1.1     Občanskoprávní ochrana

V občanskoprávní rovině v případě práv z průmyslového vlastnictví je to podání žaloby podle zákona č. 221/­2006 Sb., o vymáhání práv z průmyslového vlastnictví a o změně zákonů na ochranu průmyslového vlastnictví (dále jen „zákon o vymáhání práv z průmyslového vlastnictví“) k Městskému soudu v Praze.

Podle § 2 zákona o vymáhání práv z průmyslového vlastnictví je oprávněn vymáhat právo duševního vlastnictví z průmyslového vlastnictví vlastník nebo majitel práva podle příslušného zákona na ochranu průmyslového vlastnictví, osoba oprávněná podle zvláštního právního předpisu¹ užívat práva, zejména nabyvatel licence a profesní organizace ochrany práv, která je řádně uznávána v zemi původu jako organizace oprávněná zastupovat vlastníky či majitele práv průmyslového vlastnictví (dále jen „oprávněná osoba k vymáhání“). Nabyvatel licence může vymáhat práva jen se souhlasem vlastníka či majitele práva. Souhlas se nevyžaduje, jestliže ve lhůtě 1 měsíce od doručení oznámení nabyvatele o porušení či ohrožení práva nezahájil vlastník či majitel práva řízení ve věci porušení či ohrožení práva sám.

Oprávněná osoba k vymáhání, v případě že došlo k neoprávněnému zásahu do práv, se může podle § 4 domáhat u soudu toho, aby se porušovatel zdržel jednání, jímž dochází k porušení nebo ohrožení práva, a následky ohrožení nebo porušení byly odstraněny, a to zejména:

– stažením výrobků z trhu, jejichž výrobou nebo uvedením na trh nebo skladováním došlo k ohrožení nebo porušení práva,

– trvalým odstraněním nebo zničením výrobků, jejichž výrobou nebo uvedením na trh nebo skladováním došlo k ohrožení nebo porušení práva,

– stažením, trvalým odstraněním nebo zničením materiálů, nástrojů a zařízení určených nebo používaných výlučně nebo převážně při činnostech porušujících nebo ohrožujících právo.

Soud může na návrh porušovatele práv nařídit namísto těchto opatření zaplacení peněžního vyrovnání oprávněné osobě, a to tehdy, pokud porušovatel nevěděl ani nemohl vědět, jestliže by mu tato opatření způsobila nepřiměřenou újmu a peněžní vyrovnání s oprávněnou osobou se jeví dostatečným. Podle § 4 odst. 2 zákona o vymáhání práv z průmyslového vlastnictví soud zničení ale nenařídí, jestliže by porušení práva mohlo být odstraněno jinak a zničení by bylo nepřiměřené tomuto porušení. Budou-li opatření k nápravě směřovat proti výrobkům, materiálům, nástrojům či zařízením, které nejsou ve vlastnictví porušovatele práva, soud přihlédne k zájmům třetích osob, zejména spotřebitelů a osob jednajících v dobré víře. Odstranění označení nebo padělané ochranné známky z výrobků před jejich uvedením na trh lze připustit jen ve výjimečných případech.

Jako preventivní opatření proti porušování práv z průmyslového vlastnictví slouží hrozba sankce podle § 33 zákona o přestupcích, kdy přestupku se dopustí ten, kdo neoprávněně vykonával práva, která jsou zákony na ochranu průmyslového vlastnictví vyhrazena majitelům těchto práv, a za tento přestupek lze uložit pachateli pokutu do 15 000 Kč, popřípadě odpovídající trest podle trestního zákoníku (viz 1.2).

V případě autorských práv je postup obdobný, ale příslušný soud není Městský soud v Praze, ale příslušný krajský soud, u kterého se žalobou může autor, do jehož práva bylo neoprávněně zasaženo nebo jehož právu hrozí neoprávněný zásah, nebo osoba^[3], jejíž smluvně nebo zákonem nabyté výhradní oprávnění bylo ohroženo nebo porušeno podle § 40 zákona č. 121/­2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů (dále jen „autorský zákon“) domáhat zejména určení svého autorství, zákazu ohrožení svého práva, včetně hrozícího opakování, nebo neoprávněného zásahu do svého práva. Žalobou se žalobce může domáhat zejména zákazu neoprávněné výroby, neoprávněného obchodního odbytu, neoprávněného dovozu nebo vývozu originálu nebo rozmnoženiny či napodobeniny díla, neoprávněného sdělování díla veřejnosti, jakož i neoprávněné propagace, včetně inzerce a jiné reklamy.

Dále žalobce může požadovat odstranění následků zásahu do práva, zejména:

–   stažením neoprávněně zhotovené rozmnoženiny či napodobeniny díla nebo zařízení, výrobku nebo součástky podle § 43 odst. 2 autorského zákona z obchodování nebo jiného užití,

–   stažením z obchodování a zničením neoprávněně zhotovené rozmnoženiny či napodobeniny díla nebo zařízení, výrobku nebo součástky podle § 43 odst. 2 autorského zákona,

–   zničením neoprávněně zhotovené rozmnoženiny či napodobeniny díla nebo zařízení, výrobku nebo součástky podle § 43 odst. 2 autorského zákona,

–   zničením nebo odstraněním materiálů a nástrojů použitých výlučně nebo převážně k výrobě neoprávněně zhotovené rozmnoženiny či napodobeniny díla nebo zařízení, výrobku nebo součástky podle § 43 odst. 2 autorského zákona, ale toto opatření musí být přiměřené závažnosti porušení práva a musí být přihlédnuto k zájmům třetích osob, zejména spotřebitelů a osob jednajících v dobré víře.

Pokud někdo poruší některá ustanovení autorského zákona, může s ním být také zahájeno řízení o správním deliktu. Například – fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že neoprávněně užije autorské dílo, umělecký výkon, zvukový či zvukově obrazový záznam, rozhlasové nebo televizní vysílání nebo databázi, a za to jí může být uložena pokuta do 150 000 Kč. Obdobně bude postihována za toto jednání právnická osoba nebo fyzická osoba podnikatel. Autorský zákon trestá i neoprávněný zásah do práva autorského způsobem uvedeným v § 43 odst. 1 nebo 2 anebo v § 44 odst. 1, a za což může být fyzické osobě, právnické osobě či fyzické osobě podnikateli uložena sankce do výše 100 000 Kč. Správní delikty podle autorského zákona v přenesené působnosti projednává v prvním stupni obecní úřad obce s rozšířenou působností, v jehož územním obvodu byl správní delikt spáchán.

1.2     Trestněprávní ochrana

Určitá forma ochrany práva duševního vlastnictví je hrozba sankce – trestu za trestný čin. Jedním z předpokladů naplnění skutkové postaty trestného činu je podle § 13 odst. 2 trestního zákoníku skutečnost, že k trestní odpovědnosti za trestný čin je třeba úmyslného zavinění, nestanoví-li trestní zákon výslovně, že postačí zavinění z nedbalosti. Úmysl musí být v soudním řízení prokázán. Trestní zákoník zná trestné činy proti průmyslovým právům a proti autorskému právu a to:

porušení práv k ochranné známce a jiným označením

Tento trestný čin spáchá podle § 268 ten, kdo uvede do oběhu výrobky nebo poskytuje služby neoprávněně označené ochrannou známkou, k níž přísluší výhradní právo jinému, nebo známkou s ní zaměnitelnou nebo pro tento účel sobě nebo jinému takové výrobky nabízí, zprostředkuje, vyrobí, doveze, vyveze nebo jinak opatří nebo přechovává, anebo takovou službu nabídne nebo zprostředkuje, a rovněž ten, kdo pro dosažení hospodářského prospěchu neoprávněně užívá obchodní firmu nebo jakékoliv označení s ní zaměnitelné nebo uvede do oběhu výrobky nebo služby neoprávněně opatřené označením původu nebo zeměpisným označením anebo takovým označením s ním zaměnitelným nebo pro tento účel sobě nebo jinému takové výrobky nebo služby nabídne, zprostředkuje, vyrobí, doveze, vyveze nebo jinak opatří nebo přechovává.

porušení chráněných průmyslových práv

Podle § 269 spáchá trestný čin porušení chráněných průmyslových práv ten, kdo neoprávněně zasáhne nikoli nepatrně do práv k chráněnému vynálezu, průmyslovému vzoru, užitnému vzoru nebo topografii polovodičového výrobku.

porušení autorského práva, práv souvisejících s právem autorským a práv k databázi

Trestný čin podle § 270 spáchá ten, kdo neoprávněně zasáhne nikoli nepatrně do zákonem chráněných práv k autorskému dílu, uměleckému výkonu, zvukovému či zvukově obrazovému záznamu rozhlasovému nebo televiznímu vysílání nebo databázi.

padělání a napodobení díla výtvarného umění

Podle § 271 spáchá trestný čin ten, kdo padělá výtvarné autorské dílo nebo napodobí výtvarný projev jiného autora v úmyslu, aby nové dílo bylo považováno za původní dílo takového autora.

Za tyto trestné činy lze podle okolností závažnosti, a obohacení uložit až 8 let odnětí svobody a v případě padělání a napodobení díla až 10 let odnětí svobody.

Trestní odpovědnosti za porušení autorského zákona se nevyhnou ani právnické osoby podle zákona č. 418/­2011 Sb., o trestní odpovědnosti právnických osob a řízením proti nim, kdy podle § 7 je trestným činem porušení autorského práva, práv souvisejících s právem autorským a práv k databázi (§ 270 trestního zákoníku).

1.3     Dozorové orgány dodržování práv duševního vlastnictví

S účinností od 1. 1. 2015 došlo v našem právním řádu v rámci tzv. vnitřního trhu k zásadní změně při dohledu nad dodržováním práv duševního vlastnictví, a to zákonem č. 355/­2014 Sb., o působnosti orgánů Celní správy České republiky v souvislosti s vymáháním práv duševního vlastnictví (dále jen „ zákon o působnosti celní správy“). Do této doby prováděly dohled nad dodržováním práv duševního vlastnictví podle zákona č. 634/­1992 Sb., o ochraně spotřebitele (dále jen „zákon o ochraně spotřebitele“) zejména orgány Celní správy ČR, Česká obchodní inspekce, Státní zemědělská a potravinářská inspekce, Státní ústav pro kontrolu léčiv, a to především z moci úřední, případně na podnět majitele práv. Zákonem o působnosti celní správy došlo k zásadní změně v řízení o porušení práv duševního vlastnictví v rámci ochrany spotřebitele, které vedly orgány celní správy, a to tak, že byla přenesena odpovědnost na samotné majitele práv a příslušné soudy k posouzení, zda došlo k porušení práva duševního vlastnictví a tím i přijetí dalšího opatření. Současně tímto zákonem byly orgány celní správy vyňaty z působnosti zákona na ochranu spotřebitele a zbaveny dosavadní praxe, kdy ve správním řízení samy posuzovaly, zda došlo k porušení práva duševního vlastnictví či nikoliv. Tato původní praxe tak zůstala zachována v rámci správního řízení, které vede příslušný dozorový orgán podle zákona na ochranu spotřebitele, např. Česká obchodní inspekce.

Dozor podle zákona o působnosti orgánů celní správy

Zákonem o působnosti orgánů celní správy byla celním orgánům v souvislosti s vymáháním práv duševního vlastnictví svěřena působnost, a to k výkonu:

– opatření v součinnosti s osobou, která je oprávněna vymáhat právo duševního vlastnictví,

– dozoru nad dodržováním povinností a zákazů v souvislosti s vymáháním práv duševního vlastnictví.

Tyto činnosti vykonávají celní úřady, buď na vnitrostátním trhu, nebo při celním dohledu, a to v návaznosti na přímo použitelný předpis Evropské unie upravující působnost celních orgánů v souvislosti s vymáháním práv duševního vlastnictví^[4]. Pro účely zákona o působnosti orgánů celní správy bylo stanoveno, že předmětem opatření či dozoru na vnitrostátním trhu je zboží, které se nachází na území České republiky a nepodléhá na celním území Evropské unie celnímu dohledu podle přímo použitelného předpisu Evropské unie^[5]. K tomu zákon o působnosti orgánů celní správy v § 5 dodává, že je zakázáno nakládat se zbožím porušujícím právo duševního vlastnictví. Za nakládání se zbožím se pak považuje zejména výroba, zpracování, doprava, přeprava, skladování, prodej nebo jiný převod, nabízení, dovoz, vývoz, uvádění na trh, převzetí, užití nebo držení tohoto zboží, pokud k tomuto nakládání nedochází pro osobní potřebu fyzické osoby. Jak již bylo uvedeno osoba, která je oprávněna vymáhat práva duševního vlastnictví podle zákona o vymáhání práv z průmyslového vlastnictví nebo podle autorského zákona (dále jen „oprávněná osoba“) může požádat o přijetí opatření na vnitrostátním trhu. Žádost se podává Celnímu úřadu pro Královéhradecký kraj. Náležitosti a vzor žádosti jsou uvedeny v příloze vyhlášky č. 358/­2014 Sb., k provedení některých ustanovení zákona o působnosti orgánů Celní správy České republiky v souvislosti s vymáháním práv duševního vlastnictví.

opatření na vnitřním trhu

Podle § 6 zákona o působnosti orgánů celní správy je opatřením na vnitrostátním trhu zadržení zboží na vnitrostátním trhu orgánem celní správy v případech stanovených tímto zákonem. Opatření na vnitrostátním trhu se nevztahují na zboží, které bylo vyrobeno nad rámec množství ujednaného držitelem práva duševního vlastnictví s výrobcem tohoto zboží, nebo se souhlasem držitele práva duševního vlastnictví. Podle důvodové zprávy se na toto zboží nevztahují opatření z důvodu, že by bylo složité při kontrole rozpoznat, které zboží porušuje pouze podmínky obchodu, ale ve skutečnosti se nejedná o padělek či jiné zboží porušující právo duševního vlastnictví.

Vydání rozhodnutí pro vnitrostátní trh je vázáno na splnění podmínek:

– skutečnost, že oprávněná osoba sdělila skutečnosti umožňující přijetí opatření na vnitrostátním trhu,

– žádost o přijetí opatření na vnitrostátním trhu se prokazatelně vztahuje k právu duševního vlastnictví vymahatelnému na území České republiky a

– skutečnost, že oprávněná osoba je bezdlužná.

Rozhodnutí je vydáváno na nejdéle na jeden rok a uvádí se v něm skutečnosti umožňující přijetí opatření na vnitrostátním trhu. Platnost rozhodnutí lze na základě žádosti opakovaně vždy o rok prodlužovat, vyjma případu, kdy byla podána méně než 15 dnů před uplynutím lhůty, o jejíž prodloužení je žádáno, nebo jsou splněny podmínky pro zrušení rozhodnutí pro vnitrostátní trh z moci úřední. Rozhodnutí je možné změnit na základě žádosti držitele či z moci úřední, pokud došlo ke změně údajů uvedených v rozhodnutí pro vnitrostátní trh. Zákon o působnosti orgánů celní správy předpokládá i zrušení rozhodnutí na žádost na návrh držitele rozhodnutí.

  Zrušení rozhodnutí pro vnitrostátní trh z moci úřední – § 11 zákona o působnosti orgánů celní správy

Určený celní úřad zruší rozhodnutí pro vnitrostátní trh například pokud:

–   držitel rozhodnutí pro vnitrostátní trh na výzvu nezajistí ve stanovené lhůtě splnění podmínek pro vydání rozhodnutí pro vnitrostátní trh,

–   nejsou splněny podmínky pro vydání rozhodnutí pro vnitrostátní trh, k jejichž splnění určený celní úřad nevyzývá,

–   držitel rozhodnutí pro vnitrostátní trh opakovaně nesplnil oznamovací povinnost podle § 12,

–   držitel rozhodnutí pro vnitrostátní trh nesplnil povinnost vrátit celnímu úřadu vzorky, které mu byly poskytnuty, nebo prokázat jejich zničení nebo poškození způsobem znemožňujícím jejich vrácení,

–   držitel rozhodnutí pro vnitrostátní trh opakovaně nesplnil povinnost uhradit náklady podle § 49 nebo

–   držitel rozhodnutí pro vnitrostátní trh bez závažného důvodu opakovaně nepodal návrh na zahájení soudního řízení o určení, zda bylo porušeno právo duševního vlastnictví.

povinnosti držitele rozhodnutí pro vnitrostátní trh

Podle § 12 zákona o působnosti orgánů celní správy je držitel rozhodnutí povinen oznámit určenému celnímu úřadu:

– skutečnosti, které mohou být důvodem zrušení rozhodnutí pro vnitrostátní trh, nebo

– změnu údajů uvedených v rozhodnutí pro vnitrostátní trh.

Skutečnost nebo změnu údajů podle je držitel rozhodnutí pro vnitrostátní trh povinen oznámit do 3 pracovních dnů ode dne, kdy je zjistil, nejpozději však do 10 pracovních dnů ode dne, kdy nastaly, a to elektronicky ve formátu a struktuře zveřejněné určeným celním úřadem způsobem umožňujícím dálkový přístup.

zadržení zboží

Celní úřad při výkonu dozoru v oblasti nakládání se zbožím na vnitrostátním trhu zadrží:

– zboží podezřelé z porušení práva duševního vlastnictví, s výjimkou zboží podléhajícího zkáze, pro které nebylo vydáno rozhodnutí pro vnitrostátní trh, nebo

– zboží, u něhož lze důvodně předpokládat, že je s ním nakládáno v rozporu s podmínkami bezúplatného převodu k humanitárním účelům.

Celní úřad může před zadržením zboží vyzvat držitele rozhodnutí pro vnitrostátní trh nebo jakoukoli osobu, která může být ve vztahu ke zboží oprávněnou osobou, k poskytnutí údajů vztahujících se ke zboží, které umožňují jeho zadržení. Celní úřad může také těmto osobám poskytnout informace o skutečném nebo předpokládaném množství zboží a jeho povaze.

Při samotné kontrole dodržování práv duševního vlastnictví celní úřad ústně oznámí informaci o zadržení zboží osobě, která má zboží v době zadržení u sebe, a poučí ji o právních důsledcích vyplývajících ze zjednodušeného řízení o zničení zboží. O zadržení zboží pak sepíše protokol. V případě, že osoba, která měla zboží v době zadržení u sebe (např. řidič, prodavač) je odlišná od osoby, které zboží bylo zadrženo (např. vlastník zboží), zašle celní úřad nejpozději následující pracovní den této osobě oznámení o této skutečnosti a poučí ji o právních důsledcích vyplývajících ze zjednodušeného řízení o zničení zboží; samozřejmě je-li tato osoba známa. V rámci zadržení zboží může celní úřad rozhodnout, že zboží ponechá osobě, které bylo zadrženo, a současně jí uloží, že zboží nesmí zničit ani s ním nakládat s výjimkou jeho držení nebo skladování. Jinak zboží uskladní na náklady osoby, které bylo zboží zadrženo, a není-li jí, na náklady držitele rozhodnutí pro vnitrostátní trh. Součástí nákladů na držení a skladování zadrženého zboží jsou také náklady na jeho přepravu.

postup po zadržení zboží na základě rozhodnutí pro vnitrostátní trh

Podle § 15 celní úřad, který zadržel zboží, pro které bylo vydáno rozhodnutí pro vnitrostátní trh, nejpozději následující pracovní den po zadržení zboží zašle držiteli rozhodnutí pro vnitrostátní trh oznámení, ve kterém uvede datum zadržení zboží, informace o skutečném nebo předpokládaném množství zboží a jeho povaze a identifikační údaje osoby, které bylo zboží zadrženo, je-li tato osoba známa. Držitel rozhodnutí pro vnitrostátní trh může požádat celní úřad o sdělení dalších informace, které se týkají zadrženého zboží a osob, které s ním nakládaly, pokud jsou mu tyto informace známy.

Držitel rozhodnutí pro vnitrostátní trh je povinen do 10 pracovních dnů nebo v případě zboží podléhajícího zkáze do 3 pracovních dnů ode dne oznámení oznámit celnímu úřadu, že podal návrh na zahájení soudního řízení o určení, zda bylo porušeno právo duševního vlastnictví, v případě že nepodá návrh na zahájení zjednodušeného řízení o zničení zboží. Pokud držitel neoznámil celnímu úřadu, že podal návrh na zahájení soudního řízení o určení, zda bylo porušeno právo duševního vlastnictví, zboží nebylo zničeno ve zjednodušeném řízení, nelze rozhodnout o jeho zabrání a celní úřad neobdržel oznámení orgánu příslušného k výkonu dozoru podle zákona na ochranu spotřebitele, že zadržené zboží může sloužit jako důkazní prostředek v řízení o porušení zákona na ochranu spotřebitele, vrátí celní úřad zboží osobě, které bylo zadrženo. Celní úřad zboží vrátí i v případě, pokud po zadržení zboží pominuly důvody, na jejichž základě bylo zboží zadrženo, např. v řízení se zjistí, že se nejednalo o zboží porušující práva duševního vlastnictví.

postup po zadržení zboží v ostatních případech

Ustanovení § 16 umožňuje celnímu úřadu, aby zadržel zboží, pro které nebylo vydáno rozhodnutí pro vnitrostátní trh. O této skutečnosti informuje nejpozději následující pracovní den po zadržení zboží osobu, která může být ve vztahu k zadrženému zboží oprávněnou osobou. V oznámení uvede informace o skutečném nebo předpokládaném množství zboží a jeho povaze. Oprávněná osoba může podat do 4 pracovních dnů ode dne oznámení žádost o přijetí opatření na vnitrostátním trhu u Celního úřadu pro Královéhradecký kraj, o které rozhodne do 2 pracovních dnů ode dne jejího obdržení. Pokud tato žádost neobsahuje skutečnosti umožňující přijetí opatření nad rámec konkrétního zadržení zboží, může oprávněná osoba tyto skutečnosti doplnit do 10 pracovních dnů ode dne oznámení. Jsou-li tyto skutečnosti doplněny, určený celní úřad vydá nové rozhodnutí pro vnitrostátní trh.

Celní úřad vrátí zboží osobě, které bylo zadrženo, pokud nebylo možné do následujícího pracovního dne po zadržení zboží zjistit osobu, která může být oprávněnou osobou, dále pokud oprávněná osoba nepodala žádost o přijetí opatření na vnitrostátním trhu nebo jí byla tato žádost zamítnuta, a dále jestliže nelze rozhodnout o zabrání zboží. Podmínkou pro vrácení zboží je i skutečnost, že celní úřad neobdržel oznámení orgánu příslušného k výkonu dozoru podle zákona na ochranu spotřebitele, že zadržené zboží může sloužit jako důkazní prostředek v řízení o porušení zákona na ochranu spotřebitele. Celní úřad vrátí zboží také v případě, že pominuly důvody, na jejichž základě bylo zboží zadrženo.

Poznámka

Držitel rozhodnutí pro vnitrostátní trh a osoba, které bylo zboží zadrženo, mohou prověřit zadržené zboží. Držitel má právo odebrat vzorky zadrženého zboží za účelem rozboru, který si provede na své náklady a na svoji odpovědnost. Tyto vzorky je ale povinen neprodleně po provedení rozboru vrátit zpět celnímu úřadu, nebo mu prokázat, že v důsledku provedení rozboru byly vzorky zboží zničeny nebo poškozeny způsobem znemožňujícím jejich vrácení.

zjednodušené řízení o zničení

Institut zjednodušeného řízení umožňuje rychlé vyřešení věci v případném občanskoprávním sporu a zároveň zjednodušuje administrativu celním orgánům v případech neznámých osob, které porušily právo duševního vlastnictví.

Podle § 18 zákona o působnosti orgánů celní správy je tak možné vyhnout se soudnímu řízení o určení, že došlo k porušení práv duševního vlastnictví v případě, že držitel rozhodnutí pro vnitrostátní trh a osoba, které bylo toto zboží zadrženo, oznámí ve stanovených lhůtách souhlas se zničením zboží pod dohledem celního úřadu.

Zákon také připouští situaci, že zboží může být zničeno i bez souhlasu osoby, které bylo toto zboží zadrženo, pokud tato osoba ve lhůtě do 10 pracovních dnů nebo v případě zboží podléhajícího zkáze do 3 pracovních dnů ode dne oznámení zadržení zboží neoznámí celnímu úřadu svoje stanovisko k možnosti zničení zboží. Zákon také pamatuje na případ, kdy osoba není známa a ve lhůtě do 10 pracovních dnů nebo v případě zboží podléhajícího zkáze do 3 pracovních dnů, která běží ode dne zadržení zboží, se nestane známou a současně neoznámí celnímu úřadu svoje stanovisko k možnosti zničení zboží. Tento právní stav je spojen ze situací, kdy se např. při kontrole dodržování práv duševního vlastnictví kontrolovaná osoba vzdálí z místa, kde se kontrolované zboží nachází a nespolupracuje s kontrolními orgány.

Jestliže bylo zahájeno řízení o zničení zboží, nelze již vzít zpět souhlas držitele rozhodnutí pro vnitrostátní trh se zničením zboží. Zničení zboží se provede na náklady držitele rozhodnutí pro vnitrostátní trh, pod dohledem tříčlenné komise celního úřadu, která o tom sepíše protokol.

postup v případě nezničení zboží ve zjednodušeném řízení

Nebudou-li splněny podmínky pro zničení zboží ve zjednodušeném řízení je držitel rozhodnutí pro vnitrostátní trh je povinen do 10 pracovních dnů nebo v případě zboží podléhajícího zkáze do 3 pracovních dnů ode dne oznámení tohoto rozhodnutí oznámit celnímu úřadu, že podal návrh na zahájení soudního řízení o určení, zda bylo porušeno právo duševního vlastnictví. Celní úřad může na žádost držitele rozhodnutí pro vnitrostátní trh lhůtu prodloužit až o dalších 10 pracovních dnů, nejde-li o zboží podléhající zkáze.

spolupráce s orgánem příslušným k výkonu dozoru podle zákona na ochranu spotřebitele

Zákon pamatuje i na případy, kdy jsou splněny podmínky pro vrácení zboží, ale ještě existuje podezření, že došlo k porušení zákona na ochranu spotřebitele. Z tohoto důvodu celní orgán před tímto vrácením ještě informuje orgán příslušný k výkonu dozoru podle zákona na ochranu spotřebitele, kterému případně předá zboží k dalšímu řízení. Ten může v rámci vlastního správního řízení uložit prodávajícímu sankci, včetně propadnutí či může vyslovit i zabrání takového zboží, neboť sám v rámci správního uvážení rozhoduje, zdali se jedná o padělek či napodobeninu.

sankce za nesplnění povinností

V souvislosti s porušením práv duševního vlastnictví hrozí podle zákona o působnosti orgánů celní správy vysoké sankce. Spáchá-li fyzická osoba přestupek tím, že poruší zákaz nakládat se zbožím porušujícím právo duševního vlastnictví ve smyslu § 5 zákona o působnosti orgánů celní správy, hrozí ji sankce až do 1 000 000 Kč. V případě, že toho samého skutku se dopustí právnická nebo podnikající fyzická osoba, hrozí jí sankce do 10 000 000 Kč.

Správního deliktu se dopustí právnická nebo podnikající fyzická osoba jako držitel rozhodnutí pro vnitrostátní trh také tím, že neoznámí určenému celnímu úřadu skutečnost, která může být důvodem zrušení rozhodnutí pro vnitrostátní trh, nebo změnu údajů uvedených v tomto rozhodnutí, nebo tuto skutečnost nebo změnu údajů neoznámí ve stanovené lhůtě nebo stanoveným způsobem. Za to hrozí uložení sankce do výše 500 000 Kč.

Dozor podle zákona na ochranu spotřebitele

Zákon na ochranu spotřebitele má mimo jiné chránit spotřebitele, aby si nekoupil výrobek, či aby nebyl klamán při nákupu výrobku, který je vydáván za něco, co není, či porušuje práva duševního vlastnictví. Zákon říká, co je výrobkem porušujícím některá práva duševního vlastnictví:

–   padělek, jímž je výrobek, včetně jeho obalu, na němž je bez souhlasu majitele ochranné známky umístěno označení stejné nebo zaměnitelné s ochrannou známkou, porušující práva majitele ochranné známky podle zvláštního právního předpisu^[6], dále veškeré věci nesoucí takové označení (značky, loga, etikety, nálepky, prospekty, návody k použití, doklady o záruce apod.), a to i tehdy, jsou-li uváděny samostatně, a samostatné obaly, na nichž je umístěno takové označení,

–   nedovolená napodobenina, jíž je výrobek, který je rozmnoženinou nebo zahrnuje rozmnoženinu vyrobenou bez souhlasu majitele autorských práv nebo práv souvisejících s právem autorským nebo bez souhlasu majitele práv k průmyslovému vzoru, jestliže pořízení rozmnoženiny porušuje tato práva podle zvláštních právních předpisů⁷,

–   výrobek, porušující práva majitele patentu^[7] nebo užitného vzoru^[8] nebo práva majitele dodatkového ochranného osvědčení pro léčiva a pro přípravky na ochranu rostlin podle zvláštního právního předpisu⁸,

–   výrobek, porušující práva toho, jemuž svědčí ochrana zapsaného označení původu nebo zeměpisného označení^[9].

Zákon o ochraně spotřebitele v § 8 zakazuje nabízení, prodej a skladování výrobků porušující některá práva duševního vlastnictví nebo neoprávněné užívání označení chráněného podle zvláštního právního předpisu⁷. S tímto zákazem je spojena skutková podstata správního deliktu v § 24 zákona na ochranu spotřebitele, kdy se prodávající^[10] dopustí správního deliktu tím, že poruší zákaz nabízet za účelem prodeje, prodávat a skladovat výrobky porušující práva duševního vlastnictví nebo neoprávněné užívání označení podle zvláštního právního předpisu⁷. Za tento správní delikt se uloží pokuta do 5 000 000 Kč.

Zákon na ochranu spotřebitele umožňuje podle § 8a majiteli práva duševního vlastnictví nebo jiné osobě, která prokázala právní zájem ve věci, podat podnět dozorovému orgánu k vykonání kontroly, která je podmíněna složením přiměřené jistoty za účelem úhrady nákladů dozorového orgánu v případech, kdy kontrolou nebude prokázána oprávněnost podnětu. Výši jistoty stanoví vedoucí dozorového orgánu. Nebude-li jistota ve stanoveném termínu složena, nemá dozorový orgán povinnost podnět prošetřit.

Prokáže-li se kontrolou oprávněnost podnětu, je dozorový orgán povinen poukázat zpět složenou jistotu do 10 dnů od ukončení kontroly. Nebude-li prokázána oprávněnost podnětu, dozorový orgán zúčtuje skutečně vynaložené náklady na provedenou kontrolu. V případě, že bude částka skutečně vynaložených nákladů dozoru nižší než výše jistoty, je dozorový orgán povinen majiteli práva duševního vlastnictví nebo osobě, která prokázala právní zájem ve věci, poukázat zpět do 10 dnů zjištěný rozdíl. V případě, že skutečně vynaložené náklady budou vyšší než složená jistota, je majitel práva duševního vlastnictví nebo osoba, která prokázala právní zájem ve věci, povinen uhradit rozdíl do výše skutečně vynaložených nákladů. Předá-li majitel práva duševního vlastnictví dozorovému orgánu nepravdivou, nepřesnou, neúplnou nebo neplatnou dokumentaci a vznikne-li na základě těchto podkladů rozhodnutím dozorového orgánu kontrolované osobě škoda, odpovídá za tuto škodu majitel práva duševního vlastnictví.

2. Jak se může chránit podnikatel

Náš právní řád prostřednictvím uvedených zákonů chrání majitele práv duševního vlastnictví před jejich zneužíváním v obchodním styku a konečné spotřebitele. V současné době existuje nespočet případů, kdy podnikatel, třeba i za účelem dalšího prodeje nakoupí zboží a následně zjistí, že se jedná o padělek či napodobeninu. Jaké má možnost při řešení věci? Může věc řešit soudně v rámci občanskoprávního sporu, může podat trestní oznámení, podnět orgánům Celní správy, nebo České obchodní inspekci či jinému dozorovému orgánu podle zákona na ochranu spotřebitele. V těchto případech může počítat s tím, že mu zboží může být zajištěno a může následovat i jeho propadnutí či zabrání.

Jedním z opatření je předcházení nákupu zboží, které porušuje práva duševního vlastnictví. Takový podnikatel může nakupovat od autorizovaných obchodních zástupů, nebo si prověřit, zda příslušné zboží není chráněno některým právem duševního vlastnictví. Obecně lze říci, že veškerá práva z průmyslového vlastnictví, která se uplatňují na území České republiky, by měla být zapsána v příslušné evidenci^[11]. V České republice vede evidenci národních práv Úřad průmyslového vlastnictví se sídlem v Praze. Tento orgán na svých internetových stránkách zveřejňuje odkazy na databáze práv duševního vlastnictví, jako například:

Databáze ochranných známek platných v České republice^[12] – tato databáze obsahuje ochranné známky přihlášené v Úřadu průmyslového vlastnictví, Světové organizaci duševního vlastnictví se sídlem v Ženevě WIPO (s designací pro ČR a EU) a Úřadu Evropské unie pro duševní vlastnictví – EUIPO.

Databáze průmyslových vzorů^[13] – ta obsahuje zapsané české národní průmyslové vzory (bibliografický záznam a vyobrazení) a průmyslové vzory Evropské unie zapsané v Úřadu Evropské unie pro duševní vlastnictví – EUOPI.

Databáze zapsaných označení původu a zeměpisných označení^[14].

vyhledávání v databázích

Při vyhledávání v databázích lze použít různá kritéria jako např. majitele práva, značku, výrobek. Ke zjednodušení vyhledávání v databázích lze použít i tzv. třídníky, tzn. systémy popisu výrobků a kritérií, podle kterých je výrobku přiděleno číslo, na základě kterého lze vyhledávat požadované informace.

?  Příklad

Locarnské třídění – slouží pro vyhledávání průmyslových vzorů, které je založeno na seznamu tříd a popisu systému pro zařazení výrobků do příslušné třídy např.

třída 01 –         Potraviny

třída 02 –         Oděvní výrobky a galanterie

třída 03 –         Cestovní potřeby, kufry, slunečníky a předměty osobní potřeby neobsažené v jiných třídách spolu s poznámkami, po zatřídění zboží do příslušné třídy

Cestovní potřeby, kufry, slunečníky a předměty osobní potřeby neobsažené v jiných třídách

03–01  kufry, neceséry, aktovky, kabelky, klíčenky, pouzdra tvarovaná podle svého obsahu, náprsní tašky a podobné výrobky.

Poznámka:

Nezahrnuje výrobky na přepravu zboží (tř. 09) nebo cigaretová či doutníková pouzdra (tř. 27–06)

03–02  neobsazené

03–03  deštníky, slunečníky, stínidla proti slunci a vycházkové hole

03–04  vějíře

03–99  různé.

Například k vyhledání průmyslového vzoru u deštníků pak slouží kód 03–03.

Pro vyhledávání ochranných známek slouží tzv. Niceské tříděni založené na popisu výrobku nebo služby a Vídeňské třídění založené na třídění podle obrazových prvků ochranných známek.

Informace z jednotlivých databází mohou posloužit jako vodítko při předcházení problémům nejen s majiteli práv duševního vlastnictví, ale i s dozorovými orgány.

Ing. Jan Šmolík