17.03.2026
INFORMAČNÍ PORTÁL

Dluh – účtování a splácení

Pořadí, v jakém je splácen samotný dluh čili jeho jistina a pak její příslušenství jako jsou úroky, úroky z prodlení, náklady na vymožení dluhu, ovlivňuje celkovou délku splácení, tedy to, kdy se dlužník plně zbaví zátěže. Co se změnilo? Jak se rozštěpila právní úprava?

Pravidla se změnila od 1. července 2021 a pak ještě od 1. ledna 2022. Nyní jsou tři způsoby započítávání splátek dlužníka, vlastně čtyři, protože tři nové způsoby se uplatňují až od určitého data.

Jak rychle se dlužník zbaví dluhu?

Způsob započítávání peněžitého plnění čili jednotlivých splátek dlužníka na jednotlivé složky dluhu v situaci, kdy pořadí splácení není dohodnuto ve smlouvě, upravuje občanský zákoník. Přednost má tedy dohoda. Banky nebo úvěrové společnosti si jistě vše potřebné pohlídají ve smlouvě, ale zdaleka ne každý člověk nebo firma na něco takového myslí. Vždyť dluhy nevznikají jen z úvěrů a zápůjček, ale třeba při náhradě škody, při nezaplacení za zboží apod.

1)  Běžné splácení dluhů po staru

Podle dosavadních pravidel platilo do konce června 2021, že má-li dlužník plnit na jistinu (tedy platit samotný dluh), dále na úroky a náklady spojené s uplatněním pohledávky, započte se plnění (1.) nejprve na náklady již určené, pak (2.) na úroky z prodlení, poté (3.) na úroky, a nakonec (4.) na jistinu. (Úroky se rozumí běžné úroky, např. za poskytnutí úvěru. Úroky z prodlení jsou zákonnou sankcí za pozdní placení dluhu.) Dlužník se však mohl rozhodnout a oznámit věřiteli, že splácí nejprve jistinu. Pak se mu ale začaly úročit i náklady a úroky, jež do té doby dospěly. Pro dlužníka výhodnější přednostní splácení jistiny (samotného dluhu) bylo vykompenzováno úročením nákladů apod.

2)  Běžné splácení dluhů po novu

Od 1. 7. 2021 však platí, že volba dlužníka ohledně hrazení jednotlivých složek dluhu je podmíněna souhlasem věřitele. Nyní už věřitel nemusí dlužníkovi umožnit přednostní splácení jistiny. Týká se to ale jen nově vzniklých dluhů. Splátky na dluhy vzniklé před 1. 7. 2021 se započítávají podle dosavadních pravidel.

Takže nyní (u nových dluhů vzniklých od 1. 7. 2021), má-li dlužník plnit na jistinu, úroky a náklady spojené s uplatněním pohledávky, započte se plnění (to co zaplatil) nejprve na (1.) náklady již určené, pak (2.) na úroky z prodlení, poté (3.) na úroky a nakonec (4.) na jistinu. Jiné pořadí splácení bude přitom možné, pokud o to dlužník požádá a věřitel mu vyhoví nebo pokud je něco jiného dohodnuto ve smlouvě. Uvedené ale vždy neplatí, jde-li o spotřebitelské dluhy.

Spotřebitelem je každý člověk, který mimo rámec své podnikatelské činnosti nebo mimo rámec samostatného výkonu svého povolání uzavírá smlouvu s podnikatelem nebo s ním jinak jedná. Spotřebitelem je tak třeba zákazník banky, u níž si bere úvěr, ale třeba i kupující, který si v obchodě kupuje zboží na splátky. A to pokud si peníze půjčuje nebo zboží kupuje tzv. pro sebe, nikoliv k výkonu podnikatelské činnosti.

3)  Splácení nových spotřebitelských dluhů až po splatnosti

Zatímco dříve byla pravidla splácení jednotná bez ohledu na původ dluhu, nyní se (od 1. 7. 2021) dělí na dluhy ve spotřebitelských věcech a ty ostatní. Zvláštní pravidla splácení dluhů však pro spotřebitelské vztahy neplatí vždy. Pokud dlužník stíhá splácet řádně, jak je dohodnuto, tak platí pořadí (jako u jiných dluhů): 1. náklady, 2. úroky z prodlení, 3. úroky, 4. jistina.

Je-li však dlužníkem spotřebitel, který je v prodlení s plněním dluhu, hradí tedy závazky až po jejich splatnosti, započte se mu plnění, které zaplatil, nejprve (1.) na náklady již určené, pak (2.) na jistinu pohledávky, poté (3.) na úroky a nakonec (4.) na úroky z prodlení. Tady jde o ochranu spotřebitele, takže podnikatel a spotřebitel se nemohou dohodnout na jiných pravidlech pro případy, kdy se spotřebitel ocitne v problémech se splácením. Pro případ pozdního splácení dohoda nemá přednost před zákonem, vůbec se neuplatní. Pro případ řádného splácení se však klidně může věřitel s dlužníkem dohodnout třeba na tom, že jednotlivé splátky rovnoměrně umořují jistinu, smluvní úroky a případně další dluhy spotřebitele jako jsou např. poplatky za sjednání úvěru.

4)  Splácení dluhů nuceně v exekuci

Svá vlastní pravidla pak získalo od 1. ledna 2022 započítávání resp. rozpočítávání výtěžků dosažených v rámci exekuce, třeba z toho, co je sraženo dlužníkovi ze mzdy. Stanoví je občanský soudní řád. Výtěžek dosažený exekucí k uspokojení pohledávky (dluhu), pro kterou je exekuce vedena, se započte nejprve (1.) na náklady na exekuci, pak (2.) na jistinu, pak (3.) na úroky, pak na (4.) úroky z prodlení, a nakonec (5.) na náklady oprávněného věřitele (t.j. třeba soudní poplatky, úplaty právníkům, kteří pro věřitele vymáhali dluh Jak se určuje odměna advokáta: kolik stojí právník | Finance.cz).

Shrnutí pořadí splácení složek celkového dluhu dle jednotlivých typů dluhů

Dluhy z právních vztahů vzniklých do 30. 6. 2021, včetně spotřebitelských.

1. určené náklady dluhu,

2. úroky z prodlení,

3. úroky,

4. jistina dluhu.

Dlužník může rozhodnout o jiném pořadí, ale pokud určí, že splácí jako 1. jistinu, tak se mu úročí i náklady a úroky.

Dluhy z právních vztahů vzniklých od 1. 7. 2021, včetně spotřebitelských, pokud není dlužník v prodlení s placením.

1. určené náklady dluhu

2. úroky z prodlení

3. úroky

4. jistina.

Dlužník může navrhnout jiné pořadí, ale věřitel jej musí odsouhlasit.

Dluhy ze spotřebitelských vztahů vzniklých
od 1. 7. 2021, je-li dlužník v prodlení se splácením.

1. náklady již určené

2. jistina dluhu

3. úroky

4. úroky z prodlení.

Výtěžky v rámci exekuce nařízené kvůli dluhům.

1. náklady soudu (exekutora) na exekuci

2. jistina

3. úroky

4. úroky z prodlení

5. náklady oprávněného na vymožení dluhu (t.j. náhrada nákladů soudního řízení, kterou přiznal věřiteli soud při vymáhání dluhu v prvotním, tzv. nalézacím řízení, z něhož vzešel exekuční titul, např. rozsudek soudu).

 

Richard W. Fetter

 

VYHLÁŠKA č. 500/2002 Sb.

§ 39

(1) Účetní jednotka v příloze v účetní závěrce uvede alespoň

a)  informace podle § 18 odst. 3 zákona,

b)  informace o použitých obecných účetních zásadách a použitých účetních metodách a odchylkách od těchto metod s uvedením jejich vlivu na majetek a závazky, na finanční situaci a výsledek hospodaření účetní jednotky; účetní jednotka uvede podle principu významnosti zejména způsob

1. oceňování majetku a závazků,

2. stanovení úprav hodnot majetku (odpisy a opravné položky),

3. uplatněný při přepočtu údajů v cizích měnách na českou měnu,

4. stanovení reálné hodnoty příslušného majetku a závazků,

c)  nformace o použitém oceňovacím modelu a technice při ocenění reálnou hodnotou zejména

1. změny reálné hodnoty, včetně změn v ocenění podílů ekvivalencí podle jednotlivých druhů finančního majetku a způsob jejich zaúčtování,

2. pro každý druh derivátů uvede údaje o rozsahu a podstatě, včetně hlavních podmínek a okolností, které mohou ovlivnit výši, časový průběh a určitost budoucích peněžních toků, a tabulku s uvedením změn reálné hodnoty během účetního období na příslušném účtu v účtové skupině 41, ...

 

Aktuálně
Přímé daně - ZDP
Nepřímé daně - DPH
Výdaje podnikatele
Účetnictví
Chybovat znamená platit
Rady odborníků
Mzdy a odvody
Praktická komunikace