Dohody o provedení práce a zdravotní pojištění na přelomu let 2021/2022

Odkdy se zaměstnavatelé zabývají u dohod o provedení práce problematikou minimálního vyměřovacího základu? Jaké jsou možnosti řešení pojistného vztahu, když příjem zaměstnance u dohody o provedení práce nepřevýší 10 000 Kč? Kdy se u téhož zaměstnavatele sčítá příjem z pracovní smlouvy s příjmem na dohodu o provedení práce?

S účinností od 1. ledna 2012 se zaměstnavatelé zabývají situací, když uzavřou se zaměstnancem dohodu o provedení práce (DPP). Z pohledu zdravotního pojištění platí, že pokud příjem na DPP přesáhne 10 000 Kč, pak:

-    osoba se stává ve zdravotním pojištění zaměstnancem a vzniká zaměstnání se souvisejícími povinnostmi zaměstnavatele,

-    zaměstnavatel přihlašuje (a odhlašuje) zaměstnance u zdravotní pojišťovny dle § 8 odst. 2 písm. d) z. č. 48/1997 Sb., ve znění pozdějších předpisů – viz dále,

-    při trvající DPP a při poklesu příjmu v některém měsíci na částku 10 000 Kč a nižší musí být osoba jako zaměstnanec na daný kalendářní měsíc (ev. měsíce) odhlášena,

-    taková dohoda, tedy s příjmem vyšším než 10 000 Kč, řeší v příslušném kalendářním měsíci pojistný vztah takto zaměstnané osoby, a to bez ohledu na délku jejího trvání.

Současně platí, že od data 1. 1. 2015 se ve zdravotním pojištění pro účel vzniku zaměstnání sčítají v rámci rozhodného období kalendářního měsíce příjmy z více dohod o provedení práce (nebo také dohod o pracovní činnosti) u jednoho zaměstnavatele.

V rámci plnění oznamovací povinnosti zaměstnavatel přihlašuje zaměstnance u zdravotní pojišťovny ke dni, ve kterém poprvé po uzavření DPP začal vykonávat sjednanou práci a odhlašuje dnem, jímž uplynula doba, na kterou byla tato dohoda sjednána. Identické podmínky platí i pro přihlašování a odhlašování osob zaměstnaných na dohodu o pracovní činnosti.

Rozhodným obdobím pro placení pojistného zaměstnavatelem za zaměstnance (a také pro posuzování pojistného vztahu) je ve zdravotním pojištění kalendářní měsíc. V těchto případech není fakticky důležité, zda dohoda trvá přesně celý kalendářní měsíc nebo jen po část měsíce (anebo třeba jen jeden den), ale vždy rozhoduje částka příjmu, zúčtovaná na základě DPP.

Dohody o provedení práce a minimální vyměřovací základ

Do konce roku 2016 se zaměstnavatelé nezabývali problematikou minimálního vyměřovacího základu u DPP, popřípadě u více DPP u jednoho zaměstnavatele. Pokud takový příjem přesáhl 10 000 Kč, byl automaticky dodržen minimální vyměřovací základ. Naopak, při příjmu maximálně 10 000 Kč zaměstnání ve zdravotním pojištění nevzniklo a svůj pojistný vztah (pojištění u zdravotní pojišťovny) si pojištěnec řešil jiným způsobem.

Zvýšením minimální mzdy k 1. 1. 2017 na částku 11 000 Kč se tato situace změnila. Jestliže příjem na DPP (resp. více DPP u jednoho zaměstnavatele) činí více než 10 000 Kč a méně než minimální mzda, provádí zaměstnavatel příslušný dopočet do minima 15 200 Kč (v roce 2021) a 16 200 Kč (v roce 2022) při zaměstnání trvajícím celý kalendářní měsíc. Výjimkou jsou osoby nebo situace vyjmenované v ustanovení § 3 odst. 8 z. č. 592/1992 Sb., kdy toto minimum nemusí být dodrženo, anebo když se minimum snižuje na poměrnou část dle § 3 odst. 9 téže právní normy.

Kdyby DPP trvala celý kalendářní měsíc a dosažený příjem by činil například 10 400 Kč, neprováděl by zaměstnavatel dopočet do minima, ale pojistné by odvedl z částky 10 400 Kč v těchto situacích:

-    zaměstnancem by byla osoba, za kterou je plátcem pojistného stát (resp. by pro tuto osobu neplatil minimální vyměřovací základ) nebo

-    osoba by současně pracovala u jiného zaměstnavatele, který by potvrzením doložil, že odvádí za zaměstnance pojistné alespoň z minimálního vyměřovacího základu (případně by v úhrnu příjmů od více zaměstnavatelů bylo minima dosaženo) nebo

-    osoba pracující na DPP současně by podnikala a platila by alespoň minimální zálohy na pojistné jako OSVČ, což by zaměstnavateli dokladovala čestným prohlášením.

Postupy zaměstnavatele u dohod o provedení práce na přelomu let 2021/2022

si rozebereme v dalším textu formou příkladů.

Příklad 1

DPP končí k datu 31. 12. 2021. V měsíci listopadu byl zaměstnanci zúčtován příjem 13 000 Kč a v měsíci prosinci 9 000 Kč. Od 4. 1. 2022 byla tato dohoda obnovena za podmínky, že zúčtovaný příjem činí 10 000 Kč.

Jelikož vyměřovací základ zaměstnance nepřevýšil za měsíc prosinec 10 000 Kč, odhlásí zaměstnavatel zaměstnance u jeho zdravotní pojšťovny k datu 30. 11. 2021. Další oznámení již neprovádí, neboť sjednaný příjem nebude v roce 2022 převyšovat částku 10 000 Kč. Pro pojištěnce tato skutečnost znamená, že od měsíce prosince nemá ve zdravotním pojištění řešen tímto zaměstnáním svůj pojistný vztah. Z tohoto důvodu musí být od kteréhokoli dne měsíce prosince registrován u zdravotní pojišťovny buď jako zaměstnanec v zaměstnání zakládajícím účast na zdravotním pojištění, nebo může začít podnikat jako OSVČ s placením alespoň minimálních záloh.

Dalšími možnostmi jsou registrace v kategorii osob, za které platí pojistné stát, případně i vynětí z českého systému veřejného zdravotního pojištění. K tomuto kroku se může pojištěnec odhodlat tehdy, pokud se rozhodne začít vykonávat výdělečnou činnost ve státech Evropské unie, případně v Norsku, na Islandu, v Lichtenštejnsku, ve Švýcarsku nebo ve Spojeném království ve smyslu koordinačních nařízení Evropské unie č. 883/2004 a 987/2009, nebo s využitím institutu dlouhodobého pobytu v cizině, kdy se musí jednat o nepřetržitý pobyt delší šesti měsíců.

Příklad 2

DPP skončila k datu 31. 12. 2021, příjem v prosinci činil 12 000 Kč. Počínaje dnem 14. 1. 2022 byla uzavřena nová DPP, přičemž není zaměstnavateli zřejmé, zda příjem za leden 2022 převýší 10 000 Kč.

V tomto případě doporučuji zaměstnavateli zvážit postup s ohledem na očekávanou realitu, tedy jako první možnost zaměstnance k datu 14. 1. přihlásit, a pokud příjem nepřevýší stanovenou částku, pak jej zpětně kódem „O“ ke stejnému datu odhlásit. Alternativou je zaměstnanace nepřihlásit v situaci, kdy je zaměstnavatel „skálopevně“ přesvědčen o tom, že příjem za leden nepřevýší 10 000 Kč. Kdyby však přesto příjem za leden převýšil 10 000 Kč, přihlásí zaměstnavatel zaměstnance promptně k datu 14. 1. Pokud by došlo k situaci, že by příjem na tuto novou DPP převýšil 10 000 Kč až za květen, proběhlo by přihlášení zaměstnance k 1. 5.

Příklad 3

Příjem na DPP činil v roce 2021 stabilně 15 000 Kč, dohoda skončila dne 31. 12. 2021. Tento pracovněprávní vztah byl od 1. 1. 2022 změněn na pracovní smlouvu se stejnou výší příjmu.

Příjem zúčtovaný na základě DPP zakládal v roce 2021 povinnost placení pojistného zaměstnavatelem, který rovněž prováděl dopočet a doplatek pojistného do minimálního vyměřovacího základu 15 200 Kč. Stejně postupuje zaměstnavatel i v roce 2022, kdy provádí dopočet do zvýšeného minima 16 200 Kč. Na přelomu let zaměstnavatel neprovádí odhlášení a přihlášení zaměstnance, protože oba pracovněprávní vztahy na sebe plynule (bez přerušení) navazují.

Příklad 4

Zaměstnanec má v lednu 2022 uzavřeny u téhož zaměstnavatele dvě DPP. První trvá od 1. 1. do 10. 1. s příjmem 6 300 Kč, druhá trvá od 22. 1. do 31. 1. s příjmem 5 580 Kč.

Jak je výše uvedeno, ve zdravotním pojištění se pro účel vzniku zaměstnání sčítají v rámci rozhodného období kalendářního měsíce příjmy z více DPP u jednoho zaměstnavatele.

Na straně jedné tak platí, že úhrnem příjmů 11 880 Kč vzniká povinnost zaměstnavatele dvakrát přihlásit a dvakrát odhlásit zaměstnance. Protože však zaměstnání netrvalo po celý kalendářní měsíc, musí zaměstnavatel na straně druhé pomocně vypočítat poměrnou část minima za celkem 20 kalendářních dnů trvání zaměstnání v měsíci lednu, což činí 10 451,61 Kč [(20 : 31) × 16 200]. Jelikož dosažený příjem převyšuje takto vypočtenou poměrnou část minima, bude vyměřovacím základem zaměstnance za měsíc leden částka 11 880 Kč.

Vyměřovacím základem by byla částka 11 880 Kč i tehdy, kdyby se jednalo o takový příjem u jediné DPP, která by skončila dne 20. 1. 2022.

Kdyby však v roce 2022 současně běžely u jednoho zaměstnavatele po celý kalendářní měsíc (nebo i rok) dvě DPP s příjmy 6 300 Kč a 5 580 Kč, prováděl by zaměstnavatel dopočet do minima 16 200 Kč proto, že zaměstnání trvalo po celý kalendářní měsíc.

Příklad 5

Pravidelný měsíční příjem zaměstnance pracujícího na zkrácený pracovní úvazek na základě pracovní smlouvy činí 8 000 Kč. Zaměstnavatel však současně disponuje potvrzením, že jiný zaměstnavatel odvádí za zaměstnance pojistné alespoň z minimálního vyměřovacího základu, kde zaměstnanec pracuje na DPP s příjmem v rozpětí od 18 000 Kč do 20 000 Kč. Tato DPP je ukončena k datu 31. 12. 2021.

Za této situace je do konce roku 2021 vyměřovacím základem zaměstnance pracujícího na základě pracovní smlouvy částka 8 000 Kč. Pojistné se do minima 15 200 Kč nedopočítává, protože v součtu obou příjmů je zákonné minimum dodrženo (překročeno). Pro účel kontroly ze zdravotní pojišťovny zaměstnavatel s příjmem zaměstnance 8 000 Kč dokladuje potvrzením, že v jiném zaměstnání je odváděno pojistné alespoň z minimálního vyměřovacího základu.

Ukončení DPP však zaměstnavatel musí druhému zaměstnavateli oznámit, aby tento mohl od ledna 2022 provádět dopočet a doplatek pojistného do zákonného minima. V takovém případě doporučuji zaměstnavatelům obezřetný přístup, obzvláště pak na konci roku, kdy se dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr obnovují, resp. neobnovují.

Příklad 6

Zaměstnanec pracoval u zaměstnavatele po celý rok 2021 na základě pracovní smlouvy (hlavní pracovní poměr) a zároveň na DPP, kde jeho příjem nikdy nepřevýšil 10 000 Kč. Za leden 2022 však byl na tuto dohodu zúčtován příjem 11 000 Kč, přičemž je reálný předpoklad, že i v některém z dalších měsíců může tento příjem činit více než 10 000 Kč.

Protože příjem na DPP nepřevýšil v žádném z kalendářních měsíců roku 2021 částku 10 000 Kč, neodvádělo se z něj pojistné, resp. tento příjem se nepřičítal k příjmu dosaženému na základě pracovní smlouvy.

V tomto směru se však situace počínaje odvodem pojistného za měsíc leden 2022 mění, kdy se k příjmu na základě pracovní smlouvy připočte i částka 11 000 Kč, dosažená na DPP. V dalších měsících roku 2022 se bude takto připočítávat k příjmu z pracovního poměru (pracovní smlouvy) i příjem na DPP tehdy, pokud přesáhne 10 000 Kč.

Zaměstnavatel není povinen činit žádné kroky v souvislosti s plněním oznamovací povinosti, protože zaměstnanec je dlouhodobě přihlášen na základě pracovní smlouvy, neboli pro plnění oznamovací povinnosti nehraje roli výše příjmu z DPP.

Příklad 7

DPP skončila ke dni 22. 12. 2021, příjem zaměstnance v měsíci prosinci činil 8 000 Kč a v žádném z měsíců roku 2021 nepřevýšil 10 000 Kč. Na základě této skutečnosti nebyla tato osoba jako zaměstnanec u zdravotní pojišťovny přihlášena, přičemž i za měsíc prosinec 2021si zaplatila pojistné jako osoba bez zdanitelných příjmů v částce 2 052 Kč. Do měsíce března 2022 byla dodatečně zúčtována odměna 4 000 Kč.

Příjem zúčtovaný v roce 2021 nezaložil v žádném z měsíců tohoto roku účast na zdravotním pojištění, proto osoba nebyla jako zaměstnanec přihlášena a z dosaženého příjmu nebylo odváděno pojistné.

Dodatečně zúčtovaná odměna však mění celou situaci v tom smyslu, že připočtením částky 4 000 Kč k příjmu dosaženému v posledním kalendářním měsíci trvání této dohody vznikne v měsíci prosinci zaměstnání, neboť úhrnná částka vyměřovacího základu přesahuje 10 000 Kč. Z dané skutečnosti vyplývají pro zaměstnavatele tyto povinnosti:

-    dodatečně přihlásit a odhlásit pojištěnce u zdravotní pojišťovny na měsíc prosinec jako zaměstnance s použitím kódů „P“ k datu 1. 12. a „O“ k datu 22. 12.

-    podat za měsíc prosinec 2021 opravný Přehled o platbě pojistného zaměstnavatele, na kterém však dojde pouze k navýšení počtu zaměstnanců (o jednoho)

-    částku vyměřovacího základu 12 000 Kč (včetně pojistného 1 620 Kč) zahrnout na Přehled za měsíc březen 2022 a pojistné odvést zdravotní pojišťovně nepozději dne 20. 4. 2022 připsáním platby na příslušný příjmový účet zdravotní pojišťovny

Protože si pojištěnec zaplatil za měsíc prosinec 2021 pojistné jako samo­plátce, požádá zdravotní pojišťovnu – s patřičným vysvětlením – o vrácení úhrady 2 052 Kč. Protože je v měsíci prosinci zaměstnancem, nemůže být osobou bez zdanitelných příjmů.

Příklad č. 8

Zaměstnanec pracuje u jednoho zaměstnavatele na tři DPP s těmito příjmy.

a)  3 000 Kč + 3 000 Kč + 4 000 Kč. V tomto případě zaměstnání ve zdravotním pojištění nevzniká (úhrn příjmů nepřevyšuje 10 000 Kč).

b)  5 000 Kč + 6 000 Kč + 7 000 Kč. Zaměstnavatel přihlašuje zaměstnance u zdravotní pojišťovny a odvádí pojistné z úhrnu dosažených příjmů, při odvodu pojistného je dodržen minimální vyměřovací základ.

Příklad 9

Příjem na DPP, uzavřenou na období od 1. 9. 2021 do 31. 3. 2022, činí 14 900 Kč. Zaměstnancem českého zaměstnavatele je občan Slovenské republiky.

Zaměstnavateli primárně doporučuji nechat si od této osoby vystavit čestné prohlášení, ve kterém by deklarovala, že toto její zaměstnání u českého zaměstnavatele je jejím jediným zaměstnáním v duchu koordinačních nařízení Evropské unie č. 883/2004 a 987/2009. Vycházejme nejprve z předpokladu, že zaměstnanec toto čestné prohlášení zaměstnavateli vystaví.

Protože příjem zakládá povinnost zaměstnavatele platit pojistné, stává se tato osoba z titulu tohoto zaměstnání účastníkem českého systému veřejného zdravotního pojištění. Má právo na výběr zdravotní pojišťovny, u které ji zaměstnavatel přihlásí jako zaměstnance. Pro první přihlášení se použije kód „E“. Kdyby však tato osoba již měla přidělené číslo pojištěnce z dřívějšího zaměstnání, použil by zaměstnavatel kód „A“ s již vygenerovaným číslem pojištěnce.

Vzhledem k tomu, že zúčtovaný příjem nedosahuje minima, provádí zaměstnavatel v jednotlivých měsících let 2021 i 2022 dopočet a doplatek pojistného do minimálního vyměřovacího základu.

Zcela jinak by však zaměstnavatel postupoval v situaci, kdyby mu osoba nemohla vystavit výše zmiňované čestné prohlášení z toho důvodu, že by byla současně zaměstnána na Slovensku, přičemž by zemí pojištění byla Slovenská republika. V takovém případě by měla zaměstnavateli co nejdříve doručit formulář A1. Zaměstnavatel by si musel prověřit, zda – a pokud ano, tak za jakých podmínek – zakládá tato dohoda povinnost odvádět pojistné podle právních předpisů platných ve slovenském zdravotním pojištění.

Ing. Antonín Daněk