Dohoda o vyhrazení společensky účelného místa – veřejnoprávní smlouva
Opatření a nástroje aktivní politiky zaměstnanosti podle zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti nástroji, jimiž je realizována aktivní politika zaměstnanosti jsou dále zejména rekvalifikace, investiční pobídky, veřejně prospěšné práce, překlenovací příspěvek, příspěvek na zapracování a příspěvek při přechodu na nový podnikatelský program.
Součástí opatření aktivní politiky zaměstnanosti jsou rovněž:
a) poradenství, které provádějí nebo zabezpečují krajské pobočky Úřadu práce za účelem zjišťování osobnostních a kvalifikačních předpokladů fyzických osob pro volbu povolání pro zprostředkování vhodného zaměstnání, pro volbu přípravy k práci osob se zdravotním postižením a při výběru vhodných nástrojů aktivní politiky zaměstnanosti,
b) podpora zaměstnání osob se zdravotním postižením uvedená v části třetí, s výjimkou příspěvku podle § 78a,
c) sdílené zprostředkování zaměstnání,
d) cílené programy řešení zaměstnanosti.
Krajská pobočka Úřadu práce může na základě dohody zabezpečovat poradenství prostřednictvím odborných zařízení, například pedagogicko-psychologických poraden a bilančně diagnostických pracovišť a hradit náklady spojené s touto činností.
SPOLEČENSKY ÚČELNÝMI PRACOVNÍMI MÍSTY se rozumí pracovní místa, která zaměstnavatel zřizuje nebo vyhrazuje na základě dohody s Úřadem práce a obsazuje je uchazeči o zaměstnání, kterým nelze zajistit pracovní uplatnění jiným způsobem. Na společensky účelná pracovní místa může Úřad práce poskytnout příspěvek. Příspěvek na vyhrazení jednoho společensky účelného pracovního místa může být poskytován až do výše vynaložených prostředků na mzdy nebo platy na zaměstnance přijatého na vyhrazené pracovní místo, včetně pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a pojistného na veřejné zdravotní pojištění, které zaměstnavatel za sebe odvedl z vyměřovacího základu tohoto zaměstnance. Příspěvek může být poskytován nejdéle po dobu 24 měsíců.
Příspěvek je nenárokový a o jeho poskytnutí zaměstnavatel nebo fyzická osoba žádá. Žádost o příspěvek musí obsahovat identifikační údaje právnické nebo fyzické osoby, místo a předmět podnikání nebo místo a předmět činnosti a druh příspěvku, o který se žádá. K žádosti o příspěvek je nutné přiložit doklady osvědčující skutečnosti uvedené v žádosti a doklad o zřízení účtu u peněžního ústavu.
Příspěvek se poskytuje za podmínky, že zaměstnavatel nebo osoba jsou bezdlužní. Potvrzení o splnění této podmínky zajišťuje Úřad práce sám, pokud mu k tomu dá zaměstnavatel písemný souhlas a zprostí za tímto účelem příslušný finanční nebo celní úřad, příslušnou územní správu sociálního zabezpečení nebo příslušnou zdravotní pojišťovnu mlčenlivosti vůči Úřadu práce.
Písemná dohoda
O poskytnutí příspěvku v rámci aktivní politiky zaměstnanosti uzavírá Úřad práce se zaměstnavateli písemnou dohodu podle ustanovení § 119 zákona o zaměstnanosti. Místně příslušná pro uzavření dohody o poskytování příspěvku na zřízení nebo vyhrazení společensky účelného pracovního místa je krajská pobočka Úřadu práce, v jejíž evidenci je veden uchazeč o zaměstnání, který bude na společensky účelné pracovní místo umístěn. Příspěvky se zaměstnavateli neposkytnou po dobu 3 let ode dne nabytí právní moci rozhodnutí o uložení pokuty za umožnění výkonu nelegální práce, za zastřené zprostředkování zaměstnání nebo umožnění výkonu zastřeného zprostředkování.
Dohoda o poskytnutí příspěvku musí obsahovat identifikační údaje účastníků dohody, účel poskytnutí příspěvku, podmínky, za kterých bude příspěvek poskytován, výši a termín poskytnutí příspěvku, způsob kontroly plnění sjednaných podmínek, podmínky a termín zúčtování poskytnutého příspěvku, závazek příjemce vrátit příspěvek nebo jeho poměrnou část, pokud mu jeho zaviněním byl příspěvek poskytnut neprávem nebo ve vyšší částce, než náležel, a lhůtu a podmínky vrácení příspěvku, závazek zaměstnavatele neprodleně vrátit příspěvek v případě, že mu byl poskytnut v období 12 měsíců přede dnem nabytí právní moci rozhodnutí o uložení pokuty za umožnění výkonu nelegální práce, za zastřené zprostředkování zaměstnání nebo umožnění výkonu zastřeného zprostředkování, lhůtu a podmínky vrácení příspěvku a ujednání o vypovězení dohody. V dohodě lze sjednat i další ujednání, na kterých mají účastníci zájem, zejména se jedná o finanční oblast a hospodaření zaměstnavatele.
Úřad práce je povinen v dohodě rozlišit podmínky pro poskytnutí příspěvku, jejichž nesplnění není porušením rozpočtové kázně a podmínky, jejichž nesplnění bude postihováno odvodem podle zvláštního právního předpisu. Nevrácení příspěvku ve stanoveném termínu je porušením rozpočtové kázně.
Příspěvek na společensky účelné pracovní místo, které zaměstnavatel vyhradil pro konkrétního uchazeče o zaměstnání, se poskytuje měsíčně nebo v jiném dohodnutém období a je splatný do 30 kalendářních dnů od předložení vyúčtování mzdových nákladů. Zaměstnavatel předkládá vyúčtování mzdových nákladů prostřednictvím jednotného měsíčního hlášení.
PRÁVNÍ POVAHA DOHODY O POSKYTNUTÍ PŘÍSPĚVKU - V souvislosti s uzavíráním dohod o poskytnutí příspěvku v rámci aktivní politiky zaměstnanosti podle § 119 odst. 1 zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, bych chtěla upozornit na Judikaturu Nejvyššího správního soudu, ze které plyne, že dohoda o zřízení společensky účelného pracovního místa pro uchazeče o zaměstnání evidované na úřadu práce je svým charakterem veřejnoprávní smlouvou ve smyslu § 159 a násl. správního řádu.
V odůvodnění usnesení zvláštního senátu zřízeného podle zákona č. 131/2002 Sb., o rozhodování kompetenčních sporu ze dne 7. října 2021, sp. zn. Konf 15/2020-22 se uvádí, že navrhovatelka (zaměstnavatel) podala u obvodního soudu žalobu proti České republice – Úřadu práce ČR (žalovaná), ve které se domáhala svého nároku na zaplacení určité částky s příslušenstvím plynoucího z Dohod o vyhrazení společensky účelného pracovního místa a poskytnutí příspěvku, které byly uzavřeny mezi navrhovatelkou a žalovanou v souladu s § 119 zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti ve znění pozdějších předpisů, a na základě kterých navrhovatelka přijímala na vyhrazená pracovní místa zaměstnance. Za dočasné přidělení zaměstnanců měla navrhovatelka nárok na příspěvek ve výši odpovídající vynaloženým mzdovým prostředkům, které byla navrhovatelka povinna včas žalované doložit. Za měsíc leden takto navrhovatelka vynaložila mzdové prostředky v určité výši, žalovaná ji však příspěvek odmítla poskytnout z důvodu, že vyúčtování mzdových nákladů bylo doloženo po sjednané lhůtě (v březnu namísto února), čímž navrhovatelka nesouhlasila, a proto podala u obvodního soudu předmětnou žalobu. O podané žalobě obvodní soud rozhodl svým usnesením a své rozhodnutí odůvodnil tím, že soud rozhodující spory v občanském soudním řízení nemá k rozhodnutí ve věci dostatek pravomoci a věc postoupil k dalšímu řízení Městskému soudu v Praze – správnímu úseku. Navrhovatelka s uvedeným závěrem obvodního soudu nesouhlasila a podala proti usnesení obvodního soudu odvolání. Městský soud v Praze svým usnesením usnesení obvodního soudu změnil tak, že řízení zastavil a po právní moci tohoto usnesení věc postoupil Ministerstvu práce a sociálních věcí České republiky. V odůvodnění pak mj. uvedl, že dohoda uzavřená podle § 119 zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti je podle městského soudu svou povahou veřejnoprávní smlouvou, tedy dvoustranným právním jednáním, které ve smyslu § 159 odst. 1 správního řádu zakládá práva a povinnosti v oblasti veřejného práva (aktivní politika zaměstnanosti je financována z prostředků státního rozpočtu). Zároveň se jedná o dohodu subordinačního typu a podle § 169 odst. 1 písm. d) správního řádu, je k rozhodnutí sporu z takové smlouvy povolán správní orgán nadřízený správnímu orgánu, který je stranou veřejnoprávní smlouvy. Teprve rozhodnutí tohoto nadřízeného správního orgánu je za splnění dalších zákonem stanovených podmínek rozhodnutím přezkoumatelným podle § 65 s.ř.s. ve správním soudnictví. Městský soud uzavřel, že soudy v občanském soudním řízení nejsou nadány pravomocí rozhodovat o sporech vyplývajících z veřejnoprávních smluv, a proto věc postoupil příslušnému orgánu, jímž je v posuzované věci Ministerstvo práce a sociálních věcí České republiky (srov. § 2 odst. 3 zákona č. 435/2004 Sb., ve spojení s § 1 odst. 3 zákona č. 73/2011 Sb., o Úřadu práce České republiky a o změně souvisejících zákonů ve znění pozdějších předpisů).
Ministerstvo práce a sociálních věcí České republiky po postoupení věci ve svém vyjádření uvedlo, že v posuzované věci zastává právní názor, že dohody uzavírané v rámci aktivní politiky zaměstnanosti nejsou veřejnoprávními smlouvami ve smyslu § 159 spr. ř. a proto nemůže rozhodovat o sporu z dohod o vyhrazení společensky účelného pracovního místa a poskytnutí příspěvku, neboť se o veřejnoprávní smlouvu nejedná, nýbrž o specifickou dohodu. Závěrem svého vyjádření MPSV uvedlo, že v případě žalobkyně došlo k porušení dohod o vyhrazení společensky účelných pracovních míst, neboť výkazy vyúčtování mzdových nákladů za leden měly být žalované doloženy nejpozději dokonce února, a z tohoto důvodu nebylo možné, aby byly příspěvky žalobkyni poskytnuty. K návrhu navrhovatelky na opatření proti nečinnosti podle § 80 spr. ř. zopakovalo Ministerstvo práce a sociálních věcí České republiky ve svém vyjádření své předchozí závěry, tedy že dohody uzavírané v rámci aktivní politiky zaměstnanosti nejsou veřejnoprávními smlouvami ve smyslu § 159 spr. ř. a že se ztotožňuje s názorem žalované, že došlo v případě žalobkyně k porušení dohod o vyhrazení společensky účelných pracovních míst.
Navrhovatelka s postupem Ministerstva práce a sociálních věcí České republiky nesouhlasila a podala k Nejvyššímu správnímu soudu v souladu s § 133 odst. 4 spr. ř. a § 98 odst. 1 písm. c) s.ř.s. kompetenční žalobu proti nečinnému orgánu tj. Ministerstvu práce a sociálních věcí České republiky. Nejvyšší správní soud tuto žalobu usnesením odmítl. V odůvodnění uvedl, že se v posuzované věci nejedná o žádný spor mezi správním úřadem s orgánem samosprávy, ani mezi orgány samosprávy navzájem, a ani mezi ústředními správními úřady navzájem, a proto zde neexistuje žádný kompetenční spor ve smyslu § 97 s.ř.s., a uzavřel s tím, že může jít za splnění dalších procesních podmínek o kompetenční spor ve smyslu zákona č. 131/2002 Sb.
Navrhovatelka tak ve svém návrhu na zahájení řízení o kompetenčním sporu usoudila na vznik negativního kompetenčního sporu, když její nárok odmítá projednat jak Obvodní soud, resp. Městský soud v Praze, tak i Ministerstvo práce a sociálních věcí České republiky a navrhla, aby zvláštní senát usnesením rozhodl, kdo je příslušný vydat rozhodnutí o nároku navrhovatelky z Dohod o vyhrazení společensky účelného pracovního místa a poskytnutí příspěvku uzavřených podle § 119 zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti.
Zásadní pro posuzovanou věc bylo tak vyřešení otázky, zda dohody uzavírané v rámci aktivní politiky zaměstnanosti podle § 119 zákona č. 435/2004 Sb. jsou veřejnoprávními smlouvami ve smyslu § 159 spr.ř.
Podle § 159 odst. 1 spr.ř. je veřejnoprávní smlouva dvoustranný nebo vícestranný úkon, který zakládá, mění nebo ruší práva a povinnosti v oblasti veřejného práva. Následující ustanovení dále obsahují bližší úpravu veřejnoprávní smlouvy, kterou mezi sebou uzavírají vykonavatelé veřejné moci za účelem plnění svých úkolů (tzv. smlouva koordinační, § 160 spr.ř.), veřejnoprávní smlouvy mezi správním orgánem a osobou, která by jinak byla účastníkem správního řízení (tzv. smlouva subordinační, § 161 spr.ř.), a veřejnoprávní smlouvy uzavírané mezi těmi, kdo by byli nebo kdo jsou účastníky správního řízení, a týkající se převodu nebo způsobu výkonu jejich práv nebo povinnosti (§ 162 spr. ř.). V ustanoveních § 163 až § 170 pak správní řád upravuje otázky společné všem veřejnoprávním smlouvám bez rozdílu, včetně otázek řešení sporů.
Z judikatury Nejvyššího správního soudu pak plyne, že dohoda o zřízení společensky účelného pracovního místa pro uchazeče o zaměstnání evidované na úřadu práce je svým charakterem veřejnoprávní smlouvou ve smyslu § 159 a násl. spr.ř., kterou se orgán veřejné správy v rámci své působnosti zavázal (za určitých podmínek) poskytnout žalobci finanční prostředky na předem stanovený účel a k naplnění cíle dohody mu poskytnout účinnou součinnost (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 11. 11. 2010 čj 1 Afs 77/2010-81). Zvláštní senát se s uvedenými závěry ztotožnil.
Dohoda o zřízení společensky účelného pracovního místa podle § 119 zákon a č. 435/2004 Sb., je tedy svým charakterem (subordinační) veřejnoprávní smlouvou – dvoustranným právním úkonem, jenž ve smyslu § 159 odst. 1 spr. ř. zakládá práva a povinnosti v oblasti veřejného práva, neboť na straně jedné vystupuje subjekt veřejné správy (úřad práce) a na straně druhé adresát veřejné správy (právnická osoba, vůči níž výkon veřejné správy směřuje).
Mgr. Olga Bičáková
