Dotazy k problematice ukrajinských uprchlíků

     Ukončení pracovního poměru

Zaměstnavatel by chtěl s ukrajinským zaměstnance, který odjel bojovat na Ukrajinu ukončit pracovní poměr.

Jaké jsou možnosti ukončení pracovního poměru zaměstnance, který odjel bojovat na Ukrajinu na základě povolávacího rozkazu?

Vzhledem k tomu, že plnění vojenské služby v ukrajinské armádě na základě povolávacího rozkazu je překážkou v práci na straně zaměstnance, kterou je povinen zaměstnavatel omluvit, není zde žádný výpovědní důvod, který by zaměstnavateli umožňoval pracovní poměr ukončit. Zaměstnavatel musí na žádost zaměstnance poskytnout pracovní volno a sám nemůže pracovní poměr ukončit. Kromě toho lze uvažovat i o aplikaci ust. § 53 odst. 1 písm. b) zákoníku práce a tedy považovat dobu výkonu vojenské služby za ochranou dobu, v rámci které je zakázáno dát zaměstnanci výpověď. Ochranná doba trvá ode dne, kdy byl zaměstnanci doručen povolávací rozkaz, po dobu výkonu vojenské služby, až do uplynutí 2 týdnů po propuštění z vojenské služby. Zákaz výpovědi v ochranné době se nevztahuje na situace výpovědi pro organizační změny uvedené v ust. § 52 písm. a) a b) zákoníku práce (tj. pokud se zaměstnavatel ruší nebo přemísťuje) a dále pokud zaměstnanec porušil před narukováním zvlášť hrubým způsobem pracovní povinnosti nebo pro zvlášť hrubé porušení režimu práce neschopného zaměstnance. Pak zaměstnavatel může dát zaměstnanci výpověď, i když je zaměstnanec v ochranné době.

Pracovní poměr může být samozřejmě ukončen na základě dohody zaměstnance a zaměstnavatele dle ust. § 49 zákoníku práce. Pracovní poměr může být také ukončen na základě výpovědi z pracovního poměru ze strany zaměstnance dle ust. § 50 odst. 3 zákoníku práce, dle kterého zaměstnanec může dát zaměstnavateli výpověď z jakéhokoli důvodu nebo bez uvedení důvodu. Pracovní poměr také zaniká smrtí zaměstnance.

     Povolání do vojenské služby během dovolené

Ukrajinský zaměstnanec pracuje u českého zaměstnavatele a povolávací rozkaz mu byl doručen v době, kdy čerpá dovolenou.

Jak má zaměstnavatel postupovat v případě, že je povolávací rozkaz doručen zaměstnanci v době, kdy čerpá dovolenou?

Pokud by nastala situace, že zaměstnanec čerpá dovolenou a během dovolené bude povolán do vojenské služby, doba nasazení v ozbrojených silách se do doby dovolené nezapočítává dle ust. § 219 zákoníku práce, pokud zaměstnanec nepožádá, aby čerpal dovolenou po dobu nasazení v ozbrojených silách. Dle ust. § 219 odst. 1 zákoníku práce tedy dochází k přerušení čerpání dovolené po dobu nasazení zaměstnance v ozbrojených silách. Výjimkou je situace, kdy zaměstnanec požádá o pokračování v čerpání dovolené během těchto překážek v práci, v takovém případě k přerušení dovolené nedojde. Vzhledem k zřejmému účelu tohoto ustanovení (dovolená je dobou odpočinku) lze ustanovení analogicky použít i na ukrajinské zaměstnance povolané k vojenské službě v ukrajinské armádě.

     Dočasná ochrana válečných uprchlíků z Ukrajiny

Válečným uprchlíkům je poskytnuta dočasná ochrana.

Co znamená dočasná ochrana válečných uprchlíků z Ukrajiny?

Tzv. dočasná ochrana umožňuje válečným uprchlíkům z Ukrajiny legálně pobývat v České republice. Institut dočasné ochrany je zaveden do 31. března 2023. Dočasná ochrana má kromě jiného umožnit osobám požívajícím dočasné ochrany výkon zaměstnání nebo samostatné výdělečné činnosti a zapojení do systému vzdělávání. S dočasnou ochranou jsou spojena opatření v oblasti školství, jejichž cílem je umožnění zapojení se osob s dočasnou ochranou do systému vzdělávání zavedeného v ČR. Uprchlíci, kterým byla poskytnuta dočasná ochrana, mají nárok na zdravotní péči hrazenou z prostředků veřejného zdravotního pojištění.

     Osoby, kterým se v ČR uděluje dočasná ochrana

Česká republika uděluje dočasnou ochranu.

Komu může být dočasná ochrana udělena?

Dočasná ochrana se vztahuje na následující kategorie osob vysídlených z Ukrajiny dne 24. února 2022 nebo po tomto datu v důsledku vojenské invaze ruských ozbrojených sil, a to na:

a)  ukrajinské státní příslušníky,

b)  osoby bez státní příslušnosti nebo a státní příslušníky třetích zemí, kterým byla před 24. únorem 2022 poskytnuta mezinárodní ochrana nebo odpovídající vnitrostátní ochrana na Ukrajině,

c)  rodinné příslušníky výše uvedených osob,

d)  osoby bez státní příslušnosti nebo státní příslušníky třetích zemí, kteří oprávněně pobývali na Ukrajině před 24. únorem 2022 na základě platného povolení k trvalému pobytu, a kteří se nemohou vrátit za bezpečných a trvalých podmínek do své země nebo regionu původu.

Česká republika neuděluje dočasnou ochranu osobám, které měly na území Ukrajiny pobyt přechodného charakteru (typicky studenti apod.). Osoby s legálním, ale typově přechodným oprávněním k pobytu na území Ukrajiny, mají využít primární ochrany země svého původu.

     Podpora v nezaměstnanosti

Osoby s dočasnou ochranou se chtějí zaevidovat na Úřadu práce.

Mohou být cizinci s dočasnou ochranou vedeni u Úřadu práce a pobírat i podporu v nezaměstnanosti?

Osoby s dočasnou ochranou mají právo požádat o zprostředkování zaměstnání. Držitelé dočasné ochrany se mohou registrovat na Úřadu práce jako uchazeči, případně zájemci o zaměstnání, a žádat o zprostředkování práce. Zprostředkovávat práci jim mohou i soukromé agentury práce s příslušným povolením. V případě zařazení do evidence uchazečů o zaměstnání mohou tyto osoby požádat o podporu v nezaměstnanosti. Pokud splní zákonem o zaměstnanosti stanovené podmínky, bude jim podpora v nezaměstnanosti přiznána a poskytována po podpůrčí dobu. Pro stanovení výše podpory v nezaměstnanosti by se použil průměrný výdělek osoby z naposledy vykonávané činnosti na území ČR, a pokud by takových nebylo nebo by nedosahovaly úrovně minimální mzdy, dávka se vyměří v souladu s českými právními předpisy. Dle ust. § 51 zákona o zaměstnanosti se v takovém případě podpora v nezaměstnanosti stanoví za první 2 měsíce ve výši 0,15násobku, další 2 měsíce ve výši 0,12násobku a po zbývající podpůrčí dobu 0,11násobku průměrné mzdy v národním hospodářství za 1. až 3. čtvrtletí kalendářního roku předcházejícího kalendářnímu roku, ve kterém byla podána žádost o tuto podporu. V roce 2022 se tedy jedná o částky za první 2 měsíce podpůrčí doby 5 528 Kč, za další 2 měsíce podpůrčí doby 4 446 Kč a po zbývající část podpůrčí doby 4 076 Kč.

     Cizinci s dočasnou ochranou bydlící v příhraničí

Cizinci s dočasnou ochranou bydlí v příhraničí.

Mohou cizinci s dočasnou ochranou, kteří bydlí v příhraničí, pracovat bez nutnosti dalšího povolení v jiném státě?

Nikoliv. Dočasná ochrana umožňuje volný přístup na český trh práce, ale neznamená to bez dalšího volný přístup na trh práce v jiném členském státě EU. Zrovna tak dočasná ochrana udělená v jiném členském státě EU neumožňuje osobě s dočasnou ochranou z jiného členského státu EU bez dalšího povolení přístup na český trh práce.

     Dohoda o provedení práce

Cizinec s dočasnou ochranou má možnost pracovat na základě dohody o provedení práce.

Mohou cizinci s dočasnou ochranou pracovat v ČR na základě dohody o provedení práce?

Ukrajinci, na které se vztahuje dočasná ochrana, mají volný vstup na pracovní trh. Z tohoto důvodu si již nemusí zařizovat povolení k zaměstnání. S těmito zaměstnanci lze uzavřít jakýkoliv pracovněprávní vztah, tj. i dohodu o provedení práce.

     Vyplácení humanitární dávky

Uprchlíci mají nárok na humanitární dávku.

Kdo vyplácí humanitární dávku?

Dávku vyplácí Úřad práce České republiky – krajské pobočky a pobočka pro hlavní město Prahu. Nutné je podat žádost, kterou lze podat elektronicky nebo na kterémkoli kontaktním pracovišti Úřadu práce ČR, a to dle místa skutečného pobytu žadatele. Dávka se vyplácí v hotovosti nebo převodem na účet v bance.

     Nezletilé děti

Mnoho uprchlíků je z řad nezletilých dětí.

Je možné žádat o humanitární dávku nezletilým dítětem?

Ano. Za nezletilého cizince jedná jeho zákonný zástupce. Pokud nemá nezletilý cizinec na území České republiky zákonného zástupce, jedná za něj osoba blízká nebo jiná osoba, která o něj pečuje.

     Zaměstnaný cizinec a humanitární dávka

Nárok zaměstnaného cizince s dočasnou ochranou na humanitární dávku.

Vznikne nárok na humanitární dávku i v případě, že cizinec pracuje?

Nárok na výplatu první humanitární dávky vznikne automaticky, neprokazují se příjmové poměry. V případě žádosti o další humanitární dávku se posuzuje, zda příjmové, sociální a majetkové poměry cizince s dočasnou ochranou jsou takové, že mu neumožňují zajištění základních životních potřeb. Pokud tedy příjmové poměry cizince neumožní zabezpečit si základní životní potřeby, tj. jídlo, hygienické potřeby apod., pak může vzniknout nárok na další výplatu humanitární dávky. Při žádosti o druhou humanitární musí cizinec uvést, jaká je jeho příjmová a majetková situace a Úřad práce ČR žádost dle uvedených informací vyhodnotí.

     Výplatní termín a humanitární dávka

Cizinec se v České republice zaměstnal, ale výplatu bude mít až v květnu.

Vznikne nárok na humanitární dávku za měsíc duben v případě, že cizinec uzavřel 1. dubna pracovní smlouvu, ale výplatu tudíž bude mít až v květnu?

V případě, že v dubnu cizinec nedisponuje žádnými příjmy, náleží humanitární dávka za měsíc duben.

     Vyplácení humanitární dávky

Cizinec má nárok na humanitární dávku.

Musí mít k vyplacení humanitární dávky cizinec zřízen bankovní účet?

Nikoliv. Humanitární dávka se vyplácí v hotovosti nebo převodem na účet v bance. MPSV ovšem doporučuje založení českého bankovního účtu, což celý proces značně zrychlí a je pak možné i vše vyřídit bez osobní návštěvy úřadu práce. MPSV spustila aplikaci, přes kterou mohou Ukrajinci požádat o humanitární dávku ve výši 5 000 Kč. K tomu je třeba mít cestovní pas a český bankovní účet, peníze tak mohou dostat bez jakékoliv návštěvy úřadu. Žadatel musí mít zřízen bankovní účet, který umožňuje využívání takzvané bankovní identity, díky níž si stát může ověřit identitu člověka.

     Příspěvek na solidární domácnost

Fyzická osoba bezplatně poskytne ubytování cizinci s dočasnou ochranou.

Kdo může žádat o příspěvek na solidární domácnost?

Jedná se o příspěvek na ubytování uprchlíků z Ukrajiny. Tzv. příspěvek pro solidární domácnost se poskytne fyzické osobě, která bezplatně poskytla ubytování cizinci s dočasnou ochranou. Podmínkou pro poskytování příspěvku je, že se nejedná o ubytování v ubytovacím zařízení a ubytování bylo v období kalendářního měsíce ubytované osobě poskytnuto po dobu minimálně 16 dnů po sobě jdoucích.

     Požádání o příspěvek na solidární domácnost

Fyzická osoba bezplatně poskytne ubytování cizinci s dočasnou ochranou a chce požádat o příspěvek.

Jak požádat o příspěvek na solidární domácnost?

Od 11. dubna je zpřístupněna aplikace davkyuk.mpsv.cz. Žádost je možné podat pouze elektronicky. Do aplikace se lze přihlásit přes některou z elektronických identit občana: například bankovní identita (Bank ID), MojeID nebo mobilní klíč eGovernmentu, který lze získat online i na jakémkoliv CzechPointu.

     Výše příspěvku na solidární domácnost

Fyzická osoba bezplatně poskytne ubytování cizincům s dočasnou ochranou.

Jaká je výše příspěvku na solidární domácnost?

Příspěvek pro solidární domácnost se poskytuje za kalendářní měsíce březen až červen 2022 ve výši 3 000 Kč za ubytovanou osobu za kalendářní měsíc, maximálně lze zohlednit 4 ubytované osoby za kalendářní měsíc v jedné solidární domácnosti. Maximální příspěvek pro jednu domácnost je tedy 12 000 Kč. O příspěvek lze zažádat o měsíc zpětně, tedy v dubnu za březen.

     Kvalita poskytnutého ubytování

Fyzická osoba nabízí k ubytování jen jeden pokoj v domě se společnou kuchyní a koupelnou.

Může FO žádat o příspěvek na solidární domácnost, i když nabízí k ubytování jen jeden pokoj v domě se společnou kuchyní a koupelnou?

Ano. Zákon ale stanoví určitou kvalitu poskytnutého ubytování. V rámci poskytnutého ubytování musí být ubytované osobě zajištěn dostatečný prostor pro odpočinek, pro přípravu stravy, prostor pro osobní hygienu a záchod a musí být zajištěn přístup k pitné vodě. V souvislosti s poskytnutím příspěvku na solidární domácnost je předpokladem, že ubytovaným osobám zajistíte:

–   prostor pro odpočinek (dostatečně velký pokoj pro ubytované osoby včetně postelí či matrací),

–   prostor pro přípravu stravy (možno zpřístupnit vlastní vybavenou kuchyň, nebo zřídit provizorní s vařičem a lednicí),

–   koupelnu (může být sdílená s vámi),

–   WC (může být sdílené s vámi),

–   přístup k pitné vodě.

     Žádost o příspěvek na solidární domácnost

Fyzická osoba chce podat žádost o příspěvek na solidární domácnost.

Co musí obsahovat žádost o příspěvek na solidární domácnost?

Příspěvek se poskytuje na žádost, která musí obsahovat:

a)  identifikaci žadatele,

b)  adresu nemovitosti, v níž je poskytováno ubytování, a právní titul, na jehož základě žadatel nemovitost užívá,

c)  identifikaci ubytovaných osob,

d)  údaje o době poskytování ubytování,

e)  čestné prohlášení žadatele, že ubytování bylo poskytnuto bezplatně,

f)  čestné prohlášení žadatele, že jsou splněny podmínky pro ubytování z hlediska standardu ubytovávání /zajištěn dostatečný prostor pro odpočinek, pro přípravu stravy, prostor pro osobní hygienu a záchod a musí být zajištěn přístup k pitné vodě/.

     Vyplácení příspěvku na solidární domácnost

Fyzická osoba chce podat žádost o příspěvek na solidární domácnost.

Kdo vyplácí příspěvek na solidární domácnost?

O příspěvek je nutné požádat. Příspěvek se poskytuje na žádost, a to po uplynutí kalendářního měsíce, za který náleží. Příspěvek vyplácí krajská pobočka Úřadu práce. Příspěvek se vyplácí převodem na účet v bance nebo v odůvodněných případech poštovním poukazem.

     Smlouva s ubytovanými osobami

Fyzická osoba poskytuje ubytování cizincům s dočasnou ochranou.

Musí mít ubytovatel uzavřenou s ubytovanými osobami nějakou smlouvu?

Z hlediska poskytování příspěvku není nutné uzavírat smlouvu. Do žádosti o příspěvek se uvádí identifikace ubytovaných osob, aby bylo možné ověřit oprávněnost čerpání příspěvku, ale není nutné dokládat smlouvu. Obecně lze ale uzavření smlouvy s ubytovanými doporučit z důvodu určité právní jistoty obou smluvních stran.

     Ubytování na chatě

Fyzická osoba ubytovává cizince na chatě.

Může být příspěvek poskytnut i v případě, že se jedná o ubytování v chatě, tedy nemovitosti s číslem evidenčním?

Ano, při splnění všech podmínek pro výplatu příspěvku. Musí být dodrženy určité standardy kvality ubytování – všem ubytovaným osobám musíte zajistit dostatečný prostor pro odpočinek, kuchyň, koupelnu, WC a přístup k pitné vodě.

     Prostor, který není zkolaudovaný k ubytování

Fyzická osoba ubytovává cizince v prostoru, který není zkolaudovaný k ubytování.

Může být příspěvek poskytnut i v případě, že se jedná o ubytování v prostoru, který není zkolaudovaný k ubytování?

Prostor nemusí být kolaudován jako byt, ale „ubytovatel“ = osoba žádající o příspěvek pro solidární domácnost musí ubytovaným osobám zajistit dostatečný prostor pro odpočinek, přípravu stravy, prostor pro osobní hygienu a záchod a zajištěn přístup k pitné vodě. Žadatel také musí uvést právní titul, na jehož základě nemovitost užívá.

     Nabídka ubytování v domácnostech a poptávka ukrajinských uprchlíků

Ubytovatel se chce zapsat do seznamu ubytovatelů pro uprchlíky z Ukrajiny

Kde se může ubytovatel zapsat do seznamu ubytovatelů pro uprchlíky z Ukrajiny?

Nabídku ubytování v domácnostech a poptávku ukrajinských uprchlíků propojují neziskové organizace. Více informací lze najít na webu NašiUkrajinci.cz.

JUDr. Jana Drexlerová