Dohody a různé souběhy

ve zdravotním pojištění

Plní zaměstnavatel ve zdravotním pojištění povinnosti u dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr? Platí pojištěnec zálohy při souběhu podnikání s dohodou? U které dohody je přípustný souběh zaměstnání s evidencí na Úřadě práce?

Povinnosti placení pojistného zaměstnavatelem

podléhá příjem ze zaměstnání za předpokladu, že se osoba považuje ve zdravotním pojištění za zaměstnance podle § 5 písm. a) zákona č. 48/1997 Sb., ve znění pozdějších předpisů, a zúčtovaný příjem svojí výší nebo povahou zakládá účast na zdravotním pojištění, resp. z titulu tohoto příjmu vzniká povinnost platit pojistné. Osoby individuálně podnikající platí pojistné z příjmů ze samostatné činnosti ve smyslu ustanovení § 7 zákona č. 586/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů (dále jen ZDP) – viz § 5 písm. b) cit. zákona č. 48/1997 Sb.

Nejsou výjimkou případy, kdy zaměstnanci pracující na základě některé z dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr mají ještě další příjmy anebo se ocitají v různých situacích, které musejí zaměstnavatelé odpovědně vyhodnotit a následně zvolit správný postup.

Primárně je důležité posoudit, zda musí být při placení pojistného dodržen u příjmu na základě sjednané dohody minimální vyměřovací základ, nebo může být v souladu se zákonem odvedeno pojistné i z příjmu nižšího, než je zákonné minimum. Od roku 2013 již není ve zdravotním pojištění určen pro zaměstnavatele (zaměstnance) i OSVČ maximální vyměřovací základ, což znamená, že platba pojistného není u těchto subjektů omezena horní hranicí.

Základní podmínky platné ve zdravotním pojištění u dohod

Pro vznik povinnosti zaměstnavatele plnit povinnosti ve zdravotním pojištění rozhoduje u dohod výhradně výše zúčtovaného příjmu.

Pokud příjem na dohodu o pracovní činnosti činí alespoň 4 000 Kč anebo u dohody o provedení práce převyšuje 10 000 Kč, pak:

•    se osoba stává ve zdravotním pojištění zaměstnancem (resp. vzniká ve zdravotním pojištění zaměstnání),

•    zaměstnavatel plní za zaměstnance oznamovací povinnost dle § 8 odst. 2 písm. d) zákona č. 48/1997 Sb. To znamená, že osobu jako zaměstnance přihlašuje u zdravotní pojišťovny ke dni, ve kterém poprvé po uzavření dohody začala vykonávat sjednanou práci a odhlašuje dnem, jímž uplynula doba, na kterou byla dohoda sjednána.

Zaměstnavatel odvádí pojistné:

-   ze zúčtovaného příjmu (nižšího než povinné minimum) u osob nebo situací vyjmenovaných v ustanovení § 3 odst. 8 zákona č. 592/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů, tedy když zaměstnavatel nemusí dodržet minimální vyměřovací základ, například u zaměstnanců, za které je plátcem pojistného stát,

-   s provedením dopočtu a doplatku pojistného do minimálního vyměřovacího základu 17 300 Kč u dohody trvající po celý kalendářní měsíc,

-   s provedením dopočtu a doplatku pojistného do poměrné části minimálního vyměřovacího základu zaměstnance podle ustanovení § 3 odst. 9 zákona č. 592/1992 Sb.,

-   ze skutečné výše příjmu, činí-li tento alespoň 17 300 Kč.

Minimum nemusí zaměstnavatel dodržet ani tehdy, pokud jiný zaměstnavatel odvádí za zaměstnance pojistné alespoň z minimálního vyměřovacího základu (dokladuje se potvrzením od tohoto jiného zaměstnavatele), nebo když je v úhrnu příjmu od všech zaměstnavatelů dodržen v příslušném kalendářním měsíci minimální vyměřovací základ – v této situaci je rovněž nutná spolupráce dotčených zaměstnavatelů.

Podmínkou pro použití výše uvedených postupů je příjem na dohodu o pracovní činnosti alespoň 4 000 Kč nebo na dohodu o provedení práce více než 10 000 Kč. Také platí, že ve zdravotním pojištění se pro účel vzniku zaměstnání (osoba je z pohledu zdravotního pojištění zaměstnancem) sčítají v rámci rozhodného období kalendářního měsíce příjmy z více dohod o pracovní činnosti nebo dohod o provedení práce u jednoho zaměstnavatele.

Pokud se osoba stává výší příjmu ve zdravotním pojištění zaměstnancem, pak taková dohoda řeší v příslušném kalendářním měsíci pojistný vztah takto zaměstnané osoby, a to bez ohledu na délku jejího trvání.

Platnost i pro zaměstnance ze zahraničí

Výše uvedené podmínky platí jak pro zaměstnance s trvalým pobytem na území České republiky, tak i pro osoby ze států Evropské unie, z Norska, Islandu, Lichtenštejnska, ze Švýcarska a také ze Spojeného království, pojištěné v České republice ve smyslu koordinačních nařízení Evropské unie č. 883/2004 a 987/2009. Osoby z tzv. třetích zemí jsou účastny českého systému veřejného zdravotního pojištění pouze tehdy, jsou-li zaměstnanci českého zaměstnavatele v zaměstnání zakládajícím účast na zdravotním pojištění.

Uvedené osoby se z titulu zaměstnání u zaměstnavatele se sídlem nebo s trvalým pobytem na území České republiky stávají účastníky českého systému veřejného zdravotního pojištění.

Postupy zaměstnavatele i pojištěnce v různých situacích

Příklad 1

Pojištěnec, který je zaměstnán na základě dohody, se rozhodl současně začít podnikat jako osoba samostatně výdělečně činná.

Nejpozději do osmi dnů po zahájení samostatné výdělečné činnosti se musí pojištěnec přihlásit u zdravotní pojišťovny jako OSVČ bez ohledu na to, zda bude v daném souběhu podnikání hlavním nebo vedlejším zdrojem příjmů. V případě osob podnikajících na základě živnostenského oprávnění lze tuto povinnost alternativně splnit i prostřednictvím Centrálního registračního místa obecního živnostenského úřadu, a to vyplněním tiskopisu nazvaného Jednotný registrační formulář. Z hlediska placení pojistného je pak rozhodující, zda bude v daném souběhu pro tohoto pojištěnce jeho samostatná činnost hlavním nebo vedlejším zdrojem příjmů.

Pokud bude pojištěnec považovat zaměstnání na dohodu i nadále za hlavní zdroj svých příjmů, nebude jeho povinností platit zálohy na pojistné a pojistné za rok 2023 doplatí nejpozději do 8 dnů po dni, ve kterém jako OSVČ podá, případně bude povinen podat v roce 2024 Přehled o výši daňového základu za rok 2023.

Bude-li pojištěnec naopak považovat samostatnou výdělečnou činnost za hlavní zdroj svých příjmů, platí v roce 2023 od kalendářního měsíce, ve kterém tuto činnost zahájí, zálohy na pojistné alespoň v minimální částce 2 722 Kč. V zaměstnání pak nebude zaměstnavatel muset při odvodu pojistného dodržet minimální vyměřovací základ 17 300 Kč, při příjmu nižším než minimální mzda bude odvádět pojistné ze skutečné výše příjmů zúčtovaných zaměstnanci. Současně však musí mít zaměstnavatel ve své evidenci založeno čestné prohlášení, ve kterém zaměstnanec potvrdí, že jako OSVČ platí alespoň minimální zálohy, což bylo splněno i v případě odpuštění záloh za březen – srpen 2020. Zaměstnavatel není povinen zkoumat (což platí u čestných prohlášení vystavovaných zaměstnancem i obecně), zda zaměstnanec tyto zálohy ve skutečnosti platí – v tomto případě se jedná o vztah mezi zdravotní pojišťovnou a pojištěncem jako osobou samostatně výdělečně činnou. Každé čestné prohlášení je pro zaměstnavatele rozhodným dokladem pro odvod pojistného.

Skutečnost, zda je při souběhu příjmů samostatná výdělečná činnost hlavním nebo vedlejším zdrojem příjmů, oznamuje pojištěnec zdravotní pojišťovně při zahájení podnikání, a také při podání Přehledu zatržením těch kalendářních měsíců, kdy pro OSVČ neplatil minimální vyměřovací základ.

Podotýkám, že z titulu všech svých činností musí být občan pojištěn u jedné zdravotní pojišťovny.

Pokud by příjem na dohodu nezaložil účast na zdravotním pojištění, mohl by být pojištěnec činný v režimu paušální daně.

Příklad 2

Zaměstnanec pracující na dohodu je zařazen v kategorii osob, za které je plátcem pojistného stát.

Osoby, za které platí pojistné stát, jsou taxativně vyjmenovány v ustanovení § 7 odst. 1 zákona č. 48/1997 Sb. Mezi tyto osoby řadíme například nezaopatřené děti, poživatele důchodu, ženy na mateřské a osoby na rodičovské dovolené, uchazeče o zaměstnání apod. Pokud jsou tyto osoby zaměstnány, odvádí za ně zaměstnavatel pojistné ze skutečné výše příjmu bez povinnosti dopočtu a doplatku pojistného do minimálního vyměřovacího základu. V této souvislosti zdůrazňuji, že pokud zaměstnavatel takovou osobu zaměstnává, oznamuje zdravotní pojišťovně za tohoto zaměstnance (kromě nástupu do zaměstnání) i skutečnosti rozhodné pro platbu pojistného státem, jsou-li mu známy a zaměstnancem doloženy. Nárok na odpočet od dosaženého příjmu je možný pouze v případě, kdy jsou splněny u zaměstnavatele i u zaměstnance podmínky stanovené v § 3 odst. 7 z. č. 592/1992 Sb. – musí se jednat o zaměstnavatele zaměstnávajícího více než 50 % osob se zdravotním postižením z celkového průměrného přepočteného počtu jeho zaměstnanců a nárok na odpočet lze uplatnit pouze u poživatelů invalidního důchodu.

Příklad 3

Osoba samostatně výdělečně činná (žena jako příjemce rodičovského příspěvku, za kterou platí pojistné stát)začala podnikat v lednu 2023 jako spolupracující osoba a současně je zaměstnána na základě dohody o pracovní činnosti s hrubým měsíčním příjmem 8 000 Kč. Hlavním zdrojem příjmů je v daném souběhu zaměstnání.

V zaměstnání odvádí zaměstnavatel pojistné sazbou 13,5 % ze skutečné výše příjmu bez povinnosti dopočtu do minimálního vyměřovacího základu.

I když se v rámci podnikání jedná o spolupráci, vztahují se na zaměstnanou ženu podmínky platné pro OSVČ. V rámci samostatné výdělečné činnosti není tato osoba povinna platit zálohy na pojistné apři zúčtování roku 2023 nemusí být dodržen minimální vyměřovací základ platný pro OSVČ. Pokud nadále nebude v daném souběhu její samostatná výdělečná činnost hlavním zdrojem příjmů, nebude povinna platit zálohy ani v dalších letech a pojistné za příslušný kalendářní rok bude uhrazeno jednorázově do osmi dnů po dni, ve kterém byl podán nebo měl být podán Přehled za takový rok.

Obdobný postup platí i pro ostatní osoby, za které je plátcem pojistného stát, například pro poživatele důchodů, studenty a další.

Příklad 4

Zaměstnanec pracující na dohodu o pracovní činnosti s příjmem do poloviny minimální mzdy je současně uchazečem o zaměstnání.

Podle ustanovení § 25 odst. 3 zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů, je (od 1. 10. 2004) u pojištěnce ve zdravotním pojištění přípustný souběh zaměstnání a kategorie, kde hradí pojistné stát – uchazeč o zaměstnání. Ve smyslu tohoto zákonného ustanovení nebrání zařazení a vedení v evidenci uchazečů o zaměstnání:

a)  výkon činnosti na základě pracovního nebo služebního poměru, pokud měsíční výdělek nepřesáhne polovinu minimální mzdy, nebo

b)  výkon činnosti na základě dohody o pracovní činnosti, pokud měsíční odměna nebo odměna připadající na jeden měsíc za období, za které přísluší, nepřesáhne polovinu minimální mzdy

V případě výkonu více činností se pro účely splnění podmínky měsíčního výdělku jednotlivé měsíční výdělky (odměny) sčítají.

V rámci tohoto tzv. nekolidujícího zaměstnání již nelze sjednávat dohody o provedení práce.

Pojistné se odvádí ze skutečně zúčtovaného příjmu (v roce 2023 tedy maximálně z částky 8 650 Kč) bez dopočtu. Pokud příjmy takové osoby přesáhnou stanovenou hranici, to znamená, že je evidence na Úřadě práce skončena, pohlíží se na ni jako na ostatní zaměstnance, tedy zejména včetně povinnosti odvodu pojistného alespoň z minimálního vyměřovacího základu (případně alespoň z jeho poměrné části), pokud tato povinnost nastane.

Příklad 5

Pojištěnec je u zdravotní pojišťovny registrován jako osoba bez zdanitelných příjmů, platí si v roce 2023 měsíční pojistné 2 336 Kč. Je zaměstnán na dohodu o provedení práce s příjmem nepřevyšujícím 10 000 Kč. Stal se členem okrskové volební komise.

Osoby bez zdanitelných příjmů (OBZP) představují ve zdravotním pojištění specifickou skupinu pojištěnců, kdy pro zařazení do této kategorie musí být splněny zákonem stanovené podmínky, konkrétně specifikované v ustanovení § 5 písm. c) zákona č. 48/1997 Sb. Těchto osob se bezprostředně dotýká každé zvýšení minimální mzdy.

Za OBZP se považuje osoba s trvalým pobytem na území ČR, která:

-   nemá svoji účast v systému veřejného zdravotního pojištění krytou některou z variant výdělečné činnosti (zaměstnání nebo podnikání ve smyslu právních předpisů platných ve zdravotním pojištění) a 

-   není osobou, za kterou platí pojistné stát dle § 7 odst. 1 zákona č. 48/1997 Sb.) a ani

-   není vyňata z českého systému veřejného zdravotního pojištění, nejčastěji buď z důvodu výkonu výdělečné činnosti podle koordinačních nařízení Evropské unie č. 883/2004 a 987/2009 nebo s využitím institutu dlouhodobého pobytu v cizině.

K řešené problematice dodáváme, že pojištěnec může být registrován u zdravotní pojišťovny jako OBZP tehdy, pokud v rámci příslušného kalendářního měsíce není (ani jeden den) zaměstnancem nebo OSVČ anebo osobou, za kterou platí pojistné stát. Kdyby příjem na dohodu o provedení práce převýšil 10 000 Kč například za měsíc srpen (anebo by zaměstnavatel zúčtoval takovou částku u jednodenní dohody v měsíci srpnu), nemohl by být pojištěnec v tomto měsíci OBZP.

Jednou z výjimek, kdy se osoby nepovažují ve zdravotním pojištění za zaměstnance, jsou členové volebních komisí při všech volbách, které se u nás konají. Za zaměstnance setak nepovažují členové okrskové volební komise nebo zvláštní okrskové volební komise, kteří plní úkoly podle volebních zákonů.

Pokud osoba není z pohledu zdravotního pojištění zaměstnancem [zaměstnancem není podle § 5 písm. a) bodu 7. zákona č. 48/1997 Sb. také člen okrskové volební komise], nevyplývají pro úřad jako zaměstnavatele z této skutečnosti žádné povinnosti a osoba si musí řešit své zdravotní pojištění jiným způsobem, třeba jako OBZP.