Dohody a zdravotní pojištění
– oznamování změn a odvod pojistného

Od 1. ledna 2025 se u dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr změnily podmínky pro přihlašování a odhlašování osob jako zaměstnanců. Jakým způsobem plní zaměstnavatel oznamovací povinnost a jak se stanovuje vyměřovací základ zaměstnance?

Některé zásady platné ve zdravotním pojištění u dohod

Aby zaměstnavatel plnil u dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr zákonné povinnosti, tedy přihlásil osobu u zdravotní pojišťovny jako zaměstnance a odváděl pojistné na zdravotní pojištění podle zákona, musí jednoho zaměstnavatele příjem:

-    u dohody o provedení práce (jedné či více) činit alespoň 11 500 Kč,

-    u dohody o pracovní činnosti (jedné či více) činit alespoň 4 500 Kč.

Pro vznik účasti na zdravotním pojištění rozhoduje u dohod výhradně výše zúčtovaného příjmu, přičemž není rozhodující, zda zaměstnání trvá celý kalendářní měsíc, část kalendářního měsíce nebo dokonce jen jeden den.

V případě trvající dohody a při poklesu příjmu pod příslušnou rozhodnou částku (viz výše), je zapotřebí osobu jako zaměstnance na daný kalendářní měsíc, případně měsíce, odhlásit. Když zaměstnavatel osobu jako zaměstnance na příslušný kalendářní měsíc odhlašuje, měl by v tomto směru informovat i samotného zaměstnance, že po určité období (minimálně jeden celý kalendářní měsíc) nemá řešené své zdravotní pojištění tímto zaměstnáním.

Co se týká přihlašování a odhlašování zaměstnanců, má zdravotní pojištění specifickou právní úpravu, zakotvenou v ustanovení § 8 odst. 2 z. č. 48/1997 Sb., ve znění pozdějších předpisů, u dohod pak v písmenu d) tohoto ustanovení. Zaměstnanec pracující na některou z dohod se přihlašuje u zdravotní pojišťovny ke dni, ve kterém poprvé po uzavření dohody začal vykonávat sjednanou práci, a odhlašuje dnem, jímž uplynula doba, na kterou byla dohoda sjednána.

ZMĚNA V PLNĚNÍ OZNAMOVACÍ POVINNOSTI U DOHOD ÚČINNÁ OD 1. 1. 2025

Podle § 10 odst. 1 písm. a) z. č. 48/1997 Sb. je zaměstnavatel povinen nejpozději do 8 dnů od vzniku skutečnosti, která se oznamuje, provést u příslušné zdravotní pojišťovny oznámení o nástupu zaměstnance do zaměstnání (§ 2 odst. 3 z. č. 48/1997 Sb.) a jeho ukončení, nejedná-li se o zaměstnance činného pouze na základě dohody o provedení práce nebo o zaměstnance činného pouze na základě dohody o pracovní činnosti, u nichž se oznámení o nástupu do zaměstnání nebo jeho ukončení provádí do 20. dne kalendářního měsíce následujícího po měsíci, v němž se stali nebo přestali být plátci pojistného podle § 5 písm. a) bodu 3 nebo bodu 5 cit zákona.

Účinnost této změny spočívá ve skutečnosti, že pokud se jedná o pracovněprávní vztah sjednaný pouze formou dohody o pracovní činnosti nebo pouze formou dohody o provedení práce, pak zaměstnavatel oznamuje zdravotní pojišťovně nástup zaměstnance do zaměstnání a skončení zaměstnání do 20. dne následujícího kalendářního měsíce. Tento postup platí za podmínky, že výše příjmu zakládá u příslušné dohody povinnost odvodu pojistného na zdravotní pojištění zaměstnavatelem.

V ostatních situacích (typicky u pracovní smlouvy) platí pro plnění oznamovací povinnosti nadále standardní osmidenní lhůta.

Situace z praxe

Příklad

Zaměstnavatel sjednal se zaměstnancem jako jediné zaměstnání dohodu o pracovní činnosti na období od 10. 1. 2025, kdy zaměstnanec začal pracovat, do 31. 5. 2025, s těmito příjmy za jednotlivé měsíce:

-    leden – 12 000 Kč,

-    únor – 17 000 Kč,

-    březen – 18 000 Kč,

-    duben – 4 200 Kč (z důvodu mimořádně malého rozsahu práce, nejedná se o překážku v práci na straně zaměstnavatele),

-    květen – 16 000 Kč.

Co se týká plnění oznamovací povinnosti, přihlásí zaměstnavatel na formuláři Hromadné oznámení zaměstnavatele osobu jako zaměstnance u zdravotní pojišťovny ke dni 10. 1., oznámení bude zdravotní pojišťovně podáno do 20. 2.

Za měsíce leden až březen a také za květen odvádí zaměstnavatel pojistné.

Počátkem května zaměstnavatel zjistí, že příjem zaměstnance za duben nezakládá účast na zdravotním pojištění. Zaměstnanec bude do 20. 5. odhlášen k poslednímu dni kalendářního měsíce, ve kterém účast na zdravotním pojištění trvala, tj. k 31. 3.

Protože příjem za měsíc duben nedosáhl částky 4 500 Kč, musí být osoba jako zaměstnanec na daný kalendářní měsíc odhlášena. Jedná se o jediné zaměstnání a pokud osoba nebude současně podnikat jako OSVČ a ani nebude zařazena u zdravotní pojišťovny v některé z kategorií osob, za které je plátcem pojistného stát, přihlásí se u zdravotní pojišťovny na duben jako osoba bez zdanitelných příjmů a zaplatí si pojistné 2 808 Kč.

Jakmile bude mít zaměstnavatel počátkem června podklady pro zúčtování mzdy za měsíc květen, pak s ohledem na příjem za měsíc květen 16 000 Kč oznámí zdravotní pojišťovně do 20. 6. na jednom formuláři:

-    nástup do zaměstnání ke dni 1. 5. a 

-    skončení zaměstnání dne 31. 5.

Jak stanovit vyměřovací základ pro odvod pojistného?

Protože zaměstnání netrvalo v lednu po celý kalendářní měsíc, musí zaměstnavatel zabezpečit dodržení poměrné části minimálního vyměřovacího základu následovně:

Poměrná část minima v návaznosti na počet 22 kalendářních dnů trvání zaměstnání v měsíci lednu, která musí být při odvodu pojistného dodržena, činí 14 761,29 Kč [(22 : 31) × 20 800].

To znamená, že při sazbě 13,5 % z částky 14 761,29 Kč musí zaměstnavatel zaplatit za zaměstnance pojistné zdravotní pojišťovně, u které je zaměstnanec pojištěn, v částce 1 993 Kč (14 761,29 × 0,135). S ohledem na příjem 12 000 Kč činí výše odvodu pojistného z této hrubé mzdy částku 1 620 Kč. Jedna třetina (540 Kč) bude sražena zaměstnanci z příjmu, zbývající dvě třetiny (1 080 Kč) zaplatí zaměstnavatel ze svých prostředků. Za této situace však ještě není zabezpečen odvod pojistného ze zákonného minima, tedy přesněji z poměrné části minimálního vyměřovacího základu. Aby zaměstnavatel dodržel zákon, musí provést doplatek pojistného ve výši 13,5 % z rozdílové částky 2 761,29 Kč, tj. 373 Kč.

Z celkové částky pojistného 1 993 Kč je zaměstnanci sraženo 913 Kč (540 + 373), zaměstnavatel hradí 1 080 Kč.

Pro výpočet výše pojistného v návaznosti na poměrnou část minimálního vyměřovacího základu se v rámci rozhodného období kalendářního měsíce posuzují zásadně kalendářní, nikoli pracovní, dny.

Za měsíce únor, březen a květen provede zaměstnavatel dopočet a doplatek pojistného do minimálního vyměřovacího základu 20 800 Kč.

Pokud by zaměstnanec spadal do některé z výjimek, tedy mezi osoby, pro které neplatí minimální vyměřovací základ dle § 3 odst. 8 z. č. 592/1992 Sb., například by se jednalo o poživatele některého z důchodů nebo o studenta, byl by za jednotlivé měsíce (tj. mimo dubna) vyměřovacím základem dosažený příjem.

-    Odměna po skončení dohody

Kdyby zaměstnavatel zúčtoval bývalému zaměstnanci do června příjem (odměnu) po skončení zaměstnání třeba 5 000 Kč, postupoval by takto:

-    pojistné se odvede,

-    vyměřovacím základem pro odvod pojistného je dosažená výše příjmu (odměny), tj. 5 000 Kč.

V tomto případě se nejedná o příjem zaměstnance a minimální vyměřovací základ dle ustanovení § 3 odst. 4 a 6 z. č. 592/1992 Sb., nýbrž o příjem zúčtovaný po skončení zaměstnání.

Na měsíc červen, do kterého je odměna zúčtována, se osoba jako zaměstnanec nepřihlašuje, protože není zaměstnancem zaměstnavatele, který příjem zúčtoval.

Ing. Antonín Daněk