Dohoda o pracovní činnosti

Dohoda o pracovní činnosti bývá využívána zejména pro krátkodobější zaměstnávání brigádníků, případně i pro déletrvající pracovněprávní vztahy. Jako vhodné řešení se jeví uzavření dohody o pracovní činnosti též v případech, kdy nelze uzavřít dohodu o provedení práce, protože s ohledem na potřeby zaměstnavatele rozsah práce přesáhne v kalendářním roce 300 hodin.

Pravidla pro uzavírání dohody o pracovní činnosti

jsou uvedeny zejména v § 74 až § 77 zákoníku práce. Ve stručnosti lze uvést alespoň následující informace:

•    V dohodě o pracovní činnosti není zaměstnavatel povinen rozvrhnout zaměstnanci pracovní dobu.

•    Dohodu o pracovní činnosti může zaměstnavatel uzavřít i v případě, pokud rozsah práce nebude přesahovat v témže kalendářním roce 300 hodin.

•    Na základě dohody o pracovní činnosti není možné vykonávat práci v rozsahu překračujícím v průměru polovinu stanovené týdenní pracovní doby.

V případě zaměstnavatele, který má stanovenou týdenní pracovní dobu 40 hodin, pak dohoda o pracovní činnosti může být sjednána jen na 20 a méně hodin průměrně týdně.

Zaměstnanec může například jeden týden odpracovat 25 hodin, druhý týden 12 hodin, avšak musí být dodržen týdenní průměr 20 hodin. Dodržování sjednaného a nejvýše přípustného rozsahu poloviny stanovené týdenní pracovní doby se posuzuje za celou dobu, na kterou byla dohoda o pracovní činnosti uzavřena, nejdéle však za období 52 týdnů.

•    Pozor, s účinností od 1. 1. 2015 bylo doplněno do zákona č. 251/2005 Sb., o inspekci práce, na základě novely, provedené zákonem č. 136/2014 Sb., že fyzická osoba (popřípadě právnická osoba) se dopustí přestupku, pokud nezajistí, aby zaměstnanec nepřekročil zákoníkem stanovený rozsah práce konané na základě dohody o pracovní činnosti. Za tento přestupek pak lze uložit pokutu až do výše 2 000 000 Kč (§ 12, § 25 zákona č. 251/2005 Sb.).

•    Dále platí, že hodiny odpracované na základě dohody o provedení práce se nesčítají s hodinami odpracovanými na základě dohody o pracovní činnosti (§ 7 odst. 4, § 7a odst. 3 zákona č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění). Lze tedy toto využít v případě, kdy je potřeba se zaměstnancem dohodnout další rozsah práce přesahující limit poloviny týdenní pracovní doby. Případně sjednat se zaměstnancem dohodu o provedení práce do 10 000 Kč a souběžně dohodu o pracovní činnosti do 4 000 Kč měsíčně – částka 4 000 platí od roku 2023 (pro zajímavost, v součtu pak vychází částka 14 000 Kč měsíčně, což je již poměrně blízko k minimální mzdě 16 200 Kč, která platila v roce 2022).

•    V dohodě o pracovní činnosti musí být uvedeny:

-   sjednané práce,

-   sjednaný rozsah pracovní doby,

-   doba, na kterou se dohoda uzavírá.

•    Dohoda o pracovní činnosti musí být uzavřena písemně. Pro výpověď dohody o pracovní činnosti se vyžaduje rovněž písemná forma, jinak se k ní nepřihlíží.

•    Odměna z dohody musí být nejméně ve výši minimální mzdy (§ 111 zákoníku práce).

Pojistné na zdravotní pojištění:

Z ustanovení § 5 zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění je zaměstnanec činný na základě dohody o pracovní činnosti povinen z odměny vyplacené na základě dohody o pracovní činnosti platit pojistné na zdravotní pojištění s výjimkou uvedenou v § 5 písm. a) bod 5 tohoto zákona, tj. s výjimkou osoby činné na základě dohody o pracovní činnosti, která v kalendářním měsíci nedosáhla započitatelného příjmu.

Započitatelným příjmem je částka, která je podmínkou pro účast na nemocenském pojištění

Tento příjem je vymezen jako tzv. rozhodný příjem v § 6 odst. 2 zákona č. 187/2006 Sb. o nemocenském pojištění. Od roku 2023 byl zvýšen z částky 3 500 Kč na 4 000 Kč (viz Sdělení MPSV č. 320/2022 Sb.). To znamená, že do částky 3 999 Kč měsíčně povinnost platit zdravotní pojištění z dohody o pracovní činnosti nevzniká.

Pro účely vzniku povinnosti platit zdravotní pojištění není důležité:

•    Sjednaná výše odměny z dohody o pracovní činnosti. Důležitý je skutečně dosažený příjem za příslušný kalendářní měsíc, nikoliv v jaké výši byla odměna sjednána.

•    Délka trvání pracovněprávního vztahu v případě dohody o pracovní činnosti. I v případě, pokud pracovněprávní vztah vzniklý na základě dohody o pracovní činnosti trval nebo měl trvat méně než 15 kalendářních dnů, bude pro účely zdravotního pojištění rozhodující dosažený započitatelný příjem za kalendářní měsíc.

•    Osoba, za kterou platí zdravotní pojištění stát: Není důležité, zda dohoda o pracovní činnosti byla uzavřena se starobním důchodcem nebo se studentem nebo s jinou osobou, za kterou je plátcem zdravotního pojištění stát. To znamená, že v případě, pokud měsíční odměna z dohody o pracovní činnosti bude 4 000 Kč nebo více, vznikne povinnost hradit i za tyto zaměstnance zdravotní pojištění.

Povinnost platit pojistné na zdravotní pojištění (§ 8 zákona č. 48/1997 Sb.):

-   Vzniká dnem nástupu do zaměstnání.

-   Zaniká dnem skončení zaměstnání.

-   Za den nástupu do zaměstnání se u zaměstnanců činných na základě dohody o pracovní činnosti považuje den, ve kterém poprvé po uzavření dohody o pracovní činnosti zaměstnanec začal vykonávat sjednanou práci.

-   Za den ukončení zaměstnání se u zaměstnanců činných na základě dohody o pracovní činnosti považuje den, jímž uplynula doba, na kterou byla tato dohoda sjednána.

Minimální vyměřovací základ

Rovněž v případě dohody o pracovní činnosti je nutné pro účely zdravotního pojištění dodržet povinnosti, týkající se minimálního vyměřovacího základu. Zásady týkající se stanovení minimálního vyměřovacího základu, případně situace, kdy se minimální vyměřovací základ nepoužije, jsou uvedeny v zákonu č. 592/1992 Sb., o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění.

Pojistné na sociální pojištění

Odměna z dohody o pracovní činnosti podléhá pojistnému na sociální pojištění za předpokladu splnění příslušných podmínek. Tato skutečnost vyplývá ze zákona č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti. Tento zákon uvádí v § 3 odst. 1 písm. b) bod 2 zaměstnance činné na základě dohody o pracovní činnosti v okruhu poplatníků pojistného, při stanovení definice, kdo je považován pro tento účel za „zaměstnance“.

Je však stanovena následující podmínka:

Zaměstnanec je poplatníkem pojistného na důchodové pojištění za podmínky, jde-li o zaměstnance, který je účasten důchodového pojištění podle předpisů o důchodovém pojištění a zároveň je účasten nemocenského pojištění podle předpisů o nemocenském pojištění.

Rovněž zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, stanoví v § 5 odst. 1 písm. f), že důchodově pojištění jsou zaměstnanci činní na základě dohody o pracovní činnosti při splnění příslušných podmínek. Platí § 8 uvedeného zákona, který stanoví, že tyto osoby jsou účastny důchodového pojištění, pokud jsou účastny nemocenského pojištění podle zákona o nemocenském pojištění.

Zákon č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, stanoví mimo jiné v § 5 písm. a) bod 5, že nemocenského pojištění jsou účastni zaměstnanci činní na základě dohody o pracovní činnosti. Zákon současně stanoví v § 6 podmínky účasti zaměstnanců na nemocenském pojištění.

Této tématice již byla věnována pozornost v tomto textu v kapitole věnované sociálnímu pojištění, viz část označenou nadpisem „Podmínky účasti na důchodovém a nemocenském pojištění“.

Další podmínky

•    Minimální výše odměny z dohody: ZP stanoví (§ 111 odst. 3), že v případě, pokud odměna z dohody nedosáhne minimální mzdy, je zaměstnavatel povinen zaměstnanci poskytnout doplatek k odměně ve výši rozdílu mezi výší této odměny připadající na 1 hodinu a příslušnou minimální hodinovou mzdou.

Zdanění odměny z dohody o pracovní činnosti:

Pro přehlednost lze základní hlediska, která mají vliv na zdanění odměny z dohody o pracovní činnosti a na příslušné výpočty, znázornit takto:

a)  Zaměstnanec má/nemá učiněné Prohlášení k dani

b)  Jedná se o zaměstnání, které založilo/nezaložilo účast na nemocenském pojištění.

c)  Dosažený příjem 4 000 Kč nebo více (rozhodující pro účast na zdravotním pojištění).

d)  Zaměstnanec JE/NENÍ daňovým rezidentem v ČR.

Zaměstnanec uzavřel DoPČ a neučinil u zaměstnavatele prohlášení k dani

Příklad 1

Zaměstnanec je zaměstnán na základě dohody o pracovní činnosti, neučinil prohlášení k dani. Sjednaný ani započitatelný měsíční příjem nepřesáhl částku 4 000 Kč, nevznikla účast na nemocenském pojištění.

Zaměstnavatel zaměstnal studenta 3. ročníku střední školy na základě dohody o pracovní činnosti uzavřené od 3. července do 31. července. V dohodě byla sjednána hodinová mzda ve výši 158,60 Kč, student měl odpracovat 6 hodin týdně, sjednaná odměna neměla překročit částku 4 000 Kč měsíčně. Student odpracoval za příslušné období 32 hodin. Odměna byla vypočtena ve výši 3 489,20 Kč = 22 hod. x 158,60 Kč. Student nemá učiněné prohlášení k dani podle § 38k odst. 4.

Příklad 2

Zaměstnankyně je zaměstnána na základě dohody o pracovní činnosti, neučinila prohlášení k dani, hrubý příjem přesáhl 4 000 Kč měsíčně.

Zaměstnankyně pracuje na základě dohody o pracovní činnosti. Za vykonanou práci pobírá odměnu ve výši 159 Kč/hod. Sjednaná odměna měla překročit částku 4 000 Kč za měsíc. Vznikla účast na nemocenském pojištění. V kalendářním měsíci odpracovala 84 hod. Výše odměny z dohody o pracovní činnosti: 84 hod x 159 Kč = 13 356 Kč.

Zaměstnankyně má na výběr dvě možnosti:

-   Učinit alespoň dodatečně Prohlášení k dani za rok 2023, a požádat svého zaměstnavatele o roční zúčtování (platí za předpokladu, pokud nemá povinnost podat daňové přiznání podle § 38g ZDP).

-   Pokud nepožádá zaměstnavatele o roční zúčtování, má povinnost podat daňové přiznání k dani z příjmů fyzických osob za rok 2023 při splnění podmínek uvedených v 38g ZDP.

Zaměstnanec uzavřel DoPČ a učinil u zaměstnavatele prohlášení k dani

Příklad 3

Zaměstnanec je zaměstnán na základě dohody o pracovní činnosti, učinil prohlášení k dani, hrubý příjem je vyšší než 4 000 Kč.

Zaměstnankyně pracuje u zaměstnavatele na základě dohody o pracovní činnosti uzavřené na období od 1. července 2023 do 31. prosince 2023. V roce 2023 má u tohoto zaměstnavatele učiněné prohlášení k dani podle § 38k odst. 4 ZDP. Za vykonanou práci pobírá odměnu ve výši 165 Kč/hod. Sjednaná odměna převyšuje částku 4 000 Kč. V kalendářním měsíci odpracovala 45 hod. Výše odměny z dohody o pracovní činnosti: 45 hod x 165 Kč = 7 425 Kč.

Výpočet (za předpokladu, že se jedná o zaměstnance, pro kterého není stanoven minimální vyměřovací základ pro účely zdravotního pojištění, popřípadě je minimální vyměřovací základ poměrně krácen):

Příklad 4

Zaměstnankyně je zaměstnána na základě dohody o pracovní činnosti a dohody o provedení práce, učinila prohlášení k dani, hrubý příjem přesáhl 10 000 Kč měsíčně.

Zaměstnankyně pracuje u zaměstnavatele na základě dohody o pracovní činnosti uzavřené na období od 1. července 2023 do 31. srpna 2023. V roce 2023 má u tohoto zaměstnavatele učiněné prohlášení k dani podle § 38k odst. 4 ZDP. Za vykonanou práci pobírá odměnu ve výši 186,20 Kč/hod. V kalendářním měsíci odpracovala 82 hod. Výše odměny z dohody o pracovní činnosti: 82 hod x 186,20 Kč = 15 268,40 Kč. Ve stejném měsíci pobírala zaměstnankyně také odměnu z dohody o provedení práce ve výši 17 521 Kč. Dále pobírala peněžitý příspěvek na stravování ve výši 99,40 Kč x 20 = 1 988 Kč (má rozvrženou práci do směn). Uplatňuje daňové zvýhodnění na 2 děti v měsíční výši (15 204 Kč + 22 320 Kč) / 12 = 3 127 Kč.

Příklad 5

Zaměstnankyně z Ukrajiny je zaměstnána na základě dohody o pracovní činnosti a dohody o provedení práce. Učinila prohlášení k dani, hrubý příjem přesáhl 4 000 Kč měsíčně a nepřesáhl 10 000 Kč měsíčně.

Zaměstnankyně pracuje u zaměstnavatele na základě dohody o pracovní činnosti uzavřené na období od 1. dubna 2023 do 31. prosince 2023. V roce 2023 má u tohoto zaměstnavatele učiněné prohlášení k dani podle § 38k odst. 4 ZDP. Za vykonanou práci pobírá odměnu ve výši 120,80 Kč/hod. V kalendářním měsíci odpracovala 72 hod. Výše odměny z dohody o pracovní činnosti: 72 hod x 120,80 Kč = 8 697,60 Kč. Ve stejném měsíci pobírala zaměstnankyně také odměnu z dohody o provedení práce ve výši 6 800 Kč. Dále pobírala peněžitý příspěvek na stravování ve výši 99,40 Kč x 20 = 1 988 Kč (má rozvrženou práci do směn). Má 2 děti, ale není daňovým rezidentem ČR, takže nemůže uplatňovat daňové zvýhodnění na děti.

Pro rychlou orientaci ve zdanění dohod o pracovní činnosti od roku 2023 je uveden následující přehled:

Ing. Luděk Pelcl