Dotazy z praxe

k ZDP

Výdaje zaměstnavatele na školné

Ve firmě pracují žáci a studenti na praktickém výcviku. Aby si je firma zavázala k nástupu do pracovního poměru po ukončení jejich vzdělání, vyplácí jim mimo příjmů z praktického výcviku ještě navíc školné a další hmotné zabezpečení, podnikové stipendium.

Jak má zaměstnavatel příjmy studentů a žáků zdanit?

Příjmy žáků a studentů z titulu školného a dalšího hmotného zabezpečení jsou na straně těchto poplatníků příjmem podle § 6 odst. 1 písm. d) zákona. Výdaje zaměstnavatele na školné a další hmotné zabezpečení jsou limitovány. V případě studenta vysoké školy do výše 10 000 Kč měsíčně, pro ostatní žáky nebo studenty do výše 5 000 Kč měsíčně [§ 24 odst. 2 písm. zu) zákona].

Příjmy žáků a studentů z praktického výcviku jsou na straně těchto poplatníků od daně osvobozeny podle § 6 odst. 9 písm. l) zákona.

Neplacená funkce sportovního vedoucího

Celý rok vykonával poplatník neplacenou funkci vedoucí sportovního oddílu. Sportovní oddíl je dobrovolný, nezávislý a nepolitický spolek. Podle statutu členové oddílu včetně jeho předsednictva nejsou v zaměstnaneckém poměru nebo jiném podobném poměru, za činnost pro oddíl nenáleží žádná odměna. Bezplatně vykonávanou činnost ocenil poplatník na částku 10 000 Kč.

Může si poplatník částku 10 000 Kč odečíst od základu daně?

Bude-li např. právnická osoba požadovat službu, která je jasně vymezena, za kterou se běžně na základě např. smlouvy o provedení práce, smlouvy o dílo, či jiného typu smlouvy, poskytuje úhrada a dodavatel služby úhradu požadovat nebude, pak při splnění zákonem stanovených podmínek, si může poplatník hodnotu bezúplatného plnění od základu daně odečíst. V daném případě však členům oddílu za činnost pro oddíl nenáleží žádná odměna, které by se mohli vzdát (ocenění v ceně obvyklé je rovno nule). Z uvedeného důvodu nelze ani uplatnit odpočet od základu daně podle § 15 odst. 1 zákona.

Roční zúčtování záloh

Zaměstnanec měl v r. 2015 postupně za sebou dva zaměstnavatele, u kterých podepsal prohlášení k dani podle § 38k odst. 4 zákona. Ke druhému zaměstnavateli nastoupil v červnu s tím, že v průběhu listopadu mu přišel doplatek odměn od prvního zaměstnavatele, který mu z nich srazil zálohu bez uplatnění měsíčních slev na dani.

Může zaměstnanec požádat druhého zaměstnavatele o roční zúčtování záloh, když měl současně příjem od dvou zaměstnavatelů?

Zaměstnavatel roční zúčtování záloh zaměstnanci provést může, zaměstnanec není v daném případě povinen podat DP. Zaměstnanec doloží druhému zaměstnavateli, že částka vyplacená v listopadu je doplatkem mzdy ve smyslu § 38ch odst. 1 zákona za období, kdy u prvního zaměstnavatele pracoval, nikoli tedy mzdou za listopad. V listopadu měl zaměstnanec pouze jednoho zaměstnavatele, příjem od prvního zaměstnavatele byla pouze dodatečně vyplacená mzda.

vypracovala Ing. Eva Sedláková

Větrání do ordinace

Podnikatel vede daňovou evidenci. V roce 2010 podnikatel namontoval větrání do ordinace v hodnotě 165 000 Kč. Zařízení zatřídil do 2. odpisové skupiny a odepisoval. Po ročním provozu zařízení nevykazovalo výkon deklarovaný výrobcem a bylo reklamováno. Reklamace nebyla dodavatelem uznána a došlo na soudní řízení. V letošním roce soud rozhodl v prospěch podnikatele a dodavatel musel uhradit pořizovací náklady, úroky z prodlení a náhradu nákladů řízení.

Jak má podnikatel vykázat výše uvedené příjmy?

Vzhledem k tomu, že odpisy daného majetku byly v předcházejících zdaňovacích obdobích daňovým výdajem, budou uhrazené pořizovací náklady zdanitelným příjmem podle § 7 ZDP. Zdanitelným příjmem jsou i přijaté úroky z prodlení a náhrada nákladů řízení.

vypracoval Ing. Jiří Nigrin

Zdarma provedená oprava

Poplatník opravil obci kulturní dům. Za práci pro obec nic nepožadoval (fakturu na 23 000 Kč stornoval), uzavřel s obcí smlouvu a příslušnou částku obci daroval.

Je možno výši bezúplatně poskytnuté služby odečíst od základu daně?

V případě bezúplatného plnění v podobě zdarma provedené opravy kulturního domu, je splněn účel bezúplatného plnění a minimální výše nezdanitelné částky. Bude-li splněna maximální výše nezdanitelné částky (tj. 15 % základu daně), odpočet od základu daně lze uplatnit.

Prodej štěňat

Podnikatelka má v ŽL uveden předmět podnikání „Výroba, obchod a služby neuvedené v přílohách 1 až 3 živnostenského zákona“. V rámci svých podnikatelských aktivit mimo jiné provozuje i chovnou stanici pro chov psů. Pro tuto činnost má v živnostenském listu samostatný obor činnosti „Chov domácích a zoologických zvířat a poskytování souvisejících služeb“. V současné době zvažuje, že by tento obor činnosti zrušila a prodej štěňat zdaňovala dle § 10 zákona o daních z příjmů jako jiné příjmy.

Je způsob zdanění prodeje štěňat možný?

Provozuje-li poplatnice chov psů soustavně za účelem dosažení zisku, na základě živnostenského listu, je příjem z dané činnosti příjmem podle § 7 odst. 1 písm. b) zákona o daních z příjmů. Pokud by poplatnice živnostenské oprávnění k této činnosti zrušila a nadále chov psů provozovala soustavně za účelem dosažení zisku, pak v souladu s § 420 občanského zákoníku je i nadále podnikatelem. Citovaný § 420 stanoví, že kdo samostatně vykonává na vlastní účet a odpovědnost výdělečnou činnost živnostenským nebo obdobným způsobem se záměrem činit tak soustavně za účelem dosažení zisku, je považován se zřetelem k této činnosti za podnikatele. To znamená, že z hlediska daně z příjmů by příjem z dané činnosti byl na straně poplatnice příjmem podle § 7 odst. 1 písm. c) zákona o daních z příjmů a nikoli příjmem podle § 10 zákona. Navíc by se poplatnice vystavovala nebezpečí sankce od živnostenského úřadu za neoprávněné podnikání.

Fotovoltaická elektrárna

Poplatník s příjmy ze závislé činnosti provozuje fotovoltaickou elektrárnu na střeše svého rodinného domku.

Musí si poplatník podat DP? Nebo je příjem z provozu fotovoltaické elektrárny od daně osvobozen a lze provést roční zúčtování?

Počínaje r. 2011 je příjem z provozu fotovoltaické elektrárny zdanitelným příjem podle § 7 zákona, který poplatník musí uvést do daňového přiznání (na řádek 101 přílohy č. 1 formuláře daňového přiznání). Má-li poplatník v jednom zdaňovacím období příjmy za závislé činnosti i příjmy z provozu fotovoltaické elektrárny podle § 7 zákona, musí postupovat podle § 38g zákona. Ten stanoví mimo jiné, že daňové přiznání není povinen podat poplatník, který má příjmy ze závislé činnosti a funkční požitky podle § 6 pouze od jednoho a nebo postupně od více plátců daně včetně doplatků mezd od těchto plátců (§ 38ch odst. 4). Podmínkou je, že poplatník podepsal u všech těchto plátců daně na příslušné zdaňovací období prohlášení k dani podle § 38k, a vyjma příjmů od daně osvobozených a příjmů, z nichž je vybírána daň srážkou sazbou daně podle § 36, nemá jiné příjmy podle § 7 až 10 vyšší než 6 000 Kč. Přesáhne-li v daném případě příjem zaměstnance z provozu fotovoltaické elektrárny částku 6 000 Kč (rozumí se částku hrubou), musí zaměstnanec podat daňové přiznání. Do daňového přiznání uvede jak příjmy ze závislé činnosti, které doloží potvrzením zaměstnavatele, tak i příjmy z provozu fotovoltaické elektrárny. Pro úplnost doplňuji, že zaměstnanec musí z titulu příjmů z provozu fotovoltaické elektrárny platit i sociální a zdravotní pojištění.

Náhrada škody

Na pracovní cestě se stala dopravní nehoda. Při dopravní nehodě byla zaměstnanci způsobena škoda. Pojišťovna mu poskytla náhradu škody s tím, že jde o náhradu za ztrátu na výdělku.

O jaký příjem se na straně poplatníka jedná? Může zaměstnanec požádat o roční zúčtování?

Jde-li o pracovní úraz zaměstnance při pracovní cestě, přísluší zaměstnanci náhrada škody. Tato náhrada škody je příjmem podle § 6 odst. 1 písm. d) zákona. Plátcem daně je pojišťovna (pokud není náhrada škody vyplácena přímo zaměstnavatelem) s tím, že pojišťovna musí z daného příjmu srazit zálohu na daň. Zaměstnanec je po skončení příslušného zdaňovacího období povinen podat daňové přiznání v souladu s § 38g zákona. O roční zúčtování zaměstnanec požádat nemůže.

vypracovala Ing. Eva Sedláková

K problematice Přímé daně – ZDP

jsme publikovali:

•   Zákon o daních z příjmů (zák. č. 586/1992 Sb.), daňový řád (zák. č. 280/2009 Sb.) – Zákony I/2016

•   Občanský zákoník (zák. č. 89/2012 Sb.) – Zákony II/2016

•   Daňové a nedaňové opravné položky a rezervy, str. 192 – měsíčník Poradce 6/2016

•   Penzijní a životní pojištění a daň z příjmů, str. 9 – měsíčník PVS 1/2016

•   Porovnání zdanění zaměstnance a podnikatele, str. 62 – měsíčník PaM 1/2016

Knihy lze objednat na www.i-poradce.cz,

e-mailem: abo@i-poradce.cz,

telefonicky 558 731 125, 732 708 627,

732 479 069, faxem: 558 731 128

(Po – Pá od 9,00 do 15,00 hod.).