Dluhy z hlediska daně z příjmů v DE

Z hlediska daně z příjmů je třeba na straně podnikatele vedoucího daňovou evidenci dluh zaevidovat v momentě obdržení příslušné faktury např. za nakoupené zboží či nakoupené služby nebo v momentě uzavření příslušné smlouvy. Tento dluh trvá až do okamžiku úplného uhrazení sjednané, částky, pokud se smluvní strany nedohodnou jinak. V případech, kdy je např. zboží hrazeno hotově v okamžiku jeho dodání (na základě dodacího listu, prodejního paragonu, či jiného řádného daňového dokladu), pak dluh nevzniká.

Právně zaniklý závazek – dluh

Kdy závazek právně zaniká, stanoví zákon (z hlediska daně z příjmů je třeba zejména pamatovat na občanský zákoník a insolvenční zákon). Občanský zákoník pojednává o zániku závazků v § 1908 až 2009.

Podle § 5 odst. 10 písm. a) zákona o daních z příjmů se rozdíl mezi příjmy a výdaji zvyšuje o výši dluhu, který zanikl jinak než

1.  splněním,

2.  započtením,

3.  splynutím práva s povinností u jedné osoby,

4.  narovnáním (§ 1903 a násl. občanského zákoníku),

5. dohodou, kterou se dosavadní dluh nahrazuje dluhem novým stejné hodnoty,

Na výše uvedený § 5 odst. 10 písm. a) navazuje § 5 odst. 10 písm. d) zákona, které stanoví, že rozdíl mezi příjmy a výdaji se zvyšuje o částku ve výši rozdílu mezi dosavadním dluhem a dluhem novým nižší hodnoty vzniklou na základě dohody, kterou se dosavadní dluh nahrazuje dluhem novým.       

Výše uvedené ustanovení § 5 odst. 10 písm. a) zákona se nevztahuje na dluhy z:

•    titulu prominuté daně, poplatku nebo jiného obdobného peněžitého plnění,

•    smluvní pokuty, úroku z prodlení a jiných obdobných sankcí.

Příklad 1

Věřitel prominul dlužníkovi – podnikateli s příjmy podle § 7, smluvní pokutu. Otázkou je, jak bude podnikatel – dlužník, postupovat z hlediska daně z příjmů.

Na straně dlužníka se základ daně zvyšovat nebude, zákon tak výslovně stanoví.

Příklad 2

Podnikatel fyzická osoba s příjmy podle § 7 zákona má nezaplacený dluh z titulu zápůjčky a věřitel mu zbývající dluh promine. Otázkou je, jak bude podnikatel – dlužník postupovat z hlediska daně z příjmů.

Na straně dlužníka – podnikatele s příjmy podle § 7 zákona, se jedná o nepeněžní příjem, o který dlužník zvýší základ daně, resp. dílčí základ daně podle § 7 zákona.

Příklad 3

Podnikatelé se dohodli, že dluh ve výši 5 000 Kč nahradí dluhem 4 000 Kč. Otázkou je, jaký to má daňový dopad.

Podle § 5 odst. 10 písm. d) zákona se rozdíl mezi příjmy a výdaji zvyšuje o částku ve výši rozdílu mezi dosavadním dluhem a dluhem novým nižší hodnoty vzniklou na základě dohody, kterou se dosavadní dluh nahrazuje dluhem novým.

Na straně dlužníka je zdanitelným příjmem částka 1 000 Kč.

Příklad 4

Podnikatel provedl narovnání tak, že původní částka 9 000 Kč, činila po narovnání 6 000 Kč. Otázkou je, jak se toto projeví daňově u dlužníka i u věřitele, tj. zda může podnikatel použít toto ustanovení bez nutnosti zdanění.

Zákon o daních z příjmů v § 5 odst. 10 písm. a) stanoví mimo jiné, že rozdíl mezi příjmy a výdaji sezvyšuje o částku dluhu, který zanikl jinak než narovnáním.

Občanský zákoník v § 1903 stanoví, že dosavadní závazek lze nahradit novým závazkem i tak, že si strany ujednáním upraví práva a povinnosti mezi nimi dosud sporné nebo pochybné. Týká-li se narovnání věcného práva k věci zapsané do veřejného seznamu, nastávají účinky narovnání zápisem do tohoto seznamu.

Je-li dosavadní dluh ve výši 9 000 Kč v daném případě nahrazen dluhem novým ve výši 6 000 Kč, znamená to, že věřitel má pohledávku ve výši 6 000 Kč (namísto původní pohledávky ve výši 9 000 Kč) a dlužník dluh ve výši 6 000 Kč (namísto původního dluhu ve výši 9 000 Kč). Rozdíl ve výši 3 000 Kč mezi původním a novým dluhem na straně věřitele ani dlužníka v daném případě základ daně neovlivní.

Dluhy při ukončení činnosti,
přerušení činnosti nebo změně způsobu uplatňování daňových výdajů

Poplatník s příjmy podle § 7 nebo § 9 zákona o daních z příjmů, tj. s příjmy ze samostatné činnosti nebo z nájmu, který eviduje dluhy a jedná se o poplatníka vedoucího daňovou evidenci nebo o poplatníka, který vede evidenci příjmů a výdajů podle § 9 odst. 6 zákona musí:

•    při ukončení činnosti,

•    přerušení činnosti, kterou nezahájí do termínu pro podání daňového přiznání,

•    při přechodu z uplatňování výdajů ve skutečné výši podle § 24 zákona na paušální výdaje,

základ daně v souladu s § 23 odst. 8 písm. b) zákona snížit o dluhy, které by při úhradě byly výdajem na dosažení, zajištění a udržení příjmů.

Příklad 5

Podnikatel, fyzická osoba vedoucí daňovou evidenci v dubnu letošního roku ukončil podnikání. K datu ukončení podnikání evidoval dluh ve výši 5 000 Kč, a to z titulu nakoupených zásob. Otázkou je, zda podnikatel může v daňovém přiznání základ daně snížit o 5 000 Kč, tj. o hodnotu dluhu.

V souladu s § 23 odst. 8 písm. b) bod 2 zákona podnikatel základ daně o hodnotu dluhu z titulu nakoupení zásob, sníží, protože při jeho úhradě by se jednalo o daňový výdaj.

Příklad 6

Podnikatel, fyzická osoba vedoucí daňovou evidenci v dubnu loňského roku přerušil podnikání s tím, že k datu přerušení podnikání evidoval dluh ve výši 5 000 Kč, a to z titulu nakoupených zásob. Otázkou je, zda podnikatel může v daňovém přiznání základ daně snížit o 5 000 Kč, tj. o hodnotu dluhu, když tuto činnost opět zahájil v únoru letošního roku.

V souladu s § 23 odst. 8 písm. b) bod 2 zákona podnikatel základ daně o hodnotu dluhu z titulu nakoupení zásob, snižovat nebude, protože činnost opět zahájil, a to do termínu pro podání daňového přiznání za loňský rok.

Dluhy vzniklé při uplatňování paušálních výdajů

Ve zdaňovacím období, kdy poplatník bude výdaje uplatňovat paušální částkou z dosažených příjmů, musí pamatovat na § 25 odst. 1 písm. zd) zákona. Ten stanoví, že daňovým výdajem nejsou výdaje spojené s úhradou dluhu vzniklého ve zdaňovacím období, ve kterém poplatník uplatňoval výdaje podle § 7 odst. 7 zákona, tj. paušálem. Výjimkou jsou dluhy vzniklé z důvodu pořízení hmotného majetku. Výdaje spojené s pořízením odpisovaného majetku, je možno do daňových výdajů zahrnout prostřednictvím odpisů podle § 26 až 33 zákona o daních z příjmů. V období, kdy poplatník fyzická osoba uplatňuje daňové výdaje paušální částkou z dosažených příjmů, zákon stanoví, že poplatník vede odpisy pouze evidenčně. To je z toho důvodu, že paušální výdaje obsahují veškeré daňové výdaje, tedy i odpisy hmotného majetku.

Přejde-li poplatník z uplatňování výdajů paušální částkou na výdaje ve skutečné vynaložené výši, tj. povede-li daňovou evidenci, musí základ daně zdaňovacího období, kdy uplatňoval výdaje paušální částkou z dosažených příjmů, zvýšit o hodnotu pohledávek, ale nemůže základ daně tohoto zdaňovacího období snížit o hodnotu dluhů.

Bude-li poplatník zvažovat, zda je vhodné uplatnit výdaje paušální částkou z dosažených příjmů, musí vždy provést inventarizaci dluhů vzniklých např. z důvodu pořízení zásob či služeb. Pokud by příslušný dluh uhradil až v období, kdy již bude výdaje uplatňovat ve skutečné vynaložené výši, tj. až povede daňovou evidenci, musí příslušné výdaje evidovat jako výdaje nedaňové!

Příklad 7

Podnikatel uplatnil v loňském roce výdaje paušální částkou z dosažených příjmů. V loňském roce nezaplatil 6 000 Kč za nakoupené služby. V letošním roce jsou paušální výdaje pro něho již nevýhodné, proto uplatní výdaje ve skutečné vynaložené výši, povede daňovou evidenci. Základ daně loňského roku upravil podle § 23 odst. 8, to zn. zvýšil o pohledávky. V lednu letošní roku zaplatil dluh 6 000 Kč z minulého roku. Otázkou je, jak bude podnikatel postupovat.

Výdaje spojené s úhradou dluhu vzniklého v minulém roce, kdy podnikatel uplatňoval výdaje paušální částkou, jsou v souladu s § 25 odst. 1 písm. zd) zákona výdaji nedaňovými.

Dluhy při přechodu z vedení účetnictví na vedení daňové evidence

Pokud poplatník přechází z vedení účetnictví na daňovou evidenci, podle přílohy č. 2 k zákonu se pohledávky a dluhy za kalendářní (hospodářský) rok, v němž poplatník vedl účetnictví, se vyloučí ze základu daně kalendářního roku, ve kterém poplatník zahájí vedení daňové evidence tak, že:

•    pohledávky sníží základ daně (tytéž příjmy se nezdaňují dvakrát – § 23 odst. 4 písm. d) zákona).

•    dluhy zvýší základ daně (tytéž výdaje nelze uplatnit dvakrát – § 24 odst. 1 zákona).

Příklad 8

Podnikatel ve zdaňovacím období 2025 vedl účetnictví a v r. 2026 zahájil vedení daňové evidence. Na účtu 321 měl dluhy ve výši 2 000 Kč, které zaplatí v r. 2027. Otázkou je, jak postupovat z hlediska daně z příjmů.

Základem daně zdaňovacího období, kdy podnikatel vedl účetnictví, byl výsledek hospodaření, upravený případně podle § 23 zákona o daních z příjmů. Jeho součástí byl i náklad ve výši 2 000 Kč. Při přechodu na daňovou evidenci se z hlediska daně z příjmů upravuje základ daně až následující zdaňovací období, tj. v daném případě období, kdy podnikatel vede daňovou evidenci.

Ve zdaňovacím období 2026, ve kterém podnikatel zahájí vedení daňové evidence, dluhy ve výši 2 000 Kč základ daně zvýší. Při zaplacení příslušné částky v r. 2027 bude částka 2 000 Kč evidována jako daňový výdaj.

Ing. Eva Sedláková