Dohody – zdanění v roce 2026

Řada fyzických osob má kromě příjmů z hlavního zaměstnání ještě další příjmy ze zaměstnání u druhého zaměstnavatele, v převážné většině na základě uzavřené dohody o provedení práce (DPP) nebo dohody o pracovní činnosti (DPČ). Rovněž řada starobních důchodců pobírajících starobní důchod si ještě přivydělává prací u zaměstnavatelů a to opět převážně na základě uzavřených dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr. A v neposlední řadě i studenti často uzavírají krátkodobé DPP nebo DPČ a to převážně v období školních prázdnin k získání určitého výdělku. Jaké je daňové řešení těchto dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr v roce 2026 a co nás čeká od ledna 2027?

Přehled ustanovení zákoníku práce vztahující se k DPP a DPČ

V § 3 ZP se uvádí, že závislá práce může být vykonávána výlučně v základním pracovněprávním vztahu. Základními pracovněprávními vztahy jsou podle téhož ustanovení pracovní poměr a právní vztahy založené dohodami o pracích konaných mimo pracovní poměr.

Podle § 74 odst. 2 ZP při výkonu práce na základě dohody o provedení práce a dohody o pracovní činnosti je zaměstnavatel povinen předem rozvrhnout zaměstnanci pracovní dobu v písemném rozvrhu pracovní doby a seznámit s ním nebo s jeho změnou zaměstnance nejpozději 3 dny před začátkem směny nebo období, na něž je pracovní doba rozvržena, pokud se nedohodne se zaměstnancem na jiné době seznámení.

Pro uzavření dohody o provedení práce platí specifické ustanovení § 75 ZP a pro uzavření dohody o pracovní činnosti platí specifické ustanovení § 76 ZP. V ustanovení § 77 až § 77b ZP nalezneme společná ustanovení vztahující se jak pro dohodu o provedení práce tak pro dohodu o pracovní činnosti. Přitom v § 77a ZP jsou obsaženy povinnosti zaměstnavatele týkající se informování zaměstnance o obsahu právního vztahu založeného dohodami o pracích konaných mimo pracovní poměr a v § 77b ZP nalezneme výčet povinností zaměstnavatele týkající se informování zaměstnanců pracujících na základě dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr vysílaných na území jiného státu.

Výše odměny u obou dohod a podmínky pro její poskytování se podle § 138 ZP sjednávají v příslušné dohodě. Výše odměny není nikterak omezena, přičemž by měl ale zaměstnavatel při jejím sjednávání dodržovat zásadu rovného zacházení se všemi zaměstnanci podle § 16 odst. 1 ZP. V souladu s § 111 odst. 1 ZP je nutno u obou druhů dohod respektovat skutečnost, že odměna nesmí být nižší než minimální mzda. Do odměny z dohody se pro tento účel nezahrnuje mzda za práci přesčas, příplatek za práci ve svátek, za noční práci, za práci ve ztíženém pracovním prostředí, za zvýšenou zátěž zaměstnance ve zdravotnictví a za práci v sobotu a v neděli. Nedosáhne-li odměna z dohody zaměstnance minimální mzdy, je mu zaměstnavatel povinen poskytnout doplatek k odměně z dohody ve výši rozdílu mezi výší odměny z dohody připadající na 1 hodinu a příslušnou hodinovou minimální mzdou.

Cestovní náhrady je možné zaměstnanci, který koná pro zaměstnavatele práci na základě dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr, poskytnout podle § 155 ZP pouze v případě, že bylo sjednáno toto právo, jakož i místo pravidelného pracoviště zaměstnance. Má-li zaměstnanec podle dohody o provedení práce vykonat pracovní úkol v místě mimo obec bydliště, má právo na cestovní náhrady, bylo-li jejich poskytnutí sjednáno, i když není sjednáno místo pravidelného pracoviště.

DOHODY O PRACÍCH KONANÝCH MIMO PRACOVNÍ POMĚR A NEMOCENSKÉ POJIŠTĚNÍ - Z bodu 5 ustanovení § 5 písm. a) zákona č. 187/­2006 Sb., o nemocenském pojištění (dále ZoNP) vyplývá, že nemocenského pojištění jsou účastni zaměstnanci činní na základě dohody o pracovní činnosti a zaměstnanci činní na základě dohody o provedení práce.

V § 6 odst. 1 písm. a) zákona se stanoví, že zaměstnanci jsou účastni pojištění, jestliže vykonávají zaměstnání:

1. na území České republiky; za výkon zaměstnání na území České republiky se považuje i přechodný výkon práce mimo území České republiky, je-li místo výkonu práce trvale v České republice, nebo

2. v cizině pro zaměstnavatele se sídlem na území České republiky, pokud místo výkonu práce je trvale v cizině a nejsou povinně účastni důchodového pojištění podle předpisů státu, ve kterém trvale vykonávají zaměstnání, a mají trvalý pobyt na území České republiky nebo jiného členského státu Evropské unie.

Dohody o provedení práce (DPP)

Účastí zaměstnanců činných na základě dohody o provedení práce na nemocenském pojištění se zabývá § 7a ZoNP. Z ustanovení § 7a odst. 1 tohoto zákona vyplývá, že zaměstnanci činní na základě dohody o provedení práce jsou účastni pojištění, jestliže splňují podmínku uvedenou v § 6 odst. 1 písm. a) tohoto zákona a byl jim zúčtován započitatelný příjem v částce ve výši aspoň 25 % průměrné mzdy podle § 23b odst. 4 zákona o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, a to po zaokrouhlení na celé pětisetkoruny směrem dolů. Výši této částky vyhlašuje Ministerstvo práce a sociálních věcí ve Sbírce zákonů a mezinárodních smluv sdělením.

Zaměstnanec činný na základě dohody o provedení práce je dle znění § 7a odst. 3 ZoNP účasten pojištění též, jestliže vykonával v kalendářním měsíci u téhož zaměstnavatele více dohod o provedení práce a úhrn započitatelných příjmů z těchto dohod dosáhl v kalendářním měsíci aspoň částku uvedenou v § 7a odst. 1; zaměstnanec je účasten pojištění nejvýše po dobu trvání takových zaměstnání v tomto kalendářním měsíci. Za téhož zaměstnavatele se přitom považuje též právní nástupce zaměstnavatele.

Z výše uvedeného vyplývá, že limitní výše odměny dohody o provedení práce, od které odměna podléhá pojištění v roce 2026 činí 0,25 x 48 967 Kč (výše průměrné mzdy uplatňovaná pro rok 2026) = 12 242 Kč, po zaokrouhlení na celé pětisetkoruny směrem dolů se jedná o částku 12 000 Kč. Tato výše pro rok 2026 byla vyhlášena rovněž sdělením MPSV č. 396/­2025 Sb.

Rozhodnou částkou pro účast zaměstnanců činných na základě dohody o provedení práce na nemocenském pojištění pro rok 2026 je výše 12 000 Kč a od této výše je nutné v roce 2026 z dohody o provedení práce odvádět sociální a zdravotní pojištění.

Dohody o pracovní činnosti (DPČ)

Pojištěním při zaměstnání malého rozsahu se zabývá § 7 ZoNP. V § 7 odst. 1 zákona se uvádí, že zaměstnáním malého rozsahu se rozumí zaměstnání, v němž není splněna podmínka uvedená v § 6 odst. 1 písm. b) tohoto zákona, neboť sjednaná částka započitatelného příjmu z tohoto zaměstnání je nižší než rozhodný příjem nebo započitatelný příjem nebyl sjednán vůbec. Dle § 7 odst. 2 při výkonu zaměstnání malého rozsahu je zaměstnanec pojištěn jen v těch kalendářních měsících po dobu trvání takového zaměstnání, v nichž dosáhl částky započitatelného příjmu z tohoto zaměstnání aspoň ve výši rozhodného příjmu.

V § 6 odst. 1 písm. b) zákona se stanoví, že zaměstnanci jsou účastni pojištění, jestliže sjednaná částka započitatelného příjmu ze zaměstnání činí za kalendářní měsíc aspoň částku rozhodnou pro účast na pojištění (tzv. rozhodný příjem). Ke stanovení výše rozhodného příjmu se v § 6 odst. 2 ZoNP uvádí, že rozhodný příjem činí 4 000 Kč. Částka rozhodného příjmu se zvýší od 1. ledna kalendářního roku, pokud jedna desetina součinu všeobecného vyměřovacího základu stanoveného podle zákona o důchodovém pojištění, který o dva roky předchází tomuto kalendářnímu roku, a přepočítacího koeficientu stanoveného podle zákona o důchodovém pojištění pro úpravu tohoto všeobecného vyměřovacího základu bude po zaokrouhlení na celou pětisetkorunu směrem dolů vyšší než dosud platná částka rozhodného příjmu; rozhodný příjem se stanoví ve výši této desetiny po tomto zaokrouhlení. Výši rozhodného příjmu vyhlašuje Ministerstvo práce a sociálních věcí ve Sbírce zákonů a mezinárodních smluv sdělením.

Pro rok 2026 činí rozhodný příjem pro účast na pojištění při práci na dohodu o pracovní činnosti 48 967 Kč x 0,10 = 4 897 Kč, a po zaokrouhlení na celou pětisetkorunu směrem dolů činí 4 500 Kč, tedy zůstává ve stejné výši jako v roce 2025. Od této výše je nutné z dohody o pracovní činnosti odvádět sociální a zdravotní pojištění.

DOHODY A SOCIÁLNÍ POJIŠTĚNÍ - Na základě bodu 2 ustanovení § 3 odst. 1 písm. b) zákona č. 589/­1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, patří mezi poplatníky pojistného zaměstnanci činní na základě dohody o pracovní činnosti a dohody o provedení práce. Přitom podle § 3 odst. 3 tohoto zákona platí, že zaměstnanci jsou poplatníky pojistného na nemocenské pojištění a pojistného na důchodové pojištění, jde-li o zaměstnance, kteří jsou účastni nemocenského pojištění podle předpisů o nemocenském pojištění; za tohoto zaměstnance se považuje též fyzická osoba, které po skončení zaměstnání zakládajícího účast na nemocenském pojištění byly zúčtovány příjmy z tohoto zaměstnání, které jsou započitatelné do vyměřovacího základu.

Zákonem č. 360/­2025 Sb. došlo s účinností od 1. 1. 2026 k zavedení nové slevy na pojistném na sociální pojištění dle nového ustanovení § 7f a § 7g v zákonu č. 589/­1992 Sb. Zde se uvádí, že zaměstnanec, který má sjednanou dohodu o provedení práce splňující podmínky podle § 6 zákona o zemědělství (tzv. „zaměstnanec v ovocnářství a při pěstování zeleniny“), má nárok na slevu na pojistném za kalendářní měsíc; podmínky pro poskytnutí této slevy na pojistném musí být splněny po celou dobu, za kterou je sleva na pojistném uplatňována. Tato výše slevy na pojistném zaměstnance za kalendářní měsíc činí 7,1 % z vyměřovacího základu zaměstnance a zaokrouhluje se na celé koruny směrem nahoru.

Slevu na pojistném zaměstnance za kalendářní měsíc uplatňuje zaměstnavatel prostřednictvím jednotného měsíčního hlášení. Sleva na pojistném zaměstnance za kalendářní měsíc nenáleží, pokud byl tomuto zaměstnanci u téhož zaměstnavatele ze všech dohod o provedení práce uvedených v § 7f zúčtován v úhrnu započitatelný příjem vyšší, než průměrná mzda stanovená podle § 23b odst. 4 zaokrouhlená na celou pětisetkorunu směrem dolů (tedy v roce 2026 se jedná o částku 48 500 Kč). Podotýkáme, že v takovém případě však lze poskytnout zaměstnanci – pracujícímu důchodci slevu pro pracujícího důchodce, pokud takový zaměstnanec u zaměstnavatele nárok na tuto slevu uplatní.

Z ustanovení § 6 (označeném „Sezónní práce v ovocnářství a při pěstování zeleniny“) zákona o zemědělství ve znění zákona č. 360/­2025 Sb. vyplývá, že je-li dohoda o provedení práce sjednána výlučně k výkonu práce v období od 1. dubna do 30. listopadu kalendářního roku a tato práce spočívá ve sklizni, péči o porost včetně odstraňování nadbytečných částí rostlin, posklizňové úpravě, třídění, skladování, balení a přípravě k přepravě při produkci stanovených druhů ovoce a zeleniny, a nedochází-li na základě této dohody k výkonu i jiného druhu práce, může rozsah práce v tomto období činit nejvýše 1 280 hodin. Ustanovení § 75 odst. 1 a 2 zákoníku práce se u této dohody o provedení práce nepoužije. Tuto dohodu o provedení práce může sjednat pouze zemědělský podnikatel, který byl v dotačním období předcházejícím kalendářnímu roku, na jehož stanovené období je dohoda o provedení práce sjednána, příjemcem podpor vázaných na produkci ovocných druhů s velmi vysokou pracností, ovocných druhů s vysokou pracností, zeleninových druhů s velmi vysokou pracností nebo zeleninových druhů s vysokou pracností podle nařízení vlády upravujícího poskytování přímých plateb zemědělcům. K výkonu této činnosti může být mezi zaměstnancem a zemědělským podnikatelem uzavřeno i více dohod o provedení práce, které se do rozsahu práce započítávají souhrnně.

DOHODY A ÚČAST NA ZDRAVOTNÍM POJIŠTĚNÍ - V § 5 písm. a) zákona č. 48/­1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění, se uvádí, že pojištěnec je plátcem pojistného, pokud je zaměstnancem, přičemž za zaměstnance se pro účely zdravotního pojištění považuje fyzická osoba, které plynou nebo by měly plynout příjmy ze závislé činnosti podle § 6 ZDP, s následujícími výjimkami platnými pro dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr:

•    Osoby činné na základě dohody o provedení práce, popřípadě více dohod o provedení práce u jednoho zaměstnavatele, pokud úhrn příjmů z takových dohod v kalendářním měsíci nedosáhl příjmu ve výši částky, jež je podmínkou pro účast takové osoby na nemocenském pojištění podle zákona upravujícího nemocenské pojištění; započitatelný příjem zúčtovaný zaměstnavatelem až po skončení dohody o provedení práce se považuje za příjem zúčtovaný do kalendářního měsíce, v němž tato dohoda skončila.

•    Osoby činné na základě dohody o pracovní činnosti, popřípadě více dohod o pracovní činnosti u jednoho zaměstnavatele, pokud úhrn příjmů z takových dohod v kalendářním měsíci nedosáhl započitatelného příjmu; započitatelný příjem zúčtovaný zaměstnavatelem až po skončení dohody o pracovní činnosti se považuje za příjem zúčtovaný do kalendářního měsíce, v němž tato dohoda skončila.

Zdanění dohod, pokud poplatník učiní prohlášení k dani

Pokud poplatník učiní prokazatelně na příslušné zdaňovací období prohlášení k dani podle § 38k odst. 4 ZDP, zdanění odměny z dohod probíhá vždy podle § 38h odst. 1 ZDP, a to bez ohledu na výši odměny z dohody. Plátce daně (zaměstnavatel) vypočte zálohu na daň z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti ze základu pro výpočet zálohy. Základem pro výpočet měsíční zálohy zaměstnance na daň je úhrn příjmů ze závislé činnosti zúčtovaný nebo vyplacený za kalendářní měsíc, s výjimkou příjmu, který není předmětem daně, který je od daně osvobozen nebo z něhož je daň vybírána srážkou podle zvláštní sazby daně podle § 36 ZDP.

Vypočtenou měsíční zálohu na daň plátce daně, u kterého poplatník učinil prohlášení k dani, sníží nejprve o prokázanou částku měsíční slevy na dani podle § 35ba odst. 1 písm. a), c) až e) ZDP (měsíční základní sleva na poplatníka a sleva na invaliditu) a následně o prokázanou částku měsíčního daňového zvýhodnění na vyživované dítě žijící s poplatníkem ve společně hospodařící domácnosti. Základ daně se pro výpočet zálohy zaokrouhluje do 100 Kč na celé koruny nahoru a nad 100 Kč na celé stokoruny nahoru. Vypočtená měsíční záloha na daň z příjmů se zaokrouhluje na celé koruny nahoru.

Zdanění dohod, pokud poplatník neučiní prohlášení k dani

Plátce daně, u kterého poplatník neučinil na příslušné zdaňovací období prohlášení k dani podle § 38k odst. 4 ZDP, při výpočtu zálohy na daň ze závislé činnosti nepřihlédne k žádné měsíční slevě na dani podle § 35ba ZDP ani k měsíčnímu daňovému zvýhodnění.

DAŇOVÉ ŘEŠENÍ V ROCE 2025 A ROVNĚŽ V ROCE 2026

V § 6 odst. 4 ZDP ve znění zákona č. 470/­2024 Sb. se s účinností od 1. 1. 2025 stanoví, že příjmy zúčtované nebo vyplacené plátcem daně jsou samostatným základem daně pro zdanění daní vybíranou srážkou podle zvláštní sazby daně, pokud zaměstnanec u tohoto plátce daně neučinil prohlášení k dani podle § 38k odst. 4, 5 nebo 7 anebo nevyužije-li postup podle § 36 odst. 6 nebo 7 a jedná-li se o příjmy podle odstavce 1:

a)  plynoucí na základě dohody o provedení práce, jejichž úhrnná výše u téhož plátce daně nedosáhne za kalendářní měsíc částku rozhodnou pro účast zaměstnanců činných na základě dohody o provedení práce na nemocenském pojištění, nebo

b)  v úhrnné výši nedosahující u téhož plátce daně za kalendářní měsíc rozhodné částky pro účast zaměstnanců na nemocenském pojištění.

Pro výpočet srážkové daně se zaokrouhluje základ daně dle § 36 odst. 3 ZDP na celé koruny dolů a rovněž daň zvláštní sazbou se zaokrouhluje na celé koruny dolů. Poplatník v případech zdanění svých příjmů dle § 6 odst. 4 ZDP nemusí tento příjem zahrnout do svého daňového přiznání k dani z příjmů fyzických osob.

Po skončení příslušného kalendářního roku má poplatník dvě možnosti, jak získat sraženou daň z dohod zpět:

a)  poplatník bude postupovat podle § 36 odst. 6 ZDP a podá daňové přiznání k dani z příjmů fyzických osob, ve kterém uvede příjmy zdaněné srážkou daně jako příjem podle § 6 ZDP. V daňovém přiznání si pak uplatní veškeré nezdanitelné části základu daně dle § 15 ZDP, slevy na dani podle § 35ba ZDP, případně daňové zvýhodnění na vyživované dítě žijící s poplatníkem ve společně hospodařící domácnosti. V tomto případě se daň sražená z těchto příjmů srážkou započte na jeho výslednou daň s tím, že přeplatek na dani mu správce daně vrátí. K daňovému přiznání doloží poplatník potvrzení od zaměstnavatele (plátce daně) ve smyslu § 38j odst. 3 ZDP;

b)  poplatník bude postupovat podle § 38k odst. 7 ZDP a do 15. února roku následujícího po uplynutí zdaňovacího období požádá zaměstnavatele o provedení ročního zúčtování záloh na daň z příjmů a učiní prohlášení k dani, ve kterém prokáže rozhodné skutečnosti pro poskytnutí odpočtů od základu daně a slevy na dani podle § 35ba ZDP.

Vyplacené odměny z více DPP u jednoho zaměstnavatele v průběhu měsíce se pro posouzení limitu sčítají. Rovněž tak vyplacené odměny z více DPČ u jednoho zaměstnavatele v průběhu měsíce se pro posouzení limitu sčítají. Pokud však má poplatník v jednom měsíci u jednoho zaměstnavatele příjmy z různých typů dohod (DPP + DPČ), pak se každý typ dohody pro účely splnění limitu pro účast na pojištění a limitu dle § 6 odst. 4 ZDP posuzuje samostatně.

Stručně k daňovému řešení v roce 2027

Připomínáme, že zákonem č. 360/­2025 Sb. dochází k úpravě znění § 6 odst. 4 ZDP, spočívající ve zrušení srážkové daně u dohod o provedení práce, dohod o pracovní činnosti, resp. u zaměstnání malého rozsahu. Nově budou tyto příjmy podléhat odvodu měsíční zálohy na daň dle § 38h ZDP. Tato změna v ustanovení § 6 odst. 4 ZDP však nabývá účinnosti až dnem 1. 1. 2027. Současně dochází s účinností od 1. 1. 2027 k doplnění znění § 38g odst. 2 ZDP v tom smyslu, že daňové přiznání není povinen podat poplatník, který má příjmy ze závislé činnosti podle § 6 pouze od jednoho anebo postupně od více plátců daně s podmínkou, že poplatník učinil u všech těchto plátců daně na příslušné zdaňovací období prohlášení k dani podle § 38k, a vyjma příjmů od daně osvobozených, příjmů podle § 6 odst. 4 a příjmů, z nichž je vybírána daň srážkou sazbou daně podle § 36, nemá jiné příjmy podle § 7 až 10 vyšší než 20 000 Kč.

V novém znění § 38h odst. 10 ZDP účinném od 1. 1. 2027 se uvádí:

Zahrne-li poplatník, který je daňovým rezidentem České republiky, nebo který není daňovým rezidentem České republiky a který je daňovým rezidentem členského státu Evropské unie nebo státu tvořícího Evropský hospodářský prostor, veškeré příjmy uvedené v § 6 odst. 4 do daňového přiznání za zdaňovací období, ve kterém byly vyplaceny, započte se záloha sražená z těchto příjmů na jeho daň.

Z výše uvedeného vyplývá, že od 1. 1. 2027 příjmy ve smyslu znění § 6 odst. 4 ZDP nebudou zakládat povinnost podávat daňové přiznání (§ 38g odst. 2 ZDP), pokud poplatník neučinil prohlášení k dani u daného zaměstnavatele a hrubý měsíční příjem nedosáhne rozhodné hranice. Poplatník se bude moci i nadále dobrovolně rozhodnout, zda uvede tyto příjmy v daňovém přiznání (§ 38h odst. 10 ZDP), například pokud bude chtít uplatnit slevy na dani nebo daňové zvýhodnění na vyživované dítě.

RADA!

S účinností od 1. 1. 2026 je dle § 6 odst. 4 ZDP u zaměstnance, který u zaměstnavatele neučinil prohlášení k dani:

a)  činného na základě dohody o provedení práce limitní výše příjmů pro zdanění daní vybírané srážkou podle zvláštní sazby daně menší než 12 000 Kč (tedy nejvýše 11 999 Kč), v roce 2025 se jednalo o částku méně než 11 500 Kč.

b)  činného na základě dohody o pracovní činnosti limitní výše příjmů pro zdanění daní vybírané srážkou podle zvláštní sazby daně menší než 4 500 Kč (nejvýše 4 499 Kč), tedy shodně jako v roce 2025.

Ing. Ivan Macháček