Dohody o provedení práce
a zdravotní pojištění

V jaké výši je od 1. ledna 2025 stanovena rozhodná částka pro účast na zdravotním pojištění u dohody o provedení práce? Jaké podmínky platí pro přihlašování a odhlašování zaměstnanců u dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr? U kterých osob jako zaměstnanců nemusí zaměstnavatel dodržet při odvodu pojistného minimální vyměřovací základ?

Ve zdravotním pojištění se zaměstnavatelé zabývají problematikou dohod o provedení práce (DPP) až od 1. 1. 2012. Do konce roku 2011 se pojistné na zdravotní pojištění z tohoto pracovněprávního vztahu neodvádělo, přičemž nerozhodovalo, na jak dlouhé časové období byla dohoda uzavřena a ani se nepřihlíželo k částce zúčtovaného příjmu.

Zákonem č. 163/­2024 Sb. mělo u DPP dojít v oblasti sociálního (nemocenského) pojištění s účinností od 1. ledna 2025 k významným změnám, kdy jako zásadní novum měl představovat výkon činnosti na základě DPP v režimu oznámené dohody za podmínek daných novými ustanoveními § 7a až 7c z. č. 187/­2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Tyto změny se měly návazně promítnout i do placení pojistného na zdravotní pojištění zaměstnavatelem v přímé vazbě na ustanovení § 5 písm. a) bodu 3 z. č. 48/­1997 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Tyto postupy však k datu 1. ledna 2025 účinné nejsou.

Změnou provedenou v z. č. 187/­2006 Sb. platí od 1. ledna 2025 dle § 7a odst. 1 následující:

Zaměstnanci činní na základě DPP jsou účastni (nemocenského) pojištění, jestliže splňují podmínku uvedenou v § 6 odst. 1 písm. a) a byl jim zúčtován započitatelný příjem alespoň ve výši 25 % průměrné mzdy podle § 23b odst. 4 zákona o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, a to po zaokrouhlení na celé pětisetkoruny směrem dolů; výši této částky vyhlašuje Ministerstvo práce a sociálních věcí ve Sbírce zákonů a mezinárodních smluv sdělením.

Podmínky platné pro zaměstnavatele ve zdravotním pojištění

Zaměstnanec činný na základě DPP je účasten zdravotního pojištění tehdy, pokud mu je zaměstnavatelem zúčtován započitatelný příjem alespoň ve výši rozhodné částky. Tato významná hodnota činí dle výpočtu uvedeného v předcházejícím odstavci 11 639,25 Kč (46 557 × 0,25) a po zaokrouhlení na celé pětisetkoruny směrem dolů dostaneme rozhodnou částku pro rok 2025 ve výši 11 500 Kč. To znamená, že povinnosti odvodu pojistného zaměstnavatelem podléhá částka příjmu 11 500 Kč a vyšší, případně i s ohledem na minimální vyměřovací základ zaměstnance.

Které hlavní zásady tak platí ve zdravotním pojištění pro zaměstnavatele, případně pro zaměstnance (pojištěnce) od data 1. ledna 2025?

DŮLEŽITOST VÝŠE PŘÍJMU U DPP - V současné době je v podstatě jedinou přetrvávající návazností zdravotního pojištění na nemocenské pojištění výše částek rozhodných pro účast na zdravotním pojištění u DPP (a také u dohody o pracovní činnosti).

Pro vznik účasti na zdravotním pojištění rozhoduje výhradně výše zúčtovaného příjmu, přičemž není rozhodující, zda zaměstnání na DPP trvá celý kalendářní měsíc, část kalendářního měsíce nebo dokonce jen jeden den.

Pro povinnost zaměstnavatele plnit u DPP zákonné povinnosti ve zdravotním pojištění, tedy přihlásit osobu jako zaměstnance a odvádět pojistné podle zákona, tak rozhoduje pouze a jedině výše příjmu, zúčtovaná zaměstnanci zaměstnavatelem za rozhodné období kalendářního měsíce – bez ohledu na délku trvání dohody v tomto měsíci.

Plnění oznamovací povinnosti

Zaměstnavatel je povinen nejpozději do osmi dnů od vzniku skutečnosti, která se oznamuje, provést u příslušné zdravotní pojišťovny oznámení o nástupu zaměstnance do zaměstnání (§ 2 odst. 3 z. č. 48/­1997 Sb.) a jeho ukončení, nejedná-li se o zaměstnance činného pouze na základě dohody o provedení práce, kdy se oznámení o nástupu do zaměstnání nebo jeho ukončení provádí do dvacátého dne kalendářního měsíce následujícího po měsíci, v němž se stali nebo přestali být plátci pojistného podle § 5 písm. a) bodu 3 nebo bodu 5 z. č. 48/­1997 Sb.

Podstata této změny, účinné od 1. 1. 2025, spočívá ve skutečnosti, že pokud se jedná o pracovněprávní vztah sjednaný pouze formou DPP, pak zaměstnavatel oznamuje zdravotní pojišťovně nástup zaměstnance do zaměstnání a skončení zaměstnání do 20. dne následujícího kalendářního měsíce. Tento postup platí za podmínky, že výše příjmu zakládá povinnost odvodu pojistného na zdravotní pojištění zaměstnavatelem, tedy alespoň 11 500 Kč. Stejné podmínky platí i pro plnění oznamovací povinnosti u dohody o pracovní činnosti při příjmu od 1. 1. 2025 alespoň 4 500 Kč.

V ostatních situacích (typicky u pracovní smlouvy) platí pro plnění oznamovací povinnosti nadále standardní osmidenní lhůta.

Sčítání příjmů

Pro stanovení vyměřovacího základu zaměstnance se v případě více DPP u téhož zaměstnavatele sčítají příjmy ze všech DPP zúčtovaných do daného kalendářního měsíce. Doplňujeme, že ve zdravotním pojištění se u téhož zaměstnavatele také sčítají příjmy z více dohod o pracovní činnosti. Pokud se jedná u jednoho zaměstnavatele o stejný typ dohody, pak se sčítají příjmy ze všech dohod.

Jsou-li u jednoho zaměstnavatele sjednány tři DPP na částky:

a)  9 000 Kč, 7 000 Kč a 6 000 Kč, je vyměřovacím základem zaměstnance 22 000 Kč, čímž je dodržen i minimální vyměřovací základ,

b)  5 000 Kč, 3 000 Kč, 3 000 Kč, pak osoba není ve zdravotním pojištění zaměstnancem, protože úhrn příjmů nedosáhl 11 500 Kč.

Obdobně zaměstnavatel postupuje i u dohod o pracovní činnosti v návaznosti na rozhodnou částku příjmu 4 500 Kč.

ODHLÁŠENÍ OSOBY JAKO ZAMĚSTNANCE - V případě trvající DPP a při poklesu příjmu pod rozhodnou částku 11 500 Kč je zapotřebí osobu jako zaměstnance na příslušný kalendářní měsíc, případně měsíce, odhlásit.

Podívejme se na řešení různých situací v právních podmínkách platných od 1. 1. 2025.

Příklad 1

Zaměstnanec pracuje na „celoroční“ DPP, tedy uzavřenou od 1. 1. do 31. 12. V každém měsíci činí částka zúčtovaného příjmu alespoň 11 500 Kč, výjimkou je pouze měsíc červen, kdy příjem z důvodu nemoci nedosáhl 11 500 Kč. V takovém případě zaměstnavatel odhlásí osobu jako zaměstnance na měsíc červen použitím kódů „O“ k 31. 5. a „P“ k 1. 7.

Když zaměstnavatel osobu jako zaměstnance na příslušný kalendářní měsíc odhlašuje, měl by v tomto směru informovat i samotného zaměstnance, že po určité období (minimálně jeden celý kalendářní měsíc) nemá řešené své zdravotní pojištění tímto zaměstnáním. Tento postup je obzvláště důležitý v situaci, kdy je činnost na DPP jediným zaměstnáním dotyčné osoby.

Mnozí zaměstnanci si neuvědomují, že pokud příjem na základě DPP nedosáhne 11 500 Kč, pak zaměstnavatel:

-    musí při trvající dohodě osobu jako zaměstnance na daný kalendářní měsíc (ev. měsíce) odhlásit nebo

-    zaměstnance u zdravotní pojišťovny nepřihlašuje, pokud příjem sjednaný při nástupu do zaměstnání této částky nedosáhne.

Za tohoto stavu si takto zaměstnaná osoba musí sama zajistit své zdravotní pojištění (pojistný vztah), jak je dále uvedeno.

Co se týká přihlašování a odhlašování zaměstnanců,

má zdravotní pojištění specifickou právní úpravu zakotvenou v ustanovení § 8 odst. 2 z. č. 48/­1997 Sb., u dohod pak v písmenu d) tohoto ustanovení. Zaměstnanec pracující na některou z dohod se přihlašuje u zdravotní pojišťovny ke dni, ve kterém poprvé po uzavření dohody začal vykonávat sjednanou práci, a odhlašuje dnem, jímž uplynula doba, na kterou byla dohoda sjednána.

Příklad 2

DPP byla se zaměstnancem sjednána od 1. 4. do 31. 8. Zaměstnanec na základě této dohody poprvé pracoval 3. 4. a naposledy dne 29. 8., v každém z měsíců dubna až srpna příjem zaměstnance převýšil 11 500 Kč. Zaměstnavatel použije vůči zdravotní pojišťovně na formuláři „Hromadné oznámení zaměstnavatele“ kód „P“ ke dni 3. 4. a kód „O“ ke dni 31. 8.

Pokud u jednoho zaměstnavatele na sebe DPP plynule navazují, pak zaměstnavatel zdravotní pojišťovně nic neoznamuje, neboť pracovněprávní vztah nadále běží, resp. není přerušen – třeba v situaci, kdy jedna dohoda skončí dnem 31. 5. a další dohoda je uzavřena od 1. 6. za podmínek, že:

-    zaměstnanec dne 1. 6. skutečně začne pracovat a

-    příjem v každém z měsíců května i června činí alespoň 11 500 Kč

Kdyby však příjem zaměstnance za květen nedosáhl 11 500 Kč, použil by zaměstnavatel kódy „O“ k 30. 4. (tj. k poslednímu dni kalendářního měsíce, kdy účast na zdravotním pojištění trvala) a „P“ ke dni 1. 6. I v tomto případě si pojištěnec řeší za květen své zdravotní pojištění jiným zákonným způsobem.

SOUBĚH PŘÍJMŮ – TYPOVĚ RŮZNÉ PRACOVNĚPRÁVNÍ VZTAHY - Zaměstnanec se neodhlašuje například tehdy, pokud jsou u jednoho zaměstnavatele současně sjednány dva pracovněprávní vztahy, tedy příjem na základě pracovní smlouvy a souběžná DPP (nebo dohoda o pracovní činnosti), a příjem na dohodu poklesne pod rozhodnou částku.

Při souběhu těchto (typově různých) příjmů, tj. pracovní smlouva a dohoda, posuzujeme každý pracovněprávní vztah samostatně.

V tomto případě je důležité, že pojištěnec je jako zaměstnanec trvale přihlášen z titulu běžící pracovní smlouvy, takže pokud příjem na dohodu poklesne pod rozhodnou částku, není za této situace důvod k odhlašování osoby jako zaměstnance.

Jestliže příjem na dohodu dosáhne částky podléhající odvodu pojistného, připočte se v příslušném kalendářním měsíci k příjmu z pracovní smlouvy. Jestliže naopak příjem na dohodu povinnost placení pojistného nezakládá, odvede zaměstnavatel pojistné pouze z pracovní smlouvy. Při odvodu pojistného se zaměstnavatel případně zabývá i tematikou dodržení minimálního vyměřovacího základu.

Pojištěnec a řešení pojistného vztahu

Je-li na DPP dosaženo příjmu alespoň 11 500 Kč, tedy s odvodem pojistného zaměstnavatelem, pak taková dohoda zabezpečuje v příslušném kalendářním měsíci pojistný vztah takto zaměstnané osoby, a to bez ohledu na délku jejího trvání. Za správnost odvodu pojistného zodpovídá zaměstnavatel.

Pokud však příjem na základě DPP nezajistí zaměstnanci jeho účast na zdravotním pojištění, musí si řešit svůj pojistný vztah jiným zákonným způsobem, kdy v úvahu přicházejí tyto možnosti:

-    zaměstnanec v jiném zaměstnání s příjmy ze závislé činnosti, které zakládají účast na zdravotním pojištění (například zaměstnání na základě pracovní smlouvy) nebo

-    osoba samostatně výdělečně činná (s možností výkonu podnikatelské činnosti v paušálním režimu) anebo

-    osoba, za kterou platí pojistné stát.

Není-li využita některá z těchto tří možností, stává se pojištěnec na celý příslušný kalendářní měsíc osobou bez zdanitelných příjmů. Měsíční platba pojistného osoby bez zdanitelných příjmů činí v roce 2025 částku 2 808 Kč (13,5 % z minimální mzdy 20 800 Kč).

Typově různé dohody

V rámci rozhodného období kalendářního měsíce nelze sečíst například příjem z dohody o pracovní činnosti (nižší než 4 500 Kč) s příjmem z DPP nedosahujícím 11 500 Kč. Pro sčítání takových příjmů, tedy nepodléhajících odvodu pojistného, není opora v právní úpravě zdravotního pojištění. Pojistné se odvede z takové dohody, která výší příjmu zakládá účast na zdravotním pojištění. Toto platí jak při zaměstnání u jednoho zaměstnavatele, tak u více zaměstnavatelů.

Jednodenní DPP

Kdyby byla například sjednána DPP na jeden den s příjmem 12 000 Kč, přihlašuje zaměstnavatel osobu jako zaměstnance na tento den jako zaměstnance (kódem Q). Tímto jednodenním zaměstnáním má pojištěnec vyřešen ve zdravotním pojištění celý příslušný kalendářní měsíc, za zbývající kalendářní dny se zdravotní pojišťovně nic neoznamuje a ani nedoplácí.

Ve zdravotním pojištění se neposuzuje pojem zaměstnání malého rozsahu, zásadně rozhoduje výše příjmu zúčtovaná zaměstnanci za daný kalendářní měsíc. Kód „Q“ jako jednodenní zaměstnání se používá například u svědků u soudu. Aby zaměstnavatel použil kódy „P“ a „O“, musí zaměstnání trvat alespoň dva kalendářní dny.

MINIMÁLNÍ VYMĚŘOVACÍ ZÁKLAD ZAMĚSTNANCE - Do konce roku 2016 se zaměstnavatelé nezabývali problematikou minimálního vyměřovacího základu u DPP, popřípadě u více DPP u jednoho zaměstnavatele. Pokud takový příjem přesáhl 10 000 Kč, byl automaticky dodržen minimální vyměřovací základ. Naopak, při příjmu maximálně 10 000 Kč se osoba nestala ve zdravotním pojištění zaměstnancem a svůj pojistný vztah (pojištění u zdravotní pojišťovny) si musela řešit jiným způsobem. Od 1. ledna 2017 se minimální mzda zvýšila na 11 000 Kč, což znamená, že zaměstnavatelé již museli přihlížet u DPP k zákonnému minimu.

Pokud je DPP v roce 2025 jediným zdrojem příjmů zaměstnance, přičemž se na něj (a tedy i na zaměstnavatele – plátce pojistného) vztahuje povinnost dodržet při odvodu pojistného minimální vyměřovací základ, pak musí zaměstnavatel zákonné minimum dodržet. Naopak, ze skutečné výše zúčtovaného hrubého příjmu, tj. alespoň 11 500 Kč a současně nižšího než 20 800 Kč, odvede zaměstnavatel pojistné v těchto situacích:

-    má k dispozici potvrzení od jiného zaměstnavatele, že tento za zaměstnance odvádí pojistné alespoň z minima 20 800 Kč (případně je v úhrnu příjmů od všech zaměstnavatelů částky 20 800 Kč dosaženo – za této situace je nutno mezi zaměstnavateli výši příjmu průběžně navzájem dokladovat) nebo

-    je zaměstnanec současně OSVČ s placením alespoň minimálních záloh 3 143 Kč, což zaměstnavateli dokládá čestným prohlášením anebo

-    zaměstnanec patří mezi osoby, pro které neplatí minimální vyměřovací základ podle § 3 odst. 8 z. č. 592/­1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů, například se jedná o osoby, za které platí pojistné stát.

Problematikou dodržení minimálního vyměřovacího základu se zaměstnavatel zabývá u dohody o pracovní činnosti (více dohod o pracovní činnosti u jednoho zaměstnavatele), pokud příjem činí alespoň 4 500 Kč.

Naproti tomu se k minimálnímu vyměřovacímu základu zaměstnance dle okolností přihlíží u každé pracovní smlouvy, a to i tehdy, když příjem (typicky na zkrácený pracovní úvazek) nedosáhne 4 500 Kč.

Dopočet a doplatek pojistného do minimálního vyměřovacího základu

Pokud zaměstnanec nepatří do žádné ze skupin osob vyjmenovaných v § 3 odst. 8 z. č. 592/­1992 Sb., musí zaměstnavatel v roce 2025 při příjmu nižším než 20 800 Kč zajistit odvod pojistného nejméně z minimálního vyměřovacího základu při zaměstnání trvajícím celý kalendářní měsíc. To znamená, že pokud příjem zaměstnance (případně i v úhrnu s příjmy z ostatních zaměstnání) nedosáhne v daném kalendářním měsíci částky 20 800 Kč, provede zaměstnavatel – v případě více příjmů na základě zaměstnancova pověření – dopočet a doplatek pojistného do tohoto zákonného minima ve smyslu ustanovení § 3 odst. 10 z. č. 592/­1992 Sb.

Příklad 3

Zaměstnanec pracuje na DPP jako jediné zaměstnání s příjmem 16 000 Kč. Při odvodu pojistného postupuje zaměstnavatel takto:

Ve vazbě na výši minimální mzdy (minimálního vyměřovacího základu zaměstnance) od 1. 1. 2025 odvede zaměstnavatel doplatek pojistného ve výši 13,5 % z rozdílové částky:

(20 800 – 16 000) × 0,135 = 648 Kč

Zaměstnavatel odvede celkové pojistné ve výši 0,135 × 20 800 = 2 808 Kč

Zaměstnanci strhne z platu 1/3 pojistného ze skutečně dosaženého příjmu:

(16 000 × 0,135) : 3 = 720 Kč

a dále výše uvedený doplatek pojistného, tedy celkem: 720 + 648 = 1 368 Kč

Ze svých prostředků pak zaplatí zaměstnavatel 2 808 – 1 368 = 1 440 Kč

Dle citovaného ustanovení § 3 odst. 10 z. č. 592/­1992 Sb. hradí doplatek (648 Kč) zaměstnanec – vždy však zásadně prostřednictvím zaměstnavatele. Z obecného pohledu platí, že na zaměstnavatele přechází povinnost úhrady tohoto doplatku pouze v situacích vyjmenovaných v § 207 až 209 zákoníku práce.

Minimum nemusí být dodrženo

Jestliže se zaměstnavatel rozhodne zaměstnat osobu, za kterou je ve zdravotním pojištění plátcem pojistného i stát, popřípadě pro ni neplatí ve zdravotním pojištění minimální vyměřovací základ dle ustanovení § 3 odst. 8 z. č. 592/­1992 Sb., nemusí u DPP dodržet při odvodu pojistného stanovené minimum. Vyměřovacím základem je úhrn skutečně dosažených příjmů (alespoň však částka 11 500 Kč) bez ohledu například na dobu trvání zaměstnání v daném kalendářním měsíci, období nemoci, souběžnou samostatnou výdělečnou činnost apod. To znamená, že vyměřovací základ zaměstnance může být relevantně i nižší než 20 800 Kč.

Zaměstnavatel vždy musí mít k dispozici doklad, na jehož základě odvádí pojistné ze skutečné výše příjmu (tedy nižšího než minimální vyměřovací základ) a tento doklad předkládá i případné kontrole ze zdravotní pojišťovny.

Příjmy zúčtované po skončení zaměstnání

Zaměstnavatel vždy musí věnovat pozornost i příjmům případně zúčtovaným až po skončení DPP, přičemž se odlišně postupuje v situacích, kdy DPP (více DPP u téhož zaměstnavatele) výší příjmu účast na zdravotním pojištění založila nebo nezaložila. Pokud příjem nezaložil účast na zdravotním pojištění, považuje se příjem zúčtovaný po skončení DPP za příjem zúčtovaný do kalendářního měsíce, v němž DPP skončila.

Příklad 4

Příjem zaměstnance na DPP (jediné zaměstnání) činí od ledna do dubna částku 12 000 Kč. Po skončení dohody je do května zúčtována odměna 2 000 Kč.

Za měsíce leden – duben provádí zaměstnavatel dopočet a doplatek pojistného do minimálního vyměřovacího základu 20 800 Kč.

Z odměny 2 000 Kč, zúčtované do května, odvede zaměstnavatel pojistné 270 Kč, osobu jako zaměstnance na květen nepřihlašuje.

Příklad 5

DPP je s poživatelem důchodu sjednána na období od 4. 1. 2025 do 30. 6. 2025 s měsíčním příjmem 8 000 Kč. Do měsíce července 2025je na základě této dohody zúčtována odměna 4 000 Kč.

Příjem 8 000 Kč nezakládal v měsících lednu až červnu účast na zdravotním pojištění, zaměstnavatel tohoto zaměstnance u zdravotní pojišťovny nepřihlašoval a pojistné se z dosaženého příjmu neodvádělo. Dodatečně zúčtovaná odměna však ukládá zaměstnavateli tyto povinnosti:

-    v posledním kalendářním měsíci trvání této dohody vzniklo zaměstnání, proto musí být osoba jako zaměstnanec na tento měsíc přihlášena u zdravotní pojišťovny s použitím kódů „P“ a „D“ k datu 1. 6. a „O“ k datu 30. 6.,

-    podat za měsíc červen opravný Přehled o platbě pojistného zaměstnavatele, na kterém však bude pouze navýšen počet zaměstnanců,

-    za měsíc červenec 2025 odvést pojistné z částky vyměřovacího základu 12 000 Kč ve výši 1 620 Kč. Úhradu je zapotřebí provést v rámci hromadné platby nejpozději do 20. 8. 2025, a to již připsáním platby na účet příslušné zdravotní pojišťovny. Při odvodu pojistného se vychází ze zásady, že se sečte příjem z titulu odměny s příjmem zúčtovaným v kalendářním měsíci, ve kterém dohoda skončila.

Vzhledem k tomu, že 1. červenec 2025 je datem, ke kterému lze standardní cestou změnit zdravotní pojišťovnu, upozorňujeme zaměstnavatele, aby této okolnosti vždy věnovali zvýšenou pozornost (v dané souvislosti podotýkáme, že zdravotní pojišťovnu lze změnit i k 1. 1. kalendářního roku – jednou za dvanáct měsíců). Kdyby zaměstnanec skutečně změnil k datu 1. července 2025 zdravotní pojišťovnu, provedl by zaměstnavatel odvod částky pojistného ve výši 1 620 Kč ve prospěch té zdravotní pojišťovny, ke které zaměstnanec k 1. 7. 2025 přestoupil.

Ing. Antonín Daněk