Dohoda o pracovní činnosti
a daň z příjmů

Dohoda o pracovní činnosti bývá využívána zejména pro krátkodobější zaměstnávání brigádníků, případně i pro déletrvající pracovněprávní vztahy. Jako vhodné řešení se jeví uzavření dohody o pracovní činnosti též v případech, kdy nelze uzavřít dohodu o provedení práce, protože s ohledem na potřeby zaměstnavatele rozsah práce přesáhne v kalendářním roce 300 hodin. Jaká jsou aktuálně platná pravidla při uzavírání dohody o pracovní činnosti?

Pravidla pro uzavírání dohody o pracovní činnosti

jsou uvedeny zejména v § 74 až § 77b zákoníku práce. Ve stručnosti lze uvést alespoň následující informace:

•    V dohodě o pracovní činnosti je zaměstnavatel povinen rozvrhnout zaměstnanci pracovní dobu v písemném rozvrhu pracovní doby a seznámit s ním nebo s jeho změnou zaměstnance nejpozději 3 dny před začátkem směny nebo období, na něž je pracovní doba rozvržena, pokud se nedohodne se zaměstnancem na jiné době seznámení.

•    Dohodu o pracovní činnosti může zaměstnavatel uzavřít i v případě, pokud rozsah práce nebude přesahovat v témže kalendářním roce 300 hodin.

•    Na základě dohody o pracovní činnosti není možné vykonávat práci v rozsahu překračujícím v průměru polovinu stanovené týdenní pracovní doby. To znamená, že v případě zaměstnavatele, který má stanovenou týdenní pracovní dobu 40 hodin, pak dohoda o pracovní činnosti může být sjednána jen na 20 nebo méně hodin průměrně týdně. To znamená, že zaměstnanec může například jeden týden odpracovat 25 hodin, druhý týden 12 hodin, avšak musí být dodržen týdenní průměr 20 hodin. Dodržování sjednaného a nejvýše přípustného rozsahu poloviny stanovené týdenní pracovní doby se posuzuje za celou dobu, na kterou byla dohoda o pracovní činnosti uzavřena, nejdéle však za období 52 týdnů.

•    Pozor, s účinností od 1. 1. 2015 bylo doplněno do zákona č. 251/2005 Sb., o inspekci práce, na základě novely, provedené zákonem č. 136/2014 Sb., že fyzická osoba (popřípadě právnická osoba) se dopustí přestupku, pokud nezajistí, aby zaměstnanec nepřekročil zákoníkem stanovený rozsah práce konané na základě dohody o pracovní činnosti. Za tento přestupek pak lze uložit pokutu až do výše 2 000 000 Kč (§ 12, § 25 zákona č. 251/2005 Sb.).

•    Dále platí, že hodiny odpracované na základě dohody o provedení práce se nesčítají s hodinami odpracovanými na základě dohody o pracovní činnosti (§ 7 odst. 4, § 7a odst. 3 zákona č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění). Lze tedy toto využít v případě, kdy je potřeba se zaměstnancem dohodnout další rozsah práce přesahující limit poloviny týdenní pracovní doby. Případně sjednat se zaměstnancem dohodu o provedení práce do 11 999 Kč a souběžně dohodu o pracovní činnosti do 4 499 Kč měsíčně.

•    V dohodě o pracovní činnosti musí být uvedeny:

-   sjednané práce,

-   sjednaný rozsah pracovní doby,

-   doba, na kterou se dohoda uzavírá.

•    Dohoda o pracovní činnosti musí být uzavřena písemně. Pro výpověď dohody o pracovní činnosti se vyžaduje rovněž písemná forma, jinak se k ní nepřihlíží.

•    Odměna z dohody musí být nejméně ve výši minimální mzdy (§ 111 zákoníku práce).

•    Doba odpočinku: Rozvržení pracovní doby musí respektovat zákonné limity pro odpočinek.

•    Evidence pracovní doby: Zaměstnavatel má povinnost vést evidenci odpracované doby, aby bylo prokazatelné dodržení limitu 20 hodin týdne a nároku na dovolenou.

•    Zaměstnavatel je povinen informovat zaměstnance v případě, pokud je vysílán k výkonu práce na území jiného státu.

Pojistné na zdravotní pojištění

Z ustanovení § 5 zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění je zaměstnanec činný na základě dohody o pracovní činnosti povinen z odměny vyplacené na základě dohody o pracovní činnosti platit pojistné na zdravotní pojištění s výjimkou uvedenou v § 5 písm. a) bod 5 tohoto zákona, tj. s výjimkou osoby činné na základě dohody o pracovní činnosti, která v kalendářním měsíci nedosáhla započitatelného příjmu.

Započitatelným příjmem je částka,

která je podmínkou pro účast takové osoby na nemocenském pojištění. Tento příjem je vymezen jako tzv. rozhodný příjem v § 6 odst. 2 zákona č.  187/2006 Sb., o nemocenském pojištění. Od roku 2025 byl zvýšen na  4 500 Kč. To znamená, že do částky 4 499 Kč měsíčně povinnost platit zdravotní pojištění z dohody o pracovní činnosti nevzniká.

Pro účely vzniku povinnosti platit zdravotní pojištění není důležité:

•    Sjednaná výše odměny z dohody o pracovní činnosti. Důležitý je skutečně dosažený příjem za příslušný kalendářní měsíc, nikoliv v jaké výši byla odměna sjednána.

•    Délka trvání pracovněprávního vztahu v případě dohody o pracovní činnosti. I v případě, pokud pracovněprávní vztah vzniklý na základě dohody o pracovní činnosti trval nebo měl trvat méně než 15 kalendářních dnů, bude pro účely zdravotního pojištění rozhodující dosažený započitatelný příjem za kalendářní měsíc.

•    Osoba, za kterou platí zdravotní pojištění stát: Není důležité, zda dohoda o pracovní činnosti byla uzavřena se starobním důchodcem nebo se studentem nebo s jinou osobou, za kterou je plátcem zdravotního pojištění stát. To znamená, že v případě, pokud měsíční odměna z dohody o pracovní činnosti bude 4 500 Kč nebo více, vznikne povinnost hradit i za tyto zaměstnance zdravotní pojištění.

Povinnost platit pojistné na zdravotní pojištění (§ 8 zákona č. 48/1997 Sb.):

•    Vzniká dnem nástupu do zaměstnání.

•    Zaniká dnem skončení zaměstnání.

•    Za den nástupu do zaměstnání se u zaměstnanců činných na základě dohody o pracovní činnosti považuje den, ve kterém poprvé po uzavření dohody o pracovní činnosti zaměstnanec začal vykonávat sjednanou práci.

•    Za den ukončení zaměstnání se u zaměstnanců činných na základě dohody o pracovní činnosti považuje den, jímž uplynula doba, na kterou byla tato dohoda sjednána.

Příklad 1

Zaměstnavatel uzavřel se zaměstnancem dohodu o pracovní činnosti od 11. března 2026 do 31. března 2026. Zaměstnanec začal pracovat až v pondělí 16. března 2026. Poslední den, kdy pracoval, bylo úterý 31. března 2026.

Zaměstnavatel v daném případě přihlásí zaměstnance u zdravotní pojišťovny až dnem 16. března 2026. Odhlášení zaměstnance provede zaměstnavatel dnem 31. března 2026.

Příklad 2

Zaměstnanec pracuje na základě dohody o pracovní činnosti, uzavřené na období od 1. února 2026 do 31. května 2026. Sjednaná odměna je ve výši 200 Kč/hod. Zaměstnanec má odpracovat 6 hodin týdně. Práci začal vykonávat dne 5. února. Za měsíc únor podle skutečně odpracovaných hodin odměna činila 4 800 Kč, za měsíc březen jen 4 400 Kč, za měsíc duben a květen 5 600 Kč. Zaměstnanec bude přihlášen ke zdravotnímu pojištění ode dne 5. února.

Povinnost platit zdravotní pojištění vznikla za měsíc únor, duben a květen. Za měsíc březen povinnost platit zdravotní pojištění nevznikla, a to z důvodu, že zaměstnanec činný na základě dohody o pracovní činnosti nedosáhl příjem alespoň ve výši započitatelného příjmu (4 500 Kč měsíčně).

Minimální vyměřovací základ

Rovněž v případě dohody o pracovní činnosti je nutné pro účely zdravotního pojištění dodržet povinnosti, týkající se minimálního vyměřovacího základu. Zásady týkající se stanovení minimálního vyměřovacího základu, případně situace, kdy se minimální vyměřovací základ nepoužije, jsou uvedeny v zákonu č. 592/1992 Sb., o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění.

Pojistné na sociální pojištění

Odměna z dohody o pracovní činnosti podléhá pojistnému na sociální pojištění za předpokladu splnění příslušných podmínek. Tato skutečnost vyplývá ze zákona č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti. Tento zákon uvádí v § 3 odst. 1 písm. b) bod 2 zaměstnance činné na základě dohody o pracovní činnosti v okruhu poplatníků pojistného, při stanovení definice, kdo je považován pro tento účel za „zaměstnance“.

Je však stanovena následující podmínka:

-   Zaměstnanec je poplatníkem pojistného na důchodové pojištění za podmínky, jde-li o zaměstnance, který je účasten nemocenského pojištění podle předpisů o nemocenském pojištění.

Rovněž zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, stanoví v § 5 odst. 1 písm. f), že důchodově pojištění jsou zaměstnanci činní na základě dohody o pracovní činnosti při splnění příslušných podmínek. Platí § 8 uvedeného zákona, který stanoví, že tyto osoby jsou účastny důchodového pojištění, pokud jsou účastny nemocenského pojištění podle zákona o nemocenském pojištění.

Zákon č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, stanoví mimo jiné v § 5 písm. a) bod 5, že nemocenského pojištění jsou účastni zaměstnanci činní na základě dohody o pracovní činnosti. Zákon současně stanoví v § 6 podmínky účasti zaměstnanců na nemocenském pojištění.

Přehled uplatnění pojistného u odměn z dohod o pracovní činnosti pro rok 2026:

(*) Jedná se o zaměstnání malého rozsahu.

(**) Pro účely zdravotního pojištění je důležitá výše skutečně dosaženého příjmu, nikoliv v jaké výši byla odměna v dohodě o pracovní činnosti sjednána.

Další podmínky

•    Minimální výše odměny z dohody: Zákoník práce stanoví (§ 111 odst. 3), že v případě, pokud odměna z dohody nedosáhne minimální mzdy, je zaměstnavatel povinen zaměstnanci poskytnout doplatek k odměně ve výši rozdílu mezi výší této odměny připadající na 1 hodinu a příslušnou minimální hodinovou mzdou.

ZDANĚNÍ ODMĚNY Z DOHODY O PRACOVNÍ ČINNOSTI

Pro přehlednost lze základní hlediska, která mají vliv na zdanění odměny z dohody o pracovní činnosti a na příslušné výpočty, znázornit takto:

a)  Zaměstnanec má/nemá učiněné Prohlášení k dani

b)  Jedná se o zaměstnání, které založilo/nezaložilo účast na nemocenském pojištění.

c)  Dosažený příjem 4 500 Kč nebo více (rozhodující pro účast na zdravotním pojištění).

d)  Zaměstnanec je/není daňovým rezidentem v ČR.

Příklad 3

Zaměstnanec uzavřel dohodu o pracovní činnosti a neučinil u zaměstnavatele prohlášení k dani. Zaměstnanec je zaměstnán na základě dohody o pracovní činnosti, neučinil prohlášení k dani. Sjednaný ani započitatelný měsíční příjem nedosáhl částku 4 500 Kč, nevznikla účast na nemocenském pojištění.

Zaměstnavatel zaměstnal studenta 3. ročníku střední školy na základě dohody o pracovní činnosti uzavřené od 3. července do 31. července. V dohodě byla sjednána hodinová mzda ve výši 158,60 Kč, student měl odpracovat 6 hodin týdně, sjednaná odměna neměla dosáhnout nebo překročit částku 4 500 Kč měsíčně. Student odpracoval za příslušné období 32 hodin. Odměna byla vypočtena ve výši 3 489,20 Kč = 22 hod. x 158,60 Kč. Student nemá učiněné prohlášení k dani podle § 38k odst. 4.

Výpočet:

Příklad 4

Zaměstnanec uzavřel dohodu o pracovní činnosti a učinil u zaměstnavatele prohlášení k dani. Zaměstnanec je zaměstnán na základě dohody o pracovní činnosti, učinil prohlášení k dani, hrubý příjem je vyšší než 4 000 Kč.

Zaměstnankyně pracuje u zaměstnavatele na základě dohody o pracovní činnosti uzavřené na období od 1. července 2026 do 31. prosince 2026. V roce 2026 má u tohoto zaměstnavatele učiněné prohlášení k dani podle § 38k odst. 4 ZDP. Za vykonanou práci pobírá odměnu ve výši 165 Kč/hod. Sjednaná odměna převyšuje částku 4 499 Kč. V kalendářním měsíci odpracovala 45 hod. Výše odměny z dohody o pracovní činnosti: 45 hod x 165 Kč = 7 425 Kč.

Výpočet (za předpokladu, že se jedná o zaměstnance, pro kterého není stanoven minimální vyměřovací základ pro účely zdravotního pojištění, popřípadě je minimální vyměřovací základ poměrně krácen):

Výpočet:

Příklad 5

Zaměstnankyně z Ukrajiny je zaměstnána na základě dohody o pracovní činnosti a dohody o provedení práce. Učinila prohlášení k dani, hrubý příjem přesáhl 4 499 Kč měsíčně a nepřesáhl 11 999 Kč měsíčně.

Zaměstnankyně pracuje u zaměstnavatele na základě dohody o pracovní činnosti uzavřené na období od 1. dubna 2026 do 31. prosince 2026. V roce 2026 má u tohoto zaměstnavatele učiněné prohlášení k dani podle § 38k odst. 4 ZDP. Za vykonanou práci pobírá odměnu ve výši 134,40 Kč/hod. V kalendářním měsíci odpracovala 72 hod. Výše odměny z dohody o pracovní činnosti: 72 hod x 134,40 Kč = 9 676,80 Kč. Ve stejném měsíci pobírala zaměstnankyně také odměnu z dohody o provedení práce ve výši 6 800 Kč. Má 2 děti, ale není daňovým rezidentem ČR, takže nemůže uplatňovat daňové zvýhodnění na děti.

Výpočet:

(*) V příkladu je předpokládáno, že se jedná o zaměstnankyni, pro kterou není nutné odvést zdravotní pojištění z minimálního vyměřovacího základu. Pro účely sociálního a zdravotního pojištění se odměny z DPP a DPČ nesčítají. To znamená, že odměna z dohody o provedení práce se neodvádí sociální a zdravotní pojištění, protože nedosáhla 12 000 Kč. Oproti tomu odměna z dohody o pracovní činnosti je vyšší než 4 499 Kč, takže vznikla povinnost odvést též sociální a zdravotní pojištění.

Ing. Luděk Pelcl

§ 111 zákona č. 262/2006 Sb.

Minimální mzda

(1) Minimální mzda je nejnižší přípustná výše odměny za práci zaměstnance, který nemá právo na některou z nejnižších úrovní zaručeného platu podle § 112 odst. 2. Mzda nebo odměna z dohody nesmí být nižší než minimální mzda. Do mzdy nebo odměny z dohody se pro tento účel nezahrnuje mzda za práci přesčas, příplatek za práci ve svátek, za noční práci, za práci ve ztíženém pracovním prostředí, za zvýšenou zátěž zaměstnance ve zdravotnictví a za práci v sobotu a v neděli.

(2) Nedosáhne-li mzda nebo odměna z dohody zaměstnance uvedeného v odstavci 1 minimální mzdy, je mu zaměstnavatel povinen poskytnout doplatek

a)  ke mzdě ve výši rozdílu mezi mzdou, které dosáhl v kalendářním měsíci a příslušnou měsíční minimální mzdou, nebo ve výši rozdílu mezi mzdou připadající na 1 odpracovanou hodinu a příslušnou hodinovou minimální mzdou; použití hodinové nebo měsíční minimální mzdy se sjedná, stanoví nebo určí předem, jinak se pro účely doplatku použije hodinová minimální mzda, nebo

b)  k odměně z dohody ve výši rozdílu mezi výší odměny z dohody připadající na 1 hodinu a příslušnou hodinovou minimální mzdou.

(3) Měsíční minimální mzda je součinem predikce průměrné hrubé měsíční nominální mzdy v národním hospodářství na následující kalendářní rok a koeficientu pro výpočet minimální mzdy. Koeficient pro výpočet minimální mzdy se stanoví tak, aby výsledná výše minimální mzdy byla přiměřená zejména ve vztahu ke kupní síle minimální mzdy s ohledem na životní náklady, obecné úrovni mezd a jejich rozdělení, tempu růstu mezd, dlouhodobému vývoji a míře produktivity. K posouzení přiměřenosti minimální mzdy se použije rovněž orientační referenční hodnota 47 % průměrné hrubé mzdy v národním hospodářství. Takto vypočtená výše měsíční minimální mzdy se zaokrouhluje na celé stokoruny nahoru.

(4) Hodinová minimální mzda pro stanovenou týdenní pracovní dobu 40 hodin se vypočte jako podíl měsíční minimální mzdy a průměrného počtu pracovních hodin připadajících v kalendářním roce, pro který se výpočet provádí, na jeden kalendářní měsíc. Do počtu pracovních hodin se pro tento účel nezahrnují pracovní hodiny, na které připadá při rovnoměrném rozvržení pracovní doby do pětidenního pracovního týdne v kalendářním roce svátek. Výše hodinové minimální mzdy se zaokrouhluje na desetihaléře směrem nahoru.

(5) Při jiné délce stanovené týdenní pracovní doby než 40 hodin podle § 79 odst. 2 a 3 se hodinová minimální mzda zvyšuje úměrně zkrácení týdenní pracovní doby.

(6) Zaměstnanci, který má sjednánu kratší pracovní dobu podle § 80 nebo který neodpracoval v kalendářním měsíci pracovní dobu odpovídající stanovené týdenní pracovní době, se měsíční minimální mzda snižuje úměrně odpracované době.

(7) Sdělením ve Sbírce zákonů a mezinárodních smluv vyhlásí pro následující kalendářní rok

a)  do 31. srpna Ministerstvo financí predikci průměrné hrubé měsíční nominální mzdy v národním hospodářství,

b)  do 30. září Ministerstvo práce a sociálních věcí měsíční a hodinovou minimální mzdu.

(8) Pokud minimální mzda vypočtená postupem podle odstavců 3 a 4 nedosáhne naposledy vyhlášené výše, vyhlásí se minimální mzda ve výši naposledy vyhlášené.

(9) Koeficient pro výpočet minimální mzdy stanoví vláda nařízením po projednání v Radě hospodářské a sociální dohody vždy na období 2 let, počínaje 1. lednem roku, ve kterém má být poprvé použit. Výši koeficientu je možné měnit před uplynutím období uvedeného ve větě první, jen pokud dojde k podstatné změně vnitrostátních ekonomických podmínek. Pro jednotlivé celé kalendářní roky v rámci tohoto období je možné stanovit koeficient v různé výši.