DPP a zdravotní pojištění

Z jakých důvodů je ve zdravotním pojištění důležitá u dohody o pracovní činnosti rozhodná částka příjmu 4 000 Kč? Připočítává se v případě souběžných pracovněprávních vztahů u jednoho zaměstnavatele příjem z dohody o pracovní činnosti k příjmu z pracovní smlouvy? Do kolika let věku dítěte lze čerpat rodičovskou dovolenou nebo pobírat rodičovský příspěvek?

V současné době je v podstatě jedinou přetrvávající návazností zdravotního pojištění na nemocenské pojištění výše částek rozhodných pro účast na zdravotním pojištění u obou typů dohod. Konkrétně u dohody o pracovní činnosti (DPČ) je v roce 2024 osoba ve zdravotním pojištění zaměstnancem, pokud u jednoho zaměstnavatele příjem u DPČ (jedné či více) činí alespoň 4 000 Kč.

Pro povinnost zaměstnavatele plnit zákonné povinnosti ve zdravotním pojištění, tedy přihlásit osobu jako zaměstnance a odvádět pojistné podle zákona, rozhoduje pouze a jedině výše příjmu zúčtovaná zaměstnanci zaměstnavatelem za rozhodné období kalendářního měsíce, fakticky bez ohledu na délku trvání dohody v tomto měsíci.

Odhlášení osoby
jako zaměstnance

Zaměstnanec pracuje na „celoroční“ DPČ, tedy uzavřenou od 1. 1. do 31. 12. V každém měsíci dosáhne částka zúčtovaného příjmu alespoň 4 000 Kč, výjimkou je pouze měsíc červen, kdy byl příjem z důvodu nemoci nižší než 4 000 Kč. V takovém případě zaměstnavatel odhlásí osobu jako zaměstnance na měsíc červen použitím kódů „O“ k 31. 5. a „P“ k 1. 7. Kódy se použijí do osmi dnů po skončení měsíce června, resp. července, neboť teprve po skončení těchto měsíců je zaměstnavateli známo, že účast na zdravotním pojištění z titulu výše příjmu zanikla a posléze opětovně vznikla.

Když zaměstnavatel osobu jako zaměstnance na příslušný kalendářní měsíc odhlašuje, měl by v tomto směru informovat i samotného zaměstnance, že po určité období (minimálně jeden celý kalendářní měsíc) nemá řešené své zdravotní pojištění tímto zaměstnáním. Toto neplatí například tehdy, pokud je zaměstnanec evidován u zdravotní pojišťovny ve „státní kategorii.“

Souběžné příjmy

Zaměstnanec se neodhlašuje také tehdy, pokud jsou u jednoho zaměstnavatele současně sjednány dva pracovněprávní vztahy, tedy příjem na základě pracovní smlouvy a souběžná DPČ, a příjem na DPČ poklesne pod 4 000 Kč.

V tomto případě je důležité, že pojištěnec je jako zaměstnanec trvale přihlášen z titulu běžící pracovní smlouvy, takže k odhlašování není za této situace důvod.

Pokud příjem na DPČ dosáhne částky podléhající odvodu pojistného, tedy alespoň 4 000 Kč, připočte se v příslušném kalendářním měsíci k příjmu z pracovní smlouvy. Jestliže naopak příjem na DPČ povinnost placení pojistného nezakládá (nedosahuje 4 000 Kč), odvede zaměstnavatel pojistné pouze z pracovní smlouvy. Při odvodu pojistného zaměstnavatel případně řeší i dodržení minimálního vyměřovacího základu.

Péče o dítě

V praxi se vyskytují případy, kdy dohody o pracovní činnosti bývají sjednávány v souvislosti s určitou formou péče o dítě. Jak má zaměstnavatel správně nastavit procesy a provést odvod pojistného zdravotní pojišťovně v těchto dvou situacích?

Zaměstnankyně čerpá rodičovskou dovolenou do 3 let věku dítěte a přitom má u téhož zaměstnavatele navíc uzavřenu DPČ. Rodičovský příspěvek byl vyčerpán po dvou letech.

Po dobu čerpání rodičovského příspěvku a rodičovské dovolené je za zaměstnankyni plátcem pojistného stát. „Státní kategorie“ trvala déle u rodičovské dovolené, takže stát je plátcem pojistného až do dovršení 3 let věku dítěte.

Je-li sjednána DPČ, odvádí zaměstnavatel pojistné z dosaženého příjmu bez dopočtu a doplatku do minima – za podmínky, že příjem u DPČ činí alespoň 4 000 Kč. Pokud příjem u DPČ nedosáhne 4 000 Kč, pojistné se neodvádí. Oznamovací povinnost (přihlašování osoby jako zaměstnance) plněna není, neboť zaměstnankyně byla přihlášena ke dni nástupu do zaměstnání a pracovní poměr trvá.

Tento postup by platil i tehdy, kdyby byla rodičovská dovolená ukončena dovršením 3 let věku dítěte a rodičovský příspěvek by byl pobírán do 4 let věku.

Zaměstnankyně čerpá neplacené volno do 4 let věku dítěte a přitom má nebo nemá u téhož zaměstnavatele uzavřenu DPČ. Když žena nastoupí na neplacené volno do 4 let věku dítěte, ponechává zaměstnavatel kategorii „plátce stát“ každopádně tehdy, pokud je čerpán rodičovský příspěvek do 4. narozenin dítěte.

Kategorii osob, za které je plátcem pojistného stát, ukončuje zaměstnavatel v situaci, kdy při souběhu těchto kategorií:

skončí čerpání rodičovského příspěvku nebo

skončí rodičovská dovolená

podle toho, která kategorie bude ukončena později. (Poznámka: U dětí narozených od 1. ledna 2024 lze rodičovský příspěvek čerpat maximálně 3 roky).

Pokud má žena po dobu neplaceného volna uzavřenou DPČ, pak při příjmu alespoň 4 000 Kč platí obecná zásada, že v případě neplaceného volna do 4 let věku dítěte musí být proveden dopočet a doplatek pojistného do zákonného minima, není-li osoba od této povinnosti osvobozena, jak si v dalším textu rozebereme.

Tato situace má však pro zaměstnance i pro zaměstnavatele zcela relevantní řešení, kdy se dopočet a doplatek do minima nemusí provádět, ale pojistné odvádí zaměstnavatel ze skutečně dosaženého příjmu.

Vycházejme ze situace, kdy byla ukončena rodičovská dovolená (standardně dovršením tří let věku dítěte), což oznámí zaměstnavatel zdravotní pojišťovně kódem „U“, a následně došlo mezi oběma stranami k dohodě, kdy ženě bude poskytnuto neplacené volno. V takové situaci se pro další postup se nabízí varianta, podle které může být žena zařazena u své zdravotní pojišťovny jako osoba celodenně osobně a řádně pečující o jedno dítě do sedmi let věku. Splňuje-li tato žena podmínky uvedené v ustanovení § 3 odst. 8 písm. c) zákona č. 592/1992 Sb., ve znění p.p., vystaví o této skutečnosti svému zaměstnavateli čestné prohlášení. Za této situace zaměstnavatel neřeší odvod pojistného ve vazbě na minimální vyměřovací základ a odvádí pojistné z příjmu dosaženého na základě DPČ, pokud tento činí alespoň 4 000 Kč, dopočet do minimálního vyměřovacího základu se neprovádí. Čestné prohlášení zaměstnankyně si zaměstnavatel pro účel kontroly ze strany zdravotní pojišťovny založí ve své mzdové evidenci.

Tato situace má však ještě jeden aspekt. Pokud žena nemá po dobu neplaceného volna příjem ze zaměstnání nebo ze samostatné výdělečné činnosti, je za ni plátcem pojistného stát, což může být i součástí výše uvedeného čestného prohlášení. V této souvislosti zaměstnavatel nesmí opomenout přihlásit tuto zaměstnankyni kódem „L“ (v podstatě ke dni bezprostředně následujícímu po dni ukončení rodičovské dovolené nebo eventuálně ke dni vystavení čestného prohlášení) a následně pak odhlásit kódem „T“ ke dni předcházejícímu dni, ve kterém zaměstnankyně opět začne pracovat.

Kódy „L“ a „T“ není nutno používat, pokud je po dobu čerpání neplaceného volna pobírán rodičovský příspěvek.

Pro úplnost dodáváme, že ačkoliv hovoříme v předcházejícím textu o ženě (matce), může podmínky celodenní osobní a řádné péče podle zákona splňovat také otec dítěte nebo osoba, které převzala dítě do trvalé péče nahrazující péči rodičů.