Dohody
a zdravotní pojištění

Jak je uvedeno v § 3 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů, může být závislá práce vykonávána výlučně v základním pracovněprávním vztahu, není-li upravena zvláštními právními předpisy. Základními pracovněprávními vztahy jsou pracovní poměr a právní vztahy založené dohodami o pracích konaných mimo pracovní poměr.

Pracovněprávní vztahy založené dohodami jsou mnohdy vnímány jako „doplňkové“, což je dáno jednak limitovaným rozsahem práce, jednak skutečností, že zaměstnavatel má zajišťovat plnění svých úkolů především zaměstnanci v pracovním poměru. Nicméně volba charakteru pracovněprávního vztahu je finálně vždy v rukou zaměstnavatele.

Dohody se ve srovnání s pracovním poměrem vyznačují vyšší mírou flexibility, kdy zákoník práce poskytuje zaměstnavateli i zaměstnanci větší prostor pro smluvní volnost. S tím ovšem souvisí snížená míra ochrany zaměstnance. Ve srovnání s pracovním poměrem je také výrazně omezen rozsah práce, kterou lze v rámci dohod konat.

Jak dohoda o pracovní činnosti (DPČ), tak dohoda o provedení práce (DPP) musí být uzavřeny písemně, jinak jsou neplatné. Jedno vyhotovení předává zaměstnavatel zaměstnanci. V dohodě musí být specifikována doba, na kterou se uzavírá. Každá z dohod může být uzavřena jak na dobu určitou, tak na dobu neurčitou – tuto okolnost je nutno v dohodě uvést.

Přes všechna specifika jsou dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr dlouhodobě stabilní součástí českého právního řádu.

Ing. Antonín Daněk

3.1 Rozhodné částky příjmu u dohod

S účinností od 1. ledna 2025 se u obou dohod změnily (zvýšily) rozhodné částky příjmu.

Které částky příjmu zakládají u DPČ a u DPP účast na zdravotním pojištění?

Pro stanovení výše rozhodné částky příjmu je (a do budoucna i bude) důležitá tzv. průměrná mzda. Za průměrnou mzdu se pro účely zdravotního pojištění považuje částka, která se vypočte jako součin všeobecného vyměřovacího základu pro účely důchodového pojištění za kalendářní rok, který o dva roky předchází kalendářnímu roku, pro který se průměrná mzda zjišťuje, a přepočítacího koeficientu pro úpravu tohoto všeobecného vyměřovacího základu. Takto vypočtená částka se zaokrouhluje na celé koruny nahoru.

Podle Nařízení vlády č. 282/2024 Sb. představuje výše všeobecného vyměřovacího základu za rok 2023 hodnotu 43 682 Kč. Výše přepočítacího koeficientu pro úpravu tohoto všeobecného vyměřovacího základu činí 1,0658. Součinem těchto dvou částek dostaneme po zaokrouhlení na celou korunu nahoru průměrnou mzdu pro rok 2025 ve výši 46 557 Kč. S odkazem na ustanovení § 6 odst. 2 zákona č. 187/2006 Sb. se z jedné desetiny této hodnoty, zaokrouhlené na celou pětisetkorunu směrem dolů, odvíjí i rozhodná částka příjmu 4 500 Kč, platná od 1. ledna 2025. Tato částka je podpůrně potvrzena Sdělením MPSV č. 308/2024 Sb. ze dne 17. 10. 2024.

Institut průměrné mzdy ovlivňuje ve zdravotním pojištění posouzení osoby jako zaměstnance u osob vyjmenovaných v § 5 písm. a) v bodech 4. – 6. zákona č. 48/1997 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Činí-li u těchto zaměstnanců dosažený příjem v roce 2025 alespoň 4 500 Kč, pak povinnost zaměstnavatele platit za zaměstnávanou osobu pojistné a současně ji přihlásit u zdravotní pojišťovny jako zaměstnance vzniká u:

–   osob pracujících na základě DPČ, popřípadě více DPČ u jednoho zaměstnavatele,

–   členů družstev bez pracovněprávního vztahu k družstvu ve smyslu ustanovení § 5 písm. a) bodu 4 zákona č. 48/1997 Sb.,

–   dobrovolných pracovníků pečovatelské služby.

Zaměstnanci činní na základě DPP (více DPP u téhož zaměstnavatele) jsou účastni zdravotního pojištění, jestliže jim byl zúčtován započitatelný příjem alespoň ve výši 25 % průměrné mzdy podle § 23b odst. 4 zákona o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti [(46 557 x 0,25) = 11 639,25], a to po zaokrouhlení na celou pětisetkorunu směrem dolů, tj. 11 500 Kč – viz rovněž Sdělení MPSV č. 476/2024 Sb. ze dne 19. 12. 2024.

Tento postup vyplývá pro zdravotní pojištění z aplikace ustanovení § 5 písm. a)bodu 3. zákona č. 48/1997 Sb.

U zaměstnanců činných na základě dohody (dohod) o provedení práce vzniká účast na zdravotním pojištění již při dosažení příjmu 11 500 Kč.

K výše uvedenému lze současně doplnit, že k datu 31. 12. 2024 tak skončila u DPP podmínka příjmu pro účast na zdravotním pojištění „více než 10 000 Kč“.

3.2 Dopočet a doplatek pojistného do minimálního
       vyměřovacího základu zaměstnance

Zaměstnanec pracuje v roce 2025 na DPP jako své jediné zaměstnání s příjmem 18 000 Kč.

Jak zaměstnavatel vypočte a odvede pojistné zdravotní pojišťovně?

Vzhledem k tomu, že zaměstnání trvá celý kalendářní měsíc, musí zaměstnavatel provést dopočet a doplatek pojistného do minimálního vyměřovacího základu takto:

Ve vazbě na výši minimální mzdy od 1. ledna 2025 odvede zaměstnavatel doplatek pojistného ve výši 13,5 % z rozdílové částky:

(20 800 – 18 000) x 0,135 = 378 Kč

Zaměstnavatel odvede celkové pojistné ve výši 0,135 x 20 800 = 2 808 Kč

Zaměstnanci strhne z platu 1/3 pojistného ze skutečně dosaženého příjmu:

(18 000 x 0,135): 3 = 810 Kč

a dále výše uvedený doplatek pojistného, tedy celkem: 810 + 378 = 1 188 Kč

Ze svých prostředků pak zaplatí zaměstnavatel 2 808 – 1 188 = 1 620 Kč.

Na zaměstnavatele přechází povinnost úhrady doplatku pouze tehdy, když se jedná o překážky v práci na straně zaměstnavatele podle § 207 až § 209 zákoníku práce.

3.3 Minimální vyměřovací základ zaměstnance

Pokud je DPČ nebo DPP jediným zdrojem příjmů zaměstnance, přičemž se na něj (a tedy i na zaměstnavatele – plátce pojistného) vztahuje povinnost dodržet při odvodu pojistného minimální vyměřovací základ, pak musí zaměstnavatel zákonné minimum dodržet.

Kdy však pro zaměstnance a zaměstnavatele minimum ve zdravotním pojištění neplatí?

Ze skutečné výše zúčtovaného hrubého příjmu (tedy alespoň 4 500 Kč u DPČ nebo alespoň 11 500 Kč u DPP a současně nižšího než 20 800 Kč) odvede zaměstnavatel pojistné v těchto situacích:

–   má k dispozici potvrzení od jiného zaměstnavatele, že tento za zaměstnance odvádí pojistné alespoň z minima 20 800 Kč (případně je v úhrnu příjmů od všech zaměstnavatelů částky 20 800 Kč dosaženo – v tomto případě je nutno mezi zaměstnavateli výši příjmu navzájem dokladovat) nebo

–   zaměstnanec je současně OSVČ s placením alespoň minimálních záloh 3 143 Kč, což zaměstnavateli dokládá čestným prohlášením anebo

–   zaměstnanec patří mezi osoby, pro které neplatí minimální vyměřovací základ podle § 3 odst. 8 zákona č. 592/1992 Sb., například se jedná o osoby, za které platí pojistné stát.

Vyměřovací základem zaměstnance tak může být částka relevantně i nižší než 20 800 Kč, případně může být vyměřovací základ i v nulové hodnotě.

3.4 Souběh činnosti na dohodu a podnikání

Při souběhu zaměstnání na základě dohody a podnikání je důležité, kterou činnost pojištěnec považuje za hlavní zdroj svých příjmů. Pro určení, zda je příjem ze samostatné výdělečné činnosti hlavním nebo vedlejším zdrojem příjmů, je rozhodující písemné prohlášení. Toto prohlášení učiní pojištěnec jako OSVČ při zahájení podnikatelské činnosti a pak vždy v podávaném Přehledu o výši daňového základu za kalendářní rok zatržením těch kalendářních měsíců, ve kterých pro OSVČ neplatil minimální vyměřovací základ.

Jak je to s placením záloh OSVČ?

Pojištěnec není jako OSVČ povinen platit zálohy v situaci, když je zároveň zaměstnancem (pracujícím na dohodu či dohody) a prohlásí, že samostatná výdělečná činnost není hlavním zdrojem jeho příjmů. Pojistné jako OSVČ pak zaplatí jednorázově do 8 dnů po dni, ve kterém podal, případně byl povinen podat, Přehled za předcházející kalendářní rok. Bude-li samostatná výdělečná činnost při souběhu se zaměstnáním hlavním zdrojem příjmů, musí OSVČ platit alespoň minimální zálohy, což je v roce 2025 částka 3 143 Kč, a u příslušné dohody (dohod) pak nemusí zaměstnavatel dodržet v daném souběhu minimální vyměřovací základ.

Při souběhu takových příjmů je důležité, kterou činnost pojištěnec považuje za hlavní zdroj svých příjmů, což si rozhoduje sám. Pro určení, zda je příjem ze samostatné výdělečné činnosti hlavním nebo vedlejším zdrojem příjmů, je rozhodující písemné prohlášení. Toto prohlášení učiní pojištěnec jako OSVČ při zahájení podnikatelské činnosti a pak vždy v podávaném Přehledu o výši daňového základu za uplynulý kalendářní rok zatržením těch měsíců, ve kterých pro OSVČ neplatil minimální vyměřovací základ.

3.5 Příjmy nezakládající účast na zdravotním pojištění

Pojištěnec je v roce 2025 zaměstnán na DPP s měsíčním příjmem 11 499 Kč. Současně má u nemovitosti nezapsané v obchodním majetku příjmy z nájmu ve výši 92 000 Kč ročně a rovněž příležitostné příjmy podle § 10 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů.

Jak postupuje pojištěnec ve zdravotním pojištění?

Protože žádný z uvedených příjmů účast na zdravotním pojištění (a tedy ani povinnost placení pojistného) nezakládá, nemá osoba v takové situaci vyřešen ve zdravotním pojištění svůj pojistný vztah. Pojištěnec se tak stává osobou bez zdanitelných příjmů s povinností placení pojistného v roce 2025 ve výši 2 808 Kč měsíčně.

Pojistný vztah by vyřešilo zaměstnání na DPP v tom kalendářním měsíci, ve kterém by příjem dosáhl alespoň 11 500 Kč – pak by si pojištěnec nemusel platit pojistné jako osoba bez zdanitelných příjmů.

3.6 Sčítání příjmů u typově stejných dohod

Ve zdravotním pojištění se pro účel vzniku zaměstnání a posouzení osoby jako zaměstnance (a také pro dodržení zákonného minima) sčítají v rámci rozhodného období kalendářního měsíce příjmy z více dohod o pracovní činnosti nebo z více dohod o provedení práce u jednoho zaměstnavatele.

Jak zaměstnavatel řeší takovou situaci?

Ve zdravotním pojištění existuje právní opora pro sčítání příjmů u dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr.

Platí zásada, že pokud se u téhož zaměstnavatele jedná o stejný typ dohody, pak se sčítají příjmy ze všech takových dohod. Zaměstnání tak vzniká (osoba je ve zdravotním pojištění zaměstnancem):

–   v případě jedné nebo více DPP u jednoho zaměstnavatele, pokud příjem z jedné dohody, resp. součet příjmů z více DPP činí alespoň 11 500 Kč,

–   v případě jedné nebo více DPČ u jednoho zaměstnavatele, pokud příjem z jedné dohody, resp. součet příjmů z více DPČ dosáhne alespoň 4 500 Kč.

Pokud zaměstnavatel odvádí pojistné, tak posuzuje, zda se musí nebo naopak nemusí věnovat potřebě dodržet zákonné minimum.

3.7 Postup zaměstnavatele v případě příjmů u typově různých dohod

Může nastat situace, že zaměstnavatel uzavře se zaměstnancem v rámci kalendářního měsíce jak DPP, tak DPČ.

Sčítají se příjmy z takových dohod nebo je u každé dohody důležitá výše příjmu?

V rámci rozhodného období kalendářního měsíce nelze pro účel účasti na zdravotním pojištění sečíst například příjem z DPČ s příjmem z DPP v situaci, kdy žádný z příjmů nezakládá účast na zdravotním pojištění.

Ve zdravotním pojištění není právní opora pro automatické sčítání příjmů z typově různých dohod, pojistné se odvádí z takové dohody, u které výše zúčtovaného příjmu zakládá účast na zdravotním pojištění.

Příjmy zaměstnance u jednoho zaměstnavatele v jednom kalendářním měsíci:

1. DPP 8 000 Kč + DPČ 3 000 Kč

     Z žádné dohody zaměstnavatel pojistné neodvádí, pojištěnec může být třeba osobou bez zdanitelných příjmů.

2. DPP 13 000 Kč + DPČ 9 000 Kč

     Oba příjmy odléhají odvodu pojistného, sčítají se a úhrnem příjmů 22 000 Kč je i dodržen minimální vyměřovací základ.

3. DPP 13 000 Kč + DPČ 2 000 Kč

Neodvede se pojistné z DPČ. Při příjmu z DPP ve výši 13 000 Kč, ze kterého se pojistné odvádí, bude zaměstnavatel provádět dopočet a doplatek pojistného do minima 20 800 Kč.

Kdyby zaměstnanec patřil do některé z výjimek, kdy pro něj (a pro zaměstnavatele) minimum neplatí, byla by v bodě 3) vyměřovacím základem částka 13 000 Kč.

3.8 Plnění oznamovací povinnosti zaměstnavatelem

Pokud zúčtovaný příjem podléhá odvodu pojistného, pak musí zaměstnavatel splnit oznamovací povinnost.

Jaké podmínky platí pro přihlašování a odhlašování zaměstnance pracujícího na základě DPP nebo DPČ?

Co se týká přihlašování a odhlašování zaměstnanců pracujících na některé z dohod, pak platí, že zaměstnanec se přihlašuje u zdravotní pojišťovny ke dni, ve kterém poprvé po uzavření dohody začal vykonávat sjednanou práci, a odhlašuje dnem, jímž uplynula doba, na kterou byla dohoda sjednána.

Podle § 10 odst. 1 písm. a) zákona č. 48/1997 Sb. je zaměstnavatel povinen nejpozději do 8 dnů od vzniku skutečnosti, která se oznamuje, provést u příslušné zdravotní pojišťovny oznámení o nástupu zaměstnance do zaměstnání (§ 2 odst. 3 zákona
č. 48/1997 Sb.) a jeho ukončení, nejedná-li se o zaměstnance činného pouze na základě dohody o provedení práce nebo o zaměstnance činného pouze na základě dohody o pracovní činnosti, u nichž se oznámení o nástupu do zaměstnání nebo jeho ukončení provádí do 20. dne kalendářního měsíce následujícího po měsíci, v němž se stali nebo přestali být plátci pojistného podle § 5 písm. a) bodu 3 nebo bodu 5 cit zákona.

Pokud se jedná o pracovněprávní vztah sjednaný pouze formou DPČ nebo pouze formou DPP, pak zaměstnavatel oznamuje zdravotní pojišťovně nástup zaměstnance do zaměstnání a skončení zaměstnání do 20. dne následujícího kalendářního měsíce. Tento postup platí za podmínky, že výše příjmu zakládá u příslušné dohody povinnost odvodu pojistného na zdravotní pojištění zaměstnavatelem.

V ostatních situacích (typicky u pracovní smlouvy) platí pro plnění oznamovací povinnosti standardní osmidenní lhůta.

3.9 Dohoda o pracovní činnosti a osoba bez zdanitelných příjmů

V případě, že zaměstnanec pracuje pouze na DPČ a zaměstnavatel odvádí za tohoto zaměstnance zdravotní pojištění z minimálního vyměřovacího základu, má s tímto zaměstnancem „dohodu“, že v případě nulového příjmu odvede zdravotní pojištění z minimální mzdy za něj (částku mu poté v měsících, kdy má na tuto dohodu o pracovní činnosti příjem, strhne).

Je taková dohoda mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem možná?

Máme-li důsledně ctít právní úpravu zdravotního pojištění, pak osoba není ve zdravotním pojištění u DPČ zaměstnancem při příjmu nižším než 4 500 Kč [viz § 5 písm. a) bod 5 zákona č. 48/1997 Sb.] a tudíž musí být jako zaměstnanec na příslušný kalendářní měsíc odhlášena s tím, že si řeší svůj pojistný vztah třeba jako osoba bez zdanitelných příjmů.

Z uvedeného vyplývá, že popisovaná dohoda není možná.

3.10 Zaměstnavatel neodvádí pojistné a dohoda neřeší pojistný vztah

V praxi dochází k situacím, kdy uzavřením některé z dohod nemá pojištěnec vyřešen svůj pojistný vztah neboli pojištění u zdravotní pojišťovny, a aby mu nevznikl problém, musí si své zdravotní pojištění zajistit jiným zákonným způsobem.

Jaké možnosti nabízí pojištěnci právní úprava zdravotního pojištění?

Ukažme si nejprve některé situace z praxe, kdy příjem z dohody (dohod) nepodléhá odvodu pojistného, což pro pojištěnce znamená, že pro vyřešení svého pojistného vztahu musí využít některou z jiných možností.

Zaměstnanec pracuje u jednoho zaměstnavatele na základě dvou DPČ s příjmy 2 000 Kč a 2 400 Kč.

V tomto případě není důležité, jestli se v daném kalendářním měsíci jedná o dohody uzavřené takzvaně „za sebou“ nebo o dohody souběžně běžící, rozhodující je skutečnost, že ani v součtu příjmů není dosaženo částky 4 500 Kč, zakládající povinnost placení pojistného.

Pojištěnec je zaměstnán u dvou zaměstnavatelů, u každého pracuje na DPP s příjmy 8 000 Kč resp. 6 000 Kč.

Protože ani v jednom zaměstnání nedosáhl příjem na DPP částku 11 500 Kč, nemá osoba daným stavem řešen svůj pojistný vztah a musí si řešit zdravotní pojištění jiným způsobem. Tyto hodnoty nelze sečíst, jelikož příjmy nebyly dosaženy u jednoho zaměstnavatele.

Žena na rodičovské dovolené pracovala v měsíci dubnu u jednoho zaměstnavatele na DPČ s příjmem 4 000 Kč a v měsíci květnu u jiného zaměstnavatele na DPP s příjmem 11 000 Kč.

Protože ani jedno zaměstnání nezaložilo výší příjmu účast na zdravotním pojištění, nezabývá se žádný ze zaměstnavatelů problematikou placení pojistného ani plněním oznamovací povinnosti.

Zaměstnané ženě na rodičovské dovolené nevznikne v žádném z měsíců dubna i května ve zdravotním pojištění problém, protože pojistný vztah je průběžně řešen registrací v kategorii osob, za které platí pojistné stát.

Pokud se z příjmu na základě některé z dohod nestane osoba ve zdravotním pojištění zaměstnancem, pak musí mít v takovém měsíci vyřešené své zdravotní pojištění některou z těchto variant:

–   jiné zaměstnání zakládající účast na zdravotním pojištění (například jakákoli pracovní smlouva, příjem za výkon funkce ve statutárním orgánu aj.),

–   osoba samostatně výdělečně činná (s možností výkonu podnikatelské činnosti v paušálním režimu),

–   soba, za kterou platí pojistné stát, třeba poživatel některého z důchodů

kdy postačí registrace v některé z těchto tří kategorií i jen po část příslušného kalendářního měsíce. V opačném případě pojištěnci nezbude nic jiného, než se přihlásit u zdravotní pojišťovny jako osoba bez zdanitelných příjmů a zaplatit si měsíční pojistné 2 808 Kč.

V takových případech je vhodné, aby zaměstnavatel dotyčnou osobu upozornil, že z titulu zaměstnání na základě DPČ nebo DPP nemá (s ohledem na výši příjmu) zabezpečeno své pojištění u zdravotní pojišťovny.

3.11 Dohoda v kontextu působnosti koordinačních nařízení Evropské unie

Zaměstnankyně-lékařka ukončila pracovní poměr k 31. 12. 2024. Odešla pracovat do Německa a odhlásila se od české zdravotní pojišťovny. Od 1. 1. 2025 uzavřela s českou nemocnicí DPČ na výkon ústavních pohotovostních služeb. Jedná se o zaměstnání malého rozsahu, ale dosažený příjem za měsíc leden přesáhl částku 4 500 Kč.

Zaměstnavatel chtěl ženu přihlásit ke zdravotnímu pojištění, avšak pracovnice zdravotní pojišťovny sdělila, že přihlásit tuto osobu jako zaměstnankyni nelze a pojistné se české zdravotní pojišťovně odvádět nebude.

Je daný postup správný?

Z pohledu zdravotního pojištění je pravdou, že pokud zaměstnankyně ukončila k 31. 12. 2024 pojištění u české zdravotní pojišťovny z důvodu výkonu výdělečné činnosti v rámci Evropské unie, případně v Norsku, na Islandu, v Lichtenštejnsku, ve Švýcarsku nebo ve Spojeném království podle příslušných koordinačních nařízení EU (č. 883/2004 a č. 987/2009), pak od 1. 1. 2025 nepodléhá českému systému veřejného zdravotního pojištění, a tudíž ani není povinna platit v ČR zdravotní pojištění. Podmínkou pro uplatnění tohoto postupu je rozhodnutí ČSSZ jako instituce provádějící sociální zabezpečení ve státě trvalého pobytu o tom, že zemí pojištění je v daném souběhu Německo. Na základě principu jednoho pojištění podléhá lékařka od 1. 1. 2025všem systémům sociálního zabezpečení Německa.

Za této situace musí český zaměstnavatel prověřit, zda se z příjmu na základě DPČ platí pojistné na zdravotní pojištění podle německých právních předpisů účinných ve zdravotním pojištění. Pokud by pro zaměstnavatele tato povinnost vyplynula, pak by se nemocnice musela přihlásit u německé zdravotní pojišťovny (instituce provádějící zdravotní pojištění) jako zaměstnavatel, přihlásila by zaměstnankyni a odváděla by za ni pojistné podle německých právních předpisů platných v tamním systému zdravotního pojištění.

3.12 Souběh dohody a „státní kategorie“

Pro zdravotní pojišťovnu je u pojištěnce důležité, zda má nárok na zařazení mezi osoby, ze které je plátcem pojistného stát. Tato skutečnost je významná z toho důvodu, aby zdravotní pojišťovna mohla každý měsíc nárokovat pravidelnou platbu pojistného od státu, což je v roce 2025 částka 2 127 Kč. Otázkou je, zda oznamuje zaměstnavatel zdravotní pojišťovně u zaměstnance i zařazení (do)/vyřazení (z) kategorie osob, za které je plátcem pojistného stát.

Jaké je správné řešení?

Pokud vznikne pojištěnci v průběhu zaměstnání na DPČ s příjmem alespoň 4 500 Kč nebo u DPP alespoň 11 500 Kč nárok na registraci v některé z kategorií osob, za které platí pojistné stát, oznámí zaměstnavatel tuto skutečnost zdravotní pojišťovně do osmi dnů, pokud tuto informaci od zaměstnance obdrží. Zaměstnanec nárok na zařazení do „státní kategorie“ zaměstnavateli dokladuje.

Při placení pojistného pak zaměstnavatel nemusí dodržet minimální vyměřovací základ, v měsíci vzniku nebo zániku povinnosti státu platit pojistné snižuje tato okolnost minimální vyměřovací základ zaměstnance na poměrnou část. V takových případech dostává zdravotní pojišťovna reálně dvě platby – od státu i od zaměstnavatele.

3.13 Souběh dohody a příjmu na základě pracovní smlouvy

Hrubý příjem zaměstnance v pracovním poměru na zkrácený pracovní úvazek činí 12 000 Kč. Kromě toho ještě tento zaměstnanec současně provádí na DPČ, uzavřenou od 1. 1. do 31. 12. drobné úklidové práce s nepravidelným měsíčním příjmem od 4 000 Kč do 5 000 Kč. Mzdová účetní má k dispozici čestné prohlášení zaměstnance o tom, že je zároveň osobou samostatně výdělečně činnou a platí alespoň minimální měsíční zálohy jako OSVČ.

Je zaměstnavatel za této situace povinen dopočítávat pojistné do minimálního vyměřovacího základu? Jak se posuzuje další příjem z DPČ?

Trvá-li pracovní poměr na základě pracovní smlouvy a bude-li v jeho průběhu současně u téhož zaměstnavatele uzavřena na dobu určitou některá z dohod, nemá tato okolnost vliv na plnění oznamovací povinnosti zaměstnavatelem. Při souběžných příjmech u téhož zaměstnavatele se každý (míněno typově odlišný) pracovněprávní vztah posuzuje samostatně a osoba je jako zaměstnanec trvale přihlášena z titulu běžící pracovní smlouvy. Z hlediska placení pojistného pak platí, že v měsících, kdy výší příjmu na dohodu vzniká pro zaměstnavatele povinnost platit pojistné, se příjem z dohody připočte k příjmu z pracovního poměru.

Při placení pojistného na zdravotní pojištění za zaměstnance je zapotřebí vycházet ze znění § 3 odst. 8 písm. d) zákona č. 592/1992 Sb. Podle tohoto ustanovení neplatí minimální vyměřovací základ pro osobu, která současně vedle zaměstnání vykonává samostatnou výdělečnou činnost a odvádí zálohy na pojistné vypočtené alespoň z minimálního vyměřovacího základu stanoveného pro osoby samostatně výdělečně činné, takže vyměřovacím základem je u těchto zaměstnanců jejich skutečný příjem.

Na základě výše uvedeného se vždy odvede pojistné z pracovního poměru ze skutečně dosaženého příjmu, tj. bez dopočtu do minimálního vyměřovacího základu 20 800 Kč. Jestliže příjem zúčtovaný u DPČ nedosáhne rozhodné částky 4 500 Kč, nezakládá účast na zdravotním pojištění, pojistné se neodvádí. Hrubý příjem 4 500 Kč a vyšší však již povinnosti placení pojistného podléhá a sčítá se v příslušném měsíci s příjmem z pracovního poměru.

Pokud by však zaměstnanec zaměstnavateli výše uvedené čestné prohlášení nevystavil, to znamená, že v daném souběhu by byla samostatná výdělečná činnost vedlejším zdrojem příjmů, muselo by být v zaměstnání odvedeno za každý kalendářní měsíc roku 2025 pojistné v částce nejméně 2 808 Kč (13,5 % z minimální mzdy 20 800 Kč).

3.14 Dohody a odvod pojistného zaměstnavatelem

Pro vznik zaměstnání ve zdravotním pojištění rozhoduje u dohod výhradně výše příjmu, zaměstnavatelé se tak nezabývají například problematikou zaměstnání malého rozsahu.

Jak postupuje zaměstnavatel při stanovení vyměřovacího základu zaměstnance?

Rozhodným obdobím pro placení pojistného zaměstnavatelem za zaměstnance (a také i pro posuzování pojistného vztahu) je ve zdravotním pojištění kalendářní měsíc. V těchto případech není fakticky důležité, zda dohoda trvá přesně celý kalendářní měsíc nebo jen po část měsíce, ale vždy primárně rozhoduje částka příjmu, zúčtovaná na základě sjednané dohody.

Z pohledu zdravotního pojištění platí, že pokud v roce 2025 příjem na DPČ činí alespoň 4 500 Kč nebo na DPP alespoň 11 500 Kč, pak:

–   vzniká ve zdravotním pojištění zaměstnání (osoba se stává z pohledu zdravotního pojištění zaměstnancem,

–   zaměstnavatel přihlašuje (a odhlašuje) zaměstnance u zdravotní pojišťovny dle § 8 odst. 2 písm. d) zákona č. 48/1997 Sb.,

–   se odvádí pojistné takto:

•    ze zúčtovaného příjmu (nižšího než povinné minimum) u osob nebo situací vyjmenovaných v ustanovení § 3 odst. 8 zákona č. 592/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů, tedy když zaměstnavatel nemusí dodržet minimální vyměřovací základ,

•    s provedením dopočtu a doplatku pojistného do minimálního vyměřovacího základu zaměstnance u DPČ trvající po celý kalendářní měsíc při příjmu alespoň 4 500 Kč nebo u DPP s příjmem alespoň 11 500 Kč a u každé z dohod zároveň nižším než 20 800 Kč,

•    s provedením dopočtu a doplatku pojistného do poměrné části minimálního vyměřovacího základu zaměstnance podle ustanovení § 3 odst. 9 zákona č. 592/1992 Sb.,

–   při trvající DPČ nebo DPP a při poklesu příjmu v některém měsíci pod 4 500 Kč, resp. pod 11 500 Kč musí být osoba jako zaměstnanec na daný kalendářní měsíc odhlášena

Je-li dosaženo příjmu potřebného pro vznik zaměstnání (osoba je zaměstnancem), pak taková dohoda řeší v příslušném kalendářním měsíci pojistný vztah takto zaměstnané osoby, a to bez ohledu na délku jejího trvání

3.15 Oznamování více skutečností

Dne 24. 1. nastoupila zaměstnankyně, která pobírá rodičovský příspěvek, na DPČ na dobu určitou do 31. 3. s příjmy převyšujícími v měsících leden – březen částku rozhodného příjmu4 500 Kč. Zaměstnavatel ji přihlásil u zdravotní pojišťovny k datu 24. 1. prostřednictvím kódů „P“ a „M“. Při odhlášení k 31. 3. byl použit pouze kód „O“. Znovu nastoupí do pracovního poměru 1. 9.

Má zaměstnavatel použít při přihlášení opět kódy „P“ a „M“?

Při řešení prvního zaměstnání na DPČ je použitý postup správný, v souvislosti se skončením zaměstnání byl k 31. 3. správně použit pouze kód „O“, neboť státní kategorie pobírání rodičovského příspěvku nadále trvala. Zda k datu 1. 9. použít kromě kódu „P“ i kód „M“ bude záležet na tom, jestli žena rodičovský příspěvek nadále pobírá. Pokud ano, pak zaměstnavatel musí podle zákona kód „M“ použít [§ 10 odst. 1 písm. c) zákona č. 48/1997 Sb.]. Tuto skutečnost, tedy trvající pobírání rodičovského příspěvku, musí zaměstnankyně zaměstnavateli dokladovat.

Mezitím mohlo dojít k situaci, že by bylo pobírání rodičovského příspěvku ukončeno – v tomto případě by však bylo povinností ženy oznámit tuto skutečnost zdravotní pojišťovně osobně (v období 1. 4. – 31. 8. nebyla zaměstnána).

3.16 Navazující dohody

Pokud u jednoho zaměstnavatele na sebe dohody plynule navazují, pak zaměstnavatel zdravotní pojišťovně nic neoznamuje, neboť pracovněprávní vztah nadále běží, resp. není přerušen – třeba v situaci, kdy jedna DPČ skončí dnem 31. 3. a další DPČ je uzavřena od 1. 4. za podmínek, že:

–   zaměstnanec dne 1. 4. skutečně začne pracovat a,

–   příjem v každém z měsíců března i dubna činí alespoň 4 500 Kč.

Jak se však pohlíží na situaci, když dohody na sebe plynule nenavazují?

Kdyby však zaměstnanec začal pracovat třeba až 4. 4. (i kdyby byla nová dohoda podepsána dne 1. 4.), musel by zaměstnavatel použít kód „O“ k datu 31. 3. a poté kód „P“ k datu 4. 4. s tím, že by se mj. v dubnu snížil minimální vyměřovací základ zaměstnance na poměrnou část 27 kalendářních dnů trvání zaměstnání v tomto měsíci v částce 18 720 Kč [(27:30) x 20 800]. Tato částka by musela být při odvodu pojistného za měsíc duben dodržena.

Z hlediska plnění oznamovací povinnosti a také placení pojistného je při pokračujících pracovněprávních vztazích důležité, zda tyto na sebe plynule navazují či nikoli.

3.17 Skončení jednoho ze dvou souběžně běžících zaměstnání

Zaměstnanec pracuje v roce 2025 u dvou zaměstnavatelů, u každého z nich na DPČ, U jednoho zaměstnavatele činí příjem 14 000 Kč, u druhého 9 000 Kč. U zaměstnavatele s nižším příjmem je DPČ ukončena k datu 31. 7. Na zaměstnavatele se vztahuje povinnost dodržet při placení pojistného zákonné minimum.

Musí se zaměstnavatel zabývat tematikou minimálního vyměřovacího základu?

Do července nemusel žádný ze zaměstnavatelů provádět dopočet, neboť v úhrnu dosažených příjmů byla částka minima 20 800 Kč zajištěna (překročena). Aby mohl každý ze zaměstnavatelů odvádět pojistné ze skutečné výše příjmu, museli si zaměstnavatelé tuto výši navzájem průběžně dokladovat a takový doklad se předkládá i případné kontrole ze zdravotní pojišťovny.

Ukončení jedné z dohod staví druhého zaměstnavatele před povinnost zabezpečit od srpna odvod pojistného z minimálního vyměřovacího základu 20 800 Kč, což představuje provedení dopočtu a doplatku pojistného podle § 3 odst. 10 zákona č. 592/1992 Sb.

Řešení č. 3.1 až 3.17 zpracoval Ing. Antonín Daněk (II/2025)