 23 726 Kč a maximální výše podpory v nezaměstnanosti, která může být poskytována úřadem práce uchazeči o zaměstnání v roce 2012 činí 13 761 Kč.
U uchazeče o zaměstnání, který má nárok na výsluhový příspěvek a současně mu vznikne nárok na podporu v nezaměstnanosti, se výše podpory v nezaměstnanosti stanoví jako rozdíl mezi podporou v nezaměstnanosti a výsluhovým příspěvkem nebo příspěvkem za službu.
PODPORA V NEZAMĚSTNANOSTI STANOVENÁ násobkem průměrné mzdy v nh se uchazeči o zaměstnání stanoví za první 2 měsíce ve výši 0,15násobku, další 2 měsíce ve výši 0,12násobku a po zbývající podpůrčí dobu 0,11násobku průměrné mzdy v národním hospodářství za 1. až 3. čtvrtletí kalendářního roku předcházejícího kalendářnímu roku, ve kterém byla podána žádost o tuto podporu, jestliže:
a) splnil podmínku doby předchozího zaměstnání započtením náhradní doby a tato doba se posuzuje jako poslední zaměstnání,
b) bez svého zavinění nemůže osvědčit výši průměrného měsíčního čistého výdělku nebo vyměřovacího základu, nebo
c) nelze u něj stanovit průměrný měsíční čistý výdělek nebo vyměřovací základ.
b) bez svého zavinění nemůže osvědčit výši průměrného měsíčního čistého výdělku nebo vyměřovacího základu, nebo
c) nelze u něj stanovit průměrný měsíční čistý výdělek nebo vyměřovací základ.
Podpora při rekvalifikaci se uchazeči o zaměstnání ve výše uvedených případech stanoví ve výši 0,14násobku průměrné mzdy v národním hospodářství za první až třetí čtvrtletí kalendářního roku předcházejícího kalendářnímu roku, ve kterém uchazeč o zaměstnání nastoupil na rekvalifikaci.
Podpora v nezaměstnanosti ve výši 0,15násobku průměrné mzdy představuje v roce 2012 částku 3 559 Kč, ve výši 0,12násobku představuje částku 2 847 Kč a ve výši 0,11násobku představuje částku 2 610 Kč. Podpora při rekvalifikaci ve výši 0,14násobku představuje částku 3 322 Kč.
Výpočet podpor při souběhu zaměstnání - ukončil-li uchazeč o zaměstnání v rozhodném období ve stejný den více zaměstnání nebo zaměstnání a samostatnou výdělečnou činnost, které jsou dobou důchodového pojištění, výše podpory v nezaměstnanosti a podpory při rekvalifikaci se stanoví z částky, která se rovná součtu průměrných měsíčních čistých výdělků nebo součtu průměrného čistého měsíčního výdělku (výdělků) a vyměřovacího základu.
SPLATNOST A VÝPLATA PODPORY PŘI REKVALIFIKACI – podpora v nezaměstnanosti a podpora při rekvalifikaci jsou splatné po nabytí právní moci rozhodnutí o jejich přiznání pozadu za měsíční období, a to nejpozději v následujícím kalendářním měsíci. V odůvodněných případech mohou být vyplaceny zálohově a při další splátce zúčtovány.
Od 1. ledna 2012 zákon o zaměstnanosti výslovně stanoví, že podpora v nezaměstnanosti a podpora při rekvalifikaci se vyplácí v české měně, převodem na platební účet určený uchazečem o zaměstnání, nebo v hotovosti, anebo využitím platební funkce karty sociálních systémů, a to podle rozhodnutí uchazeče o zaměstnání, s tím, že způsob výplaty určuje příjemce dávky.
OPĚTOVNÉ POSKYTOVÁNÍ PODPORY V NEZAMĚSTNANOSTI – zákon o zaměstnanosti stanoví diferencovaně podmínky pro opětovné poskytování podpory v nezaměstnanosti v závislosti na tom, zda uchazeči o zaměstnání v posledních dvou letech, namísto dřívějších tří letech, před zařazením do evidence uchazečů o zaměstnání neuplynula nebo uplynula celá podpůrčí doba a to následovně.
Uchazeči o zaměstnání v poslední evidenci neuplynula celá podpůrčí doba
Zákon o zaměstnanosti od 1. ledna 2012 nově stanoví, že uchazeč o zaměstnání, kterému v posledních 2 letech namísto dřívějších 3 letech, před zařazením do evidence uchazečů o zaměstnání neuplynula celá podpůrčí doba a po uplynutí části podpůrčí doby získal zaměstnáním nebo jinou výdělečnou činností dobu důchodového pojištění podle zvláštního právního předpisu v délce alespoň 3 měsíců, má nárok na podporu v nezaměstnanosti po celou podpůrčí dobu. Jestliže získal zaměstnáním nebo jinou výdělečnou činností dobu důchodového pojištění v délce kratší než 3 měsíce, má uchazeč o zaměstnání nárok na podporu v nezaměstnanosti po zbývající část podpůrčí doby.
Uchazeči o zaměstnání v poslední evidenci uplynula celá podpůrčí doba
Zákon od 1. ledna 2012 rovněž nově stanoví, že uchazeč o zaměstnání, kterému v posledních 2 letech namísto dřívějších 3 letech před zařazením do evidence uchazečů o zaměstnání uplynula celá podpůrčí doba, má nárok na podporu v nezaměstnanosti, pokud získal zaměstnáním nebo jinou výdělečnou činností dobu důchodového pojištění v délce alespoň 6 měsíců; tato doba se nevyžaduje v případech, kdy uchazeč o zaměstnání skončil zaměstnání nebo výdělečnou činnost ze zdravotních důvodů [např. § 52 písm. d) a e), § 56 písm. a) ZP] nebo skončil zaměstnání proto, že mu byla dána zaměstnavatelem výpověď z organizačních důvodů [např. § 52 písm. a) až c) ZP] nebo proto, že zaměstnavatel porušil podstatnou povinnost vyplývající z právních předpisů, kolektivní smlouvy nebo sjednaných pracovních podmínek [např. § 56 odst. 1 písm. b) ZP].
Do doby 6 měsíců se nezapočítává doba důchodového pojištění získaná zaměstnáním nebo jinou výdělečnou činností v době vedení v evidenci uchazečů o zaměstnání tzv. nekolidujícím zaměstnání a krátkodobým zaměstnáním.
POKUD UCHAZEČ O ZAMĚSTNÁNÍ V PRŮBĚHU PODPŮRČÍ DOBY ONEMOCNÍ a pobírá dávky nemocenského pojištění z titulu svého posledního zaměstnání, tak doba, po kterou tyto dávky pobírá, se mu nezapočítává do podpůrčí doby a po tuto dobu mu též není vyplácena podpora v nezaměstnanosti a podpora při rekvalifikaci. Uchazeči o zaměstnání, kterému jsou poskytovány dávky nemocenského pojištění z účasti na nemocenském pojištění z titulu výkonu činnosti podle § 25 odst. 3 tzv. nekolidujícího zaměstnání nebo zaměstnání podle § 25 odst. 6 tzv. krátkodobého zaměstnání, je vyplácena podpora v nezaměstnanosti a podpora při rekvalifikaci, pokud splňuje podmínky pro vznik nároku na tuto podporu a tato doba se mu započítává do podpůrčí doby.
KDY SE PODPORA V NEZAMĚSTNANOSTI NEPOSKYTUJE – stanoví zákon o zaměstnanosti. Uchazeči o zaměstnání se neposkytuje podpora v nezaměstnanosti po dobu poskytování starobního důchodu, poskytování dávek nemocenského pojištění, s výjimkou dávek nemocenského pojištění, které jsou uchazeči o zaměstnání poskytovány z účasti na nemocenském pojištění z titulu výkonu činností podle § 25 odst. 3 tzv. nekolidujícího zaměstnání nebo zaměstnání podle § 25 odst. 6 tzv. krátkodobého zaměstnání, vazby a trvání právního vztahu, na jehož základě vykonává některou z činností podle § 25 odst. 3 (tzv. nekolidujícího zaměstnání) zákona o zaměstnanosti a po dobu, po kterou je mu poskytována podpora při rekvalifikaci.
VYŘAZENÍM Z EVIDENCE UCHAZEČŮ O ZAMĚSTNÁNÍ ZANIKÁ uchazeči nárok na podporu. Zákon stanoví, že uchazeče o zaměstnání krajská pobočka Úřadu práce z evidence uchazečů o zaměstnání rozhodnutím vyřadí, jestliže bez vážného důvodu:
- a) odmítne nastoupit do vhodného zaměstnání (zde je třeba na místě uvést, že pro uchazeče, který má být umístěn na výkon veřejně prospěšných prací, je vhodným zaměstnání i takové zaměstnání, jehož délka pracovní doby činí nejvýše polovinu délky stanové týdenní pracovní doby a které odpovídá jeho zdravotní způsobilosti),
b) odmítne nastoupit na dohodnutou rekvalifikaci, neúčastní se rekvalifikačního kurzu ve stanoveném rozsahu teoretické a praktické přípravy, neplní studijní a výcvikové povinnosti stanovené vzdělávacím zařízením, které rekvalifikaci provádí, nebo se nepodrobí závěrečnému ověření získaných znalostí a dovedností, anebo uchazeč o zaměstnání, který je veden v evidenci uchazečů o zaměstnání nepřetržitě déle než 5 měsíců, odmítne nabídku krajské pobočky Úřadu práce na rekvalifikaci,
c) neposkytne součinnost při vypracování individuálního akčního plánu, jeho aktualizaci nebo vyhodnocování anebo neplní podmínky v něm stanovené,
d) odmítne nabídku vykonávat veřejnou službu v rozsahu nejvýše 20 hodin týdně v případě, že je veden v evidenci uchazečů o zaměstnání nepřetržitě déle než 2 měsíce,
e) odmítne se podrobit vyšetření svého zdravotního stavu, nebo psychologickému vyšetření, anebo f) maří součinnost s krajskou pobočkou Úřadu práce.
Uchazeč o zaměstnání, který byl vyřazen z evidence uchazečů o zaměstnání z některého z výše uvedených důvodů a uchazeč, který byl vyřazen proto, že vykonává nelegální práci, může být na základě nové písemné žádosti do evidence uchazečů o zaměstnání znovu zařazen nejdříve po uplynutí doby 6 měsíců ode dne vyřazení z evidence uchazečů o zaměstnání.
Vyřazením z evidence uchazečů o zaměstnání rovněž zaniká uchazeči nárok na vyplácení podpory v nezaměstnanosti a podpory při rekvalifikaci.
Překážkou pro zařazení a vedení v evidenci
uchazečů o zaměstnání, tudíž i pro vznik nároku na podporu v nezaměstnanosti a podporu při rekvalifikaci je, pokud:
a) fyzická osoba bez vážného důvodu ukončí sama nebo na základě dohody se zaměstnavatelem vhodné zaměstnání zprostředkované krajskou pobočku Úřadu práce, nebo
b) zaměstnavatel s fyzickou osobou ukončí vhodné zaměstnání zprostředkované krajskou pobočkou Úřadu práce z důvodu porušení povinnosti vyplývající z právních předpisů vztahujících se k jí vykonávané práci zvlášť hrubým způsobem. Také v těchto případech může být fyzická osoba zařazena na základě nové písemné žádosti do evidence po uplynutí 6 měsíců ode dne sjednaného jako den nástupu do zaměstnání, zprostředkovaného krajskou pobočkou Úřadu práce.
NÁROK NA PODPORU PŘI REKVALIFIKACI MÁ uchazeč o zaměstnání, který se účastní rekvalifikace zabezpečované úřadem práce a jedinou podmínkou pro vznik nároku je, že ke dni, k němuž má být podpora při rekvalifikaci přiznána, není poživatelem starobního důchodu.
Podpora při rekvalifikaci se poskytuje po celou dobu rekvalifikace ve výši 60 % průměrného měsíčního čistého výdělku nebo vyměřovacího základu a horní hranice jejího poskytování je stanovena vyšší částkou než u podpory v nezaměstnanosti.
ZÁVĚR – Zákon o zaměstnanosti sice stanoví, že podpora při rekvalifikaci se poskytuje po celou dobu rekvalifikace ve výši 60 % průměrného měsíčního čistého výdělku, ale maximální výše podpory při rekvalifikaci činí 0,65násobek průměrné mzdy v národním hospodářství za první až třetí čtvrtletí kalendářního roku předcházejícího kalendářnímu roku, ve kterém uchazeč o zaměstnání nastoupil rekvalifikaci a v roce 2012 představuje částku 15 422 Kč.
Mgr. Olga Bičáková
§ 25 zákona č. 435/2004 Sb.
(1) Uchazečem o zaměstnání může být, pokud tento zákon dále nestanoví jinak, pouze fyzická osoba, která má na území České republiky bydliště a která není
- a) v pracovněprávním vztahu nebo ve služebním poměru, s výjimkami uvedenými v odstavcích 3 a 6,
- b) osobou samostatně výdělečně činnou; za osobu samostatně výdělečně činnou se považuje fyzická osoba, která se pro účely důchodového pojištění podle zvláštního právního předpisu považuje za osobu samostatně výdělečně činnou,
- c) společníkem nebo jednatelem společnosti s ručením omezeným nebo komanditistou komanditní společnosti nebo ředitelem obecně prospěšné společnosti anebo vedoucím organizační složky zahraniční právnické osoby vykonávajícím mimo pracovněprávní vztah k této společnosti pro společnost práci, za kterou je touto společností odměňován a jeho měsíční nebo průměrná měsíční odměna spolu s případným výdělkem (odměnou) podle odstavce 3 přesáhne polovinu minimální mzdy,
- d) členem představenstva akciové společnosti vykonávajícím mimo pracovněprávní vztah k této společnosti pro společnost práci, za kterou je touto společností odměňován a jeho měsíční nebo průměrná měsíční odměna spolu s případným výdělkem (odměnou) podle odstavce 3 přesáhne polovinu minimální mzdy,
- e) členem dozorčí rady obchodní společnosti vykonávajícím mimo pracovněprávní vztah k této společnosti pro společnost práci, za kterou je touto společností odměňován a jeho měsíční nebo průměrná měsíční odměna spolu s případným výdělkem (odměnou) podle odstavce 3 přesáhne polovinu minimální mzdy,
- f) členem družstva vykonávajícím mimo pracovněprávní vztah k družstvu pro družstvo práci, za kterou je družstvem odměňován a jeho měsíční nebo průměrná měsíční odměna spolu s případným výdělkem (odměnou) podle odstavce 3 přesáhne polovinu minimální mzdy,
- g) soudcem,
- h) poslancem nebo senátorem Parlamentu nebo poslancem Evropského parlamentu,
- i) členem zastupitelstva územního samosprávného celku, jestliže jsou mu vypláceny odměny jako členům zastupitelstev územních samosprávných celků, kteří tyto funkce vykonávají jako uvolnění členové,
- j) prezidentem republiky,
- k) členem vlády,
- l) prezidentem, viceprezidentem nebo členem Nejvyššího kontrolního úřadu,
- m) Veřejným ochráncem práv nebo zástupcem Veřejného ochrance práv,
- n) členem Rady pro rozhlasové a televizní vysílání, členem Rady Ústavu pro studium totalitních režimů, předsedou Energetického regulačního úřadu, členem Rady Českého telekomunikačního úřadu, finančním arbitrem nebo zástupcem finančního arbitra,
- o) nuceným správcem nebo správcem podle zvláštního právního předpisu, prokuristou nebo likvidátorem podle zvláštního právního předpisu, a to v době, kdy tuto činnost vykonává,
- p) pěstounem, který vykonává pěstounskou péči v zařízeních pro výkon pěstounské péče podle zvláštního právního předpisu, nebo kterému je za výkon pěstounské péče vyplácena odměna náležející pěstounovi ve zvláštních případech podle zvláštního právního předpisu,
- q) výdělečně činná v cizině, nebo
- r) fyzickou osobou soustavně se připravující na budoucí povolání, s výjimkou uvedenou v odstavci 4.
(2) Uchazečem o zaměstnání se nemůže stát fyzická osoba v době, po kterou
- a) je uznána dočasně neschopnou práce,
- b) vykonává trest odnětí svobody, vykonává ochranné opatření zabezpečovací detenci nebo je ve vazbě,
- c) pobírá peněžitou pomoc v mateřství v době před porodem a 6 týdnů po porodu, nebo
- d) je plně invalidní podle § 39 odst. 1 písm. a) zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění,
- f) je invalidní ve třetím stupni, s výjimkou fyzické osoby, která je invalidní ve třetím stupni a je schopna výdělečné činnosti za zcela mimořádných podmínek32b).
(3) Zařazení a vedení v evidenci uchazečů o zaměstnání nebrání
- a) výkon činnosti na základě pracovního nebo služebního poměru, pokud měsíční výdělek nepřesáhne polovinu minimální mzdy, nebo
- b) výkon činnosti na základě dohody o provedení práce nebo dohody o pracovní činnosti, pokud měsíční odměna nebo odměna připadající na 1 měsíc za období, za které přísluší, nepřesáhne polovinu minimální mzdy.
Uchazeč o zaměstnání je povinen krajské pobočce Úřadu práce výkon této činnosti bez ohledu na výši měsíčního výdělku nebo odměny oznámit při podání žádosti o zprostředkování zaměstnání nebo nejpozději v den nástupu k výkonu této činnosti, a ve lhůtě stanovené krajskou pobočkou Úřadu práce dokládat výši měsíčního výdělku nebo odměny. V případě výkonu více činností se pro účely splnění podmínky měsíčního výdělku měsíční výdělky (odměny) sčítají.
(4) Zařazení a vedení v evidenci uchazečů o zaměstnání nebrání, pokud fyzická osoba soustavně se připravující na budoucí povolání získala v rozhodném období (§ 41) zaměstnáním nebo jinou výdělečnou činností dobu důchodového pojištění podle jiného právního předpisu v délce alespoň 12 měsíců. Skutečnost, že se soustavně připravuje na budoucí povolání, je fyzická osoba povinna krajské pobočce Úřadu práce oznámit při podání žádosti o zprostředkování zaměstnání, nebo osobně anebo písemně do 8 dnů ode dne zahájení soustavné přípravy na budoucí povolání.
(5) Podmínkou pro zařazení a vedení v evidenci uchazečů o zaměstnání je, že výkon činností uvedených v odstavci 3 není překážkou pro poskytování součinnosti krajské pobočce Úřadu práce při zprostředkování vhodného zaměstnání a pro přijetí nabídky vhodného zaměstnání.
(6) Překážkou pro vedení v evidenci...
(4) Zařazení a vedení v evidenci uchazečů o zaměstnání nebrání, pokud fyzická osoba soustavně se připravující na budoucí povolání získala v rozhodném období (§ 41) zaměstnáním nebo jinou výdělečnou činností dobu důchodového pojištění podle jiného právního předpisu v délce alespoň 12 měsíců. Skutečnost, že se soustavně připravuje na budoucí povolání, je fyzická osoba povinna krajské pobočce Úřadu práce oznámit při podání žádosti o zprostředkování zaměstnání, nebo osobně anebo písemně do 8 dnů ode dne zahájení soustavné přípravy na budoucí povolání.
(5) Podmínkou pro zařazení a vedení v evidenci uchazečů o zaměstnání je, že výkon činností uvedených v odstavci 3 není překážkou pro poskytování součinnosti krajské pobočce Úřadu práce při zprostředkování vhodného zaměstnání a pro přijetí nabídky vhodného zaměstnání.
(6) Překážkou pro vedení v evidenci...
Aktuálně
Pracovní právo
Chyby a pokuty
Odměňování
Bezpečnost na pracovišti
Odvody
Pracovní cesta
