09.03.2026
0,00 Kč
i-poradce.cz
INFORMAČNÍ PORTÁL
sk Slovenský Poradca
cs Český Poradce

DPH
v praxi

 

Úvod

Daň z přidané hodnoty tvoří jeden z nejdůležitějších příjmů státního rozpočtu. Platí ji všichni při nákupu většiny zboží a služeb, proto se jí také někdy říká univerzální daň nebo též všestranná daň. Princip této daně je v tom, že dodavatel, pokud je registrován jako plátce, musí odvést z obchodu část hodnoty, pokud je tento obchod předmětem daně. Naopak odběratel si za jistých podmínek může zažádat o vrácení daně, kterou při obchodu dodavateli (plátci) zaplatil.

Je to typ nepřímé daně, protože není možné dopředu jednoznačně určit daňového poplatníka, tedy osobu, která bude v konečné fázi daň platit. Definována může být pouze osoba, která konkrétní nepřímou daň odvádí státu, tedy plátce daně. Daň z přidané hodnoty patří mezi daně, u kterých dochází často ke změnám právní úpravy. Zákon o DPH je komplikovaný a spletitý.

Předmětem daně je:

- dodání zboží za úplatu osobou povinnou k dani, která jedná jako taková, s místem plnění v tuzemsku,

- poskytnutí služby za úplatu osobou povinnou k dani, která jedná jako taková, s místem plnění v tuzemsku,

- pořízení

border-right:none;padding:2.0pt 0cm 0cm 0cm;margin-left:17.0pt;margin-right:

–  zboží z jiného členského státu za úplatu s místem plnění v tuzemsku osobou povinnou k dani, která jedná jako taková, nebo právnickou osobou nepovinnou k dani,

–  nového dopravního prostředku z jiného členského státu za úplatu osobou nepovinnou k dani,

- dovoz zboží s místem plnění v tuzemsku.

Zdanitelné plnění je plnění, které:

- je předmětem daně a

- není osvobozené od daně.

Dovoz zboží

69. Dovozní režim u prodávajícího

Firma se sídlem v tuzemsku, která je plátcem daně, prodává zboží formou prodeje dovezeného zboží na dálku konečným zákazníkům do různých členských států. Tato firma se v České republice, kde má sídlo zaregistrovala do dovozního režimu v rámci zvláštního režimu jednoho správního místa. Jako uživatel tohoto režimu podává za každý kalendářní měsíc zvláštní daňové přiznání, v němž přiznává daň v členění podle jednotlivých členských států spotřeby.

Jak má firma postupovat z hlediska DPH?

Na základě těchto přiznání odvádí DPH místo konečných zákazníků, kteří by jinak museli odvádět daň celnímu úřadu při dovozu zboží, a to v členském státě ukončení přepravy zboží, kde je podle § 8a zákona o DPH místo plnění při prodeji dovezeného zboží na dálku. Ve zvláštním daňovém přiznání uvádí firma jako uživatel dovozního režimu celkovou hodnotu plnění bez DPH, platnou sazbu daně a příslušnou DPH z uskutečněných plnění rozdělených podle jednotlivých členských států spotřeby. Daň tedy v dovozním režimu vybere Finanční správa ČR i pro ostatní členské státy, do nichž uživatel prodává dovezené zboží na dálku konečným zákazníkům. Ve standardním přiznání k DPH (vzor č. 23), které firma podává v ČR, kde má sídlo, uvádí v ř. 24 hodnotu prodaného zboží na dálku v úrovni bez daně, z něhož přiznává daň ve zvláštním režimu. Podle pokynů k vyplňování daňového přiznání se v ř. 24 uvádí hodnota vybraných plnění, na která se vztahuje zvláštní režim jednoho správního místa.

70. Osvobození od daně při dovozu zboží

Obchodní společnost se sídlem v tuzemsku, která je plátcem daně, dovezla zboží ze třetí země a po jeho propuštění do volného oběhu v tuzemsku jej dodala např. osobě registrované k dani na Slovensku.

Může plátce při dovozu zboží uplatnit osvobození od daně?

Plátce uplatní při dovozu zboží osvobození od daně podle § 71g zákona o DPH, a to za podmínky, že tuzemskému celnímu úřadu oznámí DIČ slovenského odběratele a předloží objednávku od tohoto odběratele na dovážené zboží. Uvedený dovoz je plátce povinen vykázat v ř. 32 přiznání k DPH, přestože nepřiznává daň při dovozu zboží. Pokud by plátce podmínky pro osvobození od daně nesplnil, vznikne mu povinnost přiznat daň při dovozu zboží podle § 23 odst. 4 zákona o DPH v daňovém přiznání za zdaňovací období, kdy bylo zboží propuštěno do celního režimu volného oběhu v tuzemsku.

71. DPH u zprostředkovatele

Firma, která má sídlo ve třetí zemi, prodává zboží formou prodeje dovezeného zboží na dálku konečným zákazníkům do různých členských států.

Jak má zprostředkovatel postupovat z hlediska DPH?

Tato firma se jako osoby uskutečňující vybraná plnění nemůže přihlásit v České republice, ani v jiném členském státu do dovozního režimu v rámci zvláštního režimu jednoho správního místa, protože nemá v žádném z členských států sídlo ani provozovnu, a proto se pro odvádění daně rozhodla využít jako pověřující osoba služeb zprostředkovatele. Zprostředkovatelem je firma se sídlem v tuzemsku, která je plátcem daně, a je pověřena obchodní společností ze třetí země jako pověřující osobou, aby jejím jménem a na její účet plnila povinnosti vyplývající z použití dovozního režimu.

Zprostředkovatel pověřený pověřující osobou přebírá její veškerá práva a povinnosti, která jí vyplývají z použití dovozního režimu, a není jejím zástupcem. Obchodní společnost tedy přiznává jménem a na účet prodávajícího ze třetí země daň v dovozním režimu ve zvláštním daňovém přiznání, které podává v tuzemsku, kde je zaregistrována jako zprostředkovatel. Ve zvláštním daňovém přiznání přiznává daň v členění podle jednotlivých členských států spotřeby.

72. Výpočet daně při dovozu zboží

Obchodní společnost se sídlem v tuzemsku, která je plátcem daně, je dovozcem zboží, které v tuzemsku dále prodává. Tato firma dovezla od výrobce ze třetí země zboží, jehož cena byla výrobcem stanovena ve výši 10 000 USD včetně nákladů na jeho leteckou přepravu. Zboží bylo dovozci celním úřadem propuštěno do režimu volného oběhu dne 10. 3. 2022 a celní úřad vyměřil pouze clo, protože dovozce je plátcem daně. Zboží bylo dovezeno letecky do Prahy a z Prahy převezeno do Plzně, která bylo v přepravním dokladu uvedena jako první místo určení v tuzemsku. Přepravu zboží z Prahy do Plzně kamionem zajišťovala pro dovozce česká spediční společnost, která je plátcem daně a která zároveň za sjednanou odměnu vyřídila pro dovozce veškeré celní záležitosti s příslušným celním úřadem.

Jak má obchodní společnost správně postupovat při výpočtu daně při dovozu zboží, které bylo plátci propuštěno do volného oběhu?

Základem pro výpočet daně, kterou musí dovozce přiznat v daňovém přiznání, bude tedy částka odpovídající součtu celní hodnoty a cla a vedlejších výdajů vzniklých do prvního místa určení v tuzemsku, tj. nákladů na přepravu zboží z Prahy do Plzně a odměny za celní služby. Tyto částky budou účtovány spediční firmou bez daně, protože jsou podle § 69 zákona o DPH osvobozeny od daně. Příslušnou částku daně při dovozu zboží přizná plátce v daňovém přiznání za měsíc březen 2022, kdy bylo zboží propuštěno do volného oběhu, v ř. 7 daňového přiznání, protože se jedná o zboží v základní sazbě daně 21 %. V kontrolním hlášení se údaje o přiznané dani při dovozu zboží nevykazují.

73. Dodání zboží do jiného členského státu

Český podnikatel dodává do Holandska zboží za úplatu, které bylo dovezeno z USA. Zboží bylo propuštěno do volného oběhu v přístavu v Německu.

Ve kterém státě bude místo plnění?

Místo plnění je v tomto případě v Německu, neboť v tomto státu vznikla českému podnikateli (dovozci) povinnost přiznat nebo zaplatit daň při dovozu zboží. Z uvedeného vyplývá, že místo plnění není v tuzemsku, a dodání zboží do jiného členského státu není předmětem daně podle českého zákona o DPH. Je nutné postupovat podle německých předpisů k DPH, dále se nabízí tato situace jako příklad přemístění zboží z jiného členského státu do ČR.

74. Prodej dovozeného zboží na dálku

Obchodní společnost, která je plátcem, se sídlem v tuzemsku prodává zboží formou prodeje dovezeného zboží na dálku konečným zákazníkům do různých členských států. Tato obchodní společnost jako uživatel dovozního režimu odvádí DPH místo konečných zákazníků, kteří by jinak museli odvádět daň celnímu úřadu při dovozu zboží, a to v členském státě ukončení přepravy zboží, kde je podle § 8a zákona o DPH místo plnění při prodeji dovezeného zboží na dálku. Ve zvláštním daňovém přiznání za příslušné zdaňovací období, kterým je v případě dovozního režimu kalendářní měsíc, uvádí tato obchodní společnosti jako uživatel celkovou hodnotu plnění bez DPH, platnou sazbu daně a příslušnou DPH z uskutečněných plnění rozdělených podle jednotlivých členských států spotřeby.

Jaký bude dovozní režim u osoby, která uskutečňuje prodej dovozeného zboží na dálku?

Daň tedy v dovozním režimu vybere Finanční správa ČR i pro ostatní členské státy, do nichž uživatel prodává dovezené zboží na dálku. V přiznání k DPH, které firma podává v ČR, hodnotu prodaného zboží na dálku, z něhož přiznává daň ve zvláštním režimu, uvádí v ř. 24, do něhož se uvádí hodnota vybraných plnění, na která se vztahuje zvláštní režim jednoho správního místa.

Pořízení zboží

75. Pořízení zboží z jiného členského státu

Italský prodávající (konsignant) přemístil z Itálie do konsignačního skladu v ČR zdravotnické zboží. Přeprava byla ukončena dle 19. 4. 2022. Český kupující (konsignatář) odebral z tohoto konsignačního skladu 5 ks dne 4. 5. 2022 a dále 10 ks dne 20. 6. 2022.

Jak mají prodávající a kupující postupovat z hlediska DPH?

Českému kupujícímu tedy vznikla povinnost přiznat DPH ke dni 4. 5. 2022 a dále ke dni 20. 6. 2022. Jedná se o pořízení zboží z jiného členského státu (ř. 3 nebo ř. 4 přiznání k DPH). Vzhledem k tomu, že obdobná právní úprava bude rovněž v italském zákonu o DPH, italskému prodávajícímu vznikne povinnost přiznat tato plnění k uvedeným dnům jako dodání zboží do jiného členského státu a vystavit příslušné daňové doklady. Dnem převodu práva nakládat se zbožím v konsignačním skladu jako vlastník na pořizovatele (konsignatáře) dochází k uskutečnění plnění, které se považuje za dodání zboží do jiného členského státu prodávajícím (konsignantem). Po praktické stránce to znamená povinnost vystavit daňový doklad podle pravidel uvedených v § 28 ZDPH a příslušnou částku uvést v přiznání k DPH za odpovídající zdaňovací období na řádek 20. Na řádek 20 pak navazuje povinnost podat souhrnné hlášení, vyplňují se údaje v oddílu B.

76. Koupě nového auta

Paní Nováková podniká jako kadeřnice s obratem pod 1 milion Kč za rok, a protože u ní není ani jiný důvod povinné registrace a ona sama nemá zájem být dobrovolně plátcem DPH, je prozatím neplátcem daně. Z dovolené na Slovensku si přiveze nové osobní auto.

Musí se podnikatelka kvůli tomu registrovat k DPH v Česku?

–  Pokud paní Nováková automobil zakoupila v rámci uskutečňování své ekonomické činnosti neboli pro účely podnikání, pak se automaticky ze zákona ihned tímto pořízením stala identifikovanou osobou DPH, a do 15 dnů by měla podat přihlášku k registraci svému finančnímu úřadu, jak velí § 97 ZDPH. Na výši obratu vůbec nezáleží, ani na tom, zda podá přihlášku včas (to by ovšem riskovala pokutu). A již u tohoto pořízení prvního auta – NDP – z JČS musí přiznat českou DPH, kterou si coby neplátce nemůže nárokovat k odpočtu.

–  Jestliže ale paní Nováková auto nekoupila v rámci své ekonomické činnosti (pro účely podnikání), ale pro své soukromé, rodinné potřeby, pak se nestává identifikovanou osobou. Nicméně, jak jsme si výše uvedli, i jakožto neplátce musí v případě pořízení NDP z JČS přiznat českou DPH a podat zde přiznání k dani spolu s příslušným hlášením o pořízení a kopií daňového dokladu prodejce. Odpočet daně si opět uplatnit nemůže.

–  Je-li rebel a státu nechce na dani nic dát, může se dobrovolně před koupí auta stát plátcem DPH. Pak bude zakoupení NDP na Slovensku pro ni představovat standardní pořízení zboží z JČS, u něhož sice rovněž musí přiznat odpovídající DPH na výstupu. Ovšem tentokrát coby plátce bude mít nárok na odpočet této DPH na vstupu, a to za standardních podmínek stanovených v § 72 až § 76 ZDPH, tedy s ohledem na použití auta.

77. Koupě ojetého automobilu autobazarem od FO

Autobazar (plátce DPH) koupil od neplátce – soukromě jednajícího občana – ojetý automobil za 100 000 Kč. Stavební firma (plátce) si následně tuto ojetinu koupila pro účely pracovních cest svých zaměstnanců. Autobazar (obchodník s použitým zbožím) přitom chce na prodeji vydělat alespoň 20 000 Kč v úrovni bez DPH.

Jaký je správný postup z pohledu DPH?

Pokud by autobazar uplatnil zvláštní režim, zdanil by jen svou obchodní přirážku – rozdíl mezi prodejní a pořizovací cenou – daní na výstupu, která je v ní obsažena. Tuto by ale nesměl zvlášť uvést na daňový doklad, a i kdyby tak učinil, kupující plátce (stavební firma) nemá nárok na její odpočet, takže definitivně propadne státu.

Anebo se mohou smluvní strany kupní smlouvy dohodnout, že autobazar použije běžný režim, takže přizná 21 % DPH na výstupu z celkové prodejní ceny 120 000 Kč, tedy ve výši 25 200 Kč (a nikoli jen ze své obchodní přirážky) a tuto také standardně uvede na běžný daňový doklad. Potom na podkladě tohoto daňového dokladu si již bude moci kupující plátce (stavební firma) opět zcela běžným postupem nárokovat odpočet daně.

Na tomto standardním postupu přitom vydělají oba dva, stačí číselné srovnání obou variant:

1. Uplatnění zvláštního režimu obchodníka (autobazaru):

–  Přirážka, o kterou prodejní cena (120 000 Kč) převyšuje cenu pořizovací (100 000 Kč) = 20 000 Kč.

–  DPH na výstupu 21 % z 20 000 Kč (včetně daně) = 3 471 Kč. Obchodník odvede, kupující neodpočte.

–  Prodejní cena včetně DPH vypočtené pouze z přirážky obchodníka = 120 000 Kč.

–  Nákladová kupní cena pro zákazníka = 120 000 Kč.

2. Uplatnění běžného (a nikoli zvláštního) daňového režimu obchodníkem:

–  Výnosový zisk obchodníka bez DPH stejný jako ad 1 = 20 000 Kč – 3 471 Kč = 16 529 Kč.

–  DPH na výstupu 21 % ze 116 529 Kč (bez daně) = 24 471 Kč. Obchodník odvede a kupující si odpočte.

–  Prodejní cena s DPH = 100 000 Kč (kupní cena) + 16 529 Kč (zisk) + 24 471 Kč (DPH) = 141 000 Kč.

–  Nákladová kupní cena pro zákazníka = 116 529 Kč. Nižší než ad 1, a tedy pro kupujícího výhodnější. V praxi by zřejmě obchodník navýšil tuto částku na tržně obvyklých 120 000 Kč ad 1, aby více vydělal.

78. Přemístění náhradních dílů z ČR do konsignačního skladu na Slovensku

Český prodávající (konsignant) přemístil z ČR do konsignačního skladu na Slovensku náhradní díly. Přeprava byla ukončena dle 19. 6. 2022. Slovenský kupující (konsignatář) odebral z tohoto konsignačního skladu 2 ks dne 4. 7. 2022 a dále 8 ks dne 20. 9. 2022.

Jak mají prodávající a kupující postupovat z hlediska DPH?

Vzhledem k obdobné právní úpravě ve slovenském zákonu slovenskému kupujícímu vznikla povinnost přiznat DPH ke dni 4. 7. 2022 a dále ke dni 20. 9. 2022. Českému prodávajícímu vznikne povinnost přiznat tato plnění k uvedeným dnům jako dodání zboží do jiného členského státu (ř. 20 přiznání k DPH) a vystavit příslušné daňové doklady. Dále českému prodávajícímu vznikne povinnost podat souhrnné hlášení za měsíce červenec a září (§ 102 odst. 1 ZDPH). Českému prodávajícímu však vznikne i povinnost podat souhrnné hlášení za měsíc červen, kdy došlo pouze k přepravě (§ 102 odst. 2 ZDPH).

79. Pořízení zboží plátcem z jiného členského státu EU od osoby registrované k dani v Německu

Plátce pořizuje zboží z jiného členského státu EU od osoby registrované k dani v Německu. Zboží je přepraveno z Německa přímo na Slovensko.

Jak je to z pohledu DPH?

Základní pravidlo uvedené v § 11 odst. 1 nám však říká, že místo plnění je na Slovensku, neboť v tomto státě je ukončena přeprava. Tuto skutečnost nelze jednoduše opominout a vyřešit tak, že plátce bude postupovat stejně, jako by se jednalo o pořízení zboží z jiného členského státu s místem plnění v tuzemsku. Velmi nepříjemným překvapením totiž je, že z ustanovení § 11 odst. 2 přímo vyplývá, že v tomto případě plátce nemá nárok na odpočet české DPH. Současně tím není dotčena jeho povinnost vyřešit DPH na Slovensku, dle § 11 odst. 1.

80. Záloha na osobní automobil

Fyzická osoba, vedoucí daňovou evidenci, čtvrtletní plátce DPH, zaplatí zálohu na osobní automobil plátci z PLR ve 2. čtvrtletí 2022. Konečná faktura bude až ve 4. čtvrtletí 2022.

Kdy, kde a v jaké výši se tento nákup promítne (čtvrtletní přiznání k DPH, kontrolní hlášení)?

Podle § 25 odst. 1 zákona o DPH vzniká plátci při pořízení zboží z jiného členského státu povinnost přiznat daň k patnáctému dni v měsíci, který následuje po měsíci, v němž bylo zboží pořízeno. Pokud však byl daňový doklad vystaven před patnáctým dnem měsíce, který následuje po měsíci, v němž bylo zboží pořízeno, vzniká plátci povinnost přiznat daň ke dni vystavení daňového dokladu. Podle § 22 odst. 2 zákona o DPH se přitom pořízení zboží z jiného členského státu považuje za uskutečněné dnem, ke kterému by bylo uskutečněno zdanitelné plnění při dodání zboží podle § 21 zákona o DPH. Z toho vyplývá, že povinnost přiznat daň nevzniká ke dni poskytnutí zálohy na budoucí pořízení zboží. Fyzická osoba je tedy povinna přiznat daň z celkové částky, kterou za automobil uhradí, až po jeho pořízení, a to k patnáctému dni měsíce, který následuje po měsíci, v němž byl automobil pořízen nebo ke dni vystavení daňového dokladu, který by měl prodávající vystavit ve vazbě na dodání automobilu. V zadání není bohužel uvedeno, kdy bude uskutečněno pořízení automobilu, a proto nelze konkrétně odpovědět, v jakém čtvrtletí povinnost přiznat daň vznikne.

81. Přemístění zboží z Německa do ČR

Německá firma, registrovaná k DPH v Německu, uzavřela smlouvu o konsignačním skladu s českou firmou, která je registrovaná k DPH v ČR. Konsignační sklad je umístěn v ČR. Německá firma je tedy ve smyslu § 18 „prodávajícím“ a česká firma je „kupujícím“ a současně i „předpokládaným pořizovatelem“.

Jak mají prodávající a kupující postupovat z hlediska DPH?

Přemístění zboží z Německa do ČR není z pohledu německé firmy dodáním zboží do jiného členského státu. Pro českou firmu není přemístění zboží z Německa do ČR pořízením zboží z jiného členského státu. Německá firma je konsignantem, česká firma je konsignatářem. Na co je však nutné dávat pozor, je podmínka, že tato německá firma nesmí mít v ČR sídlo ani provozovnu. Pojem „provozovna“ je pak pro účely DPH definován v § 4 odst. 1 písm. j). Provozovnou se rozumí organizační složka osoby povinné k dani, která může uskutečňovat dodání zboží nebo poskytnutí služby, neboť je dostatečně stálá a má vhodné personální a technické zdroje. Dále je nutné dávat pozor na splnění podmínky, že odeslání nebo přeprava zboží musí začínat v členském státě, kde je prodávající registrován k DPH (pokud by tedy v daném příkladu německá firma odesílala zboží ze Slovenska do ČR, podmínka by nebyla splněna).

82. Pořízení zboží od osoby se sídlem v jiném členském státě

Zajímavou situaci přináší pořízení zboží od osoby se sídlem v jiném členském státě, která však není osobou registrovanou k dani.

Jak postupovat v daném případě?

Pak ovšem nejsou splněny podmínky, aby se jednalo o pořízení zboží z jiného členského státu, uvedené v § 16. Jak tuto situaci řešit, spočívá v tom, určit správně místo plnění. Je nutné znát příslušná pravidla. Jako obvykle však existují výjimky. Například pořízení nového dopravního prostředku od osoby, která není osobou registrovanou k dani v jiném členském státě, je považováno za pořízení zboží z jiného členského státu (§ 19 odst. 4).

83. Pořízení zboží od dodavatele, který není registrován k DPH

Plátce pořizuje zboží z jiného členského státu, kde se zboží nachází před jeho přepravou do tuzemska. Jedná se však o pořízení zboží od dodavatele, který není registrován k DPH ani v jiném členském státě, ani v tuzemsku.

Jak postupovat v dané situaci?

V takovém případě však není splněno, že se jedná o pořízení zboží z jiného členského státu, neboť jednou z podmínek dle § 16 je, že dodavatelem je osoba registrovaná k dani v jiném členském státě (nebo které vznikla registrační povinnost nejpozději dnem dodání zboží). Po praktické stránce to znamená určit místo plnění dle § 7. Místo plnění je tam, kde začíná přeprava. Vzhledem k tomu, že se zboží nachází mimo tuzemsko, místo plnění je rovněž mimo tuzemsko. Nelze tedy tento případ řešit stejně jako v případě pořízení zboží z jiného členského státu (přiznání DPH na výstupu a při splnění podmínek uplatnění odpočtu DPH na vstupu).

Prodej zboží

84. Prodej stavební výrobní haly

Plátce prodal stavbu výrobní haly po patnácti letech od první kolaudace. Podle § 56 zákona o DPH se jednalo o dodání nemovité věci jako plnění osvobozené od daně. Plátce se při prodeji rozhodl uplatnit daň z přidané hodnoty. Kupujícím byl plátce, který souhlasil s možností uplatnění daně při prodeji.

Byl plátce povinen použít režim přenesení daňové povinnosti?

Plátce byl povinen použít režim přenesení daňové povinnosti. Stavba byla předána do užívání dne 30. května 2022. Rozhodnutí o právních účincích vkladu obdržel plátce 5. června 2022. Zdanitelné plnění bylo uskutečněno 30. května 2022.

85. Prodej stavby bytového domu pro sociální bydlení

Plátce prodal stavbu bytového domu pro sociální bydlení po osmi letech od první kolaudace. Podle § 56 se jednalo o dodání nemovité věci jako plnění osvobozeného od daně. Plátce se při prodeji se souhlasem kupujícího plátce rozhodl uplatnit daň z přidané hodnoty.

Byl plátce povinen použít režim přenesení daňové povinnosti?

Plátce byl povinen použít režim přenesení daňové povinnosti. Kupující přiznal daň v první snížené sazbě daně.

86. Prodej ojetého osobního automobilu

Autobazar, který je plátcem daně a který se zabývá prodejem ojetých automobilů, nakoupil od občana, který není plátcem daně, ojetý osobní automobil za pořizovací cenu 150 000 Kč. Autobazar tento automobil prodá jinému plátci za prodejní cenu ve výši 180 000 Kč, základem daně bude částka 30 000 Kč. Tato částka je chápaná jako částka včetně daně a daň se z ní vypočte podle § 37 písm. b) zákona o DPH jako rozdíl částky 30 000 Kč a částky 30 000/1,21.

Jak mají autobazar i plátce, který automobil pořídil z autobazaru postupovat z hlediska DPH?

Daň, kterou je autobazar z tohoto prodeje povinen přiznat, tedy bude činit 5 206,61 Kč. Plátce, který pořídil z autobazaru tento ojetý osobní automobil, nemá nárok na odpočet daně a autobazar nesmí na daňovém dokladu uvést daň z přirážky.

87. Pozemek vedený v katastru nemovitostí jako orná půda

Firma, která se zabývá zemědělskou výrobou a která je plátcem daně, je vlastníkem nezastavěného pozemku, který je součástí jejího obchodního majetku a v katastru nemovitostí je veden jako orná půda a podle územního plánu obce není určen k budoucí výstavbě.

Bude prodej pozemku osvobozen od daně?

Bude-li firma tento pozemek prodávat, jeho prodej bude podle § 56 odst. 1 zákona o DPH osvobozen od daně, protože se jedná o nezastavěný pozemek, který není stavebním pozemkem.

88. Prodej osobního automobilu obchodní společností

Obchodní společnost, která je plátcem se sídlem v tuzemsku a která se zabývá prodejem automobilů (prodejce), nakoupila od výrobce z jiného členského státu osobní automobil. Při jeho pořízení přiznala standardním způsobem daň při pořízení zboží z jiného členského státu a uplatnila nárok na odpočet daně. Automobil prodejce prodává jiné obchodní společnosti, která je také plátcem daně (odběrateli), a požadoval od ní zálohu, která činila 50 % sjednané ceny v úrovni bez daně. Prodejce, uzavřel kupní smlouvu s odběratelem, v níž bylo sjednáno, že automobil bude dodán do 30. 8. 2022 za cenu 800 000 Kč bez daně a že do 30. 6. 2022 bude odběratelem zaplacena záloha ve výši 400 000 Kč v úrovni bez daně + daň ve výši 21 %. Na základě toho vystavil dodavatel 15. 6. 2022 proformakturu, která není daňovým dokladem, na které uvedl požadovanou částku 484 000 Kč v členění na zálohu bez daně (400 000 Kč) a daň z této částky (84 000 Kč).

Jak má obchodní společnost postupovat z hlediska DPH?

Odběratel požadovanou částku uhradil a dodavatel ji přijal 29. 6. 2022. K tomuto dni je povinen přiznat z přijaté částky daň ve výši 84 000 Kč a zahrnout ji do daňového přiznání za měsíc červen 2022. Ke dni přijetí úplaty, z níž mu vznikla povinnost přiznat daň, je podle § 28 odst. 1 zákona o DPH povinen prodejce, který přijal úplatu, vystavit odběrateli daňový doklad, a to nejpozději do 15 dnů od tohoto dne. Daňový doklad vystavil prodejce okamžitě 29. 6. 2022 a odběratel jej obdržel 30. 6. 2022. Na jeho základě si může odběratel v daňovém přiznání za měsíc červen 2022, kdy vznikla prodejci povinnost přiznat daň a odběratel obdržel daňový doklad, uplatnit nárok na odpočet daně. Automobil byl prodejcem dodán odběrateli, tj. odběratel ho převzal a mohl s ním nakládat jako vlastník dne 29. 8. 2022 a k tomuto dni, jako ke dni uskutečnění zdanitelného plnění je prodejce povinen přiznat zbývající částku daně ze základu daně, který bude snížen o zaplacenou zálohu v červnu 2022, tj. v daňovém přiznání za měsíc červen 2022 přizná zbývající částku daně z částky 400 000 Kč v úrovni bez daně (800 000 Kč – 400 000 Kč), tj. částku 84 000 Kč. V návaznosti na dodání automobilu je povinen vystavit daňový doklad, na němž bude uvedena tato částka daně. Daňový doklad je prodejce povinen vystavit nejpozději do 15 dnů ode dne uskutečnění zdanitelného plnění. Prodejce vystavil daňový doklad a předal ho odběrateli okamžitě spolu s automobilem dne 29. 8. 2022, a proto si na jeho základě může odběratel v daňovém přiznání za měsíc srpen 2022 uplatnit nárok na odpočet daně.

89. Prodej automobilu

Obchodní společnost, která je plátcem daně s měsíčním zdaňovacím obdobím, pořídila do obchodního majetku v říjnu 2019 na základě kupní smlouvy osobní automobil. Tento automobil byl přidělen zaměstnanci firmy, který jej zčásti používal pro ekonomickou činnost firmy, která je výhradně zdanitelným plněním, a zčásti pro svou osobní potřebu. Automobil byl pořízen za cenu 500 000 Kč bez daně a daň uvedená prodejcem na daňovém dokladu tedy činila při sazbě 21 % částku 105 000 Kč. V daňovém přiznání za měsíc říjen 2019 uplatnila firma nárok na odpočet daně v poměrné výši. Poměrný koeficient stanovila kvalifikovaným odhadem ve výši 75 %. Nárok na odpočet daně uplatněný tímto způsobem v poměrné výši v daňovém přiznání za měsíc říjen 2019 tedy činil 78 750 Kč (75 % ze 105 000 Kč). Ve zbývajícím období roku 2019 zaměstnanec, kterému byl automobil přidělen, evidoval jízdy pro služební účely a osobní potřebu a po skončení roku zjistil, že skutečný rozsah využití automobilu pro ekonomickou činnost byl pouze 60 %.

Jak má firma postupovat v případě prodeje automobilu?

Z toho vyplývá, že v posledním daňovém přiznání za rok 2019, tj. v přiznání za měsíc prosinec 2019 byla firma povinna původně uplatněný nárok na odpočet daně ve výši 45 000 Kč snížit o 15 750 Kč na úroveň skutečného rozsahu využití automobilu pro ekonomickou činnost (63 %). Tento poměrný koeficient stanovený podle skutečného rozsahu využití automobilu pro ekonomickou činnost je pro firmu pro případnou úpravu odpočtu v dalších letech ukazatelem nároku na odpočet daně v roce, kdy byl uplatněn původní odpočet daně.

Pokud by firma uvedený automobil v září 2022 prodala, byl by tento prodej, jak vyplývá z § 78d odst. 4 zákona o DPH pro plátce zdanitelným plněním. Pokud by sjednaná cena činila např. 150 000 Kč bez daně, daň na výstupu, kterou by musela firma v daňovém přiznání za září 2021 přiznat, by činila 31 500 Kč (21 % ze 150 000 Kč). Firma je zároveň oprávněna v daňovém přiznání za září 2022 provést podle § 78d zákona o DPH úpravu odpočtu, kterou zvýší původně uplatněný nárok na odpočet daně. Částka úpravy odpočtu, která se uvede do ř. 60 daňového přiznání za září 2022, bude činit:

                   63 000 × (100 % – 60 %) × 2

Částka úpravy = —————————————— = + 10 080 Kč

                                         5

90. Přefakturace

Společnost s.r.o. občas obdrží fakturu (např. za přepravu zboží), kterou pak ve stejné výši přefakturuje svému odběrateli.

Jak má společnost správně přepravu zaúčtovat a jak naložit s DPH? Jak správně postupovat při přefakturaci?

Obecně platí v souladu s § 36 odst. 1 až 5 zákona č. 235/­2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění p.p. (ZDPH), že základem daně je vše, co jako úplatu obdržel nebo má obdržet plátce za uskutečněné zdanitelné plnění od osoby, pro kterou je zdanitelné plnění uskutečněno, nebo od třetí osoby bez daně za toto zdanitelné plnění. Přičemž základ daně také zahrnuje vedlejší výdaje (balení, přeprava, pojištění, provize atd.) účtované osobě, pro kterou je uskutečňováno zdanitelné plnění, a při poskytnutí služby i materiál s ní přímo související. Takže cenu (hodnotu) přepravy, kterou pro tazatele vykonal její dodavatel, zahrne do základu daně za vlastní zdanitelné plnění poskytované zákazníkovi (odběrateli), u něhož standardně uplatní DPH na výstupu příslušnou sazbou daně z celého základu daně. Například jedná-li se o dodání (prodej) zboží včetně zajištění jeho přepravy, bude tazatel účtovat o koupené přepravě zboží bez daně na MD 518 / D 321 a o nárokovaném odpočtu daně na MD 343 / D 321. A o vlastním prodeji zboží včetně (externí) přepravy bez DPH na MD 311 / D 604 a o DPH na výstupu běžně MD 311 / D 343. Přepravní výdaje patří do základu daně za dodané zboží. V případě samostatně (pře)fakturované přepravní služby se místo účtu 604 pouze uplatní výnos za služby D 602 a podobně.

Přeúčtování neboli přefakturace je v praxi často uplatňováno s odkazem na § 36 odst. 13 ZDPH, podle kterého se do základu daně nezahrnuje částka, kterou plátce obdržel od jiné osoby na úhradu částky vynaložené jménem a na účet této jiné osoby. Podmínkou je, že přijatá částka nepřevýší uhrazené částky za jinou osobu a plátce si u plnění uhrazeného za jinou osobu neuplatní nárok na odpočet daně. Což navazuje na článek 79 Směrnice Rady č. 2006/112/ES o společném systému DPH ve znění p. p., který stanovuje, že základ daně nezahrnuje mimo jiné ani částky, které osoba povinná k dani obdržela od pořizovatele nebo od příjemce na úhradu výdajů zaplacených jejich jménem a na jejich účet, o kterých účtuje jako o průběžných položkách. Osoba povinná k dani musí prokázat skutečnou výši těchto výdajů a nesmí si odpočíst daň, která byla u těchto plnění uplatněna. Podmínkou je tedy zejména jednání tzv. jménem a na účet jiné osoby, což je z právního hlediska podstatou například mandátní smlouvy, která ale v praxi tzv. přeúčtování absentuje. K této problematice byla zveřejněna metodická informace na webu Finanční správy ČR – http://www.financnisprava.cz/cs/dane-a-pojistne/dane/dan-z-pridane-hodnoty/informace-stanoviska-a-sdeleni/zaklad-dane/informace-k-36-odst-11-677.

Zmíněná velmi vstřícná metodika Finanční správy jde poněkud nad rámec českého zákona o DPH i zmíněné směrnice EU, když přehlíží podmínku jednání „jménem jiné osoby“. Cílem totiž bylo v tomto směru usnadnit pronajímatelům staveb a bytů administrativu spojenou s DPH vůči nájemcům neplátcům.

Konkrétně metodická pomůcka uvádí: V případě zajištění služeb a zboží, jejichž poskytování je spojeno s užíváním bytu nebo nebytového prostoru, a které je pronajímatel povinen zajistit pro nájemce, může pronajímatel postupovat podle § 36 odst. 13 zákona o DPH, pokud se nejedná o jeho uskutečněná plnění, a jestliže z nájemní smlouvy uzavřené mezi pronajímatelem a nájemcem vyplývá, jaká částka je nájem, který je výnosem nebo příjmem pronajímatele, a jaké částky jsou úhrady za služby související s nájmem zajišťované pronajímatelem pro nájemce, při splnění dalších podmínek. Jestliže pronajímatel o přijatých a uhrazených částkách za zajišťovaná plnění související s nájmem účtuje na zúčtovacích vztazích nebo je eviduje jako průběžné položky, protože tyto částky pro něho nejsou výnosem nebo příjmem ani nákladem nebo výdajem za jeho uskutečněná plnění, částky přijaté od nájemce za zajišťovaná plnění související s nájmem nepřevýší částky uhrazené za zajišťovaná plnění související s nájmem a pronajímatel si neuplatní u těchto plnění pro jinou osobu nárok na odpočet daně, nezahrnuje tyto přijaté částky do základu daně podle § 36 odst. 13 zákona o DPH. Pokud přijaté a uhrazené částky za plnění související s nájmem jsou pro pronajímatele výnosem nebo příjmem a nákladem nebo výdajem za jeho uskutečněná plnění, jedná se o „přeprodej“ nakoupené služby nebo zboží, u kterého pronajímatel uplatní daň na výstupu a zároveň při pořízení plnění může nárokovat odpočet daně za podmínek stanovených v § 72 a dalších zákona o DPH …

Plátce DPH přijal zdanitelné plnění (přepravní službu), kterou návazně tzv. přeprodává, a tedy právně poskytuje svému odběrateli. Není podstatné, že přitom zachoval (nezvýšil) cenu za poskytovanou službu. Nejedná se zde o tzv. přefakturaci bez DPH, na níž by se vztahoval zvláštní režim (výjimka) bez uplatnění DPH na výstupu v souladu s § 36 odst. 13 ZDP. Tazatel totiž nejednal jménem a na účet svého zákazníka – na rozdíl například od advokáta (mandatáře), který si vyžádá u znalce nějaký znalecký posudek v souvislosti s obhajobou svého klienta (mandanta). Jednalo se o běžné řetězové plnění spočívající v předprodeji, a tím pádem poskytnutí přepravní služby – mající charakter zdanitelného plnění – v řadě tří podnikatelů, plátců DPH.

Z hlediska DPH se dotazovaná „přefakturace“ přepravy zboží pořízené tazatelem od jeho dodavatele považuje za přepravu poskytnutou samotným tazatelem další, třetí osobě (jeho odběrateli), u níž proto musí tazatel (plátce) standardně uplatnit DPH na výstupu, jako by byl faktickým dopravcem, který zboží převezl, i když případně zachová výši ceny. Tento „přeprodej“ představuje pro účely DPH standardní poskytnutí služby (zdanitelného plnění), a proto podléhá běžnému režimu uplatnění DPH na výstupu z celkové úplaty (sjednané ceny), přičemž má plátce v souladu s § 72 až § 76 ZDPH nárok na odpočet DPH na vstupu.

Výjimka spočívající v tzv. přefakturace bez uplatnění DPH dle § 36 odst. 13 ZDPH je v praxi výhodná zpravidla pouze, když je konečným příjemcem předmětného plnění neplátce DPH, který nemá nárok na odpočet DPH na vstupu. Neboť jinak bývá výhodnější, aby si všichni plátci postupně v řadě za sebou nárokovali DPH na vstupu, protože pak nákladově ponesou pouze cenu předmětného plnění v úrovni bez DPH. V odpovědi zmiňujeme nejčastější variantu, že předmětná přeprava zboží je zdanitelným plněním. Ovšem obdobně zachovává přefakturace původní daňový režim i v případě, že jde o plnění osvobozené od daně s nárokem na odpočet DPH – jako je přeprava zboží související s vývozem a dovozem zboží podle § 69 ZDPH.

91. Prodej obchodního domu, který byl kolaudován v roce 2010

Plátce prodal jinému plátci v červnu 2022 obchodní dům. Kolaudace proběhla v roce 2010. Dodání by bylo podle § 56 zákona o DPH osvobozeno od daně z přidané hodnoty bez nároku na odpočet daně. Plátce se ale rozhodl, že u tohoto dodání uplatní daň, a dohodl se na tom s odběratelem.

Jaký režim pro uplatnění daně použije dodavatel?

Plátce dodavatel použije režim přenesení daňové povinnosti.

92. Pozemek určen k výstavbě bytového domu

Developerská firma, která je plátcem daně, má v obchodním majetku nezastavěný pozemek, který je podle územního plánu obce určen k výstavbě bytového domu, který bude splňovat definici stavby pro sociální bydlení.

Bude prodej pozemku osvobozen od daně?

Pokud firma tento pozemek prodá, jeho prodej bude dodáním stavebního pozemku podle § 56 odst. 2 zákona o DPH, tj. zdanitelným plněním v základní sazbě daně 21 %, přestože se jedná dosud o nezastavěný pozemek, na kterém bude prováděna výstavba stavby pro sociální bydlení.

93. Pozemek, který tvoří funkční celek se stavbou

Firma, která je plátcem daně, prodává v roce 2022 pozemek, který tvoří funkční celek se stavbou pevně spojenou se zemí, jejíž první kolaudace byla provedena v roce 2012, tj. uplynula lhůta 5 let od kolaudace této stavby, a proto je tento převod osvobozen od daně.

Jak má firma postupovat z hlediska DPH?

Naopak pozemek, který tvoří funkční celek se stavbou pevně spojenou se zemí, je zdaňován příslušnou sazbou daně platnou pro stavbu, pokud stavba nesplní podmínky pro osvobození od daně. Může se jednat např. o prodej nového rodinného domu, včetně pozemku, který tvoří funkční celek s touto stavbou rodinného domu, v roce 2022, pokud byl tento rodinný dům poprvé kolaudován v roce 2019.

94. Prodej obchodního domu

Plátce prodal jinému plátci v květnu 2022 obchodní dům, jehož kolaudace proběhla v roce 2020. Dodání nemovité věci je podle § 56 zákona o DPH zdanitelným plněním.

Jaký režim pro uplatnění daně použije dodavatel?

Dodavatel použije běžný režim pro uplatnění daně.

Přeshraniční služby

95. Poskytnutí reklamní služby

Poskytne-li reklamní kancelář, která je plátcem daně se sídlem v tuzemsku, reklamní službu klientovi, kterým bude obchodní společnost se sídlem v Německu, místo plnění se určí podle sídla klienta, který je osobou povinnou k dani v jiném členském státě (Německu).

Jak má reklamní kancelář postupovat z hlediska DPH?

Prakticky to bude znamenat, že reklamní kancelář bude účtovat tuto službu bez DPH a daň bude ve své zemi na principu reverse-charge přiznávat příjemce služby. Pokud by však měla uvedené společnost se sídlem v Německu v tuzemsku provozovnu a reklamní kancelář poskytla reklamní službu této provozovně, místo plnění by bylo v tuzemsku a znamenalo by to, že reklamní kancelář by musela tuto službu účtovat včetně české DPH.

96. Telekomunikační služba

Plátce daně provozuje v tuzemsku internetovou kavárnu, v níž poskytuje zákazníkům za úplatu připojení k internetu.

Jak správně určit místo plnění?

Poskytuje telekomunikační službu, u níž se určí místo plnění podle § 10i zákona o DPH, je-li poskytována osobě nepovinné k dani. Ve smyslu prováděcího nařízení ke směrnici o DPH se má za to, že místo příjemce služby, tj. místo plnění je v místě, kde je toto připojení skutečně poskytnuta. Je-li tedy poskytnuto v kavárně, která se nachází v Praze, místo plnění je v tuzemsku a plátce musí z této služby poskytované osobám nepovinným k dani, a to bez ohledu na to, zda jsou z tuzemska, z jiného členského státu či ze třetí země, přiznávat daň v tuzemsku.

97. Poskytnutí poradenské služby

Poskytne-li poradenská firma, která je plátcem daně se sídlem v tuzemsku, poradenskou službu klientovi, kterým bude obchodní společnost se sídlem ve Švýcarsku, která má zároveň registraci plátce v tuzemsku, místo plnění se určí podle skutečného užití či spotřeby této služby.

Jak má poradenská firma postupovat z hlediska DPH?

Bude-li se jednat např. o výklad právních předpisů platných v České republice, využití této služby bude v tuzemsku a tím i místo plnění bude v tuzemsku. Bude to znamenat, že poradenská firma bude muset takovou službu účtovat firmě se sídlem ve Švýcarsku na její české DIČ včetně české DPH.

98. Poskytnutí právní služby

Poskytne-li právní kancelář, která je plátcem daně se sídlem v tuzemsku, právní službu klientovi, kterým je občan s místem pobytu v Německu, místo plnění se stanoví podle sídla poskytovatele, protože klient je osobou nepovinnou k dani.

Jak má právní kancelář postupovat z hlediska DPH?

Prakticky to znamená, že právní kancelář bude účtovat tuto službu včetně DPH a daň bude přiznávat jako poskytovatel služby v tuzemsku. Pokud by však klient z Německa byl osobou povinnou k dani, určilo by se místo plnění podle § 9 odst. 1 zákona o DPH.

99. Projekční práce

Projekční kancelář, která je plátcem daně se sídlem v tuzemsku, poskytne projekční práce týkající se stavby v Německu.

Jak se určí místo plnění?

Místo plnění se určí podle místa, kde se nachází stavba jako nemovitá věc, k níž se tyto práce vztahují. Prakticky to znamená, že bez ohledu na osobu zákazníka je místo plnění v Německu a daň musí být vypořádána poskytovatelem nebo příjemcem služby podle právních předpisů platných v zemi, kde je místo plnění.

100. Pořádání koncertu

Pokud umělecká agentura, která je plátcem daně se sídlem v tuzemsku, pořádá koncert, který se koná v Praze, místo plnění je podle místa konání akce v tuzemsku a agentura musí z vybraného vstupného odvést daň v tuzemsku.

Jak má umělecká agentura postupovat z hlediska DPH?

Daň musí odvést také ze vstupenek, které prodá např. cestovní kanceláři se sídlem v jiném členském státě, protože místo plnění je v tuzemsku, a to bez ohledu na to, zda příjemcem služby je osoba povinná k dani nebo osoba nepovinná k dani.

101. Krátkodobý nájem dopravního prostředku

Poskytne-li půjčovna automobilů, která je plátcem daně se sídlem v tuzemsku, pronájem automobilu na 7 dní zákazníkovi z USA, místo plnění se určí podle místa předání automobilu zákazníkovi. Pokud bude automobil předán v Praze místo plnění bude v tuzemsku.

Jak se určí místo plnění?

Prakticky to znamená, že bez ohledu na osobu zákazníka je místo plnění v tuzemsku a pronajímatel musí krátkodobý pronájem dopravního prostředku fakturovat včetně DPH a daň přiznat jako poskytovatel služby v tuzemsku.

102. Dlouhodobý nájem dopravního prostředku osobě nepovinné k dani

Firma se sídlem v tuzemsku, která je plátcem daně, pronajala italskému občanovi, který je osobou nepovinnou k dani, automobil na dobu 2 měsíců.

Jak se určí místo plnění?

Jedná se tedy o dlouhodobý nájem, u něhož je místem plnění místo příjemce služby. Toto místo určil pronajímatel ve smyslu čl. 24e prováděcího nařízení ke směrnici o DPH podle fakturační adresy a bankovních údajů příjemce služby v Itálii, kde musí pronajímatel zaplatit z tohoto nájmu daň. Daň může v Itálii zaplatit standardním způsobem, který bude spojen s jeho registrací v této zemi nebo může využít pro zaplacení daně zvláštní režim jednoho správního místa.

103. Poskytnutí aplikace pro mobilní telefon

Firma se sídlem v tuzemsku, která je plátcem daně, poskytne aplikaci pro mobilní telefon jako elektronicky poskytovanou službu zákazníkovi, který je osobou nepovinnou k dani, a to na mobilní telefon se SIM kartou registrovanou na Slovensku.

Podle čeho se určí místo plnění?

Místo plnění se určí podle domněnky o místě příjemce služby na Slovensku. Daň bude muset na Slovensku přiznat česká firma, a to buď standardním způsobem spojeným s registrací k DPH na Slovensku, nebo ve zvláštním režimu jednoho správního místa.

104. Právní služba

Právní kancelář, která je osobou registrovanou k dani se sídlem v Německu a která nemá v tuzemsku provozovnu, a je tedy osobou neusazenou v tuzemsku poskytne obchodní společnosti se sídlem v tuzemsku, která je plátcem, právní službu.

Jak se určí místo plnění?

Místo plnění se určí podle § 9 odst. 1, tj. podle sídla příjemce služby v tuzemsku a obchodní společnosti musí jako příjemce služby, přiznat daň v tuzemsku. Právní služba byla poskytnuta v období od 4. 8. 2022 do 31. 8. 2022. V červenci 2022 poskytl plátce právní kanceláři zálohu ve výši 1 000 EUR. Z takto poskytnuté zálohy vznikla plátci povinnost přiznat daň v přiznání za červenec 2022 a zároveň mohl být plátcem uplatněn nárok na odpočet daně ve výši přiznané daně. K uskutečnění zdanitelného plnění došlo dne 31. 8. 2022, kdy bylo ukončeno poskytování služeb a k tomuto dni vzniká příjemci služby podle § 24 zákona o DPH povinnost přiznat daň. Německá právní kancelář vystavila české firmě daňový doklad dne 1. 2. 2010, na němž uvedla sjednanou cenu ve výši 5 000 EUR, tj. doplatek, z něhož vznikla plátci povinnost přiznat daň v přiznání za srpen 2022, činil 4 000 EUR. V daňovém přiznání za srpen 2022 mohl být plátcem uplatněn odpočet daně ve výši přiznané daně.

105. Právní služba osobě nepovinné k dani do třetí země

Právní kancelář, která je plátcem daně se sídlem v tuzemsku, poskytne právní službu klien­tovi, kterým bude občan jako osoba nepovinná k dani s místem pobytu ve Švýcarsku.

Bude právní kancelář službu účtovat s DPH?

Místo plnění se tedy v uvedeném případě stanoví podle místa příjemce služby, tj. podle místa pobytu příjemce služby ve Švýcarsku. Prakticky to znamená, že právní kancelář bude účtovat tuto službu bez DPH, protože místo plnění bude ve třetí zemi.

106. Poskytnutí právní služby osobě registrované k dani v jiném členském státě

Právní kancelář se sídlem v tuzemsku, která je plátcem daně s měsíčním zdaňovacím obdobím, poskytne obchodní společnosti se sídlem na Slovensku, která je osobou registrovanou k dani právní službu a bude požadovat úhradu zálohy předem.

Jak má právní kancelář postupovat z hlediska DPH?

Pokud bude právní služba poskytnuta v období od 15. 7. 2022 do 15. 9. 2022 a ve smlouvě bude sjednána cena ve výši 2 500 EUR s tím, že do 31. 7. 2022 bude příjemcem služba zaplacena záloha ve výši 1 000 EUR a k uskutečnění zdanitelného plnění dojde dne 15. 9. 2022, kdy bude ukončeno poskytování služeb, vznikne právní kanceláři povinnost přiznat zálohu k datu jejího přijetí, tj. k 31. 7. 2022. V daňovém přiznání za měsíc červenec 2022 tedy vznikne právní kanceláři povinnost přiznat zálohu ve výši 1 000 EUR přepočtenou na českou měnu kurzem platným k 31. 7. 2022 v ř. 21 přiznání a zároveň v souhrnném hlášení za červenec 2022 s kódem 3 a uvedením DIČ slovenského klienta. K datu uskutečnění zdanitelného plnění, tj. k 15. 9. 2022 musí plátce přiznat doplatek ve výši 1 500 EUR. V daňovém přiznání za září 2022 tedy přizná tuto částku v ř. 21 a v souhrnném hlášení za září 2022 stejnou částku. Údaje o poskytnutí služby s místem plnění v jiném členském státě se nevykazují v kontrolním hlášení.

107. Elektronicky poskytované služby (počítačové hry)

Softwarová firma se sídlem ve třetí zemi, která nemá v žádném z členských států provozovnu, a která nevyužívá režim mimo EU v jiném členském státě, poskytuje elektronicky poskytované služby (počítačové hry), zákazníkům, kterými jsou občané z jednotlivých členských států jako osoby nepovinné k dani.

Jak má softwarová firma postupovat z hlediska DPH?

U těchto služeb je místo plnění podle § 10i zákona o DPH v zemi příjemců těchto služeb. Softwarová firma se rozhodne zaregistrovat se k režimu mimo EU v rámci zvláštního režimu jednoho správního místa v tuzemsku, aby se nemusela registrovat v jednotlivých členských státech, do nichž bude poskytovat služby. Česká republika tedy bude státem identifikace a členské státy, do nichž jsou služby poskytovány, budou státy spotřeby. Finanční správě České republiky bude tato firma každé čtvrtletí elektronicky podávat daňové přiznání a platit v eurech daň spojenou s poskytnutím elektronicky poskytovaných služeb, a to v členění po jednotlivých státech v sazbách daně, které pro tyto elektronicky poskytované služby v jednotlivých členských státech platí. Finanční správa ČR zajistí přeposlání příslušných částek daně a částí daňových přiznání do jednotlivých uvedených členských států jako státu spotřeby.

108. Elektronicky poskytované služby

Obchodní společnost se sídlem v tuzemsku, která je plátcem, poskytuje elektronicky poskytované služby osobám nepovinným k dani z tuzemska i z jiných členských států. Tato obchodní společnost má provozovnu a registraci plátce na Slovensku.

Jak má obchodní společnost správně postupovat?

Obchodní společnost nemůže režim EU použít vůči zákazníkům z tuzemska, kde má sídlo, ani vůči zákazníkům ze Slovenska, kde má provozovnu. V Česku a na Slovensku musí obchodní společnost daň z elektronicky poskytované služby osobám nepovinným k dani z těchto členských států odvádět standardním způsobem, tj. přiznat ji v normálním daňovém přiznání a na základě toho ji zaplatit české nebo slovenské daňové správě. Režim EU může použít obchodní společnost vůči zákazníkům z jiných členských států, vyjma Česka a Slovenska.

109. Stavební práce

Stavební firma se sídlem v tuzemsku, které je plátcem daně, a která nemá provozovnu v žádném jiném členském státě, začne provádět stavební práce na Slovensku pro osoby nepovinné k dani, např. opravy rodinných domů pro slovenské občany.

Jak správně stanovit místo plnění?

Místo plnění bude u těchto služeb určeno podle § 10 zákona o DPH jako u služeb vztahujících se k nemovité věci, tj. místo plnění bude na Slovensku, kde se nachází rodinné domy jako nemovité věci, na nichž budou stavební práce prováděny. Povinnost přiznat daň vznikne české stavební firmě na Slovensku, kde bude stavební práce provádět. Podle právní úpravy platné do 1. 7. 2021 by se musela tato stavební firma zaregistrovat jako plátce na Slovensku a přiznat a platit daň v tomto členském státě standardním způsobem. Od 1. 7. 2021 může daň odvádět v režimu EU, do něhož se může přihlásit v České republice, kde má sídlo. Finanční správě ČR bude stavební firma každé čtvrtletí elektronicky podávat daňové přiznání a platit v eurech daň spojenou s poskytováním stavebních prací osobám nepovinným k dani na Slovensku. Finanční správa ČR zajistí přeposlání příslušných částek vybrané daně a částí daňových přiznání na Slovensko jako státu spotřeby, tj. prakticky slovenské daňové správě.

110. Přeprava zboží

Přepravní firma, která je plátcem daně se sídlem v tuzemsku, přepraví zboží z Prahy do Plzně českému občanovi jako osobě nepovinné k dani.

Jak stanovit místo plnění u přepravy zboží v tuzemsku pro osobu nepovinnou k dani?

Místo plnění se určí podle úseku přepravy, který je celý v tuzemsku, a proto místo plnění je v tuzemsku. Znamená to, že přepravní firma musí z uvedené přepravní služby přiznat daň v tuzemsku.

 

§ 8a zákona č. 235/2004 Sb.

Místo plnění při prodeji dovezeného zboží na dálku

Místem plnění při prodeji dovezeného zboží na dálku je místo, kde se zboží nachází po ukončení jeho odeslání nebo přepravy, pokud je

a) zboží odesláno nebo přepraveno do členského státu odlišného od členského státu dovozu, nebo

b) na tento prodej použit dovozní režim zvláštního režimu jednoho správního místa.

§ 69 zákona č. 235/2004 Sb.

Osvobození poskytnutí služeb
vázaných na dovoz zboží a vývoz
zboží

(1) Při vývozu zboží je osvobozeno od daně poskytnutí služby přímo vázané na vývoz zboží.

(2) Při dovozu zboží je osvobozeno od daně poskytnutí služby

a) vztahující se k dovozu zboží, je-li hodnota této služby zahrnuta do základu daně při dovozu zboží, nebo

b) přímo vázané na dovoz zboží, pokud je toto zboží při vstupu na území Evropské unie dočasně uskladněno nebo propuštěno do celního režimu podle § 12 odst. 2 písm. b).

(3) Osvobození od daně při uskutečňování přepravy při dovozu zboží nebo vývozu zboží je plátce, který uskutečňuje přepravu při dovozu zboží nebo vývozu zboží, povinen doložit

a) přepravním dokladem,

b) smlouvou o přepravě věci, nebo

c) jinými důkazními prostředky.

 

§ 72 zákona č. 235/2004 Sb.

Nárok na odpočet daně

(1) Plátce je oprávněn k odpočtu daně na vstupu u přijatého zdanitelného plnění, které v rámci svých ekonomických činností použije pro účely uskutečňování

a) zdanitelných plnění dodání zboží nebo poskytnutí služby s místem plnění v tuzemsku,

b) plnění osvobozených od daně s nárokem na odpočet daně s místem plnění v tuzemsku,

c) plnění s místem plnění mimo tuzemsko, pokud by měl nárok na odpočet daně, jestliže by se uskutečnila s místem plnění v tuzemsku,

d) plnění uvedených v § 54 odst. 1 písm. a) až j), l) až u) a y) a v § 55 s místem plnění ve třetí zemi, nebo pokud jsou taková plnění přímo spojena s vývozem zboží, nebo

e) plnění uvedených v § 13 odst. 7 písm. a), b), d) a e) a v § 14 odst. 5.

(2) Daní na vstupu u přijatého zdanitelného plnění se rozumí daň uplatněná podle tohoto zákona

a) na zboží, které plátci bylo nebo má být dodáno nebo službu, která mu byla nebo má být poskytnuta,

b) na zboží, které bylo plátcem pořízeno z jiného členského státu anebo dovezeno ze třetí země, nebo

c) v případě plnění podle § 13 odst. 4 písm. b).

(3) Nárok na odpočet daně vzniká plátci okamžikem, kdy nastaly skutečnosti zakládající povinnost tuto daň přiznat.

(4) Plátce nemá nárok na odpočet daně u přijatého zdanitelného plnění použitého pro reprezentaci, které nelze podle zvláštního právního předpisu uznat za výdaje vynaložené k dosažení, zajištění a udržení …

Zákony, právní předpisy
Zaměstnávání
DPH v praxi
2022
obalka
100 otázek a odpovědí Zaměstnávání, DPH v praxi
Vyprodáno
Tištěná + e-verze
150,00 Kč
Elektronická verze
Nepřihlášen
Id
Heslo
REGISTRACE
Zapomněl jsem přihlašovací údaje
E-SHOP
E-mailové noviny
Ukázky zdarma
O Poradci
Úplné znění zákonů
Daňové výdaje
Vzory smluv a podání
Vydané publikace
Předplatné
Zákony 2026
Novinky
Aktuální nabídka
Kurzy
Měnová kalkulačka
Kontakty
Obchodní podmínky
Připomínky