DPČ a nemoc zaměstnance

Jak se projevuje nemoc zaměstnance při stanovení vyměřovacího základu? Kdy se pojištěnec pracující na dohodu o pracovní činnosti stane osobou bez zdanitelných příjmů? Kdy pro zaměstnance a zaměstnavatele – plátce pojistného neplatí minimální vyměřovací základ? Může nárok na odpočet uplatnit zaměstnavatel zaměstnávající poživatele starobního důchodu?

U dohody o pracovní činnosti je osoba považována z pohledu zdravotního pojištění za zaměstnance tehdy, činí-li zúčtovaný hrubý příjem za rozhodné období kalendářního měsíce alespoň 4 000 Kč. Ve zdravotním pojištění se pro účel vzniku zaměstnání a posouzení osoby jako zaměstnance sčítají v rámci rozhodného období kalendářního měsíce příjmy z více dohod o pracovní činnosti (nebo také dohod o provedení práce) u jednoho zaměstnavatele.

Podle § 8 odst. 2 písm. d) zákona č. 48/1997 Sb., ve znění pozdějších předpisů, platí, že zaměstnavatel u obou typů dohod:

•    přihlašuje zaměstnance ke dni nástupu do zaměstnání, kterým je den, ve kterém zaměstnanec poprvé po uzavření dohody začal sjednanou pracovní činnost vykonávat a

•    odhlašuje zaměstnance dnem, jímž uplynula doba, na kterou byla příslušná dohoda sjednána.

Základní podmínkou pro uplatnění tohoto postupu je u dohody o pracovní činnosti příjem zaměstnance v rozhodném období kalendářního měsíce alespoň 4 000 Kč. 

V následujícím textu a v příkladech si předvedeme postup, který musí zaměstnavatel, případně sám pojištěnec, dodržet v případech bezprostředně souvisejících s nemocí zaměstnance pracujícího na základě dohody o pracovní činnosti (dále jen „DPČ“).

DPČ a minimum
ve zdravotním pojištění

Při analýze dané problematiky budeme v právních podmínkách roku 2024 vycházet z předpokladu, že zaměstnavatel uzavřel se zaměstnancem DPČ, kdy je tato dohoda u zaměstnance jeho jediným zaměstnáním, případně i s odvodem pojistného ve vazbě na minimum platné ve zdravotním pojištění.

Období nemoci snižuje minimální vyměřovací základ zaměstnance na poměrnou část podle ustanovení § 3 odst. 9 písm. b) zákona č. 592/1992 Sb., ve znění p.p. Minimum musí být ze strany zaměstnavatele dodrženo za ty kalendářní dny, ve kterých zaměstnanec nemocen nebyl.

Příklad 1

Zaměstnanec pracující na DPČ byl nemocen v období 1. 7. – 16. 7.

Období nemoci snižuje minimální vyměřovací základ na poměrnou část 15 kalendářních dnů, která musí být při odvodu pojistného dodržena. Tato poměrná část minimálního vyměřovacího základu a příslušné minimální pojistné se vypočítají následovně:

kde

•    PČminVZ = poměrná část minimálního vyměřovacího základu

•    15 = počet kalendářních dnů výkonu práce v rozhodném období kalendářního měsíce července (tedy období mimo nemoci)

•    31 = počet kalendářních dnů v příslušném měsíci

•    18 900 Kč = výše minimální mzdy (minimálního vyměřovacího základu zaměstnance) v roce 2024

U sjednané DPČ mohou nastat tyto situace:

-   příjem dosáhne alespoň 18 900 Kč – zaměstnavatel odvede pojistné ze zúčtovaného příjmu,

-   příjem bude alespoň 9 145,16 Kč – vyměřovacím základem bude skutečně dosažený příjem (tedy případně i méně než 18 900 Kč),

-   příjem bude v rozpětí od 4 000 Kč do 9 145,16 Kč – zaměstnavatel provede dopočet a doplatek pojistného do poměrné části minimálního vyměřovacího základu.

Ještě může dojít k tomu, že příjem za červenec nedosáhne4 000 Kč – v takovém případě bude osoba jako zaměstnanec na měsíc červenec odhlášena. Protože osoba nemá jiné zaměstnání, není OSVČ a ani nepatří do některé z kategorií osob, za které je plátcem pojistného stát, přihlásí se (při příjmu nižším než 4 000 Kč) na měsíc červenec do kategorie osoba bez zdanitelných příjmů a zaplacením pojistného 2 552 Kč bude mít ve zdravotním pojištění svoji osobní situaci vyřešenou.

Ve zdravotním pojištění se nezaokrouhluje vyměřovací základ, případně jeho poměrná část, zaokrouhluje se až pojistné, eventuálně penále – obojí vždy na celou korunu směrem nahoru.

Příklad 2

Zaměstnanec pracuje na DPČ od 2. ledna do 9. dubna s příjmem převyšujícím v měsících lednu až březnu aktuální výši minimálního vyměřovacího základu 18 900 Kč. V dubnu onemocní a dosažený příjem činí 3 860 Kč.

Zaměstnavatel přihlásí zaměstnance u zdravotní pojišťovny k datu 2. 1. a odvádí pojistné z dosaženého příjmu. Protože v měsíci dubnu již osoba není z titulu výše zúčtovaného příjmu z pohledu zdravotního pojištění zaměstnancem, odhlásí zaměstnavatel zaměstnance u zdravotní pojišťovny ke dni 31. 3., třebaže dohoda skončila až dnem 9. 4. Na základě této situace nemá osoba od dubna řešen ve zdravotním pojištění touto DPČ svůj pojistný vztah.

Kdyby však zaměstnanec začal v měsíci dubnu pobírat nemocenské dávky (od 15. kalendářního dne trvání nemoci), dokladoval by tuto skutečnost zdravotní pojišťovně, která by jej od uvedeného data zaregistrovala jako příjemce dávek nemocenského pojištění, což je ve zdravotním pojištění kategorie osob, za které platí pojistné stát.

Příklad 3

Podnikatel platil od ledna 2024 jako OSVČ měsíčně minimální zálohy 2 968 Kč. V dubnu podal Přehled, ve kterém mu vyšla nová výše zálohy 3 734 Kč. Se zaměstnavatelem uzavřel dohodu o pracovní činnosti od 1. 1. do 31. 12. Vzhledem k občasným nemocem je jeho příjem v některých měsících alespoň 4 000 Kč, v jiných nikoli.

Pro zaměstnavatele platí v této situaci následující:

-   osobu jako zaměstnance přihlásí pouze na ty kalendářní měsíce, ve kterých bude příjem činit alespoň 4 000 Kč, což znamená, že průběžně musí provádět přihlašování a odhlašování,

-   v těch měsících, kdy je dosaženo příjmu alespoň 4 000 Kč, nemusí být při odvodu pojistného dodržen minimální vyměřovací základ proto, že pojištěnec platí jako OSVČ alespoň minimální zálohy na pojistné (čímž je zajištěno minimum v rámci podnikatelské činnosti), vyměřovací základ zaměstnance proto může být i nižší než 18 900 Kč,

-   zaměstnavatel má k dispozici čestné prohlášení zaměstnance o tom, že jako OSVČ platí alespoň minimální zálohy.

Příklad 4

DPČ je sjednána do 31. 3., v průběhu ledna až března byl zaměstnanec třikrát krátkodobě nemocen. Od 1. 4. je uzavřena dohoda o provedení práce s příjmem maximálně 10 000 Kč. 

Pokud bylo v každém měsíci v období leden až březen dosaženo příjmu alespoň 4 000 Kč, musí činit vyměřovací základ za tyto měsíce alespoň 18 900 Kč. Zaměstnavatel odhlásí zaměstnance k datu 31. 3. Vzhledem k tomu, že příjem na dohodu o provedení práce nezakládá částkou do 10 000 Kč (včetně) účast na zdravotním pojištění, musí si pojištěnec od měsíce dubna sám řešit svůj pojistný vztah jiným způsobem, například přihlášením se u zdravotní pojišťovny jako osoba bez zdanitelných příjmů.

Odvod pojistného ze skutečné
výše příjmu zaměstnance

Ve výše uvedených příkladech jsme vycházeli z podmínky, že zaměstnavatel musí u zaměstnance dodržet při odvodu pojistného minimální vyměřovací základ, případně jeho poměrnou část. Zákonná úprava platná ve zdravotním pojištění však v ustanovení § 3 odst. 8 zákona č. 592/1992 Sb. vyjmenovává situace, kdy zaměstnavatel nemusí dodržet při odvodu pojistného stanovené minimum, ale odvede pojistné ze skutečné výše zúčtovaného příjmu.

Tento postup uplatní zaměstnavatel v případě, kdy zaměstnanec:

•    má současně jiné zaměstnání a v součtu příjmů je dosaženo alespoň částky 18 900 Kč (nutno doložit potvrzením o výši příjmu u tohoto jiného zaměstnavatele neboli zaměstnavatelé si pro daný účel navzájem dokladují výši příjmu v daném měsíci). Alternativně lze doložit potvrzení o skutečnosti, že jiný zaměstnavatel odvádí za zaměstnance pojistné nejméně z minimálního vyměřovacího základu;

•    je současně OSVČ a platí alespoň minimální zálohy (viz Příklad č. 3),

•    patří mezi osoby, na které se nevztahuje ustanovení o povinnosti odvodu pojistného alespoň z minimálního vyměřovacího základu podle již citovaného § 3 odst. 8 zákona č. 592/1992 Sb., kdy se nejčastěji jedná o osoby, za které je plátcem pojistného stát.

DPČ a odpočet od dosaženého
příjmu zaměstnance

V posledním příkladě se podíváme na specifickou situaci zdravotního pojištění spočívající v možnosti uplatnění odpočtu od dosaženého příjmu v kombinací s nemocí zaměstnance.

Zákonem č. 123/2005 Sb., účinným od 30. 3. 2005, byla v § 3 zákona č. 592/1992 Sb. vloženým odstavcem č. 7 v omezeném rozsahu obnovena možnost uplatnění odpočtu od dosaženého příjmu, kdy při praktické aplikaci platné právní úpravy je v souvislosti s uplatňováním odpočtu zapotřebí respektovat následující:

•    nárok na uplatnění odpočtu může použít pouze zaměstnavatel zaměstnávající více než 50 % osob se zdravotním postižením z celkového průměrného přepočteného počtu svých zaměstnanců,

•    u tohoto zaměstnavatele lze uplatnit nárok na odpočet jen v případě zaměstnané osoby, které byl přiznán invalidní důchod,

•    právní úprava zdravotního pojištění nevylučuje možnost, aby byl tento nárok uplatněn současně i u více zaměstnavatelů.

Odpočet lze uplatnit pouze u poživatelů invalidního důchodu, a to jen u vybrané skupiny zaměstnavatelů. Částka měsíčně odpočitatelná od dosaženého příjmu představuje v roce 2024 hodnotu 15 440 Kč. Z uvedeného plyne, že nárok na odpočet nemají žádní jiní „státní pojištěnci“ a ani osoby samostatně výdělečně činné.

Příklad 5

Poživatel invalidního důchodu je zaměstnán na DPČ u zaměstnavatele splňujícího výše uvedenou podmínku pro uplatnění odpočtu s příjmem pohybujícím se v rozpětí od 16 000 Kč do 18 000 Kč.

Primárně vycházíme ze skutečnosti, že výší příjmu dosaženého na základě dohody o pracovní činnosti se osoba stává ve zdravotním pojištění zaměstnancem (příjem musí činit minimálně 4 000 Kč). Od dosaženého příjmu bude odečtena částka 15 440 Kč a rozdíl bude vyměřovacím základem pro odvod pojistného zaměstnavatelem.

Při příjmu maximálně 15 440 Kč (a při současném uplatnění odpočtu) by zaměstnavatelžádné pojistné neodvedl.

Kdyby byl zaměstnanec nemocný po část měsíce nebo po celý kalendářní měsíc a jeho příjem by nedosáhl 4 000 Kč, případně by byl nulový, pak by musel být na daný kalendářní měsíc jako zaměstnanec odhlášen. Poživateli invalidního důchodu nevznikne ve zdravotním pojištění problém, protože svůj pojistný vztah má průběžně vyřešen registrací v kategorii osob, za které je plátcem pojistného stát.

ZÁKON č. 592/1992 Sb.,
o pojistném
na veřejné zdravotní pojištění

§ 3

(8) Minimální vyměřovací základ neplatí pro osobu:

a)  s těžkým tělesným, smyslovým nebo mentálním postižením, která je držitelem průkazu ZTP nebo ZTP/P podle zvláštního právního předpisu; ¹²⁾

b)  která dosáhla věku potřebného pro nárok na starobní důchod, avšak nesplňuje další podmínky pro jeho přiznání;

c)  která celodenně osobně a řádně pečuje alespoň o jedno dítě do sedmi let věku nebo nejméně o dvě děti do 15 let věku. Podmínka celodenní péče se považuje za splněnou, je-li dítě předškolního věku umístěno v jeslích (mateřské škole), popřípadě v obdobném zařízení na dobu, která nepřevyšuje čtyři hodiny denně, a jde-li o dítě plnící povinnou školní docházku, po dobu návštěvy školy, s výjimkou umístění v zařízení s týdenním či celoročním pobytem. Za takovou osobu se považuje vždy pouze jedna osoba, a to buď otec nebo matka dítěte, nebo osoba, která převzala dítě do trvalé péče nahrazující péči rodičů;

d)  která současně vedle zaměstnání vykonává samostatnou výdělečnou činnost a odvádí zálohy na pojistné vypočtené alespoň z minimálního vyměřovacího základu stanoveného pro osoby samostatně výdělečně činné,

e)  za kterou je plátcem pojistného stát (§ 3c),

f) která je pouze příjemcem odměny pěstouna,

pokud tyto skutečnosti trvají po celé rozhodné období. Vyměřovacím základem u těchto zaměstnanců je jejich skutečný příjem.

(9) Minimální vyměřovací základ zaměstnance se snižuje na poměrnou část odpovídající počtu kalendářních dnů, pokud

a)  zaměstnání netrvalo po celé rozhodné období,

b)  zaměstnanci bylo poskytnuto pracovní volno pro důležité osobní překážky v práci,

c)  zaměstnanec se stal v průběhu rozhodného období osobou, za kterou platí pojistné i stát, nebo osobou uvedenou v odstavci 8 písm. a) až c).

(10) Pokud je vyměřovací základ zaměstnance nižší než minimální vyměřovací základ, je zaměstnanec povinen doplatit zdravotní pojišťovně prostřednictvím svého zaměstnavatele pojistné ve výši 13,5 % ...