Dohoda o provedení práce

Z odměny vyplacené na základě dohody o provedení práce se neplatí pojistné na sociální pojištění ani pojistné na zdravotní pojištění za podmínky, pokud odměna nepřesáhne částku 10 000 Kč za kalendářní měsíc.

Sociální a zdravotní pojištění

Tato skutečnost vyplývá z následujících zákonů:

•    Ustanovení § 3 odst. 1 písm. b) bod 2 zákona č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti (zaměstnanci, kteří vykonávají práci na základě dohody o provedení práce, jsou uvedeni v definici pojmu „zaměstnance“, tímto pojmem je blíže vymezen okruh poplatníků pojistného). Poplatníkem pojistného na důchodové pojištění jsou zaměstnanci, kteří jsou účastni důchodového pojištění a zároveň jsou účastni nemocenského pojištění (§ 3 odst. 3 zákona č. 589/1992 Sb.).

•    Ustanovení § 7a zákona č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, který stanoví podmínku výše příjmu v částce vyšší než 10 000 Kč měsíčně pro zaměstnance činné na základě dohody o provedení práce v jako podmínku pro účast na nemocenském pojištění.

•    Ustanovení § 5 odst. 1 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, který uvádí zaměstnance činné na základě dohody o provedení práce rovněž v okruhu pojištěných osob pro účely důchodového pojištění a podmínku účasti na důchodovém pojištění při splnění podmínky účasti na nemocenském pojištění stanovuje zákon č. 155/1995 Sb. v ustanovení § 8.

•    Ustanovení § 5 písm. a) bod 3 zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění obsahuje výjimku, podle které osoby činné na základě dohody o provedení práce nejsou plátci pojistného na zdravotní pojištění, pokud v kalendářním měsíci nedosáhly příjem přesahující částku 10 000 Kč.

Zdanění odměny z dohody o provedení práce:

Pro účely zvolení správného postupu při zdanění odměny z dohody o provedení práce je nutné posoudit, zda jsou splněny podmínky pro uplatnění:

-   Výpočtu srážkové daně ze samostatného základu daně podle § 6 odst. 4 ZDP.

-   Výpočtu zálohy na daň ze základu pro výpočet zálohy podle § 38h ZDP.

Rozhodujícími kritérii jsou, zda:

•    Zaměstnanec učinil/neučinil Prohlášení k dani.

•    Příjem za kalendářní měsíc od stejného zaměstnavatele přesáhl/nepřesáhl částku 10 000 Kč.

•    Jedná se o příjem, který je posuzován podle § 6 odst. 1 ZDP.

Postup při rozhodování o postupu zdanění odměny z dohody o provedení práce je rozepsán níže takto:

Zaměstnanec nemá učiněné Prohlášení k dani

•    Úhrn příjmů v příslušném kalendářním měsíci od stejného zaměstnavatele je roven nebo nižší než 10 000 Kč.

-   Z úhrnu příjmů (odměny z dohody) je sražena srážková daň ve výši 15 %.

-   Odměna z dohody nepodléhá sociálnímu ani zdravotnímu pojištění.

-   Pokud zaměstnanec učiní dodatečně Prohlášení k dani, lze provést roční zúčtování při splnění podmínek uvedených v § 38k odst. 7 a § 38ch ZDP.

•    Úhrn příjmů v příslušném kalendářním měsíci od stejného zaměstnavatele je vyšší než 10 000 Kč.

-   Z úhrnu příjmů (odměny z dohody) je sražena záloha na daň podle § 38h ve výši 15 %

-   Odměna z dohody podléhá sociálnímu ani zdravotnímu pojištění.

-   Pokud zaměstnanec učiní dodatečně Prohlášení k dani, lze provést roční zúčtování při splnění podmínek uvedených v § 38k odst. 7 a § 38ch ZDP.

Zaměstnanec má učiněné Prohlášení k dani

•    Odměna z dohody nejvýše v částce 10 000 Kč.

-   Z odměny z dohody je sražena záloha na daň podle § 38h.

-   Odměna z dohody nepodléhá sociálnímu ani zdravotnímu pojištění.

•    Odměna z dohody přesahuje částku 10 000 Kč.

-   Z odměny z dohody je sražena záloha na daň podle § 38h ve výši 15 % (pokud je odměna do výše 4násobku průměrné mzdy).

-   Odměna z dohody podléhá so­ciálnímu a zdravotnímu pojištění.

-   Opět je nutné pamatovat na to, že v případě, pokud jde o zaměstnance, který nepatří z pohledu zdravotního pojištění mezi pojištěnce, za které platí zdravotní pojištění stát, a nemá ani jiné příjmy ze závislé činnosti, ze kterých je odváděno zdravotní pojištění, bude mu v rámci odvodů strháváno více na zdravotním pojištění, aby byl dodržen odvod zdravotního pojištění alespoň z výše minimální mzdy.

Pro rychlou informaci lze uvést následující přehled:

Zákon o daních z příjmů nevylučuje možnost, aby Prohlášení k dani učinil i zaměstnanec, který je u zaměstnavatele činný jen na základě dohody o provedení práce. Zaměstnanec, který učinil Prohlášení k dani, může samozřejmě při splnění požadovaných podmínek uplatnit:

•    Měsíční slevy na dani podle § 35ba (v případě, že se jedná o daňového nerezidenta ČR jen základní slevu na dani na poplatníka a slevu na studenta).

•    Měsíční daňové zvýhodnění na vyživované děti (jen v případě, pokud je zaměstnanec daňovým rezidentem ČR).

Starobní důchodci a nezletilé osoby

•    Možnost uzavřít dohodu o provedení práce může využít i zaměstnanec, který je starobním důchodcem.

•    Dohodu o provedení práce lze uzavřít i se zaměstnancem, který není zletilý (nedosáhl věku 18 let). Zaměstnávání dětí mladších 15 let je však vyloučeno, jak vyplývá například z § 34 občanského zákoníku. Tito nezletilí mohou vykonávat jen uměleckou, kulturní, reklamní nebo sportovní činnost za podmínek stanovených příslušným právním předpisem (jsou uvedeny v § 121 až § 124 zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti).

•    V případě, pokud je zaměstnavatelem fyzická osoba, není vyloučeno, aby dohodu o provedení práce uzavřel například i se svými dětmi.

•    Základní pracovněprávní vztah však nemůže vzniknout mezi manžely nebo partnery (§ 318 zákoníku práce).

Další podmínky:

-   Minimální výše odměny z dohody: Zákoník práce stanoví (§ 111 odst. 3), že v případě, pokud odměna z dohody nedosáhne minimální mzdy, je zaměstnavatel povinen zaměstnanci poskytnout doplatek k odměně ve výši rozdílu mezi výší této odměny připadající na 1 hodinu a příslušnou minimální hodinovou mzdou.

Příklady lze rozdělit do dvou skupin, a to takto:

•    Zaměstnanec uzavřel dohodu o provedení práce a neučinil na příslušný měsíc u tohoto zaměstnavatele Prohlášení k dani.

•    Zaměstnanec uzavřel dohodu o provedení práce a učinil na příslušný měsíc u tohoto zaměstnavatele Prohlášení k dani a případně uplatňuje měsíční slevy na dani podle § 35ba a měsíční daňové zvýhodnění na děti. Tato možnost je pak nutné dále rozlišit v závislosti na tom, zda zaměstnanec JE/NENÍ rezidentem v ČR.

Zaměstnanec uzavřel DoPP a neučinil u zaměstnavatele prohlášení k dani

Příklad 1

Odměna nepřesahuje v daném kalendářním měsíci částku 10 000 Kč, odměna je zdaněna srážkovou daní.

Český zaměstnavatel uzavřel v roce 2023 dohodu o provedení práce se studentem střední školy, který je daňovým rezidentem v ČR. Předpokládaný rozsah práce byl 64 hodin. Odměna byla dohodnuta ve výši 135,20 Kč/hod. Hrubá částka odměny představuje částku ve výši 64 hod. x 135,20 Kč = 8 652,80 Kč. Zaměstnanec neučinil u zaměstnavatele Prohlášení k dani. Zaměstnavatel odměnu zdanil srážkovou daní ve výši 15 % na základě ustanovení § 6 odst. 4, § 36 odst. 2 písm. m) ZDP.

Postup: Jsou plněny veškeré podmínky, které jsou uvedeny v § 6 odst. 4 ZDP:

-   Jedná se o příjem, který je posuzován podle § 6 odst. 1 písm. a) ZDP.

-   Poplatník je z pohledu ZDP zaměstnancem, plátce příjmu je jeho zaměstnavatelem.

-   Zaměstnanec neučinil u svého zaměstnavatele prohlášení k dani podle § 38k odst. 4 ZDP.

-   Úhrn hrubého příjmu v kalendářním měsíci od téhož zaměstnavatele nepřesáhl 10 000 Kč.

Výpočet se provádí tak, že samostatný základ daně a daň vybíraná zvláštní sazbou se zaokrou­hlí na Kč dolů (viz § 36 odst. 3 ZDP).

Příklad 2

Odměna nepřesahuje v daném kalendářním měsíci částku 10 000 Kč, odměna je zdaněna srážkovou daní. Zaměstnavatel zaměstnal nezletilé dítě (svého syna).

Podnikatel uzavřel v roce 2023 dohodu o provedení práce se studentem střední školy, kterému je 16 let. Jedná se o jeho syna. Předpokládaný rozsah práce byl 42 hodin. Odměna byla dohodnuta ve výši 151,20 Kč/hod. Hrubá výše odměny je ve výši 42 hod. x 151,20 Kč = 6 350,40 Kč. Zaměstnanec neučinil u zaměstnavatele Prohlášení k dani. Zaměstnavatel odměnu zdanil srážkovou daní ve výši 15 %.

V uvedeném případě nelze poukázat na občanský zákoník s tvrzením, že způsobilost k právním úkonům se nabývá až dosažením zletilosti (18 let věku). Občanský zákoník totiž stanoví v § 35, že nezletilý, který dovršil 15 let a ukončil povinnou školní docházku, se může zavázat k výkonu závislé práce podle jiného právního předpisu.

Lze si také povšimnout jedné další daňové souvislosti. Poplatník může při splnění podmínek uvedených v § 35c ZDP uplatnit daňové zvýhodnění na vyživované dítě žijící s ním ve společně hospodařící domácnosti, i když toto nezletilé dítě již pobírá příjem ze závislé činnosti. Podmínky, aby se jednalo o „vyživované dítě“ jsou stanoveny pro účely daně z příjmů v ustanovení § 35c odst. 6 ZDP. Nezletilé vlastní dítě je považováno vždy za vyživované dítě (§ 35c odst. 6 písm. a) ZDP). Okolnost, že toto dítě dosahuje příjmy ze závislé činnosti, nemá na toto posouzení vliv. Výsledek je tedy takový, že podnikatel může uplatnit odměnu z dohody o provedení práce jako daňový výdaj. Dále může i nadále uplatnit daňové zvýhodnění na svého syna ve výši podle § 35c, při splnění podmínek uvedených v § 35c ZDP.

Příklad 3

Odměna nepřesahuje v daném kalendářním měsíci částku 10 000 Kč. Odměna je zdaněna srážkovou daní. Zaměstnanec po skončení kalendářního roku 2023 dodatečně učinil prohlášení k dani a bylo provedeno roční zúčtování.

Zaměstnavatel uzavřel dohodu o provedení práce se studentkou střední školy, které je 18 let. Odměna byla dohodnuta ve výši 5 880,00 Kč a vyplacena byla v květnu. Studentka neučinila u zaměstnavatele Prohlášení k dani. Zaměstnavatel odměnu zdanil srážkovou daní ve výši 15 %.

Uvedenou odměnu obdržela studentka na základě dalších dohod o provedení práce ještě v měsíci červen, září a listopad. Celkem odpracovala v roce 2023 podle dohod o provedení práce 300 hodin a dosáhla hrubý příjem ve výši 23 520 Kč = 4 x 5 880 Kč. Po skončení roku studentka učinila u tohoto zaměstnavatele dodatečně prohlášení k dani pro rok 2023 (v termínu do 15. února 2024). Jednalo se o jejího jediného zaměstnavatele.

Výpočet: (pro zjednodušení pouze pro příjem za jeden kalendářní měsíc):

V daném případě je možné dosáhnout i nulového zdanění dosaženého příjmu. Příjem již byl zdaněn srážkovou daní, daň byla ve výši 882 Kč. Celkem bylo odvedeno na srážkové dani částka ve výši 3 528 Kč = 4 x 882 Kč. Za určitých podmínek lze učinit Prohlášení k dani dodatečně, a požádat svého zaměstnavatele o provedení ročního zúčtování. Vzhledem k tomu, že zaměstnankyně může zejména uplatnit základní slevu na dani ve výši 30 840 Kč (§ 35ba ZDP), vyplatí se v určitých případech využít možnosti učinit Prohlášení k dani i dodatečně a požádat svého posledního zaměstnavatele o provedení ročního zúčtování záloh na daň.

Příklad 4

Odměna přesahuje částku 10 000 Kč měsíčně, z odměny je sražena záloha na daň ve výši 15 %.

Zaměstnavatel uzavřel v roce 2023 dohodu o provedení práce se studentem. Odměna byla dohodnuta ve výši 10 001 Kč. V tomto případě musí zaměstnavatel srazit z odměny zálohu na daň (§ 38h odst. 4 ZDP). Současně musí zohlednit, že odměna podléhá sociálnímu a zdravotnímu pojištění.

Zaměstnanec uzavřel DoPP a učinil u zaměstnavatele prohlášení k dani

Příklad 5

Odměna přesahuje v daném kalendářním měsíci částku 10 000 Kč, z odměny je vypočtena záloha na daň.

Zaměstnavatel uzavřel se zaměstnancem dohodu o provedení práce. Odměna byla dohodnuta částkou ve výši 17 099 Kč. 

Zaměstnanec obdržel čistý příjem ve výši 15 217 Kč (hrubý příjem před zdaněním byl ve výši 180 298 Kč). Z uvedeného příkladu vyplývá, že částka 17 100 Kč měsíčně je limitní hranicí, kdy ještě dosáhnout zálohy na daň v nulové výši, při zohlednění měsíční slevy na dani na poplatníka podle § 35ba ZDP (2 570 Kč od roku 2022). Pokud by zaměstnanec měl odměnu ve výši 17 101 Kč, již by platil zálohu na daň ze základu pro výpočet zálohy ve výši 17 200 Kč. To znamená, že záloha na daň po slevě by činila 10 Kč = 2 580 Kč – 2 570 Kč. 

To platí za předpokladu, pokud by zaměstnanec neuplatňoval jiné slevy na dani podle § 35ba (například slevu na dani na studenta), případně daňové zvýhodnění na děti podle § 35c.

Ing. Luděk Pelcl