Dluh
u zdravotní pojišťovny

Plátci pojistného, tedy subjekty, kterým může vzniknout dluh u zdravotní pojišťovny, jsou ve zdravotním pojištění:

a)  hromadní plátci pojistného, tedy zaměstnavatelé (za sebe a za své zaměstnance),

b)  samoplátci, mezi které řadíme:

–   osoby samostatně výdělečně činné,

–   osoby bez zdanitelných příjmů.

Tento dluh může mít různou podobu. Zdravotní pojišťovny jsou ze zákona povinny uplatňovat, tedy vyměřovat a v případně nezaplacení vymáhat, dlužné pojistné a penále. Takto musejí bez výjimky postupovat vůči všem dlužícím subjektům. Naproti tomu pokutu za porušení zákona uložit mohou, ale také nemusejí – vždy záleží na charakteru provinění plátce včetně případného dopadu vzniklé chyby do příjmové stránky systému veřejného zdravotního pojištění.

Co dělat, když jste se ocitli v informačním systému zdravotní pojišťovny jako dlužník? Především – aktivně situaci řešit. O tom, že jste se stali dlužníky, buď dobře víte sami, anebo vám to připomene zdravotní pojišťovna, která vás o existenci vašeho dluhu (i v jejím vlastním zájmu) v rámci desetileté promlčecí doby uvědomí.

Ing. Antonín Daněk

232. Pořadí splácení závazků

Může nastat situace, že plátce bude mít u zdravotní pojišťovny současně více dluhů.

V jakém pořadí se tyto závazky uhrazují?

Je-li plátce pojistného povinen platit zdravotní pojišťovně platby různé povahy, musí respektovat jejich pořadí, které je zakotveno v § 15 odst. 2 zákona č. 592/1992 Sb. Podle tohoto ustanovení platí, že má-li plátce pojistného vůči zdravotní pojišťovně více splatných závazků, je pořadí jejich splácení následující:

a)  pokuty,

b)  přirážka k pojistnému,

c)  nejstarší nedoplatky pojistného,

d)  běžné platby pojistného,

e)  penále.

Uhradí-li plátce nejprve například penále, je zdravotní pojišťovna oprávněna převést takto provedenou platbu třeba na úhradu evidovaného dluhu na pojistném. Provedení finanční operace této povahy je zdravotní pojišťovna povinna plátci oznámit.

233. Dluh na pokutě

Při nesplnění, resp. porušení některé ze zákonných povinností může zdravotní pojišťovna uložit provinivšímu se subjektu pokutu.

Jaké má v této oblasti zdravotní pojišťovna možnosti vůči zaměstnavatelům a OSVČ?

U zaměstnavatelů – hromadných plátců pojistného – mohou být důvodem pro uložení pokuty zejména následující prohřešky:

•    nesplnění oznamovací povinnosti

Může se jednat například o nepřihlášení (neodhlášení) osoby jako zaměstnance u zdravotní pojišťovny nebo o neoznámení (opožděné oznámení) skutečnosti rozhodné pro platbu pojistného státem.

Povinností zaměstnavatele je informovat zdravotní pojišťovnu o skutečnostech rozhodných pro vznik nebo zánik povinnosti státu platit za zaměstnance pojistné (např. přiznání nebo odejmutí důchodu, zahájení studia, nástup ženy na mateřskou dovolenou apod.) za předpokladu, že zaměstnanec svému zaměstnavateli tuto skutečnost sdělil a doložil. Tuto oznamovací povinnost má zaměstnavatel i v těch případech, kdy povinnost státu vznikla v době, kdy zaměstnanci poskytl pracovní volno bez náhrady příjmu, jsou-li mu tyto skutečnosti známy.

Příslušná zdravotní pojišťovna může při nesplnění oznamovací povinnosti uložit zaměstnavateli pokutu až do výše 200 000 Kč, při opakovaném nesplnění oznamovací povinnosti může být uložena pokuta až do výše dvojnásobku uložené pokuty, takže její maximální výše může činit 400 000 Kč (viz ustanovení § 44b z. č. 48/1997 Sb.).

Dle ustanovení § 25 odst. 1 a 2 zákona č. 592/1992 Sb. ve znění pozdějších předpisů jsou zaměstnavatelé povinni při plnění své oznamovací povinnosti rovněž sdělit zdravotní pojišťovně obchodní název, právní formu právnické osoby, sídlo, identifikační číslo a číslo bankovního účtu, pokud z něj budou provádět platbu pojistného. Zaměstnavatelem může být samozřejmě i fyzická osoba. V tomto případě sděluje tato zdravotní pojišťovně rovněž své jméno a příjmení, rodné číslo a adresu trvalého bydliště. V této souvislosti je nutno připomenout, že zaměstnavatelé jsou povinni oznámit do 8 dnů změnu shora uvedených údajů (např. změnu bankovního účtu, změnu sídla firmy) zdravotní pojišťovně, které odvádějí pojistné. Dále jsou zaměstnavatelé povinni nahlásit zdravotní pojišťovně v téže lhůtě ukončení své činnosti, zrušení organizace, nebo její vstup do likvidace.

Zaměstnavatelé jsou dále povinni předat nejpozději 20. dne následujícího kalendářního měsíce každé zdravotní pojišťovně, u které jsou pojištěni jejich zaměstnanci, formulář „Přehled o platbě pojistného zaměstnavatele“ za předcházející kalendářní měsíc. Tento Přehled obsahuje součet vyměřovacích základů zaměstnanců pojištěných u příslušné zdravotní pojišťovny, celkovou výši pojistného, vypočtenou jako součet pojistného jednotlivých zaměstnanců pojištěných u příslušné zdravotní pojišťovny a počet zaměstnanců, na které se údaje vztahují. Zaměstnavatelé jsou dále povinni vést průkaznou evidenci o uskutečněných platbách pojistného. Na žádost příslušné zdravotní pojišťovny jsou povinni předložit údaje rozhodné pro výpočet pojistného včetně rodného čísla každého pojištěnce. Všechny výše uvedené skutečnosti jsou zaměstnavatelé povinni doložit.

Za jednotlivé nesplnění nebo porušení těchto povinností může příslušná zdravotní pojišťovna uložit zaměstnavateli pokutu až do výše 50 000 Kč.

Kontrolní pracovníci zdravotní pojišťovny jsou oprávněni dle § 22 zákona č. 592/1992 Sb. provádět u jednotlivých zaměstnavatelů kontroly placení pojistného na zdravotní pojištění, přičemž zaměstnavatelé jsou zároveň povinni vytvořit podmínky pro provedení této kontroly. Za porušení povinností souvisejících s kontrolou může být zaměstnavateli uložena pokuta až 50 000 Kč.

Dle § 45 odst. 4 z. č. 48/1997 Sb. jsou zaměstnavatelé povinni zasílat příslušné zdravotní pojišťovně kopie záznamů o pracovních úrazech. Zaměstnavatel tyto kopie zasílá za uplynulý kalendářní měsíc najednou, vždy však nejpozději do pátého dne následujícího měsíce. Při nesplnění této povinnosti může příslušná zdravotní pojišťovna uložit zaměstnavateli pokutu až do výše 100 000 Kč.

V případě osob samostatně výdělečně činných může zdravotní pojišťovna uložit pokutu především za:

a)  nesplnění oznamovací povinnosti

Pojištěnec, který je osobou samostatně výdělečně činnou, je povinen oznámit příslušné zdravotní pojišťovně zahájení a ukončení samostatné výdělečné činnosti nejpozději do osmi dnů ode dne, kdy tuto činnost zahájil nebo ukončil. Podotýkám, že u osob podnikajících na základě živnostenského oprávnění lze tuto zákonnou povinnost splnit i prostřednictvím Centrálního registračního místa obecního živnostenského úřadu, a to vyplněním tiskopisu nazvaného Jednotný registrační formulář. U osob činných v režimu paušální daně se oznámení o zahájení samostatné výdělečné činnosti provede prostřednictvím Finanční správy České republiky.

Příslušná zdravotní pojišťovna může při nesplnění oznamovací povinnosti uložit osobě samostatně výdělečně činné pokutu až do výše 10 000 Kč, při opakovaném nesplnění oznamovací povinnosti může být uložena pokuta až do výše dvojnásobku uložené pokuty, takže její maximální výše může činit 20 000 Kč.

b)  nedodání Přehledu OSVČ

Ve smyslu ustanovení § 24 odst. 2 zákona č. 592/1992 Sb. je OSVČ povinna předložit ve stanovené lhůtě (tj. za rok 2021 standardně do 2. 5. 2022, v případě, že daňové přiznání zpracovává daňový poradce pak do 1. 8. 2022) všem zdravotním pojišťovnám, u kterých byla v předcházejícím roce pojištěna, Přehled OSVČ o výši daňového základu.

Změní-li se dodatečně údaje uváděné na Přehledu, jsou osoby samostatně výdělečně činné povinny ohlásit změny do osmi dnů ode dne, kdy se o nich dozvěděly a dlužné pojistné doplatit do 30 dnů ode dne, kdy se o něm dozvěděly. K tomuto účelu vyplní tyto osoby Opravný přehled (§ 24 odst. 3 zákona č. 592/1992 Sb.).

Za nesplnění nebo porušení povinností uvedených v § 24 odst. 2 a 3 zákona č. 592/1992 Sb. může být OSVČ uložena pokuta až do výše 50 000 Kč.

234. Promlčení pohledávek zdravotní pojišťovny

Zdravotní pojišťovny vyměřují a v případě nezaplacení vymáhají své pohledávky v časově omezeném období.

Jak dlouhou dobu mají zdravotní pojišťovny na uplatňování evidovaných pohledávek?

Do 30. 11. 2011 platilo, že právo zdravotních pojišťoven předepsat dlužné pojistné (i penále) se promlčovalo za pět let ode dne splatnosti. Změnou ustanovení § 16 odst. 1 a odst. 2 zákona č. 592/1992 Sb. byla tato lhůta od 1. 12. 2011 prodloužena na 10 let, čímž dostaly zdravotní pojišťovny podstatně delší období pro vyměření a následné vymáhání svých pohledávek. Je také pravdou, že ani relativně dlouhá pětiletá promlčecí doba mnohdy nestačila k vyměření pohledávek nebo alespoň k provedení tzv. kvalifikovaného (neboli nároky zdravotní pojišťovny zachovávajícího) úkonu.

Tímto úkonem se přerušuje běh promlčecí doby, a pokud byl učiněn úkon ke zjištění výše pojistného nebo jeho vyměření, plyne nová (desetiletá) promlčecí lhůta ode dne, kdy se o tom plátce pojistného dozvěděl. Právo vymáhat pojistné (i penále) se promlčuje ve lhůtě deseti let od právní moci platebního výměru, jímž bylo vyměřeno, přičemž promlčecí doba neběží po dobu řízení u soudu.

235. Splátky ve zdravotním pojištění

Pokud zdravotní pojišťovny nemají u konkrétního plátce zjevné negativní signály, pak celkem běžně sjednávají na úhradu svých pohledávek splátkové kalendáře.

Má plátce – dlužník – nárok na sjednání splátkového kalendáře?

Na uzavření dohody o splátkách dluhu není právní nárok, proto záleží na postoji zdravotní pojišťovny, zda ke sjednání splátkového kalendáře vůbec přistoupí. Racionálním důvodem pro povolení splátek dluhu může být například závažná (a odůvodněná) osobní či firemní situace, druhotná platební neschopnost apod., přičemž se přihlíží i k tomu, zda se jedná o první splátky. V případě opakované žádosti o splátky se bere v úvahu platební morálka minulého období, především pak dodržení/nedodržení dříve sjednaných splátkových kalendářů. Naopak pádným důvodem pro nevyhovění žádosti o splátky mohou být zejména nepříznivé zkušenosti z předcházejících let.

Při povolení splátek musí plátce:

a)  platit „běžné“ pojistné (u OSVČ zálohy na pojistné) včas a ve správné výši,

b)  platit jednotlivé splátky dluhu ve správné výši a v dohodnutých termínech,

c)  hradit jednotlivé částky dluhu odděleně od plateb pojistného s příslušnou identifikací.

Pokud dojde k porušení některé z dohodnutých podmínek, má zdravotní pojišťovna právo od smlouvy odstoupit, resp. tuto zrušit, což je nepochybně zakotveno i v textu sjednané dohody. V takovém případě pak následně dochází k promptnímu uplatňování evidovaných (tj. neuhrazených) pohledávek.

236. Daňová exekuce a řízení podle exekučního řádu

Když není zdravotní pojišťovna s vymáháním svých pohledávek úspěšná, obrací se zpravidla na Exekutorský úřad.

Které zásady a postupy je zapotřebí vzít v úvahu, když se dlužník ocitne v exekučním řízení?

Spíše výjimečně může dojít například k tomu, že úhrada dlužné částky byla plátcem provedena na špatný účet nebo pod špatným variabilním symbolem anebo omylem třeba i jiné instituci. Pak je ze strany dlužníka zapotřebí sjednat ve spolupráci se zdravotní pojišťovnou nápravu. Nelze ani vyloučit pochybení na straně zdravotní pojišťovny, v takovém případě se na základě předložených dokladů předmětný dluh/nedoplatek z evidence odstraní.

Pokud však plátce nezačne svůj dluh aktivně řešit, pak si může být jistý, že zdravotní pojišťovna nezůstane nečinná a bude konat. V první fázi může být dlužníkovi zasláno vyúčtování, ze kterého výše pohledávek zdravotní pojišťovny vyplyne. Bude-li dlužník ignorovat následně vystavené platební výměry nebo výkazy nedoplatků, tzv. exekuční tituly, pak tyto zcela důvodně budou po nabytí vykonatelnosti předány k exekučnímu vymáhání.

Exekuční řízení dlužník snadno odvrátí úhradou dluhu v plné výši na účet určený zdravotní pojišťovnou. Kdyby však měl domněnku nebo dokonce jistotu, že dluh uvedený v exekučním titulu nesouhlasí s jeho evidencí, přičemž své tvrzení může doložit, pak může využít opravné prostředky v podobě odvolání nebo námitek, a to ve lhůtách daných právní úpravou. A pokud by byl ve své argumentaci úspěšný, pak zdravotní pojišťovna vydaný exekuční titul zruší nebo změní. Nebude-li však úspěšný a dluh neuhradí, bude pokračovat proces jeho vymáhání.

V rámci daňové exekuce provádějí zdravotní pojišťovny lustraci majetku dlužníka (mzda, plat, účty) a poté zahajují exekuci vydáním exekučního příkazu. Pokud nejsou provedenou lustrací pohledávky zdravotní pojišťovny uspokojeny, postupuje se případ k dalšímu vymáhání spolupracujícím soudním exekutorům. Tito na základě pověření exekučním soudem zahájí vůči dlužníkovi exekuční řízení podle exekučního řádu.

Práva a povinnosti v průběhu exekuce určují příslušná ustanovení daňového, popřípadě exekučního řádu. Záleží na dlužníkovi, zda svých práv využije. Dlužník by si měl být vědom skutečnosti, že průběh exekuce dle exekučního řádu je ve výlučné působnosti pověřeného soudního exekutora. Případné návrhy na zastavení či odklad exekuce tak musejí být směrovány přímo Exekutorskému úřadu, který vede exekuční řízení, nikoli zdravotní pojišťovně, u které dluhy vznikly a která na ně touto cestou uplatňuje své oprávněné nároky.

Exekuce končí zaplacením nejen vymáhaného dluhu zdravotní pojišťovny, ale až poté, co dlužník uhradí i exekuční náklady soudnímu exekutorovi, což pro dlužníka představuje další, ne zrovna malé finanční výdaje.

237. Struktura pohledávek zdravotní pojišťovny

Důsledkem neplacení pojistného podle zákona je existence penále.

Které pohledávky zdravotní pojišťovny registrují?

Pokud plátce z hlediska placení pojistného poruší zákon, bude u něj zdravotní pojišťovna evidovat tyto pohledávky:

a)  pouze penále

Jedná se o situaci, kdy plátce v uplynulém období dlužil na pojistném, toto dlužné pojistné v plné výši uhradil a nadále mu již další dluhy na pojistném nevznikají.

b)  dlužné pojistné a penále

Pokud plátce neprovádí platby pojistného podle zákona, je součástí této pohledávky zdravotní pojišťovny i penále, které narůstá úměrně se zvyšující se dlužnou částkou pojistného. Penále běží i tehdy, když je sjednán splátkový kalendář, třebaže jsou jednotlivé splátky placeny dle dohodnutého harmonogramu – na výši penále má (vždy) vliv postupně se snižující částka dluhu na pojistném.

c)  neuplatňované dlužné pojistné a penále

Za účelem „ekonomicky efektivního“ postupu při správě pohledávek stanovil zákonodárce hranice, do kterých zdravotní pojišťovny své pohledávky neuplatňují. Nelze vymáhat nedoplatky pojistného, jejichž výše v úhrnu nepřesahuje u jednoho plátce pojistného a jedné pojišťovny 200 Kč. Penále se nepředepíše, nepřesáhne-li v úhrnu 100 Kč za kalendářní rok. Zdravotní pojišťovna také nepředepíše penále v případě, kdy plátce pojistného prokáže, že provedl platbu na účet příslušné zdravotní pojišťovny, ale pod nesprávným variabilním symbolem.

d)  jiné pohledávky

Těmito jsou pokuty za porušení zákonných povinností a přirážka k pojistnému dle § 44 až 45 zákona č. 48/1997 Sb. ve znění pozdějších předpisů.

Podotýkáme, že z vyčísleného penále již žádné další penále nenabíhá.

238. Penále a žádost o jeho prominutí

Zdravotní pojišťovnu lze požádat o prominutí vyměřeného penále.

Jak se ve zdravotním pojištění změnila sazba penále?

Pokud dlužník uhradí dluh na pojistném i vyměřené penále, pak je zdravotní pojišťovna zcela spokojena, protože se nemusí vzniklými pohledávkami zabývat. Nicméně vždy má dlužník možnost požádat o prominutí evidovaného penále, a popravdě řečeno, je na škodě tuto zákonem danou možnost nevyužít, neboť šance na určitou finanční úlevu, která vždy potěší, není malá.

Co se týká penále, jeho sazba byla do konce roku 2021 stanovena ve výši 0,05 % z dlužné částky za každý den prodlení. Podle zákona č. 286/2021 Sb. se od 1. 1. 2022 stanoví výše penále podle předpisů práva občanského o výši úroku z prodlení. V žádném případě nelze podat žádosti o odstranění tvrdosti do uhrazení dlužného pojistného.

239. Povinnost platit pojistné

Zaměstnavatelé i samoplátci odvádějí pojistné (zálohy na pojistné u OSVČ) na příslušné účty zdravotních pojišťoven.

Kdy vznikne dluh na pojistném a jaké jsou termíny pro úhradu povinné platby?

Plátce postupuje v rozporu s platnou právní úpravou tehdy, pokud platí pojistné:

–   opožděně, tj. po dni splatnosti, kterým je u zaměstnavatele za příslušný kalendářní měsíc nejpozději 20. den následujícího kalendářního měsíce, vždy připsáním úhrady na účet zdravotní pojišťovny;

–   v nižší částce, než jak je stanoveno zákonem, případně neplatí pojistné vůbec;

–   pod špatným variabilním symbolem (hromadný plátce – zaměstnavatel – správně poukazuje platby pod variabilním symbolem IČ, případně pod číslem přiděleným zdravotní pojišťovnou);

–   na špatný účet.

Pojistné placené zaměstnavatelem za jednotlivé kalendářní měsíce je splatné od 1. do 20. dne následujícího kalendářního měsíce.

Pojistné se platí v české měně:

a)  na účet zdravotní pojišťovny vedený u poskytovatele platebních služeb,

b)  vyplacením v hotovosti zaměstnanci příslušné zdravotní pojišťovny pověřenému přijímat pojistné.

Za den platby pojistného se považuje:

a)  v případě placení na účet zdravotní pojišťovny vedený u poskytovatele platebních služeb den, kdy dojde k připsání pojistného na účet poskytovatele platebních služeb zdravotní pojišťovny,

b)  v případě vyplacení hotovosti přímo zaměstnanci příslušné zdravotní pojišťovny den, kdy příslušný zaměstnanec hotovost přijal.

Osoby bez zdanitelných příjmů a osoby samostatně výdělečně činné (tedy ve zdravotním pojištění tzv. samoplátci) platí pojistné, resp. zálohu na pojistné za příslušný kalendářní měsíc nejpozději do 8. dne následujícího kalendářního měsíce.

Dluh na pojistném vznikne i tehdy, když OSVČ po podání Přehledu nezaplatí nebo opožděně zaplatí vypočtený doplatek, případně tento doplatek neuhradí v plné výši. U všech úhrad platí, že připadne-li poslední den této lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejbližší příští pracovní den.

240. Komunikace se zdravotní pojišťovnou nutností

Při řešení svých pohledávek postupují zdravotní pojišťovny velmi důsledně, neboť je to jejich důležitou úřední a kontrolní povinností v souvislosti s naplňováním příjmové stránky systému.

Lze se vůbec vyhnout povinnosti uhradit dluhy zdravotní pojišťovně?

Před svými dluhy neutečete „strkáním hlavy do písku“ anebo tím, že přestoupíte k jiné zdravotní pojišťovně, nebo když budete u zdravotní pojišťovny zařazeni v jiné kategorii (například se po skončení podnikání zaregistrujete jako uchazeč o zaměstnání). Proto důrazně doporučuji – kontrolujte si pravidelně došlou poštu, doručovanou vám ať už v papírové, nebo v elektronické podobě.

A buďte si vědomi skutečnosti, že nevyzvednutím písemnosti v zákonné lhůtě se uplatní institut tzv. fikce doručení, bez ohledu na to, že jste se s doručovaným dokumentem fakticky neseznámili.

241. Změna v podmínkách aplikace institutu odstranění tvrdosti

Když není dlužné penále uhrazeno dobrovolně, zahajuje zdravotní pojišťovna svůj další postup v souladu s platnou právní úpravou.

V jakých lhůtách lze o prominutí vyměřeného penále požádat? Kdy rozhodují o podané žádosti zdravotní pojišťovny a kdy jejich Rozhodčí orgán?

Když dlužník penále dobrovolně neuhradí, nastupují mechanismy, jejichž cílem je přimět plátce k úhradě evidovaného dluhu. Zdravotní pojišťovna buď zahájí vůči dlužníkovi správní řízení a následně vystaví platební výměr nebo využije institutu výkazu nedoplatků.

O prominutí vyměřeného penále je zapotřebí požádat do 15 dnů ode dne doručení platebního výměru a do 8 dnů ode dne doručení výkazu nedoplatků. Jestliže žadatel tyto lhůty zmešká, nemůže zdravotní pojišťovna podané žádosti ani částečně vyhovět z důvodu opožděného podání.

V rámci aplikace institutu odstranění tvrdosti se s účinností od 1. ledna 2022 zvýšila hranice penále, o kterém rozhodují zdravotní pojišťovny, ze 20 000 Kč na 30 000 Kč. Rozhodnutí o žádosti plátce o prominutí penále převyšujícího 30 000 Kč je v kompetenci Rozhodčího orgánu příslušné zdravotní pojišťovny. Od 1. 1. 2022 již nelze podat žádost o odstranění tvrdosti při uložení pokuty. Institut odstranění tvrdosti se tedy nadále nevztahuje na pokutu, protože ta je ukládána v řízení o přestupku.

Při projednávání žádosti o prominutí penále zdravotní pojišťovna primárně zkoumá, zda je dlužné pojistné uhrazeno v plné výši, tj. ke dni vydání rozhodnutí nesmí být u žadatele evidováno dlužné pojistné. To znamená, že v případě podané žádosti a zároveň sjednaného splátkového kalendáře zdravotní pojišťovna podanou žádost o prominutí penále dočasně „odloží“ a k jejímu projednání se vrátí až po vyrovnání dluhu. Při rozhodování zdravotní pojišťovny jsou brány v úvahu určité aspekty, jako je například platební morálka, zda se jedná o první, nebo již několikátou žádost o prominutí penále včetně toho, zda a případně v jakých částkách bylo již dříve penále prominuto. Každopádně je vždy komplexně posuzována podaná žádost a okolnosti bezprostředně související.

242. Penále nelze prominout

Právní úprava zdravotního pojištění upravuje situace, ve kterých nelze o odstranění tvrdosti rozhodnout.

Kdy nemůže zdravotní pojišťovna vyhovět žadateli v případě jeho žádosti o prominutí penále?

Podle ustanovení § 53a odst. 3 zákona č. 48/1997 Sb. nelze o odstranění tvrdosti rozhodnout v těchto případech:

–   nebude-li předem uhrazeno pojistné splatné do vydání rozhodnutí o prominutí penále nebo přirážky k pojistnému,

–   na plátce pojistného byl podán insolvenční návrh,

–   plátce vstoupil do likvidace.

Rozhodnutí o odstranění tvrdosti je prvním úkonem v řízení. Na prominutí přirážky k pojistnému nebo penále není právní nárok. Proti rozhodnutí o odstranění tvrdosti nejsou přípustné odvolání ani obnova řízení.

243. Zřízení zástavního práva

Za účelem zvýšení efektivity vymáhání pohledávek se od 1. ledna 2022 umožňuje zdravotním pojišťovnám zřizovat zástavní právo k majetku dlužníka pojistného nebo penále za podmínek stanovených občanským zákoníkem, pokud není zákonem stanoveno jinak.

Jsou v této souvislosti stanoveny nějaké konkrétní podmínky?

Bez bližší specifikace se konstatuje, že hodnota zástavy nesmí být ve zcela zjevném nepoměru k hodnotě zajišťované pohledávky.

Týká-li se řízení o zřízení zástavního práva nemovité věci, která je předmětem evidence v katastru nemovitostí, zdravotní pojišťovna vyrozumí o vydání rozhodnutí o zřízení zástavního práva příslušný katastrální úřad, který zapíše k nemovitosti poznámku.

Možnosti zřizovat zástavní právo již řadu let úspěšně využívají orgány sociálního zabezpečení a správce daně.

Řešení č. 232 až 243 zpracoval Ing. Antonín Daněk (I/2022)