Dlouhodobé ošetřovné

Cílem dlouhodobého ošetřovného bylo finančně zajistit při splnění stanovených podmínek pojištěnce po dobu, po kterou nemůže vykonávat činnost, protože pečuje o osobu potřebující poskytování dlouhodobé péče. U dlouhodobého ošetřovného jsou ve srovnání s jinou dávkou nemocenského pojištění – ošetřovným – stanoveny odlišné podmínky nároku na dávku, odlišný okruh osob s nárokem na dávku a odlišná doba, po kterou bude dávka náležet. Jaké podmínky je nutno splnit, aby měl pojištěnec nárok na dlouhodobé ošetřovné?

Zásadní podmínkou nároku na dlouhodobé ošetřovné

je, že ošetřující nemocensky pojištěná osoba (zaměstnanec, nebo osoba samostatně výdělečně činná), nevykonává po dobu poskytování dlouhodobé péče žádnou výdělečnou činnost, tedy ani činnost, která nezakládá účast na nemocenském pojištění.

DLOUHODOBÁ PÉČE je péče poskytovaná v domácím prostředí. Pokud je ošetřovaná osoba přijata do nemocnice, není nárok na dlouhodobé ošetřovné po dobu jejího celodenního pobytu v nemocnici, a to ani v případě, jestliže by byla ze strany ošetřující osoby nadále poskytována hospitalizované osobě v určitém rozsahu péče i po dobu hospitalizace.

Vzhledem k tomu, že poskytování dlouhodobé péče ošetřované osobě je namáhavé, neboť tato péče je ze strany pojištěnce poskytována v průběhu celého dne (tedy. i v noci) zákonodárce neumožňuje souběh dlouhodobé péče s výdělečnou činností. Není možno vykonávat ani zaměstnání, z něhož není zaměstnanec účasten nemocenského pojištění, například na základě dohody o provedení práce s příjmem do 10 000 Kč měsíčně.

Ošetřovanou osobou se pro účely dlouhodobého ošetřovného rozumí fyzická osoba, u které:

-    došlo k závažné poruše zdraví, která si vyžádala hospitalizaci, při níž byla poskytována léčebná péče alespoň 4 kalendářní dny po sobě jdoucích, nejde-li o akutní lůžkovou péči standardní poskytovanou ošetřované osobě za účelem provedení zdravotních výkonů, které nelze provést ambulantně; za den hospitalizace se považuje též den přijetí ošetřované osoby do zdravotnického zařízení poskytovatele zdravotních služeb lůžkové péče a den propuštění z takového zařízení, a

-    je předpoklad, že její zdravotní stav po propuštění z hospitalizace do domácího prostředí bude nezbytně vyžadovat poskytování dlouhodobé péče po dobu alespoň 30 kalendářních dnů.

Dlouhodobé ošetřovné se netýká krátkodobých zdravotních poruch, akutních nemocí, lehčích úrazů nebo krátkodobého zhoršení chronického stavu s potřebou krátkodobého několikadenního ošetřování. Zhoršení zdravotního stavu musí být tak vážné, že si vyžádá hospitalizaci.

Stanovená doba hospitalizace 4 kalendářních dnů po sobě jdoucích vychází ze skutečnosti, že průměrná délka hospitalizace při poskytování akutní zdravotní péče činí 4 kalendářní dny, což podle poznatků lékařské vědy odpovídá minimální nezbytné době, která je potřebná k poskytování zdravotních služeb (zejména diagnostických a léčebných) u závažných zdravotních stavů, než je dosaženo takové úrovně zlepšení nebo stabilizace zdravotního stavu, že je možné poskytovat následnou lůžkovou péči nebo dlouhodobou lůžkovou péči nebo je možné propuštění do domácí péče.

Za dobu potřeby poskytování dlouhodobé péče po propuštění z lůžkového zdravotnického zařízení se považuje doba alespoň 30 dnů. Předpoklad nutnosti dlouhodobé péče po dobu alespoň 30 kalendářních dnů stanoví poskytovatel zdravotních služeb – zdravotnické zařízení, kde je osoba hospitalizována, na základě znalostí vývoje zdravotního stavu a potřeb nemocného v oblasti ošetřování a péče o vlastní osobu. Při kratší době potřeby ošetřování bude náležet ošetřovné po dobu až 9 (16) dnů potřeby ošetřování, budou-li pro jeho poskytování splněny podmínky.

Zákon o nemocenském pojištění taxativně vymezuje okruh pojištěnců s nárokem na dlouhodobé ošetřovné a podmínky, které tato osoba pro nárok na dávku musí splnit.

Podmínkou nároku na dlouhodobé ošetřovné je, že pojištěnec je:

-    manželem (manželkou) ošetřované osoby nebo registrovaným partnerem (registrovanou partnerkou) ošetřované osoby,

-    příbuzným v linii přímé s ošetřovanou osobou nebo je její sourozenec, tchýně, tchán, snacha, zeť, neteř, synovec, teta nebo strýc,

-    manželem (manželkou), registrovaným partnerem (registrovanou partnerkou) nebo druhem (družkou) fyzické osoby uvedené v písmenu b), nebo

-    druhem (družkou) ošetřované osoby nebo jinou fyzickou osobou žijící s ošetřovanou osobou v domácnosti.

Nárok na dlouhodobé ošetřovné nemají:

-    zaměstnanci činní na základě dohody o provedení práce,

-    zaměstnanci se účastní pojištění z důvodu výkonu zaměstnání malého rozsahu,

-    odsouzení ve výkonu trestu odnětí svobody zařazení do práce a osoby ve výkonu zabezpečovací detence zařazené do práce,

-    pojištěnci, kteří jsou žáky nebo studenty, ze zaměstnání, které spadá výlučně do období školních prázdnin nebo prázdnin,

-    vojáci v záloze ve výkonu vojenské činné služby,

-    osoby pečující a osoby v evidenci.

Snahou zákonodárce bylo umožnit, aby v situacích, kdy u osoby z okruhu blízké rodiny dojde k náhlému a závažnému zhoršení zdravotního stavu, který vyžaduje přítomnost jiné pečující osoby (pojištěnce) zajišťující této osobě každodenní ošetřování a pomoc, kterou není možné zajistit jiným vhodným způsobem, mohla být tato péče poskytována některým dalším členem rodiny. V prvé řadě půjde o manžele či registrované partnery ošetřovaných osob. Další skupinou osob jsou příbuzní v linii přímé s ošetřovanou osobou, a dále stanovený okruh osob určených příbuzenskou vazbou ve vztahu k ošetřované osobě. Další skupinu tvoří manželé, registrovaní partneři nebo druhové/­družky těchto příbuzných. A konečně jde o skupinu osob bez příbuzenské vazby k ošetřované osobě, které ale žijí s ošetřovanou osobou v domácnosti. Osoby, které nežijí s ošetřovanou osobou v domácnosti, budou mít nárok na tuto dávku, jsou-li jedním z manželů nebo registrovaných partnerů ošetřované osoby, nebo jsou s ošetřovanou osobou příbuzným v linii přímé (rodiče, děti prarodiče, vnuci atd.), taxativně vyjmenovaným příbuzným nebo druhým z manželů nebo registrovaných partnerů těchto příbuzných.

Podpůrčí doba u dlouhodobého ošetřovného začíná prvním dnem vzniku potřeby dlouhodobé péče a končí dnem, v němž končí tato potřeba péče; podpůrčí doba však trvá nejdéle 90 kalendářních dnů.

Dlouhodobé ošetřovné se vyplácí za kalendářní dny, v nichž pojištěnec poskytoval dlouhodobou péči a v nichž zároveň tato potřeba péče trvala.

Dlouhodobé ošetřovné se nevyplácí za kalendářní dny, kdy trvala hospitalizace ošetřované osoby, s výjimkou prvního a posledního kalendářního dne hospitalizace.

Vzhledem k tomu, že dlouhodobé ošetřovné může být poskytováno po dobu až 90 dnů ode dne propuštění ošetřované osoby z hospitalizace, a pojištěnec si může určovat den, od něhož bude dlouhodobou péči ošetřované osobě poskytovat, a tím může ovlivnit i výši dávky, stanoví se pro nárok na dlouhodobé ošetřovné čekací doba u zaměstnance v délce 90 kalendářních dnů účasti na NP. U osob samostatně výdělečně činných a zahraničních zaměstnanců se stanoví stejná čekací doba pro vznik nároku na dlouhodobé ošetřovné, která platí pro nemocenské.

U zaměstnanců se zohledňuje, že zaměstnanec může v této době změnit zaměstnání a že zaměstnání nemusí na sebe bezprostředně navazovat. Proto splnění podmínky 90 kalendářních dnů trvání účasti na nemocenském pojištění se zjišťuje v posledních 4 měsících přede dnem zahájení poskytování dlouhodobé péče.

Novela zákona o nemocenském pojištění provedená zákonem č. 395/­2024 Sb. s účinností 1. ledna 2025 podmínku nároku na dlouhodobé ošetřovné, kterou bylo udělení souhlasu ošetřované osoby s poskytováním dlouhodobé péče konkrétním pojištěncem.

Podmínka písemného souhlasu

byla do zákonu dána zejména z toho důvodu, aby řešila spory mezi ošetřujícími osobami o to, která z nich bude poskytovat dlouhodobou péči. Nicméně praktické zkušenosti s využíváním dávky dlouhodobého ošetřovného ukázaly, že tyto spory nenastávají. Pokud případně ke sporům dojde, budou řešeny obdobně jako u sporů o krátkodobé ošetřovné.

Výše dlouhodobého ošetřovného se vypočítává obdobně jako výše ošetřovného nebo nemocenského. Výše této dávky činí 60 % redukovaného denního vyměřovacího základu. Z částky denního vyměřovacího základu do výše 1. redukční hranice se započte 90 %, z částky mezi 1. a 2. redukční hranicí se započte 60 % a z částky mezi 2. a 3. redukční hranicí se započte 30 %.

RADA!

Za kalendářní den může být dlouhodobé ošetřovné poskytnuto jen jedné osobě a jen jednou, i kdyby ošetřující osoba pečovala o dvě osoby vyžadující dlouhodobou péči. v poskytování dlouhodobé péče se lze střídat, počet střídání není omezen. Není tedy vyloučena možnost, že by každý den mohla pečovat jiná osoba.

Osoba, která již pobírala dlouhodobé ošetřovné, ukončila poskytování dlouhodobé péče a opět ji po určité době obnovila v rámci podpůrčí doby 90 kalendářních dnů u téže ošetřované osoby, bude mít na základě nové žádosti opět nárok na dlouhodobé ošetřovné, protože podmínky nároku se znovu neposuzují.

JUDr. Eva Dandová