11.04.2026

0,00 Kč

i-poradce.cz

INFORMAČNÍ PORTÁL

Slovenský Poradca

Český Poradce

Zákon o inspekci práce
Zákon o jednotném měsíčním
hlášení zaměstnavatele

Inspekce práce

Zákon o daních z příjmů
s komentárom

Zákon
o daních
z příjmů
s komentárom

Daňová přiznání FO a PO za rok 2025
vyplněné vzory

Daňová přiznání
FO a PO
za rok 2025
vyplněné vzory

Daňový řád s komentářem

Daňový řád
s komentářem

ZÁKONY 2026

Zákon o platebním styku po novelách
s komentárom

Zákon
o platebním styku
po novelách
s komentárom

Zákon o zaměstnanosti

Zákon
o zaměstnanosti

Stavební zákon po novelách
s komentářem

Stavební zákon
po novelách
s komentářem

Previous Next

V § 10 zákona o DPH jsou stanovena pravidla pro stanovení místa plnění při poskytnutí služby vztahující se k nemovité věci. Při poskytnutí služby vztahující se k nemovité věci je podle § 10 odst. 1 zákona o DPH, místem plnění místo, kde se předmětná nemovitá věc nachází. Toto pravidlo platí např. pro služby znalce, odhadce a realitní kanceláře, služby ubytovací, udělení práv na užívání nemovité věci a služby při přípravě a koordinaci stavebních prací, jako jsou služby architekta a stavebního dozoru a také pro samotné stavební práce. U právních služeb, které se vztahují výslovně k nemovité věci, např. zpracování kupní smlouvy na převod nemovitosti se stanoví místo plnění také podle § 10 zákona o DPH, tj. jako u služby vztahující se k nemovité věci.

?  Příklad 4

Místo plnění u právní služby vztahující se k nemovité věci

Pokud by právní kancelář, která je plátcem se sídlem v tuzemsku, poskytla právní službu spočívající ve zpracování kupní smlouvy na nemovitou věc, která se nachází na území České republiky, pro osobu povinnou k dani se sídlem v jiném členském státě, místo plnění by se u takové služby nestanovilo podle § 9 odst. 1 zákona o DPH, ale podle § 10 zákona o DPH jako u službu vztahující se k nemovité věci. Znamenalo by to, že právní kancelář by musel tuto službu účtovat včetně české DPH, protože místo plnění by bylo v tuzemsku.

n

Podle § 10h zákona o DPH je při poskytnutí vyjmenovaných služeb osobě nepovinné k dani do třetí země podle § 10h zákona o DPH místem plnění místo příjemce služby určené podle přímo použitelného předpisu Evropské unie, kterým je nařízení Rady č. 282/­2011, kterým se stanoví prováděcí opatření ke směrnici o DPH (dále je prováděcí nařízení ke směrnici o DPH). Místem příjemce služby je pro tyto služby obecně místo pobytu fyzické osoby nebo sídlo či umístění provozovny právnické osoby. Mezi vyjmenované služby, u nichž se stanoví místo plnění podle tohoto pravidla patří také poradenské a právní služby, jak je vysvětleno v následujícím příkladu.

?  Příklad 5

Místo plnění u právní služby osobě nepovinné k dani do třetí země

Právní kancelář, která je plátcem daně se sídlem v tuzemsku, poskytne právní službu klientovi, kterým bude občan jako osoba nepovinná k dani s místem pobytu ve Švýcarsku.

Místo plnění se tedy v uvedeném případě stanoví podle místa příjemce služby, tj. podle místa pobytu příjemce služby ve Švýcarsku. Prakticky to znamená, že právní kancelář bude účtovat tuto službu bez DPH, protože místo plnění bude ve třetí zemi.

n

3. Přiznávání daně při poskytnutí poradenských a právních služeb v tuzemsku

U poradenských a právních služeb, které mají místo plnění v tuzemsku a které poskytuje plátce daně, vzniká povinnost přiznat daň na výstupu standardním způsobem plátci, který tyto služby poskytuje. Podle § 20a odst. 1 zákona o DPH vzniká povinnost přiznat daň při poskytnutí služby v tuzemsku ke dni uskutečnění zdanitelného plnění, který je vymezen v navazujícím § 21 zákona o DPH. Z § 20a odst. 2 zákona o DPH vyplývá, že je-li před uskutečněním zdanitelného plnění přijata úplata, vzniká povinnost přiznat daň z takto přijaté částky ke dni jejího přijetí. Tato povinnost však neplatí, není-li zdanitelné plnění ke dni přijetí úplaty známo dostatečně určitě. Podle § 20a odst. 3 zákona o DPH je zdanitelné plnění známo dostatečně určitě, je-li alespoň známo, jaké zboží má být dodáno, nebo jaká služba má být poskytnuta, sazba daně a místo plnění. Nejsou-li tyto skutečnosti plátci známy, nepřiznává prakticky z přijaté úplaty, kterou lze uhradit různé zboží či služby, plátce daň okamžitě k datu přijetí úplaty, ale až v okamžiku uskutečnění zdanitelného plnění.

Obecná pravidla pro stanovení dne uskutečnění zdanitelného plnění při poskytování služeb, jsou stanovena v § 21 odst. 3 zákona o DPH. Podle tohoto odstavce je možno při poskytnutí služby vázat uskutečnění zdanitelného plnění na den poskytnutí služby nebo také na vystavení daňového dokladu, pokud je vystaven před datem poskytnutí služby, a to s výjimkou splátkového nebo platebního kalendáře či dokladu na přijatou úplatu. Postup vyplývající z § 20a a § 21 odst. 3 zákona o DPH při přiznávání daně se obecně použije také při poskytnutí poradenské nebo právní služby plátcem, jak je vysvětleno v následujícím příkladu.

?  Příklad 6

Přiznávání daně při poskytnutí poradenské služby v tuzemsku

Poradenská firma, která je plátcem daně s měsíčním zdaňovacím obdobím, přijala od jiného plátce dne 29. 3. 2023 zálohu na poskytnutí poradenské služby v základní sazbě daně 21 %, kterou by měla poskytnout do konce června 2023. Záloha byla sjednána ve výši 50 % celkové sjednané ceny v úrovni bez daně, k tomu byla připočtena příslušná částka daně v příslušné sazbě daně. Celková cena byla sjednána ve výši 60 000 Kč bez daně, a proto částka zálohy činila 30 000 Kč + 6 300 Kč, tj. celkem 36 300 Kč.

Poradenské firmě tedy vznikla k datu přijetí této úplaty povinnost přiznat daň podle § 20a odst. 2 zákona o DPH ve výši 6 300 Kč, tj. v daňovém přiznání za měsíc březen 2023 v ř. 1 přizná tuto částku jako daň na výstupu.

Předepsané údaje o přiznané dani vykáže také v části A.4 kontrolního hlášení za březen 2023. Do 15 dnů ode dne přijetí této úplaty má podle § 28 odst. 4 zákona o DPH povinnost vystavit pro klienta, který je plátcem daně, daňový doklad, na jehož základě si může tento plátce v daňovém přiznání za zdaňovací období, ve kterém obdržel daňový doklad, uplatnit nárok na odpočet daně ve výši 6 300 Kč. Poskytnutí služby, tj. předání závěrečné zprávy bude uskutečněno dne 29. 6. 2023 a k tomuto dni vznikne poradenské firmě, která poskytla službu, povinnost přiznat daň podle § 37a zákona z rozdílu mezi celkovou sjednanou cenou bez daně (60 000 Kč) a úplatu v úrovni bez daně přijatou v březnu 2023 (30 000 Kč), z níž již byla daň přiznána, tj. z částky 30 000 Kč bez daně. V daňovém přiznání za měsíc červen 2023 tedy přizná daň ve výši 6 300 Kč, tj. 21 % z částky 30 000 Kč. Předepsané údaje o přiznané dani vykáže také v části A.4 kontrolního hlášení za červen 2023. Dále má povinnost do 15 dnů od dne poskytnutí služby vystavit pro klienta, který je plátcem daně, daňový doklad, na jehož základě si může tento plátce uplatnit nárok na odpočet daně ve výši 6 300 Kč.

n

Poradenské a právní služby mohou být poskytovány také na základě smlouvy o dílo. V případě služeb poskytovaných na základě smlouvy o dílo se podle § 21 odst. 4 písm. a) zákona o DPH zdanitelné plnění považuje za uskutečněné dnem převzetí a předání díla nebo jeho dílčí části. V případě dílčích plnění podle smlouvy o dílo je možno vázat den uskutečnění zdanitelného plnění jako u ostatních dílčích plnění na den uvedený ve smlouvě ve smyslu § 21 odst. 7 zákona o DPH. Dílčím plněním se přitom rozumí zdanitelné plnění, které se podle smlouvy uskutečňuje ve sjednaném rozsahu a ve sjednaných lhůtách a nejedná se přitom o celkové plnění, na které je uzavřena smlouva. Každé dílčí plnění se považuje za samostatné zdanitelné plnění, které se považuje za uskutečněné dnem uvedeným ve smlouvě. Plátci daně si tedy mohou tyto dny sjednat, jak nejlépe vyhovují předmětu plnění. I v případě dílčích plnění platí zásada, že povinnost přiznat daň na výstupu vzniká ke dni přijetí úplaty, pokud předchází den uskutečnění dílčího zdanitelného plnění, tj. den uvedený ve smlouvě.

V případě poskytování poradenských a právních služeb na základě komisionářské smlouvy nebo smlouvy obdobného typu se postupuje podle § 21 odst. 4 písm. i) zákona o DPH. Podle tohoto písmene se považuje zdanitelné plnění za uskutečněné dnem poskytnutí služby třetí osobě, a to jak u komitenta i komisionáře.

Jsou-li poradenské nebo právní služby poskytovány na dlouhodobé bázi při stanovení místa plnění se postupuje podle § 21 odst. 8 zákona o DPH. Z tohoto odstavce vyplývá, že u zdanitelných plnění s místem plnění v tuzemsku poskytovaných po dobu delší 12 měsíců se zdanitelné plnění považuje za uskutečněné nejpozději posledním dnem každého kalendářního roku. Výjimka platí pro první rok, kdy bylo započato poskytování plnění. V praxi je postup § 21 odst. 8 zákona o DPH aplikován poradenských a právních služeb obvykle v případě, kdy jsou klientovi na základě smlouvy na dobu neurčitou. V této smlouvě by mělo být sjednáno, v jakých časových intervalech se bude poskytování těchto služeb považováno za uskutečněné. Může být např. měsíčně, čtvrtletně, pololetně či ročně, a to nejpozději k poslednímu dni každého kalendářního roku.

Při poskytování poradenských a právních služeb platí obecná pravidla uvedená v § 28 zákona o DPH, která platí pro vystavování daňových dokladů v tuzemsku. Plátce je podle § 28 odst. 1 zákona o DPH povinen vystavit daňový doklad zejména při dodání zboží nebo poskytnutí služby osobě povinné k dani nebo právnické osobě nepovinné k dani, s výjimkou plnění osvobozených od daně bez nároku na odpočet daně. Z toho lze dovodit, že plátce nemá povinnost vystavit daňový doklad při poskytnutí právní služby fyzické osobě nepovinné k dani.

Plátce je povinen vystavit daňový doklad také v případě přijetí úplaty, pokud mu před uskutečněním plnění vznikla povinnost přiznat daň nebo přiznat uskutečnění plnění ke dni přijetí úplaty, tj. požaduje-li plátce od klien­ta, který je osobou povinnou k dani, zálohu před datem poskytnutí poradenské služby, je povinen na takto přijatou zálohu vystavit samostatný daňový doklad a vyčíslit na něm daň z této zálohy.

Lhůta pro vystavení daňového dokladu činí 15 dní ode dne, kdy vznikla povinnost přiznat daň nebo přiznat uskutečnění plnění, tj. daňový doklad musí být vystaven do 15 dnů ode dne uskutečnění zdanitelného plnění nebo ode dne přijetí úplaty, a to podle toho k jakému okamžiku vzniká povinnost přiznat daň. Povinnost vystavit daňový doklad ve stanovených případech má obecně dodavatel, který však může zmocnit, a to písemně, k vystavení daňového dokladu osobu, pro kterou se plnění uskutečňuje, nebo třetí osobu. Pokud je zmocnění uděleno elektronicky, musí být podepsáno uznávaným elektronickým podpisem.

Základem daně je při poskytnutí poradenských a právních služeb obecně podle § 36 odst. 1 zákona o DPH vše, co jako úplatu obdržel nebo má obdržet plátce za uskutečněné zdanitelné plnění, tj. za poskytnutí příslušné služby od osoby, pro kterou je zdanitelné plnění uskutečněno, nebo případně od třetí osoby.

Tato částka se snižuje o daň, tj. z částky bez daně se daň vypočte jako přirážka odpovídající příslušné sazbě daně. V případě poradenských a právních služeb je nutno respektovat pravidlo, že základ daně zahrnuje podle § 36 odst. 3 zákona o DPH také vedlejší výdaje, které jsou účtovány osobě, pro kterou je uskutečňováno zdanitelné plnění, při jeho uskutečnění. Znamená to, že do základu daně např. při poskytování poradenské služby by měly být zahrnuty i náklady na dopravu, ubytování, telekomunikační služby, znalecké posudky a další vedlejší náklady poskytovatele poradenských služeb.

Výjimka z tohoto pravidla přichází v úvahu za splnění podmínek uvedených v § 36 odst. 13 zákona o DPH. Podle tohoto odstavce nemusí plátce zahrnout do základu daně částku, kterou obdržel od jiné osoby na úhradu částky vynaložené jménem a na účet této jiné osoby. Prakticky to tedy znamená, že tuto částku účtuje bez DPH. Nutnou podmínkou pro tento postup je, že přijatá částka nepřevyšuje částku uhrazenou za jinou osobu a že si plátce u plnění uhrazeného za jinou osobu neuplatní nárok na odpočet daně. Podle výkladu Ministerstva financí je nezbytné, aby plátce tuto částku účtoval či evidoval jako průběžnou položku. Pokud tedy např. plátce poskytující klientovi poradenskou službu nakoupí jménem a na jeho účet znalecký posudek, neuplatní si z něj nárok na odpočet daně a náklady na posudek jako průběžnou položku ve výši pořizovací ceny přeúčtuje klientovi, nemusí náklady na tento posudek zahrnovat do základu daně za poradenskou službu.

V § 36 odst. 6 zákona o DPH je stanoven základ daně pro specifická poskytnutí služby, kdy nelze základ daně stanovit podle obecných pravidel vyplývajících z předchozích odstavců. Podle § 36 odst. 6 písm. b) zákona o DPH se postupuje zejména v případě poskytnutí služby pro účely nesouvisející s ekonomickou činností plátce a v dalších případech, kdy není cena za službu vyjádřena v penězích. Základem daně je v těchto případech výše celkových nákladů vynaložených na poskytnutí služby ke dni uskutečnění zdanitelného plnění.

U služeb je podle § 47 odst. 4 zákona o DPH výchozí sazbou základní sazba ve výši 21 %. Pouze u služeb, které jsou uvedeny v příloze č. 2 k zákonu o DPH, se uplatní první snížená sazba daně ve výši 15 % a u služeb uvedených v příloze č. 2a druhá snížená sazba daně ve výši 10 %. U poradenských a právních služeb se podle § 47 odst. 4 zákona o DPH uplatní základní sazba daně 21 %, protože tyto služby nejsou uvedeny v příloze č. 2 ani v příloze č. 2a k zákonu o DPH.

4. Přiznávání daně v tuzemsku při poskytnutí poradenských a právních služeb

Při poskytnutí služby osobou neusazenou v tuzemsku s místem plnění v tuzemsku je podle § 108 odst. 3 zákona o DPH povinen přiznat daň plátce nebo identifikovaná osoba jako příjemce této služby. Toto pravidlo platí také pro poradenské a právní služby. Osobou neusazenou v tuzemsku se přitom podle § 4 odst. 1 písm. l) zákona o DPH rozumí osoba povinná k dani, která nemá sídlo, ani provozovnu v tuzemsku a která uskuteční zdanitelné plnění dodání zboží nebo poskytnutí služby s místem plnění v tuzemsku. Pokud má tato osoba v tuzemsku provozovnu, považuje se za osobu neusazenou k dani v tuzemsku, pokud se tato provozovna daného plnění neúčastní. Tato podmínka by měla splněna vždy, jestliže se do příslušného poskytnutí služby nezapojuje personální ani materiální vybavení této provozovny. Podmínka neúčasti této provozovny na poskytnutí služby se má za splněnou rovněž v případě, kdy tato provozovna, kterou poskytovatel služby má v tuzemsku, poskytuje pouze administrativní podporu, např. při vystavení dokladu, vymáhání dlužné částky apod. Jestliže však má poskytovatel služby v tuzemsku, kde je místo zdanění sídlo, vždy se považuje za osobu, která je usazená v tomto státě, a to bez ohledu na to, zda se příslušného poskytnutí přeshraniční služby účastní či nikoli.

Pravidla pro stanovení dne uskutečnění zdanitelného plnění a povinnosti přiznat daň při poskytnutí služby osobou neusazenou v tuzemsku jsou stanovena v § 24 zákona o DPH. Podle § 24 odst. 1 zákona o DPH vzniká plátci nebo identifikované osobě povinnost přiznat daň z přijaté služby s místem plnění v tuzemsku od osoby neusazené v tuzemsku obecně ke dni uskutečnění zdanitelného plnění. Zdanitelné plnění se přitom považuje za uskutečněné dnem uskutečnění plnění podle § 21 zákona o DPH. Při poskytnutí služby s místem plnění v tuzemsku podle základního pravidla, tj. podle § 9 odst. 1 zákona o DPH se zdanitelné plnění považuje za uskutečněné vždy dnem poskytnutí služby, tj. u těchto služeb nelze pro účely § 24 zákona o DPH vázat den uskutečnění zdanitelného plnění na den vystavení daňového dokladu. Toto pravidlo platí také pro poradenské a právní služby, u kterých se určí místo plnění podle § 9 odst. 1 zákona o DPH.

Z § 24 odst. 3 zákona o DPH vyplývá, že je-li před uskutečněním zdanitelného plnění poskytnuta úplata, povinnost přiznat daň z ní vzniká okamžitě ke dni jejího poskytnutí. Tato povinnosti nevzniká, není-li k datu poskytnutí úplaty zdanitelné plnění známo dostatečně určitě. Podle § 24 odst. 4 zákona o DPH při poskytnutí služby, která je poskytována po dobu delší než 12 měsíců a během tohoto období nedojde k poskytnutí úplaty, se považuje plnění za uskutečněné nejpozději posledním dnem každého kalendářního roku, tj. prakticky minimálně jednou ročně, nejpozději k 31. 12. příslušného roku, by měla být u takovýchto služeb podle § 9 odst. 1 zákona o DPH poskytovaných na dlouhodobé bázi vypořádána daň. U poradenských a právních služeb přichází aplikace tohoto pravidla v praxi často v úvahu.

Pro vystavování daňových dokladů při poskytnutí při poskytnutí poradenské nebo právní služby osobou neusazenou v tuzemsku s místem plnění v tuzemsku platí v souladu se směrnicí o DPH obecná pravidla stanovená v § 27 zákona o DPH.

Podle výchozího pravidla podléhá vystavování daňových dokladů při poskytnutí služby, až na stanovené výjimky, pravidlům členského státu, ve kterém je místo plnění. Z tohoto pravidla např. vyplývá, že poskytuje-li plátce poradenskou službu s místem plnění v tuzemsku, vystaví daňový doklad podle pravidel platných v tuzemsku, kde je místo plnění. Vystavování daňových dokladů však podléhá pravidlům členského státu, ve kterém má osoba povinná k dani, která plnění uskutečňuje, sídlo nebo provozovnu, je-li plnění uskutečněno prostřednictvím této provozovny, je-li místo plnění v členském státě jiném, než ve kterém má osoba povinná k dani, která plnění uskutečňuje, sídlo nebo provozovnu, je-li plnění uskutečněno prostřednictvím této provozovny, a to za podmínky, že osobou povinnou přiznat daň je příjemce plnění. Pokud např. osoba registrovaná k dani v jiném členském státě poskytne plátci se sídlem v tuzemsku právní službu, u níž je podle § 9 odst. 1 zákona o DPH místo plnění v tuzemsku, ze které vzniká povinnost přiznat daň v tuzemsku plátci daně jako příjemci této služby, vystaví osoba registrovaná k dani v jiném členském státě daňový doklad podle pravidel platných v zemi, kde má sídlo.

Základ daně a výpočet daně při poskytnutí poradenské nebo právní služby osobou neusazenou v tuzemsku vyplývá z § 39 zákona o DPH. Podle § 39 odst. 1 zákona o DPH se základ daně stanoví obdobně jako podle § 36 zákona o DPH, tj. základem daně je prakticky částka, kterou jako úplatu obdržel nebo má obdržet poskytovatel služby za poskytnutou službu od jejího příjemce nebo třetí osoby. Tato částka je chápána jako částka bez daně. Tuto částku musí plátce pro účely výpočtu daně obvykle přepočítat na českou měnu, a to podle § 4 odst. 8 zákona o DPH. Podle § 39 odst. 2 zákona o DPH musí plátce sám daň vypočítat podle § 37 písm. a) zákona o DPH, tj. jako z částky bez daně. Při poskytnutí služby osobou neusazenou v tuzemsku se uplatní stejné sazby daně jako při poskytnutí služby v tuzemsku, tj. podle § 47 odst. 4 zákona o DPH se u poradenských a právních služeb uplatní také základní sazba daně ve výši 21 %.

Daň při poskytnutí poradenské nebo právní služby osobou registrovanou k dani v jiném členském státě, u které se stanoví místo plnění podle § 9 odst. 1 zákona o DPH, přiznává plátce v přiznání k DPH v ř. 5. Daň při poskytnutí poradenské nebo právní služby v případech, kdy se místo plnění určí podle jiného pravidla nebo poskytne-li tuto službu osoba povinná k dani se sídlem ve třetí zemi, přiznává plátce v ř. 11 daňového přiznání. Předepsané údaje o přijatých poradenských a právních službách a dalších plnění od osob neusazených v tuzemsku, z nichž mu vznikla povinnost přiznat daň, je plátce povinen vykazovat v části A.2 kontrolního hlášení.

Přijme-li poradenskou nebo právní službu s místem plnění podle § 9 odst. 1 zákona o DPH v tuzemsku od osoby neusazené v tuzemsku osoba povinná k dani, která není dosud plátcem, stane se podle § 6h zákona o DPH identifikovanou osobou. Jako identifikované osobě jí bude přiděleno DIČ pro účely DPH a bude muset okamžitě z první takto přijaté služby přiznat daň, ale plátcem daně pro tuzemská plnění se nestane.

Plátci jako příjemci poradenské nebo právní služby, z níž přiznal daň, vzniká nárok na odpočet daně za splnění obecných zákonných podmínek. Nárok na odpočet daně může plátce daně uplatnit u přijatých zdanitelných plnění použitých v rámci své ekonomické činnosti zejména pro zdanitelná plnění a pro plnění osvobozená od daně s nárokem na odpočet daně a další vyjmenované účely. Pro uplatnění odpočtu daně musí mít plátce daňový doklad, nemá-li daňový doklad, může nárok na odpočet daně prokázat i jiným způsobem. Nárok na odpočet daně z poradenských a právních služeb přijatých od osob neusazených v tuzemsku plátce vykazuje v ř. 42 daňového přiznání, v kontrolním hlášení tento nárok na odpočet daně plátce nevykazuje.

?  Příklad 7

Poskytnutí právní služby osobou neusazenou v tuzemsku

Právní kancelář, která je osobou registrovanou k dani se sídlem v Německu a která nemá v tuzemsku provozovnu, a je tedy osobou neusazenou v tuzemsku poskytne obchodní společnosti se sídlem v tuzemsku, která je plátcem, právní službu. Místo plnění se určí podle § 9 odst. 1, tj. podle sídla příjemce služby je místo plnění v tuzemsku a obchodní společnosti musí jako příjemce služby, přiznat daň v tuzemsku. Právní služba byla poskytnuta v období od 6. 2. 2023 do 31. 5. 2023. V únoru 2023 poskytl plátce právní kanceláři zálohu ve výši 1 000 EUR.

Z takto poskytnuté zálohy vznikla plátci povinnost přiznat daň v přiznání za únor 2023 a zároveň mohl být plátcem uplatněn nárok na odpočet daně ve výši přiznané daně. K uskutečnění zdanitelného plnění došlo dne 31. 5. 2023, kdy bylo ukončeno poskytování právních služeb a k tomuto dni vzniká příjemci služby podle § 24 zákona o DPH povinnost přiznat daň. Německá právní kancelář vystavila české firmě daňový doklad dne 1. 6. 2023, na němž uvedla požadovaný doplatek ve výši 5 000 EUR, z něhož vznikla plátci povinnost přiznat daň v přiznání za květen 2023. Předepsané údaje o přiznané dani vykázal plátce v části A.2 kontrolního hlášení za květen 2023. V daňovém přiznání za květen 2023 mohl být plátcem uplatněn odpočet daně ve výši přiznané daně.

n

Do kategorie osob neusazených v tuzemsku patří po vystoupení Velké Británie z EU nadále osoby povinné k dani se sídlem ve Velké Británii. V přechodném období, které trvalo od 1. 2. 2020 do 31. 12. 2020, v němž se na Velkou Británii vztahovalo veškeré právo EU, platila při obchodování se zbožím a při poskytování přeshraničních služeb platila pro Velkou Británii stejná pravidla jako pro ostatní členské státy EU. Od 1. 1. 2021 se osoby povinné k dani usazené ve Velké Británii chápou pro účely přeshraničních služeb, jako osoby neusazené v tuzemsku se sídlem ve třetí zemi. Toto pravidlo platí bez výjimek také pro poradenské a právní služby.

5. Poskytnutí poradenské nebo právní služby plátcem s místem plnění mimo tuzemsko

Poskytne-li plátce daně se sídlem v tuzemsku poradenskou nebo právní službu s místem plnění mimo tuzemsko, neuplatňuje u této služby daň na výstupu podle zákona o DPH platného v České republice. V tomto případě musí postupovat podle právních předpisů platných v zemi, kde je místo plnění. Z těchto předpisů by mělo vyplývat, zda má tento poskytovatel služby povinnost přiznat daň v této zemi nebo zda má tuto povinnost na principu reverse-charge příjemce této služby ve své zemi. V případě poradenských a právních služeb, u nichž je místo plnění podle § 9 odst. 1 zákona o DPH v jiném členském státě, přiznává daň podle směrnice o DPH vždy příjemce služby. Služby s místem plnění mimo tuzemsko, přestože je plátce nezdaňuje, je povinen vykazovat v přiznání k DPH a některé z nich také v souhrnném hlášení, jak je vysvětleno v dalším textu.

Postup plátce při přiznávání poskytnutí služeb s místem plnění mimo tuzemsko, z nichž mu nevzniká povinnost přiznávat daň na výstupu podle zákona o DPH platného pro Českou republiku, je vymezen v § 24a zákona o DPH. Podle § 24a odst. 1 zákona o DPH má plátce při poskytnutí služby s místem plnění mimo tuzemsko povinnost přiznat toto plnění obecně ke dni jeho uskutečnění. Podle § 24a odst. 2 zákona o DPH se přitom považuje plnění podle předchozího odstavce 1 za uskutečněné obecně dnem uskutečnění plnění podle § 21 zákona o DPH. Při poskytnutí služby s místem plnění v tuzemsku, na které se vztahuje povinnost podat souhrnné hlášení, se plnění považuje za uskutečněné vždy dnem poskytnutí služby, tj. u těchto služeb nelze pro účely § 24a zákona o DPH vázat den uskutečnění plnění na den vystavení daňového dokladu.

Plátce daně je povinen plnění, která podle § 24a zákona o DPH přiznává, uvádět do daňového přiznání v ř. 21 nebo 26. V ř. 21 uvádí služby, u nichž je podle § 9 odst. 1 zákona o DPH místo plnění v jiném členském státě. Tyto služby je plátce povinen vykazovat také v souhrnném hlášení s kódem 3 a uvedením DIČ příjemce služby. Toto pravidlo platí také pro poradenské a právní služby.

Do souhrnného hlášení se neuvádějí služby, u nichž je místo plnění v jiném členském státě určeno podle některého ze speciálních pravidel, např. právní služby vztahující se k nemovité věci, u nichž se určuje místo plnění podle § 10 zákona o DPH. Tyto služby přiznává plátce pouze v ř. 26 daňového přiznání. Do souhrnného hlášení se neuvádějí ani služby s místem plnění ve třetí zemi. Od 1. 1. 2021 se do souhrnného hlášení neuvádějí ani služby, u nichž je podle § 9 odst. 1 zákona o DPH místo plnění ve Velké Británii, a to včetně služeb s místem plnění v Severním Irsku, které je součástí Velké Británie. Poskytnutí služby s místem plnění mimo tuzemsko se nevykazuje v kontrolním hlášení.

Je-li před uskutečněním poradenských a právních služeb s místem plnění mimo tuzemsko přijata úplata, povinnost přiznat tuto úplatu vzniká podle § 24a odst. 3 zákona o DPH okamžitě ke dni jejího přijetí. Tato povinnosti nevzniká, není-li ke dni přijetí úplaty zdanitelné plnění známo dostatečně určitě. Podle § 24a odst. 4 zákona o DPH se při poskytnutí vymezených plnění považuje plnění za uskutečněné nejpozději posledním dnem kalendářního roku, pokud je plnění k tomuto dni poskytováno alespoň po dobu 12 kalendářních měsíců a během této doby nedošlo k přijetí úplaty, tj. prakticky minimálně jednou ročně, nejpozději k 31. 12. příslušného roku, by měla být uvedená plnění uvedena v přiznání k DPH, případně také v souhrnném hlášení.

Souhrnné hlášení je povinna podat také identifikovaná osoba, pokud uskutečnila poskytnutí služby s místem plnění v jiném členském státě podle § 9 odst. 1 zákona o DPH, s výjimkou poskytnutí služby, které je v jiném členském státě osvobozeno od daně, osobě registrované k dani v jiném členském státě, pokud je povinen přiznat daň příjemce služby, a to ve lhůtě do 25 dnů po skončení kalendářního měsíce, ve kterém bylo plnění uskutečněno. Pokud takovou službu poskytne osoba povinná k dani, která není dosud plátcem, stane se podle § 6i zákona o DPH identifikovanou osobou, a to dnem poskytnutí služby. Pokud by např. daňový poradce, který není plátcem, poskytl poradenskou službu klientovi, který je osobou registrovanou k dani se sídlem na Slovensku, stal by se podle § 6i zákona o DPH okamžitě identifikovanou osobou.

Náležitosti daňového dokladu při poskytnutí služby s místem plnění mimo tuzemsko nejsou v zákoně o DPH výslovně vymezeny, ale vyplývají z § 29 zákona o DPH. Prakticky to znamená, že náležitosti daňového dokladu při poskytnutí služby s místem plnění mimo tuzemsko vycházejí z náležitostí daňového dokladu podle § 29 odst. 1 zákona o DPH. V souladu se směrnici o DPH se uvede základ daně, který nemusí být na daňovém dokladu přepočten na českou měnu a místo sazby daně a výše daně se uvede sdělení „daň odvede zákazník“, vzniká-li příjemci služby povinnost přiznat daň. Toto sdělení může být uvedeno i v cizím jazyce, ale také přesně ve formě předepsané příslušným členským státem např. v angličtině „reverse-charge“.

V následujícím příkladu je vysvětlen postup přiznání poskytnutí právní služby s místem plnění mimo tuzemsko, která byla poskytnuta osobě registrované k dani v jiném členském státě a u které se stanoví místo plnění podle základního pravidla, tj. podle § 9 odst. 1 zákona o DPH.

?  Příklad 8

Poskytnutí právní služby osobě registrované k dani v jiném členském státě

Právní kancelář se sídlem v tuzemsku, která je plátcem daně s měsíčním zdaňovacím obdobím, poskytne obchodní společnosti se sídlem na Slovensku, která je osobou registrovanou k dani, právní službu a bude požadovat úhradu zálohy předem.

Pokud bude právní služba poskytnuta v období od 15. 3. 2023 do 15. 6. 2023 a ve smlouvě bude sjednána cena ve výši 2 500 EUR s tím, že do 31. 3. 2023 bude příjemcem služba zaplacena záloha ve výši 1 000 EUR a k uskutečnění zdanitelného plnění dojde dne 15. 6. 2023, kdy bude ukončeno poskytování služeb, vznikne právní kanceláři povinnost přiznat zálohu k datu jejího přijetí, tj. k 31. 3. 2023. V daňovém přiznání za měsíc březen 2023 tedy vznikne právní kanceláři povinnost přiznat zálohu ve výši 1 000 EUR přepočtenou na českou měnu kurzem platným k 31. 3. 2023 v ř. 21 přiznání a zároveň v souhrnném hlášení za březen 2023 s kódem 3 a uvedením DIČ slovenského klienta. K datu uskutečnění zdanitelného plnění, tj. k 15. 6. 2023 musí plátce přiznat doplatek ve výši 1 500 EUR. V daňovém přiznání za červen 2023 tedy přizná tuto částku v ř. 21 a v souhrnném hlášení za září červen 2023 stejnou částku. Údaje o poskytnutí služby s místem plnění v jiném členském státě se nevykazují v kontrolním hlášení.

n

Pokud by příjemcem právní či jiné obdobné služby byla osoba povinná k dani ze třetí země, stanovilo by se obecně místo plnění také podle § 9 odst. 1 zákona o DPH, s výjimkou případů, kdy by měl příjemce služby registraci k DPH v tuzemsku. V tomto případě by se při stanovení místa plnění postupovalo podle § 9a zákona o DPH, tj. za místo plnění by se považovalo tuzemsko, pokud ke skutečnému užití či spotřebě služby došlo v tuzemsku, jak bylo vysvětleno v předchozím textu.

Ing. Václav Benda

2023

Poradce č. 13 - Zákon o bezpečnosti a ochrany zdraví při práci s komentářem

Vyprodáno

Tištěná + e-verze

207,00 Kč

Elektronická verze

Nepřihlášen

Id

Heslo

Automaticky přihlásit

REGISTRACE

Zapomněl jsem přihlašovací údaje

---

E-SHOP

---

E-mailové noviny

Ukázky zdarma

O Poradci

---

Úplné znění zákonů

Daňové výdaje

Vzory smluv a podání

Vydané publikace

---

Předplatné

---

Zákony 2026

---

Novinky

Aktuální nabídka

---

Kurzy

Měnová kalkulačka

---

Kontakty

Obchodní podmínky

Připomínky