V této novele jsou navrhovány zejména změn v pravidlech pro uplatňování DPH při dovozu a vývozu zboží v návaznosti na změny navrhované v novém celním zákoně. Změny v zákoně o DPH se v návaznosti na celní kodex Unie týkají zejména oblasti svobodných skladů a svobodných pásem, pro které platí z hlediska uplatňování DPH podle dosavadního znění zákona o DPH řada výjimek. Tyto výjimky, které vyplývají z dosavadního znění zákona o DPH, budou novelou zákona o DPH zrušeny. Účinnost této novely byla sice ve vládním návrhu navržena již od 1. 5. 2016, ale tyto změny nabudou účinnosti později ve vazbě na projednání a schválení Parlamentem České republiky.

Podle dosavadního znění zákona o DPH jsou prakticky svobodné sklady a svobodná pásma považovány za území mimo území Evropské unie. Vrácení zboží ze svobodného skladu nebo svobodného pásma zpět do tuzemska se v této souvislosti považuje za dovoz zboží. Umístění nebo dodání zboží do svobodného pásma nebo svobodného skladu se naopak považuje za vývoz zboží. Dodání zboží umístěného ve svobodném skladu nebo ve svobodném pásmu je osvobozeno od daně s nárokem na odpočet daně. Obdobně je osvobozeno od daně s nárokem na odpočet daně poskytnutí služeb vztahujících se ke zboží umístěnému ve svobodném skladu nebo ve svobodném pásmu.

Podle § 20 zákona o DPH se dovozem zboží

rozumí zejména vstup zboží z třetí země na území Evropské unie. Daň se přitom vybere až v zemi, kdy je zboží propuštěno do příslušného režimu, v němž vzniká povinnost přiznat daň při dovozu. Za dovoz zboží se podle dosavadního znění zákona o DPH považuje pro účely DPH také vrácení zboží, které je po předchozím umístění ve svobodném pásmu nebo svobodném skladu nacházejícím se v tuzemsku vráceno zpět do tuzemska. Za vrácení zboží do tuzemska se nepovažuje dodání zboží do jiného členského státu přímo ze svobodného skladu nebo svobodného pásma a vývoz zboží přímo ze svobodného skladu nebo svobodného pásma.

Novelou zákona o DPH v návaznosti na nový celní zákon bude toto ustanovení zrušeno, protože touto výjimkou se ruší všechny dosavadní výjimky pro uplatňování DPH ve vztahu ke svobodným pásmům a svobodným skladům s odůvodněním, že jsou často zneužívány k nekalým obchodním praktikám a dalším důvodem pro zrušení tohoto ustanovení je skutečnost, že celní kodex Unie již pojem „svobodný sklad“ neupravuje.

Pro účely DPH se za dovoz zboží považuje také vstup zboží na území Evropské unie z území podle § 3 odst. 2 zákona o DPH, které jsou součástí celního území Evropské unie např. z Kanárských ostrovů, francouzských zámořských departmentů či z Normanských ostrovů. U dovozu zboží z uvedených území postupují celní orgány tak, jako by se jednalo o dovoz zboží ze třetí země mimo EU. Tato právní fikce zůstane zachována i po novelizaci zákona o DPH ve vazbě na nový celní zákon.

Při dovozu zboží je, jak vyplývá z § 12 zákona o DPH, místem plnění členský stát, na jehož území se zboží nachází v době, kdy vstupuje ze třetí země na území Evropské unie. Pokud má však zboží při vstupu na území Evropské unie postavení dočasně uskladněného zboží nebo je umístěno do svobodného pásma nebo do svobodného skladu, nebo je propuštěno do celního režimu uskladnění v celním skladu, aktivní zušlechťovací styk v podmíněném systému, dočasné použití s úplným osvobozením od cla nebo tranzit, je místem plnění při dovozu zboží členský stát, ve kterém se na toto zboží přestanou vztahovat příslušná celní opatření, tj. prakticky kde je zboží propuštěno do režimu volného oběhu či dočasného použití.

Povinnost přiznat daň při dovozu zboží vzniká obecně podle § 23 odst. 1 zákona o DPH propuštěním zboží do celního režimu volný oběh, případně také propuštěním do celního režimu aktivní zušlechťovací styk v systému navracení či do režimu dočasné použití s částečným osvobozením od dovozního cla.

U zboží propuštěného do celního režimu dočasné použití s částečným osvobozením od dovozního cla tedy vzniká povinnost přiznat daň propuštěním zboží do tohoto režimu. Ve vazbě na celní předpisy vzniká povinnost přiznat daň dále nezákonným dovozem zboží, spotřebou nebo použitím zboží ve svobodném pásmu nebo svobodném skladu za jiných podmínek, než které jsou stanoveny celními předpisy, porušením podmínek vyplývajících z dočasně uskladněného zboží, porušením podmínek stanovených pro celní režim, do kterého bylo dovážené zboží propuštěno, nebo odnětím zboží celnímu dohledu. Pro svobodné sklady a svobodná pásma je v § 23 odst. 2 zákona o DPH zakotvena výjimka, podle níž vzniká povinnost zaplatit daň při dovozu zboží také dnem, kdy bylo rozhodnuto o vrácení zboží po jeho předchozím umístění ve svobodném pásmu nebo svobodném skladu nacházejícím se v tuzemsku zpět do tuzemska. Tento odstavec bude novelou zákona o DPH v návaznosti na nový celní zákon zrušen v souvislosti se zrušením veškerých dosavadních výjimek pro uplatňování DPH u svobodných pásem a svobodných skladů. Podle § 23 odst. 3 zákona o DPH je plátce povinen při propuštění zboží do celního režimu volný oběh, aktivní zušlechťovací styk v systému navracení a dočasné použití s částečným osvobozením od dovozního cla přiznat daň v daňovém přiznání za zdaňovací období, ve kterém bylo zboží do příslušného režimu propuštěno.

Daň při dovozu plátce přiznává

v ř. 7 nebo 8 přiznání k DPH a návazně nárok na odpočet daně uplatňuje v ř. 43 nebo 44 přiznání DPH. V kontrolním hlášení se údaje o dovozu zboží nevykazují. Plátce je povinen podle § 23 odst. 4 zákona o DPH při propuštění zboží do celního režimu dočasné použití s částečným osvobozením od dovozního cla přiznat daň ve výši, která by byla vyměřena při propuštění zboží do volného oběhu v době dovozu zboží. Obdobný postup jako podle odstavce 4 platí podle § 23 odst. 5 zákona o DPH v případě propuštění zboží do celního režimu dočasné použití s částečným osvobozením od dovozního cla osobě, která není plátcem, která je nadále povinna zaplatit celnímu úřadu clo i daň při dovozu podle celních předpisů. Pokud dojde podle § 23 odst. 5 zákona o DPH k porušení podmínek pro osvobození od daně podle § 71g zákona o DPH, je plátce povinen přiznat daň v daňovém přiznání za zdaňovací období, ve kterém bylo zboží do režimu volného oběhu propuštěno. V § 71g zákona o DPH jsou přitom stanoveny podmínky pro osvobození od daně při dovozu zboží, které přepraveno ze třetí země do tuzemska a ukončení jeho přepravy je v jiném členském státě.

Daňovým dokladem při dovozu zboží do tuzemska

je obecně podle § 33 zákona o DPH rozhodnutí o propuštění zboží do celního režimu, ve kterém vzniká povinnost přiznat nebo zaplatit daň. Daňovým dokladem při dovozu zboží do tuzemska může být i jiné rozhodnutí o vyměřené dani vydané celním orgánem, pokud je daň zaplacena např. platební výměr vystavený celním úřadem v případě zjištění nezákonného dovozu zboží. Podle § 33 odst. 2 zákona o DPH je daňovým dokladem při vrácení zboží zpět do tuzemska také rozhodnutí o vyměřené dani vydané celním úřadem, opět za předpokladu, že je daň zaplacena. Základem daně při dovozu zboží je obecně podle § 38 odst. 1 zákona o DPH součet základu pro vyměření cla, včetně cla, dávek a poplatků splatných z důvodu dovozu zboží a případné spotřební daně a dále vedlejších výdajů, které jsou vynaloženy při přepravě až do prvního místa určení v tuzemsku, pokud již nebyly zahrnuty do základu daně při výpočtu cla. Ve vazbě na § 23 odst. 3 zákona o DPH musí tyto vedlejší výdaje, pokud již nebyly zahrnuty do základu daně při výpočtu cla, vypočítat plátce daně, který je povinen přiznat daň v daňovém přiznání. Pokud jsou tyto výdaje vyjádřeny v cizí měně, podle § 38 odst. 5 zákona o DPH se při jejich přepočtu na českou měnu pro účely stanovení základu daně při dovozu, použije kurz stanovený podle celních předpisů. Prvním místem určení, které je klíčovým pojmem pro stanovení základu daně při dovozu, je pro účely DPH místo uvedené v přepravním dokladu, na jehož základě je zboží dováženo do dovážejícího členského státu. Pokud toto místo není v přepravním dokladu uvedeno, považuje se za první místo určení první přeložení tohoto zboží v dovážejícím členském státě, tj. v tuzemsku. Základ daně při vrácení nebo propuštění zboží, které bylo dovezeno nebo umístěno do svobodného skladu nebo svobodného pásma je stanoven v § 38 odst. 3 zákona o DPH. Rozlišován je postup pro případy, kdy dochází ke změně vlastnického práva, a pro případy, kdy k této změně nedochází. Jestliže bylo zboží plátcem dovezeno a umístěno do svobodného skladu nebo svobodného pásma a bylo propuštěno do volného oběhu, pokud nedochází ke změně vlastnického vztahu, bez ohledu na skutečnost, zda zboží prošlo nebo neprošlo zpracovatelskými operacemi, a plátce navrhuje jeho propuštění do tuzemska, stanoví se základ daně podle § 38 odst. 1 zákona o DPH, tj. jako součet jednotlivých vyjmenovaných položek. Jestliže bylo zboží plátcem dovezeno a umístěno do svobodného skladu nebo svobodného pásma a bylo propuštěno do volného oběhu, pokud došlo ke změně vlastnického vztahu a nový vlastník navrhuje jeho propuštění, je základem daně součet pořizovací ceny nebo ceny určené podle právních předpisů upravujících oceňování majetku a případné spotřební daně. Jestliže zboží navíc prošlo zpracovatelskými operacemi, vstupují do základu daně také náklady na provedené zpracovatelské operace.

Pokud bylo zboží plátcem umístěno do svobodného skladu nebo svobodného pásma a nedošlo přitom ke změně vlastnického vztahu, je základem daně cena určená podle právních předpisů upravujících oceňování majetku, a to ke dni umístění tohoto zboží do svobodného skladu nebo svobodného pásma, případně se připočte spotřební daň.

Došlo-li ke změně vlastnického vztahu, je základem daně pořizovací cena nebo cena určená podle právních předpisů upravujících oceňování majetku, popř. se připočte spotřební daň. Jestliže bylo zboží plátcem umístěno do svobodného skladu nebo svobodného pásma a došlo přitom ke změně vlastnického vztahu a předmětné zboží prošlo zpracovatelskými operacemi, je základem daně součet pořizovací ceny nebo ceny určené podle právních předpisů upravujících oceňování majetku, případné spotřební daně a nákladů na provedené zpracovatelské operace. Jestliže zboží bylo osobou, která není plátcem, umístěno do svobodného skladu nebo svobodného pásma a zboží prošlo zpracovatelskými operacemi a má být původním nebo novým vlastníkem propuštěno zpět do tuzemska, je základem daně pouze výše nákladů na provedené zpracovatelské operace. Novelou zákona o DPH v návaznosti na nový celní zákon bude dosavadní § 38 odst. 3 zákona o DPH zrušen, a to v souvislosti se zrušením veškerých dosavadních výjimek pro uplatňování DPH u svobodných pásem a svobodných skladů. Nárok na odpočet daně při dovozu zboží má plátce, pokud mu vznikla u dováženého zboží povinnost přiznat daň podle § 23 odst. 3 až 5 zákona o DPH. Při dovozu zboží musí být nárok na odpočet nadále prokázán daňovým dokladem podle § 33 zákona o DPH, tj. rozhodnutím o propuštění zboží do příslušného celního režimu nebo platebním výměrem. Jestliže byla daň při dovozu přiznána plátcem v daňovém přiznání, nárok na odpočet daně vykazuje v ř. 43 nebo 44 přiznání. Jestliže mu však byla daň vyměřena celním úřadem na základě platebního výměru, nárok na odpočet daně vykazuje plátce v ř. 42 přiznání. Tato pravidla platí i pro odpočet daně ve vazbě na přiznání daně při vrácení zboží ze svobodného skladu nebo svobodného pásma.

V následujícím příkladu je vysvětlena aplikace příslušných ustanovení zákona o DPH, která upravují přiznávaní daně a odpočet daně při dovozu zboží. V příkladu je vysvětleno přiznání daně při standardním dovozu zboží plátcem daně ze třetí země, které mu bylo propuštěno do volného oběhu.

Příklad

Přiznání daně při dovozu zboží, které bylo plátci propuštěno do volného oběhu

Obchodní společnost se sídlem v tuzemsku, která je plátcem daně, je dovozcem zboží, které v tuzemsku dále prodává. Tato firma dovezla od výrobce ze třetí země zboží, jehož cena byla výrobcem stanovena ve výši 10 000 USD včetně nákladů na jeho leteckou přepravu. Zboží bylo dovozci celním úřadem propuštěno do režimu volného oběhu dne 25. 4. 2016 a celní úřad vyměřil pouze clo, protože dovozce je plátcem daně. Zboží bylo dovezeno letecky do Prahy a z Prahy převezeno do Pardubic, které byly v přepravním dokladu uvedeny jako první místo určení v tuzemsku. Přepravu zboží z Prahy do Pardubic kamionem zajišťovala pro dovozce česká spediční společnost, která je plátcem daně a která zároveň za sjednanou odměnu vyřídila pro dovozce veškeré celní záležitosti s příslušným celním úřadem.

Celní hodnota zboží by byla při celním kurzu platném pro duben 2016 (24,201 Kč/USD) stanovena ve výši 242 010 Kč a při celní sazbě 10 % by clo činilo 24 201 Kč. Základem pro výpočet daně, kterou musí dovozce přiznat v daňovém přiznání, by tedy byla částka odpovídající součtu celní hodnoty a cla, tj. částka 266 211 Kč, a vedlejších výdajů vzniklých do prvního místa určení v tuzemsku. Tyto náklady na přepravu zboží z Prahy do Brna a odměna za celní odbavení činily 20 000 Kč. Tyto částky byly účtovány spediční firmou bez daně, protože jsou podle § 69 zákona o DPH osvobozeny od daně. Základ daně při dovozu tedy činil celkem 286 211 Kč a při sazbě 21 % by daň činila po zaokrouhlení 60 104 Kč. V uvedené výši plátce jako dovozce zboží musí přiznat daň, a to v daňovém přiznání za měsíc duben 2016, kdy bylo zboží propuštěno do volného oběhu, v ř. 7 a ve stejném zdaňovacím období může uplatnit nárok na odpočet daně v ř. 43 daňového přiznání. V kontrolním hlášení se údaje o dovozu zboží nevykazují.

Vývozem zboží

se pro účely DPH obecně rozumí podle § 66 odst. 1 zákona o DPH výstup zboží z území Evropské unie na území třetí země. Vyvážené zboží musí být přitom podle dosavadního znění zákona o DPH prokazatelně propuštěno do celního režimu vývoz, pasivní zušlechťovací styk nebo vnější tranzit, nebo propuštěno do celně schváleného určení zpětný vývoz zboží z celního území Evropského společenství podle nařízení Rady č. 2913/92, kterým se vydává celní kodex Společenství. Dodání zboží z tuzemska spojené s vývozem zboží je za splnění stanovených podmínek osvobozeno od daně s nárokem na odpočet daně. Za vývoz zboží se pro účely DPH podle druhé věty uvedené v § 66 odst. 1 zákona o DPH považuje také umístění nebo dodání zboží do svobodného pásma nebo svobodného skladu v tuzemsku. Podle navazujícího § 66 odst. 3 zákona o DPH je umístění nebo dodání zboží do svobodného pásma nebo svobodného skladu v tuzemsku osvobozeno od daně s nárokem na odpočet daně stejně jako vývoz zboží do třetích zemí.

Novelou zákona o DPH ve vazbě na nový celní zákon bude jak druhá věta v § 66 odst. 1 zákona o DPH, tak § 66 odst. 3 zákona o DPH zrušen a tím bude i prakticky zrušeno dosavadní osvobození od daně pro umístění či dodání zboží do svobodného pásma. Takové dodání zboží tedy bude po novelizaci zákona o DPH standardním zdanitelným plněním v tuzemsku.

Podle § 66 odst. 4 zákona o DPH se při dodání zboží do třetí země za den uskutečnění plnění považuje den výstupu zboží z území Evropské unie potvrzený celním úřadem. Nadále je dodání zboží na území třetí země plátce povinen prokázat daňovým dokladem podle § 33a písm. a) zákona o DPH. Není-li výstup zboží z území Evropského společenství potvrzen celním úřadem na daňovém dokladu, může plátce, jak vyplývá z § 66 odst. 6 zákona o DPH, prokázat výstup zboží jinými důkazními prostředky např. přepravními doklady, dodacími listy nebo dovozním celním prohlášením, z něhož vyplývá, že zboží bylo propuštěno do volného oběhu ve třetí zemi. Při dodání zboží do třetí země se za den uskutečnění plnění považuje den výstupu zboží z území Evropského unie potvrzený celním úřadem. Prakticky to tedy znamená, že plátce vykazuje osvobození od daně při vývozu zboží ve vazbě na den výstupu vyváženého zboží z území Evropské unie do třetí země a nevykazuje úplaty přijaté před tímto dnem k datu jejich přijetí.

Při stanovení hodnoty plnění osvobozených od daně s nárokem na odpočet daně

se postupuje, jak vyplývá z § 63 odst. 2 zákona o DPH, podle § 36 zákona o DPH. Z této úpravy v případě vývozu zboží vyplývá, že se v daňovém přiznání vykazuje tzv. fakturovaná hodnota a nikoliv statistická hodnota podle rozhodnutí celního úřadu o vývozu zboží do třetí země. Tato hodnota se uvádí v ř. 22 přiznání k DPH. V případě, že je fakturovaná hodnota stanovena v cizí měně, je třeba ji pro uvedení do daňového přiznání přepočítat na českou měnu. Nepoužije se přitom kurz podle celních předpisů, ale postupuje se podle § 4 odst. 5 zákona o DPH, podle něhož se pro přepočet cizí měny na české koruny použije kurz devizového trhu vyhlášený Českou národní bankou a platný pro osobu provádějící přepočet ke dni vzniku povinnosti přiznat osvobození od daně, případně poslední směnný kurz zveřejněný Evropskou centrální bankou. Podle § 66 odst. 5 zákona o DPH se při dodání či umístění zboží do svobodného skladu nebo svobodného pásma za den uskutečnění plnění považuje den umístění zboží potvrzený celním úřadem na rozhodnutí o umístění zboží ve svobodném skladu nebo svobodném pásmu. Umístění nebo dodání zboží do svobodného skladu nebo svobodného pásma je plátce povinen prokázat daňovým dokladem podle § 33a písm. b) zákona o DPH.

Daňovým dokladem při vývozu zboží do třetí země

je podle § 33a písm. a) zákona o DPH, rozhodnutí celního úřadu o vývozu zboží do třetí země, kterým je celním úřadem potvrzen výstup zboží z území Evropské unie. Je-li zboží umístěno ve svobodném pásmu nebo svobodném skladu nacházejícím se v tuzemsku, daňovým dokladem je podle § 33a písm. b) zákona o DPH, písemné rozhodnutí celního úřadu o umístění zboží do svobodného pásma nebo svobodného skladu v tuzemsku. Tyto doklady mohou být obecně ve smyslu § 26 zákona o DPH jak v listinné, tak i elektronické podobě a také jsou obvykle v této podobě v celním řízení využívány.

Novelou zákona o DPH ve vazbě na celní zákon je prováděna změna ve vymezení daňového dokladu při vývozu zboží do třetí země. Nově bude za daňový doklad při vývozu zboží považován daňový doklad vystavený podle § 28 odst. 1 písm. a) zákona o DPH, tj. prakticky faktura, kterou vystaví prodávající kupujícímu. Rozhodnutí celního úřadu o vývozu zboží do třetí země se bude pokládat za důkazní prostředek při prokazování výstupu zboží z území Evropské unie ve smyslu § 66 odst. 3 zákona o DPH. V návaznosti na zrušení osvobození od daně pro svobodná pásma a skutečnost, že celní kodex Unie již pojem „svobodný sklad“ neupravuje, se novelou bez náhrady zrušuje dosavadní písmeno b) v § 33a zákona o DPH.

Aplikace příslušných ustanovení zákona o DPH, která upravují osvobození od daně při vývozu zboží do třetí země, včetně jejich prokazování a vykazování v přiznání k DPH je vysvětlena v následujícím příkladu.

Příklad

Vývoz zboží plátcem do třetí země

Obchodní společnost se sídlem v tuzemsku, která je plátcem daně, dodává zboží obchodnímu partnerovi do Srbska, který má sídlo v této zemi a nemá v tuzemsku provozovnu. Přepravu zboží, která je podle § 69 zákona o DPH osvobozena od daně, zajišťuje česká přepravní firma, která je zmocněna vývozcem k předání zboží kupujícímu v Srbsku. Zboží bylo vývozci propuštěno v tuzemsku do režimu vývozu např. 6. 5. 2016. Z území Evropské unie vystoupilo dne 9. 5. 2016 a výstup zboží byl řádně potvrzen celní úřadem na hranicích EU. Kupujícímu v Srbsku bylo zboží předáno dne 10. 5. 2016. Pro vykázání v daňovém přiznání je z časového hlediska určující den výstupu zboží z území EU. K tomuto okamžiku, který nastal 9. 5. 2016, vznikla vývozci povinnost vykázat vývoz v přiznání k DPH.

Fakturovanou částku ve výši 20 000 USD přepočtenou na českou měnu kurzem platným k datu výstupu zboží (9. 5. 2016) musí tedy plátce vykázat v ř. 22 daňového přiznání za měsíc květen 2016. Při použití aktuálního denního kurzu ČNB pro tento dne (23,717 Kč/USD) tedy bude v ř. 22 přiznání za květen 2016 uvedena částka 474 340 Kč. V uvedeném případě se tedy nepoužije pro přepočet celní kurz, který se používá pouze při dovozu zboží.

Dodání zboží a poskytnutí služby ve svobodném pásmu

Podle § 68 odst. 15 dosavadního znění zákona o DPH je od daně s nárokem na odpočet daně osvobozeno dodání zboží umístěného ve svobodném skladu nebo ve svobodném pásmu a také poskytnutí služeb vztahujících se ke zboží umístěnému ve svobodném skladu nebo ve svobodném pásmu, např. skladování nebo jiná manipulace se zbožím.

Novelou zákona o DPH bude tento odstavec zrušen a bude to znamenat, že po účinnosti této novely bude dodání zboží umístěného ve svobodném pásmu standardním zdanitelným plněním v tuzemsku v příslušné sazbě daně. Stejně tak bude zrušeno osvobození od daně při poskytnutí služeb vztahujících se ke zboží umístěnému ve svobodném pásmu, bude se jednat také o standardní zdanitelné plnění, u něhož se stanoví místo plnění podle § 9 odst. 1 zákona o DPH, tj. podle sídla příjemce služby, který je osobou povinnou k dani.

Ing. Václav Benda

§ 23 zákona č. 235/­2004 Sb. 
Uskutečnění plnění a povinnost přiznat nebo zaplatit daň při dovozu zboží

(1) Zdanitelné plnění je uskutečněno a povinnost přiznat nebo zaplatit daň při dovozu zboží vzniká

a)  propuštěním zboží do celního režimu volný oběh,

b)  propuštěním zboží do celního režimu aktivní zušlechťovací styk v systému navracení,

c)  propuštěním zboží do celního režimu dočasné použití s částečným osvobozením od dovozního cla,

d)  nezákonným dovozem zboží,

e)  spotřebou nebo použitím zboží ve svobodném pásmu nebo svobodném skladu za jiných podmínek, než které jsou stanoveny celními předpisy,

f) porušením podmínek vyplývajících z dočasně uskladněného zboží,

g)  porušením podmínek stanovených pro celní režim, do kterého bylo dovážené zboží propuštěno, nebo

h)  odnětím zboží celnímu dohledu.

(2) Povinnost zaplatit daň při dovozu zboží rovněž vzniká dnem rozhodnutí celního úřadu o vrácení zboží ze svobodného pásma nebo svobodného skladu v tuzemsku zpět do tuzemska.

(3) Bylo-li plátci rozhodnutím celního úřadu zboží propuštěno podle odstavce 1 písm. a), b) nebo c), je plátce povinen přiznat daň v daňovém přiznání za zdaňovacím období, ve kterém bylo zboží do příslušného režimu propuštěno.

(4) Bylo-li plátci rozhodnutím celního úřadu zboží propuštěno podle odstavce 1 písm. c), je plátce povinen přiznat daň ve výši, která by byla vyměřena při propuštění zboží do volného oběhu v době dovozu zboží.

(5) Pokud byly porušeny podmínky pro osvobození od daně podle § 71g, je plátce povinen přiznat daň v daňovém přiznání za zdaňovací období, ve kterém bylo zboží do režimu volného oběhu propuštěno.

(6) Bylo-li osobě, která není plátcem, rozhodnutím celního úřadu zboží propuštěno podle odstavce 1 písm. c), je tato osoba povinna zaplatit daň ve výši, která by byla vyměřena při propuštění zboží do volného oběhu v době dovozu zboží.

(7) Plátce splnil povinnost přiznat daň při dovozu zboží, pokud daň zaplatil celnímu úřadu v souladu s tímto zákonem jako osoba povinná zaplatit daň.

§ 66 zákona č. 235/­2004 Sb.
Osvobození od daně při vývozu
zboží

(1) Vývozem zboží se pro účely tohoto zákona rozumí výstup zboží z území Evropské unie na území třetí země, jestliže zboží bylo propuštěno do celního režimu vývoz, pasivní zušlechťovací styk nebo vnější tranzit, nebo bylo propuštěno do celně schváleného určení zpětný vývoz zboží z celního území Evropského společenství. Za vývoz zboží se pro účely tohoto zákona považuje také umístění nebo dodání zboží do svobodného pásma nebo svobodného skladu v tuzemsku.

(2) Osvobozeno od daně při vývozu zboží do třetí země je dodání zboží plátcem, které je odesláno nebo přepraveno z tuzemska do třetí země

a)  prodávajícím nebo jím zmocněnou osobou, nebo

b)  kupujícím nebo jím zmocněnou osobou, jestliže kupující nemá v tuzemsku sídlo ani místo pobytu, ani provozovnu, s výjimkou zboží přepravovaného kupujícím za účelem vybavení nebo zásobení rekreačních lodí nebo letadel, popřípadě jiného prostředku pro dopravu pro soukromé použití.

(3) Osvobozeno od daně s nárokem na odpočet daně je také umístění nebo dodání zboží do svobodného pásma nebo svobodného skladu v tuzemsku.

(4) Při dodání zboží do třetí země se za den uskutečnění plnění považuje den výstupu zboží z území Evropské unie potvrzený celním úřadem. Dodání zboží na území třetí země je plátce povinen prokázat daňovým dokladem podle § 33a písm. a).

(5) Za den umístění nebo dodání zboží do svobodného pásma nebo svobodného skladu se považuje den potvrzený celním úřadem na rozhodnutí o umístění zboží ve svobodném pásmu nebo svobodném skladu v tuzemsku. Umístění nebo dodání zboží do svobodného pásma nebo svobodného skladu je plátce povinen prokázat daňovým dokladem podle § 33a písm. b).

(6) V případě, že výstup zboží z území Evropské unie není potvrzen celním úřadem na daňovém dokladu, může plátce prokázat výstup zboží jinými důkazními prostředky.