11.04.2026
0,00 Kč
i-poradce.cz
INFORMAČNÍ PORTÁL
sk Slovenský Poradca
cs Český Poradce

DPH u mank, škod a reklamací

Zjištění manka, zničení, ztráty či odcizení obchodního majetku, které nejsou plátcem řádně doloženy ani potvrzeny je zákonným důvodem k vyrovnání nebo úpravě odpočtu daně. Náhrady škody vzniklá na obchodním majetku není obecně předmětem DPH, protože peníze nejsou zbožím a poskytnutí peněz jako náhrady škody tedy není úplatou za zdanitelné plnění. V článku jsou vysvětleny s využitím příkladů nejdříve praktické postupy uplatnění DPH při zjištění manka, zničení, ztráty či odcizení obchodního majetku. V další části článku je vysvětlen postup při vypořádání náhrady škody a v závěrečné části článku postupy při reklamaci vadného zboží či služby.

     Úvod

Při uplatňování daně z přidané hodnoty (dále jen DPH) v případě mank, škod a reklamací je třeba postupovat podle příslušných ustanovení zákona č. 235/­2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákona o DPH).

Zjistí-li odběratel poté, co převezme výrobky dodané dodavatelem, vady na těchto výrobcích a požaduje určitou formu peněžní náhrady od dodavatele daných výrobků je třeba z hlediska uplatnění DPH rozlišovat, zda v uvedených případech vzniká dodavateli odpovědnost za vady nebo odpovědnost za škodu, případně může docházet k souběhu obou nároků odběratele.

1.  Zjištění manka, zničení, ztráty či odcizení obchodního majetku

Zjištění manka, zničení, ztráty či odcize­ní obchodního majetku mohlo být ­podle právní úpravy účinné do 1. 7. 2017 důvodem k přiznání daně, protože se podle obvyklé správní praxe jednalo ve stanovených případech o zdanitelné plnění. Novelou zákona o DPH, která je součástí zákona č. 170/­2017 Sb., kterým se mění některé zákony v oblasti daní, a která nabyla účinnosti od 1. 7. 2017, došlo k zásadní změně přístupu k uplatňování DPH v případě zjištění manka, zničení, ztráty či odcizení obchodního majetku. Od tohoto data již není tato situace považována za zdanitelné plnění, ale dojde-li ke zničení, ztrátě či odcizení majetku, které nejsou plátcem řádně doloženy ani potvrzeny, vzniká zákonný důvod k vyrovnání odpočtu podle § 77 zákona o DPH v případě majetku, který není dlouhodobým majetkem, nebo k úpravě odpočtu podle § 78e zákona o DPH v případě dlouhodobého majetku. K uvedené problematice byly na webových stránkách finanční správy (viz Informace-par77_ZDPH.pdf (financnisprava.cz) zveřejněna v roce 2017 informace, která je stále platná (dále jen informace GFŘ).

1.1     Vyrovnání odpočtu daně

Vyrovnání odpočtu daně je korekčním mechanismem, který se podle § 77 zákona o DPH provádí v případě změny účelu použití obchodního majetku, vyjma dlouhodobého majetku, tj. prakticky při změně účelu použití u zásob či majetku krátkodobého charakteru. Vyrovnání odpočtu bylo zavedeno s účinností od 1. 4. 2011 a následně byla pravidla pro vyrovnání odpočtu některými dalšími novelami zákona o DPH doplňována a upřesňována.

Podle § 77 odst. 2 písm. c) zákona o DPH se od 1. 7. 2017 postupuje v případech, kdy plátce nemůže důkazními prostředky řádně doložit, že došlo ke zničení, ztrátě či odcizení obchodního majetku jiného než dlouhodobého majetku. Podle informace GFŘ se obchodním majetkem jiným než dlouhodobým, na který se může vztahovat případné vyrovnání odpočtu podle § 77 zákona o DPH, rozumí např.:

Materiál jako jsou zejména mazadla, palivo, čisticí prostředky, náhradní díly, obaly, laky, pokusná zvířata, hmotné movité věci a jejich soubory považované za drobný hmotný majetek atd.

Zboží jako jsou zejména movité věci, nemovité věci, zvířata, a to za předpokladu, že jsou nabyté za účelem prodeje, tj. podle účetních předpisů o nich plátce účtuje jako o zásobách. Na nemovité věci se vztahuje případné vyrovnání odpočtu také v případě, kdy je plátce např. realitní kancelář, developerská či stavební společnost, pořídila za účelem dalšího prodeje.

Polotovarem je zejména určitý výrobek, který doposud neprošel všemi fázemi výrobního cyklu a bude následně dokončen či zkompletován.

Podle informace GFŘ se vyrovnání odpočtu podle § 77 zákona o DPH provádí pouze u obchodního majetku před jeho použitím. Z toho vyplývá, že je-li drobný majetek vydaný ze skladu fakticky použitý k ekonomické činnosti, nebo drobný majetek pořízený pro přímé použití fakticky použitý k ekonomické činnosti, vyrovnání odpočtu takový majetek nepodléhá. Oproti tomu materiál vydaný ze skladu, který je v době zničení, ztráty nebo odcizení obsažen v polotovaru nebo v hotovém výrobku, a přitom tento polotovar či hotový výrobek nebyl fakticky použit k ekonomické činnosti, taková majetek vyrovnání odpočtu daně podléhá, jak je vysvětleno v dalším textu.

1.2     Úprava odpočtu daně

Úprava odpočtu daně je korekčním mechanismem, který se vztahuje k původnímu odpočtu daně uplatněnému při pořízení dlouhodobého majetku a v praxi se nejčastěji týká plátců daně, kteří uplatnili při pořízení dlouhodobého majetku odpočet daně v poměrné či krácené výši. Pravidla pro úpravu odpočtu vyplývají z § 78 až § 78e zákona o DPH.

Úprava odpočtu se vztahuje k odpočtu daně, který byl uplatněn při pořízení dlouhodobého majetku, pokud v průběhu kalendářního roku dojde ke změně v rozsahu použití tohoto majetku pro účely, které zakládají nárok na odpočet daně, případně k jeho prodeji, který může být také spojen s úpravou odpočtu.

S účinností od 1. 7. 2017 byl doplněn nový § 78e, který stanoví postup při provádění úpravy odpočtu, dojde-li u dlouhodobého majetku ve lhůtě pro úpravu odpočtu daně k jeho zničení, ztrátě či odcizení, které nejsou plátcem řádně doloženy ani potvrzeny. Povinnost provést úpravu odpočtu daně podle § 78e zákona o DPH se týká případů, kdy plátce nemůže důkazními prostředky řádně doložit, že došlo ke zničení, ztrátě či odcizení dlouhodobého majetku.

Dlouhodobým majetkem, k němuž se úprava odpočtu za stanovených podmínek vztahuje, se pro účely DPH rozumí obchodní majetek vymezený v § 4 odst. 4 písm. d) zákona o DPH, který byl naposledy novelizován ve vazbě na změny v zákoně o daních z příjmů s účinností od 1. 1. 2021. Podle tohoto písmene je dlouhodobým majetkem obchodní majetek, který je:

a)  hmotným majetkem podle zákona o daních z příjmů, včetně hmotného majetku přenechaného k užití se smluvním ujednáním o budoucím převodu vlastnického práva, tj. pořizovaný formou tzv. finančního leasingu,

b)  odpisovaným nehmotným majetkem podle účetních předpisů,

c)  pozemkem, který je dlouhodobým hmotným majetkem podle účetních předpisů, včetně pozemku přenechaného k užití se smluvním ujednáním o budoucím převodu vlastnického práva,

d)  technickým zhodnocením podle zákona o daních z příjmů.

1.3     Základní podmínky pro provedení vyrovnání nebo úpravy odpočtu

Ze zákona o DPH a navazující informace GŘ vyplývá, že vyrovnání odpočtu podle § 77 odst. 2 písm. c) zákona o DPH a úprava odpočtu daně podle § 78e zákona o DPH se vztahuje pouze na zničení, ztrátu či odcizení obchodního majetku. Co se pro tyto účely rozumí zničením, ztrátou či odcizením věci vyplývá z informace GFŘ.

Zničením věci je taková změna fyzického stavu věci, kterou není možné odstranit opravou, a proto již nemůže být věc poté použita ke svému původnímu účelu. Zničením věci je možné rozumět také fyzickou likvidaci věci.

Ztrátou věci se rozumí obvykle situace, kdy osoba ztratí nejčastěji nezávisle na své vůli možnost s věcí disponovat jako její vlastníkem. Za ztrátu lze podle informace GFŘ považovat také opuštění věci ve smyslu § 1045, § 1050, nebo § 1051 zákona č. 89/­2012 Sb., občanského zákoníku.

Za odcizení se považuje takový čin, při kterém se nějaká osoba zmocní cizí věci, aby s ní nakládala jako vlastník.

Manko není v zákoně o DPH, ani v informaci GFŘ vymezeno a mělo by být podle mého názoru chápáno ve smyslu účetních předpisů. Podle § 30 odst. 5 zákona č. 563/­1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon o účetnictví) se inventarizačními rozdíly rozumí rozdíly mezi skutečným stavem a stavem v účetnictví, které nelze prokázat způsobem stanoveným tímto zákonem, kdy:

a)  skutečný stav je nižší než stav v účetnictví a rozdíl se označuje jako manko, popřípadě schodek u peněžních hotovostí a cenin, nebo

b)  skutečný stav je vyšší než stav v účetnictví a rozdíl se označuje jako přebytek.

Ze zákona o účetnictví lze tedy dovodit, že manko je prakticky rozdílem na zásobách, kdy skutečný stav zásob je nižší než stav v účetnictví a tento rozdíl nelze prokázat způsobem stanoveným v zákoně o účetnictví. Druhý znak přitom znamená, že neexistují účetní doklady a účetní zápisy v účetních knihách, které by prokázaly, co se se zbožím stalo. Mankem ve smyslu zákona o účetnictví je každý zjištěný záporný inventarizační rozdíl, jehož příčiny mohou být různé. I v případech, kdy je zjištěna krádež, ztráta nebo zničení části zásob se jedná o manko, byť je známa jeho příčina.

Z definice uvedené v Českém účetním standardu pro podnikatele č. 007 vydaném Ministerstvem financí podle zákona o účetnictví a zveřejněném ve Finančním zpravodaji č. 11–12/­2003 a na internetových stránkách ministerstva vyplývá, že mankem nejsou technologické a technické ztráty v rámci norem přirozených úbytků zásob. Pojem manko se objevuje také v § 25 odst. 2 zákona č. 586/­1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon o daních z příjmů). Podle tohoto odstavce se mankem rozumí inventarizační rozdíl, kdy skutečný stav je nižší než účetní. Za tyto škody a manka se nepovažují technologické a technické úbytky a úbytky vyplývající z přirozených vlastností zásob vznikající např. rozprachem, sesycháním v rámci technologických úbytků ve výrobním, zásobovacím a odbytovém procesu (přirozené úbytky zásob materiálu, zboží, nedokončené výroby, polotovarů a hotových výrobků), ztratné v maloobchodním prodeji a nezaviněné úhyny zvířat, která nejsou pro účely zákona hmotným majetkem, a to do výše ekonomicky zdůvodněné normy přirozených úbytků a ztratného stanovené poplatníkem.

1.4     Doložení zničení, ztráty nebo odcizení obchodního majetku

V případě, že plátce doloží, že prokazatelně došlo ke zničení, ztrátě nebo odcizení jeho obchodního majetku, nevznikne mu povinnost provést vyrovnání nebo úpravu odpočtu daně, který při pořízení tohoto majetku uplatnil. Podle informace GFŘ je třeba pro účely doložení zničení, ztráty nebo odcizení obchodního majetku zjistit zejména, jaký obchodní majetek byl zničen, ztracen nebo odcizen, jeho množství a jednotkovou či pořizovací cenu. Pro řádné doložení zničení obchodního majetku je nezbytné mít dokumenty uvedené v této informaci a současně soupis majetku, který by měl obsahovat jednotkovou cenu (pořizovací cenu) obchodního majetku bez daně, základ daně, sazbu daně a výši daně a také datum pořízení obchodního majetku, a zdaňovací období, kdy byl uplatněn odpočet a v jaké výši. Řádné doložení zničení, ztráty nebo odcizení majetku lze prokázat zejména posudkem pojišťovny, nebo soudního znalce případně jinými důkazními prostředky, jak je vysvětleno v dalším textu.

O řádné doložení zničení, ztráty nebo odcizení obchodního majetku se však podle informace GFŘ nejedná, pokud plátce účelově zničí, ztratí, nebo si nechá odcizit obchodní majetek a tato skutečnost je prokázána.

Za této situace je plátce povinen provést vyrovnání nebo úpravu odpočtu daně. Pokud správce daně zjistí na základě vlastní správní úvahy nebo na základě informací od Policie ČR, Hasičského záchranného sboru, pojišťovny nebo soudního znalce nebo z jiných zdrojů, že plátce jednal tak, aby obchodní majetek účelově zničil, ztratil, nebo si nechal odcizit nebo nedbalostně usnadnil nebo přispěl ke zničení, ztrátě nebo odcizení svého obchodního majetku, pak bude správce daně podle informace GFŘ vyžadovat, aby plátce provedl vyrovnání nebo úpravu odpočtu daně.

     Doložení zničení obchodního majetku

Ke zničení obchodního majetku dochází obvykle při živelné události, kterou může být např. povodeň, požár, nebo vichřice. Ke zničení obchodního majetku dochází také při likvidací obchodního majetku, který byl poškozen např. špatným skladováním či neodborným zacházením. Ke zničení obchodního majetku může docházet podle informace GFŘ i jiným způsobem.

Zničení obchodního majetku při povodni ve smyslu § 64 odst. 1 a 2 zákona č. 254/­2001 Sb., o vodách (vodního zákona) je nutné doložit zejména potvrzením povodňové komise, ve kterém se deklaruje, že určité místo bylo zasaženo povodní. Zničení obchodního majetku při požáru je nutné doložit zejména zprávou státního požárního dozoru či vyšetřovatele požáru. Zničení obchodního majetku při vichřici je nutné doložit zejména informacemi o vichřici, které může poskytnout Český hydrometeorologický ústav. Likvidací obchodního majetku by se z obchodního majetku měla stát zpravidla odpadová surovina. Odpadovou surovinu je dále možné v zásadě využít např. k recyklaci, ke spálení ve spalovně, event. k uložení na skládku odpadů.

Při fyzické likvidaci obchodního majetku ve vlastní režii plátce by měl být vyhotoven likvidační protokol s náležitostmi uvedenými v informaci GFŘ. Pokud likvidační protokol neobsahuje všechny předepsané náležitosti, je na plátci, aby jinými důkazními prostředky prokázal, že došlo k reálné likvidaci obchodního majetku.

Nebude-li plátce provádět likvidaci obchodního majetku ve vlastní režii, ale jejím realizátorem bude jiná osoba, je tato osoba povinna pro plátce vystavit potvrzení o likvidaci, které by mělo obsahovat náležitosti uvedené v informaci GFŘ. Podle informace GFŘ není nutné vyrovnání nebo úpravu odpočtu daně provést u obchodního majetku, který plátce přetvoří na odpadovou surovinu, která je následně dodána jiné osobě.

Zničením majetku třetí osobou bývá nejčastěji poškození cizí věci ve smyslu příslušných ustanovení trestního zákoníku. Pro řádné prokázání zničení majetku třetí osobou je nezbytné doložit zejména usnesení o odložení věci vydané Policií ČR, usnesení o zahájení trestního stíhání, nebo usnesení o zastavení trestního stíhání. Zničení majetku, ke kterému dochází např. vytopením skladovacích prostor, špatným skladováním obchodního majetku, neodborným zacházením s majetkem, je nutné doložit zejména dokumenty o zničení majetku v souladu s interními předpisy, ze kterých je patrné, jaký majetek byl zničen, jeho množství a pořizovací cenu, včetně data, kdy byl majetek zničen.

     Doložení ztráty obchodního majetku

Podle informace GFŘ dochází ke ztrátě obchodního majetku nejčastěji vlastním zaviněním či nedopatřením plátce, který je povinen eviduje svůj obchodní majetek v účetnictví nebo daňové evidenci. Plátce, který vede daňovou evidenci, zjišťuje skutečný stav zásob i hmotného majetku k poslednímu dni zdaňovacího období a o tomto zjištění provádí zápis. Plátce, který je účetní jednotkou, zjišťuje stav svého obchodního majetku jeho průběžnou nebo periodickou inventarizací. Inventarizací se zjišťuje skutečný stav obchodního majetku a ověřuje se, zda zjištěný skutečný stav odpovídá stavu majetku v účetnictví nebo v jiné evidenci.

Podle informace GFŘ je třeba pro účely DPH pojem manko chápat vždy jako manko nebo schodek nad normu přirozeného úbytku. U manka nad normu přirozeného úbytku je nutné provést vyrovnání, nebo úpravu odpočtu daně, pokud plátce nedoloží řádně zničení, ztrátu nebo odcizení obchodního majetku. U manka do normy přirozeného úbytku není podle informace GFŘ nutné provést vyrovnání, nebo úpravu odpočtu daně. Výše manka do normy přirozeného úbytku přitom musí být doložena interními předpisy či vnitropodnikovými směrnicemi plátce.

Ztrátu obchodního majetku lze podle informace GFŘ doložit také posudkem pojišťovny nebo soudního znalce. Je-li zjištěna ztráta obchodního majetku a plátce předepíše zaměstnanci k úhradě škodu na chybějícím majetku v souladu se zákoníkem práce, pak plátce tímto postupem řádně dokládá ztrátu obchodního majetku. Uplatnění zákona o DPH v případě náhrady škody je vysvětleno v další části textu. Obdobně uzavře-li plátce s pojišťovnou pojištění odpovědnosti za škodu za své zaměstnance a nahlásí-li škodu své pojišťovně, která ji uhradí v plné nebo částečné výši, považuje se ztráta obchodního majetku za doloženou. Jestliže však plátce nepředepíše k úhradě škodu na chybějícím majetku, protože neuzavře s odpovědnou osobou dohodu o odpovědnosti za svěřené hodnoty nebo pojišťovna neuhradí škodu způsobenou zaměstnanci plátce z pojištění odpovědnosti, či plátce neprokáže jiným věrohodným způsobem, že došlo ke ztrátě obchodního majetku, plátce je podle informace GFŘ povinen provést vyrovnání nebo úpravu odpočtu.

     Doložení odcizení obchodního majetku

Odcizením obchodního majetku se podle informace GFŘ rozumí zejména loupež, krádež, nebo zpronevěra ve smyslu příslušných ustanovení trestního zákoníku. Odcizení obchodního majetku musí plátce prokázat příslušnými dokumenty, jak je např. usnesení o odložení věci vydané Policií ČR, usnesení o zahájení trestního stíhání, nebo usnesení o zastavení trestního stíhání. Prokáže-li tedy plátce výše uvedeným způsobem, že došlo k odcizení obchodního majetku, nevzniká zákonný důvod k provedení vyrovnání nebo úpravy odpočtu u tohoto obchodního majetku.

1.5     Praktický postup při vyrovnání odpočtu

Není-li plátce schopen řádně doložit ani potvrdit zničení, ztrátu či odcizení obchodního majetku jiného než dlouhodobého, a to podle výše uvedených pravidel, je podle informace GFŘ povinen vyrovnat podle § 77 zákona o DPH původně uplatněný odpočet daně. Vyrovnání odpočtu daně musí plátce provést z částky původně skutečně uplatněného odpočtu daně.

Hodnotu vyrovnání odpočtu daně se zjišťuje pro každý druh obchodního majetku samostatně. Pokud plátce není schopen zjistit původně uplatněný odpočet daně, pak pro vyrovnání odpočtu daně aplikuje některou z metod, kterou využívá v účetnictví. V případě účetních jednotek, které postupují podle českých účetních předpisů, se jedná o metody, které jsou známy jako metoda FIFO27 nebo vážený aritmetický průměr.

Tyto metody mohou podle informace GFŘ použít také plátci, kteří vedou daňovou evidenci, uplatňují výdaje procentem z příjmů, nebo kteří mají stanovenu daň paušální částkou. V případě zahraničních účetních jednotek, které postupují podle zahraničních účetních standardů, použije plátce metodu umožněnou těmito účetními předpisy, tj. v zásadě metodu FIFO nebo vážený aritmetický průměr.

border-right:none;padding:0cm 0cm 0cm 0cm;

?  Příklad 1

Vyrovnání odpočtu daně při zjištění manka

Firma, která je plátcem daně s měsíčním zdaňovacím obdobím, pořídila v dubnu 2022 krátkodobý majetek (5 ks nářadí) na sklad za jednotkovou cenu 10 000 Kč bez DPH, tj. celkovou cenu 50 000 Kč + DPH při sazbě 21 % ve výši 10 500 Kč. Firma předpokládala, že veškerý uvedený obchodní majetek použije pro uskutečnění svých zdanitelných plnění, a proto uplatnila plný nárok na odpočet daně v daňovém přiznání za duben 2022 ve výši 10 500 Kč. V měsíci červenci 2022 při inventarizaci zjistí, že 2 ks nářadí na skladě chybí. Vzhledem k tomu, že firma nebyla schopna doložit, co s chybějícím nářadím stalo, ani nemohla předepsat náhradu škodu někomu ze zaměstnanců firmy, vznikla jí povinnost provést vyrovnání odpočtu daně. Hodnota vyrovnání odpočtu daně tedy bude 2 × 2 100, tj. 4 400 Kč. Firma uvede hodnotu vyrovnání odpočtu daně (–4 400 Kč) do sloupce „V plné výši“ v ř. 45 daňového přiznání za červenec 2022, kdy byla ztráta nářadí zjištěna. Tato částka tedy bude prakticky snižovat odpočet daně uplatněný v červenci 2022. V kontrolním hlášení se vyrovnání odpočtu daně neuvádí.

Jestliže podle informace GFŘ zahájí správce daně postup k odstranění pochybností nebo daňovou kontrolu a přitom zjistí, že plátce není schopen řádně doložit zničení, ztrátu nebo odcizení majetku, mělo by být provedeno vyrovnání odpočtu v daňovém přiznání za zdaňovací období, kdy toto řízení proběhlo, je-li zřejmé, že se plátce o skutečnostech rozhodných pro provedení vyrovnání odpočtu dozvěděl nebo dozvědět měl a mohl právě v tomto zdaňovacím období, případně v dřívějším zdaňovacím období, pokud je zřejmé, že vyrovnání odpočtu v něm mělo být provedeno. Vyrovnání původně uplatněného odpočtu daně je nutné provést u majetku, u kterého ještě neuplynula lhůta pro uplatnění nároku na odpočet daně, jak vyplývá z § 77 odst. 1 zákona o DPH.

1.5     Praktický postup při úpravě odpočtu

Není-li plátce schopen řádně doložit ani potvrdit zničení, ztrátu či odcizení obchodního majetku, který je dlouhodobým majetkem, je podle informace GFŘ povinen provést úpravu odpočtu podle § 78e zákona o DPH. Z tohoto ustanovení vyplývá, že dojde-li u dlouhodobého majetku ve lhůtě pro úpravu odpočtu daně k jeho zničení, ztrátě či odcizení, které nejsou řádně doloženy ani potvrzeny, úprava odpočtu daně se provede jednorázově za zdaňovací období, ve kterém se plátce o těchto skutečnostech dozvěděl nebo dozvědět měl a mohl.

Pokud tedy plátce splní požadované podmínky řádného doložení zničení, ztráty nebo odcizení dlouhodobého majetku, povinnost provést úpravě odpočtu daně mu nevznikne.

Při úpravě odpočtu podle § 78e zákona o DPH plátce postupuje prakticky obdobně jako při úpravě odpočtu podle § 78d zákona o DPH, která se provádí při prodeji dlouhodobého majetku, ale dochází při ní vždy ke snížení původně uplatněného odpočtu daně, jak je vysvětleno v následujícím příkladu.

border-right:none;padding:0cm 0cm 0cm 0cm;

?  Příklad 2

Úprava odpočtu daně při ztrátě dlouhodobého majetku

Stavební firma pořídila v roce 2019 stavební stroj jako dlouhodobý majetek v pořizovací ceně 200 000 Kč bez DPH a uplatnila plný nárok na odpočet daně ve výši 42 000 Kč. Firma v červenci 2022 zjistila, že se stroj ztratil a není schopna ztrátu tohoto majetku řádně doložit.

Částka úpravy odpočtu daně, kterou je povinna provést, bude stanovena jako součin částky daně na vstupu (42 000 Kč) a rozdílu ukazatelů nároku na odpočet daně (tj. 0 % – 100 %) a podílu počtu let zbývajících do konce lhůty pro úpravu odpočtu daně včetně roku, ve kterém je úprava odpočtu prováděna a počtu let lhůty pro úpravu odpočtu daně, tj. 2/5. Částka jednorázové úpravy odpočtu daně tak bude činit: 42 000 × (0 % – 100 %) × 2/5 = – 16 800 Kč. Firma provede úpravu odpočtu daně uvedením částky (– 16 800 Kč) do řádku 60 daňového přiznání za červenec 2022, kdy ztrátu stroje zjistila.

V kontrolním hlášení se úprava odpočtu daně neuvádí.

2.  Náhrada škody

Náhrada škody není předmětem DPH, což je dovozováno ze skutečnosti, že z § 4 odst. 2 zákona o DPH vyplývá, že peníze nejsou pro účely DPH zbožím a dále ze skutečnosti, že se nejedná o úplatou poskytnutou v přímé souvislosti s plněním, tj. dodáním zboží nebo poskytnutím služby. Nejsou-li peníze poskytovány jako protihodnota za dodání zboží nebo poskytnutí služby, není jejich poskytnutí považováno za zdanitelné plnění, s výjimkou jejich dodání pro sběratelské účely nebo při jejich dodání výrobcem České národní bance, tj. jako polygrafického či kovodělného výrobku.

Podle § 2 odst. 1 zákona o DPH je předmětem daně dodání zboží poskytnutí služby, pokud je uskutečňuje za úplatu osoba povinná k dani, která jedná jako taková, tj. jako osoba povinná k dani uskutečňující ekonomickou činnost. Úplatou se přitom pro účely DPH rozumí částka v peněžních prostředcích nebo hodnota nepeněžitého plnění, které jsou poskytnuty v přímě souvislosti s plněním. Pojem peněžní prostředek je přitom třeba chápat ve smyslu § 2 odst. 1 písm. c) zákona č. 284/­2009 Sb., o platebním styku, ve znění pozdějších předpisů, podle něhož se peněžními prostředky rozumí bankovky, mince, bezhotovostní peněžní prostředky a elektronické peníze. Úplata může být poskytnuta i v nepeněžním plnění, tj. ve formě zboží nebo služby. V souladu s judikaturou Soudního dvora EU je klíčová formulace „v přímé souvislosti s plněním“, aby byla zdůrazněna nezbytnost existence jednoznačné a přímé vazby mezi plněním a obdrženou úplatou. Z toho lze dovozovat, že předmětem daně nejsou plnění, kde tato přímá vazba chybí.

Jako náhradu škody, která není předmětem DPH, by měl plátce účtovat veškeré náklady vzniklé s likvidací nepotřebného materiálů, tj. nevzniká zákonný důvod k tomu, aby náklady na odvoz a likvidaci materiálu účtoval jako službu včetně DPH.

Prakticky to znamená, že firma, která provede likvidaci, poskytuje službu, která je standardně zdanitelným plněním, plátce si uplatní z této služby nárok na odpočet daně, protože se jedná o službu, která souvisí jako režijní náklad s jeho ekonomickou činností, která je zdanitelným plněním. Náklady na tuto službu v úrovni bez daně zahrne do částky náhrady škody, která není předmětem DPH, a proto ji plátce v přiznání k DPH nikde nevykazuje. Obdobně dohodne-li se dodavatel s odběratelem na tom, že odběratel si sám zajistí opravu závad na dodaném zboží a dodavatel se zaváže tuto náhradu škody uhradit, není finanční částka poskytnutá jako náhrada vzniklé škody předmětem DPH, protože se nejedná o úplatu za dodání zboží či poskytnutí služby, ale o finanční vypořádání, které není předmětem DPH.

Častou chybou je, že v uvedeném případě účtuje odběratel příslušnou částku jako úplatu za poskytnutí služby, tj. včetně DPH. Odběratel nemůže poskytovat službu dodavateli, protože provádí opravu vadného zboží sám pro sebe nikoliv pro dodavatele, který již dříve toto zboží dodal odběrateli.

Pokud by byla daň na výstupu v rozporu se zákonem o DPH odběratelem na faktuře uvedena, je třeba upozornit na to, že dodavatel by neměl nárok na odpočet daně. Podle § 72 odst. 2 zákona o DPH se totiž daní na vstupu u přijatého zdanitelného plnění rozumí pouze daň, která byla uplatněna podle zákona o DPH.

V této souvislosti je třeba upozornit na to, že z praktického hlediska uplatnění DPH je třeba rozlišovat, jak potvrzují závěry jednání Koordinačního výboru, zda se jedná odpovědnost za vadu, která by měla řešena formou opravy základu daně a výše daně a návazně opravou odpočtu daně, jak je vysvětleno v další části textu, nebo zda se jedná o odpovědnost za škodu, která by měl být řešena náhradou škody, která není předmětem DPH.

Pokud plátce daně v souladu se zákonem účetnictví, účetními standardy a zákoníkem práce předepíše příslušnému zaměstnanci (např. skladníkovi) vzniklé manko k náhradě na základě dohody o hmotné odpovědnosti, nelze toto manko považovat za zdanitelné plnění pro účely zákona o DPH, jak potvrzuje také Nejvyšší správní soud a nevzniká ani zákonný důvod k vyrovnání či úpravě odpočtu daně, jak bylo vysvětleno v předchozím textu.

border-right:none;padding:0cm 0cm 0cm 0cm;

?  Příklad 3

Zjištění manka s předepsáním náhrady škody

Obchodní společnost, která je plátcem daně a která se zabývá zemědělskou výrobou, zjistila při pravidelné inventarizaci manko na zásobách pohonných hmot nad normu ztrát, která je stanovena interní směrnicí. Společnost má uzavřenou se skladníkem, který odpovídá za sklad pohonných hmot, dohodu o hmotné zodpovědnosti. Při inventuře, která byla provedena v červnu 2022, bylo zjištěno, že chybí pohonné hmoty, které byly pořízeny v průběhu roku 2022 za pořizovací cenu 10 000 Kč bez daně a při jejich pořízení byl uplatněn nárok na odpočet daně ve výši 2 000 Kč. Společnost předepsala skladníkovi náhradu škodu ve výši 10 000 Kč. Náhrada škody je v tomto případě chápána jako finanční náhrada, která není předmětem DPH, a proto společnosti nevznikla v tomto případě povinnost přiznat daň na výstupu.

3.  Reklamace vady

Častým praktickým problémem při uplatňování DPH je situace, kdy odběratel poté, co převezme výrobky dodané dodavatelem, zjistí vady na těchto výrobcích a požaduje určitou formu peněžní náhrady od dodavatele daných výrobků. Tato problematika byla projednávána na jednání Koordinačního výboru zástupců Komory daňových poradců, Ministerstva financí a Generálního finančního ředitelství již v květnu 2012. Ze závěrů tohoto jednání vyplývá, že je z hlediska uplatnění DPH třeba rozlišovat, zda v uvedených případech vzniká dodavateli odpovědnost za vady nebo odpovědnost za škodu, případně může docházet k souběhu obou nároků odběratele. V případě, že se jedná o odpovědnost za škodu, finanční vypořádání by mělo být chápáno jako náhrada škody, která není předmětem daně, jak bylo vysvětleno v předchozím textu.

Jestliže však vzniká odběrateli odpovědnost za vady a kupující požaduje slevu z ceny nebo vrácení peněz za vadný výrobek, která dodavateli vrátí, je v tomto případě dodavatel povinen provést opravu základu daně podle § 42 zákona o DPH a odběratel, je-li plátcem, je povinen provést opravu odpočtu daně podle § 74 zákona o DPH.

Z § 42 odst. 1 zákona o DPH vyplývá, že plátce opraví základ daně, nastanou-li vyjmenované skutečnosti. Tato povinnost vzniká při zrušení nebo vrácení celého nebo části zdanitelného plnění a také při snížení, popřípadě při zvýšení základu daně, k němuž dojde po dni uskutečnění zdanitelného plnění. Oprava základu daně se považuje za samostatné zdanitelné plnění, které se nově považuje za uskutečněné dnem, kdy nastaly skutečnosti rozhodné pro provedení opravy základu daně.

Plátce je povinen v případě opravy základu daně vystavit opravný daňový doklad podle § 45 zákona o DPH, a to v případě, že měl u původního zdanitelného plnění povinnost vystavit daňový doklad. Pokud plátce povinnost vystavit daňový doklad neměl, např., při dodání zboží fyzické osobě nepovinné k dani, provede opravu základu daně pouze v evidenci pro účely DPH. Plátce je povinen vystavit opravný daňový a vynaložit úsilí, které po něm lze rozumně požadovat, k tomu, aby se tento opravný daňový doklad dostal do dispozice příjemce plnění, a to do 15 dnů ode dne, kdy nastaly skutečnosti rozhodné pro provedení opravy základu daně.

Oprava základu daně se jako samostatné zdanitelné plnění uvádí obecně do daňového přiznání, za zdaňovací období, ve kterém se tato oprava považuje za uskutečněnou. Je-li však opravou snižován základ daně a plátce má povinnost vystavit opravný daňový doklad, oprava základu daně se promítne do daňového přiznání za zdaňovací období, ve kterém plátce vynaložil úsilí, které po něm lze rozumně požadovat, k tomu, aby se opravný daňový doklad dostal do dispozice příjemce plnění. Prakticky to znamená, že plátce musí v případě, že ho k tomu správce daně vyzve prokázat, jakým způsobem odeslal či předal opravný daňový doklad příjemci plnění.

V následujícím příkladu je vysvětlen postup plátce při opravě základu daně podle § 42 zákona o DPH při vrácení zboží v rámci reklamace ze strany odběratele, který je také plátcem daně.

border-right:none;padding:0cm 0cm 0cm 0cm;

?  Příklad 4

Oprava základu daně při vrácení zboží

Obchodní společnost, která je plátcem daně s měsíčním zdaňovacím obdobím, jako dodavatel dodala zboží v základní sazbě daně 21 % jinému plátci také s měsíčním zdaňovacím obdobím (odběrateli) v dubnu 2022 za cenu 50 000 Kč bez daně + daň ve výši 10 500 Kč. Dodavatel přiznal daň na výstupu v ř. 1 daňového přiznání za duben 2022 a v časti A.4 svého kontrolního hlášení za duben 2022 uvedl požadované údaje z vystaveného daňového dokladu pro odběratele. Odběratel si na základě tohoto daňového dokladu, který obdržel v dubnu 2022, v ř. 40 daňového přiznání za tento měsíc uplatnil nárok na odpočet daně a v části B.2 svého kontrolního hlášení za duben 2022 uvedl požadované údaje z přijatého daňového dokladu.

V záruční době v říjnu 2022 odběratel zjistí, že zboží je vadné, a proto v návaznosti na smluvní podmínky proběhne v říjnu 2022 reklamační řízení, při němž bude na základě reklamačního protokolu podepsaného oběma stranami 3. 10. 2022, veškeré zboží vráceno dodavateli. Dodavatel vystaví téhož dne opravný daňový doklad, na němž uvede datum 3. 10. 2022, k němuž se považuje oprava jako samostatné zdanitelné plnění za uskutečněné a ve stejný den ho prokazatelně odešle odběrateli.

Dodavatel tedy provede příslušnou opravu základu daně a výše daně, kterou si sníží daň na výstupu o celou dříve přiznanou částku daně (10 500 Kč) v daňovém přiznání za říjen 2022, kdy prokazatelně odeslal opravný daňový doklad odběrateli. V ř. 1 přiznání za říjen 2022 uvede dodavatel základ daně (50 000 Kč) i daň (10 500 Kč) se zápornými znaménky, jako částky snižující základ daně a daň na výstupu za toto zdaňovací období. Předepsané údaje z tohoto opravného daňového dokladu uvede dodavatel do části A.4 kontrolního hlášení za říjen 2022. Také v kontrolním hlášení uvede údaje o základu daně a dani se záporným znaménkem.

V dalším příkladu je vysvětlen postup plátce při opravě základu daně podle § 42 zákona o DPH při poskytnutí slevy z ceny z důvodu vad dodaného zboží odběrateli, který je také plátcem daně.

border-right:none;padding:0cm 0cm 0cm 0cm;

?  Příklad 5

Oprava základu daně při poskytnutí slevy z ceny z důvodu vad

Obchodní společnost, která je plátcem daně s měsíčním zdaňovacím obdobím (dodavatel), dodala odběrateli, který je také plátcem s měsíčním zdaňovacím obdobím, v květnu 2022 zboží za cenu 200 000 Kč bez daně + daň ve výši 42 000 Kč. Daň na výstupu z dodaného zboží byla dodavatelem přiznána v daňovém přiznání za měsíc květen 2022 a ve stejném zdaňovacím období si odběratel uplatnil nárok na odpočet daně. V záruční době v srpnu 2022 odběratel zjistí, že zboží nebylo dodáno v odpovídající kvalitě, a proto se dohodne v rámci reklamačního řízení s dodavatelem na snížení původní ceny v úrovni bez daně o 30 %, tj. o částku 60 000 Kč + příslušnou daň ve výši 12 600 Kč. Dodavatel vystavil a doručil opravný daňový doklad 10. 8. 2022. Dodavatel provede příslušnou opravu základu daně a výše daně, kterou si sníží daň na výstupu o částku daně ve výši 12 600 Kč v daňovém přiznání za srpen 2022, kdy odběrateli doručil opravný daňový doklad. Odběratel je povinen podle § 74 zákona o DPH provést snížení odpočtu daně o příslušnou částku daně (12 600 Kč) v daňovém přiznání za měsíc srpen 2022, kdy se dozvěděl o okolnostech rozhodných pro provedení opravy.

Ing. Václav Benda

Legislativa
Zákon o inspekci práce Zákon č. 251/2005 Sb. s komentářem
Téma
Goodwill a oceňovací rozdíl k nabytému majetku
Poradenství
Daně a účetnictví
DPH u mank, škod a reklamací
Nákup a prodej pozemku, nemovitosti u podnikatele
Insolvence z hlediska daně z příjmů
Účtovaní a vykazování daní u podnikatele
Zápůjčky v účetnictví a daních z příjmů
Používání elektromobilů z hlediska daně z příjmů
Technické zhodnocení a oprava hmotného majetku
Personalistika a mzdy
Zaměstnanec a neplacené volno
Podpora při vytváření nových pracovních míst
Tvorba vnitřních firemních předpisů ve firmách
Podnikatelský servis
Smlouva o dílo v rozhodovací praxi nalézacího soudu
Smlouva o dílo – vzor
Zasílání obchodních nabídek prostřednictvím e-mailu
Nekalá soutěž v občanském zákoníku
2023
obalka
Poradce č. 3 - Zákon o inspekci práce s komentářem
Vyprodáno
Tištěná + e-verze
175,00 Kč
Elektronická verze
Nepřihlášen
Id
Heslo
REGISTRACE
Zapomněl jsem přihlašovací údaje
E-SHOP
E-mailové noviny
Ukázky zdarma
O Poradci
Úplné znění zákonů
Daňové výdaje
Vzory smluv a podání
Vydané publikace
Předplatné
Zákony 2026
Novinky
Aktuální nabídka
Kurzy
Měnová kalkulačka
Kontakty
Obchodní podmínky
Připomínky