Dohody a souběh zaměstnání se SVČ

Které částky příjmu u dohod podléhají povinnosti odvodu pojistného zaměstnavatelem? Jak jsou při placení záloh zvýhodněny OSVČ, za které je plátcem pojistného stát? Kdy stát platí pojistné za osoby celodenně osobně a řádně pečující alespoň o jedno dítě do sedmi let věku nebo nejméně o dvě děti do 15 let věku?

Souběh zaměstnání s výkonem
samostatné výdělečné činnosti

je v našem ekonomicko-podnikatelském prostředí běžnou situací a ve zdravotním pojištění platí pro zaměstnavatele i pro pojištěnce specifické podmínky. Pro postupy ve zdravotním pojištění je v daném souběhu zásadní, kterou činnost považuje pojištěnec za hlavní, resp. vedlejší zdroj svých příjmů, což si rozhoduje sám v přímé vazbě na výši příjmů v zaměstnání a v podnikatelské činnosti. Protože příjmy v podnikatelské činnosti jsou (s ohledem na výkon zaměstnání) známy až při podání daňového přiznání, považují se za směrodatné údaje a vlastní posouzení osoby samostatně výdělečně činné a v návaznosti na platnou legislativu se vychází z údajů uvedených v Přehledu o výši daňového základu, podávaném OSVČ. Každopádně však sděluje tuto důležitou skutečnost pojištěnec zdravotní pojišťovně dle situace tehdy, když začíná při zaměstnání podnikat nebo když jako OSVČ nastoupí do zaměstnání.

Zaměstnanec
ve zdravotním pojištění

Osoba je ve zdravotním pojištění zaměstnancem tehdy, pokud jí plynou nebo by měly plynout příjmy ze závislé činnosti zdaňované podle § 6 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění p.p. Zaměstnání z pohledu zdravotního pojištění vzniká, pokud osoba jako zaměstnanec vykonává pro zaměstnavatele činnost a je-li jí za výkon této činnosti zúčtován příjem zdaňovaný podle § 6 ZDP, mimo výjimek daných právní úpravou zdravotního pojištění.

Výjimkami, kdy zaměstnavatel pojistné na zdravotní pojištění neplatí, jsou osoby, které se nepovažují ve zdravotním pojištění za zaměstnance podle § 5 písm. a) bodů 1. – 7. zákona č. 48/1997 Sb., ve znění p.p. Například se jedná o osoby pracující na základě dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr v situaci, kdy výše zúčtovaného příjmu nezakládá účast na zdravotním pojištění. Pokud tedy příjem zaměstnance pracujícího na dohodu nepodléhá odvodu pojistného, pak na straně jedné zaměstnavatel povinnosti ve zdravotním pojištění za zaměstnance neplní, na straně druhé zaměstnanec nemá takovým zaměstnáním vyřešen svůj pojistný vztah a musí se sám starat, aby mu nevznikl u jeho zdravotní pojišťovny problém.

OSVČ ve zdravotním pojištění

Pro účely veřejného zdravotního pojištění je osobou samostatně výdělečně činnou:

1)  osoba vykonávající činnost, ze které plynou příjmy ze samostatné činnosti podle ZDP,

2)  spolupracující osoba osoby podle bodu 1, pokud na ni lze podle ZDP rozdělovat příjmy a výdaje na jejich dosažení, zajištění a udržení.

V zásadě tak platí, že osobou samostatně výdělečně činnou je ve zdravotním pojištění osoba s příjmy podle § 7 ZDP.

Souběžné příjmy a minimum
ve zdravotním pojištění

Z hlediska placení pojistného na zdravotní pojištění nelze sčítat příjmy ze zaměstnání s příjmy v samostatné výdělečné činnosti. Naopak, právní úprava platná ve zdravotním pojištění jednoznačně stanoví, že minimální vyměřovací základ musí být dodržen buď v zaměstnání, nebo v rámci samostatné výdělečné činnosti.

Pokud se pojištěnec v daném případě rozhodne, že hlavním zdrojem jeho příjmů bude zaměstnání, pak:

•    musí být zaměstnavatelem odvedeno pojistné alespoň z minimálního vyměřovacího základu (minimální mzdy), tedy včetně případného dopočtu a doplatku pojistného do tohoto zákonného minima při zaměstnání trvajícím celý kalendářní měsíc,

•    není povinností pojištěnce-OSVČ platit zálohy na pojistné, ale pojistné zaplatí za rozhodné období kalendářního roku jednorázově do osmi dnů po podání Přehledu sazbou 13,5 % z 50 % daňového základu.

Kdyby si pojištěnec zvolil jako hlavní zdroj svých příjmů samostatnou výdělečnou činnost, pak platí následující:

•    jako OSVČ musí platit zálohy na pojistné alespoň v minimální povinné výši, v roce 2025 tedy nejméně v částce 3 143 Kč,

•    v zaměstnání se odvádí pojistné ze skutečné výše příjmu, tedy bez dopočtu do zákonného minima.

V takovém případě dokladuje pojištěnec zaměstnavateli čestným prohlášením, že v rámci své samostatné výdělečné činnosti platí alespoň minimální zálohy ve smyslu zákona.

K odvodu pojistného alespoň z minimálního vyměřovacího základu nepřihlíží zaměstnavatel tehdy, pokud se jedná o osobu vyjmenovanou v ustanovení § 3 odst. 8 zákona č. 592/1992 Sb., ve znění p.p. tedy o osobu, pro kterou neplatí ve zdravotním pojištění minimum. Obdobně minimum neplatí pro OSVČ podle § 3a odst. 3 téže právní normy.

Podnikatelská činnost a dohody

I v případě zaměstnání na základě některé z dohod a při souběžném výkonu samostatné výdělečné činnosti se pojištěnec rozhoduje, která z těchto činností, tedy zaměstnání na dohodu nebo podnikání, je hlavním zdrojem jeho příjmů ve smyslu výše uvedeném.

Ať už je v daném souběhu podnikatelská činnost hlavním nebo vedlejším zdrojem příjmů, pak pro účast na zdravotním pojištění platí v roce 2025 v případě dohod tyto rozhodné částky příjmu:

Již při dosažení těchto částek příjmu vzniká účast zaměstnance na zdravotním pojištění s povinnostmi zaměstnavatele.

Ve zdravotním pojištění se pro účel vzniku zaměstnání a posouzení osoby jako zaměstnance sčítají v rámci rozhodného období kalendářního měsíce příjmy z více dohod o pracovní činnosti nebo dohod o provedení práce u jednoho zaměstnavatele.

Různé varianty, platné při
souběhu dohod a výkonu podnikatelské činnosti

v právních podmínkách roku 2025.

Příklad 1

Pojištěnec začal podnikat v březnu 2025 a platil si minimální zálohy 3 143 Kč. Posléze nastoupil od 1. 6. 2025 do zaměstnání na dohodu o pracovní činnosti s pravidelným měsíčním příjmem 26 000 Kč. Toto zaměstnání ukončil ke dni 30. 9. 2025 a poté byl nadále pouze osobou samostatně výdělečně činnou.

V měsících červnu až září 2025 se musí pojištěnec s ohledem na předpokládanou či očekávanou výši příjmů rozhodnout, zda bude za dané situace jeho samostatná výdělečná činnost hlavním nebo vedlejším zdrojem příjmů. Pokud by byla samostatná výdělečná činnost nadále hlavním zdrojem jeho příjmů, platil by tento pojištěnec i za měsíce červen až září minimální zálohy. V opačném případě by pak oznámil „své“ zdravotní pojišťovně, že se jeho samostatná výdělečná činnost stala od března 2025 vedlejším zdrojem příjmů a přestal by na příslušné měsíce platit zálohy. Protože zaměstnání k 30. 9. skončilo, sdělí pojištěnec zdravotní pojišťovně, že se jeho samostatná výdělečná činnost opětovně stala fakticky jediným zdrojem příjmů, tedy s povinností platit od října měsíční zálohy alespoň 3 143 Kč. Splatnost zálohy za říjen je nejpozději dne 10. 11. 2025(8. 11. připadána sobotu), a to připsáním platby na příslušný účet zdravotní pojišťovny.

Příklad 2

Zaměstnanec začal při zaměstnání podnikat dne 1. 8. 2025, zaměstnání na dohodu o provedení práce (příjem kolem 25 000 Kč měsíčně) je hlavním zdrojem příjmů. Za rok 2025 dosáhne daňového základu 118 600 Kč, zálohy neplatí. Jak splní pojištěnec jako OSVČ finanční povinnost vůči zdravotní pojišťovně?

Protože pojištěnec zálohy neplatil (není to jeho povinností), zaplatí v roce 2026 do 8 dnů po podání Přehledu za rok 2025 příslušné zdravotní pojišťovně pojistné, které se vypočte následujícím způsobem:

Jelikož pro OSVČ neplatí ustanovení o povinnosti dodržet minimální vyměřovací základ (podnikání je vedlejším zdrojem příjmů), bude pojistné činit vypočtenou částku 8 006 Kč. 

Podnikající osoby, za které
platí pojistné stát

Tyto zaměstnané nebo podnikající jsou osoby zvýhodněny v tom smyslu, že nemusí dodržet minimální vyměřovací základ ani v zaměstnání, ani v samostatné výdělečné činnosti. Podmínkou pro uplatnění tohoto postupu je skutečnost, že zařazení v kategorii „hrazené státem“ trvá u zaměstnance po celý kalendářní měsíc, v případě OSVČ po celý kalendářní rok.

V zaměstnání odvádí zaměstnavatel pojistné sazbou 13,5 % ze skutečné výše příjmu bez povinnosti dopočtu do minimálního vyměřovacího základu.

V rámci samostatné výdělečné činnosti taktéž nemusí tato osoba respektovat minimální vyměřovací základ, což kromě jiného znamená, že v prvním kalendářním roce její samostatné výdělečné činnosti (2025) se na ni nevztahuje povinnost placení záloh na pojistné. V dalších letech však již tato povinnost vznikne za předpokladu, že takto podnikající osoba vykáže za rozhodné období předcházejícího kalendářního roku kladný výsledek (daňový základ) své samostatné výdělečné činnosti. Kdyby však bylo v daném souběhu zaměstnání hlavním zdrojem příjmů, neplatily by se zálohy ani v dalších letech.

Samostatnou kapitolu představují ve zdravotním pojištění v souvislosti s placením pojistného osoby celodenně osobně a řádně pečující alespoň o jedno dítě do sedmi let věku nebo nejméně o dvě děti do patnácti let věku. Za tyto osoby (splňující zákonem stanovené podmínky) je v příslušném kalendářním měsíci plátcem pojistného stát za předpokladu, že tyto osoby nemají v daném měsíci po celý tento měsíc žádný příjem ze zaměstnání nebo ze samostatné výdělečné činnosti – například nemoc, neplacené volno apod. Jakmile však tyto osoby v určitém měsíci příjem ze zaměstnání nebo ze samostatné výdělečné činnosti vykazují, neplatí za ně v tomto měsíci pojistné stát, nicméně podle aktuálně platné právní úpravy nemusí tyto osoby, resp. zaměstnavatelé dodržet minimální vyměřovací základ ani v zaměstnání, ani v samostatné výdělečné činnosti.

Příklad 3

Zaměstnanec ukončil zaměstnání ke dni 31. 12. 2024. Souběžně se zaměstnáním na dohodu (hlavní zdroj příjmů) podnikal, takže od ledna 2025 se stala jeho samostatná výdělečná činnost jediným zdrojem příjmů. Na základě výsledků podnikatelské činnosti za rok 2023 vznikla této osobě povinnost platit od ledna 2025 zálohy ve výši 3 759 Kč. Ke dni 16. 9. 2025 je této osobě přiznán starobní důchod. Jak to bude s placením záloh OSVČ?

Při tomto souběhu byla samostatná výdělečná činnost pojištěnce vedlejším zdrojem jeho příjmů, proto nebylo povinností platit do konce roku 2024 zálohy jako OSVČ. Od ledna 2025 však již zálohy v částce 3 759 Kč musejí být placeny. Při zúčtování roku 2025 nebude muset být u OSVČ dodržen minimální vyměřovací základ v měsících říjen – prosinec 2025.

Podáním Přehledu za rok 2024 však s největší pravděpodobností dojde (od měsíce podání Přehledu) ke změně výše placené zálohy.

Kdyby pojištěnec podal Přehled o výši daňového základu za rok 2024 třeba v měsíci březnu 2025 a vyšla by mu výše zálohy nižší než minimální (například 2 650 Kč), platil by za měsíce březen až září 2025 minimální zálohy 3 143 Kč. Od zálohy za říjen by její výše činila 2 650 Kč. 

Pokud osoba, za kterou platí pojistné stát, podniká a zároveň je zaměstnána, pak příslušná zdravotní pojišťovna reálně obdrží tři platby – od státu, od zaměstnavatele i od podnikatele.

Placení záloh OSVČ

Zálohy na pojistné se, mimo výjimek, platí při zahájení podnikání jako jediného (při souběhu se zaměstnáním hlavního) zdroje příjmů a v návaznosti na podaný Přehled pravidelně každý měsíc, a to nejpozději do osmého dne následujícího kalendářního měsíce již připsáním úhrady na příslušný příjmový účet zdravotní pojišťovny. Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem této lhůty nejbližší příští pracovní den.

Pokud není úhrada zálohy, případně doplatku pojistného, provedena podle zákona, tedy pojistné je zaplaceno po dni splatnosti nebo v nižší částce, než jak je stanoveno zákonem, anebo není úhrada provedena vůbec, vzniká penále. Sazba penále se od 1. 1. 2022 stanoví podle předpisů práva občanského o výši úroku z prodlení a její výše se nemění ani v případě sjednání splátkového kalendáře na úhradu dlužného pojistného.

Každá platba penále se (stejně jako platba pojistného) zaokrouhluje na celou korunu směrem nahoru.