4.2     DPH

4.30 Uplatnění korekčních mechanismů odpočtu daně u zásob

Pan Novák je měsíční plátce DPH a provozuje řemeslnou živnost ve vlastní dílničce, a dále pronajímá byt studentovi (neplátci). V rámci své živnosti plátce uskutečňuje pouze zdanitelná plnění – proto u souvisejících přijatých zdanitelných plnění má plný nárok na odpočet DPH na vstupu. Naproti tomu pronájem bytu je povinně osvobozen od DPH bez nároku na odpočet daně – u souvisejících přijatých zdanitelných plnění proto nemá ani zčásti nárok na odpočet DPH. Dále ještě pan Novák vlastní rodinný dům, kde bydlí a tedy jej využívá jen pro své soukromé (osobní) potřeby – u souvisejících přijatých zdanitelných plnění tedy nemá nárok na odpočet DPH.

Jak je to s uplatněním korekčních mechanismů odpočtu daně u zásob?

V lednu 2026 koupil od plátce stavební materiál za 100 000 Kč + DPH 21 000 Kč, který chtěl využít při opravě své řemeslné dílny. Protože tedy přijal zdanitelné plnění (stavební materiál) za účelem použití jen pro uskutečňování svých „nárokových plnění“, uplatnil si v přiznání k DPH za leden plný odpočet daně 21 000 Kč.

V březnu při lijáku zateklo do pronajímaného bytu, proto pan Novák operativně původní záměr změnil a polovinu stavebního materiálu spotřeboval pro naléhavou opravu bytu, tedy pro „nenárokové plnění“ – ovšem stále ještě v rámci své „ekonomické“ činnosti. Tuto změnu v nároku na odpočet nebude plátce řešit dodatečným přiznáním k DPH za leden 2026 – tehdy totiž postupoval v souladu se zákonem, když vycházel ze svého úmyslu využít materiál pouze pro svá „nároková plnění“. Pro zohlednění této změny použití přijatého zdanitelného plnění (zásob) slouží tzv. vyrovnání odpočtu daně. V souladu s očekáváním v březnovém přiznání k DPH „vrátí“ polovinu uplatněného odpočtu daně ve výši 10 500 Kč (s mínusem), k čemuž technicky slouží korekční řádek 45.

Na naléhání manželky pan Novák v dubnu 2026 vzdal zamýšlenou opravu řemeslné dílny a druhou půlku materiálu spotřeboval při výstavbě zahradního krbu u rodinného domu. Je jasné, že tímto padl důvod pro uznání i druhé poloviny odpočtu DPH na vstupu. Tentokrát se ale již nejedná o využití zásob v rámci ekonomické činnosti plátce (kam vedle podnikání spadá i dlouhodobý pronájem), proto se neuplatní vyrovnání odpočtu daně.

Tato změna použití obchodního majetku, u něhož plátce nárokoval odpočet daně, se bude řešit tak, že tato osobní spotřeba se pro účely DPH posoudí jako fiktivně úplatné dodání zboží, u něhož má plátce povinnost přiznat daň na výstupu. V přiznání k DPH za duben 2026 proto plátce vykáže mezi běžnými uskutečněnými zdanitelnými plněními i to fiktivně úplatné dodání druhé půlky stavebního materiálu, u něhož de facto státu vrátí uplatněných 10 500 Kč DPH formou daně na výstupu z uskutečněných zdanitelných plnění v Česku na řádku 1.

4.31 DPH v daních z příjmů

Podnikatel koupil od obchodníka – plátce DPH – výkonný notebook (přenosný počítač) za celkovou cenu 84 700 Kč, který bude používat jen pro svou podnikatelskou činnost. Když se podrobněji podíval na přijatý daňový doklad vystavený prodejcem techniky, zjistil, že celková částka (úplata) sestává ze dvou složek.:

•    Jednotková cena bez DPH (základ daně) = 70 000 Kč

•    Výše DPH (sazba daně 21 %) = 14 700 Kč

Dotyčný podnikatel ví, že samostatné hmotné movité věci s provozně-technickou funkcí delší než jeden rok se vstupní cenou vyšší než 80 000 Kč jsou tzv. hmotným majetkem [§ 26 odst. 2 písm. a) ZDP], který nelze do daňových výdajů uplatnit jednorázově [§ 25 odst. 1 písm. a) ZDP], ale pouze nepřímo prostřednictvím daňových odpisů, případně v zůstatkové ceně. Co se pro tyto účely rozumí „vstupní cenou“ poplatník vyčetl z § 29 odst. 1 písm. a) ZDP – protože byl majetek (notebook) pořízen úplatně (koupen), jedná se o pořizovací cenu určenou dle účetních předpisů. Jelikož je opravdu pečlivý, nalistoval si § 25 odst. 4 písm. a) ZÚ, kde se dočetl, že pořizovací cenou se rozumí – účetně i daňově – cena, za kterou byl majetek pořízen a náklady s jeho pořízením související.

Ohledně jednotkové kupní ceny bez DPH si je plátce jistý, že patří do pořizovací ceny počítače, ovšem co s tou DPH na vstupu? Jde o náklad související s pořízením počítače nebo nejde?

Bezpečnou odpověď se dozví po chvíli pátrání v již zmíněném metodickém Pokynu č. GFŘ D – 59, tentokrát v části k § 29 ZDP pod bodem 5.:

„Součástí vstupní ceny je i daň z přidané hodnoty, a to

a)  u neplátce daně z přidané hodnoty,

b)  u plátce daně z přidané hodnoty, který neuplatnil nárok na odpočet daně nebo nemá narok na odpočet podle zákona o DPH.“

Pokud tedy dotyčný podnikatel – šťastný majitel nového přenosného počítače – není plátcem DPH, je tedy „neplátcem“ této daně, pak v souladu s očekáváním zahrne DPH uplatněnou prodejcem do vstupní ceny. Která bude činit 84 700 Kč, a protože přesáhla daňový limit 80 000 Kč, jedná se o hmotný majetek, takže výdaj za jeho pořízení není přímo daňově účinný, ale uplatní se formou daňových odpisů dle § 26 až § 33 ZDP.

Jestliže podnikatel je plátce DPH, pak ještě dále záleží na tom, jestli se rozhodne uplatnit odpočet DPH na vstupu z koupeného notebooku; a priori totiž nejde o povinnost, ale právo plátce. Obvykle tomu tak je a plátce si milerád odpočet DPH nárokuje. Ovšem s odpočtem daně je to složitější, není úplně „zadarmo“ za plátcovství, ale je nutno splnit podmínky § 72 až § 76 ZDP, hlavně ohledně využití přijatého plnění, více v další kapitole. Zpravidla plátce podmínky splní a má plný nárok na odpočet DPH na vstupu, v tom případě by daň od prodejce uplatněná našim kupujícím k odpočtu nepatřila do vstupní ceny notebooku.

Vstupní cenou by potom zůstala již pouze jednotková cena bez daně (základ daně) 70 000 Kč, která je pod daňovým limitem 80 000 Kč a tedy by se nejednalo o hmotný majetek. Není jej pak třeba složitě odpisovat, ale coby tzv. drobný hmotný majetek spadající do kategorie zásob je možno výdaje (náklady) na jeho pořízení v plné výši ihned uplatnit do daňových výdajů.

Složitější by to bylo v případě, že by podnikatel byl účetní jednotkou, pak by totiž ještě záleželo na tom, jak má interně nastaven účetní limit tzv. dlouhodobého hmotného majetku („DHM“), který se odpisuje účetně. Kdyby ve výše uvedeném případě plátce měl takovýto účetní limit pro DHM třeba jen 60 000 Kč, pak by ani výdaje za pořízení počítače bez DPH (70 000 Kč) nebyly jednorázově daňově uznatelné, ale v souladu s § 24 odst. 2 písm. v) bodem 1 ZDP by byly daňově účinné postupně formou účetních odpisů.

4.32 Technické zhodnocení věci užívané na finanční leasing

Firma Perpetum mobile, s.r.o. sjednala v roli uživatele smlouvu o finančním leasingu výrobní linky na 5 let. Coby „pouhý“ uživatel stroje vlastněného leasingovou společností jej nemůže účetně ani daňově odpisovat. Do nákladů si uplatňuje po celých 5 let rovnoměrně rozpočítanou celkovou úplatu (úhrn leasingových splátek).

V dalším roce bude uživatel leasingu chtít zefektivnit výrobu modernizací daného výrobního zařízení – například linku doplnit o robotické rameno nebo o nějaké diagnostické udělátko atp. za 100 tisíc Kč, které hodlá plně uhradit. Poskytovatel leasingu asi nemá důvod být proti a jistě mu také umožní toto zhodnocení odpisovat.

Jak je to u technického zhodnocení věci užívané na finanční leasing?

Nás ale více zajímá, co uživatele – v roli plátce – čeká na poli DPH. Po dobu trvání finančního leasingu mu nepatří ani šroubek z výrobní linky, včetně jejího vylepšení, ačkoli za vše platí jako mourovatý. Přesto si na stroj může hrdě napsat, že jde o jeho dlouhodobý majetek pro účely DPH. A to jak samotná původní výbava výrobní linky, tak i druhý – kupodivu samostatný – dlouhodobý majetek v podobě jejího technického zhodnocení. Uživatel proto ve své evidenci pro potřeby DPH musí – minimálně po dobu pěti let – odděleně evidovat oba dva zástupce DM. Aby byla absurdita úplná, zůstanou mu v evidenci DPH obě tyto položky oddělené i poté, když po skončení finančního leasingu výrobní zařízení od leasingové společnosti odkoupí za sjednanou zbytkovou cenu.

Proč to divadlo? Výrobní linka i pozdější zhodnocení jsou drahé věci dlouhodobé spotřeby. Přičemž o odpočtu DPH na vstupu z investic alias DM rozhodují poměry u uživatele v době jejich pořízení.

Pokud firmě stroj sloužilo k produkci funkčních perpetum mobilů – jistě k jejímu překvapení – které následně prodávala nadšeným zákazníkům s DPH na výstupu, tak plným právem nárokovala odpočet celé DPH na vstupu z investice. Ovšem když posléze vyšlo najevo, že přírodní zákony porušeny nebyly a jde o nějaký šikovný technický podvod a šmejd… Začala produkty rozdávat darem pro potěchu dětem ve školách. No a to už jaksi není podporováno možností odpočtu DPH. Pokud k této změně mající vliv na nárok na odpočet daně, dojde do 5 let od pořízení DM – u nemovitostí do 10 let – musí plátce formou úpravy odpočtu „vrátit“ poměrnou část DPH z pořízeného DM…

4.33 Vliv zrušení registrace plátce na odpisy hmotného majetku

OSVČ (plátce DPH) v roce 2023 koupil dodávkový automobil pro firemní potřeby jako hmotný majetek za 300 000 Kč + DPH 63 000 Kč, kterou si plně uplatnil k odpočtu daně. V roce 2026 zrušil registraci plátce.

Jaký má vliv zrušení registrace plátce na odpisy hmotného majetku?

Vstupní cenou tohoto hmotného majetku – odpisová skupina 2, minimální doba odpisování 5 let – byla tedy jeho pořizovací cena bez DPH ve výši 300 000 Kč. V souladu s § 31 ZDP poplatník začal vozidlo daňově odpisovat rovnoměrnými odpisy od roku 2022; pozn. nechtěl nebo nemohl využít mimořádné odpisy 24 měsíců:

•    Daňový odpis za 1. rok odpisování 2023 = 300 000 Kč x 0,11 = 33 000 Kč

•    Daňový odpis za 2. rok odpisování 2024 = 300 000 Kč x 0,2225 = 66 750 Kč

•    Daňový odpis za 3. rok odpisování 2025 = 300 000 Kč x 0,2225 = 66 750 Kč

S odpisem za rok 2026 to bude pracnější, protože je třeba – v souladu s Pokynem GFŘ D-59 – zohlednit zrušení registrace plátce, která si vyžádá snížení části uplatněné DPH na vstupu při pořízení automobilu, která se tak „vrátí“ do státní kasy, odkud byla v roce 2023 odebrána formou odpočtu DPH na vstupu. Toto snížení odpočtu daně se zahrne do vstupní ceny, kterou „změní“ (zvýší) ve smyslu § 29 odst. 7 ZDP, což nebude ale mít vliv na roční odpisovou sazbu. Stále se použije 0,2225 a nikoli 0,20 pro „zvýšenou“ vstupní cenu, k níž dochází pouze po technickém zhodnocení, viz § 29 odst. 3 ZDP. O kolik půjde, na to odpoví § 79a spolu s § 78d ZDPH.

Podstatné je, že od roku pořízení auta (2023) ještě neuplynula 5letá lhůta pro tzv. úpravu odpočtu daně ve smyslu § 78 až § 78e ZDPH – skončila by až s rokem 2027. Proto je třeba u tohoto hmotného majetku snížit původně uplatněný odpočet daně na vstupu při zrušení registrace plátce. Toto „dodanění“ se vypočte ve výši jednorázové úpravy odpočtu daně, jako by vůz byl prodán coby osvobozené plnění bez nároku na odpočet daně.

Zjednodušeně se to provede tak, že se původní odpočet daně 63 000 Kč rozdělí na pět stejných částí – 5 x 12 600 Kč – a každému roku z pětiletého testovacího období se přisoudí jedna poměrná část. První poměrná část 12 600 Kč pro rok pořízení auta (2023), druhá část za rok 2024 i třetí vážící se k uplynulému roku 2025 se nechají bez úprav. V těchto letech totiž plátce splňoval podmínky pro uplatnění plného odpočtu daně na vstupu.

Problémem jsou zbývající dvě poměrné části uplatněného plného odpočtu daně 2 x 12 600 = 25 200 Kč. V jejich případě již dotyčná OSVČ coby neplátce DPH nesplní podmínky odpočtu daně ohledně předmětného dlouhodobého majetku (automobilu). Bude totiž mít již trvale nulový „ukazatel nároku na odpočet daně“, protože se zrušením registrace plátce končí nárok na odpočet daně. Jedná se tak o hledanou výši „dodanění“, o níž musí končící plátce snížit odpočet daně ve svém úplně posledním přiznání k DPH v roce 2026. Přesně vyjádřeno jde o výpočet 2 x 63 000 Kč x (0 % – 100 %) / 5 = 2 x (– 63 000) / 5 =
2 x (– 12 600 Kč) = – 25 200 Kč.

Po nalezení kýženého snížení odpočtu daně při zrušení registrace plátce 25 200 Kč se vracíme ze světa DPH zpátky do daně z příjmů, kde – jak jsme předeslali – o tuto částku náš poplatník zvýší vstupní cenu daného hmotného majetku z dosavadních 300 000 Kč na 325 200 Kč. Takže může pokračovat v daňových odpisech.:

•  Daňový odpis za 4. rok odpisování 2026 = 325 200 Kč x 0,2225 = 72 357 Kč

•  Daňový odpis za 5. rok odpisování 2027 = 325 200 Kč x 0,2225 = 72 357 Kč

Automobil byl daňově odpisován standardních 5 let, jenže… Kolik činil úhrn odpisů = 33 000 Kč + 2 x 66 750 Kč + 2 x 72 357 Kč = 311 214 Kč. A jaká je změněná vstupní cena = 325 200 Kč. Zbývá tedy ještě doodepsat rozdílovou částku 13 986 Kč, což poplatník dokončí teprve šestým rokem 2028 daňového odpisování.

4.34 Bezúplatný převod stavby

Podnikatel, který je plátcem daně, se rozhodl, že převede v roce 2026 bezúplatně na svého syna dílnu, kterou má jako stavbu v obchodním majetku. Tato stavba, kterou plátce sám vybudoval, byla poprvé kolaudována v roce 2014 a při jejím pořízení byl plátcem uplatněn odpočet daně v plné výši. Od té doby nebylo provedeno technické zhodnocení této stavby, ani nebyla provedena její podstatná změna ve smyslu § 56 odst. 5 zákona o DPH.

Jaký je postup v případě bezúplatného převodu stavby z obchodního majetku plátce?

Tento bezúplatný převod stavby bude považován ve smyslu § 13 odst. 4 písm. a) zákona o DPH za dodání nemovité věci za úplatu, u kterého je třeba postupovat podle § 56 odst. 1 zákona o DPH. Podle tohoto odstavce uvedené dodání stavby splňuje podmínky pro osvobození od daně bez nároku na odpočet daně. V souvislosti s tímto bezúplatným převodem stavby tedy nevznikne podnikateli povinnost přiznat daň na výstupu, ale v ř. 50 přiznání k DPH musí plátce částku stanovenou podle § 36 odst. 6 písm. a) bod c) zákona o DPH, tj. částku celkových nákladů bez daně vynaložených na vybudování této stavby. Tato částka byla stanovena ve výši 4 000 000 Kč. Tuto částku tedy plátce uvedl v ř. 50 přiznání k DPH a zároveň v ř. 51 a tím ji vyloučil podle § 76 odst. 3 zákona o DPH z výpočtu koeficientu pro krácení nároku na odpočet daně, protože se jedná o dodání dlouhodobého majetku, který plátce využíval pro svou ekonomickou činnost.

V souvislosti s tímto převodem stavby, který je osvobozen od daně, nevznikne plátci povinnost provádět úpravu odpočtu podle § 78d zákona o DPH, přestože při pořízení stavby uplatnil nárok na odpočet daně, protože lhůta pro úpravu odpočtu již uplynula a na stavbě neprovedl plátce žádné technické zhodnocení.

4.35 Test využití přijatého zdanitelného plnění pro ekonomickou činnost

Účetní podniká jako OSVČ v oboru vedení účetnictví a je plátce DPH. Firemní kancelář si zřídil v jednom pokoji svého rodinného domku. Za tímto účelem koupil od plátců kancelářský nábytek, stolní počítač a programové vybavení pro vedení účetní administrativy. Zvažuje uplatnění odpočtu DPH na vstupu.

Kancelářský nábytek i účetní program bude pan Emil využívat pouze pro své vlastní podnikání, tedy pro uskutečňování ekonomické činnosti, kterou bude jen poskytování zdanitelných účetních služeb. Proto si coby plátce může uplatnit plný nárok na odpočet DPH na vstupu z nákupů obou těchto přijatých zdanitelných plnění.

Složitější to bude s počítačem, který bude OSVČ využívat rovněž pro své osobní (soukromé) potřeby, které nesouvisejí s jeho ekonomickou (podnikatelskou) činností. Může si proto nárokovat odpočet daně na vstupu z nákupu počítače pouze v částečné výši, která bude odpovídat poměru jeho využití pro ekonomické činnosti.

Jak má účetní předem vědět, v jakém poměru bude v budoucnu používat počítač pro své podnikání versus soukromě?

Na tuto praktickou potíž výslovně pamatuje zákonné ustanovení § 75 odst. 4 ZDPH: „Nelze-li v okamžiku uplatnění odpočtu daně stanovit výši poměrného koeficientu podle skutečného podílu použití, stanoví ji plátce kvalifikovaným odhadem;“.

Účetní tedy „kvalifikovaně“ odhadne, že pro své podnikání (tedy pro ekonomickou činnost) bude nový počítač v budoucnu zřejmě využívat zhruba z 80 % a ze zbylých 20 % pro osobní potřeby (slovy zákona (tedy pro jiné účely, než pro svá uskutečněná plnění v rámci ekonomické činnosti). Proto si může coby plátce nárokovat jen tomu odpovídající poměrnou část odpočtu DPH na vstupu z koupě počítače ve výši 80 %.

4.36 Pro neplátce DPH je vhodný finanční leasing á la poskytnutí služby

Živnostník z předešlého příkladu se ale hned při prvním problému nevzdává. Poté co prostudoval zákon o DPH, navštívil prodejce stavební techniky znova a požádal jej o „službový“ finanční leasing, kde nebude předem dohodnuto, že se uživatel stane posléze vlastníkem užívaného bagru.

Jak postupovat v dané situaci?

Díky tomu nepůjde o „dodání zboží“, kde je nutno přiznat hned při předání věci uživateli DPH z celé hodnoty leasingu zboží, ale o „poskytnutí služby“, u níž podléhají DPH samostatně dílčí splátky úplaty – tedy cca 10 000 Kč měsíčně – s čímž živnostník původně počítal.

Sice by asi i tak pro živnostníka bylo výhodnější, aby se stal plátcem DPH. Je ale pravdou, že možnost nároku na odpočet daně je vykoupena stále složitějšími pravidly, rostoucí administrativou a stresem z vyššího rizika berních kontrol a možných postihů (za prkotiny). Navíc jeho zákazníky jsou vesměs spotřebitelé (neplátci), pro které by tato daň představovala pochopitelně další „jalové“ navýšení ceny. Asi zůstane raději neplátcem.

4.37 Dobrotivý plátce se zapotí s DPH

Firma Dobráci, s.r.o. obchoduje s hračkami a je plátcem DPH. Vždycky před Mikulášem a na Den dětí má společník a současně jednatel ze zvyku obdarovat děti v místní mateřské školce. Nejde o účelové dary koupené právě pro tyto účely, ale jednoduše – méně altruisticky, a více pragmaticky – tímto ušlechtilým počinem poněkud uleví svému skladu od plyšových a jiných „ležáků“. No i tak zajisté hračky děti potěší (až na výjimky).

Jak je to z pohledu DPH?

Jedná se tedy o darování zásob zboží, u kterého Dobráci, s.r.o. standardně v minulosti (při jejich pořízení od plátců) nárokovali odpočet DPH na vstupu. Slovy zákona o DPH se tedy jedná o „použití hmotného majetku pro účely nesouvisející s uskutečňováním ekonomických činností plátce“, u kterého se uplatní fikce úplatnosti a jde tudíž o zdanitelné plnění – dodán zboží „za úplatu“. Protože jde o zboží, které plátce koupil, zná tak jeho cenu bez DPH, což bude základem pro výpočet příslušné DPH na výstupu za takto využité zásoby zboží. Letos začal do školky chodit potomek majitele firmy, a tak byl ještě šlechetnější… Zadarmo – míněno z hlediska školky – na školní zahradě jeho zaměstnanci vybudovali „dětský ráj“ plný prolézaček, houpaček a skluzavek.

Dobráci, s.r.o. u souvisejících vstupů (nákupů) od plátců nárokovala odpočet DPH. I toto bezúplatné plnění je pro účely DPH v „poskytnutím služby za úplatu“ a podléhá tak DPH na výstupu – ke dni „darování“, resp. předání a převzetí hotového hřiště. Základem pro výpočet daně bude výše celkových nákladů – za materiál, práci, energii, externí služby dodavatelů atd. – skutečně vynaložených na realizaci dětského ráje.

4.38 Pro neplátce DPH je „povinný“ finanční leasing nevýhodný

Drobný živnostník provozující všemožné pomocné stavební práce a není plátcem DPH. Protože si už něco nastřádal a s podnikáním to myslí vážně a dlouhodobě, rozhodl se pořídit si bagr. Na přímou koupi sice nemá potřebných cca 500 000 Kč a zadlužovat se úvěrem nechce, ale spočítal si, že finanční leasing na 5 let by měl v pohodě utáhnout – počítal s měsíčními splátkami cca 10 000 Kč. Vyhlédnul si dokonce už i prodejce stavební techniky, který by mu v tomto směru vyšel vstříc. Prodejce je samozřejmě plátcem DPH, a tak živnostníka jen tak mimoděk upozornil, že kromě pochopitelně vyšší první splátky cca 50 000 Kč bude muset požadovat úhradu také DPH z celé sjednané částky, tedy 21 % z cca 500 000 Kč, což činí něco přes 100 000 Kč.

Jaké je řešení dané situace?

Pokud by živnostník byl plátcem DPH – což se mu možná vyplatí i jen z důvodu koupě bagru – tak by úvodní plná daňová povinnost až takovým problémem nebyla. Zhruba do dvou měsíců by jí dostal vyplacenu „zpět“ od správce daně formou nadměrného odpočtu.

Jako neplátce ale samozřejmě tuto možnost nemá, a proto z finančních důvodů nemohl s prodejcem bagru uzavřít smlouvu o finančním leasingu s povinným převodem.

4.39 Odpisovaný majetek versus DM

Zdaleka nejčastějším DM – ve smyslu DPH – je daňově odpisovaný hmotný majetek, kam patří zejména samostatné hmotné movité věci s pořizovací (kupní) cenou přesahující limit 80 000 Kč daný zákonem o daních z příjmů. A to bez ohledu na to, jestli se u dotyčné firmy pro účetní účely jedná o účetně odpisovaný dlouhodobý hmotný majetek (po překročení ocenění, které si sama stanovila – může být vyšší nebo nižší, než uvedený daňový limit) nebo o tzv. drobný hmotný majetek spadající mezi zásoby materiálu (pokud u účetní jednotky daná věc sice má dlouhodobé upotřebení, ale její účetní ocenění nepřesáhlo zmíněný její účetní limit dlouhodobého majetku). Dalšími četnými zástupci DM jsou – tentokrát již bez ohledu na jejich účetní nebo daňové ocenění – stavby a tzv. jednotky (bytové či nebytové), nejde-li ovšem dle účetních pravidel pro dotyčnou účetní jednotku o zásoby zboží (nemovitost určená k prodeji, nepronajímaná), nebo o výrobek vytvořený vlastní stavební a navazující činností. Elektrokolo koupené za 70 000 Kč.

Je pro účely DPH v „problémové“ kategorii DM?

Pokud by nešlo o účetní jednotku, pak nikoliv, jelikož kvůli nesplnění hodnotového limitu nepůjde o daňově odpisovaný hmotný majetek. Ovšem jestliže dotyčný plátce vede (podvojné) účetnictví, pak záleží na tom, jak má stanoven hodnotový účetní limit pro dlouhodobý hmotný majetek.

Pokud by to bylo na méně než oněch 70 000 Kč, tak půjde o účetně odpisovaný – dlouhodobý hmotný majetek – a proto návazně také o – dlouhodobý majetek v DPH.

4.40 Nové omezení odpočtu DPH u luxusních aut

Úspěšná firma – Luxus, a.s. – si formou finančního leasingu pořídila reprezentativní pět metrů dlouhý osobní automobil. Celková úplata je 5 miliony Kč bez DPH, která činí další 1 050 000 Kč. Přičemž tento plátce bude limuzínu využívat pouze pro potřeby svého podnikání (jen zdanitelná plnění) jako dlouhodobý majetek.

Jaké je správné řešení?

Pokud byla smlouva uzavřena a vozidlo předáno ještě do konce roku 2023, mohl si plátce standardně uplatnit plný odpočet celé DPH na vstupu 1 050 000 Kč. Ovšem kdyby k přenechání limuzíny k užívání došlo až v roce 2024, 2025 nebo 2026, pak si plátce sice formálně také bude moci uplatnit plný odpočet DPH na vstupu, jenže ten již u luxusních osobních aut přes 2 miliony Kč nově podléhá regulaci a jeho „DPH na vstupu“ bude omezena na 420 000 Kč.

Nadlimitní částka DPH 630 000 Kč, kterou firma Luxus, a.s. musí uhradit poskytovateli finančního leasingu proto reálně i plátci zvýši cenu. Poznamenejme, že až s takto limitovanou DPH na vstupu je nutno pracovat případně i dále, pokud má plátce nárok pouze na částečný odpočet daně dle § 75 a § 76 ZDPH.

Řešení č. 4.30 až 4.40 zpracoval Ing. Martin Děrgel (II/2026)

4.41 Vyřazení majetku pro osobní potřebu plátce

Podnikatel, který je plátcem daně, pořídil za úplatu v roce 2021 osobní počítač, za cenu 50 000 Kč bez daně vyřadil z obchodního majetku pro osobní potřebu osobní počítač a uplatnil při jeho pořízení plný nárok na odpočet daně ve výši 10 500 Kč (21 % z částky 50 000 Kč. V únoru 2025 se plátce rozhodne tento počítač vyřadit z obchodního majetku a využívat jej výhradně pro osobní potřebu.

Jaký je postup při vyřazení majetku pro osobní potřebu plátce?

Vyřazení tohoto počítač je jako trvalé použití zboží, které je obchodním majetkem plátce, pro jeho osobní potřebu ve smyslu § 13 odst. 5 písm. a) použitím zboží pro účely nesouvisející s uskutečňováním ekonomické činnosti plátce, které se podle § 13 odst. 4 písm. a) zákona o DPH považuje za dodání zboží za úplatu. Tuto transakci je tedy třeba považovat za zdanitelné plnění, u něhož se základ daně stanoví podle § 36 odst. 6 písm. a) bod 1 zákona o DPH.

Podle tohoto ustanovení vyšel plátce pro stanovení základu daně z pořizovací ceny bez daně (50 000 Kč) a snížil jí o hodnotu opotřebení (40 000 Kč). Základem pro výpočet daně tedy bude částka 10 000 Kč bez daně. Z této částky přizná plátce na základě dokladu o použití v daňovém přiznání za únor 2026 daň při sazbě 21 % ve výši 2 100 Kč.

4.42 Poskytnutí zboží jako věcné odměny

Obchodní společnost, která je plátcem a která vyrábí a prodává spotřební zboží, poskytne v měsíci březnu 2026 svým zákazníkům, kteří při jednom nákupu nakoupili zboží za více než 10 000 Kč bezúplatně výrobek, který sama vyrábí. Jedná se tedy o přenechání zboží, které je obchodním majetkem plátcem bez úplaty ve smyslu § 13 odst. 5 písm. b), které je použitím zboží pro účely nesouvisející s uskutečňováním ekonomické činnosti plátce a které se podle § 13 odst. 4 písm. a) zákona o DPH považuje za dodání zboží za úplatu.

Jaký je postup při uplatnění daně v případě, kdy plátce daně poskytne bezúplatně zboží?

Tuto transakci je tedy třeba považovat za zdanitelné plnění, u něhož se základ daně stanoví podle § 36 odst. 6 písm. a) bod 2 zákona o DPH. Podle tohoto ustanovení stanovil plátce základ daně ve výši ceny obdobného zboží bez daně. Tato částka byla stanovena ve výši 1 000 Kč.

V průběhu měsíce března 2026 poskytne plátce zákazníkům celkem 100 ks těchto výrobků, a proto částka, ze které přizná plátce na základě dokladu o použití v daňovém přiznání za březen 2026, bude činit 100 000 Kč a daň při sazbě 21 % z této částky činí 21 000 Kč.

4.43 Poskytnutí elektronicky poskytované služby osobě nepovinné k dani

Obchodní společnost se sídlem v tuzemsku, které je plátcem daně, a která nemá provozovnu v žádném jiném členském státě, prodává softwarové aplikace pro mobilní telefony, tj. poskytuje elektronicky poskytovanou službu osobám nepovinným k dani z jiných členských států EU.

Jak postupovat v případě poskytnutí elektronicky poskytované služby osobě nepovinné k dani?

U těchto služeb poskytovaným osobám nepovinným k dani se určí místo plnění podle § 10i zákona o DPH, tj. místa příjemce služby. Obchodní společnost poskytuje tyto služby jak zákazníkům z tuzemska, tak i ze Slovenska, Polska a Rakouska. Daň ze služeb poskytovaných s místem plnění v tuzemsku přizná standardním způsobem. Daň ze služeb s místem plnění v jiných členských státech musí v příslušné sazbě platné v dané zemi obchodní společnost platit v jednotlivých členských státech, kde je místo plnění. Obchodní společnost se rozhodne zaregistrovat se k zvláštnímu režimu jednoho správního místa (OSS) v tuzemsku, které bude státem identifikace, a to přes daňový portál Finanční správy ČR, aby se nemusela registrovat jako plátce v členských státech EU, kam poskytuje tyto vybrané služby.

Finanční správě bude každé čtvrtletí elektronicky podávat daňové přiznání a platit v eurech daň spojenou s prodejem softwarových aplikací osobám nepovinným k dani z jiných členských států, tj. Slovenska, Polska a Rakouska. Finanční správa ČR zajistí přeposlání příslušných částek daně a částí daňových přiznání do jednotlivých uvedených členských států jako států spotřeby. Ve standardním přiznání k DPH, které firma podává v ČR, bude hodnotu vybraných služeb, z nichž bude přiznávat daň ve zvláštním režimu, uvádět v ř. 26, kam se vykazují ostatní plnění s nárokem na odpočet daně, včetně služeb s místem plnění mimo tuzemsko.

4.44 Poskytnutí reklamního předmětu jako dárku v rámci ekonomické činnosti

Obchodní společnost, která je plátcem daně a která uskutečňuje pouze zdanitelná plnění, nakoupila v lednu 2026 sportovní tašky opatřené logem firmy za jednotkovou cenu 480 Kč bez daně jako reklamní předměty pro své zákazníky.

Jak je to v případě poskytnutí reklamního předmětu jako dárku v rámci ekonomické činnosti?

Tyto tašky je tedy možno z hlediska zákona o daních z příjmů chápat jako reklamní nebo propagační předmět a z hlediska zákona o DPH jako dárek v rámci ekonomické činnosti. Při pořízení tašek vzniká společnosti v souladu s § 72 zákona o DPH plný nárok na odpočet daně, protože uskutečňuje výhradně zdanitelná plnění a poskytnutí tašek jako dárků v rámci ekonomické činnosti s nimi souvisí.

Bezúplatné rozdávání těchto tašek jako reklamních předmětů z hlediska daně z příjmů a dárků v rámci ekonomické činnosti z hlediska DPH zákazníkům nemusí společnost zdaňovat a nevykazuje je tedy nikde v přiznání k DPH ani v kontrolním hlášení.

4.45 Prodej zboží na dálku z tuzemska do jiného členského státu

Obchodní společnost se sídlem v tuzemsku, která je plátcem daně v tuzemsku, začala v říjnu 2025 provozovat e-shop se spotřebním zbožím, z něhož prodává zboží jak zákazníkům z tuzemska, tak i formou prodeje zboží na dálku zákazníkům z jiných členských států. Při prodeji zboží zákazníkům z tuzemska je místo plnění podle § 7 odst. 2 zákona o DPH v tuzemsku a z těchto prodejů přiznává prodávající daň na výstupu v tuzemsku standardním způsobem, tj. v ř. 1 nebo 2 daňového přiznání.

Jak je to v případě prodeje zboží na dálku z tuzemska do jiného členského státu?

Po zahájení prodeje zboží na dálku do jiných členských států se určovalo místo plnění podle § 8 odst. 2 zákona o DPH, tj. dokud nebyl překročen hodnotový limit 10 000 EUR za kalendářní rok, zůstalo pro prodej zboží na dálku místo plnění v tuzemsku, kde je zahajována přeprava prodávaného zboží. V prosinci 2025 celková hodnota zboží prodaného na dálku do jiných členských státu překročila za kalendářní rok 2025 částku 10 000 EUR. Již z dodaného zboží, kterým byl překročen hodnotový limit pro přenesení místa plnění do členského státu, kde je ukončena přeprava zboží, musela být prodávajícím odvedena daň v jiném členském státě, kde je ukončena jeho přeprava, a to podle pravidel platných v tomto členském státě. Návazně musí plátce z veškerých dalších prodejů zboží na dálku s místem plnění v jiných členských státech plátce odvádět daň v těchto státech, a to obecně standardním způsobem, který je spojen registrace a podáváním daňového přiznání v těchto státech. Druhou možností odvádění daně je pro prodávajícího přihlásit se v tuzemsku prostřednictvím daňového portálu do zvláštního režimu jednoho správního místa (OSS) a jeho prostřednictvím daň z prodeje zboží na dálku do jiných členských států odvádět.

Tento postup je racionální zejména v případě, že by plátce jako prodávající formou prodeje zboží na dálku dodával zboží zákazníkům do více členských států. Při uplatnění zvláštního režimu jednoho správního místa při prodeji zboží na dálku do jiného členského státu prakticky daň z prodaného zboží, která přísluší jiným členských států, v nichž je místo plnění, vybere od prodávajícího česká daňová správa.

4.46 Poskytnutí obchodního vzorku

Obchodní společnost, která je plátcem daně, vyrobila nový typ pracího prášku, který hodlá v průběhu roku 2026 uvést na trh. Při jeho výrobě uplatňovala nárok na odpočet daně. Pro vyzkoušení zájmu spotřebitelů o tento nový výrobek rozdala obchodního vzorky tohoto výrobků svým distributorům a část i přímo konečným spotřebitelům na propagačních akcích v hypermarketech.

Jak postupovat v případě poskytnutí obchodního vzorku?

Bezúplatné poskytnutí uvedených výrobků, které splňují charakteristiku obchodních vzorků, není předmětem DPH a při jejich výrobě má obchodní společnost nárok na odpočet daně v plné výši, protože jejich rozdávání má nespornou vazbu na zdanitelná plnění společnosti uskutečňovaná v rámci její ekonomické činnosti.

4.47 Prodej zboží na dálku z jiného členského státu do tuzemska

Obchodní společnost se sídlem v Rakousku, která je v tomto členském státě osobou registrovanou k dani a která nemá v tuzemsku provozovnu, začala od začátku roku 2026 provozovat e-shop. Tato obchodní společnost začala dodávat zboží formou prodeje zboží na dálku ze svého skladu v Rakousku také zákazníkům do České republiky.

Jak je to u prodeje zboží na dálku z jiného členského státu do tuzemska ?

Po zahájení prodeje do České republiky jako jiného členského států formou prodeje zboží na dálku se místo plnění určí podle § 8 odst. 2 zákona o DPH, tj. dokud prodávající nepřekročí hodnotový limit 10 000 EUR za kalendářní rok stanovený podle tohoto odstavce, zůstane pro prodej zboží na dálku místo plnění v Rakousku, kde je zahajována přeprava prodávaného zboží. Daň bude ze zboží dodaného do České republiky formou prodeje zboží na dálku odvádět prodávající v Rakousku, kde je místo plnění a zboží tedy nebude zdaňováno v České republice. Pokud by ale např. v březnu 2026 celková hodnota zboží prodaného prodávajícím z Rakouska na dálku do jiných členských státu překročila od začátku roku 2026 částku 10 000 EUR, jako limit pro přenesení místa plnění při prodeji zboží na dálku do členského států ukončení přepravy, prodávajícímu by vznikla povinnost odvádět daň v tuzemsku.

Prodávající se může zaregistrovat jako plátce v tuzemsku u Finančního úřadu pro Moravskoslezský kraj se sídlem v Ostravě, jak vyplývá z § 6c zákona o DPH, a přiznávat daň v České republice standardním způsobem, tj. v normálním daňovém přiznání a na jeho základě odvádět daň přímo české daňové správě. Druhou možností odvádění daně je pro prodávajícího přihlásit se v Rakousku, kde má sídlo do zvláštního režimu jednoho správního místa a jeho prostřednictvím daň z prodeje zboží do tuzemska odvádět. Českou DPH z prodeje zboží na dálku do České republiky tedy prakticky vybere pro Českou republiku rakouská daňová správa.

4.48 Poskytnutí lihoviny jako dárku v rámci ekonomické činnosti

Obchodní společnost, která je plátcem daně, nakoupila v lednu 2026 láhve lihoviny za jednotkovou cenu 350 Kč bez daně jako dárky v rámci ekonomické činnosti pro své obchodní partnery.

Jaký je postup při poskytnutí lihoviny jako dárku v rámci ekonomické činnosti?

Z hlediska zákona o daních z příjmů se sice jedná o výdaj na reprezentaci, který není daňově uznatelným výdajem, ale z hlediska zákona o DPH lze jako u dárku v rámci ekonomické činnosti uplatnit nárok na odpočet daně v souladu s ustanovením § 72 zákona o DPH, pokud společnost neuskutečňuje žádná plnění osvobozená od daně bez nároku na odpočet daně.

Bezúplatné rozdávání těchto lahví lihoviny jako dárků v rámci ekonomické činnosti obchodním partnerům nemusí obchodní společnost zdaňovat a nevykazuje je tedy nikde v přiznání k DPH ani v kontrolním hlášení.

Řešení č. 4.41 až 4.48 zpracoval Ing. Václav Benda (II/2026)