Dohody o pracovní činnosti a ZP

Ve kterých situacích registrujeme návaznost zdravotního pojištění na právní úpravu nemocenského pojištění? Jak se pohlíží na příjem zúčtovaný po skončení dohody? Kdy je pojištěnec ve zdravotním pojištění osobou bez zdanitelných příjmů? Jak ovlivňuje, resp. může ovlivnit, stanovení vyměřovacího základu zaměstnance souběžný výkon podnikatelské činnosti?

Pro posouzení osoby jako zaměstnance a vznik zaměstnání ve zdravotním pojištění rozhoduje u dohody o pracovní činnosti (DPČ) výhradně výše příjmu, zúčtovaná zaměstnavatelem zaměstnanci za rozhodné období kalendářního měsíce.

Z pohledu zdravotního pojištění platí, že pokud příjem na DPČ činí v roce 2026 alespoň 4 500 Kč, pak:

•    zaměstnavatel přihlašuje (a odhlašuje) zaměstnance u zdravotní pojišťovny dle § 8 odst. 2 písm. d) zákona č. 48/1997 Sb., ve znění p.p.

•    se odvádí pojistné takto:

-   ze zúčtovaného příjmu (nižšího než povinné minimum) u osob nebo situací vyjmenovaných v ustanovení § 3 odst. 8 zákona č. 592/1992 Sb., ve znění p.p., tedy když zaměstnavatel nemusí dodržet minimální vyměřovací základ

-   s provedením dopočtu a doplatku pojistného do minimálního vyměřovacího základu zaměstnance u DPČ trvající po celý kalendářní měsíc při příjmu alespoň 4 500 Kč a zároveň nižším než 22 400 Kč

-   s provedením dopočtu a doplatku pojistného do poměrné části minimálního vyměřovacího základu zaměstnance, jedná-li se o některou ze skutečností uvedených v § 3 odst. 9 zákona č. 592/1992 Sb., snižujících minimální vyměřovací základ zaměstnance na poměrnou část

•    při trvající DPČ a při poklesu příjmu v některém měsíci pod 4 500 Kč musí být osoba jako zaměstnanec na daný kalendářní měsíc odhlášena

•    v situaci, kdy je dosaženo příjmu zakládajícího účast na zdravotním pojištění, tedy podléhajícího odvodu pojistného na zdravotní pojištění zaměstnavatelem, řeší taková dohoda v příslušném kalendářním měsíci pojistný vztah takto zaměstnané osoby, a to bez ohledu na délku jejího trvání

U DPČ (a také u dohody o provedení práce) plní zaměstnavatelé zákonné povinnosti zásadně s přihlédnutím k částce zúčtovaného příjmu. Nahlédneme-li do nepříliš vzdálené minulosti, pak musíme konstatovat, že u DPČ plní zaměstnavatel oznamovací povinnost a odvádí pojistné tehdy, pokud byla, resp. je, výše příjmu:

Jestliže příjem na DPČ činí v roce 2026 alespoň 4 500 Kč a současně není dosaženo aktuálně platné hodnoty minimálního vyměřovacího základu 22 400 Kč, je povinností zaměstnavatele (při zaměstnání trvajícím celý kalendářní měsíc) provést příslušný dopočet a doplatek pojistného do zákonného minima, není-li zaměstnavatel od této zákonné povinnosti osvobozen.

Odvod pojistného ze skutečné výše příjmu, tedy bez dopočtu do minima, musí mít zaměstnavatel podložen příslušným dokladem. Takovým dokladem může být například potvrzení o odvodu pojistného alespoň z minimálního vyměřovacího základu jiným zaměstnavatelem nebo třeba doklad o evidenci zaměstnance v kategorii osob, za které platí pojistné stát.

Sčítání příjmů u dohod

Ve zdravotním pojištění existuje právní opora pro sčítání příjmů u dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr. Platí, že pokud se u téhož zaměstnavatele jedná o stejný typ dohody, pak se sčítají příjmy ze všech takových dohod. Z uvedeného tak plyne, že dle § 5 písm. a) bodu 6 zákona č. 48/1997 Sb. je osoba v roce 2026 ve zdravotním pojištění zaměstnancem, pokud v případě jedné nebo více DPČ u jednoho zaměstnavatele činí příjem alespoň 4 500 Kč. 

Další podmínky pro zaměstnavatele a zaměstnance

U DPČ platí ve zdravotním pojištění například následující:

•    ve zdravotním pojištění existuje návaznost na právní úpravu nemocenského pojištění pouze výší částky rozhodné pro účast na pojištění

•    v rámci rozhodného období kalendářního měsíce nelze pro účel posouzení osoby jako zaměstnance sečíst například příjem z DPČ nižší než 4 500 Kč s příjmem z dohody o provedení práce nedosahujícím12 000 Kč

•    pokud u jednoho zaměstnavatele na sebe dohody plynule navazují, pak zaměstnavatel zdravotní pojišťovně nic neoznamuje, neboť pracovněprávní vztah nadále běží, resp. není přerušen – třeba v situaci, kdy jedna DPČ skončí dnem 31. 1. a další DPČ je uzavřena od 1. 2. za podmínek, že:

•    zaměstnanec dne 1. 2. skutečně začne pracovat a

•    příjem v každém z měsíců ledna i února činí alespoň 4 500 Kč

•    když zaměstnavatel osobu jako zaměstnance na příslušný kalendářní měsíc odhlašuje, měl by v tomto směru informovat i samotného zaměstnance, že po určité období (minimálně jeden celý kalendářní měsíc) nemá zajištěné své zdravotní pojištění tímto zaměstnáním

•    zaměstnanec se neodhlašuje například tehdy, pokud jsou u jednoho zaměstnavatele současně sjednány dva pracovněprávní vztahy, tedy příjem na základě pracovní smlouvy a souběžná DPČ a příjem na DPČ poklesne pod 4 500 Kč

•    zaměstnavatel musí věnovat pozornost i příjmům případně zúčtovaným po skončení zaměstnání, přičemž se odlišně postupuje v situacích, kdy DPČ (více DPČ) výší příjmu účast na zdravotním pojištění založila nebo nezaložila. Pokud příjem nezaložil účast na zdravotním pojištění, považuje se příjem zúčtovaný po skončení takové (takových) DPČ za příjem zúčtovaný do kalendářního měsíce, v němž dohoda skončila.

Pojištěnec není jako OSVČ povinen platit zálohy v situaci, když je zároveň zaměstnancem pracujícím na DPČ a prohlásí, že samostatná výdělečná činnost není v daném souběhu hlavním zdrojem jeho příjmů. Pojistné jako OSVČ pak zaplatí jednorázově do 8 dnů po dni, ve kterém podal, případně byl povinen podat, Přehled za předcházející kalendářní rok. Bude-li v tomto souběhu samostatná výdělečná činnost hlavním zdrojem příjmů, musí OSVČ platit alespoň minimální zálohy, což je v roce 2026 měsíčně částka 3 306 Kč. 

V následujících příkladech si ukážeme správný postup zaměstnavatele v případě sjednané DPČ při řešení nejrůznějších situací v právních podmínkách platných od data 1. 1. 2026. Vycházíme z podmínky, že pro zaměstnance (OSVČ) nebo zaměstnavatele platí povinnost dodržet minimum stanovené ve zdravotním pojištění. Pokud však příjem na DPČ odvodu pojistného nepodléhá, pak v této situaci zaměstnavatel povinnosti ve zdravotním pojištění neplní.

Příklad 1

Zaměstnanec pracuje na dohodu o pracovní činnosti s měsíčním hrubým příjmem 17 000 Kč. 

Ve vazbě na aktuální výši minimální mzdy odvede zaměstnavatel doplatek pojistného ve výši 13,5 % z částky:

•    (22 400 – 17 000) x 0,135 = 729 Kč

Zaměstnavatel odvede celkové pojistné ve výši 0,135 x 22 400 = 3 024 Kč.

Zaměstnanci strhne z platu 1/3 pojistného ze skutečně dosaženého příjmu:

•    (17 000 x 0,135): 3 = 765 Kč

a dále výše uvedený doplatek pojistného, tedy celkem: 765 + 729 = 1 494 Kč.

Ze svých prostředků pak zaplatí zaměstnavatel 3 024 – 1 494 = 1 530 Kč.

Příklad 2

Osoba má u jednoho zaměstnavatele uzavřeny dvě DPČ s příjmy 1 800 Kč a 2 300 Kč.

Protože ani v úhrnu zúčtovaných příjmů není rozhodné částky 4 500Kč dosaženo, neplní zaměstnavatel ve zdravotním pojištění u takto zaměstnané osoby žádné povinnosti. V této souvislosti však musí mít osoba řešen svůj pojistný vztah jiným způsobem, to znamená, že v daném měsíci musí být (alespoň po jeho část) registrována u zdravotní pojišťovny buď jako:

-   zaměstnanec v jiném zaměstnání zakládajícím účast na zdravotním pojištění nebo

-   osoba samostatně výdělečně činná (eventuálně s možností výkonu podnikatelské činnosti v paušálním režimu) anebo

-   osoba, za kterou platí pojistné stát

Není-li využita ani jedna z těchto možností, stává se pojištěnec na příslušný kalendářní měsíc roku 2026osobou bez zdanitelných příjmů s povinností úhrady pojistného v částce 3 024 Kč.

V takových případech nerozhoduje, zda jsou dohody sjednány souběžně (a běží po celý rok) nebo jsou uzavřeny v jednom měsíci takzvaně „za sebou“.

Příklad 3

Osoba uzavřela v jednom měsíci s jedním zaměstnavatelem DPČ na částku 4 200 Kč a s dalším zaměstnavatelem jinou DPČ s příjmem 4 499 Kč.

Protože není u žádného zaměstnavatele dosaženo výší příjmu alespoň4 500 Kč, přičemž příjmy sečíst nelze (nejsou dosaženy u téhož zaměstnavatele), postupuje se obdobně jako v příkladě č. 2. To znamená, že žádný ze zaměstnavatelů se nezabývá problematikou zdravotního pojištění a pojištěnec si sám musí vyřešit svoji evidenci u zdravotní pojišťovny v souladu s možnostmi uvedenými v tomto příkladě.

Příklad 4

Zaměstnanec pracuje na DPČ od 2. ledna do 10. dubna s příjmem převyšujícím v měsících lednu až březnu aktuální výši minimálního vyměřovacího základu 22 400 Kč. V dubnu onemocní a dosažený příjem činí 4 360 Kč.

Zaměstnavatel přihlásí zaměstnance u zdravotní pojišťovny k datu 2. 1. (oznamovací povinnost splní do 20. 2.) a odvádí pojistné z dosaženého příjmu. Protože v měsíci dubnu již osoba není z titulu výše zúčtovaného příjmu z pohledu zdravotního pojištění zaměstnancem, odhlásí zaměstnavatel zaměstnance u zdravotní pojišťovny ke dni 31. 3., třebaže dohoda skončila až dnem 10. 4. Na základě této situace nemá osoba od dubna řešen ve zdravotním pojištění svůj pojistný vztah touto DPČ.

Kdyby však zaměstnanec začal v měsíci dubnu pobírat nemocenské dávky (od 15. kalendářního dne trvání nemoci), dokladoval by tuto skutečnost zdravotní pojišťovně, která jej od uvedeného data zaregistruje jako příjemce dávek nemocenského pojištění, což je ve zdravotním pojištění kategorie osob, za které platí pojistné stát. Tato povinnost, tj. oznámení této skutečnosti, je pojištěnci uložena ustanovením § 10 odst. 5 zákona č. 48/1997 Sb.

Příklad 5

Osoba pracuje u jednoho zaměstnavatele na dvě DPČ s příjmy4 000 Kč a 5 000 Kč. Současně podniká jako OSVČ a platí si minimální zálohy.

Jedná se o stejný typ dohod, takže:

-   příjmy se sčítají,

-   vyměřovacím základem pro odvod pojistného zaměstnavatelem je částka 9 000 Kč, doplatek do minima22 400 Kč se neprovádí s odkazem na ustanovení § 3 odst. 8 písm. c) z. č. 592/1992 Sb.,

-   zaměstnanec čestným prohlášením zaměstnavateli dokládá, že jako OSVČ platí alespoň minimální zálohy

Pojistné z vyměřovacího základu 9 000 Kč by se platilo například i tehdy, pokud by zaměstnanou osobou byl například poživatel některého z důchodů.

Příklad 6

Osoba pracuje u jednoho zaměstnavatele na základě pracovní smlouvy s pravidelným příjmem 28 000 Kč a zároveň na DPČ s kolísavým příjmem v rozpětí od 3 000 Kč do 5 000 Kč. 

V měsících, ve kterých dosáhne příjem na DPČ alespoň 4 500 Kč, je vyměřovací základ tvořen součtem příjmů z obou pracovněprávních vztahů.

Pokud příjem na DPČ nedosáhne 4 500 Kč, je vyměřovacím základem zaměstnance 28 000 Kč.

Protože je osoba přihlášena u zdravotní pojišťovny jako zaměstnanec na základě běžící pracovní smlouvy, nemá výše příjmu na DPČ vliv na plnění oznamovací povinnosti zaměstnavatelem. Jinými slovy, ať je výše příjmu na DPČ jakákoli, zaměstnavatel stanovuje vyměřovací základ zaměstnance ve smyslu výše uvedeném a odhlašování tak neprovádí v situaci, kdy příjem na DPČ nedosáhne 4 500 Kč.

Příklad 7

Příjem zaměstnance pracujícího formou pracovní smlouvy na zkrácený pracovní úvazek činí 20 000 Kč, další příjem u téhož zaměstnavatele představuje DPČ s částkou4 000 Kč.

Protože posuzujeme každý takový (typově odlišný) pracovněprávní vztah samostatně, nepodléhá povinnosti odvodu pojistného částka příjmu 4 000 Kč u DPČ.

Z částky 20 000 Kč se odvede pojistné 2 700 Kč pouze u osob, pro které neplatí ve zdravotním pojištění minimální vyměřovací základ (§ 3 odst. 8 zákona č. 592/1992 Sb.). V opačném případě musí zaměstnavatel provést dopočet a doplatek pojistného do minima 22 400 Kč podle § 3 odst. 10 cit. zákona postupem uvedeným v příkladě č. 1.

Kdyby však příjem na DPČ dosáhl alespoň 4 500 Kč, byl by v úhrnu příjmů dodržen minimální vyměřovací základ.