21.05.2026
INFORMAČNÍ PORTÁL

Dítě v daňovém přiznání

uplatnění daňového zvýhodnění

Na příkladech si ukážeme základní řešení uplatnění daňového zvýhodnění na dítě v roce 2022 a to v různých situacích – vyživování více dětí v rámci společně hospodařící domácnosti, daňové zvýhodnění v rámci uzavřeného manželství, daňové zvýhodnění při soužití druha s družkou, daňové zvýhodnění na dítě svěřené do střídavé péče rodičů, možnosti daňového zvýhodnění formou slevy na dani nebo daňového bonusu, daňové zvýhodnění u poplatníka s příjmy ze závislé činnosti.

Daňové zvýhodnění a jeho vývoj

Daňovým zvýhodněním na dítě se zabývají tři ustanovení zákona o daních z příjmů:

•    § 35c – je zde obsažena obecná úprava daňového zvýhodnění,

•    § 35d – obsahuje řešení daňového zvýhodnění u poplatníka s příjmy ze závislé činnosti,

•    § 38l – obsahuje v odst. 3 až odst. 5 způsob prokazování nároku na daňové zvýhodnění u zaměstnavatele.

Poplatník daně z příjmů fyzických osob má nárok podle znění § 35c ZDP na daňové zvýhodnění na vyživované dítě žijící s ním ve společně hospodařící domácnosti na území členského státu EU nebo státu tvořícího Evropský hospodářský prostor, pokud neuplatňuje slevu na dani z titulu investičních pobídek podle § 35a a § 35b ZDP.

Vývoj výše daňového zvýhodnění na dítě v Kč za příslušný kalendářní rok

Počet dětí

Rok

2015

2016

2017

2018 až 2020

2021

2022

první dítě

13 404

13 404

13 404

15 204

15 204

15 204

druhé dítě

15 804

17 004

19 404

19 404

22 320

22 320

třetí dítě a další dítě

17 004

20 604

24 204

24 204

27 840

27 840

 

V § 35c odst. 7 ZDP se uvádí, že jedná-li se o dítě, kterému je přiznán nárok na průkaz ZTP/P, zvyšuje se na ně částka daňového zvýhodnění na dvojnásobek, přičemž nárok na dvojnásobek částky daňového zvýhodnění se prokazuje buď průkazem ZTP/P, nebo rozhodnutím o přiznání průkazu ZTP/P.

Kdo se považuje za vyživované dítě?

Ve smyslu ustanovení § 35c odst. 6 ZDP se za vyživované dítě poplatníka pro účely zákona o daních z příjmů považuje dítě vlastní, osvojenec, dítě v péči, která nahrazuje péči rodičů, dítě, které přestalo být u tohoto poplatníka z důvodu nabytí plné svéprávnosti nebo zletilosti v pěstounské péči, dítě druhého z manželů, vlastní vnuk nebo vnuk druhého z manželů, pokud jeho rodiče nemají dostatečné příjmy, z nichž by mohli daňové zvýhodnění uplatnit, pokud je

a)  nezletilým dítětem,

b)  zletilým dítětem až do dovršení věku 26 let, jestliže mu není přiznán invalidní důchod pro invaliditu třetího stupně a 

•    soustavně se připravuje na budoucí povolání podle zákona č. 117/1995 Sb. o státní sociální podpoře (§ 12 až § 14 tohoto zákona),

•    nemůže se soustavně připravovat na budoucí povolání nebo vykonávat výdělečnou činnost pro nemoc nebo úraz,

•    z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu je neschopno vykonávat soustavnou výdělečnou činnost.

Jde-li o daňové zvýhodnění na vlastního vnuka nebo vnuka druhého z manželů, je třeba nejen s tímto vnukem sdílet společně hospodařící domácnost, jak stanoví § 35c odst. 1 zákona, ale ještě je třeba, aby jeho rodiče neměli dostatečné příjmy, ze kterých by mohli daňové zvýhodnění na dítě uplatnit.

Bude-li se např. jednat o manžele, kde manželka nemá žádné příjmy (pečuje o dítě) a manžel – student, má příjem ze samostatné činnosti 100 000 Kč, uplatní manžel slevy na dani podle § 35ba zákona a poté daňové zvýhodnění na dítě. Vzhledem k výši příjmu manžela, bude mít nárok na daňový bonus v souladu s § 35c odst. 4 ZDP on a nikoliv prarodič. Dosáhne-li však příjem manžela ze samostatné činnosti v roce 2022 např. pouze 95 000 Kč, uplatní manžel pouze slevy na dani podle § 35ba zákona. Daňové zvýhodnění v podobě daňového bonusu manžel uplatnit nemůže, jeho příjem nedosáhl šestinásobku minimální mzdy (pro rok 2022 to činí 6 x 16 200 Kč = 97 200 Kč) v souladu s § 35c odst. 4 ZDP. V takovém případě, pokud vnouče žije ve společně hospodařící domácnosti s prarodiči, si mohou daňové zvýhodnění uplatnit prarodiče.

V pokynu GFŘ č. D-22 se v odstavci k § 35c odst. 6 ZDP uvádí, že za dítě převzaté do péče nahrazující péči rodičů, se považuje dítě, jež bylo převzato do této péče na základě rozhodnutí příslušného orgánu, dítě, jehož rodič zemřel, a dítě manžela, které mu bylo svěřeno do výchovy rozhodnutím soudu.

Poplatníkovi, který vyživuje dítě jen jeden kalendářní měsíc nebo několik kalendářních měsíců ve zdaňovacím období, lze poskytnout daňové zvýhodnění ve výši odpovídající 1/12 za každý kalendářní měsíc, na jehož počátku byly splněny podmínky pro jeho uplatnění. Daňové zvýhodnění na dítě lze však uplatnit již v kalendářním měsíci, ve kterém:

•    se dítě narodilo,

•    začíná soustavná příprava dítěte na budoucí povolání,

•    bylo dítě osvojeno nebo převzato do péče nahrazující péči rodičů na základě rozhodnutí příslušného orgánu.

Vyživování více dětí ve společně hospodařící domácnosti

V § 35c odst. 1 ZDP se uvádí, že je-li v jedné společně hospodařící domácnosti více vyživovaných dětí poplatníka, posuzují se pro účely tohoto ustanovení dohromady. Do součtu dětí pro účely daňového zvýhodnění u konkrétního poplatníka lze zahrnout pouze děti, které jsou jeho vyživovanými dětmi.

Poplatník, který ve své společně hospodařící domácnosti vyživuje více než jedno dítě, se musí rozhodnout, na které dítě bude uplatňovat daňové zvýhodnění ve výši 15 204 Kč, na které ve výši stanovené 22 320 Kč a případně na které ve výši 27 840 Kč stanovené na třetí a každé další dítě.

Společně hospodařící domácností se podle znění § 21e odst. 4 ZDP rozumí společenství fyzických osob, které spolu trvale žijí a společně uhrazují náklady na své potřeby. Dočasný pobyt dítěte mimo společně hospodařící domácnost nemá vliv na uplatnění daňového zvýhodnění (dítě se může zdržovat po dobu studia na koleji, může být v ústavu ze zdravotních důvodů). Pro posouzení existence společně hospodařící domácnosti je rozhodující vždy skutečný stav.

Příklad 1

Podnikatel uplatňuje v roce 2022 daňové zvýhodnění na tři vyživované děti poplatníka žijící s ním ve společně hospodařící domácnosti, z toho jedno dítě je držitelem průkazu ZTP/P.

Podnikatel si může sám určit, které z dětí bude prvním dítětem a které druhým a třetím dítětem pro účely daňového zvýhodnění. Výhodné pro něho bude určit, že dítě, které je držitelem průkazu ZTP/P, bude třetím dítětem v pořadí. V tomto případě má poplatník v daňovém přiznání k dani z příjmů fyzických osob za rok 2022 nárok na daňové zvýhodnění na tři děti ve výši 15 204 Kč + 22 320 Kč + 2 x 27 840 Kč = 93 204 Kč.

Daňové zvýhodnění na dítě u manželů

Základní zásadou je, že pokud vyživuje dítě v jedné společně hospodařící domácnosti více poplatníků, může daňové zvýhodnění uplatnit ve zdaňovacím období nebo v tomtéž kalendářním měsíci zdaňovacího období jen jeden z nich a to na základě společné dohody. Manželé si tedy mohou zvážit, zda při existenci např. dvou vyživovaných dětí v jedné domácnosti uplatní jedno manžel a druhé manželka anebo pouze jeden z manželů obě děti. Výše požadovaného daňového zvýhodnění přitom není závislá na pořadí narozených dětí, ale jedná se o dohodu poplatníků. Pokud tedy manželé ve společně hospodařící domácnosti vyživují více dětí, které pro účely daňového zvýhodnění mohou uplatňovat oba manželé, a manželé se rozhodnou děti pro účely daňového zvýhodnění rozdělit mezi oba manžely, pak musí mezi manžely dojít ke shodě, kdo si které dítě uplatní a jaké pořadí toto dítě bude mít (zda se jedná z hlediska daňového zvýhodnění o částku na jedno dítě, na druhé, třetí a další dítě).

Mezi rodiči tedy musí existovat shoda nejen v tom, kdo si z nich daňové zvýhodnění na to které dítě uplatní, ale i v tom, v jaké výši si na to které dítě daňové zvýhodnění uplatní.

Změna v počtu dětí v průběhu roku

V průběhu zdaňovacího období je možné provést změnu v začlenění dětí pro účely daňového zvýhodnění:

•    v průběhu zdaňovacího období dojde ke změně počtu dětí narozením dalšího dítěte v rodině, přičemž daňové zvýhodnění na narozené dítě se uplatní počínaje kalendářním měsícem, ve kterém se dítě narodilo;

•    v průběhu zdaňovacího období jedno ze dvou vyživovaných dětí přestane být vyživovaným dítětem ve smyslu § 35c odst. 6 ZDP (např. ukončení studia).

Příklad 2

Poplatník (podnikatel) uplatňuje v daňovém přiznání k dani z příjmů fyzických osob za rok 2022 daňové zvýhodnění na dvě děti žijící s ním ve společně hospodařící domácnosti. Na zletilého studujícího syna bude uplatňovat daňové zvýhodnění na dítě jen za kalendářní měsíce leden až srpen, neboť syn ukončí v tomto roce studium na střední škole a ve studiu dále nepokračuje, na nezletilou dceru bude uplatňovat daňové zvýhodnění na dítě po celý kalendářní rok.

Na zletilého syna bude náležet daňové zvýhodnění ve výši stanovené na jedno dítě za měsíce leden až srpen, na nezletilou dceru bude náležet daňové zvýhodnění za měsíce leden až srpen ve výši stanovené na druhé dítě a za měsíce září až prosinec ve výši stanovené na jedno dítě.

Na zletilého syna činí daňové zvýhodnění celkem 8 x 1 267 Kč = 10 136 Kč

Na nezletilou dceru činí daňové zvýhodnění celkem 8 x 1 860 Kč + 4 x 1 267 Kč = 19 948 Kč

Daňové zvýhodnění u poplatníka na obě děti v úhrnu za celý rok činí 30 084 Kč.

Daňové zvýhodnění u druha a družky

U druha a družky je nutné pro určení společně hospodařící domácnosti ve vztahu k uplatnění nároku na daňové zvýhodnění (zejména v průběhu roku u zaměstnavatele) posuzovat vždy společně hospodařící domácnost ve vztahu k vyživovaným dětem poplatníka (druha/družky).

Při uplatnění nároku na daňové zvýhodnění se nejdříve vypořádají jejich „vlastní společné děti“, které jsou vyživovanými u obou poplatníků. Až následně se uplatní nárok na děti, které lze ve společně hospodařící domácnosti podle ZDP považovat za vyživované pouze u jednoho z poplatníků (druha/družky), neboť jsou vlastním (z dřívějšího vztahu) dítětem pouze u jednoho z nich.

Mají-li druh a družka např. dvě „společné vlastní“ děti, náleží na ně daňové zvýhodnění ve výši stanovené „na jedno dítě“ a ve výši stanovené „na druhé dítě“. Daňové zvýhodnění na tyto děti může uplatnit ve zdaňovacím období nebo v témže kalendářním měsíci pouze jeden z nich. Musí se dohodnout, který z nich daňové zvýhodnění na tyto děti uplatní, resp. zda si daňové zvýhodnění na tyto dvě děti rozdělí a také se musí dohodnout o tom, na které z nich uplatní daňové zvýhodnění ve výši stanovené „na jedno dítě“ a na které ve výši stanovené „na druhé dítě“.

V případě, že např. druh má v téže společně hospodařící domácnosti ještě z dřívějšího vztahu další dvě vyživované děti, posuzují se pak u něj dohromady nejen děti, které má společně s družkou ale i tyto jeho další dvě děti. Vzhledem k tomu, že na dvě s družkou společné děti mu náleží daňové zvýhodnění v tomto případě ve výši stanovené „na jedno dítě“ a ve výši „na druhé dítě“, na své další dvě děti si pak může uplatnit daňové zvýhodnění ve výši stanovené „na třetí a každé další dítě“.

Daňové zvýhodnění na dítě svěřené do střídavé péče rodičů

V případě dítěte svěřeného soudem do střídavé péče obou rodičů (u nichž neexistuje jedna společně hospodařící domácnost), bude na takové dítě uplatňováno daňové zvýhodnění po část roku jedním z rodičů a po druhou část roku druhým z rodičů s tím, že výše uplatňované částky daňového zvýhodnění na toto dítě nemusí být u obou rodičů stejná.

Bude tomu tak proto, že částka daňového zvýhodnění na to samé dítě se v těchto případech bude odvíjet od počtu vyživovaných dětí žijících ve společně hospodařící domácnosti u dvou různých poplatníků, kteří nevedou jednu společně hospodařící domácnost. Přitom jeden z těchto poplatníků (rodičů) může vyživovat ve své společně hospodařící domácnosti kromě dítěte, které má svěřeno do střídavé péče, ještě i další dítě vlastní, které má se současnou manželkou, apod.

V případě svěření dítěte do střídavé výchovy obou rodičů na základě rozhodnutí soudu je z hlediska uplatnění daňového zvýhodnění rozhodující, se kterým z rodičů nezletilé dítě žije ve společně hospodařící domácnosti. Nerozhoduje tedy, jakým způsobem se oba výchovně způsobilí rodiče o péči o dítě v pravidelných časových intervalech střídají. Přitom rozhodnutím soudu o svěření dítěte do střídavé výchovy obou rodičů není rozhodnuto o tom, se kterým z rodičů bude žít dítě trvale ve společně hospodařící domácnosti. Příslušnost ke společně hospodařící domácnosti u nezletilých dětí stanoví dohoda rodičů, jinak by musel o této skutečnosti rozhodnout soud. Osoba (i dítě) může být ale příslušníkem pouze jedné společně hospodařící domácnosti.

Daňové zvýhodnění na dítě svěřené do střídavé výchovy obou rodičů může uplatňovat každý z rodičů ve zdaňovacím období pouze po dobu, ve které je dítě příslušníkem jeho společně hospodařící domácnosti, tj. po několik kalendářních měsíců.

U dítěte, které je svěřeno soudem do střídavé výchovy obou rodičů, nelze ale vyloučit ani dohodu rodičů, že toto dítě bude žít nadále ve společně hospodařící domácnosti jen s jedním z nich, tzn. bez ohledu na rozhodnutí soudu o střídavé výchově obou rodičů. Za těchto okolností bude pak daňové zvýhodnění uplatňovat po celé zdaňovací období jen jeden rodič a druhému z rodičů daňové zvýhodnění náležet nebude. Rovněž v případě střídavého uplatňování daňového zvýhodnění na dítě musí mezi rodiči existovat shoda, aby nedocházelo ke dvojímu uplatňování daňové úlevy. Jestliže se rodiče na způsobu uplatnění daňového zvýhodnění na dítě svěřené do střídavé výchovy nedohodnou, nelze než doporučit, aby si jej uplatnili až po uplynutí zdaňovacího období ve svých daňových přiznáních u správce daně.

Příklad 3

Po rozvodu manželů jsou jejich dvě děti svěřeny rozhodnutím soudu do střídavé péče obou rodičů. Rodiče se dohodli, že bude za období leden až červen 2022 uplatňovat daňové zvýhodnění otec a za období červenec až prosinec matka obou dětí. Rozvedená manželka uzavřela nový manželský svazek a v rámci něho má s novým manželem ve společně hospodařící domácnosti jedno společné dítě, které se narodilo v listopadu 2021.

Bývalá manželka si uplatní za období leden až červen 2022 jedno dítě (dítě z nového vztahu) a za období červenec až prosinec si může uplatnit tři své děti (dvě z předchozího vztahu a jedno z nového vztahu). Pořadí na tyto děti z hlediska daňového zvýhodnění si určí matka sama. Pokud zvolí své dítě z nového manželství jako první dítě, pak dvě děti svěřené do střídavé péče budou v pořadí jako druhé a třetí. Pořadí dětí u matky se nemusí shodovat s pořadím dětí svěřených do střídavé péče u otce. V daném případě si matka uplatní výši daňového zvýhodnění:

-   15 204 Kč za společné dítě z nového manželského vztahu

-   6 x 1 860 Kč + 6 x 2 320 Kč = 25 080 Kč za obě děti z bývalého manželství svěřené do střídavé péče manželů

Otec si uplatní za období leden až červen 2022 za dvě společné děti s bývalou manželkou daňové zvýhodnění jako na první a druhé dítě, tedy částku 6 x 1 267 Kč + 6 x 1 860 Kč = 18 762 Kč.

Varianty daňového zvýhodnění

Při uplatnění daňového zvýhodnění na dítě může dojít ke třem možným situacím:

•    daňové zvýhodnění je uplatněno formou slevy na dani, kterou možno uplatnit až do výše daně vypočtené podle § 16 ZDP snížené o slevy na dani podle § 35 a 35ba ZDP,

•    daňové zvýhodnění je uplatněno formou daňového bonusu, je-li nárok poplatníka na daňové zvýhodnění vyšší než daň vypočtená podle § 16 snížená o slevy na dani podle § 35 a 35ba ZDP,

•    daňové zvýhodnění je uplatněno formou slevy na dani a současně daňového bonusu, je-li nárok poplatníka na daňové zvýhodnění na vyživované dítě vyšší než daňová povinnost za příslušné zdaňovací období. Do výše nulové daně uplatní poplatník slevu na dani a zbývající rozdíl do výše nároku na daňové zvýhodnění uplatní poplatník formou daňového bonusu, a to pokud jeho výše činí alespoň 100 Kč.

S účinností od 1. 1. 2021 byl zákonem č. 609/2020 Sb. zrušen horní limit roční výše daňového bonusu, který do 31. 12. 2020 byl zákonem stanoven ve výši 60 300 Kč ročně.

Poplatník, který je povinen podat daňové přiznání podle § 38g ZDP, nebo který se tak rozhodl učinit, i když mu to zákon neukládá, uplatní daňový bonus v daňovém přiznání a současně v něm požádá místně příslušného správce daně o jeho vyplacení. Při výplatě daňového bonusu postupuje správce daně obdobně jako při vrácení přeplatku podle § 155 DŘ.

Příklad 4

Poplatník vyživuje čtyři děti žijící s ním ve společně hospodařící domácnosti. Jeho daňová povinnost po uplatnění všech odpočtů od základu daně (příspěvky na doplňkové penzijní spoření, pojistné na soukromé životní pojištění, poskytnuté dary splňující podmínku pro odečet od základu daně dle § 15 odst. 1 ZDP) a po uplatnění všech slev na dani (sleva na poplatníka a sleva na manželku) je nulová.

Poplatník má nárok na daňové zvýhodnění na děti ve výši:

15 204 Kč (1. dítě) + 22 320 Kč (2. dítě) + 2 x 27 840 Kč (3. a 4. dítě) = 93 204 Kč.

Protože daňová povinnost poplatníka je nulová, může si uplatnit v rámci daňového přiznání na daň z příjmů fyzických osob za rok 2022 daňový bonus ve výši 93 204 Kč.

Pro výplatu daňového bonusu je stanovena v § 35c odst. 4 ZDP omezující podmínka, týkající se dosaženého příjmu poplatníka. Daňový bonus může uplatnit poplatník, který ve zdaňovacím období měl příjem podle § 6 (příjem ze závislé činnosti) nebo § 7 (příjem ze samostatné činnosti) alespoň ve výši šestinásobku minimální mzdy. Pro možnost výplaty daňového bonusu v roce 2022 musí činit výše příjmů podle § 6 nebo § 7 ZDP alespoň 16 200 Kč x 6 = 97 200 Kč.

Příklad 5

Občan má příjmy ze samostatné činnosti na základě živnostenského oprávnění zdaňované dle § 7 ZDP a dále příjmy z nájmu bytu zdaňované dle § 9 ZDP. V roce 2022 je dlouhodobě nemocen a jeho příjmy z podnikání za zdaňovací období 2022 dosáhnou pouze 95 000 Kč, ke kterým uplatňuje paušální výdaje ve výši 60 %. Příjmy z nájmu bytu má ve výši 190 000 Kč, ke kterým uplatňuje skutečné výdaje včetně odpisu v celkové výši 60 000 Kč. Ve společně hospodařící domácnosti s ním žijí dvě studující děti.

Dílčí základ daně dle § 7 ZDP činí 95 000 Kč – 95 000 Kč x 0,6 = 38 000 Kč, dílčí základ daně dle § 9 ZDP činí 190 000 Kč – 60 000 Kč = 130 000 Kč. Celkový základ daně z příjmů za rok 2022 činí 168 000 Kč a z něho vypočtená daň z příjmů 25 200 Kč. Z takto vypočtené daně si uplatní poplatník ze základní slevy na dani na poplatníka 30 840 Kč pouze částku 25 200 Kč a zbytek této slevy propadá. Daňová povinnost poplatníka je za rok 2022 nulová a měl by tedy nárok na daňové zvýhodnění na dvě děti formou daňového bonusu ve výši 15 204 Kč + 22 320 Kč = 37 524 Kč.

Dle znění § 35c odst. 4 ZDP se do limitní výše příjmů pro přiznání daňového bonusu započítávají pouze příjmy ze závislé činnosti a příjmy ze samostatné činnosti, ale nezapočítávají se příjmy z nájmu zdaňované dle § 9 ZDP. Proto v našem případě poplatník nemá nárok na daňový bonus na vyživované dítě – jeho příjem z podnikání nedosáhl v roce 2022 zákonem požadované výše 97 200 Kč.

Pokud by však byl najímaný byt zařazen do obchodního majetku poplatníka, byl by příjem z nájmu zdaňován dle § 7 odst. 2 písm. b) ZDP a pak by příjem dle § 7 ZDP činil za rok 2022 výši 95 000 Kč + 190 000 Kč = 285 000 Kč. Pokud by poplatník uplatňoval paušální výdaje (60 % z podnikání, 30 % z nájmu), pak by činil jeho základ daně dle § 7 ZDP 171 000 Kč a vypočtená daň z příjmů 25 650 Kč. Po uplatnění základní slevy na poplatníka vychází poplatníkovi nulová daňová povinnost a vznikne mu nárok na daňový bonus v plné výši na dvě děti 37 524 Kč, protože splňuje podmínku pro výplatu daňového bonusu dle § 35c odst. 4 ZDP.

Daňové zvýhodnění u poplatníka s příjmy ze závislé činnosti

Měsíční daňové zvýhodnění poskytne plátce zaměstnanci formou:

•    měsíční slevy na dani

•    měsíčního daňového bonusu

•    nebo měsíční slevy na dani a měsíčního daňového bonusu

U poplatníka s příjmy ze závislé činnosti, který učinil prohlášení k dani podle § 38k odst. 4 ZDP, se měsíční záloha na daň sníží o výši odpovídající jedné dvanáctině částky stanovené v § 35ba odst. 1 písm. a), c) až f) ZDP (jedná se o základní slevu na dani na poplatníka, slevu na invaliditu a slevu na studenta) a dále o daňové zvýhodnění ve výši odpovídající jedné dvanáctině částky stanovené v § 35c ZDP. Měsíční slevu na dani podle § 35c poskytne plátce daně poplatníkovi maximálně do výše zálohy na daň snížené o měsíční slevu na dani podle § 35ba. Pokud zaměstnanec s příjmy ze závislé činnosti neučiní prohlášení k dani, nesnižuje se mu vypočtená měsíční záloha na daň o 1/12 slevy na dani podle § 35ba ZDP.

Pokud je výše zálohy na daň snížená o měsíční slevu na dani podle § 35ba ZDP nižší než částka měsíčního daňového zvýhodnění, je vzniklý rozdíl měsíčním daňovým bonusem. Pro rok 2022 platí i nadále, že měsíční daňový bonus lze dle § 35d odst. 4 ZDP vyplatit, pokud jeho výše činí alespoň 50 Kč, přičemž podmínkou pro výplatu měsíčního daňového bonusu plátcem je, že úhrn vyplacených nebo zúčtovaných příjmů ze závislé činnosti tímto plátcem za příslušný kalendářní měsíc dosahuje u poplatníka alespoň výše poloviny minimální mzdy, zaokrouhlené na celé koruny dolů (tedy v roce 2022 částka 8 100 Kč). Do těchto příjmů se nezahrnují příjmy od daně osvobozené a příjmy, z nichž je daň vybírána srážkou podle zvláštní sazby daně.

V § 35d odst. 6 ZDP se uvádí, že při ročním zúčtování záloh a daňového zvýhodnění na vyživované dítě poskytne plátce daně poplatníkovi slevu na dani podle § 35c (daňové zvýhodnění na dítě) maximálně do výše daně snížené o slevy na dani pro poplatníka daně z příjmů fyzických osob. Je-li nárok na daňové zvýhodnění vyšší než takto vypočtená daň, má poplatník nárok na vyplacení daňového zvýhodnění formou daňového bonusu. Podle tohoto ustanovení však platí omezující podmínka pro vyplacení daňového bonusu, podle které poplatník má nárok na vyplacení daňového zvýhodnění na vyživované dítě formou vyplacení daňového bonusu, jen pokud úhrn jeho příjmů ze závislé činnosti od všech plátců daně v uplynulém zdaňovacím období, z nichž mu plátce daně provádí roční zúčtování záloh a daňového zvýhodnění, dosáhl alespoň šestinásobku minimální mzdy, tedy v roce 2022 částka 97 200 Kč. Jestliže u poplatníka úhrn příjmů ze závislé činnosti nedosáhne za kalendářní rok alespoň šestinásobku minimální mzdy, poplatník při ročním zúčtování záloh a daňového zvýhodnění na vyplacené měsíční daňové bonusy v kalendářních měsících, v nichž úhrn jeho příjmů dosáhl alespoň výše poloviny minimální mzdy, již nárok neztrácí.

Přeplatek na dani z ročního zúčtování záloh a daňového zvýhodnění a doplatek na daňovém bonusu, které vzniknou provedením ročního zúčtování záloh a daňového zvýhodnění, vyplatí plátce daně poplatníkovi nejpozději při zúčtování mzdy za březen po uplynutí zdaňovacího období, činí-li úhrnná výše doplatku ze zúčtování více než 50 Kč. Případný nedoplatek z ročního zúčtování záloh a daňového zvýhodnění plátce daně poplatníkovi nesráží.

Příklad 6

Poplatník má pouze příjmy ze závislé činnosti, přičemž pracuje na zkrácený pracovní úvazek. U zaměstnavatele učinil prohlášení k dani, ve kterém uplatňuje daňové zvýhodnění na 2 děti žijící s ním ve společně hospodařící domácnosti. V průběhu roku 2022 má příjmy ze závislé činnosti za červenec a srpen ve výši 8 700 Kč a 8 900 Kč, v ostatních měsících pak jeho příjmy ze závislé činnosti jsou nižší než 8 000 Kč, a v úhrnu za rok 2022 nedosáhnou hranice 97 200 Kč.

Za měsíce červenec a srpen 2022 při zdanění z hrubé mzdy a uplatnění základní slevy na dani na poplatníka vychází měsíční záloha na daň nulová. Zaměstnavatel vyplatí zaměstnanci v obou měsících daňové zvýhodnění na dvě děti formou měsíčního daňového bonusu ve výši 1 267 Kč + 1 860 Kč = 3 127 Kč; v ostatních měsících příjem nedosahuje částky 8 100 Kč (polovina minimální mzdy), proto zaměstnanci v těchto měsících nepřísluší daňové zvýhodnění na dítě formou daňového bonusu. Protože za rok 2022 příjmy ze závislé činnosti u poplatníka nedosáhnou výše 97 200 Kč, nemá poplatník nárok na daňové zvýhodnění formou daňového bonusu v rámci ročního zúčtování záloh a daňového zvýhodnění. Ve smyslu znění § 35d odst. 6 ZDP mu zůstane vyplacený daňový bonus za červenec a srpen 2022 zachován.

Daňové zvýhodnění na dítě u nerezidenta

Daňové zvýhodnění na dítě může podle znění § 35c odst. 5 ZDP rovněž uplatnit daňový nerezident ČR, ale pouze pokud je daňovým rezidentem členského státu EU nebo státu tvořícího Evropský hospodářský prostor a jestliže úhrn všech jeho příjmů ze zdrojů na území ČR činí nejméně 90 % všech jeho příjmů s výjimkou příjmů, které nejsou předmětem daně, jsou od daně osvobozeny nebo příjmů, z nichž je daň vybírána srážkou podle zvláštní sazby daně. Výši příjmů ze zdrojů v zahraničí prokazuje poplatník potvrzením zahraničního správce daně. Daňovému nerezidentovi (zaměstnanci) však zaměstnavatel nemůže měsíční zálohu na daň snížit o měsíční daňové zvýhodnění na vyživované dítě. V ustanovení § 38h odst. 13 ZDP se totiž uvádí, že u daňového nerezidenta se při stanovení měsíční zálohy na daň nepřihlédne ke slevě na dani podle § 35ba odst. 1 písm. b) až e) a g) ZDP, ani k daňovému zvýhodnění. Daňový nerezident může tedy daňové zvýhodnění na dítě uplatnit pouze v podaném daňovém přiznání k dani z příjmů dle § 38g odst. 2 ZDP.

Zaměstnavatelé, kteří zaměstnají občany Ukrajiny, musí při zdaňování jejich příjmů ze závislé činnosti a při uplatnění slev na dani a daňového zvýhodnění znát odpověď na otázku, zda se jedná o daňové rezidenty České republiky nebo daňové nerezidenty, přičemž ve většině případů se bude jednat o české daňové nerezidenty (daňové rezidenty Ukrajiny).

V informaci Finanční správy ze dne 30. 3. 2022 k zaměstnávání občanů Ukrajiny, kteří přicházejí do České republiky v souvislosti s válečným konfliktem na Ukrajině a k uplatnění slev na dani a daňového zvýhodnění na děti v průběhu roku 2022 se uvádí:

„Při určení daňového rezidentství se nejprve berou do úvahy kritéria uvedená v tuzemských právních předpisech obou dotčených států, tzn. v daném případě České republiky a Ukrajiny. Kritéria daňového rezidentství fyzických osob jsou v České republice upravena v § 2 odst. 2 až odst. 4 ZDP. Daňovým rezidentem České republiky je fyzická osoba, která má v České republice bydliště nebo se zde zdržuje alespoň 183 dnů v daném kalendářním roce. Bydlištěm na území České republiky se pak rozumí stálý byt (vlastní, pronajatý), který má fyzická osoba kdykoliv k dispozici a za okolností jejího osobního a rodinného stavu, z nichž lze usuzovat na její úmysl trvale se v něm zdržovat, tj. žije-li v něm rovněž např. s manželem/manželkou, dětmi či zda byt je využíván v návaznosti na její ekonomické aktivity (zaměstnání).

Pokud by fyzická osoba byla zároveň považována i za daňového rezidenta Ukrajiny dle jejích vnitrostátních předpisů, je třeba pro určení daňového rezidentství vycházet z kritérií uvedených v čl. 4 odst. 2 smlouvy o zamezení dvojího zdanění mezi Českou republikou a Ukrajinou (Sbírka zákonů č. 103/1999, včetně protokolu k ní – Sb.m.s. č. 12/2016). Kritéria zde uvedená se použijí v pořadí, v jakém jsou zde uvedena, tj. prvním rozhodujícím kritériem je existence stálého bytu. V případě, že fyzická osoba má stálý byt v obou smluvních státech, tak se pro určení státu daňové rezidence použije kritérium střediska životních zájmů, což je místo, k němuž má fyzická osoba užší osobní a hospodářské vztahy (např. kde žije manžel a děti, kde má majetek, kde provozuje zájmovou činnost, apod.). V situaci, kdy by nebylo možné určit daňové rezidentství ani na základě střediska životních zájmů, použije se kritérium obvyklého zdržování se, pak kritérium státního občanství a posledním kritériem je dohoda smluvních států.

Zaměstnanec statut daňového rezidentství prohlašuje sám, proto by měl být schopen sdělit a doložit všechny rozhodné skutečnosti. V případě pochybností zaměstnavatele ohledně možného rezidenství v České republice je možné zaměstnance – poplatníka odkázat na místně příslušný finanční úřad v České republice, který může na základě žádosti poplatníka, po posouzení všech okolností, vydat daňovým rezidentům České republiky potvrzení o daňovém domicilu. Příslušnost finančního úřadu k vyřízení žádosti se řídí adresou bydliště nebo obvyklého pobytu poplatníka.“

Ing. Ivan Macháček