Dohody a zdravotní pojištění

Dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr představují již dlouhá léta poměrně intenzivně využívaný pracovněprávní institut, jakkoli je v ustanovení § 74 odst. 1 zákoníku práce stanoveno, že plnění svých úkolů má zaměstnavatel zajišťovat především prostřednictvím zaměstnanců v pracovním poměru. Ve kterých oblastech jsou podmínky u dohod pro zaměstnavatele příznivé a pro zaměstnance naopak nevýhodné?

Přínos dohod spočívá pro zaměstnavatele

především v jejich flexibilitě, tedy v možnosti operativně zapojit zaměstnance k výkonu práce podle potřeb zaměstnavatele. Dalšími výhodami jsou jejich snadné navázání a ukončení a relativně nižší nákladovost. Výhody pro zaměstnavatele jsou však současně spojeny s určitými nevýhodami pro zaměstnance. Dohody negarantují takovou pracovněprávní ochranu a stejné podmínky jako při výkonu pracovního poměru, kdy u dohod ze zákona přímo nevzniká například právo na cestovní náhrady, odstupné nebo dovolenou. Každou z dohod limituje maximálně přípustný rozsah práce, čímž se také tyto dohody od sebe odlišují.

U dohod plní zaměstnavatelé zákonné povinnosti zásadně s přihlédnutím k částce zúčtovaného příjmu (vyměřovacího základu) v rozhodném období kalendářního měsíce. Nahlédneme-li do nepříliš vzdálené minulosti, pak musíme konstatovat, že u:

a)  dohody o pracovní činnosti (DPČ) plní zaměstnavatel oznamovací povinnost a odvádí pojistné tehdy, pokud (byla) je výše příjmu:

-    v letech 2012 – 2018 alespoň 2 500 Kč,

-    v letech 2019 a 2020 alespoň 3 000 Kč,

-    od roku 2021 (tedy i v roce 2022) alespoň 3 500 Kč.

Jestliže příjem na DPČ činí alespoň 3 500 Kč a současně není dosaženo aktuálně platné hodnoty minimálního vyměřovacího základu 16 200 Kč, je povinností zaměstnavatele (při zaměstnání trvajícím celý kalendářní měsíc) provést příslušný dopočet a doplatek pojistného do zákonného minima.

b)  dohody o provedení práce (DPP) začali zaměstnavatelé plnit zákonné povinnosti až od data 1. 1. 2012, pokud příjem na tuto dohodu převýší 10 000 Kč. U DPP zaměstnavatelé řeší minimální vyměřovací základ od data 1. 1. 2017, kdy došlo ke zvýšení minimální mzdy jako minimálního vyměřovacího základu zaměstnance na částku 11 000 Kč.

Při zaměstnání na DPČ nebo DPP nemusí zaměstnavatel dodržet minimální vyměřovací základ u osob – zaměstnanců, uvedených ve výjimkách v ustanovení § 3 odst. 8 z. č. 592/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

SČÍTÁNÍ PŘÍJMŮ U DOHOD - Ve zdravotním pojištění existuje právní opora pro sčítání příjmů u dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr. Platí, že pokud se u téhož zaměstnavatele jedná o stejný typ dohody, pak se sčítají příjmy ze všech takových dohod. Zaměstnání tak vzniká:

-    v případě jedné nebo více dohod o provedení práce u jednoho zaměstnavatele, pokud příjem z jedné dohody resp. součet příjmů z více dohod přesáhne 10 000 Kč,

-    v případě jedné nebo více dohod o pracovní činnosti u jednoho zaměstnavatele, pokud příjem z jedné dohody resp. součet příjmů z více dohod dosáhne alespoň 3 500 Kč.

Vznikne-li tímto způsobem z pohledu zdravotního pojištění zaměstnání, přihlašuje zaměstnavatel dotyčnou osobu jako zaměstnance ke dni, ve kterém poprvé po uzavření některé z dohod začala vykonávat sjednanou práci, a odvádí pojistné podle zákona, tedy případně i s ohledem na minimální vyměřovací základ 16 200 Kč, ev. na jeho poměrnou část. Naopak, poklesne-li při trvajícím pracovněprávním vztahu příjem na dohodu (dohody) o pracovní činnosti pod 3 500 Kč nebo na dohodu (dohody) o provedení práce nepřevýší 10 000 Kč, musí být osoba jako zaměstnanec na příslušný kalendářní měsíc/měsíce odhlášena.

DALŠÍ PODMÍNKY PRO ZAMĚSTNAVATELE A ZAMĚSTNANCE jsou následující:

•    ve zdravotním pojištění existuje návaznost na právní úpravu nemocenského pojištění pouze výší částek rozhodných pro účast na pojištění u obou typů dohod,

•    pro vznik účasti na zdravotním pojištění rozhoduje výhradně výše zúčtovaného příjmu,

•    v rámci rozhodného období kalendářního měsíce nelze pro účel vzniku zaměstnání sečíst například příjem z dohody o pracovní činnosti (nižší než 3 500 Kč) s příjmem z dohody o provedení práce (nepřevyšujícím 10 000 Kč).

•    pokud u jednoho zaměstnavatele na sebe dohody plynule navazují, pak zaměstnavatel zdravotní pojišťovně nic neoznamuje, neboť pracovněprávní vztah nadále běží, resp. není přerušen – třeba v situaci, kdy jedna dohoda skončí dnem 31. 1. a další dohoda je uzavřena od 1. 2. za podmínek, že:

-    zaměstnanec dne 1. 2. skutečně začne pracovat a

-    příjem v každém z měsíců ledna i února činí alespoň 3 500 Kč,

•    když zaměstnavatel osobu jako zaměstnance na příslušný kalendářní měsíc odhlašuje, měl by v tomto směru informovat i samotného zaměstnance, že po určité období (minimálně jeden celý kalendářní měsíc) nemá řešeno své zdravotní pojištění tímto zaměstnáním.

•    zaměstnanec se neodhlašuje například tehdy, pokud jsou u jednoho zaměstnavatele současně sjednány dva pracovněprávní vztahy, tedy příjem na základě pracovní smlouvy a souběžná dohoda o pracovní činnosti nebo dohoda o provedení práce a příjem na dohodu poklesne pod rozhodnou částku,

•    zaměstnavatel musí věnovat pozornost i příjmům případně zúčtovaným na základě těchto dohod po skončení zaměstnání, přičemž se odlišně postupuje v situacích, kdy dohoda (více dohod) výší příjmu účast na zdravotním pojištění založila nebo nezaložila. Pokud příjem nezaložil účast na zdravotním pojištění, považuje se příjem zúčtovaný po skončení takové dohody (dohod) za příjem zúčtovaný do kalendářního měsíce, v němž dohoda skončila (viz Příklad č. 10).

Pojištěnec není jako OSVČ povinen platit zálohy v situaci, když je zároveň zaměstnancem (pracujícím třeba na dohodu o pracovní činnosti) a prohlásí, že samostatná výdělečná činnost není hlavním zdrojem jeho příjmů. Pojistné jako OSVČ pak zaplatí jednorázově do 8 dnů po dni, ve kterém podal, případně byl povinen podat, Přehled za předcházející kalendářní rok. Bude-li v daném souběhu samostatná výdělečná činnost hlavním zdrojem příjmů, musí OSVČ platit alespoň minimální zálohy, což je v roce 2022 měsíčně částka 2 627 Kč.

V následujících příkladech si probereme správný postup zaměstnavatele při řešení nejrůznějších situací v právních podmínkách platných od data 1. 1. 2022.

Dohody o pracovní činnosti

Příklad 1

Osoba má u jednoho zaměstnavatele uzavřeny dvě DPČ s příjmy 1 400 Kč a 1 900 Kč.

Protože ani v úhrnu zúčtovaných příjmů není rozhodné částky 3 500 Kč dosaženo, neplní zaměstnavatel ve zdravotním pojištění u takto zaměstnané osoby žádné povinnosti. V této souvislosti však musí mít osoba řešena svůj pojistný vztah jiným způsobem, to znamená, že v daném měsíci musí být (alespoň po jeho část) registrována u zdravotní pojišťovny buď jako:

-    zaměstnanec v zaměstnání zakládajícím účast na zdravotním pojištění nebo

-    osoba samostatně výdělečně činná anebo

-    osoba, za kterou platí pojistné stát.

Není-li využita ani jedna z těchto možností, stává se pojištěnec na příslušný kalendářní měsíc roku 2022 osobou bez zdanitelných příjmů s povinností úhrady pojistného v částce 2 187 Kč.

V takových případech nerozhoduje, zda jsou dohody sjednány souběžně (a běží po celý rok) nebo jsou uzavřeny v jednom měsíci takzvaně „za sebou“.

Příklad 2

Osoba uzavřela s jedním zaměstnavatelem DPČ na částku 3 200 Kč a s dalším zaměstnavatelem jinou DPČ s příjmem 3 400 Kč.

Protože není u žádného zaměstnavatele dosaženo výší příjmu alespoň 3 500 Kč, přičemž příjmy sečíst nelze (nejsou dosaženy u téhož zaměstnavatele), postupuje se obdobně jako v Příkladě č. 1. To znamená, že žádný ze zaměstnavatelů se nezabývá problematikou zdravotního pojištění a pojištěnec si sám musí vyřešit svoji evidenci u zdravotní pojišťovny v souladu s výše uvedenými zákonnými možnostmi.

Příklad 3

Osoba pracuje u jednoho zaměstnavatele na dvě DPČ s příjmy 2 000 Kč a 3 000 Kč. Současně podniká jako OSVČ a platí si minimální zálohy.

Jedná se o stejný typ dohod, takže:

-    příjmy se sčítají a 

-    vyměřovacím základem je částka 5 000 Kč, doplatek do minima se neprovádí s odkazem na ustanovení § 3 odst. 8 písm. d) z. č. 592/1992 Sb.,

-    zaměstnanec čestným prohlášením zaměstnavateli dokládá, že jako OSVČ platí alespoň minimální zálohy.

Pojistné z vyměřovacího základu 5 000 Kč by se platilo například i tehdy, pokud by zaměstnanou osobou byl například poživatel některého z důchodů.

Příklad 4

Osoba pracuje u jednoho zaměstnavatele na základě pracovní smlouvy s pravidelným příjmem 22 000 Kč a zároveň na DPČ s kolísavým příjmem v rozpětí od 2 000 Kč do 4 000 Kč.

V měsících, ve kterých dosáhne příjem na DPČ alespoň 3 500 Kč, je vyměřovací základ tvořen součtem příjmů z obou pracovněprávních vztahů.

Pokud příjem na DPČ nedosáhne 3 500 Kč, je vyměřovacím základem zaměstnance 22 000 Kč.

Protože je osoba přihlášena u zdravotní pojišťovny jako zaměstnanec na základě běžící pracovní smlouvy, nemá výše příjmu na DPČ vliv na plnění oznamovací povinnosti. Jinými slovy, ať je výše příjmu na DPČ jakákoli, zaměstnavatel stanovuje vyměřovací základ zaměstnance ve smyslu výše uvedeném a odhlašování tak neprovádí v situaci, kdy příjem na DPČ nedosáhne 3 500 Kč.

Příklad 5

Příjem zaměstnance pracujícího formou pracovní smlouvy na zkrácený pracovní úvazek činí 10 000 Kč, další příjem u téhož zaměstnavatele představuje DPČ s částkou 2 000 Kč.

Protože posuzujeme každý takový (typově odlišný) pracovněprávní vztah samostatně, nepodléhá povinnosti odvodu pojistného částka příjmu 2 000 Kč u DPČ. Z částky 10 000 Kč se odvede pojistné 1 350 Kč pouze u osob, pro které neplatí ve zdravotním pojištění minimální vyměřovací základ (§ 3 odst. 8 z. č. 592/1992 Sb.). V opačném případě musí zaměstnavatel provést dopočet a doplatek pojistného do minima 16 200 Kč podle § 3 odst. 10 cit. zákona.

Příklad 6

Osoba, za kterou platí pojistné stát podle § 7 odst. 1 z. č. 48/1997 Sb. (například poživatel některého z důchodů), pracuje od ledna na DPČ s příjmem od 4 000 Kč do 6 000 Kč. V měsíci březnu poklesl její příjem pod 3 500 Kč.

I když má zaměstnaná osoba řešen svůj pojistný vztah průběžnou registrací ve „státní kategorii“, musí zaměstnatel provést její odhlášení (kódem „O“ k datu 28. 2.) a následné přihlášení (kódem „P“ k datu 1. 4.) proto, že poklesem příjmu pod 3 500 Kč přestala být tato osoba v kalendářním měsíci březnu ve zdravotním pojištění zaměstnancem.

Dohody o provedení práce

Příklad 7

Osoba uzavřela v květnu u jednoho zaměstnavatele postupně dvě DPP s příjmy 8 000 Kč a 9 000 Kč.

V souladu s ustanovením § 5 písm. a) bodu 3 z. č. 48/1997 Sb. se od 1. 1. 2015 sčítají příjmy z více DPP u jednoho zaměstnavatele, vyměřovací základ pro odvod pojistného na zdravotní pojištění tak činí 17 000 Kč. Zaměstnavatel přihlašuje zaměstnance k datům, kdy dohody začaly resp. skončily, a výší příjmů je každopádně dodržen minimální vyměřovací základ.

Příklad 8

Osoba uzavřela s jedním zaměstnavatelem DPP na částku 8 000 Kč a s dalším zaměstnavatelem jinou DPP s příjmem 10 000 Kč.

Protože není u žádného zaměstnavatele překročena částka 10 000 Kč, postupuje se obdobně jako v Příkladě č. 1. Jelikož nevzniká ve zdravotním pojištění zaměstnání (osoba není z pohledu zdravotního pojištění zaměstnancem), pojistné zaměstnavatelé neodvádějí a pojištěnec si sám musí vyřešit své zařazení u zdravotní pojišťovny v souladu se zákonem.

Příklad 9

Osoba pracující na DPP byla více než polovinu měsíce nemocná a z tohoto důvodu dosáhla příjmu pouze 9 700 Kč.

Pro vznik zaměstnání, a tedy i účast na zdravotním pojištění rozhoduje u DPP (jakož i u DPČ) výhradně výše příjmu za rozhodné období kalendářního měsíce. Pokud by se jednalo o DPP jako déletrvající pracovněprávní vztah, musela by být osoba na příslušný kalendářní měsíc jako zaměstnanec odhlášena.

Pojistný vztah tohoto zaměstnance je řešen podle Příkladu č. 1.

Příklad 10

DPP je sjednána na období od 2. 1. 2022 do 30. 9. 2022 s měsíčním příjmem 8 000 Kč. Do měsíce října bude na základě této dohody zúčtována odměna 4 000 Kč.

Příjem 8 000 Kč nezakládal v období leden – září účast na zdravotním pojištění, zaměstnavatel tohoto zaměstnance u zdravotní pojišťovny nepřihlašoval a pojistné se z dosaženého příjmu neodvádělo.

Dodatečně zúčtovaná odměna však ukládá zaměstnavateli tyto povinnosti:

-    v posledním kalendářním měsíci trvání této dohody vzniklo zaměstnání, proto musí být osoba jako zaměstnanec na tento měsíc přihlášena u zdravotní pojišťovny s použitím kódů „P“ k datu 1. 9. a „O“ k datu 30. 9.,

-    podat za měsíc září opravný Přehled o platbě pojistného zaměstnavatele, na kterém však bude pouze opraven (navýšen) počet zaměstnanců.

Odměna 4 000 Kč se připočítá k příjmu dosaženému v kalendářním měsíci, ve kterém DPP skončila, takže za měsíc říjen se odvede pojistné z částky vyměřovacího základu 12 000 Kč ve výši 1 620 Kč. Úhradu je zapotřebí provést v zákonném termínu v rámci hromadné platby za zaměstnance za měsíc říjen, a to již připsáním platby na účet příslušné zdravotní pojišťovny.

Jednodenní dohoda

Zaměstnání ve zdravotním pojištění vzniká například i tehdy, pokud zaměstnavatel uzavře se zaměstnancem jednodenní dohodu o provedení (například na den 12. 5. 2022) a příjem převýší 10 000 Kč. Ve zdravotním pojištění pak platí tyto zásady:

-    jelikož se výší příjmu stala osoba ve zdravotním pojištění zaměstnancem, pojistné se odvádí

-    vyměřovacím základem za měsíc květen je skutečně dosažená částka příjmu převyšující 10 000 Kč. Žádný dopočet a doplatek pojistného do minima se neprovádí, neboť výší příjmu je výrazně překročena poměrná část minima za jeden den trvání zaměstnání, což je hodnota 522,58 Kč, vypočtená jako [(1 : 31) × 16 200].

-    pro přihlášení zaměstnance na jeden den slouží ve zdravotním pojištění kód „Q“.

Kdyby byl pojištěnec registrován u zdravotní pojišťovny jako osoba bez zdanitelných příjmů, musel by se na měsíc květen z této kategorie odhlásit. Pokud by již měl za takový měsíc zaplacené pojistné 2 187 Kč, vznikl by mu nárok na vrácení této částky.

Ing. Antonín Daněk