Dohody a rozhodné částky příjmu
ve zdravotním pojištění od 1. 1. 2025

Se kterými rozhodnými částkami příjmu budou zaměstnavatelé pracovat u dohod od 1. ledna 2025? Ve kterých situacích nemusí zaměstnavatel dodržet minimální vyměřovací základ? V jaké lhůtě oznamuje zaměstnavatel zdravotní pojišťovně zahájení a ukončení zaměstnání na základě dohody o pracovní činnosti nebo dohody o provedení práce?

Postupy zaměstnavatele u dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr

jsou ve zdravotním pojištění navázány v § 5 písm. a) v bodech 3. a 5. z. č. 48/1997 Sb., ve znění pozdějších předpisů, na právní úpravou platnou v oblasti nemocenského pojištění.

V této souvislosti lze konstatovat, že pokud není u osob jako zaměstnanců definovaných v tomto zákonném ustanovení dosaženo příjmu zakládajícího účast na zdravotním pojištění, pak pro zaměstnavatele nevznikají v této souvislosti žádné povinnosti. Současně také platí, že pokud nemá pojištěnec řešen svůj pojistný vztah zaměstnáním, například na základě některé z dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr, nastupuje pro něj povinnost řešit svoji osobní situaci se zdravotní pojišťovnou, kde se může zaregistrovat buď jako osoba samostatně výdělečně činná (případně i s možností výkonu podnikatelské činnosti v paušálním režimu), nebo může být za něj plátcem pojistného stát. Nevyužije-li ani jednu z těchto možností, stává se ve zdravotním pojištění osobou bez zdanitelných příjmů.

Od 1. ledna 2025 platí ve zdravotním pojištění ve třech dále uvedených situacích dvě rozhodné částky, a sice 4 500 Kč a 11 500 Kč, obě vycházející z hodnoty tzv. průměrné mzdy (viz dále).

Rozhodná částka příjmu 4 500 Kč

Podle § 6 odst. 2 z. č. 187/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů, se částka rozhodného příjmu zvýší od 1. ledna kalendářního roku, pokud jedna desetina součinu všeobecného vyměřovacího základu stanoveného podle zákona o důchodovém pojištění, který o dva roky předchází tomuto kalendářnímu roku, a přepočítacího koeficientu stanoveného podle zákona o důchodovém pojištění pro úpravu tohoto všeobecného vyměřovacího základu bude po zaokrouhlení na celou pětisetkorunu směrem dolů vyšší než dosud platná částka rozhodného příjmu; rozhodný příjem se stanoví ve výši této desetiny po tomto zaokrouhlení. Výši rozhodného příjmu vyhlašuje Ministerstvo práce a sociálních věcí ve Sbírce zákonů a mezinárodních smluv sdělením.

Podle nařízení vlády České republiky č. 282/2024 Sb. představuje výše všeobecného vyměřovacího základu za rok 2023 hodnotu 43 682 Kč. Výše přepočítacího koeficientu pro úpravu tohoto všeobecného vyměřovacího základu činí 1,0658. Součinem těchto dvou částek dostaneme po zaokrouhlení na celou korunu nahoru průměrnou mzdu pro rok 2025 ve výši 46 557 Kč.

Z uvedeného tak plyne, že rozhodnou částku příjmu představuje od 1. 1. 2025 hodnota 4 500 Kč.

Výše této rozhodné částky (zvyšující se po částkách 500 Kč) se v uplynulých letech vyvíjela následovně:

-    400 Kč v roce 2008

-    2 000 Kč v letech 2009 – 2011

-    2 500 Kč v letech 2012 – 2018

-    3 000 Kč v letech 2019 – 2020

-    3 500 Kč v letech 2021 a 2022

-    4 000 Kč v letech 2023 a 2024

Rozhodná částka příjmu 4 500 Kč hraje roli v situacích dále uvedených bodech 1) a 2).

1)  Osoby jako zaměstnanci dle podmínek § 5 písm. a) bodů
4. – 6. z. č. 48/1997 Sb.

     V právních podmínkách platných od 1. 1. 2025 se osoba považuje ve zdravotním pojištění za zaměstnance při příjmu alespoň 4 500 Kč u:

-    člena družstva, který není v pracovněprávním vztahu k družstvu, ale vykonává pro družstvo práci (nebo také funkci), za kterou je jím odměňován,

-    osoby činné na základě dohody o pracovní činnosti (více dohod o pracovní činnosti u téhož zaměstnavatele),

-    dobrovolného pracovníka pečovatelské služby.

Při placení pojistného postupuje zaměstnavatel u těchto tří skupin osob jako zaměstnanců následovně:

a)  Zúčtovaný příjem je nižší než 4 500 Kč

Osoba není z pohledu zdravotního pojištění považována za zaměstnance, zaměstnání nevzniká, zdravotní pojištění se neplatí, pojištěnec si řeší svůj pojistný vztah některou ze zákonných variant – například jiný zaměstnáním, zakládajícím účast na zdravotním pojištění.

b)  Zúčtovaný příjem činí alespoň 4 500 Kč a současně je nižší než 20 800 Kč

V tomto případě musí zaměstnavatel přihlédnout ke skutečnosti, zda se na tuto osobu vztahuje povinnost odvodu pojistného alespoň z minimálního vyměřovacího základu či nikoliv.

a)  minimální vyměřovací základ nemusí být dodržen (§ 3 odst. 8 z. č. 592/1992 Sb.):

-    zaměstnavatel odvede pojistné ze skutečné výše zúčtovaného příjmu (tedy i nižšího než 20 800 Kč), tj. bez povinnosti dopočtu a doplatku pojistného do minimálního vyměřovacího základu,

-    pojistné se odvede ze skutečné výše příjmu i v případě, kdy je zaměstnanec současně OSVČ a platí v roce 2025 měsíční zálohy nejméně v částce 3 143 Kč, což doloží zaměstnavateli čestným prohlášením,

-    z příjmu nižšího než 20 800 Kč odvede zaměstnavatel pojistné i tehdy, pokud má současně další zaměstnání a jiný zaměstnavatel potvrdí, že za zaměstnance odvádí pojistné alespoň z minimálního vyměřovacího základu, nebo když úhrn příjmů od všech zaměstnavatelů dosahuje alespoň 20 800 Kč.

b)  minimální vyměřovací základ musí být dodržen:

-    zaměstnavatel zabezpečí od zúčtování mzdy za leden 2025 odvod pojistného za příslušný kalendářní měsíc v částce 2 808 Kč (13,5 % z minimálního vyměřovacího základu 20 800 Kč,

-    pojistné z rozdílu mezi minimální mzdou 20 800 Kč a zúčtovaným příjmem uhradí zaměstnanec prostřednictvím zaměstnavatele. Z obecného pohledu platí, že pokud je výše příjmu nižší než minimální mzda zapříčiněna překážkami v práci na straně zaměstnavatele (§ 207 až 209 zákoníku práce), přechází povinnost úhrady doplatku na zaměstnavatele.

c)  Zúčtovaný příjem dosahuje nejméně 20 800 Kč

Pojistné se odvádí v souladu se zákonem ve výši 13,5 % ze zúčtovaného příjmu, v roce 2025 (a pravděpodobně i v dalších letech) bez omezení horní hranicí.

Tento postup platí i pro zaměstnavatele, který zaměstnává osobu na dohodu o provedení práce v situaci, kdy není aplikován režim oznámené dohody (viz následující bod 2).

2)  Práce na dohodu o provedení práce mimo režim oznámené dohody

Rozhodná částka příjmu 4 500 Kč platí od 1. 1. 2025 také pro posuzování dohody (více dohod) o provedení práce u jednoho zaměstnavatele tehdy, když u zaměstnance není uplatňován režim oznámené dohody. V této situaci podléhá odvodu pojistného částka příjmu 4 500 Kč a vyšší.

3)  Rozhodná částka příjmu 11 500 Kč – režim oznámené dohody

Ve zdravotním pojištění se zaměstnavatelé zabývají problematikou dohod o provedení práce až od 1. 1. 2012. Do konce roku 2011 se pojistné na zdravotní pojištění z tohoto pracovněprávního vztahu neodvádělo, přičemž nerozhodovalo, na jak dlouhé časové období byla dohoda uzavřena a ani se nepřihlíželo k částce zúčtovaného příjmu.

Podle § 7a odst. 2 z. č. 187/2006 Sb. činí rozhodná částka příjmu zaměstnance pracujícího na dohodu o provedení práce v režimu oznámené dohody 25 % průměrné mzdy stanovené podle § 23b odst. 4 z. č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů, a to po zaokrouhlení na celé pětisetkoruny směrem dolů.

Jak je výše uvedeno, činí průměrná mzda pro rok 2025 částku 46 557 Kč. Rozhodná částka příjmu se vypočte jako (46 557  0,25) po zaokrouhlení na celou pětisetkorunu směrem dolů, což je 11 500 Kč. Tato rozhodná částka příjmu tedy platí od 1. 1. 2025 u zaměstnance v režimu oznámené dohody podle § 7a až 7c z. č. 187/2006 Sb.

V režimu oznámené dohody, je-li toto právo relevantně uplatněno, se zaměstnavatelé zabývají situací, když uzavřou se zaměstnancem dohodu (resp. více dohod) o provedení práce s příjmem alespoň 11 500 Kč. Z pohledu zdravotního pojištění platí, že pokud příjem na dohodu o provedení práce činí alespoň 11 500 Kč, pak:

-    vzniká ve zdravotním pojištění zaměstnání se souvisejícími povinnostmi zaměstnavatele (osoba je z pohledu zdravotního pojištění zaměstnancem),

-    zaměstnavatel přihlašuje (a odhlašuje) zaměstnance u zdravotní pojišťovny za podmínek dále uvedených,

-    stejně jako u dohod o pracovní činnosti nebo u dohody o provedení práce mimo režim oznámené dohody zabezpečuje zaměstnavatel v případě potřeby dodržení minimálního vyměřovacího základu, případně jeho poměrné části,

-    z příjmu nižšího než je zákonné minimum zaměstnavatel odvádí pojistné u osob taxativně vyjmenovaných v ustanovení § 3 odst. 8 z. č. 592/1992 Sb.,

-    při trvající dohodě o provedení práce a při poklesu příjmu v některém měsíci na částku nižší než 11 500 Kč musí být osoba jako zaměstnanec na daný kalendářní měsíc (ev. měsíce) odhlášena,

-    taková dohoda, tedy s příjmem alespoň 11 500 Kč, řeší v příslušném kalendářním měsíci pojistný vztah takto zaměstnané osoby, a to bez ohledu na délku jejího trvání.

Povinnost zaměstnavatele platit za zaměstnance pojistné vzniká, resp. zaniká za podmínek uvedených v ustanovení § 8 odst. 2 z. č. 48/1997 Sb., podle kterých zaměstnavatel přihlašuje (a odhlašuje) zaměstnance u zdravotní pojišťovny. U zaměstnanců pracujících na základě dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr platí podle písmene d) této právní úpravy, že zaměstnavatel:

-    přihlašuje zaměstnance u zdravotní pojišťovny ke dni nástupu do zaměstnání, kterým je den, ve kterém zaměstnanec poprvé po uzavření dohody začal sjednanou práci vykonávat a

-    odhlašuje zaměstnance dnem, jímž uplynula doba, na kterou byla dohoda sjednána.

Povinnosti zaměstnavatele a pojistný vztah

Z výše uvedeného plyne, že účast na zdravotním pojištění (s plněním povinností zaměstnavatelem) vzniká už při příjmu 4 500 Kč, resp. 11 500 Kč. Taková dohoda (dohody) řeší u pojištěnce jeho pojistný vztah neboli pojištění u zdravotní pojišťovny, za správnost odvodu pojistného zodpovídá zaměstnavatel.

PLNĚNÍ OZNAMOVACÍ POVINNOSTI U DOHOD OD 1. 1. 2025 - Podle § 10 odst. 1 písm. a) z. č. 48/1997 Sb. je zaměstnavatel povinen nejpozději do 8 dnů od vzniku skutečnosti, která se oznamuje, provést u příslušné zdravotní pojišťovny oznámení o nástupu zaměstnance do zaměstnání (§ 2 odst. 3 z. č. 48/1997 Sb.) a jeho ukončení, nejedná-li se o zaměstnance činného pouze na základě dohody o provedení práce nebo o zaměstnance činného pouze na základě dohody o pracovní činnosti, u nichž se oznámení o nástupu do zaměstnání nebo jeho ukončení provádí do 20. dne kalendářního měsíce následujícího po měsíci, v němž se stali nebo přestali být plátci pojistného podle § 5 písm. a) bodu 3 nebo bodu 5 z. č. 48/1997 Sb.

Podstata této změny spočívá ve skutečnosti, že pokud se jedná o pracovněprávní vztah sjednaný pouze formou dohody o pracovní činnosti nebo pouze formou dohody o provedení práce, pak zaměstnavatel oznamuje zdravotní pojišťovně nástup zaměstnance do zaměstnání a skončení zaměstnání do 20. dne následujícího kalendářního měsíce. Tento postup platí za podmínky, že výše příjmu zakládá u příslušné dohody povinnost odvodu pojistného na zdravotní pojištění zaměstnavatelem.

V ostatních situacích (typicky u pracovní smlouvy) platí pro plnění oznamovací povinnosti nadále standardní osmidenní lhůta.

Nutnost dodržet u zaměstnance minimální vyměřovací základ

Lze konstatovat, že pokud je některému ze zaměstnanců zúčtován hrubý příjem:

-    nejméně 4 500 Kč u osoby vyjmenované v ustanovení § 5 písm. a) v bodech 4. – 6. z. č. 48/1997 Sb.,

-    nejméně 4 500 Kč u zaměstnance pracujícího na dohodu o provedení práce mimo režim oznámené dohody,

-    nejméně 11 500 Kč u zaměstnance pracujícího na dohodu o provedení práce v režimu oznámené dohody.

Minimum nemusí být dodrženo

Aby mohl zaměstnavatel odvádět za zaměstnance pojistné z příjmu nižšího, než je zákonné minimum (minimální mzda 20 800 Kč, případně poměrná část minima), musí mít k dispozici, a kontrolnímu orgánu na požádání předložit, některý z těchto dokladů, resp. dokumentů:

-    veškeré příjmy započitatelné u téhož zaměstnavatele v příslušném kalendářním měsíci do vyměřovacího základu zaměstnance (například příjem na základě pracovní smlouvy ve výši 14 000 Kč a příjem na dohodu o pracovní činnosti 8 000 Kč),

-    potvrzení od jiného zaměstnavatele, že tento za zaměstnance odvádí pojistné vypočtené alespoň z minimálního vyměřovacího základu,

-    doklad, resp. potvrzení o skutečnosti, že zaměstnanec má u zdravotní pojišťovny nárok na zařazení do některé z kategorií osob, za které platí pojistné stát podle § 7 odst. 1 z. č. 48/1997 Sb. (doklad o přiznání důchodu, pobírání rodičovského příspěvku, o studiu apod.). Pozor na potřebu dodržení poměrné části minimálního vyměřovacího základu za situace, kdy registrace ve „státní kategorii“ netrvá po celý kalendářní měsíc.

-    čestné prohlášení zaměstnance, že celodenně osobně a řádně pečuje alespoň o jedno dítě do sedmi let věku nebo nejméně o dvě děti do patnácti let věku nebo je OSVČ s placením alespoň minimálních záloh,

-    doklad o splnění některé z podmínek daných ustanovením § 3 odst. 8 z. č. 592/1992 Sb.

Pokud zaměstnavatel relevantně odvádí pojistné z příjmu nižšího než povinné minimum, pak musí mít k dispozici doklad, který jej k takovému postupu opravňuje a tento doklad předkládá i případné kontrole ze zdravotní pojišťovny. Odvod pojistného z příjmu nižšího než stanovené minimum je z finančního hlediska výhodný jak pro zaměstnavatele, tak pro zaměstnance.

Ing. Antonín Daněk