Dohody o provedení práce – změny

Již v červenci 2024 došlo ke změnám v pojištění dohod o provedení práce. Zákon č. 163/2024 Sb., kterým se mění zákon č. 240/2013 Sb., o investičních společnostech a investičních fondech, ve znění p.p., a další související zákony přináší s účinností od 1. ledna 2025 velké změny do zákona č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění a do zákona č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti. Tyto změny se týkají odvodů z dohod o provedení práce.

Dohody o provedení práce v r. 2024

Na základě právní úpravy zákona č. 349/2023 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s konsolidací veřejných rozpočtů, mělo dojít s účinností od 1. 7. 2024 též ke změnám, které se týkají dohod o provedení práce.

Měla být vytvořena evidence všech zaměstnanců činných na základě dohod o provedení práce (i těch nepojištěných), kterou povede ČSSZ. Nově byly také stanoveny 2 limity pro vznik účasti na nemocenském pojištění zaměstnance, který pracuje na základě dohody o provedení práce (a tím i limity pro placení pojistného na sociální zabezpečení). První limit byl stanoven pro dohodu o provedení práce u jednoho zaměstnavatele ve výši 25 % průměrné mzdy a druhý limit pro vznik účasti na nemocenském pojištění při souběhu více dohod o provedení práce u více zaměstnavatelů ve výši 40 % průměrné mzdy. Pokud zaměstnanec překročí jeden či druhý limit, bude odvedeno pojistné.

V případě, že je zaměstnanec v kalendářním měsíci činný na základě dohod o provedení práce u více zaměstnavatelů, měl při překročení kumulativního limitu platit pojistné za sebe. Zaměstnavatel měl být i nadále plátcem své části pojistného jako dosud.

V návaznosti na odborné debaty se zástupci zaměstnavatelů, kteří upozorňovali na komplikace způsobené zavedením kumulovaného limitu a s tím souvisejícím zpožděním informace o vzniku účasti na pojištění, bylo přistoupeno ke změnám právní úpravy dohod o provedení práce obsažené v tzv. konsolidačním balíčku tak, aby zároveň zůstala zachována opatření proti nadužívání a kumulaci nepojištěných příjmů u více zaměstnavatelů. Tyto změny byly provedeny zákonem č. 163/2024 Sb., kterým se mění zákon č. 240/2013 Sb., o investičních společnostech a investičních fondech, ve znění p.p., a další související zákony.

Po těchto legislativních změnách došlo 1. července 2024 k následujícím změnám týkajícím se nemocenského pojištění zaměstnanců činných na základě dohod o provedení práce:

Byla zavedena evidence všech zaměstnanců pracujících na základě dohod o provedení práce. Dosud zaměstnavatelé přihlašovali do evidence, tedy registru pojištěnců ČSSZ, své zaměstnance pracující na dohodu o provedení práce jen v případě, že u nich vznikla účast na nemocenském a důchodovém pojištění podle § 7a ZNP (hranice příjmu 10 000 Kč). Od 1. července 2024 musí zaměstnavatelé povinně registrovat každého zaměstnance činného na základě dohody o provedení práce, bez ohledu na to, zda mu vznikla účast na pojištění, či nikoliv.

Nejpozději do 20. srpna 2024 byli povinni zaměstnavatelé přihlásit zaměstnance činné na základě dohody o provedení práce, kteří nastoupili před 1. srpnem 2024, pokud dosud přihlášeni nebyli a jejich dohoda o provedení práce dále pokračuje i v červenci 2024.

Zaměstnanci mohou být přihlašováni standardně tak, jak jsou zaměstnavatelé zvyklí (formulář „Oznámení o nástupu do zaměstnání (skončení zaměstnání)“, který může být součástí mzdového a personálního software zaměstnavatele), případně je možno využít i nový formulář pro hlášení příjmů: e-Podání VPDPP „Výkaz příjmů zúčtovaných zaměstnavatelem zaměstnancům činným na základě dohody o provedení práce“. To znamená, že vyplněním výkazu příjmů lze rovněž registrovat zaměstnance. Zaměstnavatel má na výběr, kterou možnost využije.

Již přihlášení zaměstnanci se však po 1. červenci 2024 znovu nepřihlašují. Zaměstnavatel, který doposud (před 1. červencem 2024) zaměstnával pouze nepojištěné zaměstnance činné na základě dohody o provedení práce, se musel přihlásit do registru zaměstnavatelů ČSSZ, a to nejpozději do 31. července 2024. práce. Znamenalo to, že je ze zákona nutná registrace i těch zaměstnavatelů, kteří zaměstnávají p

Povinnost registrovat se jako zaměstnavatel se předtím (před 1. červencem 2024) týkala pouze zaměstnavatelů, kteří zaměstnávali alespoň jednoho zaměstnance činného na základě dohody o provedení práce, jemuž vznikla účast na nemocenském a důchodovém pojištění. Nová právní úprava uložila tak povinnost registrovat všechny zaměstnance činné na základě dohody o provedení pouze zaměstnance činné na základě dohody o provedení práce, kterým účast na pojištění nikdy nevznikla. Přihlášku podával zaměstnavatel na předepsaném tiskopisu „Přihláška do registru zaměstnavatelů“.

Z nové právní úpravy vyplývá, že každý měsíc má zaměstnavatel povinnost hlásit seznam všech zaměstnanců činných na základě dohody o provedení práce (pojištěných i nepojištěných) a výši jejich příjmu. Hlášení zasílá měsíčně prostřednictvím personálního software nebo e-Portálu ČSSZ, a to do 20. dne následujícího měsíce. Poprvé tak musel učinit za měsíc červenec 2024 od 1. do 20. srpna 2024. K hlášení zaměstnavatelé používají nové e-Podání VPDPP „Výkaz příjmů zúčtovaných zaměstnavatelem zaměstnancům činným na základě dohody o provedení práce“. Nové e-Podání VPDPP je zaměstnavatelům k dispozici na stránkách ČSSZ. Zaměstnavatelé bez personálního a mzdového software mohou od 1. srpna 2024 využít bezplatný formulář na e-Portálu ČSSZ.

Od 1. ledna 2025 dochází ke změnám právní úpravy odvodů z dohod o provedení práce v zákoně č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, v zákoně č. 187/ 2006 Sb., o nemocenském pojištění, v zákoně č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální pojištění a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a v zákoně č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění.

Dohody o provedení práce v zákoně o daních z příjmů

Podle stávajícího ustanovení § 6 odst. 4 ZDP, jsou, za splnění stanovených podmínek, samostatným základem daně pro zdanění daní vybíranou srážkou podle zvláštní sazby daně příjmy

•    plynoucí na základě dohody o provedení práce, pokud jejich úhrnná výše u téhož plátce daně za kalendářní měsíc nepřesáhne částku rozhodnou pro účast zaměstnanců činných na základě dohody o provedení práce na nemocenském pojištění, která je stanovena pro zaměstnání vykonávaná na základě těchto dohod u téhož zaměstnavatele, nebo

•    v úhrnné výši nepřesahující u téhož plátce daně za kalendářní měsíc částku rozhodnou pro účast zaměstnanců na nemocenském pojištění.

V návaznosti na změny ustanovení § 7a až 7c ZNP, v rámci nichž dochází k úpravě rozhodné částky pro účast zaměstnanců činných na základě dohod o provedení práce na nemocenském pojištění, byl odpovídajícím způsobem upraven § 6 odst. 4 písm. a) ZDP. Změny v § 6 odst. 4 písm. a) ZDP reagují na nový institut v zákoně o nemocenském pojištění upravující „režim oznámené dohody“, resp. možnost zaměstnavatele u zaměstnance činného na základě dohody o provedení práce uplatňovat režim oznámené dohody. Pro zaměstnance, u nichž bude uplatňován režim oznámené dohody, je v zákoně o nemocenském pojištění stanovena zvláštní rozhodná částku pro účast na nemocenském pojištění, která bude každoročně vyhlášena sdělením MPSV ve Sbírce zákonů a mezinárodních smluv. Tato částka činí 25 % průměrné mzdy stanovené podle § 23b odst. 4 zákona č. 589/1992 Sb., a to po zaokrouhlení na celé pětisetkoruny směrem dolů (tj. 10 500 Kč v roce 2024).

Ustanovení § 6 odst. 4 písm. a) ZDP se pak nově bude vztahovat pouze na příjmy plynoucí na základě dohody o provedení práce zaměstnanci od zaměstnavatele, který u tohoto zaměstnance uplatňuje režim oznámené dohody, které tak budou samostatným základem daně vybírané srážkou podle zvláštní sazby daně, pokud v úhrnu za kalendářní měsíc u téhož zaměstnavatele nedosáhnou částky rozhodné pro účast tohoto zaměstnance na nemocenském pojištění (tj. částky 10 500 Kč v roce 2024). Nová úprava tak bude platit pro zaměstnance ve vztahu ke všem dohodám o provedení práce u tohoto zaměstnavatele.

Bude-li zaměstnanec pracovat na základě dohod o provedení práce uzavřených s více zaměstnavateli, ustanovení § 6 odst. 4 písm. a) ZDP se uplatní pouze ve vztahu k příjmům plynoucím pouze od toho z těchto zaměstnavatelů, který uplatňuje režim oznámené dohody, neboť tento režim může vůči jednomu zaměstnanci uplatňovat vždy pouze jeden zaměstnavatel, a to ten, který zaměstnance jako první zaregistruje u ČSSZ v režimu oznámené dohody.

Zaměstnanci, kterým plyne příjem na základě dohody o provedení práce od zaměstnavatele, který u nich neuplatní režim oznámené dohody, budou účastni nemocenského pojištění za stejných podmínek platných pro všechny ostatní pracovní vztahy, například pro dohody o pracovní činnosti, pracovní poměry atd., a tyto příjmy budou moci být samostatným základem daně vybírané srážkou podle zvláštní sazby daně v případě, že nebudou dosahovat částky podle ustanovení § 6 odst. 4 písm. b) ZDP. Bude-li tedy příjem zaměstnance plynoucí na základě dohody o provedení práce od zaměstnavatele, který u něj neuplatňuje režim oznámené dohody, činit například 6 000 Kč za kalendářní měsíc, bude zaměstnanec účasten nemocenského pojištění a tento příjem nebude samostatným základem daně vybírané srážkou podle zvláštní sazby daně.

V návaznosti na uvedené změny ustanovení § 6 odst. 4 ZDP bude platit přechodné ustanovení, na základě kterého se nová právní úprava poprvé uplatní ode dne nabytí účinnosti čl. III bodu 1 tohoto zákona (tj. nové úpravy § 6 odst. 4 ZDP), tedy od 1. ledna 2025. Při zúčtování příjmů náležejících za kalendářní měsíc započatý přede dnem nabytí účinnosti, tj. před 1. lednem 2025, které budou zúčtovány za tento kalendářní měsíc po nabytí účinnosti tohoto zákona (za prosinec v lednu), bude postupováno na základě dosavadní právní úpravy platné v roce 2024.

Dohoda o provedení práce v zákoně o nemocenském pojištění

V souvislosti se vznikem účasti na pojištění dochází od 1. ledna 2025 v zákoně o nemocenském pojištění ke změně koncepce související s rozlišováním zaměstnání malého rozsahu dohod o provedení práce a zaměstnání ostatních. Dosud byla úprava pojištění zaměstnanců činných na základě dohod o provedení práce speciální a úprava obsažená v § 6 a § 7 ZNP se dohod o provedení práce netýkala. Nová právní úprava rozlišuje v zákoně o nemocenském pojištění dohody o provedení práce„v režimu oznámené dohody“, které mají speciální úpravu obsaženou v § 7a až 7c ZNP a § 6 a § 7 ZNP se jich netýkají a dohody o provedení práce„ostatní“, které nejsou v režimu oznámené dohody. Dohody o provedení práce ostatní jsou z hlediska zákona o nemocenském pojištění v obecném režimu a chovají se z hlediska účasti na pojištění stejně jako např. dohoda o pracovní činnosti.

V novém ustanovení § 7a ZNP se vymezují podmínky účasti na pojištění zaměstnance v režimu oznámené dohody.

Uplatňuje-li zaměstnavatel u zaměstnance režim oznámené dohody, může si u něj zaměstnanec vydělat až částku, která bude nižší než stanovená rozhodná částka (tj. méně než 10 500 Kč v roce 2024) bez vzniku účasti na nemocenském pojištění. Je třeba upozornit na to, že výše rozhodné částky se posuzuje vždy s přihlédnutím k úhrnu započitatelných příjmů ze všech dohod o provedení práce, které má zaměstnavatel uzavřeny s tímto zaměstnancem.

Zaměstnavatel, který oznámil ČSSZ záměr uplatňovat režim oznámené dohody u konkrétního zaměstnance, může v souvislosti s dohodou o provedení práce využívat vyšší limit 10 500 Kč (v roce 2024).

Dohody o provedení práce, které zaměstnanec uzavřel s ostatními zaměstnavateli, budou považovány buď za zaměstnání upravené v § 6 ZNP (pokud by byla sjednána měsíční odměna v částce alespoň 4 000 Kč), nebo za zaměstnání malého rozsahu, u něhož účast na nemocenském pojištění vznikne při dosažení výše rozhodného příjmu (pro rok 2024 je to 4 000 Kč v kalendářním měsíci) ze všech zaměstnání malého rozsahu.

U dohod o provedení práce, které jsou v režimu oznámené dohody, se účast na pojištění posuzuje v každém kalendářním měsíci u tohoto zaměstnance samostatně s ohledem na výši zúčtovaného příjmu a zaměstnanec je účasten pojištění pouze v těch měsících, kdy jeho příjem z DPP dosáhne alespoň rozhodné částky (tj. 10 500 Kč v roce 2024).

Zaměstnavatel, který může uplatňovat režim oznámené dohody, tj. jako první oznámil ČSSZ záměr tento režim u zaměstnance uplatňovat, může v souvislosti s dohodou o provedení práce využívat vyšší limit 10 500 Kč (v roce 2024). Nicméně stále zůstává zachován princip, že tento limit 10 500 Kč platí v úhrnu pro příjem ze všech dohod o provedení práce uzavřených týmž zaměstnavatelem s tímto zaměstnancem.

Podle nového ustanovení § 7b ZNP bude platit, že zaměstnavatel je povinen před uplatňováním režimu oznámené dohody ČSSZ oznámit záměr tento režim uplatňovat. Každý zaměstnavatel je povinen zaslat tento záměr ČSSZ proto, aby bylo vyloučeno využívání uplatnění režimu oznámené dohody více zaměstnavateli najednou u stejného zaměstnance činného na základě dohody o provedení práce. Pokud bude zaměstnavatel úspěšný a pošle záměr na ČSSZ jako první, ČSSZ mu nebude posílat kladné potvrzení, že je oprávněn využívat režim oznámené dohody, ale zaměstnavatel si tuto skutečnost může ověřit nahlédnutím do e-portálu ČSSZ. Zaměstnavatel nemůže uplatňovat režim oznámené dohody v případě, že už jiný zaměstnavatel záměr uplatňovat tento režim ČSSZ již oznámil a předpokládá se, že ho bude uplatňovat nebo již uplatňuje.

Zároveň se upravují náležitosti záměru, který bude zaměstnavatel zasílat ČSSZ na předepsaném tiskopise.

Podle § 9a zákona č. 589/1992 Sb. platí, že zaměstnavatel bude oznamovat do 20. dne kalendářního měsíce, který následuje po kalendářním měsíci, ve kterém zaměstnával zaměstnance činné na základě dohod o provedení práce, příslušné územní správě sociálního zabezpečení na předepsaném tiskopisu údaje o těchto zaměstnancích. Těmito údaji se rozumí mj. jméno a příjmení, datum nástupu tohoto zaměstnance do zaměstnání a datum skončení zaměstnání, výše příjmů. V souvislosti se zavedením režimu oznámené dohody se doplňuje možnost zaměstnavatele oznámit nástup zaměstnance na dohodu o provedení práce a zároveň záměr u tohoto zaměstnance uplatnit režim oznámené dohody na jednom předepsaném tiskopise, přičemž lhůta pro toto podání zůstává stejná, tj. do 20. dne kalendářního měsíce následujícího po měsíci, ve kterém došlo k nástupu zaměstnance do zaměstnání.

Aby bylo zabráněno kumulování nepojištěných dohod o provedení práce s vyššími příjmy, bude zaměstnanci umožněno využívat zvýhodněný vyšší limit pro dohody o provedení práce (10 500 Kč v roce 2024) vždy jen u jednoho zaměstnavatele v rámci jednoho kalendářního měsíce. V této souvislosti je třeba upozornit, že je zachována zásada, že tento limit bude platit pro úhrn příjmů ze všech dohod o provedení práce uzavřených u tohoto jednoho zaměstnavatele.

Podle nového ustanovení § 7c ZNP bude tedy platit, že rozhodnou částku 25 % průměrné mzdy (10 500 Kč v roce 2024) pro vznik účasti na nemocenském pojištění bude v jednom kalendářním měsíci možno využít pouze u jednoho zaměstnavatele, který oznámil ČSSZ záměr uplatňovat režim oznámené dohody o provedení práce u konkrétního zaměstnance jako první.

Zároveň se upravuje i ukončení režimu oznámené dohody na základě oznámení zaměstnavatele, tj. v případech, kdy dohoda o provedení práce u zaměstnavatele ještě není ukončena, ale zaměstnavatel již nehodlá v tomto režimu pokračovat, nebo se se zaměstnancem dohodl, že již není zájem nadále ze strany zaměstnavatele využívat režim oznámené dohody, např. z důvodu, že ji chce zaměstnanec využívat u jiného zaměstnavatele.

Důležité je také, že ČSSZ sdělí zdravotní pojišťovně informace o zaměstnancích v režimu oznámené dohody na vyžádání, přičemž těmito informacemi je rodné číslo, datum narození, jméno, příjmení, období režimu oznámené dohody u příslušného zaměstnance, IČO a název zaměstnavatele. Informace o zaměstnancích v režimu oznámené dohody budou zdravotní pojišťovny dostávat přes existující B2B služby, tj. informace zdravotní pojišťovna zaměstnance bude mít až s časovým odstupem a na žádost.

Dohody o provedení práce v zákoně č. 589/1992 Sb.

V souvislosti s výše uvedenými změnami došlo ke změnám i v zákoně č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociál­ní zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti.

Zákonem č. 349/2023 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s konsolidací veřejných rozpočtů, byly u zaměstnanců činných na základě dohody o provedení práce nově stanoveny limity pro vznik účasti těchto zaměstnanců na nemocenském pojištění. V souvislosti se změnou koncepce u dohod o provedení práce byla zrušena ustanovení, která souvisela s určením zaměstnance jako plátce pojistného a doplněním souvisejících povinností.

Součástí předepsaného tiskopisu podle § 9a, na kterém je zaměstnavatel povinen uvést údaje o zaměstnanci činném na základě dohody o provedení práce a který předkládá příslušné územní správě sociálního zabezpečení, bude údaj o příslušnosti zaměstnance ke zdravotní pojišťovně.

Pokud bude zaměstnavatel uplatňovat režim oznámené dohody podle zákona o nemocenském pojištění, nebude mít již žádnou duplicitní oznamovací povinnost vůči zdravotním pojišťovnám. Zdravotní pojišťovny budou oprávněny získávat informace o zaměstnancích v režimu oznámené dohody od ČSSZ.

Dohody o provedení práce v zákoně o veřejném zdravotním pojištění

Výše jsme si uvedli, že pokud bude zaměstnavatel uplatňovat režim oznámené dohody podle zákona o nemocenském pojištění, nebude mít již žádnou duplicitní oznamovací povinnost vůči zdravotním pojišťovnám. Zdravotní pojišťovny budou oprávněny získávat informace o zaměstnancích v režimu oznámené dohody od ČSSZ.

Z toho důvodu došlo v souvislosti s výše uvedenými změnami v zákoně č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění pouze k malým změnám. Bude platit, že v případě, že zaměstnání vzniklo pouze na základě dohody o provedení práce nebo pouze na základě dohody o pracovní činnosti, oznamuje zaměstnavatel nástup zaměstnance do zaměstnání a ukončení tohoto zaměstnání do dne splatnosti pojistného, tj. do 20. dne následujícího kalendářního měsíce. V ostatních případech se vznik a ukončení zaměstnání oznamuje do 8 dnů ode dne vzniku této skutečnosti.