Dotazy z praxe
k ZDP

FO je majitelem akcií a příjemcem dividend, akcie nejsou zahrnuty v obchodním majetku. U dividend je uplatněna rakouská srážková daň 25 %. Majitel akcií tedy obdrží čistou dividendu, ze které bylo sraženo 25 %. Příjem je ve vyšších částkách.

Daňový rezident ČR (§ 2 odst. 2 ZDP) obecně přiznává ke zdanění v Česku všechny své celosvětové příjmy – a to bez ohledu na jejich případné zdanění v zahraničí – tomuto režimu podléhají také podíly na zisku (dividendy) vyplácené zahraniční „akciovou společnosti“ (tj. daňovým nerezidentem ČR) českému akcionáři. V dotazovaném případě je akcionář fyzickou osobou a příjem z dividend mu plyne ze smluvního státu (Rakouska, podle sídla vyplácející a.s.), s nímž má ČR uzavřenu Smlouvu o zamezení dvojímu zdanění (Sdělení č. 31/2007 Sb.m.s. ve znění opravy Sdělení č. 39/2007 Sb.m.s.), dále jen „Smlouva“. Článek 10 Smlouvy přitom umožňuje Rakousku zdanit dividendy mající zde svůj zdroj (tj. od společností, které mají sídlo v Rakousku), a to nejvýše 10 % sazbou daně. Podle rakouských daňových zákonů se přitom ale uplatňuje tzv. refundační systém, kdy se nejprve srazí běžná rakouská daň z dividend (která nyní činí 25 %), a teprve následně je umožněno rezidentovi smluvního státu (Česka) domoci se výhodnějšího zdanění zajištěného Smlouvou. Za tímto účelem musí příslušnému rakouskému správci daně, případně přímo plátci daně (tj. vyplácející společnosti) prokázat, že splňuje podmínky Smlouvy pro zdanění sazbou jen 10 %, tedy zejména, že je daňovým rezidentem ČR a také, že je skutečným příjemcem dividend. K tomuto účelu existují oficiální tiskopisy vydané rakouskou správou daní. Pokud budou relevantní skutečnosti dle Smlouvy prokázány, vrátí (refunduje) rakouský správce daně, případně prostřednictvím plátce daně (a.s.) odpovídající přeplatek na rakouské dani poplatníkovi (českému akcionáři). V souladu s § 8 odst. 1 písm. a), § 8 odst. 4 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění p.p. („ZDP“) se podíly na zisku alias dividendy plynoucí ze zahraničí v hrubé výši (před zdaněním v zahraničí!) zahrnou do dílčího základu daně z kapitálového majetku. A to nesnížené o žádné související výdaje! Pro zamezení dvojímu (opakovanému) zdanění – poprvé u zdroje v Rakousku vyplácející společností a podruhé v Česku poplatníkem – se podle článku 22 Smlouvy uplatní v Česku metoda prostého zápočtu daně. Pozor ale na to, že k prostému zápočtu rakouské daně na českou daňovou povinnost je možno uplatnit pouze daň náležející Rakousku podle Smlouvy, tedy daň ve výši 10 % (případně nižší, pokud by rakousko snížilo zdanění dividend pod tento limit). Rozhodně proto nelze k prostému zápočtu využít celou aktuálně sraženou rakouskou daň ve výši 25 %, a to ani v případě, že poplatník nevyužije svého práva na refundaci rozdílu ve zdanění ad výše.

Zaměstnanec má invaliditu I. stupně, zaměstnavatel na něj uplatňuje zákonnou slevu. Zaměstnanec se brzy stane starobním důchodcem, ale stále pracujícím u téhož zaměstnavatele.
Může si zaměstnavatel i nadále uplatňovat daňovou výhodu? Může si zaměstnanec uplatňovat daňovou výhodu?

ZDP umožňuje zaměstnavatelům, kteří zaměstnávají zdravotně postižené osoby, snížit daňovou povinnost, a to uplatněním příslušné slevy na dani. Podle § 35 odst. 1 zákona se poplatníkům uvedeným v § 2 (tj. fyzickým osobám) a § 17 (tj. právnickým osobám) daň za zdaňovací období, kterým je kalendářní rok, nebo pro právnické osoby za zdaňovací období kratší než nepřetržitě po sobě jdoucích dvanáct měsíců spadajících do kalendářního roku, anebo za část uvedených zdaňovacích období, za kterou se podává daňové přiznání, snižuje o:

Kdo je osobou se zdravotním postižením, případně s těžším zdravotním postižením, stanoví § 67 zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů. Citovaný § 67 zákona o zaměstnanosti stanoví mimo jiné, že fyzickým osobám se zdravotním postižením (dále jen „osoby se zdravotním postižením“) se poskytuje zvýšená ochrana na trhu práce. Osobami se zdravotním postižením jsou fyzické osoby, které jsou:

Za zdravotně znevýhodněnou osobu se považuje fyzická osoba, která má zachovánu schopnost vykonávat soustavné zaměstnání nebo jinou výdělečnou činnost, ale její schopnosti být nebo zůstat pracovně začleněna, vykonávat dosavadní povolání nebo využít dosavadní kvalifikaci nebo kvalifikaci získat jsou podstatně omezeny z důvodu jejího dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu. Za dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav se pro účely tohoto zákona považuje nepříznivý stav, který podle poznatků lékařské vědy má trvat déle než jeden rok a podstatně omezuje psychické, fyzické nebo smyslové schopnosti a tím i schopnost pracovního uplatnění. Skutečnost, že je osobou se zdravotním postižením, dokládá fyzická osoba potvrzením nebo rozhodnutím orgánu sociálního zabezpečení. Skutečnost, že je osobou se zdravotním postižením dokládá fyzická osoba rozhodnutím úřadu práce. ZDP nestanoví, že slevu podle § 35 odst. 1 zákona nemůže uplatnit zaměstnavatel v případě, že jeho zaměstnanec, osoba se zdravotním pojištěním, případně s těžším zdravotním postižením, pobírá starobní důchod. Pokud zaměstnavatel doloží, že skutečně zaměstnává výše uvedené osoby se zdravotním postižením, případně s těžším zdravotním postižením, má na uvedenou slevu zákonný nárok. Pokud se jedná o zaměstnance, může si uplatnit slevu na dani podle § 35ba odst. 1 písm. c) zákona, a to ve výši 2 520 Kč. Jde o poplatníka, který pobírá invalidní důchod pro invaliditu prvního nebo druhého stupně z důchodového pojištění podle zákona o důchodovém pojištění nebo mu zanikl nárok na částečný invalidní důchod z důvodu souběhu nároku na výplatu tohoto invalidního důchodu a starobního důchodu.

Majitel – FO vlastní budovu, kde pronajímá přízemí a první patro. V prvním patře vyměnil dřevěná okna s dvojskly za plastová. Dřevěná okna a rámy popraskaly. Okna budou mít stejný počet skel i stejné rozměry, navíc jich bude vyměněno pouze 11, a to jenom v prostorách prvního patra tam, kde jsou kanceláře. Ve skladech a schodišti se okna měnit nebudou, v přízemí také ne. Nejde o změnu technických parametrů a hodnota výměny činí 85 tis. Kč.
Jedná se o technické zhodnocení?

V tomto případě skutečně jde o opravu, nikoliv o technické zhodnocení. Jak uvádí tazatelka, při výměně původních dřevěných oken dochází pouze k záměně materiálu, nikoliv počtu skel a nemění se ani velikost oken. Zákon o daních z příjmů, jakož i výklad, provedený v Pokynu č. D – 300 k jednotnému postupu při uplatňování některých ustanovení zákona č. 586/1992 Sb. V části k § 33: „Za změnu technických parametrů podle zákona se nepovažuje jen samostatná záměna materiálu, a to i v případě výměny oken s dřevěným rámem za okna s rámem plastovým, pokud zůstanou zachovány původní rozměry oken a počet vrstev skel oken.“