Důchodové pojištění osob samostatně výdělečně činných

1.  Účast OSVČ na důchodovém pojištění

2.  Placení pojistného na důchodové pojištění a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti

3.  Placení záloh na pojistné

4.  Placení pojistného a doplatku pojistného

5.  Podávání přehledu o příjmech a výdajích za příslušný kalendářní rok

Osoba vykonávající samostatnou výdělečnou činnost na území České republiky nebo též mimo její území, jestliže tak činí na základě oprávnění k výkonu takové činnosti vyplývajícího z právních předpisů České republiky, se pro účely důchodového pojištění považuje za osobu samostatně výdělečně činnou (dále jen „OSVČ“), pokud již ukončila povinnou školní docházku a dosáhla věku aspoň 15 let. Stejně se posuzuje pro tyto účely i osoba, která při výkonu samostatné výdělečné činnosti spolupracuje a podle zákona o daních z příjmů na ni lze rozdělovat příjmy dosažené výkonem této činnosti a výdaje vynaložené na jejich dosažení, zajištění a udržení.

1.  Účast OSVČ na důchodovém pojištění

Jestliže se příjmy dosažené při zákonem o důchodovém pojištění stanoveném okruhu činností považují podle zákona o daních z příjmů za příjmy ze samostatné činnosti, jedná se o výkon samostatné výdělečné činnosti, který při splnění stanovených podmínek zakládá účast na důchodovém pojištění.

Přitom platí, že OSVČ je účastna důchodového pojištění jen jednou, a to i tehdy, když vykonává několik samostatných činností, popřípadě spolupracuje při výkonu několika těchto činností nebo současně vykonává samostatnou činnost i spolupracuje při další samostatné činnosti.

Pro účely důchodového pojištění rozlišujeme ještě mezi výkonem hlavní a vedlejší samostatné výdělečné činnosti.

Za hlavní samostatnou výdělečnou činnost se samostatná výdělečná činnost považuje vždy v tom období, ve kterém se její výkon nepovažuje za vedlejší samostatnou výdělečnou činnost. Po dobu výkonu hlavní samostatné výdělečné činnosti je OSVČ činná v kalendářním roce vždy povinně účastna důchodového pojištění. Z toho jí plyne povinnost platit zálohy na pojistné na důchodové pojištění a doplatek na „roční“ důchodové pojištění (viz dále).

Za vedlejší samostatnou výdělečnou činnost se považuje tehdy, když OSVČ v kalendářním roce souběžně

-    vykonává zaměstnání zakládající účast na nemocenském pojištění zaměstnanců,

-    má nárok na výplatu invalidního důchodu nebo jí byl přiznán starobní důchod,

-    má nárok na rodičovský příspěvek nebo na peněžitou pomoc v mateřství nebo nemocenské z důvodu těhotenství a porodu, pokud tyto dávky náleží z nemocenského pojištění zaměstnanců, nebo

-    osobně pečuje o osobu mladší 10 let závislou na pomoci jiné osoby ve stupni I až IV, pokud osoba závislá na pomoci je osobou blízkou nebo žije s osobou samostatně výdělečně činnou v domácnosti, i když není osobou blízkou. Pečuje-li více osob současně, považuje se samostatná výdělečná činnost za vedlejší samostatnou výdělečnou činnost u té osoby samostatně výdělečně činné, která byla určena písemnou dohodou všech pečujících osob za osobu pečující v největším rozsahu, a když se nedohodnou, považuje se za ni ta osoba samostatně výdělečně činná, která podle rozhodnutí příslušného orgánu sociálního zabezpečení podle zvláštního právního předpisu pečuje v největším rozsahu,

-    vykonává vojenskou službu v ozbrojených silách České republiky, pokud nejde o vojáky z povolání, nebo

-    je považována za nezaopatřené dítě.

Podmínkou pro to, aby se samostatná výdělečná činnost považovala za vedlejší samostatnou výdělečnou činnost, je, že v kalendářních měsících, v nichž aspoň po část měsíce byla vykonávána samostatná výdělečná činnost, trvala v této době výkonu samostatné výdělečné činnosti ­alespoň některá z uvedených skutečností, a to ­aspoň po část této doby v kalendářním měsíci.

Uvedené skutečnosti svědčící pro posouzení samostatné výdělečné činnosti jako vedlejší musí osoba samostatně výdělečně činná doložit vždy nejpozději do konce kalendářního měsíce následujícího po měsíci, v němž podle zákona o pojistném na sociálním zabezpečení podala přehled o příjmech a výdajích ze samostatné výdělečné činnosti za kalendářní rok, za který chce být považována za osobu samostatně výdělečně činnou vykonávající vedlejší samostatnou výdělečnou činnost. Výjimka platí pouze pro nárok na výplatu invalidního důchodu nebo přiznání starobního důchodu a není povinna dokládat ani takový důvod, o kterém má Česká správa sociálního zabezpečení údaj ve své evidenci nebo má možnost si tento údaj obstarat v elektronické podobě způsobem umožňujícím dálkový přístup. Česká správa sociálního zabezpečení je povinna tyto důvody zveřejnit.

Při výkonu vedlejší samostatné výdělečné činnosti je OSVČ v kalendářním roce účastna důchodového pojištění, jestliže její příjem z vedlejší samostatné výdělečné činnosti dosáhl v kalendářním roce aspoň tzv. rozhodné částky. Ta činí 2,4násobek částky, která se každoročně nově stanoví jako součin všeobecného vyměřovacího základu za kalendářní rok, který o dva roky předchází kalendářnímu roku, za který se posuzuje účast na pojištění, a přepočítacího koeficientu pro úpravu tohoto všeobecného vyměřovacího základu.

Za každý kalendářní měsíc, ve kterém po celý měsíc nebyla vykonávána vedlejší samostatná výdělečná činnost nebo ve kterém po celý měsíc měla OSVČ vykonávající vedlejší samostatnou výdělečnou činnost nárok na výplatu nemocenského nebo peněžité pomoci v mateřství jako OSVČ, se rozhodná částka sníží o jednu dvanáctinu. Za období nároku na výplatu nemocenského se přitom považuje též období prvních 14 kalendářních dnů dočasné pracovní neschopnosti (karantény), za které se nemocenské OSVČ nevyplácí. Příjmem se tu rozumí daňový základ OSVČ určený podle zákona o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti.

Rozhodná částka pro účast OSVČ ve vedlejší činnosti na důchodovém pojištění za rok 2014 činí 62 261 Kč (při výpočtu se vychází z údajů ve vyhlášce č. 296/2013 Sb.) a její jedna dvanáctina činí 5 188 Kč. Pro rok 2015 činí tato částka 63 865 Kč (z údajů ve vyhlášce č. 208/2014 Sb.) a její jedna dvanáctina činí 5 322 Kč.

?  Příklad

Zaměstnankyně v hlavním pracovním poměru se jako vyučená švadlena rozhodla přivydělat si ke svému příjmu ze zaměstnání ještě jako domácí švadlena. Tuto samostatnou výdělečnou činnost zahájila od 1. dubna 2014.

S ohledem na skutečnost, že ji vykonává souběžně se zaměstnáním zakládajícím nemocenské pojištění, je tato činnost hodnocena jako vedlejší samostatná výdělečná činnost. Protože v období leden až březen 2014 nebyla samostatná výdělečná činnost vykonávána, sníží se rozhodná částka pro účast na důchodovém pojištění této osoby za rok 2014 o tři dvanáctiny, tj. o 15 354 Kč, a bude tak činit za rok 2014 pro tuto osobu částku 46 907 Kč. Dosáhne-li tedy příjem ze samostatné činnosti této osoby za rok 2014 částku 46 907 Kč či vyšší, bude tato OSVČ povinně účastna důchodového pojištění za tento kalendářní rok.

Složitější situace nastává tehdy, pokud v jednom kalendářním roce vykonává OSVČ jak hlavní samostatnou výdělečnou činnost, tak i vedlejší samostatnou výdělečnou činnost. V takovém případě se příjem z vedlejší samostatné výdělečné činnosti stanoví tak, že se celkový příjem ze samostatné výdělečné činnosti dosažený v kalendářním roce vydělí počtem kalendářních měsíců, v nichž byla aspoň po část měsíce vykonávána samostatná výdělečná činnost, a výsledná částka se vynásobí počtem kalendářních měsíců, v nichž byla aspoň po část měsíce vykonávána vedlejší samostatná výdělečná činnost. Pro tyto účely se za výkon samostatné výdělečné činnosti a vedlejší samostatné výdělečné činnosti nepovažuje kalendářní měsíc, v němž po celý měsíc OSVČ měla nárok na výplatu nemocenského nebo peněžité pomoci v mateřství jako OSVČ, včetně období prvních 14 kalendářních dnů dočasné pracovní neschopnosti (karantény), za které se nemocenské nevyplácí.

Skutečnost, že OSVČ vykonávající vedlejší samostatnou výdělečnou činnost v kalendářním roce nedosáhla příjmu ve výši rozhodné částky a tím nesplňuje podmínky pro povinnou účast na důchodovém pojištění, však neznamená, že by tato osoba nemohla být důchodového pojištění účastna, pokud o to sama bude mít zájem a pro tuto možnost se rozhodne. V kalendářním roce jí totiž účast na důchodovém pojištění vznikne také tehdy, když se k účasti na tomto pojištění za tento rok přihlásí.

Musí tak učinit u příslušné okresní správy sociálního zabezpečení ve lhůtě pro podání přihlášky, tj. kdykoliv v průběhu kalendářního roku, anebo v následujícím kalendářním roce za předchozí kalendářní rok, avšak nejpozději v den, ve kterém podává přehled (popřípadě opravný přehled) o příjmech a výdajích za kalendářní rok, za který se k této účasti přihlašuje. Později již tuto přihlášku podat nelze.

Účast na důchodovém pojištění vzniká vždy dnem 1. ledna kalendářního roku, ve kterém byly splněny uvedené podmínky nebo za který se OSVČ přihlásila k účasti na tomto, anebo prvním dnem kalendářního měsíce, v jehož průběhu se z vedlejší samostatné výdělečné činnosti nezakládající účast na důchodovém pojištění, stala hlavní samostatná výdělečná činnost. Nemůže k tomu však dojít dříve, než dnem zahájení (znovuzahájení) výkonu samostatné výdělečné činnosti. Nikdy nemůže ke vzniku účasti na tomto pojištění dojít přede dnem, od kterého je osoba oprávněna samostatnou výdělečnou činnost vykonávat.

Účast na důchodovém pojištění zaniká dnem 31. prosince kalendářního roku, ve kterém byly splněny uvedené podmínky povinné účasti na důchodovém pojištění nebo za který se OSVČ ve vedlejší činnosti přihlásila k účasti na tomto pojištění, anebo posledním dnem kalendářního měsíce, v jehož průběhu se z hlavní samostatné výdělečné činnosti stala vedlejší samostatná výdělečná činnost, která nezakládá účast na pojištění. Vždy její účast zaniká nejpozději dnem:

-    ukončení samostatné výdělečné činnosti. Za její ukončení se považuje též přerušení této činnosti, a to ode dne přerušení této činnosti, pokud po měsíci přerušení trvalo toto přerušení aspoň šest kalendářních měsíců po sobě jdoucích; to neplatí u přerušení za takový kalendářní měsíc, ve kterém OSVČ měla po celý měsíc nárok na výplatu nemocenského nebo peněžité pomoci v mateřství jako osoba samostatně výdělečně činná,

-    zániku oprávnění vykonávat samostatnou výdělečnou činnost,

-    pozastavení výkonu samostatné výdělečné činnosti.

K základním povinnostem OSVČ patří především také splnění oznamovací povinnosti. Na předepsaném tiskopise je povinna oznámit příslušné okresní správě sociálního zabezpečení den zahájení (opětovného zahájení) samostatné výdělečné činnosti nebo spolupráce při výkonu samostatné výdělečné činnosti s uvedením dne, od kterého je oprávněna tuto činnost vykonávat. Spolupracující osoba je současně povinna oznámit též jméno a příjmení, trvalý pobyt a rodné číslo OSVČ, s níž spolupracuje.

Ostatní oznamovací povinnosti plní OSVČ již jen písemnou formou, a to se týká povinnosti oznámit příslušné okresní správě sociálního zabezpečení den

-    ukončení samostatné výdělečné činnosti (pro přerušení této činnosti platí obdobně to, co bylo uvedeno výše),

-    zániku oprávnění vykonávat samostatnou výdělečnou činnost,

-    pozastavení výkonu samostatné výdělečné činnosti,

-    zániku skutečností, pro které je výkon samostatné výdělečné činnosti považován za vedlejší samostatnou výdělečnou činnost, pokud ohlásila a doložila vznik těchto skutečností pro účely výkonu vedlejší samostatné výdělečné činnosti a

-    úmrtí OSVČ, s níž spolupracuje při výkonu samostatné výdělečné činnosti, a zda pokračuje v živnostenském podnikání, či nikoliv.

OSVČ, která samostatnou výdělečnou činnost provozuje na základě oprávnění podle živnostenského zákona, může oznámení o zahájení (opětovném zahájení) samostatné výdělečné činnosti nebo spolupráce při výkonu samostatné výdělečné činnosti podat rovněž na předepsaných tiskopisech vydaných Ministerstvem průmyslu a obchodu u živnostenského úřadu, a tím se její povinnost učinit tato hlášení u příslušné okresní správy sociálního zabezpečení bude v takovém případě považovat za splněnou. Obdobně živnostenské úřady přijímají rovněž přihlášky k účasti na důchodovém pojištění a výše zmíněná písemná hlášení.

2.  Placení pojistného na důchodové pojištění a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti

OSVČ je za podmínek stanovených zákonem povinna platit buď pojistné na důchodové pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti (dále jen „pojistné“), nebo zálohy na pojistné a doplatek na pojistném.

Výše pojistného se stanoví procentní sazbou z vyměřovacího základu zjištěného za rozhodné období.

Sazby pojistného činí u OSVČ

-  29,2 % z vyměřovacího základu, z toho 28 % na důchodové pojištění a 1,2 % na státní politiku zaměstnanosti, jde-li o OSVČ účastnou důchodového pojištění, která není po celé rozhodné období účastna důchodového spoření, nebo

-  26,2 % z vyměřovacího základu, z toho 25 % na důchodové pojištění a 1,2 % na státní politiku zaměstnanosti, jde-li o OSVČ účastnou důchodového pojištění, která je aspoň po část rozhodného období účastna důchodového spoření.

Pro OSVČ je rozhodným obdobím, z něhož se zjišťuje vyměřovací základ pro pojistné, kalendářní rok, za který se pojistné platí.

Vyměřovacím základem pro pojistné OSVČ je částka, kterou si OSVČ sama určí. Nemůže si však určit méně než 50 % daňového základu a zároveň nikdy nemůže určit ani částku nižší, než kolik činí tzv. absolutní minimum vyměřovacího základu.

Poznámka

Daňovým základem se pro tyto účely rozumí základ daně nebo dílčí základ daně stanovený podle § 7 zákona o daních z příjmů ze samostatné činnosti po úpravě podle § 5 a 23 zákona o daních z příjmů, pokud se nestanoví jinak. Tak je tomu např. při výkonu hlavní i vedlejší samostatné výdělečné činnosti v kalendářním roce (není-li za dobu vedlejší samostatné výdělečné činnosti OSVČ účastna důchodového pojištění), kdy se za daňový základ považuje poměrná část daňového základu určená tak, že se daňový základ vydělí počtem kalendářních měsíců, v nichž byla aspoň po část měsíce vykonávána samostatná výdělečná činnost, a výsledná částka se vynásobí počtem kalendářních měsíců, v nichž byla aspoň po část měsíce vykonávána hlavní samostatná výdělečná činnost. Za výkon samostatné výdělečné činnosti a hlavní samostatné výdělečné činnosti se pro tyto účely nepovažuje kalendářní měsíc, v němž po celý měsíc osoba samostatně výdělečně činná měla nárok na výplatu nemocenského nebo peněžité pomoci v mateřství z nemocenského pojištění OSVČ. Kalendářním měsícem se zde rozumí i jeho část, po kterou OSVČ vykonávala samostatnou výdělečnou činnost, pokud výkon této činnosti netrval po celý kalendářní měsíc. Je-li OSVČ poplatníkem daně z příjmů stanovené paušální částkou podle § 7a zákona o daních z příjmů, považuje se za daňový základ rozdíl mezi předpokládanými příjmy a předpokládanými výdaji pro výpočet daně z příjmů paušální částkou. Příjmy, které jsou samostatným základem daně z příjmů fyzických osob pro zdanění zvláštní sazbou daně, se do daňového základu nezahrnují. Není-li OSVČ povinna podávat daňové přiznání, považuje se za daňový základ příjem ze samostatné výdělečné činnosti po odpočtu výdajů vynaložených na jeho dosažení, zajištění a udržení, jak je stanoví zákon o daních z příjmů. Pozor je však třeba dát na to, že o daňovou ztrátu podle § 34 odst. 1 zákona o daních z příjmů se daňový základ pro účely pojistného nesnižuje.

Tzv. absolutní minimum vyměřovacího základu činí u OSVČ nejméně, vykonávala-li v kalendářním roce

-    jen hlavní samostatnou výdělečnou činnost, součin nejnižšího měsíčního vyměřovacího základu stanoveného pro zálohy na pojistné pro kalendářní rok, za který se stanoví vyměřovací základ, a počtu kalendářních měsíců tohoto kalendářního roku, v nichž byla hlavní samostatná výdělečná činnost vykonávána aspoň po část kalendářního měsíce,

-    jen vedlejší samostatnou výdělečnou činnost a za dobu výkonu této činnosti je účastna důchodového pojištění, součin nejnižšího měsíčního vyměřovacího základu stanoveného pro zálohy ve vedlejší činnosti a platné pro kalendářní rok, za který se stanoví vyměřovací základ, a počtu kalendářních měsíců tohoto kalendářního roku, v nichž byla vedlejší samostatná výdělečná činnost vykonávána aspoň po část kalendářního měsíce,

Poznámka

V obou případech se sem nezahrnují kalendářní měsíce s nárokem na výplatu nemocenského nebo peněžité pomoci v mateřství z nemocenského pojištění OSVČ, i když by šlo o jeho část, pokud výkon této činnosti netrval po celý kalendářní měsíc. U poživatele starobního nebo plného invalidního důchodu se pro účely tohoto zákona dobou, po kterou tento poživatel měl nárok na výplatu nemocenského z nemocenského pojištění osob samostatně výdělečně činných, rozumí též doba dočasné pracovní neschopnosti po uplynutí podpůrčí doby pro poskytování nemocenského stanovené předpisy nemocenského pojištění.

-    hlavní i vedlejší samostatnou výdělečnou činnost, když za dobu výkonu vedlejší samostatné výdělečné činnosti je účastna důchodového pojištění, částku stanovenou součtem stanovených veličin. Součet se musí spočítat dvěma způsoby a ten ze dvou způsobů součtů, který je vyšší, se považuje za absolutní minimum.

První součet tvoří dílčí vyměřovací základ z hlavní samostatné výdělečné činnosti s připočtením dílčího vyměřovacího základu z vedlejší samostatné výdělečné činnosti. Druhý součet tvoří dílčí vyměřovací základ z hlavní samostatné výdělečné činnosti s připočtením poměrné části vyměřovacího základu z příjmu z vedlejší samostatné výdělečné činnosti.

Dílčí vyměřovací základ z hlavní samostatné výdělečné činnosti se zjistí jako součin nejnižšího stanoveného měsíčního vyměřovacího základu pro zálohy na pojistné a počtu kalendářních měsíců, v nichž aspoň po část měsíce byla vykonávána hlavní samostatná výdělečná činnost. Dílčí vyměřovací základ z vedlejší samostatné výdělečné činnosti se pak zjistí jako součin nejnižšího měsíčního vyměřovacího základu stanoveného pro zálohy ve vedlejší činnosti a počtu kalendářních měsíců, v nichž aspoň po část měsíce byla vykonávána vedlejší samostatná výdělečná činnost. Poměrná část vyměřovacího základu z příjmu z vedlejší samostatné výdělečné činnosti se určí stanovenou procentní sazbou tak, že se daňový základ dosažený v kalendářním roce vydělí počtem kalendářních měsíců, v nichž aspoň po část měsíce byla vykonávána samostatná výdělečná činnost, a výsledná částka se vynásobí počtem kalendářních měsíců, v nichž byla aspoň po část měsíce vykonávána vedlejší samostatná výdělečná činnost. Opět se tu v uvedených případech do počtu kalendářních měsíců nezahrnují kalendářní měsíce, v nichž po celý kalendářní měsíc OSVČ měla nárok na výplatu nemocenského nebo peněžité pomoci v mateřství z nemocenského pojištění osob samostatně výdělečně činných.

Pokud jde o měsíční vyměřovací základ pro zálohy na pojistné, tím je opět především částka, kterou si OSVČ sama určí. Pokud OSVČ v předcházejícím kalendářním roce již vykonávala samostatnou výdělečnou činnost, musí si měsíční vyměřovací základ určit nejméně ve výši 50 % z částky rovnající se průměru, který z daňového základu za tento rok připadá na jeden kalendářní měsíc, v němž aspoň po část tohoto měsíce byla vykonávána samostatná výdělečná činnost, resp. je-li poplatníkem daně z příjmů stanovené paušální částkou, ve výši nejméně 50 % jedné dvanáctiny rozdílu mezi předpokládanými příjmy a předpokládanými výdaji, z nichž se vychází při výpočtu daně z příjmů stanovené paušální částkou.

Nikdy však měsíční vyměřovací základ nemůže činit méně, než

-  25 % průměrné mzdy v hlavní samostatné výdělečné činnosti, tj. v roce 2014 částka 6 486 Kč a v roce 2015 částka 6 653 Kč a

-  10 % průměrné mzdy ve vedlejší samostatné výdělečné činnosti, tj. v roce 2014 částka 2 589 Kč a v roce 2015 částka 2 595 Kč.

Poznámka

Stanoví-li okresní správa sociálního zabezpečení dlužné zálohy na pojistné, může je určit pouze ve výši odpovídající minimální částce stanoveného měsíčního vyměřovacího základu.

Naproti tomu v horní hranici si může určit měsíční vyměřovací základ pro zálohy na pojistné nejvýše ve výši jedné dvanáctiny tzv. maximálního vyměřovacího základu, a to i tehdy, když by 50 % z částky rovnající se průměru, který z daňového základu za příslušný rok připadá na jeden kalendářní měsíc, přesáhlo částku ve výši jedné dvanáctiny maximálního vyměřovacího základu.

To v roce 2014 znamená nejvýše částku 103 768 Kč měsíčně, což je jedna dvanáctina z maximálního vyměřovacího základu ve výši 1 245 216 Kč, resp. v roce 2015 nejvýše částku 106 444 Kč, což je jedna dvanáctina z maximálního vyměřovacího základu ve výši 1 277 328 Kč. Měsíční vyměřovací základ se zaokrouhluje vždy na celé koruny směrem nahoru.

Z uvedených skutečností vyplývá, že OSVČ v roce 2014 musí v hlavní samostatné výdělečné činnosti zaplatit na pojistném měsíčně minimálně částku 1 894 Kč a za celý tento rok nejméně 22 727 Kč, není-li účastna důchodového spoření, resp. je-li důchodového spoření účastna, tak musí zaplatit měsíčně minimálně částku 1 700 Kč, a za celý tento rok nejméně 20 392 Kč. Ve vedlejší samostatné výdělečné činnosti musí OSVČ v roce 2014 zaplatit na pojistném měsíčně minimálně částku 758 Kč a za celý tento rok nejméně 9 093 Kč, není-li účastna důchodového spoření, resp. je-li důchodového spoření účastna, tak musí zaplatit minimálně částku 680 Kč, a za celý tento rok nejméně 8 159 Kč. V roce 2015 musí OSVČ v hlavní samostatné výdělečné činnosti zaplatit na pojistném měsíčně minimálně částku 1 943 Kč a za celý tento rok nejméně 23 320 Kč, není-li účastna důchodového spoření, resp. je-li důchodového spoření účastna, tak musí zaplatit minimálně částku 1 744 Kč, a za celý tento rok nejméně 20 925 Kč. Ve vedlejší samostatné výdělečné činnosti musí OSVČ v roce 2015 zaplatit na pojistném měsíčně minimálně částku 778 Kč a za celý tento rok nejméně 9 328 Kč, není-li účastna důchodového spoření, resp. je-li důchodového spoření účastna, tak musí zaplatit minimálně částku 698 Kč, a za celý tento rok nejméně 8 370 Kč.

Pokud hovořím o tom, že uvedené hranice platí v roce či pro rok 2014 nebo 2015, dopouštím se u placení záloh záměrně z důvodu srozumitelnosti a přehlednosti určité nepřesnosti. Ve skutečnosti platí totiž pro OSVČ, která byla plátcem záloh na pojistné za měsíc prosinec, že tyto limity jí zůstávají v platnosti ještě i v následujícím kalendářním roce až do toho kalendářního měsíce, který předchází kalendářnímu měsíci, v němž byl nebo měl být podán přehled o příjmech a výdajích (o daňovém základu) za předchozí kalendářní rok. Teprve od měsíce, v němž došlo nebo mělo dojít k podání zmíněného přehledu, platí pro takovou OSVČ nově stanovené limity pro měsíční vyměřovací základ.

3.  Placení záloh na pojistné

Obecně platí, že OSVČ je povinna platit zálohy na pojistné vždy za takový kalendářní měsíc, ve kterém

-    vykonává hlavní samostatnou výdělečnou činnost,

-    se při výkonu vedlejší samostatné výdělečné činnosti sama přihlásila k účasti na důchodovém pojištění v kalendářním roce a za kalendářní měsíce následující po tomto měsíci, a to až do kalendářního měsíce předcházejícího kalendářnímu měsíci, ve kterém byl nebo měl být podán přehled o příjmech a výdajích za kalendářní rok, ve kterém se OSVČ k účasti na důchodovém pojištění přihlásila,

-    byl nebo měl být podán přehled o příjmech a výdajích za kalendářní rok, ve kterém dosáhla daňového základu ve výši zakládající účast na důchodovém pojištění při výkonu vedlejší samostatné výdělečné činnosti, a za kalendářní měsíce následující po tomto měsíci, a to až do kalendářního měsíce předcházejícího kalendářnímu měsíci, ve kterém byl nebo měl být podán přehled o příjmech a výdajích za kalendářní rok následující po kalendářním roce, ve kterém osoba samostatně výdělečně činná dosáhla příjmu po odpočtu výdajů ve výši zakládající povinnou účast na důchodovém pojištění.

Každá záloha na pojistné za kalendářní měsíc je splatná od 1. do 20. dne následujícího kalendářního měsíce.

Pokud OSVČ má zájem platit si zálohy na pojistné na delší než měsíční období, může tak v kalendářním roce učinit, avšak vždy jen do budoucna a nejdéle do konce kalendářního roku, a to ještě za předpokladu, že tento způsob placení záloh na pojistné předem oznámí příslušné okresní správě sociálního zabezpečení. Tento způsob zaplacení záloh na pojistné do budoucna s sebou nese také ten důsledek, že již nelze změnit jejich výši a požadavek na jejich vrácení lze uplatnit jen v případě ukončení samostatné výdělečné činnosti, a to za kalendářní měsíce následující po ukončení této činnosti. Zatímco výši běžné měsíční zálohy na pojistné zaplacené v období splatnosti lze v tomto období další dodatečnou platbou zvýšit.

Povinnost platit zálohy na pojistné platí naposledy za kalendářní měsíc, v němž nastaly skutečnosti způsobující zánik účasti na o důchodovém pojištění. Pokud k tomu došlo, avšak OSVČ následně v témže roce opětovně zahájí samostatnou výdělečnou činnost, je povinna platit zálohy na pojistné ve výši, jako kdyby k zániku této povinnosti nedošlo, a to od kalendářního měsíce zahájení samostatné výdělečné činnosti.

Když se OSVČ, která nebyla povinna platit zálohy na pojistné, přihlásí k účasti na důchodovém pojištění za kalendářní rok až po jeho uplynutí, může zálohy na pojistné za tento rok zaplatit jednorázově, a to až do okamžiku podání přehledu o příjmech a výdajích za tento rok. Když se přihlásí k účasti na důchodovém pojištění v době, kdy je ještě povinna platit zálohy na pojistné, začne platit zálohy na pojistné na základě přihlášky k účasti na důchodovém pojištění až po uplynutí období povinného placení záloh na pojistné.

Placení záloh na pojistné ve vedlejší samostatné výdělečné činnosti se uplatní v kalendářním měsíci, v němž po celý měsíc trvaly skutečnosti opravňující OSVČ k vedlejší samostatné výdělečné činnosti. Pokud samostatná výdělečná činnost nebyla vykonávána po celý kalendářní měsíc, ale tyto skutečnosti trvaly současně po tu část kalendářního měsíce, po kterou byla vykonávána samostatná výdělečná činnost, hodnotí se to jako výkon vedlejší činnosti. K uvedeným skutečnostem se přihlíží na základě oznámení OSVČ, které bylo učiněno nejpozději na přehledu o příjmech a výdajích za příslušný kalendářní rok a doloženo (tedy pochopitelně, pokud se doložení vyžaduje) nejpozději do konce kalendářního měsíce následujícího po kalendářním měsíci podání tohoto přehledu.

V případě, že OSVČ výrazně poklesnou příjmy oproti předchozímu kalendářnímu roku, může požádat příslušnou okresní správu sociálního zabezpečení o poměrné snížení vyměřovacího základu pro zálohy na pojistné, a to na dobu nejdéle do konce kalendářního měsíce předcházejícího kalendářnímu měsíci, v němž byl nebo měl být podán přehled o příjmech a výdajích. Podmínkou je, že její příjem ze samostatné výdělečné činnosti po odpočtu výdajů vynaložených na jeho dosažení, zajištění a udržení připadající v průměru na jeden kalendářní měsíc v období od 1. ledna kalendářního roku do konce kalendářního měsíce předcházejícího kalendářnímu měsíci podání žádosti o toto snížení, je nejméně o jednu třetinu nižší než takový příjem připadající v předcházejícím kalendářním roce v průměru na jeden kalendářní měsíc, v němž aspoň po část měsíce byla vykonávána samostatná výdělečná činnost. Protože však v období, za které se vypočítává snížení příjmů, musí činit nejméně tři kalendářní měsíce po sobě jdoucí, lze takovouto žádost v kalendářním roce uplatnit nejdříve v měsíci dubnu.

OSVČ nemusí platit zálohy na pojistné za ty kalendářní měsíce, ve kterých po celý kalendářní měsíc měla nárok na výplatu nemocenského nebo peněžité pomoci v mateřství z nemocenského pojištění OSVČ. Za celý kalendářní měsíc se tu považuje i jeho část, jestliže odpovídá výkonu této činnosti, který netrval po celý kalendářní měsíc.

4.  Placení pojistného a doplatku pojistného

Doplatek na pojistném se stanoví ve výši rozdílu mezi úhrnem záloh na pojistné zaplacených za rozhodné období a výší pojistného stanoveného za toto rozhodné období. Takto zjištěný doplatek na pojistném je splatný nejpozději do osmi dnů po dni, ve kterém byl, popřípadě měl být podán přehled o příjmech a výdajích za kalendářní rok, za který se pojistné platí. Pokud se naopak zjistí, že úhrn záloh na pojistné zaplacených za rozhodné období je vyšší než stanovené pojistné nebo OSVČ platila zálohy na pojistné za kalendářní rok, ve kterém není účastna důchodového pojištění, jedná se o přeplatek na pojistném.

Povinnost zaplatit pojistné za kalendářní rok se vztahuje na OSVČ za takový kalendářní rok, ve kterém byla aspoň po část roku účastna důchodového pojištění, ale nebyla v něm povinna platit zálohy na pojistné. Tak je tomu např. u OSVČ, která v průběhu kalendářního roku zahájila výkon samostatné výdělečné činnosti, a ten je hodnocen jako výkon vedlejší samostatné výdělečné činnosti. Při odevzdání přehledu se ukáže, že příjem za tento necelý rok překračuje rozhodnou částku (viz výše), a proto je OSVČ za tento rok povinně účastna důchodového pojištění a je zároveň povinna zaplatit pojistné. Zaplatit je musí nejpozději do osmi dnů po dni, ve kterém byl, popřípadě měl být podán přehled o příjmech a výdajích za kalendářní rok, za který se pojistné platí.

Rovněž za kalendářní rok, za který se OSVČ přihlásila k účasti na důchodovém pojištění až po jeho uplynutí a ve kterém nebyla povinna platit zálohy na pojistné, popřípadě nezaplatila zálohy na pojistné, je povinna zaplatit pojistné, a to do osmi dnů po dni, ve kterém byl, popřípadě měl být podán přehled o příjmech a výdajích za tento rok.

5.  Podávání přehledu o příjmech a výdajích za příslušný kalendářní rok

Osobě vykonávající samostatnou výdělečnou činnost aspoň po část kalendářního roku vzniká z tohoto titulu povinnost podat příslušné okresní správě sociálního zabezpečení na předepsaném tiskopise přehled o příjmech a výdajích za každý takovýto kalendářní rok. Tuto povinnost musí splnit nejpozději do jednoho měsíce ode dne, ve kterém měla podle zvláštního zákona podat daňové přiznání za tento kalendářní rok, tj. zpravidla do konce dubna nebo v případě, že má daňového poradce, do konce července. V takovém případě do konce dubna doloží příslušné okresní správě skutečnost, že má daňového poradce. V tiskopise tohoto přehledu jsou uvedeny veškeré údaje, které musí OSVČ uvést. V pokynech k vyplnění přehledu o příjmech a výdajích OSVČ za příslušný kalendářní rok je podrobně popsán způsob vyplnění přehledu a uvedeno také, které údaje musí OSVČ doložit. Tiskopis přehledu i pokyny k vyplnění přehledu o příjmech a výdajích OSVČ získá OSVČ buď na okresní správě sociálního zabezpečení, nebo na internetové stránce http://www.cssz.cz/cz/tiskopisy/osvc.htm. Údaje o vedlejší samostatné výdělečné činnosti, které je OSVČ povinna doložit, musí doložit nejpozději do konce kalendářního měsíce následujícího po měsíci, v němž tento přehled podala.

Jestliže OSVČ podala přehled o příjmech a výdajích a následně se zjistí, že vyměřovací základ pro pojistné je vyšší, než který OSVČ uvedla na přehledu, je povinna předložit příslušné okresní správě sociálního zabezpečení opravný přehled, a to nejpozději do 8 dnů ode dne, kdy se o takové změně dozvěděla. Opravný přehled se podává rovněž na tiskopisu pro podání „řádného“ přehledu. Částku rozdílu na pojistném je OSVČ povinna doplatit do 8 dnů ode dne, v němž byl nebo měl být opravný přehled podán. Nová výše nejnižšího měsíčního vyměřovacího základu pro stanovení záloh na pojistné pro ni potom platí od kalendářního měsíce, v němž opravný přehled podala nebo měla podat.

Pokud se po podání přehledu naopak zjistí, že vyměřovací základ pro pojistné je nižší, než který byl na původním přehledu, OSVČ opravný přehled příslušné okresní správě sociálního zabezpečení předložit může, ale není to její povinností. Rozhodne-li se tak učinit, může jej podat nejpozději do konce třetího kalendářního měsíce po měsíci, v němž se o změně daňového základu nebo nové výši příjmů a výdajů ze samostatné výdělečné činnosti dověděla. V opravném přehledu však nemůže novou výši vyměřovacího základu určit v částce nižší, než kolik činila původní výše tohoto základu, pokud původní výši tohoto základu OSVČ určila ve vyšší než minimální výši. Jestliže částka daňového základu OSVČ nezakládá za dobu vedlejší samostatné výdělečné činnosti účast na důchodovém pojištění v kalendářním roce, za který opravný přehled podává, může spolu s ním podat i přihlášku k tomuto pojištění za tento kalendářní rok.

Pokud z opravného přehledu vyplývá přeplatek, považuje se automaticky za žádost o vrácení tohoto přeplatku. Nová výše nejnižšího měsíčního vyměřovacího základu pro stanovení záloh na pojistné platí od kalendářního měsíce podání opravného přehledu.

Jiným způsobem, než podáním opravného přehledu, nemůže být dodatečně změněn údaj o určeném vyměřovacím základu, který OSVČ uvedla na přehledu.

Závěr

Problematika důchodového pojištění OSVČ a s tím spojených povinností pro tuto osobu je poměrně složitá a rozsáhlá, proto je účelné si základní principy tohoto pojištění alespoň připomenout v aktuální podobě.

JUDr. Tomáš Hejkal