Dotazy z praxe

k ZDP

Poskytnutí darů

Podnikatelka (OSVČ – lékařka) poskytla v r. 2015 dva finanční dary pro Společnost pro vzdělání a výchovu při Prvním českém gymnáziu v K. Varech. Jednalo se o úhradu vybraných nákladů na školní výlet tř. V 3. B (1 000 Kč) a dále na použití sport. zařízení v KV Aréně v K. Varech (doloženo stvrzenkou z KV Arény) ve výši Kč 900. Dále uhradila na účet neziskové organizace Příležitost k podání ruky, o.s. Praha (občanské sdružení) dobročinný dar ve výši Kč  490. Na všechny výše uvedené dary jsou řádné doklady.

Může podnikatelka všechny dary uplatnit jako snížení základu daně z příjmů FO?

Ano, podnikatelka (OSVČ) může všechny poskytnuté dary uplatnit jako nezdanitelnou část svého základu daně z příjmů fyzických osob. Věcné podmínky jsou totiž v relevantním § 15 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění p.p. („ZDP“) stanoveny velmi široce a volně, takže zpravidla nebývá problém do nich poskytnutý dar začlenit. V dotazovaném případě půjde zřejmě ohledně prvních dvou darů o dar právnické osobě na školství, případně na podporu mládeže, ve třetím případu patrně na humanitární nebo charitativní účely – viz podrobněji níže. Dotyčná poplatnice s rezervou splňuje rovněž hodnotovou minimální hranici poskytnutých darů – v úhrnu musí činit nejméně 1 000 Kč, případně alespoň 2 % základu daně. A využít k odpočtu od základu daně zajisté bude možno všechny poskytnuté dary – v úhrnu 2 390 Kč – protože horním limitem této nezdanitelné částky je 15 % základu daně (před odpočtem daňových ztrát a dalších položek podle § 34 ZDP, a rovněž před uplatněním dalších nezdanitelných částek). Takže k plnému odečtení všech darů postačí, aby základ daně poplatnice činil cca 16 000 Kč. Při daňové ztrátě dary daňově uplatnit nelze. Nicméně, i přesto zůstávají poskytnuté dary zejména aktem altruismu, humanity a zájmu o podporu neziskového sektoru, jelikož reálně představují daňovou úsporu zhruba jen ve výši 15 %. Takže konkrétně dary ve výši 2 390 Kč v důsledku sníží daň z příjmů šlechetné dárkyně pouze o 358 Kč, a to ani neuvažujeme zaokrouhlení sníženého základu daně na celé stokoruny dolů… Připomeňme, že možnost daňového odpočtu darů mají nejen podnikatelé, ale všichni poplatníci včetně zaměstnanců, kteří navíc mohou poskytnuté dary daňově uplatnit jednoduše prostřednictvím zaměstnavatele. Dále již poněkud nad rámec dotazu dodejme několik dalších podrobností k daňovému uplatnění darů. Tento typ nezdanitelné částky – stejně jako všechny ostatní – je možno využít ke snížení základu daně poplatníka až zpětně po uplynutí zdaňovacího období, ve kterém poplatník dar poskytnul. A to buď v daňovém přiznání, nebo – ovšem pouze u zaměstnanců – formou žádosti o roční zúčtování záloh na daň zaměstnavatelem. Je ale nutno počítat s tím, že doklad prokazující poskytnutí daru je povinnou přílohou daňového přiznání, resp. že je nutno jej prokázat i zaměstnavateli. K čemuž je optimální darovací smlouva nebo alespoň potvrzení příjemce daru nebo jeho zákonného zástupce anebo pořadatele veřejné sbírky o jeho výši a účelu. K prokazování odpočtu darů dodává upřesňující sdělení metodický Pokyn Generálního finančního ředitelství k ZDP č. D–22, který vyšel ve Finančním zpravodaji č. 3/2015. Podle něj by z dokladu (potvrzení) o daru mělo být patrno, kdo je příjemcem daru, hodnota daru, předmět daru, účel, na který byl dar poskytnut a datum darování. Také by mělo být z dokladu jasné, že dar poskytl právě dotyčný poplatník. Jak bylo předesláno, pro daňové uplatnění darů je nutno splnit dva typy podmínek: věcné a hodnotové.

Věcné podmínky:

•   Dar byl poskytnut obci, kraji, organizační složce státu, právnické osobě se sídlem v ČR, nebo právnické osobě pořádající veřejnou sbírku, a to na vědu a vzdělávání, výzkumné a vývojové účely, kultury, školství,

•   nebo na policii, požární ochranu, na podporu a ochranu mládeže, na ochranu zvířat a jejich zdraví, na účely sociální, zdravotnické a ekologické, humanitární, charitativní, náboženské, tělovýchovné a sportovní,

•   anebo politickým stranám a politickým hnutím na jejich činnost,

•   případně fyzickým osobám s bydlištěm v Česku, které jsou:

-   poskytovateli zdravotních služeb či provozující školy, školská zařízení a zařízení pro péči o toulavá a opuštěná zvířata nebo pro péči o jedince ohrožených druhů živočichů, na financování těchto zařízení,

-   poživateli invalidního důchodu na zdravotnické prostředky a na zvláštní pomůcky do částky nehrazené příspěvkem ze státního rozpočtu a na majetek usnadňující jim vzdělání a zařazení do zaměstnání.

Hodnotové podmínky:

•   úhrnná hodnota všech poskytnutých darů (za dané zdaňovací období) musí přesáhnout 2 % základu daně,

•   anebo činit alespoň 1 000 Kč (jestliže 2 % ze základu daně je více než 1 000 Kč).

Odečíst lze nejvýše 15 % z ročního základu daně (poskytnutí vyšších darů je vhodnější rozdělit do více let).

vypracoval Ing. Martin Děrgel

Účtování o poskytování bonboniér a kolekcí

Obchodní společnost, a. s., nakoupila větší množství bonboniér a  cukrovinkových kolekcí. Opatřila je samolepkou se svojí obchodní firmou. Cenovou podmínku zboží splňuje. Rozdává je svým obchodním partnerům a podnikatelům, s nimiž hodlá navázat obchodní vztah.

Jak má obchodní společnost účtovat o poskytování bonboniér a kolekcí?

O poskytování bonboniér a kolekcí účtuje jako o reklamních předmětech. Náklady uplatňuje ke snížení základu daně z příjmů. Postup obchodní společnosti nelze považovat za korektní. Bonboniéry a kolekce nijak přímo nesouvisí s činností obchodní společnosti. Daňové uplatnění nákladů na pořízení tohoto zboží je protiprávní. Obchodní společnost neoprávněně snížila základ daně z příjmů a tím i svoji daňovou povinnost. Pochybení obchodní společnosti finanční úřad zjistil při daňové kontrole. Důsledkem bylo doměření daně spolu s úrokem z prodlení.

vypracoval Ing. Jiří Nigrin

Nárok na daňový bonus

Pracovnice má sjednanou dohodu o provedení práce od 1. ledna do 31. prosince na částku 10 000 Kč měsíčně. Jiný příjem nemá, pečuje o malé děti.

Má pracovnice nárok na daňový bonus na dítě?

Pracovnice daňový bonus dostat může, splní-li zákonné podmínky. Zákon v § 35c odst. 4 stanoví mimo jiné, že daňový bonus může uplatnit poplatník, který ve zdaňovacím období měl příjem podle § 6 alespoň ve výši šestinásobku minimální mzdy. Do těchto příjmů se nezahrnují mimo jiné příjmy, z nichž je daň vybírána srážkou podle zvláštní sazby daně s výjimkou postupu podle § 36 odst. 7 a 8 zákona. Pokud v daném případě poplatnice podepíše u zaměstnavatele prohlášení k dani podle § 38k odst. 4 zákona, nebude zaměstnavatel z příjmu srážet daň srážkou podle § 36 zákona, ale zálohu na daň a vzhledem k výši příjmů pracovnice daňové zvýhodnění, resp. daňový bonus dostat může. Další možností je, že poplatnice prohlášení k dani podle § 38k odst. 4 zákona nepodepíše, ale po ukončení roku podá daňové přiznání, kam příslušné příjmy z dohody uvede a požádá správce daně o vyplacení daňového bonusu, případně požádá zaměstnavatele o roční zúčtování záloh v souladu s § 38k odst. 7 zákona.

Sleva na děti u bývalých manželů

Slevu na děti uplatňoval před rozvodem vždy manžel. V letošním roce byly soudem děti svěřeny do péče matky, otci bylo soudem stanoveno výživné. Bývalí manželé však z finančních důvodů nadále žijí ve společném bytě.

Může i nadále bývalý manžel slevu na děti uplatňovat?

Rozhodující pro uplatnění daňového zvýhodnění na vyživované dítě je skutečnost, že toto dítě žije s poplatníkem ve společně hospodařící domácnosti. Pro to, aby se jednalo o společně hospodařící domácnost pro účely daně z příjmů, musí být splněna jednak podmínka společného trvalého žití a dále pak podmínka společného uhrazování nákladů na potřeby členů společně hospodařící domácnosti. Trvalost společného žití je třeba posuzovat vzhledem k okolnostem, ze kterých musí být zřejmý úmysl společně trvale žít (nikoliv časově omezeně). Dalším předpokladem pro společně hospodařící domácnost je pak společné hospodaření s příjmy a společné uspokojování potřeb. Není-li úmyslem osob spolu trvale žít a nejsou společně uhrazovány náklady na jejich potřeby, tj. není společně hospodařeno s příjmy těchto osob, nemůže se jednat o společně hospodařící domácnost ve smyslu zákona o daních z příjmů, a to ani v případě, že tyto osoby bydlí v jednom bytě. Došlo-li v daném případě k rozvodu manželství, děti byly svěřeny do péče matky a otci bylo soudem stanoveno výživné, nelze dovozovat, že by otec žil s dětmi ve společně hospodařící domácnosti, neboť nelze dovozovat úmysl trvalého žití otce s dětmi, ani společné hospodaření s příjmy těchto osob (společné uhrazování nákladů na jejich potřeby), když otec hospodaří se svými příjmy odděleně od domácnosti matky a dětí, přičemž plní vyživovací povinnost k dětem formou placení výživného. Přitom není podstatné, zda otec bydlí ve stejném bytě jako matka s dětmi, či nikoliv. Za výše uvedených okolností otec nevyživuje děti ve společně hospodařící domácnosti, tím není splněn základní předpoklad stanovený § 35c odst. 1 zákona pro uplatnění daňového zvýhodnění otcem jako poplatníkem daně z příjmů fyzických osob.

vypracovala Ing. Eva Sedláková

K problematice Přímé daně – ZDP

jsme publikovali:

•  Zákon o daních z příjmů (zák. č. 586/1992 Sb.), daňový řád (zák. č. 280/2009 Sb.)

   – Zákony I/2016

•  Občanský zákoník (zák. č. 89/2012 Sb.)

   – Zákony II/2016

•  Příjmy z nájmu a pachtu, str. 111 – měsíčník Poradce 10/2016

•  Zaměstnanecké benefity – daňové řešení, str. 71 – měsíčník DÚVaP 5/2016

•  Daňové a nedaňové výdaje, str. 20 – měsíčník 1000 řešení 5/2016

•  Bezúplatné příjmy z pohledu veřejně prospěšných poplatníků, str. 19 – měsíčník PVS 5/2016

Knihy lze objednat na www.i-poradce.cz,

e-mailem: abo@i-poradce.cz,

telefonicky 558 731 125, 732 708 627,

732 479 069, faxem: 558 731 128

(Po – Pá od 9,00 do 15,00 hod.).