Dotazy z praxe
k ZDP
k ZDP
Přechod z účetnictví na uplatňování výdajů paušálem od příštího roku
Podnikatel FO vede účetnictví. Od příštího roku hodlá výdaje uplatnit paušální částkou z dosažených příjmů. Jak musí podnikatel upravit základ daně?
V letošním roce musí podnikatel na příloze č. 1 formuláře daňového přiznání základ daně, resp. výsledek hospodaření, upravit podle § 23 odst. 8 písm. b) bod 1 ZDP. Citované ustanovení stanoví, že výsledek hospodaření se upraví o zůstatky:
– vytvořených rezerv a opravných položek (podle zákona č. 593/1992 Sb., ve znění p.p.),
– výnosů příštích období, výdajů příštích období, příjmů příštích období a nákladů příštích období.
– výnosů příštích období, výdajů příštích období, příjmů příštích období a nákladů příštích období.
Nájemné včetně nájemného u finančního pronájmu s následnou koupí najatého hmotného majetku (finanční leasing) se však do základu daně zahrne pouze v poměrné výši připadající ze sjednané doby na příslušné zdaňovací období do ukončení podnikatelské činnosti. To znamená, že základ daně podnikatel vedoucí účetnictví na formuláři daňového přiznání zvýší o zůstatky vytvořených rezerv, opravných položek výnosů a výdajů příštích období a dále sníží o příjmy a náklady příštích období. V případě, že by podnikatel úpravu základu daně prováděl až na základě dodatečného daňového přiznání a základ daně by měl vyšší musí daň z uplynulé zdaňovací období doplatit a současně může požádat správce daně o prominutí penále.
Úprava základu daně při zůstatku rezervy a nevyinkasovaném nájemném
Podnikatel vedoucí účetnictví hodlá od příštího roku uplatnit výdaje paušální částkou z dosažených příjmů. V nákladech má zaúčtovanou rezervu na opravu budovy, ve které podniká. Oproti tomu ve výnosech má zaúčtované nevyinkasované nájemné za pronájem části této budovy. Jak musí podnikatel upravit základ daně?
Podnikatel musí na formuláři daňového přiznání za letošní rok, které podá do konce března (nebo nechá-li se zastupovat daňovým poradcem do konce června) příštího roku, základ daně zvýšit o zůstatek rezervy na opravu hmotného majetku a snížit o nájemné, které mu nájemce ještě nezaplatil, tj. o příjmy příštích období.
Opravná položka k pohledávce
Podnikatel vedoucí účetnictví hodlá od příštího roku uplatnit výdaje paušální částkou z dosažených příjmů. V nákladech má zaúčtovanou opravnou položku k pohledávce ve výši 46 000 Kč. Jak musí podnikatel upravit základ daně?
Podnikatel musí na formuláři daňového přiznání za letošní rok základ daně zvýšit o opravnou položku.
Přechod z DE na uplatňování výdajů paušálem od příštího roku
Podnikatel FO vede DE. Od příštího roku hodlá výdaje uplatnit paušální částkou z dosažených příjmů. Jak musí podnikatel upravit základ daně?
V letošním roce musí podnikatel na příloze č. 1 formuláře daňového přiznání základ daně upravit podle § 23 odst. 8 písm. b) bod 2 ZDP. Citované ustanovení stanoví, že rozdíl mezi příjmy a výdaji se upraví o:
– hodnotu pohledávek, které by při úhradě byly zdanitelným příjmem [s výjimkou pohledávek uvedených v § 24 odst. 2 písm. y)] a hodnotu závazků, které by při úhradě byly výdajem na dosažení, zajištění a udržení příjmů, s výjimkou přijatých a zaplacených záloh,
– cenu nespotřebovaných zásob a
– zůstatky vytvořených rezerv podle zákona č. 593/1992 Sb., ve znění p.p.
– cenu nespotřebovaných zásob a
– zůstatky vytvořených rezerv podle zákona č. 593/1992 Sb., ve znění p.p.
Nájemné u finančního pronájmu s následnou koupí najaté věci se do základu daně zahrne pouze v poměrné výši připadající ze sjednané doby na příslušné zdaňovací období do ukončení podnikatelské činnosti nebo jiné samostatné výdělečné činnosti nebo do ukončení pronájmu.
Pohledávky uvedené v § 24 odst. 2 písm. y) zákona jsou pohledávky za dlužníkem:
Pohledávky uvedené v § 24 odst. 2 písm. y) zákona jsou pohledávky za dlužníkem:
1. u něhož soud zrušil konkurs proto, že majetek dlužníka je zcela nepostačující a pohledávka byla poplatníkem přihlášena u insolvenčního soudu a měla být vypořádána z majetkové podstaty,
2. který je v úpadku nebo jemuž úpadek hrozí na základě výsledků insolvenčního řízení,
3. který zemřel, a pohledávka nemohla být uspokojena ani vymáháním na dědicích dlužníka,
4. který byl právnickou osobou a zanikl bez právního nástupce a věřitel nebyl s původním dlužníkem spojenou osobou (§ 23 odst. 7),
5. na jehož majetek, ke kterému se daná pohledávka váže, je uplatňována veřejná dražba, a to na základě výsledků této dražby,
6. jehož majetek, ke kterému se daná pohledávka váže, je postižen exekucí, a to na základě výsledků provedení této exekuce.
2. který je v úpadku nebo jemuž úpadek hrozí na základě výsledků insolvenčního řízení,
3. který zemřel, a pohledávka nemohla být uspokojena ani vymáháním na dědicích dlužníka,
4. který byl právnickou osobou a zanikl bez právního nástupce a věřitel nebyl s původním dlužníkem spojenou osobou (§ 23 odst. 7),
5. na jehož majetek, ke kterému se daná pohledávka váže, je uplatňována veřejná dražba, a to na základě výsledků této dražby,
6. jehož majetek, ke kterému se daná pohledávka váže, je postižen exekucí, a to na základě výsledků provedení této exekuce.
Zboží na skladě, pohledávka, závazky
Podnikatel vedoucí DE hodlá od příštího roku uplatnit výdaje paušální částkou z dosažených příjmů. Podle provedené inventury má k 31. prosinci letošního roku na skladě zboží za 5 000 Kč, odběratel mu nezaplatil pohledávku ve výši 3 000 Kč, sám dosud nezaplatil za odpisovaný hmotný majetek 44 000 Kč, v evidenci má rezervu na opravu střechy dílny ve výši 33 000 Kč, závazek ze sociálního a zdravotního pojištění, kde má doplatit 13 000 Kč a závazek z titulu opravy počítače 4 000 Kč. Jak musí podnikatel upravit základ daně?
Podnikatel na formuláři daňového přiznání základ daně zvýší o:
| 5 000 Kč | - zboží na skladě |
| 3 000 Kč | - pohledávka |
| 33 000 Kč | - rezerva na opravu |
| ---------------------------------------------------------------------------- | |
| 41 000 Kč | |
Základ daně se sníží: 4 000 Kč – závazek z titulu opravy počítače.
Celková úprava základu daně: 41 000 – 4 000 = 37 000 Kč. Základ daně z příjmů fyzických osob podnikatel zvýší o 37 000 Kč. Závazek ze sociálního a zdravotního pojištění základ daně nesníží, podle § 25 odst. 1 písm. g) zákona není sociální a zdravotní pojištění na straně podnikatele daňovým výdajem. Závazek z titulu odpisovaného hmotného majetku základ daně nesníží, protože při jeho zaplacení by se nejednalo o daňový výdaj v souladu s § 25 odst. 1 písm. a) zákona.
Celková úprava základu daně: 41 000 – 4 000 = 37 000 Kč. Základ daně z příjmů fyzických osob podnikatel zvýší o 37 000 Kč. Závazek ze sociálního a zdravotního pojištění základ daně nesníží, podle § 25 odst. 1 písm. g) zákona není sociální a zdravotní pojištění na straně podnikatele daňovým výdajem. Závazek z titulu odpisovaného hmotného majetku základ daně nesníží, protože při jeho zaplacení by se nejednalo o daňový výdaj v souladu s § 25 odst. 1 písm. a) zákona.
Úprava základu daně a drobný hmotný majetek
Podnikatel vedoucí DE hodlá od příštího roku uplatnit výdaje paušální částkou z dosažených příjmů. V evidenci má mimo jiné i předměty postupné spotřeby, tj. používaný drobný hmotný majetek, který nepřevýšil při koupi cenu 40 000 Kč, avšak není levnější než 3 000 Kč. Musí podnikatel o hodnotu tohoto majetku zvýšit základ daně?
Základ daně z příjmů při změně uplatňování daňových výdajů o hodnotu tohoto používaného majetku nezvyšuje.
Úprava základu daně a pohledávky
Podnikatel, plátce DPH, vedoucí DE hodlá od příštího roku uplatnit výdaje paušální částkou z dosažených příjmů. Podnikatel eviduje pohledávky, které vznikly z prodeje zboží, tj. při zaplacení by byl příjem zdanitelný a pohledávky z titulu půjčky, tj. příjem nedaňový a dále závazky z titulu nákupu služeb. Jak poplatník upraví základ daně o uvedené pohledávky a závazky a v jaké výši, když již DPH na výstupu uhradil a na DPH u závazků uplatnil odpočet?
Hodnotou, resp. výší, pohledávky je podle § 5 odst. 9 zákona mimo jiné její jmenovitá hodnota nebo pořizovací cena u pohledávky nabyté postoupením. Jedná-li se o podnikatele, plátce daně z přidané hodnoty, který splnil vlastní daňovou povinnost na výstupu, tj. uplatnil odpočet daně z přidané hodnoty, je hodnotou pohledávky hodnota bez daně z přidané hodnoty. Jedná se o daň z přidané hodnoty na výstupu, kterou je plátce daně z přidané hodnoty povinen odvést podle zákona o dani z přidané hodnoty (pokud by se nejednalo o plnění osvobozené od daňové povinnosti). U závazků se rozdíl mezi příjmy a výdaji při změně uplatňování daňových výdajů upraví o výši závazku bez daně z přidané hodnoty, pokud plátce daně z přidané hodnoty uplatnil odpočet této daně na vstupu. Jestliže plátce daně z přidané hodnoty neuplatnil odpočet daně z přidané hodnoty na vstupu, jedná se pro účely ZDP, o výši závazku včetně daně z přidané hodnoty. Zákon v § 23 odst. 8 písm. b) bod 2 stanoví mimo jiné, že základ daně se upraví o hodnotu pohledávek, které by při úhradě byly zdanitelným příjmem a hodnotu závazků, které by při úhradě byly výdajem na dosažení, zajištění a udržení příjmů. Pokud tedy podnikatel uplatnil DPH na vstupu a splnil svoji daňovou povinnost, tj. uplatnil DPH na výstupu, jde o závazky a pohledávky bez DPH. Obdobně i pokud jde o pohledávku z titulu půjčky, při vrácení půjčky dlužníkem by příslušný příjem na straně věřitele nebyl předmětem daně v souladu s § 3 zákona, tedy základ daně se o pohledávku vzniklou z titulu půjčky zvyšovat nebude.
Úprava základu daně a smluvní pokuta
Podnikatel vedoucí DE hodlá od příštího roku uplatnit výdaje paušální částkou z dosažených příjmů. Základ daně musí upravit mimo jiné i o závazky a pohledávky. Musí podnikatel základ daně upravit i o hodnotu vystavené faktury na smluvní pokutu, kterou mu musí odběratel uhradit?
Základ daně z příjmů se v daném případě zvýší mimo jiné i o hodnotu pohledávek, což je i smluvní pokuta. Zákon v § 23 odst. 8 písm. b) bod 2 vylučuje z úpravy základu daně pouze pohledávky uvedené v § 24 odst. 2 písm. y) zákona.
vypracovala
Ing. Eva Sedláková
Ing. Eva Sedláková







